Vítejte v pekle

Ahoj, nemuzu si pomoct, ale takhle moc jsem se opravdu dlouho nesmala. Ctu Tvoje prispevky od zacatku do konce a prijde mi uzasny, jak ty katastrofy umis trefne popsat.
Loli (http://requirespassion.blogspot.com/)

Ahoj,
tak gratulujem. Som vypustila aj slzu Boze jak som sa smiala. Super, trefne a uplna pravda. Pri tom prvom clanku a fotke tej slecny som si upne vedela predstavit jak jej ta rodinka uzasnych este hovori, ze jak jej to „slusi“ no do pi*i 

Chápu, že pro účel humorného článku bylo třeba najít kritizovaných bodů povícero, ale i zde se projevilo, že někdy méně je lepší, než více. Některé kritizované body jsou poněkud vykonstruované, nehledě k tomu, že každý asi preferuje něco jiného než např. výměnu funkčního vypínače kvůli designu. A osobně se mi nelíbí kritika něčeho, co nemůžeme příliš identifikovat (např. zarámovaný fujtajxl na zdi). Tohle vše kazí celkový dojem z článku, který jinak mohl být humorným.

Trefné… Barva hořících zvratků. Pobavila jsem se nad tím dokonce s přítelem, který obvykle moje „záležitosti, spojený s módou“ vůbec ale vůbec neřeší. Jinak jsem ráda, že jsi vytvořila tenhle blog, že jsi napsala O webu, to co jsi napsala, protože to je pravda…
A chci se zeptat, co říká Tvé znalecké oko na slečnin náhrdelník? A na fakt, že šálka je lišácky zastrčená za ramínka?

Dneska jsem se po Praze rozhlížela víc, a měla jse sto chutí poslat Ti fotky tolika kreatůr… Jen nemám to srdce je vyfotit, neměla bych nai to srdce je takhle zdrbnout, i když si to ale od srdce ráda počtu. 

Autorka článku asi vážně nechápe, že někdo nemusí vydělávat moc peněz a tudíž si dlouho nemohl dovolit zakoupit nové vybavení bytu. Takové vybavení, jaké vidíme na obrázku mělo třeba před 20 lety doma hodně lidí. Většina bodů se tedy vztahuje k něčemu co nemusí ovlivňovat vkus člověka (i když ten je také subjektivní), ale k věcem které ovlivňuje měsíční příjem. Ale pokud šlo o to smát se někomu kdo nemá dost peněz, pak se to povedlo.

Souhlasím, autorka článku tady asi zjevně nechopila co je předmětem kritiky.Tady ukázala jak je slaboduchá

Myslím si, že tohle ROZHODNĚ není o penězích, ale jen a pouze o celkovém vkusu. Naši nikdy neměli moc peněz a i kdyby měli, rozhodně by byt neprznili klasickou sektorovou stěnou, kterou měl v té době skoro každý, neměli pochopení pro zbytečné keramické blbosti typu prasátkové těžítko, nábytek jsme měli povětšinou bazarový a bez páprďácké sedací soupravy jsme úspěšně strávili celý život.. Dům jsme měli zařízený prostě, jednoduše, ale nikdo by proti tomu nemohl nic říct.

Většinou to bývá právě naopak – ti, co mají spoustu peněz, nevědí co s nimi a pak vznikají hrůzy typu podnikatelského baroka, jejichž interiéry jsou příšernou kombinací pseudostarožitného nábytku a masivních „antických“ soch z betonu..

Autorka přesně vystihla to, s čím se často setkávám v bytech rodičů svých kamarádů a z čeho se mi pokaždé dělalo těžko – takový to zaprděný, konvenční, bez nápadu, fantazie a vkusu, upatlaný, fotřík ve zpoceném tílku s fotbalem v televizi jako jediným vzrůšem, mamina po práci kafíčko a Blesk, nějaký ten úklid, uvařit večeři, estráda na Nově, jít spát a ráno znova… Prostě přesně to, čemu se chci ve svém životě vyhnout a z čeho se mi dělá fyzicky špatně..

Web jsem právě objevila a musím uznat, že tak už jsem se nezasmála dlouho. Článek je vtipný a bohužel i nadmíru trefný a pravdivý.
To, k čemu se ale chci vyjádřit, jsou komentáře ostatních. Jistě není cílem posmívat se rodinám s nízkými příjmy. Mějte při čtení trochu nadhledu a nadsázky! Nicméně souhlasím s tím že to, jak a v čem člověk žije vypovídá mnohé i o jeho vkusu a celkové úrovni.
Slečniny šatečky jistě rodinný rozpočet nějakým způsobem zatížily a jistě by se za stejnou částku dal pořídit mnohem vhodnější modýlek.
Zdravím a těším se na další příspěvky!!!

některé věci opravdu neovlivňují peníze, to sem říkal, že ne všechny body jsou takové, ale taky se nedá říct že „to je nevkusné“ obecně, někomu se může líbit kýčovité prasátko uznávám že jsem to nebral s nadhledem, ale taky musíte uznat, že něco co se nelíbí vám se může líbit někomu jinému.

a ještě nylonky se zesílenou špičkou… ideální na ples.

Tak mi to také nedá. Nemůžu si pomoct, ale článek na mě působí jako kdyby ho napsala povrchní dvacítka. Móda je jedna věc, výsměch tomu, když lidé nemají peníze, je věc druhá. Mít ta rodina doma okna s kýčovou „mřížkou“, lávovou lampu, masiv v paneláku nebo zkrátka nové nevkusné vybavení, bylo by to ok. Ale že mají starý koberec? Co když je pod ním místo parket prochozené lino? A že má sestra vlasy, které neviděly kondicionér? A to jde jako z toho culíku poznat?? Prostě tenhle článek byl na úrovni bulváru a souhlasím, že někdy je méně více.

Články působí neodborně a povrchně, jejich úroveň by se dala srovnat s bulvárem.
Doporučila bych autorce, pokud chce psát o módě a snaží se dělat, že tomu rozumí,
aby se předem naučila používat vhodnou odbornou terminologii a zjistila si předem nějaké
informace o módní branži a její praxi. Dobré je také když někoho kritizujete, zaměřit se
na opodstatněné důvody, proč tuto práci kritizujete a neplýtvat vágními výrazy, které
z Vašich kritik dělají pobavení pro puberťáky ale nikoli odborné texty o módě, které mají
nějaký smysl. Možná autorka umí šít, ale zcela jí chybí znalosti z odborného módního prostředí,
praktické zkušenosti z módní branže atd. Zajímalo by mě, co tím autorka sleduje, nebo kam se chce takovýmto povrchním psaním posunout? Neboť to spíše vypadá jako hra na něco, co
vlastně vůbec není způsobilou odbornou kritikou! Je to směšné..

Kde jsem řekla, že chci psát způsobilé odborné kritiky o módě? Tohle má být pobavení pro puberťáky.

Díky moc ua skvělý blog, je to první v životě, který jsem přelouskala od začátku do konce. Kromě skvělého slohu je moc fajn i to, že autorka zjevně ví, o čem mluví…

Což se zde zmíněné kritiky týče:

Žila jsem sama s mámou a ta i z platu zdravotní sestřičky (amilenty jaksi nepřicházely) dokázala vykouzlit krásný a útulný byt. Nic z výše popsaných nešvarů byste tam nenašli – žádné deky se zvířecími motivy či květinami, žádný sektoráč s vystaveným sklem, žádné závěsy z „německého“ katalogu. O penězích to skutečně není…

Jsem naštvaná, jak někdo může z jedné fotky soudit druhé. Je to výsměch vůdči rodinnám s malým rozpočtem. Jde o finance a to každej dobře ví!!! Jak můžeš soudit dívčinu v mikče, že její vlasy neviděli kondicionér a vůbec tak urážet cizí osoby? Vlož sem svojí fotku a svůj byteček ať se taky posmějeme nádhero!!!

Skvělé, trefné, zábavné! Jen tak dál

Nevkus fakt neni o rozpoctu. Casto je nevkusne to, co je stlaskane dohromady. Kdyby lide meli doma mene serepeticek typu decky, prehozy, „umelecke predmety“ ve vitrinach a podobne blbosti, usetri a jeste to u nich bude vypadat lepe. A kolikrat se hnusne saty daji poridit za castku srovnatelnou jako pekne saty, totez plati o nabytku atd.

proč mám takový pocit, že těm, kdo se tu tak rozčilují, to ťalo do živého?
o penězích to opravdu není. žiju z platu v neziskovce ještě řádně osekaného o pražský nájem atd., ale co jsem si kdy pořizovala ať do bytu tak na sebe bylo vybíráno tak, aby to nebyl hnus a kýč. a z vlastní zkušenosti prohlašuji, že to, co slečna (nebo její rodiče) investovali do té růžové hrůzy, by bohatě stačilo na šaty, které by nadělaly parádu a nepřidávala zbytečná další kila navíc

Nějak si nemůžu pomoct, ale taky mám pocit, že těm, kteří se tu rozčilují, se dá říct jediné – potrefená husa nejvíc kejhá. Nevkus prostě nemá s penězi nic společného. Ty šaty na fotce jsou noční můra a já jsem fakt ráda, že si to někdo troufne dát na web a takhle pěkně šťavnatě se do toho pustí. Za pár korun se daj někdy pořídit skvělý kousky…a nebo doporučuju šetřit na Blesku, lahváčích, tatrankách a salámech, korunka ke korunce, pár kilíček dolů a třeba zbyde i na něco normálního na sebe. Módní kreace, které lze spatřit v českých ulicích, jsou tragické a vypovídá to o tom, jak málo jsme tady schopní nějakého rozhledu, kreativity, zkrátka vůbec malinko aktivnějšímu přístupu k životu.
Co se týče bytu – bože, kdyby majitelé vyrazili do tý pitomý Ikey (a že jí taky zrovna dvakrát nefandím), dá se tam pořídit snesitelný a dobře kombinovatelný kousek za cenu dvou bas těch lahváčů.
Komu vadí zlomyslnost, proč to čte, o tom to je, ne? Nikdo nemá nic proti těm lidem, co to nosí a co v tom žijou, jejich věc, jejich život, neznám je…ale mám-li ráda hezké věci a umím psát, proč si z nich sakra nedělat legraci? Mě absolutně nevadí, když si ze mě někdo dělá legraci, že jsem povrchní husa, když i na horských tůrách odmítám nosit kostičkaté příšery z Hudy sportu (moc bych prosila Adu o nějaký článeček na téma outdoorové skvosty v českých ulicích aneb značka Rejoice do školy i do zaměstnání…).
Já autorce webu děkuji, je to paráda, skvěle se bavím. A držím pacle, ať vydrží energie! (inspirace, obávám se, je ve zdejších krajinách nevyčerpatelná:o)

Super článek i celej blog, tak dlouho jsem se už nepobavila. Taky moc dobře vím, že tohle není o penězích. I za málo peněz se dá udělat hodně muziky. Tohle je prostě jen nevkus a lhostejnost. Dost napovídá i způsob focení, jako by vůbec na tom nezáleželo, jen to lhostejno kde blesknem na památku, že jsou v pozadí další lidi a hafo rušivejch prvků, který odvádí pozornost od objektu, který se fotí, je prostě šumák.

Eh, tak se musím omluvit za svůj příspěvek u článku, který komentuje slečnu v metru.
Mylně jsem si tento literární počin vyložila tak, že autorka se snaží (byť subjektivně) upozornit na hříchy a neřesti českého oblékání a šití – i když z jejího úhlu pohledu.

Ovšem její příspěvek zde v komentářích z 28. dubna vše vysvětluje – pobavení pro puberťáky. V tom případě se omlouvám a odcházím. Puberťák už zkrátka nejsem.

(Pro případné rejpálky – gauč nemám – neexistuje televize, na kterou by se z něj dalo dívat 

Skvělý článek, nechápu, jak někoho mohlo napadnout, že nevkusné vybavení bytu a oblékání je způsobeno nízkými příjmy. Já jsem na mateřské, manžel nemá nijak vysoký plat, ale oblečení, které nosím a které jsem schopna pořídit velice levně, protože vím, kde hledat, je hezké a originální (nepředstavujte si volánky a asymetrické topy). Nábytek mám z Ikey, dál moje finanční možnosti nesahají, ale mám jej funkčně a esteticky nakombinovaný (je ze dřeva, z překližky a umakartu se mi dělá zle). Samozřejmě, že každý má jiné priority a někomu je jedno, co na sebe navrzne, ale dělat si z někoho legraci je moje nezcizitelné právo, a kupodivu mi ani nevadí, když si jí někdo dělá ze mně 

Nebudu tady rozpatlavat dal takove banality, jako ze vkus o penezich opravdu neni /Nas pan profesor rikaval, ze chudoba tvori umelce – tedy tim mel na mysli, ze kdyz clovek neco nema a chce, je motivovany kreativne vymyslet jak toho dosahnout. A kdyz se chce, tak to jde))/.
Chtela bych se jen pozastavit nad vyse zminenou narazkou o odbornosti clanku a prirovnani ho k bulvaru:
Draha pani,
zijeme jeste zatim v zemi, kde je svoboda slova a nazoru. Tento blog nijak nenarokuje na to byt odbornym. Mit vkus neni otazkou vystudovani zadne skoly /ale da se tomu vicemene naucit/. Jeji kritika je vice nez opodstatnena, jestli Vam to tak neprijde, rada si prectu opodstatnou kritiku s odbornou terminologii a informacemi z branze, na ktere tak narazite. Nemyslim to ironicky, opravdu by me zajimalo jak to vypada.
Predem dekuji.

A co se tyce fotky samotne: Soudim, ze neni problem v penezich /kterych samozrejme neni nikdy dost)/, ale spis z teto fotografii citim i u sveho pocitace zavan zaprdenosti /jeden z nejvetsich problemu CR, musim ale priznat, ze se to lepsi))/. Nemyslim si, ze tuto rodinu by nejak trapila estetika jejich obydli ci vzezreni, proste si poridili co maj vsichni a ani o tom nepremysleli. Ono se to pak ma ale s tim vkusem tak, ze kdyz ho netrenujete a serete na to, tak pak pri vyberu plesovych satu dopadnete jako tato lososova kraska a ani si neuvedomite, jak spatny to je.

dik. DIK. DIK!!! smala jsem se hlasite [a moje desetileta dcera taky].

Co se týče vkusu a nevkusu, je to tady v ČR podle mě celkem zoufalství / Člověk se oblíkne trochu originálně, sladí pár doplňků s botama nebo oblečením a lidi se otáčej jakože nejsme přece na mole… Proč by se ale holka nemohla pěkně oblíct?? To se máme všichni oblíkat hnusně jenom protože to někdo neumí?? Fakt to tady nechápu…

Krajinka na zdi vypadá jako post-barbizon. Chci říct – může to být jako ruční malba. Kdykoliv naše „celebrity“ zveřejní fotky svých hnízdeček lásky, zarážejí mě plakáty na stěnách. Plakáty, v lepším případě fotky. Art is dead.

Naprostá pravda a přitom tak vtipně popsané. Podivný neladící šperk je tady v těhle hrůzách maličkostí

Mám velmi ráda tuto stránku, ale tento článek mě nějak zarazil.. Vždyť tohle je módní stránka! Móda nemá nic společného např. s nábytkem atd. Vždyť toho, co má slečna na sobě jste uvedla 4 body a ostatních 14 věnovala „interiéru“ bytu. Teď jste se předvedla jako povrchní žena.
A moc by mě zajímalo, jak to vypadá ve vašem domu/bytu. Jak to tam máte zařízené VY!

Jo a doufám že mě zkritizujete za to, že jsem tento komentář psala pozdě k době zveřejnění článku a zveřejnění komentáře.

Tahle stránka je tuším hlavně o vkusu jako takovém a ještě víc hlavně o své autorce, které si sem může psát, co chce 

„Móda nemá nic společného např. s nábytkem atd. Vždyť toho, co má slečna na sobě jste uvedla 4 body a ostatních 14 věnovala „interiéru“ bytu. Teď jste se předvedla jako povrchní žena.“

Já z těch vašich komentářů někdy fakt nemůžu

Mě by třeba zase zajímalo, jak se z věnování se „interiéru“ bytu dá odvodit povrchnost 

Nikolettie: včera jsem vezl autem kamaráda architekta. Bavili jsme se o všem možném, mimo jiné o módě v oblasti veřejných staveb (čímž nemyslím noční kluby a tak)… Móda je opravdu ve všem, co má nějakou estetickou stránku, od oblečení přes auta až po baráky. A zařízení toho bytu je opravdu pekelné a myslím, že vyrůstání v takovém bytě opravdu přispívá k tomu peklu, které má ta slečna na sobě… A není to pekelné jen kvůli stáří, většina těch věcí (např. sedací souprava, prasátko nebo koberec), bylo pekelných už při nákupu…

Tyhle stránky jsem si po přečtení jednoho jediného článku zamilovala a celý večer se bavila těmi zbylými.. Nějaké hlášky mě fakt dostaly!

Něco bych chtěla napsat k tomuto článku a k poslednímu komentáři (k těm předchozím už to nemá cenu se zmiňovat, všechno tam každý neustále opakuje)..
V podobně zařízeném bytě jsem vyrůstala celý život, dokonce ještě teď máme takovéhle šílenosti doma. Nastěhovali jsme před 10 lety se do rodinného domku s tím, že rodiče se zabydleli v podkroví s tím samým nábytkem a vším tím kýčovitým a starožitným harampádím, co měli (dokonce i nějaké koberce se použily, protože přece byla škoda je vyhodit!) a mě napůl „zrekontruovali“ dolní patro, jelikož jsme už naštěstí více starého nábytku neměli Od té doby jim stará kuchynská linka přestává sloužit (dvířka nejdou skoro ani zavřít, vržou a už kolikrát spadla polička a rozbilo se několik talířů..) sedačka už vystřídala několik potahů (mamka asi nikdy nepochopí, že daleko levněji by vyšlo koupit prostě nějakou novou), o posteli už ani nemluvím, v té se můj 100 kilový otec už několikrát propadl prostředkem až na zem.. Na účtě mají naspoříno dost na to, aby si alespoň místo všeho tohodle nefunkčního kusu dřeva koupili něco nového a stejně si to nikdy nekoupí..

Takže tím chci říct, že nevkus není opravdu o penězích!! Ale ty lidi to mají proste naučený, vžitý, jsou na to proste zvyklí, nejspíš k tomu mají i nějaký vztah, protože jinak si tohle vážně nedokážžu vysvětlit..

Ten obývák je skoro přesná kopie obýváku mých rodičů, a to včetně té tygrované deky Moje mamka je sice posedlá zvelebováním bytu, ale zůstává jen u háčkování různých deček a aranžování různých kýčovitých serepetiček. To, že je především třeba změnit zařízení bytu uznává, ale novou sedačku by nikdy nekoupila. Ani nový koberec. Řekne, že na to nemá. Je pravda, že naši nemají moc peněz, ale zároveň jim to takhle částečně i vyhovuje, resp. nevadí jim to natolik, aby doma udělali nějaké zásadní změny.
Myslím si, že pokleslý styl zařízení většiny českých domácností (a vlastně i odívání Čechů obecně) je z 50% dán špatnou finanční situací a z 50% určitou rezignací na dobrý vkus. Řekla bych, že spolu dokonce obě tyto věci úzce souvisí.

Bombááá. To je tak vtipně napsané.

Součást české povahy. Nikdo se nechce vymykat, tak si pořídí tenhle „trendy“ byteček a dcerušce (asi?) koupí šaty, aby nevypadaly okázale, ale byly krásné. No, to už k Čechům patří, tenhle odpor a snaha nebýt okázalý a přitom je to tak, že si to budu nevkusně…

Už jsem se dlouho tak nepobavila, fakt vtipně a trefně napsaný!

Ještě možná, červený náhrdelník z korálku, který si slečna sama udělala na základce o přestávkách v barvě, která se absolutně nehodí k šatům

Copak ta slečna nechápe, že nato že sama není ideálně stavěna, tak že tenhle plesový outfit ji ještě více přídá do šířky. A ten korzet ji absolutně skryl jakkýkoli pas, pokud njaký vůbec má.
Ach jo.

Řešíte hov*a..s promi­nutím..:-D Je to o vkusu.. Ne o penězích.. Je tolik hezkých a přitom levných věcí.. Ale ten sloh!!! Autorce tohoto webu tleskám..:-)) Je mi jedno, kdo co nosí a nenosí.. Jak kdo bydlí a nebydlí.. Nesměji se zařízení toho bytu, směji se formě, kterou je článek napsán.. I zbytek blogu.. Je totiž brilantní.. Líbí se mi jak cynismus, tak i sarkasmus v každé větě.. Kdo tu řeší nějaký výsměch chudší populaci je u mě primitivní, rádoby humanista..:-DD Zkuste si totiž touto formou napsat A4 na libovolné téma.. Není to tak snadné, že? To totiž musíte mít v sobě.. Když už zde vyzýváte slečnu (či mladou paní) Adu, ať ukáže svůj byt, svůj šatník, zkuste sami dát odkaz na vlastní blog, ať se pokocháme i vaším slohem.. Je mi jedno, co slečna nosí, jak bydlí, je mi to jedno u Vás všech.. Jediné, co zde chci, je ocenit vtipný a mě neskutečně bavící styl.. Klobouk dolů..:-)

Perfektní článek!

Speciálně z těch flekatých sedaček a koberců mi naskakuje husí kůže… naprosto generické obývací pokoje se nacházejí ve většině panelákových bytů (ne v tom, kde bydlím, tyhle hrůzy mi nesmí přes práh . Opravdu – není to (jen) o penězích. Například ten koberec není 20 a více let starý (tyhle tenoučký hrůzy se za pár let prošlapou, znám od „postižených“ členů rodiny) a dost pochybuji, že v době koupě nebyla dostupná jednobarevná alternativa za přijatelnou cenu… stejně tak sedačka. Navíc – kdyby tam bydlel někdo se vkusem, kdo si nemůže dovolit novou sedačku a koberec, detaily toho bytu jako obrázek na stěně, závěsy atd. by prostě vypadaly jinak… bez nějakého většího finančního vydání. Růžové šaty mluví samy za sebe, ale je mi té slečny v nich skoro líto…

Ahoj, výborný!!!! Souhlasim, takhle vtipně bych to nepopsala! Jsem moc ráda, že jsem Váš blog objevila!! A máš recht, je to hnushnosoňovejhnus!

Tohle neleze neokomentovat Fotka je dokonalá, přesně vystihuje to, co si už léta myslím. Několikrát se mi stalo, že jsem přišla od nějakého známého a první, co jsem doma zoufale vykřikla, bylo jen: „Mami! Ten byt byl tak strašně hnusnej (= to, co je na obrázku nahoře), že kdybych tam musela bydlet, našli by mě ráno ve vaně s podřezanejma žílama! :/“
Komentářům o tom, že autorka se pošklebuje lidem bez peněz, se lze jen smát, jsou totiž úplně stupidní a naprosto mimo. Pokud si dobře vzpomínám, naši ze začátku (což bylo koncem 80.let) taky neoplývali bohatstvím, a přesto dokázali v DBK najít nábytek z IKEY (ano, už tehdy, stačilo jen hledat) a vkusně a jednoduše ho zkombinovat tak, že náš tehdejší (panelákový) byt vypadal za minimum peněz jako ráj na zemi.
Mimochdem ta fotka by se klidně mohla vystavovat v galerii. Má velké poselství a o českých rodinách (samozřejmě, ne o všech) hodně vypovídá. 

dobrá sada.DDD

Tuhle stránku mi dneska asi v šest večer poslal po icq můj kamarád. My se totiž bavíme tím, že prolejzáme web a hledáme ty nejotřesnější blogy a pak si z nich posíláme citace a virtuálně se spolu nebožáckým autorům smějeme k smrti. Jsou dvě ráno a já jsem tady ještě neskončila se čtením. Tohle je prostě BOMBA!!! Jste drzé, máte nevymáchanou držku a je vám úplně jedno, co si o vás kdo myslí, elegantní posílačka do análu udělá svoje. U fotky se slečnou v lososu a popisu její rodinky jsem si trochu poplakala Jste nejlepší, holky, NEJLEPŠÍ!!! Klobouk dolů a palec nahoru.

ano, ty otřesné dveře s bakelitovou klikou jsme měli taky. popravdě, máme je dodnes. jenže jsem je vyndala z pantů, ošmirglovala (letlampa + špachtle, doporučuju dělat venku. starý nátěr pěkně smrděl. pak teprve načisto ošmirglovat) a natřít. kliku jsem koupila kovovou. rodina mě za to nenávidí, vždyť ty dveře byly tak pěkně ošmatlané (čti – ochytané. jako tady na fotce.)

deky s motivy zvířat na pohovce by měly být trestné. dají se koupit i jednobarevné.
koberce – kurňa lidi, vždyť i ve výprodeji se dají sehnat pěkné 

Šťastnou náhodou jsem zabloudila na tyhle stránky a od té doby nemine den, abych nenakoukla, jestli je něco nového. Dokonce se vám, milé pekelnice, podařilo rozveselit mě ( a taky občas vyděsit) těsně před státnicemi, a to je výkon, za který vám patří můj dík. Naprosto si nemyslím, že byste někomu ubližovaly ( přece jen, obličeje pranýřovaných umělecky rozpatláváte, kdežto ti, kdo si zaslouží smažit se v Pekle, chodí v klidu po ulicích, kde je má možnost spatřit jistě mnohem víc lidí, než kolik jich zabloudí na tenhle blog..) a také si nemyslím, že někomu ubližuju já, když se nad vašimi komentáři směju a to občas i nahlas..Ono je to podle mě i o tom nebrat se tak děsně moc vážně a o schopnosti řehtat se nejen nad fotkami polapených nešťastníků ale být připraven zasmát se sám sobě. Ruku na srdce, komu se občas nepovedlo vyjít mezi lidi jako totální pako..Protože i mě baví experimentovat (se střídavými úspěchy) s oblečením a různými doplňky dle momentální agrafíní nálady, čekám, kdy se v Pekle (ne)dobrovolně objevím též. A věřte, že pekelný názor bych si s chutí přečetla, ať už by byl jakýkoli:)
Parádní věc je, že se nesoustředíte jen na kritiku, ale taky se tu objevují cenné rady a postřehy. Doufám, že vám pekelničení ještě dlouho vydrží a já se budu mít na co těšit.

no já nějak nechápu…co se jako hodnotí? Víte paní/slečno autorko ono jak vidno tatínek té slečny je zřejmě dělník a tudíž se zřejmě nebude oblékat jako model či Hollywoodská hvězda, prostě mu to nic neříká a nevím proč kritizovat něco o čem nevíme vůbec nic, snaze o šetření se vůbec nedivím a myslím, že je mnohem lepší myslet trochu a koupit/ či nechat ušít to na co mám, než se třeba kvůli nějakým šatům či IN zařízení se třeba zadlužit.....

Nevěřm tomu, že růžovo-lososové šaty byly jediný model, který si dotyčná plnoštíhlá slečna mohla dovolit – i u Vietnamců těch modelů visí bezpočet. Že tlustá žena vypadá v růžovém saténu s rádobykorzetem jako kýčovitý nakynutý dort je fakt a je úplně jedno, jestli to jsou růžové šaty od Diora, nebo z tržnice, zkrátka velikost XL a výš je v tomhle provedení hrozná a hrozná zůstane…V paneláku jsem žila až do roku 2006 celý život, chápu že peníze nerostou na stromě, ale ten příšerný alobal za topením a ušmudlané dveře, to je vážně peklo, to nesouvisí s penězi, ale se zrakem vnímavým ke svému okolí. To je takový problém koupit plechovku barvy a dveře znova natřít, a strhnout ten staniol ze zdi?

Z příspěvku Katky budu reagovat hlavně na jednu větu a sice na tuhle: „…jak vidno tatínek té slečny je zřejmě dělník a tudíž se zřejmě nebude oblékat jako model či Hollywoodská hvězda, prostě mu to nic neříká…“

Mě totiž nehorázně dere tohle spojování „makám rukama – chodím jak šupák, mám nárok kdykoliv chodit jak šupák“, „jsem právník, celebrita, cokoliv podobně prestižního bla bla – chodím jako ze škatulky a běda jak ne“. Takže uklízečkám náleží ošuntělé hadry i v civilu (co by ze sebe dělala, však je jen uklízečka) a kvalitu přenechme těm zbožštělým, co. No to určitě!

To, že MÓDA někomu něco neříká, prosím. Móda a trendy jsou především zábava pro ty, které to zajímá. A pro mě za mě ať si každý chodí doma třeba nahý. Mně babička vždycky říkala „měj doma tak, aby ses nestyděla otevřít dveře před nečekanou návštěvou“. Mám dny, kdy mi to může políbit šos. Někdo má ty dny pořád. 

Pan otec je dělník, tedy manuálně pracující, a nedokáže evidentně už několik let přelakovat jedny dveře?! Tak to mu teprve neslouží ke cti.

Vkus a základní estetický estetický soulad nemá nic společného ani s finančním rozpočtem, ani se vzdělaností ani náročností práce.

Posmívání se neomylné volbě toho nejohavnějšího na trhu a kombinování téhož, spolu s rezignací a ušmudlaností je Peklo. Ale už to sebou nenese požadavek na nějakou konkrétní estetiku, či dokonce značky. Myslím že čtenářská negramotnost je evidentně nedílnou součástí Pekla.

Vyndejte si hlavu z prdele, než se začnete rozčilovat, že tady nutíme nebohé čínské přepracované děti, aby nosili vuitonky (které sami šijou), aby byli yn. Je to jen vaše projekce a děláte ze sebe další objekt posměchu. Což je sice prima, ale časem to dost omrzí.

To Scully, ten „staniol“ má svůj účel. Slouží k odrážení tepla, aby neunikalo do zdi. Jinak tyhle šaty v téhle velikosti nebrat. Vlastně se mi nelíbí v žádné velikosti. Příliš to připomíná kýčovitou Bárbínu. Na druhou stranu, je dost těžké se ve velikosti xxl dopracovat k něčemu šikéznímu. Dá to skutčeně hodně práce, úsilí a peněz. Vím o čem mluvím 

Holky moje zlaté – děkuju!!! Konečně má někdo odvahu a fortel nadmíru vtipně a s grácií zarýt své ostré drápky do těch pohodlných nevkusářů! Chodím sem asi měsíc, prolezla jsem všechno a klaním se uctivě až k zemi. Mě móda také baví a mívám na ulici občas chuť takové slečny, jako je ta růžová obryně Stáňa, vzít pod krkem a trochu je proplesknout, aby se probraly. Neslouží mi to ke cti, povrchnost a marnivost nejsou zrovna úctyhodné vlastnosti, to si uvědomuji. Přesto mě nepřestává fascinovat, jak to dokážou holky kolem osmnácti prostě vzdát, oblečení nakupují na tržišti, nedbají na sebe, cpou do sebe chipsy a bavorské vdolečky a pak na fejsbůku pláčou, jak je nikdo nechce a ta pravá krása by přece měla být uvnitř člověka, tak proč jsou chlapi tak děsný a balí holky jen podle svojí první signální… Ach jo.
Co se týče konkrétně tohoto článku, souhlasím s každým slovem a utírám si slzy od smíchu. Nejvíc mě na této fotce asi provokuje ten otřesný chlupatý potah na sedačku. Když jsem se před časem ptala své mladé kolegyně, proč si koupila podobně odporné šedivé myší potahy na novou a poměrně pěknou sedačku, dostalo se mi odpovědi, že přece proto, aby zůstala ona sedačka dlouho pěkná a neošoupala se! To mi hlava nebere, pardon.
A jsem děsně ráda, že takovéhle věci vnímá i někdo jiný. Děkuji vám ze srdce a prosím pište vaše postřehy co nejčastěji. Jste skvělé.

Skvělé stránky, pobavila jsem se, jako už dlouho ne přelouskala jsem všechno, příspěvek po příspěvku a doufám, že budete pokračovat s takhle vtipnou kritikou i nadále, a co nejdéle Díky 

U článku jsem se chechtala, až mi slzičky tekly, ale po pročtení některých komentářů se ve mně vaří krev. Pokud někdo si někdo při psaní představoval, jak se zastane nebožáků chudáků, do kterých se tady naváží nějaká namyšlená a socialismem nepoznamenaná fuchtle, tak je totálně vedle. Nejprve se zase zpátky navezu rodinného vkusu. Ekonomicky zběhlý hnidopichu, který koberec bude levnější? Jednoduchý zátěžový černý, šedý nebo zelený, nebo ta hnědá „moderní“ věc, která spočívá na onom imaginárním linu? Která deka bude levnější? Béžová, modrá nebo červená, nebo fuflíkatý hadr u kterého se „designér“ ani nemohl rozhodnout, kterou zvířecí kůži znásilní, tak pro jistotu použil všechny? Musím zvlášť vysvětlovat pohovku a závěs? (Záclonu ušetřím, před pár lety tady skutečně nic jiného než Vesna nebylo.) Pokud bychom vybavovali s hlavou na krku a ne v zadní části těla, měli bychom už ušetřeno na novou kliku, plechovku barvy a smirkový papír.
No a teď ještě prokleju tu růžovou věc. Pokud se podíváte pořádně, slečna na obrázku rozhodně není tlustá, má pěkná ramena, štíhlé ruce a nahoře je štědře obdařená, nosí pravděpodobně velikost 42, nejvýš 44. Na kolik vypadá? 46? 48? To bylo hodnocení z estetického hlediska a teď se pokusím poradit chudince s malým rodinným rozpočtem. Ta růžová věc stála minimálně 2000 i pokud ji slečna koupila na tržnici. Proč sakra, když je tak chudá, nezamířila do HM, k Zaře nebo prostě někam, kde by jí i pod 2000 prodali černou klasiku, ve které by dělala parádu ještě několik sezón? A zbylo by jí i na korále a na barvu na vlasy? Co si vezme na další ples? Obatikuje to na hnědo?

Milá Moomi, slečna si na ples nemůže vzít černou klasiku, ona musí mít „princeznu“, kterou mají všechny holky. Bohužel má jen tu obyčejnou z tržnice a ne šlehačku s výztuží.
Nechápu, proč si /skoro/ všechny maturantky pořizují na ples obrovské sukně ve kterých ani neumí chodit a nedá se v nich tancovat.

Což o to, tancovat se v nich dá, ale musí se trénovat. Když někdo celý život nosí coolversky nebo baleríny, tak má těžko v nohách naposilováno tolik, aby celý večer na podpatcích nosil sebe, desetikilové šaty a alkoholové opojení. Půlka průšvihů by se vyřešila tím, kdyby slečny pár týdnů před plesem začaly trénovat alespoň v kozačkách a s bichlí na hlavě. Mě se líbí princezny, ale výsledek nesmí vypadat jako dvě princezny vedle sebe. Mimochodem z které je tohle pohádky? O chrabré princeznici, která porazila draka sama, protože ji považoval za růžový sloup a prostě letěl dál? Leskem sukně pak zastínila krásu celého království? A jestli to ten asijskej šmejd vydržel, tak tam vládne dodnes!

moomi:

Takovou sbírku pohádek od Vás bych si dala líbit Palec hore

Super blog!
Dneska jsem to objevila na lidovkách, vyhledala a od tý doby brečím smíchy.

Úžasné! Už sa teším na vianočné prázdniny, keď to všetko prelúskam! Tlieskam, poklona, klobúk dole! (trochu veľa výkričníkov, ale patrí Vám to, milé pekelnice)

… ruzovy sloup… ja snad umru smichy !!! Taky jsem dnes objevila tenhle sakra pravdivy web a temer cely den jsem u nej prosedela. Btw. pokud jde o vkus myslim, ze castecne se s nim musi clovek uz narodit a pote je nutne ho trenovat. Vyrustala jsem v nemajetne rodine, presto nase hodna mama vzdy nasla dost prostredku na to, abychom mohli cestovat aspon po hradech a zamcich. Chvalili me tam jako vzorne dite, jelikoz jsem ,misto klouzani se po parketach, hltala krasy rucni prace, dokonale interiery, libily se mi vykladane podlahy, krasne latky, obrazy, perfektne malovany porcelan.. Netvrdim, ze bych v necem podobnem touzila rict, nicmene si myslim, ze to vsechno zcela zasadne ovlivnovalo muj budouci vkus. Nesnasim kdyz mi obleceni absolutne presne nesedi, kontroluju rovne stehy, splyvavost latek, barvy…
V zivote taky nepochopim zenske, co na sebe namotaji 20 umounenych zlatych retizku ( ktere videly cistidlo Au naposledy ve vyrobe) , na kazdy prst jeden prsten po max. 1000Kc , k tomu pozlacene, dokonale odrene hodinky…to je taky paradni hnus hnus hnus !!!

Neskutečně, nehorázně, neuvěřitelně jsem se smála při čtení popisu výše umístěné fotografie! Toto je lepší zábava než sto vtipů. Děkuji za prodloužení života smíchem! 

Perfektni web.
Dokonaly popis 95% populace v CR.
Nadhera.
Ale… chce to jeste vic sarkazmu a ironie

Moc povedený článek. Velmi trefné, výstižné a svižně napsané. A Váš sloh Vám jen tiše závidím.

Dík za průkopnickou práci a otvírání očí. Palec nahorů.

Ahoj, taky se musím přidat. Tvůj web jsem objevila dnes a přečetla jsem ho většinu za jeden večer! Je to prostě boží… smíchy jsem ani nemohla dýchat…a taky se párkrát  – přiznávám – chytla za nos a beru si některé výtky k srdci. Ale jinak chválím, chválím, chválím. Je to fakt super!

Ano, ano, nabliju si na hlavu. My jsme také bydlívali kdysi v paneláku. Měli jsme také hnědý obývací pokoj. Jenomže my jsme ho měli vymalovaný do odstínu bílé kávy a perleťový váleček nějaké exotické květiny. I my jsme měli krásnou stěnu pravidelně leštěnou Diavou a v ní rádobynóbl nádobí a kýčovité nesmysly. I my jsme měli eklkrásnou sedačku, a aby se neošoupalo drahocenné čalounění, měli jsme leskymo ( odporné vikslajvantové chlupy ). Nad eklkrásnou sedačkou jsme měli vyšity Hradčany. na oknech nám pro zdůraznění vkusu vlály romantické záclonky a i my jsme byli majitelé vkusných tmavohnědých závěsů z polyesteru. Vkusné těžítko ani magický alobal jsme neměli, zato jsme měli umělecky zpracovanou květinovou stěnu a na ní úplné pokady socialistiských sociálně slabých domácností. Od stropu nám v nejlacinějších umělohmotných květináčích bimbaly absolutně realistické umělohmotné květiny v podivuhodných barvách. Také jsme neměli umolousané dveře. Měli jsme vysoce apartní stahovací dveře z pvc ( ano, ubrusové ) z Polska za pát korun a parády nadělaly, až oči přecházely.

Bohužel jsem nezdědila vybraný vkus svých rodičů, nebydlím v paneláku, nevlastním nižádnou umělou květinu ani drahocenný PVC květináč. K výšivce jsem měla od raného dětství odpor, který dokázali zmírnit až KAREL A HYNEK z Fleru, kteří názorně předvedli, že výšivka či aplikace nemusí být jen hnus na stěnu nebo na svátečně prostřený stůl. A ani umakartovou vysoce třpytivou stěnu pravidelně opečovávanou politúrou Diava nevlastním a jsem na to pyšná. Jinak i s lahváči, ale bez sestry ( jsem jedináček ) je to obraz mého dětství.

Já zase celé dětství chodila oblékaná i „učesaná“ jako zmiňovaná ségra. Až do cca 14, kdy jsem objevila metal, to jsem vlasy rozpustila, dala si sichry do uší, kalhot a triček a dělala jsem si ostudu dokud jsem se v 15 nezamilovala a poté jsem se uklidnila a začala jsem se snažit vypadat slušivě (v mezích možností)

Jestli je toto pro pobavení pro puberťáky, tak si taky uvědom (jestli do této skupiny patříš), že jednou vyrosteš a změníš trochu svůj názor a pohled na svět. A piš si, že změníš. Nikdo není dokonalý a to je na světě nějkrásnější..

no jo,on holt každý v této se zemi si může dovolit žít podle představ pseudoestétů, kteří doma pijí pouze značkové zdravé vody či drahá vína, sedí na sedačkách za 100 tisíc v hypermoderně zařízených bytech, na svých plazmách mají jen intelektuální programy a kteří proto, že nežerou maso a živí se jen semínky ani neví,co to je nějaké to kilo navíc.

a teď honem všichni upalujte pro nějaký originální kus nabytku, vymalujte si doma úplně šílenou barvou, oblékněte si něco šokujícího a hlavě nezapomínejte co nejvíce opovrhovat tím dementním zbytkem světa, který vás nechápe

Mně fotka potěšila… Jé, NAŠE kliky! Jé, NAŠE sedačka! Jé, NÁŠ koberec! A maturitní šaty jsem měla taky obří, růžový… Ale psal se rok 1993 

Zdravím, tvá snaha o humorný článek asi trochu nevyšla. =/ Co takhle okomentovat svůj byt..?? =D

Ještě vlastnoruční korálkový náhrdelník…

Omlouvam se za mirnou neslusnost, ale… co mas v obyvaku na zdi poveny ty, kravo?

Jejkap: myslím, že pro vtipný účinek, kterého jsi chtěl/a dosáhnout, by bylo vhodnější vykání, tedy „vy krávo“, ne „ty krávo“. Vynikl by ten kontrast. Takhle je to nedotažené.

Řehtám se smíchy, to je božsky napsané .-))))))))) výstižné.. bohužel realita .-)))) luxus! bavíte mě!

uz ma vazne stve ta poza – ze oblecenie je povrchne a vlastne je cool, ked vyzeram ako idiot v spinavych jeansoch, so spinavymi nehtami, neupravene vlasy a vytahane veci, lebo ked vyzeram ako debil, som hrozne chytry a dobry clovek.
Saty robia clovek – storocna pravda. Ked pride na tie dolezite veci v zivote, tak je urcite lepsie, ked clovek vyzera ako slusny clovek, co sa aj zaujima o seba a nie ako houmless. A netvarme sa ze zivot je iba o tragedii v rodine, nezamestnanosti a podobnych dulezitych vecech. Zivot je hlavne o chodeni do prace a do spolocnosti, takze vyzerat aspon trochu slusne je elementarne

A jéje, další zásah do černého. Tohoto staršího článku jsem si všimla až dnes, a rozhodně pobavil, není snad ani co dodat. Byt nápadně připomíná hnízdečko mé panímámy a pantáty, kteří milují bílé stěny, vysoce „kontrastní“ tmavohnědý nábytek a stejně laděné rámy obrazů a zarámovaných rodinných fotek, těžká neforemná stěna a ještě neforemnější skříně v obýváku (samozřejmě se „zlatými“ úchytkami), odporný koberec, který vlastně ani nevím, jakou má barvu, jde o ten typický podivný mišmaš, sedačka a křesla s chlupatým nechutným přehozem, který se neustále někam shrnuje, kýčovitý porcelán ve vitríně, konferenční stolek se skleněnou deskou (a samozřejmě háčkované dečky, aby nebylo sklo neustále zapatlané) a tak dále a tak podobně. A to jim je teprve lehce přes pětačtyřicet a finanční nouzí tedy rozhodně netrpí. Těžko říct, jestli se jim samotným jejich byt líbí (další místnosti už se mi snad ani nechtějí popisovat, za zmínku možná stojí ještě klukovský pokojík mého drahého, v němž nechybí otřískaná palanda, staré skříně ještě s takovým tím plochým klíčkem, tapety neurčitého vzoru na stěnách nebo robustní lustr á la Aladinova lampa), anebo se jen bojí jakékoliv změny. Zatím jsem se jich neodvážila zeptat....... 

Nevím, proč zde stále někdo používá slůvko NEBO. Budu mít pěkně zařízený byt NEBO budeme mít doma rodinnou pohodu a vychovávat děti, budu pěkně oblečený NEBO nebudu povrchní a budu zachraňovat opuštěná koťátka. nedokážu pochopit, proč by nešlo oboje zároveň?

Jinak rozhodně nemyslím, že by se tu haněl STARÝ nábytek, ale byt zařízený bez špetky vkusu. Můj děda například má v obýváku pár kousků sektoráku, namíchané s modernějším nábytkem a i když to v žádném případě není vrchol designu, rozhodně to neurazí. A to o myslím jde – pokud člověk zapojí alespoň špetku vkusu, může mít slušně a pekně zařízený byt i nábytkem z bazaru.

Malatí: Přesně tak (nemůžu ti dát víc palců nahoru než jeden, takže musím ještě takto reagovat)!!
Abychsi to ujasnila: vkusně zařízený byt či šatník znamená automaticky, že se nezajímám o nic jiného, jsem povrchní, mlátím dětičky a okrádám stařenky?
( Pozn.:nábytek z Ikea zase až takový luxus není..)

ale tady přece vůbec nejde o peníze, o design, o nové a moderní věci.

Víte, co na té fotce vidím já? Já vidím lidi, kteří nikdy v životě nepoznali nic jiného (ale to nemluvím o nábytku a oblečení ale o pojmu o kultuře žití, která pramení ze ZÁJMU O OKOLÍ) a pokud ano, tak jim to bylo úplně jedno, což je ten problém. Já (je fakt že možná narozdíl od jiných diskutujících) beru Módní peklo jako web kde se nekritizuje oblečení, ale kde se periodicky předkládají zoufalé důkazy o tom, že ti lidé ignorují kultruru. Je dost dobře možné ( a já v to sakra doufám) že pán je uprímný čestný člověk chodící na vycházky, věnující se svým dvěma dcerám který kulturu těla prostě bojkotuje. Ale i když to píšu zní mi to nepravděpodobně.

A teď něco k tomu nábytku: Já mám psací stůl z roku 1965 který prošel školními léty mé matky a mého strýce, stejně jako police a obrovská hnědá lakovaná skříň. Dál nevkusná těžká skříň polepená bílou fólií se zlatými lamelami a plastovými kulatými knoflíky z počátku 90. let (ekvivalent plastových oken s lamelami uprostřed skla), a to si myslíte že můj pokoj musí vypadat jako ta noční můra nahoře?? Ale jděte 

Musím říct, tento web čtu ráda, teda většinou. Ovšem po tomto nesmyslně povrchním výlevu jsem dost znechucena. Myslim, že jsi Ado klesla pod jistou úroveň, a že máš určitě navíc, než psát vyblitky takovéto úrovně.

coco:
a jaký je rozdíl mezi jinými články např. o otřesných hadrách, které ráda čtete, a tímto o otřesném bytě, který vám tak vadí? podle mě naprosto žádný )

„Nevím, proč zde stále někdo používá slůvko NEBO. Budu mít pěkně zařízený byt NEBO budeme mít doma rodinnou pohodu a vychovávat děti, budu pěkně oblečený NEBO nebudu povrchní a budu zachraňovat opuštěná koťátka. nedokážu pochopit, proč by nešlo oboje zároveň?“ To je jednoduché, otázka času a priorit. Pokud chcete například být nejlepší v tom, co děláte, budete se tomu snažit dát maximum času, což znamená, že musíte eliminovat na minimum ty věci, které primárně nijak nesouvisejí se zdokonalováním se v tom, co chcete dělat (tedy například právě starost o šatník a byt). To jen pro ukázku streotyp z opačné strany:)

Taky mam jeden suplik plny „relikvii“. Vedle listku do kina posledni lahev vody z Anglie z roku 2005, stare denicky, co jsem si psala jako teenager, par pitomustek co mi kdysi dala kamaradka, se kterou jsem se nevidela dnes uz vic jak 7 let…a tak dale. Kazda ta vec je vzpominkou, a i kdyz jsem polovinu z nich, k nimz me citove pouto preslo, jednoduse vyhodila, kdyz jsme se s rodinou stehovali z panelaku do domku v roce 2007, jeden suplik porad proste zustal. Momentalne zustal v CR, kde uz vic jak pul roku neziju. Odjela jsem s jednim jedninym kufrem a na vzpominky v nem fakt nebylo misto. nebylo v nem misto ani na moji milovanou knohovnu, citajici nekolik stovek svazku (nase cela rodina fakt rada cte). Knihy uz jsem si nektere nechala poslat, takze jich uz mam zase okolo dvaceti, coz je sice zalostne malo, ale kazdy nejak zacinal, a vetsina z nas, co nemame bohatou prateticku na Maledivach, zacinala od pomyslne piky. Osobne mi jsou proti srsti jakekoli extremy – nemam prilis rada ani s prominutim burany, kteri se navzajem obdarovavaji ruzovymi prasatky, ani intose, co sice hovori plynne sedmi jazyky a ctou Nietzeho v originale, ale v designove kuchyni nemaji ani cibuli…sama jsem tak nekde mezi tim rekla bych – muj byt nikdy nevypada jako klicka kde se da jist z podlahy, ale ani jako doupe kde se hromadi binec.

Tragedie postsocialistickych panelaku je predevsim v lidech – v tom jak hluboko je v lidech zarostla predstava, ze kdo se zaobira i tim jak veci vypadaji, je automaticky bohaty, a kdo je bohaty, ten je automaticky zlodej a zlodeje prece my obycejni lidi nenavidime…Taky se mi nelibi dnesni moderni kuchyne s vysoce lesklymi povrchy (je nemam totiz kuchyn jen na paradu, ale moc rada varim, a neminim kazdy den lestit nekolikery dvirka), nizke sedacky v bile barve (rada si dam kafe, vino nebo i veceri u televize) atd – mam v interieru mnohem radeji klasicky spis rustikalni styl, prirodni drevo, teple barvy. Ani jedno ani druhe nemusi stat majlant, da se dobre vyuzit stavajici zaklad a kazdy rok dokoupit neco. jednou nove kachliky do koupelny, pak sedacku, obnova kuchynske linky taky neni nemyslitelna – kolikrat staci nechat si v mistnim truhlarstvi udelat nova dvirka, neni nutne kupovat komplet vsechno…

Ještě doplním,že je vymalováno ve vysoce módním lososovém odstínu,a dole u dveří má pavučinku domácí mazlíček.

Bohužel nemohu se přidat k davu lidí, kteréžto tento článek rozesmál k slzám. Mně z toho bylo spíš úzko. Nepřijde mi pěkné urážet někoho a něco, když se dotyčný nemůže bránit. Člověk si může dělat srandu sám ze sebe, ale ne z někoho, kdo se těšil, že jde na ples a zvěčnil si to do osobních vzpomínek a to je to – je to osobní fotka. Srandu mám ráda, dokonce moc, ale toto z mého pohledu již přestřelilo v zesměšňování. Hádám, že by každý doma našel nějakou fotku, na kterou není úplně hrdý. Kdo by se podělil s jinými a zkritizoval sám sebe, svou rodinu, svůj rodný příbytek takovýmto způsobem? Našla by autorka dost kuráže ohodnotit sama sebe nebo své blízké a nemusela pak zamazávat obličej „nevinné oběti“?

Na tento článek si vždy vzpomenu, když Ada píše, že nezesměšňuje lidi a nesoudí je, že komentuje jen oblečení.

• Jak může psát „v pozadí ségra v mikině, džínách a s vlasama, které pět let neviděly nůžky ani kondicionér“? Já z fotky poznám jen to, že jsou ty vlasy hnědé.
• „hnusohnusněhnusný koberec, pod nímž se jistojistě skrývají parkety“ jasně, parkety jsou běžně ve všech panelácích. My máme pod kobercem hnusno hnusné lino.
• „celkové hnědé ladění pokoje (neutrální barvy uklidňují – koho ještě uklidnily, ať zvedne ruku)“ Třeba mě to uklidňuje, rozhodně víc než designérské obýváky, které vypadají jako pracoviště patologa. Nebo zářivé barvy, hlavně ať to není vobyčejný.
• „zarámovaný fujtajxl na zdi, zřejmě stránka vytržená z časopisu nebo kvalitně tištěná, dvacet let stará reprodukce nějaké vybledlé krajinky, nebo to možná kreslila ta lososová krasavice, radši nemyslet“ jasně, vystavovat obrázky vlastních dětí je nejhorší peklo ze všech pekel, proč povzbuzovat vlastní potomky, že? A jak se pozná, že je to jen reprodukce a ještě z časopisu? Po babičce máme podobný obraz, není to žádný van Gogh, ale jeden místní umělec, a vsadím se, že na fotce by to vypadalo podobně. Místní umělec neznamená mazal, co umřel mají jeho obrazy cenu 50 000+ (vím, podle ceny se nedá odhadnout hodnota díla, ale orientačně snad poslouží).
• Ano, ta fotka je špatná. Taky mám fotku kde jsem v půjčených opravdických šatech, naštěstí měla mamka dost rozumu a fotila mě přede dveřmi, takže v pozadí nic neruší. Kritika šatů a účesu je na místě, ale zbytek je opravdu zbytečný,

P. S. Něco proti fíkusům?

Tenhle článek jsem ještě nečetla, je opravdu smutný. Nejsmutnější jsou některé komentáře – „moc jsem se pobavila“ a pod. Ada v jednom komentáři k tomuto článku říká, že to nemá být rozbor módy, ale pobavení pro puberťáky. Myslím, že si neuvědomila, že ta omladina, protože bere Adu jako autoritu, se směje. Vlastně se směje tomu, že někdo nemá dobrý vkus. Ale je přece věc každého, co má doma. Když mám ráda byt v přírodních barvách, to taky nemám dobrý vkus, protože hnědá je asi out? Ach jo, je to škoda. Kdyby ten článek byl zaměřený jen na kritiku oblečení silnější slečny, tak by to podle mě bylo celkem O. K. Ale kritizovat i to, že někdo má doma starý vypínač, nebo usuzovat, že sestra je nepořádná, protože léta nepoužila kondicionér na vlasy? Předpokládám, že Adu dnes ten článek mrzí.

No tak, já si tedy osobní fotky nechávám doma a nevystavuji na internetu, kde si je může prohlédnout každý. A jestli si svoje soukromé fotky sama vystavím na internetu, tak taky musím počítat s tím, že si je někdo prohlédne a může k tomu mít svoje komentáře.
Je to komentář na Kiki987

Příspěvek upraven 20.06.12 v 10:17

Zdravím Vás Ado,
co jsem objevila Peklo, čtu pravidelně a moc dobře se bavím. Vy jste filosof. k této fotce : za dveřmi je jistojistě záchod s plakátem opičáka ve fotbalovém dresu, to je jisté. Jinak je Váš komentář úplně otřesně přesný. Zdravím.

Nevyjadřuji se k článku ani zařízení bytu, byť mám trochu dojem, že je každého věc, jak si zařídí byt. Nicméně – už vím, že korzet a splývavá sukně se na silnější postavu nehodí (barvu a látku teď neřeším, růžový pseudosatén je zlo, ano). Ještě by mě zajímalo, jaký střih se tedy hodí?