Na míru, ze zahraničí, levně

22.09.10 | autor Ada

Myslela jsem si, že vrchol kopírování přišel s falešnými kabelkami, ale čas ukázal, že když se objevily první falešné vuittonky, neměli jsme ani tušení, kam až tenhle kopírovací byznys zajde. Nedávno se mi dokonce podařilo koupit nepravou pinzetu Tweezerman a to už jsem docela koukala; komu stojí za to vyrábět kopie takových drobností, byť ve své třídě poměrně drahých?

Teď se nám zase rozmáhá šití kopií svatebních a společenských šatů z nabídky různých salonů. Funguje to následovně: vyberete si šaty, které se vám líbí. Většina kopíráků má stránky s galeriemi fotek z katalogů svatebních značek jako je La Sposa, St. Patrick, Jasmine Bridal, Pronovias, Maggie Sottero - tedy drahých šatů, u nichž může i půjčovné dosáhnout pěticiferných částek -, můžete si však poslat i vlastní foto. Firma, obvykle sídlící v Číně, vám ušije více či méně zdařilou kopii za zlomek ceny originálu.

Zdroj: zasláno mailem

Zdroj: zasláno mailem

Zdroj: zasláno mailem

Zdroj: zasláno mailem

Zdroj: zasláno mailem

Jak vidíte na fotkách, ty šaty - nebo alespoň kousky vyfocené do webové prezentace - vypadají vcelku slušně. A za ty peníze - třeba 4000 korun místo 15 000 - je to přece super! Tak v čem je problém?

První problém je materiál a zpracování. Stačí si projít diskuze o šatech z Číny; je v nich mnoho spokojených majitelek i mnoho nespokojených. Některé získají kvalitní kopii, která jim sedí, nic z ní neodpadává, mohou si ji bez dalších úprav obléknout a vyrazit na radnici. Některé si musí šaty doupravit nebo donést ke švadleně, aby zabrala/povolila/zkrátila, co nesedí. A v neposlední řadě může přijít hrůza, kterou můžete akorát tak vyhodit do koše.

I dobře provedená kopie se často liší detaily, které jsou na originálu příliš složité na ušití nebo by vyšly moc draho. Růžové koktejlky na poslední fotce mají původně jinak - složitěji - poskládanou a naaranžovanou sukni; na kopii to zastává prostá šlehačka. Druhé svatební šaty odshora mají jinak řešené sklady na živůtku. Zdobení může být z levnějších materiálů (místo skleněných perliček dostanete plastové), mohou chybět výztuže a další drobnosti, které zajišťují, aby šaty na nevěstě dobře vypadaly. Místo matného těžkého saténu dostanete lehčí gramáž a s leskem.

A co teď? Mávnete nad tím rukou, hlavně že je to levné a máte šaty jako ze salónu? Jste pro láci ochotní podstoupit riziko objednávání šatů z horoucích pekel, od člověka, s nímž se vzhledem k jazykové bariéře často ani pořádně nedomluvíte, a bez jediné zkoušky? Třeba u korzetových šatů nebo princesového střihu, který i zkušení krejčí před dokončením zkoušejí a dodělávají drobné úpravy přímo na postavě? Ale asi jsme u nás na nepadnoucí svatební šaty z mizerných půjčoven a dalších pochybných zdrojů tak zvyklí, že nám to nevadí.

Spousta nevěst trvá za každou cenu na široké, bohaté sukni. Na tu se spotřebuje hodně materiálu a dá dost práce, takže výsledné šaty jsou přirozeně dražší. Řešení? Nějakou simulaci z kousku látky, podepřenou nejlevnější obručovou spodničkou, případně Čína. V dobách, kdy ještě nebylo na každém rohu několik půjčoven, se mnohá nevěsta vdávala ve zcela obyčejných šatech, často i krátkých, případně v kostýmku - se sukní i kalhotami. Princezen s obří sukní bylo pomálu a nevěsty od sebe byly, na rozdíl od dneška, celkem rozeznatelné.

Druhým problémem je samotný fakt, že jde o okopírovaný model. Návrhář vymyslí kolekci, šaty se ušijí, nafotí a jdou do prodeje. Plaigátor nevymýšlí nic - vezme již hotový nápad a okopíruje ho. Čínští kopíráci se navíc ve svých nabídkách bez uzardění prezentují originálními katalogovými fotkami. Můžete na to mít jakýkoli názor ("stejně všichni šijou v Číně a jen na to lepí svoje značky a cedulky", "beztak jsou všechny šaty stejné a není na nich nic originálního", případně "patří jim to, nenažrancům kapitalistickým, kdyby tak nepředražovali, nebyli bychom nuceni kupovat kopie"), ale pořád je to nezákonné a v takovém objemu to může být pro některé výrobce i likvidační. Těch českých už levná asijská výroba zlikvidovala dost, takže i když si budete chtít nakrásně nechat ušít šaty u české krejčové, budete mít dost velký problém najít nějakou dobrou.

Takže až se budete vdávat, vemte rozum do hrsti a nenechte se oslnit šlehačkou za pár tisícovek...

Líbil se vám článek?
 Váš příspěvek
 
šklíba  22.09.10 14:08

a to je přesně důvod, proč jsem pořád ještě přesvědčená, že si nekoupím kabát z íbeje, byť by mi ho udělali podle zadaných měr a radši si ho zkusím ušít sama pod dohledem kamarádky – zkušené krejčové. i když jsem o tom hodně uvažovala, jsem mrcha líná…

 
Linomada  22.09.10 14:32

Kamarádka si nechala tímhle způsobem ušít svatební šaty, měla jsem možnost vidět obrázek i originál… Myslím, že ve srovnání s půjčovnama je to jenom „levnější zlo“. A šetřivé české děvče má ještě navíc dobrý pocit výhodného kaufu a navíc jí visí ty šaty ve skříni.

 
JJ  22.09.10 15:18

„Spousta nevěst trvá za každou cenu na široké, bohaté sukni.“ – To je mor českých nevěst a bohužel i svatebních salónů a půjčoven. Když jsem sháněla šaty měla jsem 2 požadavky: Úzké (obepínající postavu) a bez zdobení. Nesplnitelný požadavek, šaty úzké po bocích s úzkou sukní a bez zdobení jsem nesehnala. Musela jsem se smířit s vcelku decentní výšivkou. Dobře takové šaty spíchnout je holt asi větší kumšt – málokterá úzká sukně hezky splývá, kdežo šlehačka je vždycky šlehačka. A jak píše autorka, najít šikovnou českou švadlenu není tak snadné, proto jsem minimalizovala riziko, vysolila za půjčení téměř deset tisíc a měla to nejlepší (i když ne ideální), na co jsem narazila.

 
Panenka_bohemica  22.09.10 16:04

1. Pro většinu je rozhodující cena.
2. Málokdo ví, jak vlastně vypadá dobrý materiál, neboť se většinu života setkávají s bavlnou, polyestery, elastanem… Kdybych neměla svoji babičku, asi bych dodnes nevěděla, jaký je rozdíl: hedvábný samet versus velurový materiál na závěsy. Jenže zase.. cena. Luxus je pro snoby. Jinak prostě stačí, že to pěkně vypadá.
3. Lidi se nepídí po tom, kdo co vymyslel, či zda existuje nějaká původní verze. Berou to, co jim padne do oka.

Ano, jsme zvyklí nakupovat u Vietnamců, proto je New Yorker nadstandard. Pověste na věšák v kině na míru ušitý kabát nebo decentní kabát od Armaniho a nikdo si ho ani nevšimne. Dejte tam bundu s velkým logem Puma a do pěti minut je pryč.

P.S. Se tady nepovyšuju nad většinu, taky pro mě uvedené body dlouho platily..

 
kalisinka  02.03.12 14:01

Myslím, že dnes už to úplně nebaví. Málokdo z mladé generace dnes nakupuje u Vietnamců, a lidé se více začínají zajímat o módu, často už i o tu trošku dražší. A navíc, když užse rozhodnete vdát, počítáte s tím, že je to jedinečná událost, kterou už neprožijete podruhé, proto stojí za to si připlatit – a tím nemyslím zrovna šaty za 150000, to ne.

 
Renata  22.09.10 16:05

S tímhle kopírováním mám taky takovou zkušenost
Přivezla jsem si z Ameriky z malého butiky šaty(značka Jovani – dělají šaty nejen na maturitní plesy kolem tak 3–8tisíc) , které jsem měla na svůj maturitní ples(příjemný materiál, krásně padnou). Když kamarádka scháněla šaty, tak prý narazila na ty moje za 1200,– na www.krasnesaty.cz . Tak mi to nedalo (protože já za ně dala 4500) a na web jsem se koukla. Hlavní fotka byla fotka od značky Jovani…a o kus níž byla jejich fotka jejich šatů na figuríně. Byla jsem absolutně v šoku, protože to byla nevydařená kopie „mých“ šatů… Materiál vypadal divně, honosná mašle(jako je na mých šatech) byla jen splihlá mašlička…a celkově střih byl takový podivný.
Dobře, když už chtějí kopírovat šaty, tak ale by si mohli odpustit klamání zákazníků krásnými fotkami v (podstatě) jiných šatů

 
Ameline  22.09.10 17:13

A proto oprašme babiččin šicí stroj a jedem! Výroba střihů je krásná výzva pro naše zaprášené geometrické znalosti, rozvíjí to prostrovou představivost, šití zase vyžaduje určité logické zamyšlení (pokud jste samouk jak já). A navíc ten krásný pocit udělat z ničeho něco, to je skutečně boží. Mám nekonfekční postavu, je to proto pro mě poněkud komplikované nakupovat oblečení. Bohužel, dřív prý metráž byla vymetená protože nic nebylo, dnes je vymetená protože nikdo nešije. A já scháním svůj světle lila nepolyesterový samet a tmavě indigo hedvábný satén :-( Není odstín jako odstín, každý barevný typ si může dovolit všechny barvy, jen zvolit správný tón. K čemu je mi že mají nějákou fialovou, když v ní vypadám jak nafouklej nebožtík?

 
Panenka_bohemica  22.09.10 17:56

Jo jinak jsem nechtěla bavlnu degradovat na špatný materiál, jen jsem to blbě napsala.

 
Panenka_bohemica  22.09.10 18:09

Ameline, zkuste Sartor Bohemia, ale nevím, jestli tam najdete zrovna to, co hledáte..

 
Durduin  22.09.10 18:10

No, najdu si švadlenu a budu dělat co? Budu hledat návrháře nebo se do navrhování pustím sama nebo to nechám na švadleně? A hlídat všechny možné katalogy a by to náhodou nebyla kopie? Ono na společenských šatech už moc není co vymýšlet. A popravdě, za první republiky se taky šilo alá … Nevidím nic špatného na tom, přinést švadleně obrázek a nechad si ušít něco silně inspirovaného (totožné to nebude nikdy, model haute couture vyfocený jenom ze předu a obrázek ve velikosti pohlednice který nejde přiblížit, to už potřebuje k ušití hoodně velkou dávku kreativity a fantazie)

 
Panenka_bohemica  22.09.10 18:35

Silně inspirovaného klidně.. z čeho by jinak žilo H&M, Vero Moda a spol. Nemělo by se to ale tvářit, že je to něco, co není.

 
city  22.09.10 18:55

Na druhou stranu musím říct, že nejhorší peklo ve formě svatebních šatů jsem viděla tehdy, když si to
a) navrhla sama nevěsta
b) navrhla nevěsta ve spolupráci se švadlenou

Navrhování by se mělo nechat profesionálům, kopírovat někým navržené šaty je menší peklo než si to navrhovat sám (pokud se to nekopíruje způsobem: "výstřih jako tady na těchle, řasení jako tady na těchle, rukávy jako tady na těchhle, a pak bych ještě chtěla, aby se to dole tak jako rozšiřovalo…). Kdybyste viděli, co jsem nedávno viděla já – a byly to šaty z drahého kvalitního materiálu ušité švadlenou a vypadaly úplně jinak, než ty z půjčoven. Ale bylo to peklo.

Na fenoménu čínského kopírování je špatně to, že je to ve velkém a že je to organizované.

 
bara  22.09.10 19:30

Pokud si dobře pamatuji vyprávění dam již dávno zemřelých, tak kopírování šatů z obrázků bylo hojně rozšířené už za první republiky i v dost vysokých vrstvách. Šikovné švadleny i renomované salony vyráběly kopie podle úrovně peněženky, stejně jako dnes. Zažila jsem „kopie“ z lepšího materiálu a lépe vypracované než originál. I „kopie“, kde na žádost zákaznice nebo doporučení švadleny je cosi jinak než na originálu, protože to zákaznici víc vyhovuje, sedí. Pokud na kopii není umístěna značka toho původního autora nebo značka zavádějící podoby, tak nejde o nic nezákoného.
Pokud jde o nákupy oblečení přes internet či nějakým podobným způsobem, je to sázka do loterie i u ponožek, natož u společenských nebo svatebních šatů. Ale velká část lidí, kteří takto nakupují, do salonu nebo ke švadleně nepůjde prostě proto, že je jim pohodlnější to odkliknout doma u prohlížeče. Pokud si neuvědomují rizika, je to jejich problém.
Krachy českých výrobců mají víc na svědomí špatní návrháři a jejich modely, které nejsou schopny konkurovat populárním módním značkám (a „značkám“) + nekonkurence schopný managment než ona samotná levná čínská pracovní síla.

 
martina  22.09.10 20:18

Já vidím trochu toho neštěstí v samotných svatebních salonech. Ony jsou úspěšné, dokonce velmi úspěšné. V době, kdy hodně lidí je single a mnoho párů se nebere, kdy lidé kupují půl oblečení na tržišti a druhou ve slevě v H&M, dokážou prosperovat. Dokázaly vysvětlit českým holkám, že nevěsta má vypadat jako princezna, princezna je bytost jakékoli velikosti věku v hromadě bílé šlehačky a hromada bílé šlehačky stojí 4500 Kč za půjčení (uberte či přidejte dle regionu). Proboha, jestli ty polyestrové šaty sekají po stovkách v Číně, musí být nákupní cena toho salonu někde na 4500 kč za celé šaty. A možná i méně.

Umím si představit, že jednodušší svatební šaty od krejčové či švadleny by se do této ceny vešly. Kostýmek by cenu sice přesáhl, ale lze ho nosit ještě roky poté. Pokud tedy není bílý. A pookud není nevěsta v těžkém očekávání a svatební model jí nebude za tři měsíce extra velký :)))

 
Tereza25  22.09.10 20:46

Když jsem sháněla šaty na maturák, chtěla jsem splývavé, žádnou obruč. Byla jsem v jedné půjčovně, kde na mě slečna majitelka koukala jak na blázna a fakt pohrdavě mi řekla „no, to nemáme, po těch obručových je největší poptávka“. Takže tak. Pekelně nevkusná poptávka.

 
Jas39grippen  22.09.10 21:03

Narazila jsem na dokonalý svatební šaty za 4000 v ochoďáku Van Graaf na Václavským náměstí..fakt dle mého gusta – dlouhé, splývavé, materiál na omak příjemný, nezdobené a černou mašlí pod prsy. Je tam i varianta s bílou. Jen je škoda, že černá i bílá jsou vlastně barvy smuteční…ale přesně ty šaty jsou podle mě ideál.

 
Malena  22.09.10 21:10

Ano, levná čínská výroba je mor. Ano, chci podporovat české firmy (české švadleny). Ano, je mi jasné, že za to musím utratit více peněz. ALE! Problémem českých textilek byly ony samotné, popřípadě postoje lidí ve vedení. Úplně mi plakalo srdce, když jsem si chtěla koupit boty od Svitu nebo nějak podpořit OP Prostějov, protože tam prostě nebylo nic pro mě nositelného. Boty byly sice kvalitní, ale vzhledem jako pro moji babičku, v op prostějově oblečení předražené navíc střihem absolutně zastaralé. A co se českých švadlen týče, mám zkušenosti jen se dvěmi: první pouze upravuje a opravuje oděvy (vyjma jeanoviny, navíc u cokoliv jiného má půl milionu keců, proč zrovna tohle je náročné a proč tohle a tamto nejde), druhá upraví a opraví téměř cokoliv, ale šije strašlivé etnozrůdy, takže dobrovolně bych si u ní nenechala nic ušít. Když vezmu švadleny a návrhářky na fleru (ty lepší), tak mě tam ještě nic neoslovilo. Proto zůstávám u Zary a spol. a čekám na lepší zítřky.

 
Durduin  22.09.10 21:21

Zrovna testuju jednu mladou švadlenku hodně náročnýma plesovkama podle maličkého obrázku. Jestli obstojí, neopomenu zveřejnit kontakt.

 
Vky  22.09.10 21:30

S OP Prostějov mám jedu „zábavnou vzpomínku“, přišla jsem k nim se podívat, jaké kalhotové kostýmky mají, leč nebyla jsem oblečena v jiném kalhotovém kostýmku, ale běžném oblečení. Dámy prodavačky se optaly, co sháním a po sjetí pohledem mi přezíravě sdělily, že na mne tedy nic nemají. Cítila jsem se jako ve filmu! Jako na začátku filmu Prety woman, přesněji. To je přístup k zákazníkovi, to je lákání potencionálních kupců, jaj! POkud měly takovýhle přístup k většině zákazníků, nedivím se, že tato konrétní prodejna, a byla-li to firemní strategie, tak i podnik, zkrachovala a již po ní není vidu ani slechu. :-/

 
I/Y  23.09.10 07:56

ano, poznávám obchody OP Prostějov…

 
Elle  23.09.10 08:11

Durduin: Není to vůbec těžké pokud máš alespoň o jedné části šatů nějakou představu.. Já si své plesové šaty navrhovala sama s tím, že sukně a korzet jsou šity na míru a top jsem zakoupila v gothic shopu v Drážďanech.. Navíc ty všechny věci jednotlivě unosím i v civilu, takže fakt nejlépe investovaný 4 000,– a navíc jsem byla originál :) 

 
mia  23.09.10 08:38

Elle, nič v zlom, ale mne sa tie tvoje šaty nepáčia. ešte ten top sa dá sa nosiť v civile, ale korzet a sukňu (ktorá je navyše podľa mňa krátka na ples) si neviem inde predstaviť…
k silikonovým ramienkam sa radšej nevyjadrím…

 
Ameline  23.09.10 08:38

Tak navrhnout něco není až takovej problém. Jen člověk musí mít trošku soudnosti. Třeba takový fantasy kostýmy – propadla bych se hanbou, kdybych měla nosit něco velmi podobného nějákému kostýmu slavné postavy, nebo z počítačové hry a byla bych jak na trní kdy to někdo pozná. Klíč je nechat nápad nejmíň pár měsíců krystalizovat, alespoň 20× namalovat, možná Vám vyjde něco totálně jinde než na začátku, ale to je správně, takovouhle metamorfózu je vtipné potom zpětně sledovat. Tohle je dobrý dělat i s cizími návrhy – pěkně se personalizujou, přizpůsobí Vašemu vkusu a postavě, mě to funguje. Prostě malovat, malovat, malovat, zkoumat, co vám sluší, pak až si několik výrobků omlátíte o hlavu se to začne zlepšovat (teda, nemusí být tak zle. Já si je sice o tu hlavu mlátím, ale lidi mě chválí i za ty podle mě zpackaný. Holt člověk na svým vidí nejvíc ty chyby a ten rozdíl oproti tomu, co to mělo být, a každý taky něják začínal, a je fajn sledovat, jak se zlepšujete) Něják nemám důvěru v odborníky, ať jde o kadeřníky, nebo návrháře. Neudělám to sice lépe než oni (pravděpodobně), ale udělám to podle svého. Ano, ten sartor je fajn. Asi se přeorientuju na dupion. Ale stejně, samet, samet.

 
A.  23.09.10 08:40

to Elle : Tak tomu říkám netradičníšaty na maturitní ples – to jsi musela jednoznačně upoutávat pozornost :). Moc se mi to líbí, taky už mě začíná lézt krkem přemíra šlehačky......

 
Camella  23.09.10 09:14

Existují i svatební studia, kde mají krásné, částečně i nešlehačkové šaty. Ale ceny bych radši nechtěla vidět. Můj sen jsou třeba tyto: 

nebo

To je krása, alespon na fotce určitě :)

 
Elis  23.09.10 09:51

mia: Tak tono bez podprsenky to v mém případě nejde, protože mám opravdu velká prsa, takže tolik nenáviděná silikonová ramínka byla nezbytností.. Sukni jsem nechtěla až na zem, protože v dlouhé sukni mi podkluzují boty po látce, takže to je schválně.. :)

 
Elis  23.09.10 10:05

A: Díky :) No mě právě taky, je to hrozná pěst na oko, když tam vidíš jeden střih šatů ve všech odstínech růžové, žluté a oranžové co existují, přičemž 95% osazenstva vůbec nesluší.. Taky to spousta kantorů ocenila, že je to fakt úplně něco jinýho.. Samozřejmě chápu, každému se můj model líbit nemusí, však co, kvůli tomu to nepřestanu nosit :D Paradoxně jsem korzet unosila víc než ten top, protože mi pomáhá od bolesti zad, takže se těším na svůj další, který už se šije :)

 
Eiwen  23.09.10 10:19

Elle: Nádherné! Riwina práce?

 
Elis  23.09.10 10:55

Eiwen: Korzet šila Riwaa a sukni jedna známá, co šije profesionálně, děkuji :) Riwaa je skvělá, nemít ji, chodila bych asi nahá :D

 
Kate  23.09.10 13:11

Pro Elle: Elle nezlob se, ale ty šaty jsou hroznej kýč. Ty sama jsi moc pěkná, podle fotky mimořádně pěkná. Jenom ty šaty … Celkově je mi z téhleté gothic mánie pěkně na blití…

Taky bych se ráda vyjádřila k diskuzi o vietnamských fejcích: Jasně že pokud si něco nechám ušít podle Burdy, tak je to kopie jako každá jiná. Jenže Burda je časopis vyloženě vydávaný pro kopírování modelů a střihů. Rozdíl mezi Burdou a Čínou je v tom, že šaty z Burdy nevyrábím pro to, abych je dále prodávala. Kopírovat, a následně ještě vydělávat na nápadech a práci ostatních (viz asijské fejky) je minimálně nemorální.

No a co se týče svatebních šatů, tak svatební šaty jsou peklo z 99 %. Samotný svatební akt je peklo. Ne, vlastně superpeklo. Navlečení se do svatebních šatů alá dort považuji za mentální nevyspělost, splnění dětského snu stát se princeznou. A nemyslím si, že by tahle dementní zábava mělo něco společného s úcty k tradici.

 
Kate  23.09.10 13:12

Oprava: …s úctou k tradici…

 
Dina  23.09.10 13:41

Kopie nebo originál,mně ty princeznovské šaty připadají všecky stejné,neoriginální a ne každé nevěstě sluší.Co se samotného kopírování týče,souhlas s tím,že za první republiky se to nedělalo jinak a i dneska si většinou ke švadleně,no tak dobrá,do salonu člověk donese obrázek,podle kterého chce oděv ušít.Když chce nevěsta vlastnit možná mizerně ušité šaty,které jí budou viset ve skříni nadosmrt,je to její věc.Osobně bych šla radši do půjčovny a šaty si zkusila,prohlé­dla,všecko okolo toho,co je nutné.

 
Dina  23.09.10 13:43

Jo a pokud jde o kradení nápadů a vydělávání na nich,tak to jsem samozřejmě proti.

 
Linomada  23.09.10 13:56

Ke svatebním šatům – já jsem si ty svoje nechala ušít od návrhářky (Helena Mertlová), protože pro projití všech pražských půjčovej svatebních šatů jsem usoudila, že nemíním vypadat jako dort ani jako debil v dortu. Šaty bezvadný, hedvábně podšitý (už nikdy nechci nosit nic jinýho než hedvábí :), nápaditý a do kýče mají i přes svou svatebnost poměrně dost daleko. Navíc jsou ušitý tak, že půjdou přešít a přebarvit na koktejlky.
Sice kapánek snobárna, ale myslím, že než si půjčovat někde z tisíce a desetitisíce šaty „na princeznu“, nebo posílat za levno tyhle čínský PVC hrůzy, tak pořídit u české návrhářky dvoje šaty za 15 je hezké vyhození z kopýtka.

 
Ameline  23.09.10 15:25

Elle: Ty šaty (zvlášť korzet) jsou moc fajn, mě by se možná trošku víc líbila světlejší fialová, ať vynikne ten kontrast, ale to je jen názor milovnice všeho dramatického která si kvůli své hloupě jemné vizáži pořádnej kontrast dovolit nemůže.

Moje maturitní šaty byly můj hned druhý šicí projekt, staronový stroj s nímž jsem neuměla a fungoval jen napůl, rozpočtem 500. No, mohlo být hůř. Jen dodnes lituju, že jsem se nevyřádila víc – obyčejné obeplé černé šaty s řasením na prsou a ramínkách á la starej Hollywood. A já původně chtěla extrémretro – inspirace v renesanci – ale experimenty mi byly zakázány :(

 
Gal  23.09.10 17:18

Camello, Naive jsem navštívila s kamarádkou a běžné ceny půjčovného byly okolo 15 000.

 
Lily  23.09.10 18:18

a mojim snom su tieto :)

 
Eiwen  23.09.10 18:40

Elis: jsme na tom stejně, Riwaa je prostě bohyně i múza v jednom. Mám od ní korzet, halenku, spousty rukaviček a doplňků a momentálně jsem v pořadníku na šití dlouhé sukně. (a krčního „korzetu“, hurá)
Máme s přítelem napůl vážnou dohodu, že až se do toho rozhodneme praštit, tak jedině v tmavě fialové či černé róbě s korzetem od Riwy :)

P.S A její rukopis na korzetech je opravdu jedinečný, dokonce i z fotky :)

Pro Kate: A když holčička/dívka/žena prostě miluje podobný, temnější, a obzvlášť čistě viktoriánský styl a obléká se do něj v podstatě celý život, je to také gothic mánie? :)

 
HANA  23.09.10 20:01

No já jenom doufám, že na závěrečné v tanečních nebudeme muset mít dlouhé bílé šaty.. I když jak koukám na fotky z minulého roku, tak asi budeme. Takže mi asi nezbyde nic jiného, než navštívit nějaký supr salon, vypůjčit si nějakou príma „róbu“ a lá chudá princezna a celou závěrečnou se sama sobě smát.. :)

 
ZuzkaOu  23.09.10 20:21

Hana – bílé šaty se dají nechat ušít i pěkné, takové co pak můžeš na sebe vzít i později. Pokud nejsi vyloženě chlapecká typ, tak ti určitě budou slušet klasické Marylin šaty za krk (a to i když si spíše barokních, či neolitických tvarů), a pokud jsi chlapecký typ, tak nějaký střih ala 20. léta.

 
ZuzkaOu  23.09.10 20:35

koukám na tvůj blog – určitě jdi do nějakých retro – dvacátá léta.

Na závěrečný ples v tanečních nepotřebuješ nutně večerní róbu, koktejlky bohatě stačí. Něco takovéhle ho, třeba 

http://www.style.com/…HUNT/09m.jpg

K tomu boty na flamenco a nebo stepovací – jsou pohodlné a stylové, dlouhou šňůru skleněných perel a nech si udělat na hlavě drdol s patřičnými vlnami. 

Pravda, ostatní dámy se šlehačkou tě budou mít za podivínku, ale to se holt nedá nic dělat :-)

 
HANA  23.09.10 20:46

Zuzka- Nevím no.. Mně přijde, že bych zrovna v takových šatech vypadala jako obdélník, že bych neměla žádný tvar nebo tak něco..
Ale kdyby po nás na závěrečnou nechtěli nějaké speciální šaty (dlouhé bílé), tak bych si asi vzala nějaké co už mám že :P
Každopádně díky za rady :)

 
kiwi  23.09.10 20:46

Ale to máte jedno, v jakých šatech se vdáte…Hlavně, když padnou a sluší!

 
ZuzkaOu  23.09.10 20:49

Šmarjá, vy musíte mít dlouhé? To je jako pozůstatek po plesu debutantek?

 
HANA  23.09.10 20:51

No já právě ještě nevím. :D Ale dívala jsem se na fotky z minulého roku a všechny slečny tam mají dlouhé a „fakt krásné“ šaty.

 
ZuzkaOu  23.09.10 21:21

Tak potom jedině bílé hedvábné sárí, jednak se v Indii používá na pohřby a druhak jde pak použít jako záclona :-), dlouhé bílé šaty budou vždycky vypadat jak svatební.

 
farfalla  23.09.10 21:30

ja mela maturitak v kratkych satech od lipsy (lipsy.com). uznavam, ze to je proste satove h und m, ale byly pekne, byla jsem originalni a dost tomu dodaly doplnky, ktere jsem si udelala(ale neobtezuji s tim na fleru:-)) nechala bych si je usit, ale popravde, zacala jsem to resit dva tydny pred tim, takze jsem byla rada ze jsem stihla najit model a modlila jsem se, aby padnul.

 
martina  23.09.10 22:41

@ hana
po zkušenosti z mých tanečních doporučuji se vzbouřit, nejlépe s dalšíma holkama a jít v barevných koktejlkách. máma koupila spoustu látky, babička se s tím šila a já to měla na sobě jednou a pak 15 let ve skříni. dva roky potom sem potřebovala šaty na maturiťák, na maturitu, zkoušky, imatrikulaci a sháněla jsme znova a rodiče platili znova. nemluvě o tom, že jiné holky začnou chodit na plesy a podobné akce a nositelné hezké šaty se sakra hodí.

 
Jiřina  24.09.10 06:39

Nechápu ten teror v tanečních, kdy zejména ve východních Čechách musí mít dívky na jeden ples dlouhé bílé šaty. Říkají tomu „na kolonu“, děvčata si půjčí ty nejprinceznovatější šaty s obručema a maminky pláčou dojetím. Svatební salony v regionu aspoň mají kšeft a půjčují starší onosené svatební šaty.
Příští měsíc bude v Paříži velká svatební výstava. Koná se v nových prostorách pod Louvrem a je na ní vše, co se svatbou souvisí: www.mariageaucarrousel.com
Prohlédněte si videa, ať vidíte, že sv. šaty mohou vypadat i jinak, než v českých půjčovnách!
Mimochodem – půjčovny sv. šatů jsou česká / a slovenská/ specialita. Nikde jinde na světě nejsou, ani v nejchudších zemích.

 
ZuzkaOu  24.09.10 08:21

To nechápu – chodila jsem do tanečních k panu Opltovi, stejně jako moje máma v 60. letech a babička v letech 30., takže řekněme že tradice tam je dost důležitá. Ale na bílých šatech ( V druhé půlce 90. let) netrval. A když, tak by to stejně nemělo být na závěrečném plese, ale na první prodloužené, protože to je společenský debut.

 
kiwi  24.09.10 08:25

Proti půjčovnám nic nemám – pokud mají slušný hadry v dobrým stavu a čistý, proč ne? Aspoň pak ten již zcela nepotřebný svatební model nemusím zoufale prodávat na íbeji, jak je zase zvykem jinde na světě.

Mimochodem ty modely z odkazu jsou buď poněkud potrhlé (máme-li stále na paměti, že se jedná o svatbu), nebo klasické (a jako takové se příliš od nabídky našich půjčoven neliší – korzetů taky až běda – leda možná lepším materiálem).
Tolik k naší zaostalosti a všeobecnému zpátečnictví.

 
Aailyyn  24.09.10 09:52

Neříkám, že ze šatů slečny Elle jsem úplně obdivem na větvi (líbí se mi spíš korzet než ta sukně), ale podobný styl oblečení mám v zásadě ráda. Navíc už to tu proběhlo u svatebních šatů. Prostě šlehačka, obruče, princezny. Můj vlastní maturitní ples byl plný takových rádobyprincezen, které podlehly trendu načinčanosti (ale v plihlých šlehačkoidních šatech z půjčovny – to byla pecka). Holky nepřirozeně se klátící na vysokém podpatku, přišlapávající si širokou sukni, bez špetky onoho toho princeznovského půvabu a ženskosti. Na dost z nich se to nehodilo, ne každá je něžná princeznička od pohledu, dost z nich se v takové róbě prostě neumělo pohybovat. (Asi je to fakt kompenzace nějakých dětských nesplněných snů či co.) Slečna Elle mi rovněž přijde jako výrazná, pěkná holka, tak nevím, proč by se měla nahastrošit do splihlé růžové šlehačky.

 
Panenka_bohemica  24.09.10 10:12

@Jiřina Sice jsem nevěděla, že jde o regionální fenomén, ale o tomhle zvyku vím… zdravím vých.Čechy :-)

Co se šatů týče, mně osobně by se líbilo třeba tohle:

nebo ještě lépe

Že jsem ale realista, viděla bych to na calvinokleinovský minimalismus.. :-)

P.S. Na našem maturiťáku chtěly skoro všechny šaty s obručí.. no jo no, jenže si taky přes protesty menšiny odhlasovaly(i) nástup se super taneční kreací a rádoby sexy pohyby (kroužení pánví).. víte, jak debilně to vypadá v kraťáskách..no tak si představte sexy princezničky >:-(

 
Panenka_bohemica  24.09.10 10:48

*A než se do mě někdo pustí, že Klein je taky PES, jde mi o tu jednochost ve stylu :-))

 
ZuzkaOu  24.09.10 11:04

PES nemusí být nutně peklo. Zejména pokud se jedná o cokoliv jiného, než ten lesklý, milovaný Poláky.

 
Panenka_bohemica  24.09.10 11:41

A ještě k těm tanečním, já jsem třeba ten pojem „na kolonu“ ještě neslyšela.. jestli se tím myslí závěrečný ples, tak my zas říkáme „na věneček“.. :-)

  • Tak já mám doma taky různé uměliny nebo směsi.. a mám je ráda. Ale musím přiznat, že čím víc to tady čtu, tím víc se pozastavuju nad složením materiálu. I když mě to zajímalo vždycky. Třeba zrovna u toho sametu, saténu, hedvábí.. to jsem měla možnost „ochmatat si“ přímo vedle sebe a byla jsem poměrně v šoku nad tím rozdílem.
 
farfalla  24.09.10 16:50

ja do tanecnich nechodila(tancim odmala) ale divky ve tride se v NDnV , u Oplta ani u Vavrusky dlouhymi saty ne***… ale nektere mozna hlavne proto, ze setrily prave na poradnou velkou nadheru na nas posledni ples:-)

 
Jiřina  24.09.10 18:31

V Praze je volnost v oblečení do tanečních, ale o dlouhých bílých šatech pro mimopražské kurzy slyším každý rok. Zkuste si dát do Googlu „na kolonu“. Nicméně si myslím, že taneční, tak jak v Čechách jsou, budou ještě několik sezon – generací? a skončí to jako jinde. Např. ve Vídni bývají odpoledne ve školní tělocvičně a dívky chodí i v texaskách. V Praze se o podobné pokoušela asi před 30.lety paní Radvanovská – Taneční v texaskách.

 
Jiřina  24.09.10 19:01

Vrátím se ještě k původnímu tématu: kopírování modelů známých značek a jejich anonymní výroba v Číně.
Všichni se někde vzájemně inspirujeme- od toho jsou přehlídky, časopisy, internet. To není nic špatného. Ale nelze inzerovat cizí, ukradenou fotku modelu a tvrdit, že ušiji ty samé šaty /samozřejmě daleko levněji/.
Svatební šaty jsou většinou nejdůležitější šaty v životě. Nechápu, jak mohou nevěsty riskovat šití u neznámého výrobce, kam pošlou svoje míry. Výrobce je nikdy neviděl, nemají jedinou zkoušku a ony předpokládají, že šaty budou jako na fotce a budou tak půvabné, jak modelka. Také materiály se dost podstatně liší. Kvalitní krajky se vyrábí na severu Francie a v Itálii /můžete je vidět např. na modelech Cymbeline/. V Asii používají nekvalitně vyšívaný tyl se spoustou laciných korálků a flitrů. Asijský vkus je také dost blýskavý – tam, kde v Evropě je matný taft nebo organza, dají číňani lestlý satén. Výsledek je jak od kolotoče.
Např. u bot každý chápe rozdíl mezi anonymními botami a koženými propracovanými botami evropského výrobce.
Další problém je se zasíláním. Aby děvčata neplatila clo a DPH, domlouvají se s výrobci, aby balíček poslal jako dárek.

 
Daniela S  24.09.10 22:34

Taky jsem z nouze samouk – navrhar a svadlena. Tedy jen pro sebe a rodinu. To mate tezke, prodavane modely malokdy obstoji pred mym kritickym zrakem uz ve vyloze, i tech nej nej obchodu. A to mluvim o Milanu. Zrovna vcera jsem lkala nad timto modrozlutym Versaceho kouskem http://www.modalizer.com/…no-20102011/
Co myslite, podaril se svadlene ten roh zlute casti vpravo dole? A jak pak ma vypadat obleceni pro normalni lidi?
Procez kreslim, vymyslim, nechavam ulezet, schranuju vzorky latek a siju garderobu sice velmi pomalu, ale zato peclive.

 
Elle  25.09.10 10:14

Eiwen: No už je to pár let co mi ho šila, jeden z jejích prvních, ale ten rukopis je vidět poořád.. Teď mi bude dělat overbust, strašně se na něj těším :))
Aailyyn: Děkuji :)
Kate: Jen takový drobný detail, já v tom nic gotického nevidím, v gotice se totiž kozrezy nenosily :)

 
Daniela S  26.09.10 11:33

Moc pekny rozhovor s Karlem Lagerfeldem v Burde:
Burda: Kdyz vidite nekoho obleceneho ve vlastnorucne zhotovenem modelu, jaky je Vas prvni dojem?
Lag.: Pokud je provedeni peclive, skoro nejde rozeznat od profesionalniho kousku.

Chtela bych zit v Lagerfeldove svete!

 
Kultakutri  27.09.10 18:05

Budu se opakovat, ale kdyby mi jeblo a vdávala bych se a muselo to být hochnóbl, tak opět skončím u nějakého slušivého a elegantního etnooděvu jako je sárí nebo kimono.
Ale ty, co mě znají, znají jistě i historku, provizorně zvanou Svatba v barvách Technicolor, jakož i jinou historku, Jak matička plánovala a já měla obavy o její duševní zdraví a ví tedy, že nic takového nehrozí. Ale na promoci mám vybrané jedny šaty ze salonu Naive, to zase jó. Akorát jestli je budou umět v černé.

 
PARAZIT FashionShop  30.09.10 23:08

Ja som sa vydavala v satach od ceskej designerky Natalie Steklovej…vybrala som si saty, s ktorymi vyhrala Prague Fashion Week…dosila som si k nim tyrkysovo-zeleny tylovy zavoj…stali ma 8.000Kc a este mi dosila spodny zivotik a upravila ich na mna…a ziadna pozicovna ani kapitalista sijuci v Cine nevidel ani korunu.

A manzel si na doladenie pozical dobovy kostym z Barandova s cylindrom asi za 1500Kc.

Odvtedy moje zelene saty s tylovou spodnickou putuju po kamaratkach na rozne prilezitosti a stylistky si ich poziciavaju na fotenie…

A vsetci sme spokojni (-:

 
PARAZIT FashionShop  30.09.10 23:14

Kamaratka naletela jednemu svadobnemu salonu v Prahe kde prisla s fotkou jeansovych svadobnych siat skombinovanych s francuzskou krajkou…mali stat cca 8.000Kc…nakoniec musela zaplatit 15.000Kc…vraj nejaka super krajka z Francie…a ked som ich videla musela som plakat…strasna napodobnenina a taku hnusnu polyesterovu krajku zozenies v kazdom velkoobchode za par korun…a este ju strasne hryzli na tele…)-:

 
Jana  02.01.11 17:31

Já se v blízké ani ve vzdálené době vdávat nebudu, ale už odmalička sním o svých svatebních šatech…chtěla bych dobře padnoucí korzet bez zdobení a sukni linii mořské panny…ale to jen tak mimochodem…
Abych se vyjádřila ke svatebním šatům,tak je to teda bída…nemyslím si,že majitelky svatebních salonu nemají vkus…mnoho z nich určitě má,ale kde není od nevěst poptávka nemůže být ani nabídka…takže 99% nevěst má šlehačkové šaty, záplavu kudrlinek a vysolárkovanou pleť do černa…no děs…
jinak já když jsem měla maturák, tak jsme tam byli jen 3 holky z 90, které neměli krinolínu…takže asi tak

 
Petra  17.01.11 21:02

Trochu mi uniká, čo je zlé na krajke, dlhom závoji, kudrlinkách a korunke? Podľa môjho názoru je smerodatné, aby si každá nevesta zvolila štýl, ktorý jej pristane a obliekla sa podľa toho. Ja považujem za najväčšie svadobné katastrofy nekvalitný make – up, gélové nechty (radšej by som si dala prsty odrezať), ušpinené a pokrčené šaty (vidno hlavne na hladkých) a hlavne kruhovú spodnicu! Klasický drdol tiež nesedí každej žene, pod bohaté kučery skryjú odstávajúce uši, špicatú bradu a zjemnia široké plecia.

 
Lenka  28.06.11 14:44

Petra : tiež si myslím, že to čo popisuješ nieje univerzálne zlo, skorej mi pripadá, že to hromada ženských chce mať za každú cenu aj sa im to vobec nehodí, nesvedčí im to, nieje na to vobec príležitosť, nevedia to nosiť…a tak no :)
Ja sa chystám vydávat až o nejaký ten rok,ale už teraz sa bojím toho boja pri hladaní snových šiat, ktoré by mali bohatú suknu / ktorá jediná koli širokým bokom jediná pripadá do úvahy/ ale zároven by v nich jeden nevypadal ako kráčajúci kužel :D

 
Ladybird666
13 příspěvků 13.09.12 12:09
Osvěta. :-)

No, já jsem se snažila dělat trochu osvětu na beremese.cz a odkázala pod nějakými vášnivými diskusemi o levných šatech na tento a ještě jeden Adin článek (Svatební šaty z Číny), ale je to… s odpuštěním… jako házet perly sviním. Děvčata toto asi nechtěla slyšet (číst). :-) Takže „Good luck“! :-)

 
zabka.zabka
4 příspěvky 14.10.12 22:02

Já mam negativní zkušenost, ne přímo s šaty od činských náhražek, ale s šaty z původní kolekce. Koupila jsem si šatky přímo z italského butiku a dva roky na to, je měli všichni vietnamští prodavači jak v krátkých, tak dlouhých a všech barvách. No ale kdo te dpozná ten rozdíl z dálky? Takže šaty mi leží v skříni a ikdyž jsou krásné a perfektně mi sedí, nechci je nosit.

Poslední článek: Polyesterová epidemie

25.08.14 | Nedávno jsem psala článek o laciné módě z východu, minule konkrétně o značce Timeout, která, jak mnozí z vás posléze potvrdili v komentářích, poslední dobou kvalitativně velmi klesla (a odmítá si to přiznat). O víkendu jsem se byla podívat na nové věci v obchodech a vypadá to, že se přiblížilo úplné dno. (číst dále)

TOPlist