Parádní článek!
S dovolením si ho vytisknu a budu číst každý den před spaním abych
v obchodě věděla, do čeho jdu
Za další, podobně laděné články bych se rozhodně nezlobila ![]()
Materiály 1.: umělá vlákna
25.06.11 | autor Ada
Článek, na který tak dlouho čekáte (aspoň někteří teda), je zde. Co se hodí na jaké oblečení, jak se to pere, kde se to koupí a jaké fígle na nás zkoušejí výrobci, to všechno se dozvíte v následujících odstavcích.
Na základě vašich dotazů a připomínek, co v článku chybí, můžu napsat i jeho pokračování. Pokud vás tedy něco napadne, napište o tom do komentářů.
Materiály si rozdělíme do dvou hlavních skupin: materiály přírodní (vyrobené přímým zpracováním suroviny rostlinného či živočišného původu) a umělé. Mezi těmito dvěma skupinami jsou ještě materiály vyrobené z přírodních surovin, avšak postupy obvyklými pro látky umělé.
Připomínám, že článek o tom, jak rozeznat vlákna z jednotlivých materiálů, už tu byl. Identifikací neznámých materiálů se proto zabývat nebudeme, na oblečení a metráži jsou štítky, kde je to napsané.
Rostlinné a živočišné materiály člověk používá už od pradávna. Na našem území to byla především ovčí vlna, len a konopí, časem se k nám dostaly i látky ze surovin cizokrajných, jako jsou bavlna, kašmír a hedvábí. Většina umělých tkanin není ani sto let stará. Patrně nejrozšířenější oděvní "umělinou" je dnes polyester (zkratka PES), dobrý sluha, ale zlý pán; pokud se použije jako levná náhražka, výsledkem je nezřídka katastrofa, ovšem na správném místě může velice dobře posloužit. Polyesterová vlákna se vyrábějí tak, že se hmota v tekutém stavu protlačí tryskou, čímž vznikne vlákno. Může mít kulatý průřez, ale také tvarovaný - to se využívá pro různé speciální účely.
Oblečení z polyesteru
V obchodech najdete obvykle polyesterové šifony (různé letní tuniky, šaty), úplety (různé vršky, šaty, trička) a silnější tkaniny (kalhoty, kabáty, saka). Často se polyester mísí s jinými vlákny, třeba s vlnou, viskózou, bavlnou. Největší výhodou polyesterových látek je jejich nízká mačkavost; oblek či kostým z polyesteru budou pěkné celý den, i když v nich ráno pojedete vlakem, pak budete sedět v práci a potom půjdete na oslavu. I kdybyste se ráno náhodou probudili pod stolem, pořád nebudete pomačkaní. Proto se také polyester přidává k mačkavým přírodním vláknům (např. vlně), výsledná tkanina je odolnější.
Polyester má ale i špatné vlastnosti: některé PES látky vás uvaří ve vlastní šťávě, jiné zase extrémně žmolkují. V obchodech s metráží najdete látku, které se říká rongo; je velmi levná (kolem 100 Kč za metr) a k dostání v široké škále zářivých barev, jež dlouho vydrží. Vůbec se nemačká, oděvy z ní vyrobené se nemusejí žehlit. Jenže v létě je nepohodlná, silně elektrizuje a navíc jsou oděvy z ronga víceméně na jedno použití, protože žmolky se na místech vystavených tření objeví ještě do prvního praní. Takže pozor na cenově výhodné kalhoty z polyesteru nebo směsovky s vysokým podílem tohoto vlákna.
Tuniky z polyesterových šifonů jsou většinou v létě nositelné, tenká látka izolační vrstvu dusného vzduchu neudrží.
Polyesterové úplety se kupují po hmatu. Některé jsou dusivé, ale některé mají naopak chladivé účinky, a poznáte to právě po hmatu; ten správný úplet je na dotek studený. Často jsou to spíš těžší, splývavé látky. Z polyesteru se také vyrábí funkční sportovní oblečení. Jde o hydrofobní materiál, to znamená, že nenasává vodu (voda zůstává rozmístěná v prostoru mezi vlákny) a velmi rychle schne; skvrny se na něm nedělají tak snadno jako na přírodních látkách (neplatí pro mastné skvrny) a jdou lépe odstranit, zato přitahuje "suchou" špínu - prach, vlasy - a ochotně absorbuje pachy.
Foto: volná sukně ať je klidně polyesterová, nemá co dusit a materiál se zdá být hladký (možná nějaký krepdešín?), takže nemá co žmolkovat. Kalhoty se 74% obsahem polyesteru dost možná žmolkovat budou. Bez možnosti vidět je na vlastní oči bych si je raději nekoupila.

Zdroj: asos.com
Co bych si z polyesteru nekoupila: trička, halenky a jiné oblečení "na tělo", pokud by nešlo o funkční prádlo; i kdybych natrefila na prodyšný materiál, asi by mě nebavilo oblečení denně prát, aby nezapáchalo. Černé kalhoty či sako, protože na nich bude vidět každé smítko (snadno poznáte už v obchodě). Cokoli z látky s jemnými "chloupky", protože ty se okamžitě promění ve žmolky - bezpečné jsou látky s hladkou povrchovou úpravou.
Co bych naopak koupila: pánský oblek pro někoho, kdo ho potřebuje jen párkrát za rok. Umělé materiály jsou levnější, přitom mívají takovou povrchovou úpravu, že nijak nepřipomínají dědečkovy tesilky. Funkční sportovní tričko, kdyby mi stačilo nějaké levnější a nevadilo by mi ho po cvičení přemáchnout. Tuniku z polyesterového šifonu, ale určitě bych ji vyzkoušela, jestli není nepříjemná na tělo. Plisovanou sukni, protože jedině umělé plisované látky se mohou běžně prát, aniž by se sklady porušily.
Polyester rychleji tupí nůžky a jehly. Nelze ho barvit běžně dostupnými barvami.
Polyamid, silon, nylon
Nylon, druh polyamidu, je první syntetické vlákno, které bylo vyrobeno (v roce 1938). Silon, jiný druh polyamidu, je český vynález. Mezi polyamidové materiály patří také dederon, perlon, grilon, kevlar, tactel či cordura.
Výroba polyamidových vláken je dražší než výroba polyesteru, takže kde to šlo, byl polyamid nahrazen polyesterem. Většinou se dává jen jako příměs, s výjimkou prádla, punčoch a funkčního oblečení. (Nepočítám technické textilie a další oblasti využití polyamidů.)
Polyamid se snadno udržuje, podobně jako poylester je méně náchylný ke vzniku skvrn, nepoškozuje se praním, méně se mačká než přírodní látky. Moderní tkaniny a úplety už nemají mnoho společného s neprodyšnými dederonovými a krimplenovými výrobky z let minulých. Nylonové vlákno je velmi silné a odolné proti oděru, proto je oblíbené při výrobě sportovního oblečení, tričky počínaje a lyžařskými bundami konče.
Typické využití polyamidových materiálů: podprsenky (ta na obrázku je ze směsi 75 % polyamidu, 15 % bavlny a 10 % lycry), tašky a kabelky, sportovní bundy (fotka uprostřed) a samozřejmě punčochové zboží (dole).

Podprsenka je z Astratexu: http://www.astratex.cz/podprsenka-babeta/damske-spodni-pradlo; kancelářská taška odsud: http://shop.advanceweb.com/Bags-Totes/Fashion-Totes-Purses/8399-Murval-Paris-Quilted-Nylon-Red-Croc-Handbag.aspx
Polyamidy velmi dobře absorbují barviva, lze je barvit doma běžnými látkami na bavlnu. Barvu rády nasají i v pračce, proto je nutné prát polyamidové oblečení přísně rozdělené podle barev, zvláště bílé prádlo. Na to také doporučuji používat prací prostředky určené na světlé prádlo, jinak látka šedne nebo žloutne.
Akryl
Akryl byl vynalezen v 50. letech jako náhrada za vlnu. Je zvykem na akrylové svetry nadávat, nicméně vlny rozhodně není dost pro všechny, takže se musíme s akrylem smířit. Nemá ostatně jen špatné vlastnosti: je lehký, rychle schne, nemačká se, je odolný proti skvrnám a nechutná molům. A levný akrylový svetr na rozdíl od levného vlněného nekouše.
Akrylové vlákno velmi špatně přijímá barvu, barví se proto už hmota, ze které se pak vyrábějí vlákna. Barva je díky tomu stálejší ve vodě i na slunci.
Prát je ovšem potřeba opatrně, hlavně proto, že akryl je v mokrém stavu podobně jako vlna náchylnější k poškození (vytahání) - takže neždímat a nesušit pověšené. Při praní v příliš teplé vodě se může srazit. Akrylové látky včetně pletenin velmi ochotně žmolkují a také se v nich snadno tvoří statický náboj. A ještě jedna nevýhoda ve srovnání s vlnou: akryl méně hřeje. A snáz zasmrádne, to je bohužel nemoc společná všem umělinám.
Jak nakupovat: akryl může být různě kvalitní. Některé svetry vypadají uměle a nepříjemně už z dálky (kdo někdy prohlížel svetry třeba v Jeans Clubu, bude vědět, o čem mluvím), jiné skoro nepoznáte od vlny. Na hrubých pleteninách nebudou tak brzo vidět žmolky jako na jemných. Nekupovala bych také cokoli, co je určeno k nošení na holém těle, ale to se svetrů naštěstí netýká.
Akrylové jsou některé falešné "pašmíny", což je zlé, protože šály jsou vystaveny tření, jež podněcuje vznik žmolků. Doporučuju otestovat vlákýnko z třásně v ohni a akrylovou pseudopašmínu nosit jen jako přehoz (nebo se smířit s tím, že bude nejvýš na dvě zimy). Také materiál "cashmink", napodobující kašmír, je druh akrylu a má jisté sklony žmolkovat.
Viskóza (rayon)
Viskóza je celulózové vlákno. Vyrábí se podobně jako vlákna umělá, tedy protlačením tekuté hmoty tryskami, ale výchozí surovinou je celulózová hmota ze dřeva nebo bavlny. Viskóza byla vyrobena již v 19. století jako náhražka hedvábí a občas se jí také (zvlášť mezi staršími ročníky) říká jednoduše "umělé hedvábí".
V textilním průmyslu jsou výrazy rayon a viskóza brány jako synonyma. Existuje více druhů rayonu, ale ten, ze kterého se vyrábějí látky, je většinou viskózový. Pokud najdete na štítku oblečení z USA "rayon", je to totéž jako u nás viskóza.
Viskózové látky jsou vesměs velmi příjemné na nošení, měkké, savé, splývavé a chladivé. Oblečení z viskózy nebo s její příměsí určitě nezavrhujte jen proto, že původ vlákna je zčásti umělý! Není umělina jako umělina. Viskóza tolik nežmolkuje a netvoří se v ní statická elektřina, takže nepřitahuje smítka. Má ale i horší vlastnosti: hodně se mačká, snadno se nošením prodře a některé látky mají tendenci se srážet. Důležité je vědět, že viskózová vlákna namočením slábnou (na rozdíl od bavlny), takže aby se oblečení nevytahalo, nesmí se ždímat (jen vymačkat) a sušit pověšené. Platí to především pro úplety, tkaniny jsou k tomu méně náchylné. Častým praním se viskózové oblečení ničí, takže kdybyste si náhodou pořídili něco dražšího z umělého hedvábí, je lepší dát to vyčistit a praní neriskovat.
Viskóza se velmi často dává do lněných látek jako příměs (lnu bývá typicky něco přes polovinu), je totiž výrazně levnější než len, navíc zlepšuje vlastnosti hrubších lněných látek (jsou pak měkčí, příjemnější na omak). Kdybyste si chtěli koupit výhradně čistý len, dávejte si na to dobrý pozor. Na nošení bych ale kvůli komfortu doporučila raději směsovku.
Marks & Spencer nabízí oblečení ze lněné směsovky (55 : 45) skoro každou sezónu:

Screenshot z: http://www.marksandspencer.com/s?node=42966030&keywords=linen+blend+dress&x=0&y=0
Detail kimonového topu z Asosu: viskózové plátýnko je chladivé a krásně splývá. Při praní se rozhodně řiďte instrukcemi - max. 40 stupňů, žehlit vlažnou žehličkou a sušit ve tvaru, ve kterém to má zůstat.

Zdroj: http://www.asos.com/Asos/Asos-Oriental-Print-Batwing-Kimono/Prod/pgeproduct.aspx?iid=1609281&cid=4169&sh=0&pge=0&pgesize=20&sort=-1&clr=Print
Šaty z viskózového úpletu. Perte opatrně a stejně nepočítejte, že by vydržely pěkné nějak extrémně dlouho - je to oblečení na jednu sezónu.

Zdroj: http://www.asos.com/ASOS/ASOS-Mini-Twist-Bandeau-Bodycon-Dress/Prod/pgeproduct.aspx?iid=1551718&SearchQuery=viscose&sh=0&pge=0&pgesize=20&sort=-1&clr=Blue
Je pravděpodobné, že vzhledem ke stoupajícím cenám bavlny uvidíme viskózu v našich obchodech stále častěji.
Modal, lyocell, Vincel, Tencel, Zantrel, bambusová viskóza
Další celulózová vlákna najdete pod různými názvy (obvykle jde o obchodní názvy společnosti, která materiál vyrobila). Všechny jmenované materiály mají oproti prosté viskóze vylepšené vlastnosti, především stabilitu při namočení (praní) a odolnost proti prodření. Lyocell (Tencel je obchodní název lyocellu) se vyrábí metodou, která je šetrná k přírodnímu prostředí. Modal, vlákno z celulózy z březového dřeva, má vyšší savost než bavlna, nesráží se a je jemnější a měkčí než kvalitní mercerovaná bavlna, je to proto oblíbený materiál hlavně na spodní prádlo, trička nebo ručníky.

Screenshot z: http://www.gina.cz/shop/catalog/partdetail.aspx?PartNo=04999-MxB-LXL-MBE
Z bambusu je možné vyrábět látky jak klasickým způsobem, tak viskózovým. Ten druhý je přirozeně méně ekologický, takže pokud vám záleží na "zelenosti" vašeho oblečení, dávejte si pozor, co kupujete. Viskózový/rayonový bambus by tak měl být označen.
Acetát
Toto celulózové vlákno má textilní průmysl k dispozici od 20. let. Vyrábí se z hmoty, která vznikne rozpuštěním acetylcelulózy v acetonu. Acetátové vlákno má vysoký lesk, proto se z něj vyrábějí především satény, tafty, brokáty, ale i úplety či krajky.
Na fotce jsou šaty z acetátového saténu (75 % acetát, 22 % polyamid, 3 % elastan) od Karen Millen:

Zdroj: http://www.asos.com/Karen-Millen/Karen-Millen-Colour-Block-Halter-Neck-Dress-in-Satin/Prod/pgeproduct.aspx?iid=1669570&SearchQuery=acetate&sh=0&pge=0&pgesize=20&sort=-1&clr=Bluemulti
Acetátové látky se také někdy nazývaly umělým hedvábím. Acetát je dokonce ještě lehčí než přírodní hedvábí, lépe odolává skvrnám a o něco méně se mačká. Po namočení je acetát náchylnější k poškození. Nežmolkuje a látky jsou prodyšné. V obchodech nejčastěji narazíte na acetátové podšívky - jsou dražší než polyesterové, ale jsou mnohem příjemnější na nošení. Acetátovou podšívku najdete v dražších sakách či kabátech, v těch nejlevnějších bývá polyesterová. Kus podšívky neznámého původu identifikujete buď testem v plameni, nebo kapkou acetonu. Acetátová se v acetonu rozpustí, polyesterová nikoli.
Přestože je acetát odolnější než hedvábí, mrsknout saténové šaty do pračky bych určitě nedoporučila. Některé acetátové látky je možné prát, jiné jen čistit nasucho. Řiďte se instrukcemi výrobce.
Díky za poučný článek! Hned jsem prozkoumala halenku, kterou mám na sobě: 70% viskóza, 30% nylon. Článek budu taky tisknout a ve volných chvílích studovat.
Díky moc
Také si vytisknu a ihned prostuduji šatník.
K těm dotazům – moc by mě zajímalo, jak v obchodě poznat, které
tričko se mi bude po vyprání „točit“ ve švech (svislé švy najednou
běží úplně šikmo). Při žehlení z toho vždycky div nelezu po zdi.
Už tady o tom někde řeč byla, určitě v diskusi, ale kdyby bylo možné
to nějak přehledně někde shrnout, protože to bylo velmi nesouvislé. Prý
je to také závislé na materiálu. Díky.
Tak to já si článek tisknout rozhodně nebudu, páč mám vytisklou už tu
publikaci od Burdy, ta mi po večerech bohatě stačí ![]()
Super článek, díky za něj!
Točení ve švech IMO souvisí se způsobem stříhání látky, materiál na to vliv nemá. Právě po přečtení zdejší diskuze na tohle téma už zkroucená trička reklamuju. Zatím jsem byla úspěšná:)
bylo by možné sepsat nějak rady jak nakupovat? trička z toho a toho materiálu, šaty, kalhoty, sukně, bundy…
Taky mám dotaz: dá se poznat, který svetr se ihned vytahá a sežmolkuje? Čím víc akrylu, tím hůř? Já teda za nejhorší náhražku vlny považuju bavlnu – bavlněný svetr nehřeje vůbec a váží dvě kila. Ještě mám taky jeden rolák od next: 50 % viskoza, 45 % nylon a 5 % angora, ten vydržel pěkný asi měsíc. Nedoporučuju.
Ty posledni modre saty musim mit.
Daji se sehnat v CR? Bez zkouseni to nepujde.
I kdyz 190 liber, to mi asi rozpocet nedovoli.
Skvělý článek, díky ![]()
Dá se na tričku poznat, jestli bude žmolkovat? Mám jedno tričko z 94%
viskóza a 6% elastan a žmolky se dělají…přitom viskóza by neměla
žmolkovat, je to tím elastanem?
Eina: měla jsem tam napsat spíš „tolik nežmolkuje“… bohužel vždycky záleží na kvalitě látky, ne na samotném materiálu.
Skvele, s temito clanky jen houst a vetsi kapky.
Co se tyce dalsich materialu, ja bych mela zajem dozvedet se o
- hedvabi
- satenu
- a lycre
A pak me jeste zajimalo: mirne sleduju deni v modnim prumyslu a vsichni tam jsou hin z organicke bavlny/vlny ap. Ma to smysl kupovat, ac je to drazsi nez „obyc“ materialy?
Super článek! Mě by ještě zajímalo, jaké máme očekávat vlastnosti látek ze směsí vláken. Já jsem si třeba ještě nedávno naivně myslela, že když je složení 60 % PES a 40 % bavlna, nemusely by se mi hned tvořit v podpaží opocené kola.
Jitka: myslím, že kvalita organické bavlny a bavlny je identická. Je to jenom zase nějaký zelený výmysl.
tak clanek je vyborny, poucny, ale zarazilo me hned na zacatku, ze by Adu nebavilo prat obleceni po jednom dni – to jako nosite tricko vickrat po sobe??? pak neni divu, ze to v MHD tak zapacha, pot se natahne do sebelepsi latky a do druheho dne se cile rozklada.
Sarah s číslem: pokud tričko doslova nepropotíš a pokud ho hned po
vysvlečení nehodíš do skříně, ale na příklad přehodíš přes židli,
aby vyvětralo, není do druhého dne cítit nic.
Bydlím na ubytce a nedostanu se tak často k volné pračce a nemám zas tolik
oblečení, abych mohla mít každý den jiné, tak to taky řeším tímhle
stylem…
Sarah123: Tak takhle to Ada nejspíš nemyslela:-)) Prostě, ač člověk není prase a používá deodorant, tak tady to nepomůže.
Sarah123. Doplním – materiál je neprodyšný, člověk se potí mnohem víc a v teple je to skutečně malér. A ještě mi připadá, že pot, jakkoliv provoněný , neutralizovaný deodorantem se ve styku s látkou rozkládá nějak rychleji.
Ještě bych přidala cupro, na webu jsem našla akorát odkaz v angličtině, který je řadí do společnosti celulózových vláken. Já z něho mám nějaké šaty od Pietro Filipi, je to velmi hezký a příjemný materiál.
Sarah123: nějak si nedokážu představit, že bych si jeden den měla na sebe vzít tričko nebo svetr a hned ho večer hodila do prádla. Tolik oblečení nemám a ani tolik peněz, abych si mohla tak často kupovat něco novýho, protože po takhle častým praní věci asi moc dlouho nevydrží. Nebo jsem opravdu tak divná a dělá to tak většina? Zvlášť v zimě, když se člověk tolik nepotí, mi to přijde zcestný. Samozřejmě, že nenosím oblečení celej týden v kuse, ale prát ho po jednom dni se mi zdá jako druhej extrém.
Ada: výbornej článek, těším se na pokračování a budu ho mít při
ruce i s nákupním seznamem ![]()
Alena: cupro je myslím druh acetátu, má i podobné vlastnosti.
Pokračování článku se bude věnovat přírodním materiálům, tedy vlně, bavlně, lnu, hedvábí a spol.
Já bych potřebovala poradit, jestli se dá bílému prádlu vrátit bělost (nějak šetrně). Hodně řeším zažloutlé límečky u košil.
Předpokládám, že v pokračování se dovíme něco víc o přírodních materiálech, to se těším:)
Ajla: Souhlasím. Taky nic kromě kalhotek a ponožek neperu po jednom nošení. Ale zas je rozdíl v tom, jestli triko nosíte celý den – ráno v něm jedete do práce, pak ho máte na sobě celý den v práci, pak třeba ještě jdete nakupovat nebo někam s kamarády.. A sundáte ho fakt až večer. To bych to praní po jednom nošení ještě chápala… Ale jinak je to fakt zbytečné.
Tak já nejčastěji jdu v jednom oblečení do práce, kde se převleču do
mundúru (
pardon, stejnokroje:-)) a večer jdu zase v tom oblečení domů,
takže pokud venku není 30° ve stínu, tak rozhodně
nesmrdí:-)
Uf, to se mi ulevilo, že viskóza není shledána zavrženíhodnou, mám ten materiál ráda. Nerada totiž nosím krátké rukávy, přijde mi, že v nich nemám moc hezké paže. Látky s viskózou se mi zdají chladivé, díky nim neumírám v létě vedrem v dlouhých či tříčtvrtečních rukávech, čistá bavlna mně v tomto ohledu bohužel trápí.
Ad Honza: No, a to si představte, že jsem nedávno jednu cedulku „neprat/nežehlit/nedávat do čistírny…“ odstřihovala z nového PLASTOVÉHO deštníku, takového toho průhledného.
Jitka: Rozdíl mezi normální a oraganickou bavlnou není v látce samotné a ani v jejím zpracování. Jde o to, že organická bavlna se pěstuje ekologicky, tedy bez chemických hnojiv atd. Je to v podstatě to, co bio v jídle.
K tomu denní praní a převlékání,pokud v triku,šatech ,tunice nebo svetru vyběhnu na chvíli ven,do obchodu,na úřad,něco zařídit a podobně,tak to hned nehážu do pračky,nechám vyvětrat a druhý den obleču znova,pokud bych v tom byla celý den nebo to totálně propotila,tak to potom ano,nějak podobně to podle mne Ada myslela.
Organicka bavlna: jo, to vim, tento rozdil znam, ale slo mi o to, zda tam neni jeste neco jineho. Protoze nektere bio jablka mi pripadaji, ze jsou chutnejsi a lepe voni atp. (O ekologicnosti a tom, zda vynostnost z hektaru pri pestovani bio bavlny a normalni bavlny, je dostacujici, kdyz nemame dalsi Zemi na pestovani, se muzem pobavit na foru).
A k tem pachum umelych tkanin: pripada mi, ze to se ani clovek nemusi
potit, ale staci jit na obed s kolegy, kteri si daji smazak s hranolkama a uz
smrdim jako fritak.
Ja mam hodne citlivy nos (ted v lete je to v MHD prokleti), takze peru umele
odevy po dni noseni, ac propocene nejsou.
K tomu cupru… když jsem ho hledala u nás v prodejnách látek, tak na mě koukaly prodavačky jak kdybych spadla z marsu. Muž z něj má košili, kterou si velmi oblíbil a chtěl další. Nakonec jsme zjistili, že pravděpodobně jediná možnost je objednat ze zahraničí, tak jsme se na to vykašlali.
Mia: tak ja jsem to taky zkousela, jestli by to neslo, ale ani kdyz jsem dala
tricko vyvanout presn noc na snuru ven, tak to nebylo lepsi… je to vzdycky
citit, ne jako propocene tricko cloveka, co se nemyje, to samozrejme ne, ale ten
zapach citit je, mam par kamaradek (dost me sokuje, ze neceho takoveho jsou
schopne zeny), ktere to takhle praktikuji, a dost casto je to po cichu
poznat.
Dasa: jojo, asi je to tim, ze se soucasne rozklada pot a zbytky antiperspirantu
a nejak spolu reaguji – proto ty „pachove efekty“.
Ajla: tak podle tech palcu si spis pripadam ja jako divna, kdyz si myslim, ze si
ma clovek kazdy den menit spodni pradlo i tricko. nemluvim o svetrech,
mikinach, proste jen o te nejspodnejsi vrstve, co prileha na telo. a ty
argumenty, ze nekdo nema dost obleceni… 7 tricek snad ma kazdy, ne. a jednou
za tyden to rucne preprat neni takova katastrofa, taky jsem zila bez pracky.
no nic, omlouvam se za tezky OT, ale dost me to sokovalo – ze na strankach,
kde se sletaji estetky, kterym vadi spatne sladene boty, mi bude nekdo
vysvetlovat, ze staci prat jednou za cas… ty argumenty „nemam
pracku/obleceni/penize/nici se to/neni to potreba“ mi prijdou uplne stejne,
jako „vezmu si fusekle do sandalu, prece se nebudu potit, no
neeeeeee???“
Co se pachu tyce jsou nejlepsi takova ta pyzama z trziste, na kterych je
sice napsano 100% bavlna, ale spis to budou pretvarovane pet lahve. Polovicka ma
jedno oblibene pyzamo od babicky z teto latky a ja to pyzamo nesnasim ve vsech
fazich. Smrdi pri noseni, smrdi hned po vyprani, totalne smrdi pri zehleni
(snazim se desinfikovat alespon teplem), smrdi i po ulozeni do skrine. Ze
zoufalosti jsem ho dala jednou prat dvakrat za sebou na superdlouhy cyklus se
spoustou prasku i avivaze a vite co? Smrdelo dal, jak kdybych ho neprala. Uz
jsem i nabizela, ze mu usiju to same z opravdove bavlny, ale…to zas neni od
babicky. V kazdem pripade jsem jeste nenasla postup, jak to pyzamo donutit, aby
vonelo ![]()
možná bych ještě k těm umělým vláknům doplnila, že umělá vlákna, jako je polyester, není vhodná pro lidi, co mají citlivou kůžu a trpí na ekzémy a jim podobným. Kvůli vlastnostem, co tu už Ada zmínila – nesaje pot, příliš příjemný při nošení není (i když prej záleží na zpracování látky) a jsou neprodyšné.
Já trpím na ekzémy. oblečení z přírodních vláken se dá sehnat.
Peklo nastává ve chvíli, když sháním podrsenku – vlastním velká prsa
na relativně úzkém hrudníku (82/114) , takže sehnat velikost ±70HH je už
tak dost náročnej čin. DO toho kdybych chtěla podprsenku z čistě
přírodního materiálu – nemožné.
A protože všichni víme, že kvasinky mají rádi vlhko a teplo, tak se mi
hezky pod těma prsama tvoří tzv. kvaisnkovej ekzém – jak nazvala moje
kožní doktorka – je to fakt hnus.
Proto bych ocenila, jestli Ada nezná střihy na podprsenky a následně postup k ušití k nim? My se jednu podprsenku sice učilo ve škole, nicméně ta byla špičatá a spíš to tak jako odflákli, že spíš z otho nic nevím, než vím …
Sarah123: tak spodní prádlo, ponožky každý den jiné, mi přijde jako samozřejmost, ale u trička mi to přijde už přehnané … já to nijak neměřím na dny – prostě když vidím/cítím, že je potřeba tričko vyprat, tak ho dám vyprat a neřeším, jestli jsem ho na sobě měla jednou nebo třikrát. Ale abych ho automaticky po jedom dni v práci hodila do prádla, to nedělám, řídím se tím, jak to tričko vypadá. Omlouvám se za OT, už toho nechám.
Tulpa: To jste musela kupovat velice divný pyžama. Mamka nám k vánocům
taky rádá dává pyžama s bavlny. A ta kupuje zásadně u vietnamců, nebo
kdekoliv, kde mají akci za pro ní přijatelnou cenu (ceny v NY, Teranově a
podobně je pro ní příliš drahý)
A pyžama nesmrdí, je příjemné a hřeje až moc pro mě, ale pro někoho,
kdo se tak snadno nezahřeje, je to fajn.
asi záleží kus od kusu ..
Sarah123: prát každej den trička, nebo neprat je, myslím věc, docela
individuální. Někdo se potí víc, někdo míň. Někdo smrdí víc, někdo
míň
vy možná potřebujete prát trička často, protože máte možná silnej
agresivní pot. To se vám pak nedivím. Ale taky znám lidi, co si vemou na
sobě nějaký to polyesterový triko, lítají v tom celej den a nesmrděj.
Taky znám lidi, co mají na sobě to samý triko, vyjdou s tím do práce a
už jsou spocený jak prasata a smrděj na kilometr daleko.
Já osobně, jestli triko má poptřebu vyprat nebo ne, posoudím podle smradu samozřejmě a podle špíny, jestli nemá.
Přidávám se se svým hlasem k lidem, kteří perou prádlo po jednom nošení. Nedokážu si představit, že bych ve stejném tričku (trávím v něm denně aspoň 9 hodin) šla druhý den znova do práce…spodní prádlo nosím denně tak dvoje, když přídu z práce prostě se kompletně převlíknu. Tričko „na doma“ mi vydrží tak až 3 dny…:-)
Kupuji si látky na šaty a halenky ve speciálce na pleteniny a prodavačka vždycky tvrdí, že je to stejný materiál (směs), jenom jiné gramáže. Každá z těch látek se ale za provozu chová úplně jinak. Některé jsou nepříjemně neprodyšné a smrdí i po vyprání, jiné jsou příjemné a nesmrdí ani po celodenním nošení. Dodnes jsem nepřišla na to, jak to poznat předem a koupit tu správnou látku. Vždycky je to sázka do loterie.
Seznam.mih: za prve ja to pyzamo nekoupila, na to ho az moc nesnasim a predevsim bych si snad i mohla dovolit ho vyhodit. A o tom, ze NENI z bavlny, bohuzel neni pochyb. To, co se PISE na listku, je bohuzel uplne jina vec, takze pokud mate bavlnena levna pyzama, jsem za Vas rada. Ja ale mluvim o nezname umele latce, z ktere je to nase pyzamo usite. Me totiz fascinuje nevypratelnost takoveho materialu a rikala jsem si, ze treba si nekdo diky memu petflasko-pyzamovemu prispevku da pozor:)
Tulpa: Asi vím, o jaké „stoprocentní bavlně“ mluvíte, já jako malá dostala takové tričko, vyprané, nevyprané, smrdělo pořád, nesnášela jsem ho. Pak jsem ho vzala do školy na výtvarku na savování a k mému překvapení jsem na něj mohla lít litry bělícího sava a ono vůbec nereagovalo, byť lísteček hlásal 100% bavlny. Nedostala jsem pak známku:D. Bůh ví, z jakého sajrajtu to bylo.
ad žehlení triček s přetočenými švy: já to prostě dělám tak, že inkriminovaný kus oblečení jakoby navléknu na užší konec žehlicího prkna a žehlím to postupně kolem dokola.
Kolasice: já přidávám do prášku trochu jedlé sody. Také je dobré
sušit prádlo na slunci a krizová místa opakovaně navlhčovat – třeba
rozprašovačem na kytky. Slunce by mělo ten zažloutlý nádech vytáhnout.
Ostatně naše babičky to tak dělaly běžně – prádlo se rozložilo na
slunce a pravidelně kropilo, pak bylo kásně bílé.
Ještě se mi osvědčilo mít v šatníku levandulové pytlíky – odpuzují
moly a prádlo krásně provoní ![]()
Maja: Ano! To bude presne ten samy material! Nejde vyprat, smrdi, ale zlomyslne a naschval vypada stale jako nove!
Tulpa: Některé materiály smrdí, pokud na ně jednou omylem použijete např. při žehlení vyšší teplotu,než je nutná – nejde-li o bavlnu (což jste zřejmě vy nebo ten, kdo s ním zacházel před vámi, nemohli tušit), syntetické vlákno se zkrátka poruší a smrdí už čistě chemicky. To už nevyperete a nic s tím nenaděláte, takto přirozeně páchne ta látka, která je bezvadná za jiných podmínek. Pokud se ty podmínky poruší, smrdí si po svém jako každá jiná chemikálie. Nebo jak to jinak říct.
Biobavlna: rozdíl mezi normální a organickou bavlnou samozřejmě je. Nemyslím ve způsobu pěstování, to je jasné. Ale i na omak, ve srovnání s obyč. tričkem, to rozhodně poznáte. Je příjemnější na nošení, skvělé je mít takové tričko na spaní. To se pak spí opravdu „jako v bavlnce“.
seznam.mih: Mívám taky problém s pocením pod prsama a řeším to zásypem se sírou (Sulfothion) anebo když není ten, tak dětským. Ale nevím, jestli je to na ekzém vhodné.
Kolasice, mně babička naučila před praním límeček košile potřít
navlhčeným mýdlem, špína se pak pěkně uvolní ![]()
Gyta Oggova: Na to mi kožařka předepsala Pimafucort. Prej je jedinej na trhu, kterej dokáže zlikvidoat případ, co mám já. Tak nevím. Ale pomáhá mi.
Re Rejcka: O tom bělení na slunci za našich babiček jsem taky už párkrát přemýšlela. Já už zásadně bílé prádlo na slunce nevěším, protože se mi na něm naopak vždycky na místech, kam svítilo (na přehybu na šňůře a tak), nadělaly žluté fleky. Že by nějaká reakce s moderními pracími prášky?? Máte to taky někdo takhle?
Prať alebo neprať každý deň? Ani ja som neprala v zime denne veci,
v ktorých som šla do práce a z práce, keďže v zamestnaní som nosila
uniformu, a vo „vlastnom“ som strávila maximálne hodinu. No teraz je leto.
Vysoké teploty a množstvo viac či menej sa potiacich osôb v rôznych
štádiách odhalenia tela.
V lete sa veci musia prať denne. Naozaj si neviem predstaviť, že ak niekto
strávi v oblečení celý deň – myslím tým naozaj celý deň, tak si ho
potom znova strčí do skrine a bez problémov ďalší deň oblečie. Už aj
môj syn je odmalička naučený po príchode zo školy hodiť svoje veci do
koša na špinavé oblečenie. Veď keď v ňom strávi 8 hodín v škole je
samozrejmé, že ho ušpiní – najmä v jeho veku, keď sa deti bez
zaváhania hrajú na zemi po ktorej chodia. A aj keď sa práve Vy nepotíte,
stačí si v MHD sadnúť na sedadlo – viete, koľko ľudí a v akom
špinavom oblečení tam sedelo pred Vami? Je normálne umyť si ruky keď
prídete zvonku domov – ale je divné urobiť to isté s oblečením? Veď
to chodilo tiež celý deň s Vami.
To, že použité oblečenie nezapácha a nemá viditeľné špinavé fľaky
neznamená, že je čisté. A ak mi niekto bude tvrdiť, že veci sa častým
praním veľmi rýchlo zničia, tak ruku na srdce – naozaj od nich čakáte,
že Vám vydržia dlhé roky ako nové? Jedna, dve sezóny sú absolútna norma,
móda sa mení aj tak ešte rýchlejšie. Že máte drahé šatstvo a šetríte
si ho? Tak potom pardón, ja si nekupujem oblečenie preto, aby som ním dala
najavo, že naňho mám, ale preto, aby ono slúžilo mne.
A malá zbytočná bodka na záver. Nikdy si dva dni po sebe neobliekam tie
isté veci. Nie kvôli čistote, z čistej márnivosti. Takže ak by som
dnešné strčila do skrine a po týždni vytiahla – chcem ich mať čisté,
voňavé a vyžehlené.
Seznam.Mih: ještě mě napadla konopná mast od Cannadernu – kolegyně si jí nemůže vynachválit, měla také problém s ekzémem a kortkoidy, co jí předepisovala kožařka nezabíraly. Konopnou mast vyzkoušela a ekzém zmizel a už se nevrací. Je to tuším tato: http://www.cannaderm.cz/…em/exema.htm
„Že máte drahé šatstvo a šetríte si ho? Tak potom pardón, ja si nekupujem oblečenie preto, aby som ním dala najavo, že naňho mám, ale preto, aby ono slúžilo mne.“
E?
Erika: Nevím, co jiného si pod špinavým oblečením představit, než že zapáchá a má viditelné špinavé fleky
Článek se mi moc líbí.A musím reagovat na praní a nepraní denně.Já mám na pračce 30minutový program,který prádlo propere opravdu jen trochu od potu a malé špíny.Nemůžu si ho vynachválit.Teď v létě ani jinak neperu.Proto mi nevadí denní převlékání ,prádlo se na ten krátký program šetří.
Erika:…no, možná to vše bude tím, že to prádlo hned strčíte do
skříně. Já ho nechám vyvětrat a pak zrakem a hlavně čichem zhodnotím,
zda je ještě nositelné, či ne. Pokud z trička či halenky cítím cokoli
jiného než aviváž, můj deodorant či parfém, tak letí do koše, jinak si
ho na sebe prostě natáhnu nebo uklidím.
Tak jsem asi nehorázná špindíra, když tohle praktikuji, ale když se třeba
i 3 týdny nedostanu k volné pračce a nemám čas si to vyprat v ruce,
vezmu za vděk i tričkem, které jsem (ó můj Bože) měla na sobě
i předchozí den…
Mia: úplně souhlasím, mám to podobně a i když večer po práci trochu času mám, tak ho rozhodně nechci trávit každý den praním (navíc zbytečným). Člověk tu skoro získá pocit, že je úplný prase, když si tričko vezme na sebe dvakrát nebo dokonce třikrát!! a nemá jedny kalhotky do práce a druhý na doma, jak tu kdosi už psal.
Erika: já mám pračku hned dole pod schody, vodu mám v neomezeném
množství ze studny, zimní zahradu kam můžu postavit sušák, x kilo
prášku a litrů aviváže nakoupené dopředu ve slevách a i tak neperu vše
co jsem ten den měla na sobě. A rozhodně si o sobě nemyslím že jsem
prasisko. Naopak si myslím že jsem docela normální ![]()
jinak jako prevenci na zažranou špínu doporučuji obyčejné žlučové mýdlo. my ho máme z DM ale vsadím se že to půjde sehnat v každé drogerii. Z mýdel mi nevíc voní ta prací. Jo ale prádlo co uschlo na větru, nedejbože na slunci mi strašně odporně smrdí. Moje máma tu vůni miluje.
Mia, Ajla: jestli prase, to nevim. potkala jsem uz i lidi, kteri mi tvrdili,
ze jelikoz se pokozka castym mytim poskozuje, sprchuji se jednou za 3 dny (a
pohlavni organy samotne tedy kazdy den). a taky se jim zije celkem dobre. nevim,
jak lidem kolem nich, ale oni jsou taky presvedceni, ze casteji to proste nema
smysl.
ale fakt jsem prekvapena, a prijde mi to i dost smesne, ze zrovna na blogu,
ktery se tyka mody, sladenosti, upravenosti, se najde tolik lidi, kteri se budou
hadat o zbytecnosti zakladnich hygienickych navyku. myslim, ze takova batika
vzor „bahno“ nebo nesedici korzet je proti noseni nevypraneho uvaleneho
obleceni celkem cajicek.
Sarah123: Řekla bych, že o základních hygienických návycích a
nutnosti nosit čisté oblečení tu nikdo nediskutuje
Spíše o tom, kdy kdo považuje oblečení za špinavé. Osobně si taky
nedovedu představit, že bych tričko nebo halenku prala po jednom dni nošení
(samozřejmě pokud se nějak nezašpiním nebo nebo se hodně nepotím). Ale
třeba jsem smradlavé prase ![]()
Sarah,
připomínáte mi jistou diskusi, kde se uživatelky dohádaly, zda je prase
obecné ten muž, který si po každém použití toalety umyje vyvíteco – a
to v umyvadle i na návštěvě nebo ten, který si to neumyje.
Obecně bych standard stanovila velmi individuálně – pokud je člověk čistý a nezapáchající není není onen všežravec i kdyby se mu během pobytu mimo domov stala nehoda – rodiče malých dětí by mohli vyprávět…
Souhlasím s Lirael a Lessss a abych se obloukem vrátila ke článku: chápu, že jsou materiály, které prostě více do sebe ,,natahují" různé pachy avůně, ale můžete mi vysvětlit, proč tyto řečené materiály tak rády natahují smrad zakouřených hospod nebo potu, ale vůči vůni aviváže nebo parfému jsou takřka imunní? Pro mě je to pomalu nevysvětlitelný jev.:-)
Lirael: jééé, teď jsem si znovu přečetla tvůj komentář, hlavně tedy poslední větu a tím, že s tebou souhlasím, jsem nemyslela to, že jsi smradlavé prase:-) takhle to vyznělo opravdu divně.-)
Já vím, že teď budu za naprostý prase (ale opravdu nenosím zpocená
trička a fakt se myju každý den
) ale nemůžu si to odpustit. ![]()
Víte proč je poslední dobou tolik alergií a narušených imunitních
systémů? ---- přehnaná hygiena, sterilně čisté prostředí a nadměrné
používání pracích prášků (ona se totiž přirozená obranyschopnost
opravdu nadměrnou hygienou ničí, i když to nechceš slyšet).
Jo a Sarah123: a opravdu nenosím nevyprané a uválené oblečení ![]()
Hele, a kolikrát denně si myjete ruce? Jestli je to číslo vyšší než
cca 50×, jde o obsesivně kompulzivní chorobu…
Každopádně přahnaná čistotnost zavání neurózou.
Ad praní: Asi to bude individuální. Osobně se sice nijak zvlášť nepotím, ale přesto na sebe vršek tvořící první vrstvu na těle (a v létě i šaty a občas i kalhoty) peru po jednom nošení, i když jsem v tom byla třeba jen hodinu na nákupu. Propocené to ani být nemusí (pokud tedy není přes 30 stupňů), ale zaprášené určitě (pražské ulice jsou na to bezva). A aťsi to nepáchne, přijde mi to takové „zvadlé“, i když je to nakrásně vyvětrané. A jak píše někdo výše, stačí krátký program a minimum pracího prostředku. Ale nechci to nikomu vnucovat, je to asi věc osobního pocitu. Fakt je, že mě pak štve, jak se nám doma věčně něco suší. Jo, život je holt těžkej.
Ajla: ano, ano, reklamy útočí, bakterie útočí, choulostivé matinky
doma ničí 99,99% bakterií a kupují dětičkám bezdotykovou pumpičku na
desinfekční mýdlo (aby se dítko PŘED mytím rukou nedostalo do styku s fuj
fuj bacilama, což sem nepochopila doteď), všichni si krásně žijí ve
sterilním prostředí a z jejich hýčkaných miláčků rostou alergici,
astmatici a atopičtí ekzematici, ale hlavně, že je doma čisto, no
nééé
Alena Čechová: nikdy jsem mytí rukou za den nepočítala, ale možná to
číslo i převyšuju:-), ale pouze když jsem v práci (nemocnice), tam to
považuju za naprosto normální:-)
Mia: Dobrý, pochopila jsem, že myslíš spíš první půlku komentáře
![]()
Ajla: Naprostý souhlas! Pokud si z toho tedy člověk nevezme, že se má mít
jen jednou týdně (ale podobní lidé asi moc módní peklo
nenavštěvují
.
Koupila jsem si zrovna moc pěkné triko ze směsi viskóza 92%, elasthan 8%, materiál příjemný, nicméně ještě před prvním praním se vyžmolkovalo (žmolky jsou jen drobné, nicméně jsou – na exponovaných místech jako boční švy, kde se třou ruce, ale i na spodním lemu). Má cenu to zkoušet reklamovat? (koupeno v C&A)
Lessss: kolem toho nemůže jen tak přejít: „Obecně bych standard stanovila velmi individuálně“ – co to je za mentální kotrmelec?
Lirael: přesně tak. Mytí jednou za týden mi přijde stejně extrémní jako prát kalhoty, protože jsem v nich byla hodinu v obchodě.
Děkuju za prima článek. Pekelnosti mě baví, ale tohle pomůže.
Jinak k praní – taky mě to překvapilo, já automaticky házím tričko po
příchodu domů do koše na špinavé prádlo. Mám ekzém, a proto na praní
používám speciální prášky a žádnou aviváž. Žádné zhoršení
ekzému kvůli častému praní nevidím.
Vera, zní to fakt divně, že? Myslela jsem tím to, že četnost praní je individuální k dosažení stejného standardu čistoty – tedy například silně potivá žena nebo muž bude jistě muset měnit prádlo denně, možná i několikrát, zatímco štíhlouncé dívence tričko vydrží déle.
To, že si člověk bere každý den čisté prádlo, přeci neznamená, že každý den pere a ničí si ho tím. Prádlo dám do koše a peru jednou týdně…a překvapuje mě, že je spíš běžné se tady podivovat, že někdo pere prádlo po jednom nošení, já se spíš divím, že nosíte prádlo víckrát po sobě. Už se těším, až vás zítra potkám v metru teda. Hlavně, že budete oblečené podle poslední módy.
Trochu OT ještě k praní a nepraní: co jsem měla na sobě, do skříně
nikdy, nikdy nevracím. Co je ve skříni, je čisté, co visí na domácím
sluhovi, je použité a nosí se a pak cestuje do pračky. Oblečení do
tělocvičny se pere po jednom použití, trička či podprsenky a košile, ve
kterých jsem šla do práce, seděla v nich u počítače a pak šla domů,
se pere, když je zvednu, přiložím k nosu a cítím je. Domnívám se, že
nikdo tady není ani těžce pracující dřevorubec nebo horník
z černouhelného dolu, aby byl po práci k nepoužití a musel se převlékat
včetně spodního prádla. Samozřejmě je mi jasné, že někdo má
čpavější pot či kus šatstva z materiálu, co snadno „zasmrádne“, ale
být přesvědčen, že lidské tělo po jednom dni běžné zátěže zapáchá
a je nutné ho vícekrát denně mýt, převlékat a div ne dezinfikovat, to už
je poněkud, hm, přehnané a i nezdravé. Kája nade mnou spíš potvrzuje,
než vyvrací škodlivost přehnané hygieny. Jasně, že prádlo vymáchané
v čisté vodě neuškodí, ale právě to vynechání aviváže a nutnost
speciálních prášků to jen potvrzuje.
Mimochodem já mám lupénku a namočení kůže i čistou vodou mi vadí,
i kdybych se pak pokaždé natírala nějakým olejem (taky vadí). Jednou
týdně se nesprchuju, ale dvakrát denně taky ne. Nemyslím si, že bych byla
takový čuňák, ale dle některých jedinců asi jsem. Antiperspirant
užívám, parfém ne, dostávám ze silných vůní migrénu. Tímto se
omlouvám všem, kterým po nástupu do MHD zkazím celý den.
ad praní: jsem v Praze na podnájmu, pračku tu máme, ale stejně většinu věcí peru v ruce. V oblečení většinou trávím celý den (v práci a pak ještě nějaké pobíhání po Praze), což je teď v létě opravdu lahůdka, takže po návratu do bytu letí bez milosti na vyprání. V předchozí práci jsme měli povinné bílé košile a ty jsem prala po každém dni (zkrácený úvazek, takže čtyři hodiny denně, ale pokaždé jsem byla zpocená – hlavně díky tomu, že to byla práce dost na nervy – no a lem na límečku a na vnitřní straně manžet radši nekomentuju).
Ještě mě napadlo – a tím se vracím k tématu – kdysi jsem si
koupila několik triček, jako nová vypadala krásně, příjemné barvy,
větší výstřih, jinak hladké, siluetu kopírující – prostě takový
ten základ nejen k riflím, ale i k saku… Prakticky byla nenositelná.
Asi nějaký směsový materiál, stačila hodina a sama jsem sebe cítila –
antiperspirant používám, denně se sprchuji, podpaží si holím – prostě
běžná hygiena, ale ta trička jsem opravdu nemohla nosit… Občas jsem je
vytáhla v zimě pod svetr, ale i v době, kdy se běžně nepotím, jsem se
v nich cítila nejistě. U triček z bavlny se mi to nestává, tam si je
v chladnějších dnech obléknu i opakovaně…
Ještě mám jedno tričko F&F a v něm mi je zima. Je také hladké a
uplé, ale ačkoli má delší rukáv nemohu ho nosit jinak než na vrstvení,
když si ho obleču samotné, mám pocit ledových ramen a zad…
Nesnesu kanýrky, volánky a mašličky, takže hladká trika jsou základ – jenže jsem vysoká a potřebuji trička dlouhá – minimum je 70 cm – a to je problém…
Přesně souhlasím s Erikou. Když přijdu z práce domů, dám si sprchu a vezmu si oblečení ,na doma, nebo na ,ven, – podle příležitosti, co mám v plánu dělat. Nošené prádlo a oblečení – to, co přiléhá na tělo, dám do prádla. Je to i psychologie, smývám a odkládám pracovní záležitosti… Jestliže jsem byla někde jen na chvilku, dávám použíté oblečení zvlášť a znovu obléknu na nějakou nedůležitou akci, jako nákup atd… Když pracujete v uzavřeném prostoru v kontaktu s dalšími lidmi nebo klienty, musíte mít jistotu, že je všechno OK. Dříve jsem všechno žehlila a nechápala jsem, jak někdo může nosit něco nevyžehleného. Přiznávám, že teď žehlím jen to, co je opravdu nutné a nevidím rozdíl. Překroucené švy na triku mi nevadí, jestliže je to levné triko na běžné nošení.
No, ofrňovat se nad někým, kdo si dovolí vzít jednu věc dvakrát po
sobě bez vyprání mi připadá trošku přehnané. Kdybych já měla vyhodit
všecko, co si vezmu jednou na sebe, okamžitě do špíny, tak brzo vyřadím
většinu svého šatníku, aniž bych to stíhala prát (a pokud bych to prala
nehledě na to, jak moc zaplním pračku, tak by mě pak z účtu na vodu
trefil šlak, hádám
). Jen tak pro představu, převlíkám se přibližně třikrát
denně, takže to, že bych neměla za pár dní v čem chodit, není úplně
nereálný. Ale nepřevlíkám se proto, že bych se tolik potila, to je jen
taková úchylka.
A ještě takový dodatek k tomu mytí, jedna známá lékařka říkala, že
mytí se denně mýdlem je vážně docela nezdravé, prý si tím odstraňujeme
přirozenou ochrannou vrstvu pokožky a jsme tak choulostivější. Údajně by
bylo ideální mýt se mýdlem jen dvakrát do týdne, jinak jen vodou. Já se
sice denně myju mýdlem i tak (a ona taky
), ale zní to celkem logicky. Akorát někteří by si to jistě
vyložili jako dobrou záminku, proč smrdět. ![]()
k těm zažloutlým límečkům, příp. skvrnám od potu: také se mi velmi
osvědčilo žlučové mýdlo u DM (mají klasické pevné i tekuté
v lahvičce s aplikátorem) a nejlepší čistič na skvrny (jakékoliv) je
tento 
Dá se použít na předpírku, přímo na skvrnu, přidat k praní, je prostě super, zatím mi vyčistil úplně vše. A oproti vanishům, ďáblíkům aj. stojí zlomek.
Děkuju Evo za ten odkaz
akorát nemám takovej účet, abych si mohla objednávat ze zahraničí.
Zatím nemám takkové finance, abych si myslela, že se mi to vyplatí …
to vsem cistotym pradlenkam: je zajímavé, co kdo považujeme za standard
v osobní hygieně. Můj muž si v létě převlíká tričko 2× denně
(někdy i 3×), podobně často se sprchuje, protože se šíleně potí. Já
se potím (a smrdím) hlavně v umělých vláknech, takže je už nekupuju.
Nejhorší byl jeden krásný akrylový rolák z Anglie, ten jsem chtěla dát
do prádla hned po příchodu do práce a prala jsem ho opravdu po každém
oblečení,ať uz jsem ho měla na sobě hodinu,či dvě. Bavlněné aj.
rostlinné vlákna nosím po vyvětrání cca 2 dny.
to Alena Č.: máte pravdu, jako vždy:-)
Měli jsme v praci kolegu, který si pořád myl ruce, po každém jídle si
čistil zuby, věděl kolik mikroorganismů se po spláchnutí WC rozpráší po
okolí, kolik (a jakých) bakterií žije na běžné kancelářské myši a
klávesnici. Na jeho židli si v práci nikdo nesměl sednout,protože podle
nějakých průzkumů je na každém sedátku cca 7 vzorků moči…
,
takovými a podobnými informaceni obhajoval svoje nesnesitelné chování
(čekali jsme, kdy do práce začne nosit sterilní roušku a rukavice).
Pak od něj utekla žena…
Článek super, určitě takových víc. Jak už tu kdosi psal, použiju s dovolením stejná slova – pekelnosti mě baví, ale toto je vážně praktické =)
Jinak diskuze o praní/nepraní triček po jednom nošení.. musím taky přispět svojí troškou do mlýna. Když má někdo pocit, že tričko je špinavé, i když nesmrdí a není očivicně špinavé, to mi nepřipadá jako zcela normální, ale na druhou stranu – je to vaše věc =)
Já k oblečení (hlavně k tričkám) přistupuji asi jako většina
diskutujících. Obvykle se nijak extrémně nepotím, takže když přijdu,
tričko vysleču, přehodím větrat přes sluhu.
Druhý den zkontroluji zrakem a hlavně čichem, a když je vše ok, tzn. když
necítím nic jiného než aviváž a zčásti můj deodorant, klidně si jej
obléknu znovu.
Nikdy bych ale neschovala nošené trika do skříně – jestli to tak někdo
děláte, to pak fakt není divu, že druhý den smrdí.
Jinak argumenty typu „když čtete Módní peklo, rády se pěkně
oblíkáte a diskutujete o stylu, tak byste tím pádem měli prát věci
vždy, ať už jsou smradlavé, špinavé, či nikoli“ se mi zdají trochu
nelogický.
Já to tu ráda čtu, i když se například neoblékám podle Adina vkusu
(mám na mysli takový ten elegantní styl), ale ráda omrknu vkusy ostatních.
Jinak sem spíš holka, co nikdy neřešila co právě frčí, která značka je
v módě, a jestli je letos v létě zelená out – oblíkám se jak se mi
líbí, a je mu fuk, jestli je to teď v módě.
A proto sem taky moc ráda, že se zde, v pekle, žádný „co je IN, co je
OUT“ neřeší. Že se řeší prostě a jednoduše „co je vkusné a co
ne“ – díky Ado!
PS: a velmi ráda se poučuju od zkušenějších v otázkách materiálů, vždycky sem v tom byla trochu zmatená..
Seznam.Mih: já mám kvasinkový ekzémy ve vlasech a v obočí a měla jsem na to speciální prášky(dělali je v lékárně) a speciální mast…pomáhalo to, ale chodit si každý týden pro prášky a každý víkend mít mastnou hlavu od smradlavého kremu…nic moc, tvůj problém by to ale řešit mohlo:)…navíc já to nemám nijak hrozné, když se nespotím/zapařím…vlastně to v těch mých hustovlasech nejde ani vidět, jen když se zapotím, tak to svědí…
Terka jako někdy si taky říkám, jestli nemám ekzém i ve vlasech. Ale
došla jsem k závěru, že mi hlava svědí hlavně když už je potřeba
umýt si vlasy. COž je dycky obden. takže jako … bojim objim, že bych to
mohla mít taky ve vlasech.
Ale teďka mám s ekzémem klidný období. COž se nedá říci pod těma
prsama. V úterý by mi měli přijít nové podprsenky. Snad to nějak půjde
nebo snad mi nebudou zase malý ..
Teda zdá se mi to, nebo tady teď, v parným létě (a v jednadvacátým století), řešíte, zda (spodní) oděv po jednom použití prát či neprat?!
Super článek, při včerejším nakupování jsem pečlivě prozkoumala všechny cedulky!
K offtopicu mytí/nemytí, praní/nepraní… Já si taky trika nebo tílka
neměním každý den, ale jedno tričko si na sebe dovolím vzít i TŘIKRÁT
(ne po sobě, ale třeba ob den, vždy po návratu z venku ho nechám
důkladně vyvětrat), no asi jsem holt prase.
Jinak se sprchuju každý den, ale pouze krátce. K osprchování celého těla
stačí pouhé, světe div se, 2 minuty (nikdy jsem délku své koupele
neměřila, ale myslím že to bude okolo 4–5 minut). Jak dlouho se
sprchujete/plácáte ve vaně vy?
Doufám, že se v další kapitole o přírodních materiálech konečně dobereme toho kroucení švů u bavlněných trik. Samotné stříhání za to opravdu nemůže.
Tip na léčbu zažloutlých límečků (event. podpaží u bílých triček, ramínek bílých podprsenek atd..): Savo perex 1:1 s vodou, nanáším „arielkou“ (taková ta nádobka s kuličkou jako u deodorantu), šlo by i polít, 10min nechám odležet a běžně vyperu. Pak mi stejnou službu,asi ekologičtěji dělá Oxydoo – což je to asi úplně to samý jako ten odstraňovač skrvn z DM, ale tento je z www.dedra.cz. http://dedra.protebe.net/?… Oxydoo výborně sežere i plíseň ve sprše, nesmrdí a měl by se rozložit na přírodu nepoškozující složky. Na žlučová mýdla se chystám, až spotřebuju zásoby výše uvedených sajrajtů, protože jsou šetrnější a věřím že stejně funkční.
Díky za článek, taky si budu muset vyrobit nějakou přehlednou tabulku. Až budete psát o hedvábí, mám čerstvou zkušenost s buretovým hedvábím, které je ve všech směrech skvělé, jen tochu smrdí – tedy alespoň mně. Byl to trochu šok, protože v obchodě jsem to necítila a teď nádherné kalhoty visí na chodbě u dveří ven a já si je troufnu vzít jen na procházku.
Článek dobrý, ale zaujala mne tato část věty: "a nevadilo by mi ho po cvičení přemáchnout. " myšleno tričko. O pár řádků výše se též hovoří o tom, že věci z PES je nutno denně prát. Tak mám dotaz. Jsem divná, že peru po každém nošení trička, halenky, sukně, kalhoty, prostě věci na tělo, o spodním prádle nemluvě, ať jsou z čehokoli. A co teprve po sportování, o tom snad ani netřeba psát. Podotýkám, že se nijak extrémně nepotím. Jak to tedy máte vy? Vzaly byste na sebe druhý den nevypranou halenku?
Sarah ma pravdu, oblecenie po dni pouzivania treba hodit do pracky, ano, aj v zime. Clovek sam sebe tolko nesmrdi – ak mate pocit, ze tricko po dni nosenia nesmrdi, tak sa mylite, nesmrdi len vam, lebo je to vas pach, na ktory ste zvyknute.
Vím, že jsme ještě u umělých látek, ale k nadcházejícímu (jupí)
tématu mám zkušenost s merino vlnou. Pět dní jsem šla po hřebenu
Nízkých Tater s jednou sprchou za celou dobu. Lilo ze mě každý den a to
merino nesmrdělo. Což se o ostatním funkčním prádle říct nedá. Moira
byla na vyhození
, protože se potem obarvila.
Merino je sice dražší, ale stojí za to.
A proboha ticho už o praní
a o tom kdo má pravdu, prosím!
Erika: A co takhle to po každém nošení preventivně nosit i na sterilizaci? Podprsenku taky perete každý den? To i ta sebelepší musí vypadat za chvíli jako kus hadru. Věci peru dle potřeby = špinavé, smradlavé. Po jednom nošení mi věci většinou až na výjimky nesmrdí a nenosím dva dny po sobě stejné oblečení. A třeba černé a džíny při častém praní blednou a svetry se vytahají.
Článek se opravdu povedl. Takové články, kde se souhrnem dozvím vše co
potřebuji vědět mám nejradši.
Ještě bych určitě uvítala asi jako většina souhrnem které materiály
kupovat u triček, protože některé jsou určitě náchylnější, aby se
triko hned nevytahalo do obrovských rozměrů a neujely mu po 1 vyprání
švy.
A u svetrů by mě zas zajímaly taky materiály, které zas extra
nežmolkují, ale hlavně aby se taky po 1 nošení svetr nevytáhl.Ty žmolky
se dají přece jen odstranit.
Honza: Taky nemám ráda řízení diskuzí ale je pravda, že tahle se dost rozjela a lidé se v ní začali i docela nepěkně napadat. V posledním příspěvku, který Ada smazala, nás (nemaniaky na praní) autorka dokonce nazvala smaradlavými čuňátky. To už je podle mého názoru trošku moc.
Napriek tomu, že Ada poprosila o ukončenie diskusie budem reagovať na
odkazy určené mne, hádam mi to prepáči.
To hlavné – o nikom z Vás som nepovedala, že ste špinavé či ďalšie
expresíva, ktoré tu zazneli, preto Vás prosím, aby ste mi tieto slová
nevkladali do úst.
Ak nemáte rovnaký názor ako ja, rešpektujem ho. Je to len a len o Vašom
pocite a zvykoch. Čo človek, to individualita a iný pohľad na danú vec. Je
to predsa samozrejmé, preto je to diskusia.
Ak som uviedla, že periem denne, automaticky to nemalo znamenať, že denne
zapínam práčku. Považovala som za pochopiteľné, že to znamená veci
hádzať do koša na špinavú bielizeň a prať vždy, keď je dostatok vecí
na naplnenie práčky. Čo u mojej rodiny teraz v lete znamená 3–4 pracie
cykly do týždňa, keďže letné veci sú menej objemné. Áno, aj podprsenku
periem po jednom použití, rovnako ako nohavičky, ponožky či pančuchy.
A nie, nevznikne z nej okamžite handra, keďže ju preperiem len v ruke a
používam na ňu detský šampón. A nezaberie mi to viac ako 3 minúty na
jednu. Netvrdím, že ak to nerobíte rovnako, je to zlé – len odpovedám na
otázku.
A nakoniec, nie som prehnane úzkostlivá, čo sa týka čistoty. Nie,
nepotrebujem veci sterilizovať – ako tu bolo naznačené. Netrpím žiadnou
obsedantnou poruchou, neumývam si ruky každých 5 minút, netrávim svoj deň
likvidáciou imaginárnych baktérii a nejdem sa zblázniť z každej
špinky.
Dúfam, že som odpovedala na všetky na mňa mierené odkazy. Znova ale aj tak
pre istotu zopakujem, nikoho som sa nemienila dotknúť. Váš prístup
k oblečeniu je len a len o Vašich zvykoch a pocitoch, rovnako ako ten môj.
A ďakujem Ade, že tento príspevok strpí, naozaj som len chcela reagovať na
mne mierené odkazy.
no je zajímavé, že oslovení „smaradlavá čuňátka“ jsou pro Vás
urázka ( i když se to hodilo v tomto kontextu, holt, každý má jiné
měřítka a potrefená husa se ozve).
Ale že mnohdy tady diskutující nazývají lidi na fotkách o hodně
horšími jmény, to Vám nevadí, co? ( i právě třeba v diskuzi ohledně
zápachu v MHD – tam byly o hodně horší kalibry nez "čuňátka) a to
bylo vše OK ))) přinejmenším úsměvné
Honza: zase s vámi nesouhlasím.
1. Ada slušně přispěla do živé diskuze a vyjádřila názor, se
kterým se nedalo, než souhlasit,
2. pod některým z předchozích článků včas odeslala diskuzi
o podprsenkách na fórum, aby se diskutovalo aspoň trochu k věci (a ne
o podprsenkach)
3. většina diskuzí mívá moderátory, kteří nejsou úplně od věci –
pokud má diskuze mít nějaké publikum (zde čtenáře), tak se holt třeba
někteří musí utnout a někteří slušně vykázat, protože ty ostatní to
prostě nebaví
Zase jsem zapomněla, že se nemají krmit trollové…
Lessss: Mohu se zeptat, z jakého materiálu je to chladivé tričko z F&F? V létě bych za něj dala téměř život.
Mám dvě tričko-halenky z M&S (ze směsi bavlna cca 60 % a polyester cca 40 %), obě byly asi za 1000, takže žádná láce, obě se začaly velice brzo po celé ploše žmolkovat. Nevíte, jak takovou zradu poznat před nákupem a/nebo zda-li se to dá reklmovat?
Něco podnětného k materiálům též zde:
http://www.ceskapozice.cz/…robeno-rukou
Zmínka o pletených kravatách napovídá, že mistryním háčku a pletacích
jehlic by se mohlo letos dařit. Upleťte nebo uháčkujte miláčkovi kravatu,
bude on prudce progresivní!
Už zase?! Můj otec totiž (takto celoživotní urputný elegán) si kdysi háčkovanou kravatu (pískové barvy) přivezl ze západní CIZINY a nadělal s ní děsně parády a všichni mu ji záviděli…ale už je to víc jak třicet let…
K tomu žmolkování: Před nákupem je dobré se podívat, zda výrobek nežmolkuje již na ramínku v obchodě. Zvlášť obezřetná bych byla u acrylových svetrů, i když mám jeden bezvadný z tohoto materiálu již několik let a mnoho praní. Pozor: acryl prát jen do 30stupňů!
Nechcem nikoho desit, ale len rozdelenie materialov a z toho vyplyvajuce hodnotenie predpokladanych uzitnych vlastnosti nestaci. Vysledny efekt vyrazne ovplyvni este aj to, ako su spradene vlakna,v akej vazbe sa latka utka, ci uplet upletie, a tiez to, akymi konecnymi upravami presla hotova tkanina- uplet .U vsetkeho je vela moznosti a sposobov .Chcelo by to skutocne velke znalosti a dlhu prax, aby clovek len tak z pohladu v obchode s presnostou vsetko vopred urcil.Co ale neznamena, ze mat aspon taky maly zaklad okolo tejto problematiky je na skodu. Naopak, a aj ja dakujem Ade .A k obveseleniu vsetkych priznam, ze som si pred mesiacom kupila jemnu letnu latku s peknym vzorom, prijemnu na omak, no proste krasa! Bohuzial ma nemilo prekvapilo to, ze sa saty z toho usite uz po niekolkom obleceni vytahuju zo svov. Pozna sa to tak, ze sa pozriete na sev proti svetlu, a ak su okolo svov na obidve strany uvolnene nite z latky, mate tento problem. Stava sa to, ked sa silo tupou ihlou, alebo nebolo spravne nastavene napatie niti, alebo je odev prilis tesny. Ani jedno nebolo v mojom pripade, co mi ale nepomoze. Predpokladam, ze saty obleciem este zo dvakrat, a budem to moct vyhodit.
Blanka: Vytahování nití ve švech je velký problém, který se ale
bohužel nedá dopředu odhadnout. Kdysi to hodně dělaly materiály
z mikrovlákna. Šili jsme do obchodu princesové, propínací šaty a celá
serie to udělala, hned na začátku. Byla jsem s tím tenkrát v laboratoři
České obchodní inspekce a bohužel mi neporadili, jak to dopředu
u materiálu poznat. Jediná rada byla, dát jim 1–2m na posouzení /asi za
1000kč/, což jsem nevyužila. To si mohou dovolit velké podniky, aly my jsme
šili malé serie po 1ks od velikosti. Ta laboratoř je již zrušená,
příště jsem se s reklamací obracela na Textilní zkušební ústav
v Brně, ale je to již více jak 10let.
Rozjeté švy mám i na šatech z hedvábného krepdešínu, i v místech,
kde je látka volná, neobtažená.
Jiřina: kdysi jsem měla hedvábné kalhoty a ve švech byla látka podlepena takovým tenkým vlizelínem. Nerozjíždělo se nic.
Katango – podlepenie svov je dobry sposob, tiez nahradenie klasickeho rovneho stehu retiazkovym. Problem je, ze najskor musite vediet, ze problem nastane – co je praca pre technicku pripravu vyroby vo vacsich odevnych podnikoch. Ja som krajcirka, a nieco by som vediet mala, a dufam, ze aj viem. A toho sa tykal moj prispevok . Ved aj v Adinom clanku islo o to, usnadnit spotrebitelovi – nie vyrobcovi – orientaciu pri nakupe .A ja som si len povzdychla, ze aj ked nejake vedomosti mame / kolki ste si chceli Adin clanok vytlacit a mat ho po ruke pri nakupoch / aj tak sa moze stat, ze sa spalime . V takej sirokej ponuke roznych vyrobcov a mnozstve materialov ,pricom su stale nove.....
No musím vás upozornit, že také ne vše, co je na ceduli deklarováno jako čistá vlna, bavlna atd, je opravdu čisté. Při chemických zkouškách člověk kouká, co které věci doopravdy obsahují.
možná se mýlím, ale u viskózy jsi psala, že se má sušit pověšené. Ale já si myslím, že když sušíš svetry pověšené, tak se vytahají jak jsou nasáklé vodou.
Bacha, jsou i škrábavé akryly. A pak jsou akryly vrzavé, což je ten hodně levnej druh. Jinak, žmolkování u svetrů je spíš otázka zpracování příze, ale o tom jsem už někde dřístala, tak se nebudu opakovat.
No, a ani výroba neviskózového bambusového vlákna není nic ekologického.
Dobrý den,
Mám dotaz, jak najít prací prostředek, který na látce nezanechává
chemikálie, aviváže, vůně atd, prostě nic. Přirozeně cenově
přiměřený.
dík.
Marseillské mýdlo. Před časem ho prodávali tekuté v některé drogerii. Některé maminky s malými dětmi, trpícími ekzémem, si doma vyrábějí „mýdlový sliz“ na praní. Receptů najdete na Googlu spoustu. Ale i tak je třeba použít k přípravě nějaké kvalitní přírodní mýdlo.
Tuhle jsem si koupila krásnou košili ze Zary. Zaujala mě tak, že jsem se
ani nepodívala na složení… 100% polyester… Tak jsem ji vyprala,
vyžehlila a vzala na sebe. Asi po dvou hodinách jsem začala cítit, že se mi
lepí na zádech na kůži, pak i na rukou, později se na ni přilepili vlasy,
no prostě hrůza. Bylo to tak nepříjemné, že jsem ji chtěla co nejdřív
sundat.
Tak mám poučení do života. Od ted'ka se vždycky nejdřív podívám na
složení, ale často je to cítit i na dotyk.



Komentáře článku
Zobrazovat komentáře chronologicky