Chodící lidé, lidé z dokumentu a... lidé

Pořad jsem včera viděla a říkala si: „Proč ta Ada tak huhňá?“ Tak snad už je lépe… Btw dnes jsem kolem zmiňovaného secondhandu šla a měl zavřeno. Říkám si proč asi? Taková reklama, to chce mít teď otevřeno od nevidím do nevidím a zužitkovat ji… Zas tak příkrá paní majitelka nebyla, aby musela mít opravdu strach z dlažební kostky vhozené do výlohy, ne?

Ada „huhňá“, protože tak jednoduše mluví. Stejné huhňání je i na starším videu ČT.

Ada takhle mluví proto, že špatně slyší. Podle mého názoru na to, že slyší opravdu velmi málo, mluví perfektně. A v obou modelech (puntíkované černobílé šaty s rudým květem na rameni a tyrkysová dlouhá sukně) jí to náramně slušelo.

… Až na ten zadek…

Ta tyrkysová sukně se mi hrozně líbila a Ada v ní vypadala jako dáma.

Souhlas, Adě to moc slušelo, jak ty šedý šaty, tak ta tyrkysová sukně..má pěknou postavu. Moc se mi líbily její náušnice.

Já do Brna sem tam zavítám (Je to vůbec v Brně/Praha? ale na tento jsem nenarazila. Prosím dala by jste mi adresu nebo aspoň nějakou zákaldní navigaci? Děkuji 

Vážně tam chcete po těch všech komentářích níže jít? To jste tedy odvážná… 

Je to tady: https://plus.google.com/…407977/about?…

Ja se tam urcite stavim, obchod se mi libil

Co je to za sekáč? Nabízí i pánské oblečení?

Já šla jenom náhodou kolem a zrovna měli zavřeno. Takže jsem byla uchráněna „zážitku“ s paní majitelkou a tím pádem ani nevím, co tam mají. 

Tak jsem dnes byla v již zmiňovaném sekáči. Čekala jsem strašné jednání ze strany paní majitelky, tak jsem se slušně oblékla, obrnila se trpělivostí a vyrazila. Přišla jsem tam, pozdravila a začala se hrabat ve věcech. Pak jsem ji požádala, zda bych si nemohla vyzkoušet jedny šaty z výlohy. Můžu vám říct, že lepší jednání a přístup ze strany prodavačky, ať už ke mě nebo k dalším zákazníkům, co tam byli, jsem už dlouho nezažila. Určitě to byla paní Zuzana, podle dokumentu v televizi jsem ji poznala. Byla jsem opravdu moc spokojená a určitě se tam zase vrátím.

Ani si nevšímám, že by tolik dívek a žen chodilo v modelech džíny, kecky, sportovní bunda. Asi jim to tak málo sluší, že je vytěsňuji, prohlížím si ty, kterým to sluší nebo mají na sobě něco zajímavého.
A znovu se zastávám melírů. Nemyslím, že by všechny vypadaly hrozně. Mám zrovna puštěnou Čt1 a paní Lekešová má melír pěkný (i když odrost by měl bát znát méně, nutno brzo navštívit kadeřnici).

Ad melíry. Můj kolega se před pár lety ženil. Že se termín svatby kvapem blíží jsme zaregistrovali, když přišel do práce s novým účesem. Na krátkých tmavě plavých vlasech se skvěl amatérsky vyvedený platinový melír. Už z dálky to vypadalo strašně, zblízka to byla pravda. Nejhorší to bylo zezadu – krátce střižený zátylek měl posetý odbarvenými skvrnami… Nikdy jsem neviděla nic horšího. Kolegyně shodou okolností o stejném víkendu zalaškovala s hennou a do práce přišla jako Rudá Sonja. Zbytek osazenstva jen pomrkával a dusil se smíchy. Celé to rozsekl náš prostořeký poslíček, který v dobré náladě rozrazil dveře kanceláře s pokřikem: „Ty v**e, vy ste hustý, tejden bláznivejch účesů, no jo kreativci, já vás žeru! Co ty, chlape mourovatej, ty seš za pornoherce, že jo?“ (plus herda do zad) Chudák, on za to asi nemohl, ale za pár let to bude vysvětlovat dětem u svatebních fotek… 

V Olomouci bylo hnusně, tak všichni vytáhli uniformu do škaredého počasí, potěšující je, že jsou bundy alespoň trochu barevné a není to černý mor. K tomuto jsem slyšela hezký komentář ženy, která pravidelně cestuje v Praze metrem z Jiřího z Poděbrad směrem centrum: vždycky, když je škaredě, lidi vytáhnou tmavé oblečení, kabáty a pod, v tom metru to pak vypadá, že všichni jedou z krematoria (pro mimopražské, krematorium je pár stanic před Jiřího z Poděbrad).
Tímto se ale nezastávám oblečení lidí na fotkách.

Příspěvek upraven 14.06.12 v 13:45

Kéž by všichni vytáhli jen černou barvu, když v Praze prší. Hodně lidí vytáhne auto místo deštníku, takže kolem není jen módní peklo, ale i doprava pekelně vázne (mimo zmiňované metro).

Já si šla koupit alespoň co nejbarevnější deštník, ať to není všechno takové smuné.

Ano, já mám taky barevný deštník a krásně s nim zářím. Myslím si, že i v dešti se dá jít v elegantním a veselém oblečení. Je pravda, že pak v metru docela razím, když všichni mají modré džíny a tmavý vršek, podivné bundy a pod.

Iniciativa chodicí lidé je mi velmi sympatická, ovšem je smutné, že je vůbec potřeba. Proč v Šalině (časopisu dopravního podniku Brna) musí psát o tom, že když se z tramvaje ozve pískání a začne se vysouvat rampa, nemají ji lidé přeskakovat a cpát se do vozu jako by nic, ale místo toho mají uvolnit místo člověku, který ji potřebuje? Když jsem to pískání slyšela prvně, trochu mě to zmátlo, ale když jsem viděla, že to je spojené s rampou, došlo mi, že mám vyklidit prostor. Bohužel většině lidí to nedošlo a nebohá paní o berlích měla co dělat, aby se jí podařio vystoupit.

Příspěvek upraven 14.06.12 v 14:12

Dámy, ja ten proslulý brnenský secondhand nepoznám, kde by som ho našla?

Ulice Grohova.

Ano, je to na grohově ulici, skoro až na jejím konci směrem do zastávky tramvaje grohova.

ale nechoďte tam radši. ta paní majitelka je nejprotivnější a nejnepříjemnější osoba, se kterou jsem se kdy setkala. tedy…pokud budete mít štěstí, bude kolem vás skákat jako psík. ale musíte jí padnou do oka. jakmile nepadnete, ani si vás nevšimne a bude vám dávat najevo, ať vypadnete, pokud možno honem.

byl jsem tak jen jednou, má tam fakt krásné věci, i krásné dekorace. ale měla tam nějakou známou nakupující, a přestože jsem při příchodu slušně pozdravila, usmála se na ně, nebyla jsem špinavá, byla jsem hezky oblečená, nic jsem jí nepoškodila a chtěla jsem si dokonce několik věcí koupit (byť tam má hodně draho), celou dobu si mě nevšímala a jen drbala všechny s onou kamarádkou, její jediný zájem o mě byly reakce typu skřeku, ať na to nesahám, protože to není na prodej (šlo o korále vystavené na okně, jak to mám asi poznat) a když jsem se ptala, kde je nejbližší bankomat, jsa bez dostatku hotovosti, tak mi tónem „chudinko nemajetná“ sdělila, že na nákup se chodí finančně zaopatřena :-S nekoupila jsem si nakonec nic.

na mě působila dojem strašné nepříjemné povýšené buranky a vlastně dodnes se z toho vzpamatovávám, protože se mnou nikdy žádná prodavačka čehokoli zcela bezdůvodně takto nejednala.

Paní osobně neznám a opravdu o to nestojím.
Vzhledem k tomu, že je paní majitelkou toho obchodu, respektuji její volbu sebeprezentace. Na mne působila jako velmi sebestředná, povýšená a neskutečně nevkusná. Prodavačku, která by se mi vystavila ve dveřích mého vlastního obchodu s cigaretou v ruce a kriticky sledovala kolemjdoucí, bych nestrpěla. Časový úsek věnovaný jejímu vystoupení bych klidně věnovala kterékoli jiné z dam.

A krom toho měla na nohou otřesné pantofle k tuším právě těm 3/4 kalhotám… 

Je dobré se s takovým chováním vypořádat přímo na místě: zřetelně a jasně formulovat svou nelibost a klidně té osobě v klidu říct všechno, co se vám na jejím chování vůči vám nelíbilo. Má to jednu výhodu pro vás – že to v sobě dál nenosíte – a pro ty co přijdou po vás, že už to na ně zkoušet nebude.
Funguje to.

Naprosto souhlasím. do toho sekáče vlezu, jen když není přítomna tato dáma, ale jiná, která je mnohem přátelštější. když jsem byla ještě o něco mladší, paní zuzana z videa mě dokonce rozbrečela…au.

Pořad jsem viděla teprve včera a vaše komentáře čtu nyní a ani nejsem z Brna, ale zrovna jsem si říkala, proč tam proboha dali zrovna takovou karikaturu na prosavačku. povýšenou, hulící před obchodem a naprosto nemožně obutou. Do toho obchodu bych vlezla jen po pár dvoudeckách

Když vás tak všechny čtu, tak ještěže měla včera zavřeno. Já jsem lítostivá povaha a asi bych taky plakala… Uf, byla jsem ušetřena velkého stresu.

Tak tento popis je naprosto přesný. Také mi jednou chyběla část obnosu a schovat mi zboží (po složení zálohy) bylo dosti potupné.

S tímto komentářem bohužel musím souhlasit do puntíku…jednou jedinkrát jsem tam zašla a víckrát tam nevkročím, byť bydlím téměř za rohem a chodím často kolem.

Také se musím přidat k negativním ohlasům, onen obchůdek jsem navštívila přesně třikrát a pokaždé to byla stejná katastrofa. Navíc je pravda, že paní nemá zboží zrovna nejlevnější (za ty ceny pořídíte i ve výprodeji, natož v second handu) a pokaždé se ke mně chovala dost přezíravě, ačkoliv jsem o oblečení měla živý zájem (který mě pokaždé záhy přešel). Volbu této paničky do pořadu pak už vůbec nechápu. Už jen to, co si k natáčení oblékla (a OBULA). Achich.

„Miluju“ tyhle malé sekáče, kde ve dveřích stojí majitelka (nebo prodavačka) a vypaluje… Já do takových malých obchodů chodím velmi nerada (takže nechodím), protože když už tam náhodou přijdu, většinou tam nikdo nebo skoro nikdo není a já si připadám jako pod mikroskopem…
Mám ráda velké „anonymní“ sekáče, kde si mě nikdo nevšímá a kde si můžu v klidu hrabat 

„Mládenec vlevo špatně slyší, děvčata vpravo špatně vidí. Ti tři uprostřed jsou relativně normální.“ Po letech práce s lidmi vím, že to není slovíčkaření. Změna výrazu mění i názory, vnímání, snad i postoje. Proto navrhuji místo normální – nemají smyslové vady.

Souhlas

Já to „relativně normální“ pochopila jako ironii, protože je myslím zřejmé, že smyslově postižení lidé nejsou „nenormální“, resp. všichni jsme tak trochu „nenormální“, každý po svém.

Ja si myslím, že jednak jde o ironii a za druhé má Ada právo dělat takové narážky a vtípky (je to vlastně do vlastních řad), jelikož sama trpí poruchou sluchu, pokud slyším a vidím dobře.

Aha, mně to huhňání v TV taky nepřišlo jen od nachlazení. Měla to napsat hned, z psaného projevu se vada řeči nepozná.

Tak to som vážne netušila. Zaujímavá informácia a naša pekelná Ada stúpla v mojich ironických, krvilačných očiach ešte vyšie !

Sorry, ale na barevných softshellkám nějak nemůžu najít nic špatného. Blbé je, že se k tomu nosí ty (většinou hrozné) kabelky. Když mám sportovní bundu, tak taky sportovní tašku. To je skoro jak lodičky k džínám… Ale největší problém je myslím hlavně v celkové kvalitě a čistotě jednotlivých kusů oděvu a doplňků. Umolousané cokoli bude blbé, sportovní nebo společenské. Druhý největší problém je pak v tom, že se to sportovní nosí moc často.

(Mám bleděmodrou sotfshellku a hrdě ji nosím k tmavě zeleným džínovitým kalhotům a modrošedým botám do deště, tak to musím trochu bránit. Ale nosím i jiné věci, třeba sukni a kabát.)

Jo a projektu „Chodící lidé“ zdar!

Příspěvek upraven 14.06.12 v 14:07

Ada sama píše, jak bylo hnusně a lilo. Do takového počasí je bunda ze sportu stokrát lepší než překrásný kabátek protože neprofoukne, nepromokne, když dojdu do práce a pověsím ji tak rychle uschne. To kabát (nebo co je správně) neumí. V takovém durchu jako byl, když neprší shora dolů ale ze všech stran, je deštník tak akorát na nic (a ještě se ve větru zlomí).

Do deště existují slušivé nepromokavé pláště do deště…ne bunda do lesa na houby.

A jsou takové nepromokavé pláště do deště levnější než softshellka nebo mají jejich dostatečné zásoby v sekáčích? 

Tyhle bundy jsou ohavné a z žen dělají bezpohlavní obtloustlé tvory. Nelichotí nikomu. Nevidím na nich pěkného nic. Nic. Nic. To už radši pláštěnku.
Ano, chápu, jsou praktické. Ale hnusné prostě jsou, zvlášť ta délka do půli zadku, to fakt vypadá blbě. I ty barvy jsou ošklivé. Je to prostě bunda na sport.

Musím souhlasit, mně ty holky v tom připomínají larvy. Já už i do lesa chodím v kabátu Kupodivu je to mnohem pohodlnější.

Naprosto s tebou souhlasím. Tak pokud vím, ty bundy byly prvotně určeny pro outdoorové sporty, bohužel pak nějakého zisku chtivého napadlo pod ně připsat – výborné i na nošení do města.

Myslím, že nikdo nic takového nikam připisovat nemusel. Lidi si prostě na něco zvyknou a potom to tahají všude, bez ohledu na to, že se to hodí jen do určitého prostředí nebo pro určité situace.

Nechápu, proč bych na sobě měla mít sportovní oblečení, když zrovna nesportuji (anebo nejedu sportovat).

Tiez nevidim nic zle na softshellke v dazdi. Povodne boli vymyslene do hor, ale na to su pekne nanic – nie su az take nepremokave, aby vydrzali horsky lejak, a pri namahe su dost nepriedusne, navyse vaha je tiez dost vysoka co v horach vadi. Mne sa na horach takato bunda vobec neosvedcila, ale v meste si ju neviem vynachvalit – mestsky dazd pri presune z MHD do prace v pohode zvlada, rychlo potom uschne, neprefukne ju, v meste nevadi ani vyssia vaha a nizka priedusnost. Takze ja mam softshellku kupovanu do hor, ktoru som nakoniec v horach uplne zavrhla a presedlala na mestske pouzitie. S kabatom, vetrovkou, dazdnikom a pod. sa to neda porovnat, softshellka poskytuje omnoho vyssi komfort. Myslim, ze by sa mali vyrobcovia konfekcie rychlo spamatat a nejako vyuzit tento typ materialu na nieco elegantne, a pritom funkcne.

Taky sm si říkala, proč ta Ada tak huhňá:D Ale bylo to poučné. Nejvíc oceňuji (bez urážky, spíše s obdivem), že modní osvětu neprovádějí jen lidé 20–25:) Jn tak dál:)

Poslední dobou (cca 3–4 měsíce) potkávám několik vitónských fejků denně v kombinaci s naprosto neuvěřitelnými outfity. Je to jak nějaká nákaza.
Nevím, co by mne přimělo si něco takového pořídit. Myslíte, že ty holky to nevědí, že to vypadá hloupě?

Ja sa na túto otázku snažím nájsť odpoveď už pár rokov. Dobre, beriem, že drahá luxusná kabelka môže byť originál ale beriem to len v prípade, že je tá dáma (slečna) k tomu aj celkovo doladená (má luxusné boty, doplnky, hodinky, celkový outfit). Keď má na sebe legíny+ nejaké „extra super sexíííí“ tričko napr. z NewYorker-u, tak ma nepresvedčí, že je tá fejk vuttonka originál ani keď sa na hlavu postavý. Proste to neberiem.

Bez softshellky i bez džín se dá žít i v tomhle počasí. Já například ušla v úterý, kdy nejvíc asi lilo, 11 km přírodou ve zcela normálním oblečení (letním). A že jsem šla rychle, nebyla mi ani zima Pravda, něla jsem deštník.

Trochu záleží i na teplotě…

Příspěvek upraven 14.06.12 v 14:25

Džíny jsem měla kdysi jen jedny (jako ještě hodně mladá holka), od té doby žádné a žít se bez nich dá úplně v pohodě – a to kalhoty nosím moc ráda, přesto je ke štěstí nepotřebuji. 

Já zase kroutím hlavou nad lidmi v přírodě, co se tam procházejí v lodičkách, sukních, deštníkách apod.

V lodičkách a sukni kolikrát nepotkám ženu ani ve městě, natož v přírodě 

Proč? Pokud to není pochod po Tatrách, tak to funkčnosti nijak neubírá.

Chodit v lodičkách po lese je stejně trapné jako v trekáčích po městě. To je zas druhý extrém. Obojí je špatně. A klidně můžete namítat, že chodíte přes les do divadla:-)))

No po lese v lodičkách nechodím, ale v takových normálních botách. Často jdu z práce pěšky, mám to asi 10 km, a jdu v tom, v čem jsem byla v práci. Zvládám to dobře, kus jdu i v lese, nikdo nekouká divně. V úterý jsem šla z z práce z Dejvic do Únětic po zelené (firemní akce), před Horoměřicemi mne chytil liják, takže jsem šla s deštníkem.
Do Tater a do Alp v outdooru, ale do Brd nebo na Křivoklátsko normálně v sukni, v zimě v kabátě (jsem tam každý víkend prakticky).

Povahu jsem včera viděla, bylo to prima. Do paměti se mně nejvíce vryla věta (bohužel, nevím, kdo to zas řekl:-)), že veřejný prostor není jen o tom, kdo je jak oblečen, ale i o tom, jak se k sobě na veřejnosti chováme a ta prvnotní protivnost, o které píše Áda výš, to je přesně ono. Když se tady u nás v Čechách začnete s někým cizím jen tak bavit, většina začne být po chvilce milá a směje se a komunikuje, ale překonat ten prvotní strach z protivného výrazu, dá ze začátku zabrat:-). Ale zítra má být už hezky, tak se snad ty lidi zase začnou víc smát:-). Hezký prima den.

Příspěvek upraven 14.06.12 v 14:30

Říkala to paní Konstantina (bohužel její křestní jméno zcela zastínilo příjmení, dál nevím) z oděvního muzea.

Díky! To byla ona, ach ta skleróza:-)!

Paní Konstantina byla mimochodem velmi elegantně oblečena!

Já si myslím, že lidé jsou protivní při oslovení cizím člověkem proto, že předem už očekávají, že jim bude ten člověk nabízet výhodný mobilní tarif, levnější elektřinu, super levný parfém nebo obrácení na „správnou“ víru. Takže já bývám také často v prvním momentě protivná, protože mě většinou oslovují právě tito lidé. Pokud je ale hned jasně vidět, že daný člověk např. dělá pro charitu (prodává květinky, má kasičku s logem apod.), nemám důvod být na ně protivná a naopak ráda přispěju.

Já si myslím, že lidi jsou protivní proto, že si je někdo fotí, ač se ho o to neprosili, a na webu se jim posmívá.

„… jen se vám se silnou zrakovou vadou občas stane, že požádáte o pomoc figurínu.“
Což o to, já jsem se jednou v zimě se zamlženými brýlemi poslušně zařadila do fronty za papírového Reinholda Messnera v životní velikosti (reklama na nějaký fotoaparát či co). Až se brýle částečně odmlžily, došlo mi, proč se fronta neposunuje.

Jo, já jsem schopná se zamlženou optikou klidně říkat psovi „slečno“ – nepoznám nic a nikoho. Papírový Messner by pro mě v takovou chvíli klidně mohl být kolegou z práce… 

Dámy, moc jste mě pobavily – protože to znám, sama vidím dost pochybně.
s figurínou jsem sice dosud neměla tu čest, ale málem jsem několikrát hrdinně prošla prosklenou stěnou.

Já zase jednou ve zběsilé hrůze začla utíkat před igelitkou valící se po zemi proti mně. Nevzala jsem si brýle a vážně jsem myslela, že po mně jde nějaký pes nebo co . Doteď se tomu musím řehonit, co si asi lidi o mně mysleli.

S figurínama mám vůbec problém – nějak na mě vybafnou zpoza stojanu, leknu se a mám provinilý pocit, že mě sleduje, jestli nekradu. Nějak mi vadí, jak jsou jako živé a ledabyle stojí mezi regály. Nějak je nervově nezvládám, jedné jsem se omluvila, když jsem do ní vrazila. A to vidím obstojně.

Ado, puntíkované šaty jsou moc pěkné, podobný střih hledám neúspěšně už delší dobu. Můžu se zeptat odkud jsou?

Můžeš. Z Burdy, a látku jsem koupila u Kalců

Z jakého materiálu jsou šaty? Vypadá nemačkavě a příjemně na nošení.

Já bych si je tedy ušila. Nejsem z Brna, nebyla by to konkurence . Z jaké Burdy jsou?

5/2009

Předem se omlouvám za špatnou češtinu, jsem cizinka. Ale nedalo mi to, a musim reagovat:-). V šatniku mam jen jedny kalhoty, a snad 50 sukni a šatů. Ovšem ve zminěný den v Olomouci bylo tak „pěkne“ počasi, že jedine rozumne řešení bylo vzit si oblečení, ve kterem běžně jedim na hory a vypujčit si tenisky. Necitila jsem se sice, ale alespoň jsem nezmokla. A myslim si, že hodně lidi, kteři v ten den vytahli ze skrini oblečeni ne zrovna elegantní, tak byli na tom tak nejak podobně. Ono když se jde ven na půl hodiny, tak se to dá i v dešti zvladnout v letnich šatičkach, ale po dvouhodinové prochazce už ty šaty nevypadají ani pěkně, natož aby byli pohodlné (vim o čem mluvim, den před tim jsem v šatech perfektně zmokla:-)). Takže spiš by to chtělo navštivit Olomouc za hezkého počasi, pak to takova katastrofa není:-)

Chápu, co tím chcete říct. Softshellku nemám, protože mi sportovní věci prostě nesluší, ať už to jsou mikiny, tyto bundy, boty nike, kšiltovky atd.), ale jakmile prší a je venku hnusně, beru si automaticky džíny nebo kalhoty, víc koukám na funkčnost oděvu než jeho „módnost“.
Jakmile však svítí sluníčko, ráda nosím šaty a sukně, úplně cítím, jak mě k tomu to slunce vybízí. Ani nemusí být na sukni či šaty zima, ale jakmile mě v tomto období ráno neprobudí sluneční paprsky, sukni nechávávám doma. Vzhledem k tomu, že do práce odcházím v 6 ráno a v půl 7 večer se vracím (denně jsem na cestě něco málo přes 3 hodiny), je pak sakra průšvih, když neodhadnu počasí a vyrazím nevhodně oblečená vzhledem k tomu, jaké je počasí…

„Ani nemusí být na sukni či šaty zima, ale jakmile mě v tomto období ráno neprobudí sluneční paprsky, sukni nechávávám doma.“ – Přiznám se, že tohle tedy moc nechápu. Už i moje totálně kalhotová sestra přišla na to, že do deště je nejlepší vzít sukni po kolena, silné punčocháče a vyšší boty. Proč? Džíny nebo jakékoliv jiné kalhoty, nejsou-li nacpané do kozaček (což v květnu/červnu nepředpokládám) se velmi rychle zacákají a zrousají a hlavně potom vlhkost vzlínáním natahují dál a dál, až člověk skončí s nohavicemi totálně promáčenými až po kolena, které schnou celý den, studí a lepí se na kůži. Kdežto pučocháče se zrousat nemůžou a pokud se zacákají, není nejmenší problém mít v kabelce náhradní a pod střechou na místě určení je jednoduše převléct.

Když prší, nosíte rifle? Nevím jaké máte, ale moje skušenost je, že kdyžž prší, tak rufle hrozne rády a rychle nasávají a cestou do práce jsou pak po kolena premočené…

V takovém případě se mi jako ideální doplněk osvědčil deštník 

Taky nosím rigle do deště, i když nasávají a pak to studí. Cítím se v nich tak nějak líp a jistěji než v sukni. V pekle jsem ještě vystavena nebyla, ale to přijde, v centru Brna se pohybuju často 

Já kalhoty nemám, nenosím je ani v zimě a necítím se nijak ochuzená. 

Kassy: Shodou okolností jsem přemýšlela, v čem vyslat synka busem a přes kus města do kroužku, aby nebyl po kolena mokrý. A ono to funguje i u kluků – dostal kalhoty pod kolena, které miluje, k tomu silnější pruhaté podkolenky a náhradní do batůžku s příkazem, že až se tam přezuje, má si převléct i ty podkolenky. Deštník samozřejmě dostal taky, ale nevím jak Karin, ale mně teda nohy v dešti deštník neochrání… zvláště, je-li už „napršeno“ více vody.

Příspěvek upraven 16.06.12 v 09:28

Ada je tam moc pěkně oblečená, líbí se mi. A třeba mě fascinuje ta paní v obchodě oblečená v černém, jak kritizuje Čechy, že se neumí chovat, oblíkat, stolovat atd. a sama se rozvalí před svůj obchod s cigárem v puse…neskutečný…

Přesně tak. A ty placatý pantofle…tak ty bych vzala MOŽNÁ na milost od vany k posteli, nic víc…:-(

Vždyť jí z toho málem ta noha vypadla. Předpokládám, že dlouho do předu věděla, že se bude u ní natáčet, takže opravdu mě udivuje její volba oblečení.

I kdyby to nevěděla – tak vzít si šaty(?), resp. sukni s volnou halenou, k tomu NÁHRDELNÍK a doplnit to pantoflemi s vizáží papučí – to fakt nepobírám. Navíc je „u zdroje“- že bych si sama sobě něco šik nevybrala?? Při vší úctě její model mi připomíná rubáš na poslední cestu…

Hlavně ta halena co se pěkně za větru rozevírá. A taky mi přišlo, že snad nemá podprsenku.

Mi v pořadu byla velmi sympatická svým střízlivým uvažováním a věcnou argumentací. A vůbec- sluší jí to!

Souhlas. A bylo mi jí trochu líto, jak ji zařadili mezi ty… zjevy.

No, já myslím, že paní Maciuchová měla být a taky byla v té „společnosti“ zástupce vkusu a dobře zvoleného oblečení.

Omlouvám se, že rýpu, na povahu jsem koukla jen zběžně, ale neměla jsi Ado náhodou červenobíločernou kombinaci, o které se zmiňuješ jako o nenápadně nápadné klasice, která tě tak trochu štve?

Ani nie, doplnené cihlovou kabelkou a rúži sladenou s naušnicí to dostáva šmrnc. Snad k tomu Ada mela rudou rtenku a černé linky černobíla klasika je myslená – bíla halena a černá sukne, nie drobne puntíkovane šaty…tento vzor sa aj napriek barevné kombinaci považuje za extravagantný…

Tak ale ta paní Zajícová mi přišla dost hrozná… afektované vystupování a navíc vnucuje každému i to, v čem se necítí (aspoň v pořadu to tak vypadalo). Jedinej, kdo mi tam přišel jak z Východu, byla právě ona.
A Ado, už se nemusíte schovávat, víme, jak vypadáte Ale možná jste ještě odvážnější než většina z nás, já bych zadek v tv neukázala Mluvila jste velmi rozumně, rýma nerýma.

Hlavně její argumentace je naprosto dokonalá: „to vůbec neřešte, ja totiž to vím, toto“ (odpověď na podivení se nad zvolenou barvou).

Příspěvek upraven 14.06.12 v 17:26

Zásadní otázky na místní osazenstvo:

všimla jsem si, že hodně z vás, jakmile je hnusně, rozuměj prší, si bere schválně džíny…

proč?

přece silonky uschnou hned, nenasáknou až po kolena, nemohou se courat v kalužích, sukně taky uschne hned…zatímco rifliska schnou snad hodiny, lepí se odporně nepříjemné vlhké na nohy, studí, a půlka žen je nosí nasáklé vodou až po kolena. to nechápu vůbec. osobně si o ženě, která si není schopna ty kalhoty aspoň ohrnout, a radši je courá kalužemi, myslím, že prostě nemůže mít mozek 

strašně ráda bych někdy zjistila odůvodnění, proč to takové ženy dělají.

Takto jsem argumentovala kamarádce, když se divila, proč chodím v sukni, když prší (ona chodí v riflích, vždyť je to tak pohodlné a ideální do deště). Kamarádka bohužel nepochopila a dále chodí v mokrých studených firlích.

Příspěvek upraven 14.06.12 v 16:09

Že ano? já si právě do deště schválně beru sukni, pokud má i foukat, beru si úzkou sukni
jednou jsem zmokla v džínách a byl to tak nechutný zážitek, že už nikdy víc, pokud tomu budu moct zabránit.

Tak přesně takhle jsem včera argumentovala já své známé, proč jdu v šatech v dešti, když se mě ptala, jestli mi není zima. Mám už zkušenosti s tím, že v kalhotách mi je zima ještě dlouho poté, co už jsem v teple.

Navíc nenosím džíny, ale látkové kalhoty, které dávám do čistírny. Když je ošklivé počasí, rozhodně volím sukni, punčochy a kotníčkové boty.

Do deště je nejlepší sukně. Zvláště v létě, kdy se počasí střídá.

Já když je hnusně nosím kalhoty proto, že většinou před deštěm a často i za deště fouká a přestože vím, jak to Marilyn ve Slaměném vdovci slušeno, nehodlám ji napodobovat. Nehledě na to, že ten vítr je čsato i studený a tudíž je mi zima. Když takto ofoukané a vymrzlé nohy přinesu do kanceláře, kde je 25 stupňů, udělá se mi vedro a to je mi hrozně nepříjemné. Bohužel v kanceláři termostatem nevládnu já, ale jak to bývá spíše dámy, které se i v těch 25 stupních třesou zimou a berou si svetr.

No to nechápu. U nás šéf zvedá obočí už ve chvíli, kdy je na displeji víc než 20 celsiových stupňů. U nás by to neprošlo a jsem tomu ráda. Radši se obleču.
Však je to velmi drahé, takové topení.

Šéfová je sama z těch, co si libují ve vytopených místnostech, tak ač se v kanceláři příliš nevyskytuje, má pro tuto zálibu pochopení.

Informujte sveho sefa, ze teplota v kancelari 20st Celsia je nedostatecna, dle nejakeho zakona v kancelari ma byt standardne teplota 24,5st Celsia. Nizsi zadelava na nemoci a bolesti patere a vyssi vede k dehydrataci a predcasne unave.

Tak ač nosím sukně často, do deště si záměrně beru kalhoty. Vadí mi mokro v botách a padající voda na nohy. Přes kalhoty to tolik nestudí a málokdy se stane, že by promokly skrz na skrz. Voda se vsákne a neteče mi do bot. A představa mokrých silonek/punčoch je mi odporná. Krom toho k sukni nosím většinou páskové boty a vadí mi, když mi v nich čvachtá. Když nemám páskové boty, tak mám k tomu většinou punčocháče a ty jsou mokré opravdu odporné, takže pro mě raději vlhké kalhoty, než promáčené punčocháče. A ohrnout si hned jak začne pršet kalhoty jak na raky, aby se mi nezmáčely, to bych si spíš připadala hloupě (ale nosím odpovídající délku, takže je po zemi necourám). Krom toho na podzim k dešti ještě fouká a to je mi stejně v sukni zima.

Já jsem třeba zrovna dneska v tom hnusném mrholení vyrazila v sukni a ten déšť byl na nohy v silonkách pěkně nepříjemný. Výhodou je, že to uschlo za chvilinku. Jinak jsou pro mě do deště asi nejpříjemnější boty na podpatku a kalhoty v takové délce, kdy nehrozí, že je budu vláčet kalužemi.
Ale ty umolousané džíny jsem nosila celou střední. Tehdy to byla taková uniforma – otrhané džíny zvonáče. A kdo je vláčel víc po zemi, ten byl větší frajer. Vzpomínám si, že jednou jsem strašně vynadala mámě, když chtěla ty cancoury z kalhot ostříhat .

Když je ošklivo, předně nosím uzavřené šněrovací boty, nejlépe s ponožkami, nesnáším zimu na kotníky… a halt kdyz jsou ponožky, měly by být kalhoty. Umím i modely s tlustými ponožkami ve šněrovacích botách a se sukní, ale u toho se musí myslet, což nemám vždycky ráno mezi probuzením a odchodem čas.

Jelikož jsem holka parádivá, mám asi milion sukní, jedny slušné kalhoty ke koncertní uniformě a jinak jen poděděné nebo za-pár-korun-ze-sekáče džínsy do přírody, na uklízení vzp (velmi zaprášených prostor), na lezení po stromě a sbírání třešní, na lezení po skalách a sbírání trilobitů a (ty, jejichž odrbání právě nejvíce odpovídá stylu, který z nich a nějakého vršku jsem právě schopna vytvořit) na nošení do ošklivého počasí.

Abych ji já odpověděla na vaši otázku. Souhlasím s uživatelkou blacken, cituji: „Vadí mi mokro v botách a padající voda na nohy. Přes kalhoty to tolik nestudí a málokdy se stane, že by promokly skrz na skrz. Voda se vsákne a neteče mi do bot. A představa mokrých silonek/punčoch je mi odporná.“
Moje řeč. Dodávám, že nejvíc mi vadí ta padající voda na nohy, myšleno nárt. Ke kalhotám mám uzavřený boty (oxfordky na nízkém podpatku, avšak k sukni se mi zrovna tyto boty s podpatkem, jaký mají, nehodí), které kryjou i nárt, což lodičky neumí, takže když prší, do uzavřených bot, které pokrývají celý nárt, prostě nenateče ani zezhora a mám subjektivní pocit většího tepla.

Já jsem tedy sukňová a po pravdě řečeno mám déšť ráda a nevadí mi když zmoknu pokud se mám pak kde zahřát, ale není nic odpornějšího než mokrá nasáklá zhrublá sukně rousající se vám kolem nohou. U některých jsou labužnické švy které za mokra začínají dřít. Za mě jsou do deště opravdu lepší gatě protože se prostě na těch nohách nehejbou. Spolehliě nejlepší jsou plavky, ale tolik smyslu pro humor nemám

Tak třeba kvůli „doplňkům“. K džínám si můžu vzít tu nepromokavou bundu a hlavně nepromokavé boty, k sukni ne. Sukně nosím i do deště, ale rozhodně ne všechny, protože většina bot, co je vhodných k sukni, se v dešti zničí. Kupuju si celkem drahé boty a chci, aby chvíli vydržely.

Pokud opravdu brutálně leje, tak beru raději kalhoty, protože při takovém dešti je obyčejně i chladno, ev. ještě fouká vítr, a v takovém chladnu a větrnu jsem přece jen raději v kalhotách než v sukni. (A nemusejí to být nutně džíny, já mám i jiné druhy kalhot.) Že silonky uschnou dřív, to je mi v takovém počasí celkem fuk, protože silonky uschnou až doma, v suchu. A navíc, pokud je tak silný déšť, že by promáčel kalhoty durch, tak když už musím ven, tak se snažím pobývat na tom dešti minimální dobu…
Já si nepamatuju, že by mi někdy promokly kalhoty durch… Ale velmi živě si vzpomínám, jak jsem si loni v létě jen v šatech vyrazila koupit meloun (mám to do toho obchodu asi 300 m) a cestou zpátky se zničehonic strhla taková průtrž mračen, že jsem navzdory deštníku (byl prudký vítr) byla v mžiku od hlavy k patě úplně promočená, jako kdybych stála pod sprchou V takových situacích je úplně jedno, co má člověk na sobě. Stejně to doma musí do ždímačky 

Ospravedlňovat se znamená obviňovat se.

Hehe, taky mě zaujalo, proč má tolik lidí potřebu vysvětlovat, proč teda jako musí nosit džíny a outdoorové hnusobundy, když prší, nebo je méně než 15 stupňů Nevím, kalhoty téměř nenosím, miluju sukně a nemám s nimi problém v žádném počasí- kromě toho větrného, na to sukně v kombinaci se samodržícími punčochami opravdu není ideální 

Nejde o ospravedlňování, ale o prosté odpovídání na otázku, kterou zde položila JináRealita o několik příspěvků výše, takže… 

Proč prostě netolerujete jiný názor? Vy nosíte do deště raději sukně, oni kalhoty. Každý má jinou zkušenost.

Šťastná to žena…mě se sukně hodně líbí, ale nosit je už je horší díky úzkému pasu a širším bokům se mi vyhrnují, jsem malá, takže dlouhé rozevláté nepadají v úvahu, a největší problém, který se sice silonkami vyřeší, ale…Mám širší stehna a ta se mi třou o sebe a v létě je to horor – se silonkami je horko a bez nich je to na odřeniny. Tedy sukně radši moc ne, kalhoty, to je moje, ať prší či nikoliv 

@Jiná Realita Mám dneska kalhoty taky – i když bílé – a vzala jsem si je hlavně kvůli botám. K sukni bych si musela musela vzít lodičky nebo baleriny. Ke kalhotám můžu mít pevné šněrovací kotníčkové boty.

Samozřejmě je tu možnost vzít si ty kotníčkové boty k sukni… ale na mě to nevypadá dobře, zkracuje mi to nohy. Pak už by mi zbyly jen kozačky – a módě letních kozaček jsem ještě nepřivykla.

PS: kotníčkové boty mají vysoký podpatek, takže nohavice po zemi necourají

Příspěvek upraven 14.06.12 v 15:51

No, co se týče toho, že lidi z výrazných barev vytáhnout hlavně červenou, napadá mě ještě jedna taková tichá a nenápadná možnost, že jsou lidi, co mají červenou prostě holt rádi, a když se k nim hodí, nemají potřebu oblékat barvy, ve kterých se necítí… 

Já mám červenou ráda a sluší mi, i všechny výrazné barvy téhle části spektra (různé odstíny růžové, fialové, v zásadě od modrý až po žlutou , ale v čistý červený jsou neskonale větší nákupní možnosti než ve všech ostatních uvedených barvách. Tričko člověk sežene v čemkoli, ale slušnej jarní kabátek jsem sháněla půl roku a zavrhla nespočet červených, že takovej už mám zimní, ale nakonec jsem u něj přecejenom musela skončit, protože jiný asi neexistujou, když teda pominu odstíny šedi a hnědi, který mi neslušej.

Také mne zaujala poznámka o červené. I když jsem tu už dříve s despektem psala o kombinaci černá-červená-bílá, přece jen se musím červené zastat. Klasická střední červená totiž nepodléhá tolik módním diktátům jako jiné barvy. Možná je to tím, že se dá zkombinovat jak se studenými barvami: šedou, tmavě modrou, tak i s teplými: hnědou, béžovou, žlutou, letos i s oranžovou. Takže není divu, že je oblíbená.

@Wiolla :
Adéla huhňá protože má vadu sluchu. Neslyší se.

To jsem vůbec netušila. A když pak v článku ještě mluvila o silném nachlazení, tak to už mě úplně zmátla…

@Ava to není rýma ale sluchová vada co zapříčiňuje Adélino " huhňání".

Tak to je jedno, důležité je, co říká

Ještě bych se ráda vyjádřila k těm různě handikepovaným lidem – znám jich několik a zdaleka sami k sobě nejsou tak hyperkorektní, jak si někdo myslí, že bysme k nim měli být. Takže říct, že někdo je oproti nim „relativně normální“ je podle mě v pohodě.

Kristova noho natřikrát zalomená, nepišme „handikepovaní“ ani „hendikapovaní“, máme přece hezké české slovo „postižení“. Hendikapovaní nic není, je to blábol, nesmyslný shluk písmen. Ty lidi něco postihlo, jsou tedy postižení.

Hand in cup neboli znevýhodnění. Postižený (disability) máte nějaký smysl (sluchové ústrojí), Handicap je oblast, kterou máte znevýhodněnou (sluch, slyšení). Nevěděla jsem, že je Ada sluchově postižená, a proto se mi výraz o normálních lidech nelíbil.
Jakožto pidloočka a sociální pracovník si myslím, že empatická pro tohle jsem. ALe chraň bůh toho, kdo je „normální“ a chtěl se mi posmívat za dioptrie 8D.

Ne, už to nevydržím a musím to říct. Nedá se nic dělat.

Toto je blog, kde rozebírá problematika týkající se sebeprezentace jedince ve společnosti – do čehož patří nejen úprava zevnějšku, která je zde dominující, ale přesahuje i do roviny způsobu chování, mezilidské komunikace, způsobu života a celkového rozhledu.
V diskusích se lze dočíst mnoha a mnoha pohoršování nad oblékáním, jednáním a vystupováním, které by se dalo označit jako neomalené, buranské, vulgární nebo primitivní, přičemž většina diskutujících se od tohoto způsobu samozřejmě distancuje a dává najevo svůj odstup. Tak, jak se to na shromaždišti těch poučených, vzdělaných a distinguovaných sluší a patří.

A teď mi prosím někdo vysvětlete, jak s tím pasují dohromady diskusní příspěvky typu: „proč ta Ada tak huhňá???“, Aha, ona byla nachlazená." „Ne, Ada má vadu sluchu“ „no tak to měla napsat hned, z textu to není poznat“ „Ada má vadu sluchu!!! Neslyší se, proto huhňá!!!“ (pro jistotu 2× po sobě, kdyby to náhodou někdo nedopatřením přehlédnul).

Lidi, nezbláznili jste se náhodou? Nechce se mi věřit, že v reálu ukazujete prstem na vozíčkáře a vysvětlujete kolemjdoucím, že ten pán jezdí na vozíku, protože si určitě zlomil páteř. Načež se shlukne debatní kroužek podobně naladěných, který bude řešit, jestli ona to náhodou není spíše roztroušená skleróza nebo pokročilý Bechtěrev, a než se rozejdete po svých, stihnete odhlasovat, že dolním motoneuronem to rozhodně nebude.

Skutečně nevěřím vlastním očím, že je někdo schopen veřejně pitvat, proč někdo (kdokoli) mluví tak jak mluví, pokud se nám jeho způsob mluvy zdá podivný. Je úplně jedno, jestli někdo huhňá proto, že má rýmu, vadu sluchu, obrnu lícního nervu, čerstvě vytrženou osmičku, rozštěp patra nebo právě dostal jednu dobře mířenou pěstí. Pokud nejste tím, na kterého se dotyčný obrátil s prosbou o pomoc s tímto problémem, je vám po tom, vážení spoludiskutující, naprostý kulový a ve slušné společnosti se to nestává předmětem debaty.

Smekám! Konečně někdo!

A teď mi prosím někdo vysvětlete, jak s tím pasují dohromady diskusní příspěvky typu: „proč ta Ada tak huhňá???“

Mě by docela zajímalo i jak k tomu pasuje Adin slovník, bulvární styl a anonymita.

Příspěvek upraven 14.06.12 v 21:03

Myslíte zrcadlení? kritika? Potřeba soudit druhé? Byla tedy souzena a teď dělá to samé, kompenzuje?

Vysmívat se lidem kvůli šatníku nevadí, ale jak jde o huhňání, tak to najednou není košer?

Z těhle falešných ohledů a mravokárných provolání se mi už poslední dobou vážně chce blít. Začíná toho být nějak moc. A nejhorší je, že se s podobnými výtkami nikdy neozve ten údajně uražený, ale vždycky nějaký nezvaný přicmrdavač, který začne lidi napomínat, že postiženým se říká hendikepovaní a že o huhňání a chybějících kočetinách se zásadně nemluví. A ve finále nám ještě zakážou černohumorné vtipy o slepcích a rakovině.

Kéž by tak lidi našli způsob, jak zužitkovat všechnu tu energii zbůhdarma vynaloženou na buzerování druhých. 

Nehroť to tolik

On taky někdo může huhňat jednoduše proto, že má vadu řeči, aniž by to nutně souviselo s nějakým postižením. A jelikož lemplů, co neumí pořádně a správně mluvit, neustále přibývá, nepřijde mi tak od věci na blogu plném krasoduchů a krasocitů, upozornit na to. Vzhledem k tomu, jak je Ada neustále tajná, asi málokdo ví, že je sluchově postižená;o)

No jasně, dejme si klapky na oči, nevidíme to, nemluvíme o tom, jakoby žádné postižení neexistovalo. Ale ono existuje a tohle je spíš alibismus pro to, že zdravému člověku je většinou nepříjemné si vůbec připouštět, že někteří jsou na tom jinak. Myslím, že postižený člověk ocení spíš to, když to lidi berou tak, jak to je, a podle toho se k němu chovají. Nechápu, co je tak špatného na tom, že když už tu x lidí zmínilo, že Ada huhňá, tak se objevil jeden, kdo vysvětlil, že je to sluchovou vadou. Ada tu píše o charitativní akci a o smyslově postižených, objevila se v televizi, asi sama zase tak nehrotí, že bude někdo mluvit o tom, že má sluchovou vadu. Viděla jste film Nedotknutelní? Měla byste.

Myslím, že je rozdíl v tom, jestli se nad něčím pozastavím/pře­mýšlím (zvláštním oblečením, podivným chováním, neobvyklou mluvou), anebo jestli se někomu rovnou, bez znalosti věci, vysmívám. To první mi přijde jako lidská přirozenost, to druhé jako hulváctví. A to druhé zásadně nedělám a je mi zduše odporné.

Nicméně pokud se moje podivení Ady dotklo, tak se upřímně omlouvám.

Příspěvek upraven 15.06.12 v 10:04

Jízlivý bulvár… moudrá slova! Hlavně to druhé.

Tak jsme napsali o charitě a pojďme plnit svou povinnost – tj. vydělávat peníze investorovi.

Měl bych zlepšovák: jelikož tak, jak jsou oblečení lidi na těchto pekelných fotkách, chodí 90% národa, je ztráta času fotit, stahovat to z foťáku, zmenšovat… Já bych někam za okno na Čáře dal webkameru – a pod to chat, abysme tam mohli online psát příspěvky typu *hele, hele, vyděly jste teď tu pipku v ryflích? No fuuuuuuuuuj! (sic) Ada tam bude psát samozřejmě jenom občas, takže kdo bude zrovna online, když Ada něco napíše, získá nějaké body. Body se budou sčítat a kdo jich bude mít dost, ten vyhraje parfém. To bude motivovat čtenáře/pisatele být na stránkách co nejdéle a shlédnout co nejvíc reklamy. Bude to inovativní, interaktivní a lukrativní – čili investor to jistě ocení.

Ado, nabíka marketingové spolupráce pořád ještě platí!

* Stačí si stoupnout na frekventovanější místo a cvakat

Nezbývá než založit konkurenční blog. Jako má Blesk konkurenta v iDnes, může mít MP konkurenta ve vás. Pojmenovala bych jej Pranýř nebo Purgatorium.
Tyhle vaše připomínky jsou trochu impotentní, musím ale uznat, že používáte ten nejlepší způsob kritiky, jenž jsem tady zatím četla.
Jestli to myslíte vážně, musíte se osamostatnit.

Purgatorium je špatný název. Peklo totiž nelze očistit, jedině anihilovat či vyprázdnit. Teorie prázdného pekla mezi teology existuje, sám jsem jejím příznivcem. Je to ovšem myšlenka velmi idealistická až bláhová, protože realisticky vzato bulvár vždy své kupce mít bude.

Prosím vás, který teolog může chtít mít peklo „prázdné“? Prázdné peklo ztrácí svůj význam, a pak se hroutí celý ten duální (nebo binární, chcete-li) teologický koncept.
Peklo existuje a prázdné nikdy nebude, bylo to v South Parku, tak to musí být pravda.

Jsi docela chytrý pisatel, máš vtip, postřeh, styl, rozeznáváš a uznáváš hodnoty…není však po Tvé vtipné a konstruktivní kritice nejvyšší čas svůj literární um nasměrovat do něčeho přínosného a konstruktivního? Tvoje první příspěvky se mi velice líbily, ale teď už ztrácí glanc, stokrát omílaný nářek, byť psaný tím nejskvělejším slohem se může stát stejně směšným, jako nadšený jásot některých vybraných pekelných roztleskávaček. Prosím, nespadni na jejich úroveň.
Všimni si…Ada stejně často jako kritizuje taky chválí a radí. Svět je nesmírně pestrý a patří do něj geniální matematici jako je Grigorij Perelman, jehož půvab je zcela jinde, než ve světských statcích, ale patří do tohoto světa i „mít vkus“ a být k němu vychováván, o což se Ada poměrně úspěšně snaží.
P. S.
A netvrď mi, že ta krátká kravata a sportovní boty k černým ponožkám a polobotkám, nebyla recese…ne tomu neuvěřím.

Adresováno Vkusovodovi

Ado!!! Hezky oblečená si byla, ale příšte prosím pod (upletové?) oplé šaty kalhotky s vysokým pasem kritizuješ ty, a ja vytýkam ty kalhotky vrezané v páse takovej malej rejpanec… konečne sem to mohla, sen sa mi splnil… mrk mrk

S paní ze sekáče mám úplně stejnou zkušenost jako Jiná Realita. Ignorace, nepříjemné pohledy. Hrůza.

Jinak mě pobavil Michal David tím, že nesleduje a nenosí trendy, které mu nesluší. Nepamatuju, že bych ho kdy viděla v něčem, co by mu slušelo.

Jo a Ado, ta tyrkysová sukně je fakt moc krásná, jsem ráda, že jsem ji viděla konečně zblízka.

O který sekáč v Brně jde, mohu-li se zeptat?

Viz výše v diskuzi – na Grohově.

Ano, second hand na Grohové je opravdu Vyhlášený. Jeho paní majitelka není svérázná dáma s originálním přístupem k módě, ale sprostá a nepříjemná osoba, která se ke svým zákazníkům chová jako k onucím. Pokud se chcete nechat pozurážet od zakomplexované a zlé osoby, jen račte dál!

Tedy ja jsem na tento obchod cim dal tim zvedavejsi, tuto pani musim poznat

Taky si říkám, komentáře mě docela nalákaly a já mám chuť toto zažít na vlastní kůži, nejsem masochista, prostě by to mohl být takový adrenalinový zážitek Že bych si udělala výlet do Brna?

To nema co delat s nemoci. Nespisovne vyjadrovani, celkove mluva jak od cikanky. No potes.

Příjemnej článek, ALE: jestliže jsem se doteď u fotek z ulice smála, dneska je mi na blití. Ale vážně. Stokrát, STOKRÁT radši se budu koukat na exoty typu pípl of vólmárt, než na tyhle neoriginální nudný bezpohlavní outfity, který křičej jedno slovo: REZIGNACE.

Hele, v zimě a ve slejváku s klidným srdcem rezignuju taky, protože tisíckrát raděi nechám zmoknout obyčejnou bundu než hezký sáčko, stejně jako si s deštěm líp poradí kecky než semišky. I když, zrovna já osobně v dešti tahám Steely, a i když nejsou běžnou populací považovaný za vzhledný (tím spíš když jsou černý s proleštěním do zářivě červený a s namalovanejma pavučinama), já jsem spokojená, jelikož mám nohy v suchu, a když vyloženě nemrzne (ale to zas nebude pršet, ale sněžit), tak i v teple…

Já si do deště beru černý osmidírkový martensky.

„O kousek dál stojící pán, který měl na sobě to samé“ má přitom pěkné boty. Škoda, že je tak zabil. Mimochodem, začala jsem brigádničit v obchodě s oblečením. Lituj Peklo, že máme zakázáno používání mobilů a foťáků v práci!

Ad článek: Identickou, ale o něco menší votónku jsem právě viděla v rukou asi devítileté holčičky. Peklo dostalo nový rozměr.

Ad ČT: Dokument super, nad Adinou hedvábnou sukní jsem slintala a pak zase nevěřícně zírala na vyvalené „vnady“ a michala Davida „Pásek mám, protože mám stylistu“.

Já pro změnu naprosto nevěřícně zírala na pár, kdy se „dámě“ dmuly z duhových šatiček vnady horem dolem a pán, aby ladil, si vzal růžovou kravatu a růžový pulovr s „V“ výstřihem. Ti byli oba zralí rovnou do Adina pekla.  

Nebyli to Paroubkovi?

Dobrý den Ado, ráda sleduji Váš blog. Rozhodně mi velmi pomohl ke změně v oblékání a v prezentování se na veřejnosti, díky! Na videu se mi líbila Vaše červená kabelka k puntíkovaným šatům. Můžete mi napsat, co je to za značku? Moc děkuji a jen tak dál!!

Viz výše – Ada si je šila sama. (Hledejte příspěvek Ady Pekelné.)

Řekla bych, že se tazatelka ptá na kabelku a ne na šaty.

A jo, tak to už je znamení, že mám jít spát.

Vy si všímáte módy, já zase češtiny..ehm…

Z Michala Davida a jeho „stajlisty“ Filipa Vanka se mi chce brecet… Človek, který neumí obléknout sám sebe, natož druhé, si vydělavá jako stylista. No ono asi není těžké, najit tři veci u Armaniho a naplácet je na jednoho tlusého pána. Svět se zbláznil, držte se…

A já myslela, že když se před Adou schovám v Olomouci (většinu času jsem totiž právě v Brně), tak mě nenajde… děsila jsem se okamžiku, kdy z těch fotek z přednádraží vykoukne třeba moje máma Ale naštěstí se ostuda nekoná Jinak jsem pro, aby to zkusila ještě jednou, za hezčího počasí;)

Nevím, jestli špatně vidím, ale opravdu měla slečna Ada na těch cenách TÝTÝ k těm šatům (pokud to tedy nebyla sukně a blůzka) zelenou (světle) kabelku? Mně osobně to přišlo jako přeplácanost, lepší by (podle mého skromného sedláckého názoru bylo perleťové psaníčko (a to i vzhledem k tomu, že na horní části byla očividně nějaká aplikace). Neukamenujte mě, jen názor 

Tady se nekamenuje, tady se hází ramínky!

Trochu offtopic, ale nemůžu si pomoct. Proslulý secondhand u dvou protivných bab? Chodila sem tam celej gympl, protože mi nic jinýho nezbylo, ale teď už tam páchnu pouze zřídka a alibisticky si s sebou vždycky táhnu nějakou kamarádku na dodání kuráže. Pokud paninkám nepadnete do oka (nejste evidentně zajištěná a výřečná žena po třicítce), máte o jedovaté poznámky postaráno. „A chcete zkoušet nebo nakupovat? " "Ta bunda je ale kožená, ta stojí patnáct set“ (škub z ruky--- trhni si nohou) Nebo třeba hadry z Primarku v hodnotě deseti liber za pětikilo…to mě dostalo, bohužel jsem si té cenovky všimla až doma.) Nechápu, jak ty dvě ježibaby se svým přístupem k zákazníkům ještě nezkrachovaly. A vzhledem k tomu, že mě namíchly naposledy cca před měsícem, nemůžu si nezakafrat. Protože si myslím, že se peklo nesnaží šířit pouze vkus módní, ale tak nějak vkus „životní“, říkám, že tenhle sekáč nesplňuje podmínky. Arogance k zákazníkovi je jedna z mnoha věcí, která mě na čr trochu rozčiluje a tady to máte v opravdu hodně koncentrované podobě. Tak, teď se mi trochu ulevilo. Ne, eště si přisadim, věci smrdí kouřem a osvěžovačem vzduchu, páč tam do toho dámy kouří. Věci se tam dají objevit skvělé, ale doporučuji pouze pro flegmatiky.

Tak proč tam pořád dokola všichni chodíte, když se k vám hnusně chovaj???

Musím zareagovat, že protivné prodavačky se vyskytují snad už jen na Moravě. Já na ně narazila jen v Brně a uherském Hradišti. Naopak v Praze si libuju, jak jsou ty prodavačky milé.

Ale na Moravě jsou přeci ti hodní srdeční lidé, žádní nafoukanci jako Čehúni. Já mylím, že procento prodavaček, které obtěžujete byť jen vstupem do prodejny, je všue stejné.

Příspěvek upraven 16.06.12 v 01:17

Nesouhlasim s tim nazyvat tzv. ‚jasimuzunosti­cochci‘ slepicemi. Ne pro kazdeho je to, co nosi, tak dulezite jako pro vas. Ja osobne bych si mnoho ze zobrazovanych outfitu nikdy neoblekla, kabelky Louis Vuitton prave i neprave jsou podle me odpuzujici, ale zaroven pokud nekoho nezajima, jak vypada, tak at si nosi, v cem je mu pohodlne. Co je mne nebo vam vlastne do toho?
A kdyz uz tady kritizujeme – nemohu vam odpustit ‚luksusni‘! V ramci ceskeho jazyka je to na urovni pseudosportovniho outfitu v mode.

Nechť si každý chodí v tom, v čem chce… já naprosto souhlasím. Ale měl by dodržovat alespoň základní pravidla… nechci se v MHD zblízka dívat na lezoucí spodní prádlo, špeky lezoucí zpod trička a špinavé oblečení, v kterém si ten člověk navíc sedne a ještě si třeba vyvalí nohy ve špinavých botách na okraj protějšího sedadla (i to už zde bylo nafoceno a prezentováno). A přijít do divadla v otrhaných džínách a špinavých teniskách je urážka herců, na jejichž práci se přijdeme podívat. Neříkám, že do některých avantgardních komorních divadel nelze přijít v džínách… možné to určitě je. Ale měly by být minimálně čisté, stejně jako obuv!

Mne osobne je jedno, co si lide nosi, na ulici je vidim stejne jen chvilku, vadi mi, kdyz je v mhd citim a uteci neni kam

Tak proč se tady kritizují džíny se softshellkou, když jsou čisté a neroztrhané? Základní pravidla přece splňují a pokud v nich jdu do práce nebo nakoupit, tak je to jedno, ne? Já je nenosím, ale nevadí mi na jiných, i když uznávám, že většině by slušelo něco jiného.

Obecne mi na lidech nevadi sportovni obleceni na ulici, kdyz je ciste, vadi mi, kdyz je noseno pri nevhodnych prilezitostech

Protože je to nudné.

Předpokládám, že Ada slušně ovládá pravopis, ale fejkové kabelky nemohou být jiné než „luksusní“.

Myslím, že „luksusní“ je záměr, stejně jako třeba „seksi“. Kvalita použitého vyjadřování dostatečně vypovídá o kvalitě komentovaných produktů. Neberte to tak vážně:-)

To jste se ale překoukla, Ada psala o slepicích A(!)o lidech, kteří zastávájí názor „jásimůžunosit­cochci“. Tyhle lidi slepicemi nenazývá. Nevsadila bych na to krk, ale řekla bych, že slepicemi myseli diskutující na webu ČT zmíněné 4 dámy, které mluvily o módě. A troufla bych si tvrdit, že luksusní, seksi a podobné úpravy pravopisu jsou prostředek vyjádření ironie a já mám za to Adiny články ráda.

Dokument jsem zhlédla. Nejpřínosnější pro mě byla slova paní Hlaváčkové a Radany Ivančic. Líbí se mi jejich nadhled a schopnost vidět věci v širokých souvislostech. Mimochodem, tyto „moudré“ ženy, včetně Hany Maciuchové, byly i dobře oblečené.

Moc hezky napsané i řečené, ale na malém městě je přístup k oblečení mnohem horší než třeba v Brně nebo Praze. U nás není jediný normální obchod s oděvy. Všechny jsou naplněny zbožím, které podněcuje uniformní oblékání a radši nemluvím o materiálech a kvalitě šití. Second handy máme dva – a když prodavači nesměle nazančím, že bych ráda něco ve stylu, který nosím, tak jen krčí rameny – oba „sekáče“ jsou plné těch samých „uniforem“, jediný rozdíl je v tom, že jsou už nošené a tudíž levnější.
Mně nezbývá než lovit na ebayi ve vintage kolekcích anebo šít podle střihů ze stejného pramene. Mým posledním úlovkem je střihová kniha Vogue z 50. let – jeden střih lze modifikovat na patery šaty a sukni a v našem, jinak dost děsném, Prioru mají novou kolekci bavlněných látek, které se výborně hodí (nebo lze opět využít oblíbený ebay).

Cérenko, já jsem z Prahy a stejně nakupuji téměř výhradně na eBay a jiných internetech. 

Ja si 99procent obleceni kupuji na netu, z asosu a ze slev na shopbop, mam dobre zkusenosti, ale mam konfekcni postavu a vse mi dobre sedi, u nekonfekcnich postav to muze byt problem, do mesta jezdim nakupovat pouze boty

Taky pobývám v Praze a všechno oblečení mi chodí poštou z Aukra.

Včra jsem byla v Divadle Komedie, sukni aby tam v obecenstvu pohledal.
Sama si nejsem jistá, jak se na takovou scénu obléknout. Ale džíny?
Chodíte do divadla v džínách? Já vím, že Komedie není Národní a lidi tam jdou přímo z práce, ale džíny mi moc na takovou příležitost nevoní.

Osobně bych do divadla v džínách nešla, ani na malou scénu… V Komedii jsem byla před nedávnem na inscenaci Odpad, město, smrt (vřele doporučuji!). Přede mnou seděl Hřebejk v džínách a vytahaném svetru.

Což, ten si z toho udělal uniformu a bojí se, že kdyby se oblékl jinak, nikdo ho nepozná. Ale souhlasím, že do malého, alternativního divadla se člověk může obléct neformálně. Ovšem i tam sklidíte víc obdivu v šatech (třeba bohémsky ulítlých) než v džínech a mikině.

Do Komedie chodím jak jediná trubka vždycky v šatech/sukni. Všichni ostatní v džínách, včetně dam. 

Tak já to divadlo konkrétně neznám, ale u nás máme Malé divadlo a musím říct, že si dobře pamatuju ten trapas, když jsem tam asi ve 12 letech nakráčela v dlouhé černé sukni a zeleném sáčku, že jdu přece do divadla, a všichni tam byli oblečení casual =) Divadla se prostě v dress codu liší hodně, a nebrala bych jako dogma všude chodit ve večerní róbě a silonkách jen proto, že se to jmenuje divadlo. Na malé a alternativní scény, když se chci samozřejmě taky obléct pěkně, patří spíš nějaký nápaditý outfit ve stylu hipster nebo retro =)

Příspěvek upraven 15.06.12 v 18:37

Nemluvím o večerní róbě, nýbrž občejné sukni/šatech. Pořád je to divadlo, ať už jakékoliv, a do divadel se uniformy nenosí, alespoň podle mého.

Kto vystihol „jádro pudla“? Pani Radana Ivančic. Zosumírovala to tak, že by si zaslúžila potlesk postojačky. Áno, ženy sa boja. Boja sa odlišovať, boja sa ukázať svoju krásu, boja sa cítiť ako „femme fatale“ aj keď idú „len“ na korzo okolo mesta. Čo je fakt smutné.

Boji? proc jim potom jsou videt casti spodniho pradla? to chce nejake sebevedomi a odvahu vystavit to na odiv, nebo ty spicky nad bokovkami a obtazena tricka, kdyz na to nemam postavu…

Burka naruby, aj keď sú odhalené, zapadajú proste do davu tak, že ich nevidno. Pustite si ten dokument ešte raz tak cca od 15 minúty.

Ešte doplním: tie pneumatiky a vyliezajúce všetko možné sa stalo už takou normou, že vypadáte ako outsider, keď vám niečo nevylieza. Za seba dodám príklad: šli sme si minulé leto sadnúť v podvečer na pivo s kamarátmi, mala som oblečené čierne šaty so vzorom malých kvetiniek (mám ich roky rokúce, sú vzdušné a výborne sa nosia), k tomu sandále na klínku. Priateľky kamarátov boli oblečené v džínových sukniach, šortkách a tielkách na ramienka (gelové ramienka podprseniek pod tým). Ledva sme si sadli už padali otázky odkiaľ idem, že som tak naparádená a či to nepreháňam, keď ideme „iba“ na pivo. Tak som bola za fiflenu a ani som nechcela. Včil babo raĎ.

Ale to tam přece taky říkaly. Něco o „burce naruby“? Že ženy raději ukážou tělo (nahotu), než duši (rozuměj vezmou si na sebe oblečení, které bude korespondovat s jejich nitrem).

Nevím no. Ale za sebe můžu říct, že já mám tendenci k tomuto postoji inklinovat (rozuměj, ne k džínům, ale k „schovávání“ se do tmavé/černé, přílišnému nevystupování z davu atd.). Řekla bych, že u mě je to výchovou v rodině…

Letmo jsem přehlédla diskuzi o výhodách sukní či kalhot v deštivém počasí. Osobně nemám ráda mokré kalhoty ani silonky a už vůbec ne promočené boty, takže do psího počasí, kdy celé dny leje, nosím zásadně holínky. Barevné s květinovým vzorem a k tomu sladěný ( v pračce na fialovo obarvený) trenčkot. Kalhoty strčím dovnitř a můžu se vesele brodit loužemi. Doporučuji, zvedne to náladu 

To je překvápko, bylo upršené počasí a lidé mají na sobě bundy do upršeného počasí 

http://www.facebook.com/photo.php?… Vidíte barevnou paní z olomoucké tramvaje? 

Jee – já chci taky takhle květované kalhoty.

Viděla jsem Tu naší povahu zrovna včera a nejvíc mě oslovila paní Konstantina Hlaváčková. Rozumná paní, která když řekla něco v tom smyslu, že lidé tady u nás se k sobě neumí chovat, a že bychom neměli odsuzovat toho či onoho pro to, co nosí, protože lidi nejsou věci, abychom je házeli do škatulky „líbí se – nelíbí se“, upřímně jsem zatleskala. Jasně, uniformita, určitá šedivost a nedostatek sebevědomí jsou určitě nepřehlédnutelné aspekty české módy, ale jen srážet toho či onoho taky nic nevyřeší a na onom sebevědomí to nepřidá. Šiknou se šikovné rady a nápady:-) – kdo chce, ten si inspiraci rád najde.

Asi teď pár lidí znechutím, ale mně se táááák ulevilo, když jsem viděla, že Ada je úplně normální ženská, sice pěkně oblečená, hezká holka, ale žádná supermodelka. Já vím, že to tady každému bylo jasné, ale pro mne, s mými mindráky z mé „tloušťky“ (ne, nemám nadváhu, BMI zcela v normě) to byl doslova balzám na oči.
Nevím, jestli to vyjádřím přesně a tak, aby to bylo správně pochopeno, ale když Ada tolikrát pranýřovala obezitu a pak sama ukázala, že nemá zadek, jak když mravenec srazí paty, pro mne to byl signál, že i já jsem normální a moje postava je v naprostém pořádku.
Jsem asi svým způsobem pořádně blbá, ale tak to prostě cítím.

Nejste blbá, jste roztomilá.

Nepřehánějte to se sebekritikou:-), proč hned blbá? Proč byste to tak nemohla cítit? Denně nás masíruje tolik reklam a různých zpráv, které nám servírují ten dnešní ideál supervyhublé, superkrásné superženy se supervnadama a supervlasama, že jeden už občas neví, co je vlastně ještě v mezích přirozenosti:-))! Tyhle reklamní ideály jsou ale jen společenská, mediální a reklamní masáž. Komu z nás to ve skutečnosti vážně vadí, že ostatní nejsou úplně dokonalí (tělesně)? Když se o sebe člověk stará, tak je to znát a je to hned lepší, i kdyby měl nevímco nedokonalého:-)!Hlavně optimismus:-)!

Příspěvek upraven 15.06.12 v 15:47

Ha, tenhle sekáč znám už léta, ale také už jsem tam řádně dlouho nezavítala. Paní majitelce říkáme čarodějnice a myslím, že tušíte proč 

Projekt se mi moc nelíbí. Nevím, jak tramvaje, ale ostatní prezentace je zkreslující a nic neříkající.
Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Nezanedbatelná část handicapovaných má kombinované postižení smyslové s mentálním.
Chtěla jsem se dozvědět, jak v těchto případech postupovat, ale přínosnost stránek je naprosto nulová. O tom, jak a jestli pomáhat se člověk nedozví vůbec nic nového.

Příspěvek upraven 15.06.12 v 15:38

Pro spoustu lidí jsou to nové informace. Vždyť je to natočeno podle zkušenosti, jako postižení s ostatními mají! A myslím, že předpokládat, že každý kdo je na vozíku je zároveň mentálně zaostalý je právě jeden ze zásadních nešvarů.

Pozor, já nepředpokládám, že každý, ani polovina, ani desetina, ani tři procenta jsou mentálně postižená. Jen upozorňuji na fakt, že s touto alternativou stránky vůbec nepracují. Což je chyba.

Příspěvek upraven 15.06.12 v 16:54

‚české softshellové ženy‘ no to je super vyraz

Do města? dneska mě to vedlo trochu k zamyšlení. Vždycky jsem chtěla chodit do práce, kde bych se mohla „ukazovat“ a dostávat pochvaly, jak mi to sluší. Třeba učitelky to mají fakt supr – co se týče oblíkání. Pracuju v nejmenované telefonní společnosti jako prodavačka a naší povinností je mít tmavé rifle a černé uzavřené boty. Především ty boty jsou dost omyl, když 11 hodin stojíte v práci, ale o to nejde. Nemám možnost se v práci převléct a vzhledem k tomu kdy do ní dorazím a kdy odjíždím, tak jezdím v pracovním. Příležitosti kam vyrazit ubývají podle toho jak málo mám peněz a stejně večer na pivu nikdo nezkoumá gatě ve kterých jsem v práci. Místo chození po slevách a sekáčích, jdu spláchnout dojeb pivem. Samotnou mě to mrzí a říkám si, že jestli mě někdo vyfotí, tak nenadělám nic. Ale někdy to tak prostě je a jak to jednou člověk přestane řešit, tak to řeší rifle a mikyna za něj:,( Na druhou stranu mě velice potěší, když si oblíknu něco slušivého a mihnu se kolem lidí snimiž chodím na pivo, taky jsou vždy potěšeni;)

Ježiš, tmavé rifle a uzavřené boty nejsou žádná tragedie – naopak tmavé rifle jsou ta lepší možnost z našeho známého džínového parku:-) Pokud ty rifle jsou jednobarevné, jednoduché bez cancourů, vorvaňů apod. a vyhovují vašemu typu postavy, tak nevidím důvod, proč by z toho nebyl mega outfit. Pokud ale pod riflemi vidíte to, co má Ada v článku a uzavřenými černými botami myslíte botasky, tak tu nepomůže ani svěcená voda. A nevím, proč je nutné si k tomu brát mikinu. To pak chápu že máte depky a radši jdete na pivo.

Příspěvek upraven 15.06.12 v 16:23

Já nepovažuju rifle za nějak extra stylové, spíš pracovní kalhoty, nebo do přírody, vydrží hodně… Ale že bych si k tomu chtěla vzít sé svetříky a halenečky a dělat někde na ulici rádoby parádu fakt ne. Mám spousty krásných kalhot a sukní a nechci přijít do práce a složit je do šuplíku, to je radši nechám viset na ramínku doma. K tomu mám ráda bižuterii a šperky a vypadat jako nějaká shellady, připadně jak od kolotočů fakt radši budu dělat střídmou šedou myš. Navíc mám ráda i kabelky (nesportovní) a vzít si ji k riflím? no tak to bych si fakt zasloužila peklo. Co se týče obuvi:( můj kolega už ty ponožky ani nepere, prostě je po jedenácti hodinách vyhodí. A to že pak jdeme na pivo, odstěhovala jsem se do města, kde znám pár chlapů a ti se mnou na výlety po sekáčích nepudou, ale aspoň mě občas vezmou do kina, tak jim ráda ukážu, že nemám v šatníku jen uniformní rifle.
I když má situace zajímá jen málokoho, chci tím říct, že i když někdo vypadá na ulici jako vorvaň, třeba ho to trápí a nechce být v pekle, ale pak si to někde nahradí. Samozřejmě, že né každý v riflích musí pracovat a jsou to prostě ignoranti:)

Tak příkaz „tmavé kalhoty a tmavé uzavřené boty“, resp. černé, by mě zase tak moc neomezil. Černé boty mohou vypadat jako cokoliv od botasek přes mokasíny a oxfordky až po retro střevíčky, a černé kalhoty přece taky nemusí být přímo džíny – mám dokonce jedny, které sice mají džínový střih s pěti kapsami, ale jsou z materiálu, který je spíš společenský a lze k nim vzít cokoliv od firemního trička až po extravagantní tuniku, aniž by to vypadalo hloupě.
Naopak si myslím, že hranice dané dress codem ve vás můžou vzbudit soutěživého ducha a probudit vás z letargie – aspoň tak to fungovalo u mě, když jsem kdysi taky podléhala pravidlům. Oblékat se tak, abych ještě splňovala pravidla, ale už nepatřila do uniformního davu/vytvořila zdání vlastního stylu je něco jako osobní revolta, proti které nikdo nemůže nic dělat. Něco jako „můžete mě zahnat do kóje v open space a sebrat mi možnost neomezené volby, ale svobodu názoru mi stejně nevezmete“.

Nemáte možnost se v práci převléct z časových důvodů (spěch na bus)? Jiné mě nenapadají, to je snad povinnost zaměstnavatele, pokud předepíše pracovní „uniformu“, umožnit se zaměstnanci na pracovišti převléct. Pracovníci ve zdravotnictví (a jistě nejen oni) mají přímo zakázáno v pracovním oděvu opustit pracoviště. A ta rezignace, to je právě to, co se tu často kritizuje… Jestli máte směnu 11 hodin, tak nějaký den musíte mít volný (to byste si jinak nezajistila ani základní životní potřeby). Na druhou stranu, za sebe nevidím možnost, jak vám pomoci (kromě povzbuzení k chuti chtít to změnit). Držím vám palce.

Děkuji za povzbuzení;) ve skleněném kiosku, kde mám sotva šuplík na věci se prostě není kde převléci:)

Na toaletách máte taky skleněné stěny? Není to sice moc důstojné řešení, ale kdybych si musela vybrat…

OT: Můžu se zeptat, z jaký látky máte tu sukni na fotce? Já ji nutně potřebuju!!! 

Učitelky to mají sice supr, jenže každý výstřelek je tvrdě komentován žáky i ostatními v tom babinci. Takže mnohé sklouznou k uniformě. Dřív se nosívaly kostýmky, dneska to jsou džíny s trikem. Sama jsem odolávala jen dva měsíce a pak se zařadila a beru to jako pracovní stejnokroj. Když jsem přišla v šatech, celá sborovna to řešila až do velké přestávky, kam jdu takhle vyšňořená, kompletní výrazné líčení také bylo mimo standard. Teď na sebe upozorňuju hlavně výraznými doplňky, vyžívám se v naušnicích, náhrdelnících a brožích (jo, to bylo taky pozdvižení )Ale jak se říká, koho chleba jíš, toho píseň zpívej. Nejsmutnější ale je, že tohle jde od mladých lidí, učitelek kolem třicítky. Ta předchozí generace si ještě udržuje určitou eleganci.

A kde učíte? (ZŠ, SOU, SŠ, gympl?) Já si pamatuji ze ZŠ tělocvikáře v kraťasách (když nás učil i občanku), češtinářky v šatech/sukních, na SOU zástupce ředitele v obleku, na VŠ profesory v kvádrech, asistenty v riflích…

Já jako doktorandka začínala učit na VŠ v riflích. (och ty svatá prostoto!) Poměrně rychle jsem přešla do kostýmků a držela si to jako svůj standard/image. Páč podle mě by na škole nějaká ta „štábní kultura“ měla bejt.

Jsem ráda, že Ada převážně píše…to, co napíše se dá číst, ale když mluví…poslouchat se to nedá!!! 

Nejste roztomilá, jste blbá…

Paffg Nikdy bych neverila, ze ctyrmi slovy se da vyjadrit tolik pravdy!

Kdyby lidi radši víc řešili to, co říká, místo aby řešili, jak mluví…

@shirla doprkýnka práce zatracená. Už jsem se naprdla: i každému průměrně inteligentnímu šimpanzovi dojde, že paní Ada má zjevně zdravotní problém. Když někdo bude kulhat o holi, nebudu si mnout bradu a komentovat to „hm, jak ten člověk teda chodí, na to se nedá koukat“. Fakt jste takový trotl a musím vám to říct takhle naplno??? Špetka slušnosti.

Pokud se člověk dosud nesetkal s někým, kdo má stejný problém, nemusí mu to hned dojít. Sama jsem potkala paní, která mluvila jen malinko divně a že má sluchovou vadu mi došlo až v okamžiku, kdy jsem na ni promluvila z boku a ona vůbec nezareagovala. O to víc si takových lidí cením, že překonali překážky, které jim osud položil do cesty.

Přesně tak. Že má Ada problémy se sluchem jsem si tu musela přečíst, sama bych na to nikdy nepřišla.

Jedna moje kamarádka má roztroušenou sklerózu a většinu času to na ní není vidět vůbec nijak. Takže lidí občas některé věci nechápou a třeba mají i nějaké narážky, No tak jim to vysvětlí, oni nejsou povinni znát její zdravotní stav. Rozhodně nevybafne: „Fakt jste takový trotl a musím vám to říct takhle naplno???“

Škoda, že paní z brněnského sekáče je tak brutálně nepříjemná. Obchod má vážně dobrý, ale ne každý snese být v místnůstce 5×5 metrů s prodavačkou, která se neumí chovat k zákazníkům. nejsem jediná, v kom svým chováním ztratila zákazníka a je to škoda. Ráda bych tam zašla, ale je tak strašně nepříjemná…

Prosím, můžete mi jako nebrňákovi vysvětlit, co je na něm dobrého? Nepříjemná majitelka bez vkusu, navíc kuřačka, malý prostor, někdo tady psal i vysoké ceny. Že by tam měla samé skvělé kousky? No nevím, v tom dokumentu to moc vidět nebylo.

Pořad super, občas mě nějaký díl velmi zaujme. Je to v podstatě reklama modního pekla, takže většina věcí je stará známá:-) Ale paní z muzea to shrnula brilantně cca v 22minutě. Vždy je všechno o lidech a o tom, jací jsou. A oblečení je jedna z věcí, která jejich povahu odráží. České ulice jsou skličující – nejen kvůli oblečení, ale kvůli lidem samotným. Oblečení už je pak jen druhotný znak. Nicméně „podle šosa poznáš kosa“ platí vždy a pořád.

Paní v červenočernobílé kombinaci má šedivý sportovní batoh. To na pochvalu není.

Má kabelku, ale ani ta není na pochvalu:D

Na druhé straně zkuste se do českých ulic pěkně oblékat. To je také peklo, lidi na vás budou zírat jako na marťany, nedávno si mé lehce retro šatečky (s decentními puntíky) s otevřenou pusou prohlížela grupa dívenek s obnaženým pozadím i popředím.
A je zajímavé, že vás nikdo v blízkém okolí nepochválí, když vám to opravdu sluší, ženské oblečení zdůrazňující přednosti je považováno za divné (a to působím profesně v oblasti, kde by tomu mělo být naopak, o toleranci nebo nadhledu nemůže být moc řeč), ale jakmile zapadnete do stáda, tak bezbřehý jásot nad potištěným trikem a džínovým morem. Případně kurvím úborem, samozřejmě toto kritizovat nemohu, i když v duchu pláču z jásotu nad klauním obutím, ale je nepřípustné pekelné prohřešky kritizovat, naopak. Občas bohužel přirovnání žen ke slepicím není až tak zcestné. Naštěstí je mi celkem jedno, co si kdo myslí, ve smyslu, že se nenechám donutit do stádního oděvu a nekonečně špičaté boty bych si neobula ani za nic, ačkoli by se kolegyně rozplynula blahem.
Bohužel i dříve slušně se odívající muži v mém okolí začli přesedlávat na rejoicky a jiné hrůzy, jen proto, aby je lidi neměli za cukrouše a hochy z teplé čtvrti (jo kdyby byli z mokré, to je člověk in). Bohužel se s něčím podobným setkávám i v práci, když se objeví slušně oděný, zdvořilý mladý muž, ocenění se nedočká, je označkován jako podivín, pedofil, úchylák atp. Zkrátka je podezřelý. Přijde mi, že spíš je české peklo horší a horší, dokonce je i prostřednictvím jednotlivých oveček vyvíjen tlak vytvářet globalizované peklo. Jedna kolegyně se obléká velmi dobře, vkusně, samé kvalitní kousky, žádné výstřednosti, dáma v letech – přes věk je stále šmrncovní a ženská. Ale kvůli tomu také nejvíc pomlouvaná v kolektivu, kolik má peněz na rozhazování, jaktože se neobléká jako správná starší žena, proč už nemá krátké vlasy (rozuměj drn), když je už tak stará atp. český člověk má strašnou povahu, a pokud toto se nezmění, nezmění se ani vnější prezentace a peklo se bude utěšeně rozrůstat (stejně jako arogance v českých ulicích i na cestách)

Češi jsou prostě děsní strupi, to je ten problém