Materiály 4.: bavlna

Ado díky za hezký a poučný článek, zase jsem o něco chytřejší!

Zajímavé, zkusím se při koupi na to víc soustředit.

Jinak souhlasím, že je lepší mít v bavlně nějakou příměs, jinak se to hrozně rychle zničí. Třeba u ryflí aspoň 4 % elastanu (což je málokdy, většinou tak max 2), jinak se rychle vytahají. U ponožek určitě taky ne 100% bavlnu, ty se hned vydřou a zničí.

Tak nevím, jak to přijde, ale mám skoro opačnou zkušenost; řekla bych, že mnohem víc záleží na kvalitě a zpracování látky a nejde to paušalizovat.
Připouštím, že prakticky vůbec nekupuju nové oblečení v řetězcích, takže s tím to může být nějak úplně jinak.

Směsové ponožky se mi zásadně vydírají, zvlášť na patě a prstech – bavlna se vydře, zůstane jen kostra z uměliny, a co teď s tím? Čistě bavlněné ponožky mi tohle nedělají. Těm se případně snad udělá regulérní díra, která se dá regulérně zalátat, když to člověku stojí za to. (V něčem jsou směsové ponožky lepší, to nepopírám, ale v tomhle teda ne!)
A u triček taky nějak mám přesně opačnou zkušenost. Koupila jsem si jednou v secondhandu dvě stejně kvalitně vyhlížející trika, z dost podobného materiálu – stejný úplet stejné síly a hustoty; jedno má 5% spandex, druhé je 100% bavlna; to spandexové se mi postupem času na šňůře (asi) vytahalo, to 100% pořád drží. Ostatně obecně mám dojem, že trika s příměsí elastanu se mi paradoxně víc nepravidelně vytahují (snad že ten spandex nesnáší vodu tak dobře jako ta bavlna či co?), nebo se z nich na namáhaných místech (v podpaží) ty pružné nitky vydírají…
A po mamce mám bavlněné žebrované triko, které už čas postihl vším možným; je oprané, děravé… ale vytahané teda rozhodně ne! Problém vidím u trik s dlouhým rukávem, tam se vytlačují lokty; tohle prastaré krátkorukávové ale pořád krásně drží.

Příspěvek upraven 25.07.12 v 16:13

Mám stejnou zkušenost. Když jsem měla trička s příměsí elastanu nebo spandexu, vždy se vytahala, udělaly se žmolky, nebo po pár vypráních začala být nepříjemná na nošení (jako by se snad z látky vyprala nějaká složka, která na ramínku v obchodě způsobovala tu hebkost). Naproti tomu bavlněné oblečení, které mám, vypadá pořád stejně (tedy dokud se prostě neprodře). Takže kupuji zásadně jen 100% bavlněné věci, ale že to tedy často je fuška, vůbec něco sehnat.

Male ovecky To je poetika vsedniho dne. Mimochodem, dnes jsem mijela regal s toaletnim papirem a upoutavkou  – 100% CELULOZA. Nejak zblizka jsem to nezkoumala, ale myslite, ze je to mozne?
Jinak diky za pouceni! Ja se snad na tech hadricich i neco naucim, konecne skola hrou…

Asi té otázce špatně rozumím. Pochybuji, že je to stoprocentní, nějaké pojivo v tom toaletním papíru asi bude, třeba chtějí říci, že je ho tam málo. Rozhodně mnohem méně než v novinovém, že?

No a není to podobný trik jako napsat na balenou vodu zářivými písmeny, že je bez tuku? Je to prostě samozřejmost, jenže nějaký pán z marketingu přišel na to, že by se na to lidi mohli chytit.

Egyptska bavlna mi zakazdym pripomenie bavlnu v cokolade z Catch XXII 

Inak mam z jednej znacky niekolko triciek, niektore su z egyptskej, niektore len oznacene 100% cotton. Ten rozdiel je poznat sakramentsky, v prospech egyptskej.

Ad reklamní vsuvka – já nedám dopustit na bavlněný satén od českého výrobce Svoboda linen. Máme již několikero povlečení, a ten rozdíl oproti klasické bavlně nejde ani popsat. Cena je cca 1300 za sadu povlaku na polštář, malý polštářek a peřinu. Ráda doporučuji.

Můžu se zeptat, jestli ten satén „studí“? Mě cokoli s nadpisem satén z tohohle důvodu odrazuje, i damaškový povlečení mi přišlo takový studený a nepříjemný, tak teď mám bavlněnou klasiku 

Mě bavlněný satén nestudí, ale je chladivý, lze ho pocitově přirovnat k damašku – takže pro vás asi to samé…

Díky skvělý článek teď budu vědět, po čem mám u oblečení navíc koukat. a jinak mám jedno takové kvalitní bavlněné povlečení a musím dát za pravdu, že je mé nejoblíbenější. barevné je pořád úplně stejně a je heboučké a příjemné. ale už si nepamatuji, co je to za značku, ale bylo drahé 

Díky za poučný článek, těším se na pokračování!

Určitě je velká škoda, že nebyla zmíněna biobavlna. Výroba konvenční bavlny s sebou přináší značně negativní dopady a to jak na zdraví lidí, tak na celé životní prostředí. Pesticidy, které jsou přítomné i v hotovém oděvu, vykořisťování obyvatel a nešetrné obhospodařování polí jsou jen nejvýraznějším zlomkem. Pro toho, kdo se chce o této problematice dozvědět víc, určitě doporučuji web AMWA (cz), který provozují dva nadšenci, kteří po shlédnutí dokumentu o pěstování konvenční bavlny řekli dost a rozjeli obchod a poradenství ohledně biotextilu.

Taky jsem byla zvedava, zda tu bude zminka o organicke bavlne. Ale nikoli proto, ze bych byla nejaky buhvijaky nadsenec. Vsimla jsem si totiz, ze z organicke nebo biobavlny se podstatne hur (anebo uplne bez sance) odstranuji skvrny zejmena od potravin typu mrkev, banan, atp. Z uvedeneho duvodu tyto vyrobky nekupuju, incidence skvrn tohoto typu je bohuzel u nas na dennim poradku. Zajimalo by me nicmene, cim to je. Opravdu mohu porovnat – stejny praci postup a presto z „normalni“ bavlny skvrnu odtranim, z organicke nikoli nebo jen castecne (a rychleji zase vystoupi).

Příspěvek upraven 25.07.12 v 12:31

Výrobků z biobavlny mám doma poměrně dost, protože se často objevují v C+A, kde nakupuji hodně oblečení pro syny. Vzorky obědů ze školní jídelny i vzorky výtvarných technik z hodin estetické výchovy jsou v mé pračce denním hostem, ale nevidím rozdíl mezi praním bio a obyčejné bavlny.

Zajimave… Nevylucuji, ze to nemuze byt necim jinym (treba zpusobem tkani? nejaky hrubsi oboulici zerzej?), ale mam doma takove dva skalni exemplare – body z organicke bavlny koupene v H&M a tricko z Lindexu, a ty teda odolavaji fest. Ty skvrny na tom proste drzi jak helvetska vira. Jedine, co jakz tak pomaha, je drhnout hrubou silou jadrovym mydlem, ale jak jsem psala, stejne zustava jakysi „film“, ktery po case vystoupi (narozdil od obycejnych ne-organickych body z jinych obchodu, ktere jsou po teto procedure OK).

Jenom bych chtěla upozornit, že kolekce Organic Cotton v C&A nemá jediný certifikát, který by zaručoval byť jen nějaké procento biobavlny v tomto oblečení; je to pouhá obchodní značka, takže je otázka, co za bavlnu je tam použito.
Jinak biooblečení v těchto řetězcích vnímám jako typický greenwashing, který se snaží nalákat environmentálně a sociálně citlivější zákazníky někam, kam by normálně nepřišli (někdo už tu zmiňoval aféry s dětskou prací apod.).
Záleží, proč vlastně biobavlnu chcete kupovat. Jestli Vám jde pouze o nepřítomnost chemikálií, pak se můžete spolehnout na certifikáty Organic Exchange Standard (má třeba H&M nebo aktuální biokolekce v Tchibu). Tyto certifikáty ale neříkají nic o tom, jak byl výrobek např. barven (což je typický zdroj jedů v oblečení) či jestli na něm nedělaly děti v Indii 12 hod. denně bez nároku na normální mzdu. Férovost výrobku ve všech ohledech by měl zajišťovat certifikát Global Organic Textile Standard (GOTS); tohle oblečení je ale cenově dost jinde, než „biověci“ z C&A.

Příspěvek upraven 27.07.12 v 02:31

Mám doma povlečení z damašku, kdesi z 50. let, uložené do výbavy, ve kterém spíme 20 let, nežehlím, uhladím a je tak hebké a příjemné, že se nedá srovnat ani s bavlněným saténem, který byl taky pekelně drahý – kolem 2500 za dvousadu. zatímco ten satén po třech letech schytal první prošoupání, damašek drží bez chybičky.

@Tamarix polévku si běžte příhřát prosím jinam. Tady se zachraňuje vkus, nikoliv svět.

Myslím, že pojem BioCotton, či Bio bavlna měl být v článku zmíněn. Přeci jen je to trendy označení a je dobré vědět, co se pod ním skrývá. Výrobky z tohoto materiálu má v běžném sortimentu C&A, dále se objevu v prodejnách Tchibo. A mě třeba zajímá, jestli je rozdíl v pěstování, nebo i ve vlastnostech konečného výrobku.

Tak tak, mohlo to zaznít. Rozhodně není @Tamarix mimo, když to píše. To jaksi nejde, vytrhnout módu ze všeho ostatního a o ničem jiným se tu nebavit. Vše souvisí se vším. Jak často se tu píše, že „úpadek stylu“ souvisí s úpadkem chování, kultury… Nežijeme ve vzduchoprázdnu. Jasně že tady se primárně řeší móda, ale tyhle souvislosti by se měly aspo=ń zmínit.

@Jituliina Saténové povlečení od firmy Svoboda a také od firmy Matějovský mohu jen doporučit. Drahé, ale velmi kvalitní.

@Bugatti ano, myslím, že mám Matějovského

@Jituliina Zásilka přišla do tří dnů, dopravce zavolal předem, vše bylo v pořádku a vzhledem k větší objednávce navíc dárek – krásný froté ručník. Povlečení už používám několik roků a barvy stále dobře drží.

@Tamarix „Výroba konvenční bavlny s sebou přináší značně negativní dopady a to jak na zdraví lidí, tak na celé životní prostředí. Pesticidy, které jsou přítomné i v hotovém oděvu, vykořisťování obyvatel…“

Proboha slo by obcas, sem tam, nekdy, treba jen naznakem, mozna uplne mimochodem reagovat na dane tema – na latku, boty, barvy, nevim co jeste, abyz by to hned neobsahovalo veskere problemy sveta?!

Ale prd.. Však jsem reagovala k tématu. Biobavlna je bezesporu kvalitnější než ta konvenční, tak proč na to neupozornit? Hodně lidí třeba o téhle možnosti vůbec neví a pokud informace někomu prospěje (a ve výsledku i prostředí, ve kterém žiju), tak to splnilo svůj účel.

Je mi trochu líto, že Ada, ač tady má velké možnosti, jak lidi oslovit, se těmhle věcem trochu vyhýbá. Máš pravdu, že ochrana životního prostředí a sociální problémy se dají naroubovat skoro na všechno, ale tím spíš..

Příspěvek upraven 25.07.12 v 09:13

Ja myslim, ze o biobavlne vi dnes kde kdo, zejmena svedske retezce typu H&M nebo Lindex ji houfne nabizeji.
Nevim, jak Lindex, ale H&M se IMHO timto zpusobem snazi ziskat dobrou reputaci, kterou si poskodilo aferami s detskou praci a obecne velmi spatnymi pracovnimi podminkami napr. v Kambodzi. http://www.scandasia.com/viewNews.php?…
Takze ono je to slozitejsi. Nechci odbihat od tematu, ale predstava hodneho kapitalisty, co kupuje tu slavnou biobavlnu, nemusi vzdy uplne odpovidat ostatnim aspektum jeho obchodni politiky.

Já bych i s tou „bezesporu kvalitnější“ biobavlnou byla opatrnější. Například v takové Zaře jsem už několikrát držela v ruce „100% organic cotton fair-trade tričko“, které bylo bídně a křivě slátané z úpletu místy průsvitného a místy ne, materiál málem „chrastil“, vydojovalo se už při křivém pohledu. Nepřeháním.
Strunus-vulgaris tu zmiňovala nevypratelnost skvrn z některých „bio triček“. Nevím o tom nic, ale myslím, že v závěrečných fázích procesu výroby textilu se látky napouští nějakou chemickou ochranou, impregnují se (obecně si všimněte, že nové oblečení se nešpiní tak snadno). No a je možné, že bio výrobci tuto fázi provádějí buď odlišně nebo vůbec.

Jeste jsem vcera po zadani hesla „child labor“ na Wikipedii nasla toto:

In December 2009, campaigners in the UK called on two leading high street retailers to stop selling clothes made with cotton which may have been picked by children. Anti-Slavery International and the Environmental Justice Foundation (EJF) accused H&M and Zara of using cotton suppliers in Bangladesh. It is also suspected that many of their raw materials originates from Uzbekistan, where children aged 10 are forced to work in the fields. The activists were calling to ban the use of Uzbek cotton and implement a „track and trace“ systems to guarantee an ethical responsible source of the material.
H&M said it „does not accept“ child labour and „seeks to avoid“ using Uzbek cotton, but admitted it did „not have any reliable methods“ to ensure Uzbek cotton did not end up in any of its products. Inditex, the owner of Zara, said its code of conduct banned child labour.

Muj pocit, ze si ted H&M potrebuje napravit spatne renome za pomoci „organic cotton“, se tim jen zesilil.
Ona je dale samozrejme otazka, zda ta organicka nebo bio bavlna skutecne je vzdy vyrabena bez detske prace.

Podle mě je velice rozumné vyhnout se v článku něčemu tak problematickému jako je biobavlna. Museli bychom jít hodně do hloubky, abychom zjistili, který pesticid kdo používá, jak působí, skoro nemožné je zjistit, co z tvrzení prodejců je pravda a co reklamní trik. Barviva, která se používají i u biobavlny, už z principu patří mezi nejagresivnější chemikálie (musí proniknout do struktury látky), zatímco polovina pesticidů je vůči lidskému organismu naprosto netečná.

Příspěvek upraven 05.08.12 v 09:54

@lilip Ted koukam ze ja jsem prisel po tobe s polevku uz studenou, nicmene myslenka stejna…Ze ve vsem hned musi byt fair trade a aby deti v Africe nehladovely.

Když Ada zmíňuje směsku hedvábně-bavlněnnou(cot­silk)nedá mi nenapsat vlastní zkušenost. Mám s této směsovky letní kostým /na visačce uvedeno složení bavlny a hedvábí- POUZE, jiná příměs neuvedena-zakoupeno v MarLen/.Po praní a žehlení látka ztvrdla a při nošení mám pocit nošení oblečení ze smirkového papíru. Došla jsem k názoru, že látka obsahuje utajenou syntetiku, která žehlením ztvrdla. Nenapadá mne, jak se vyhnout koupení takové látky, když z uvedeného složení se o možné problematické složce zákazník nedoví. Při nakupování někde u stánku by se to dalo čekat, ale v „kamenném“ obchodě jsem to nečekala.

Umělina takhle na praní naopak nereaguje. Spíš jsi praním nebo žehlením zničila hedvábnou složku, která se zdrcla a ztvrdla. Myslím, že obchod v tom bude nevinně.

Buretových věcí mám více a všechny stejně udržuji, stejně peru a žehlím a u ostatních kusů se mi to nikdy nestalo-peru v šamponu a žehlím za polovlhka.

@lilip Však to vkusu nemůže nijak uškodit, když pohlédneme kousek za hranice vlastní skříně.

@Tamarix Takže „biobavlna“ je „BEZESPORU“ kvalitnější… Říká kdo, stomatologická komora? Prosím věcněji a zdůvodnit. Chápu a potvrzuji třeba u kávy a některých potravin, u textilií jsem z principu nedůvěřivý. Mimochodem nerozumné používání chemie v zemědělství není automaticky argumentem pro eko/bio, ale pro rozumné užívání agrochemie. Nic víc.

A příště se, prosím, držte tématu a neodvádějte řeč k ekologii a jiným OT. Dík.

M.

Podívej se na ten web AMWA, tam se k tomu dozvíš více.

Podívala jsem se, ale argumenty o vyšší kvalitě biobavlny jsem nenašla, pokud pominu snůšku bezobsažných frází o nebezpečných chemikáliích, aniž by byl jakkoli specifikován druh těchto chemikálií a jejich nebezpečnost, opět pomineme-li obecné strašení jedovatostí a karcinogenitou. O vlivu organického zemědělství na definovatelné vlastnosti kvality materiálu tam není nic. Nebo jsem snad přehlédla nějakou tabulku, kde je srovnání tloušťky a délky vláken biobavlny vs. konvenční bavlny? Srovnání jejich pevnosti? Čísla dokládající obsah reziduí konkrétních pesticidů v biobavlně a konvenční bavlně?

Aby nevznikl omyl: ochrana přírody mi velmi leží na srdci, odpad třídím jak pominutá, chodím pěšky kam to jde, abych nespotřebovávala ropu, preferuji tuzemské potraviny s nižšími nároky na dopravu, zeleninu a ovoce vyhledávám v bio-kvalitě na farmářských trzích, a je mi neskutečně smutno z hrůzných reportáží o vysychajícím Aralském jezeře, které bylo odvodněno z podstatné části právě kvůli zavlažování plantáží bavlníku.
O to víc mě ale vytáčí diskreditace myšlenky ochrany přírody používáním nepromyšlené argumentace, která racionálně myslícímu člověku nemůže stačit, a která tak posouvá ochranu životního prostředí spíše do oblasti víry a náboženství.

… a ještě častěji do oblasti vlastních kapes propagátorů. Cena BIO produkce je největším argumentem proti její skutečné ekologičnosti. A pak – produkcí ekofarem skutečně planetu nenakrmíme a neošatíme, stejně jako nemůže mít každý Číňan domek s vlastním políčkem.
Pozn.: i já třídím odpadky, nakupuji u místního řezníka i zelináře a k umytí oken nepotřebuji roli jednorázových utěrek, ani detergenty, stačí mi hadřík z mikrovlákna, který vyperu.

Omlouvám se za off-topic.

@MP MS61 Nejsem žádný znalec bavlny a už vůbec ne zanícený propagátor biočehokoliv, ale musím uznat, že co jsem kdy pořídila z biobavlny, to opravdu z pohledu uživatele kvalitní je – příjemné na omak, hladké, pěkně drží tvar a ani se to moc nemačká.
A co se Tamarix týče, proč by do diskuse ke článku o bavlně nemohla přispět zmínkou o biobavlně a o ekologickém aspektu věci? Vůbec mi to nepřipadá mimo.

To není biobavlnou ale délkou vláken, použitými barvivy a technologií spřádání. Samozřejmě, je snazší prodat dražší oblečení se značkou bio než bez ní, ale pro omak a vzhled jsou důležitější faktory zmíněné v první větě 

@Pavučinec plyšový ale no tak, vidím daleko za hranici své skříně – a právě že z hesla Bio a Eko, se udělal slušný byznys, je to naprosto vyprázdněný pojem, co jen tahá peníze z kapes. Na tohle já nehraju. Vůbec to neznamená kvalitu, šetrnost, zdraví. Je to hlavně dnes reklamní tahák, trend, který kdysi předvídal – teď nevím, který ekonom jako protitah proti konzumnímu způsobu života. Spolu s masivním vzestupem alternativní medicíny, ezoteriky a podobnými jevy. A trefil se přesně. Je to byznys: poptávka a nabídka, žádná záchrana všehomíra.
Bavlna je rostlina, takže je bio už z principu. Já osobně vidím rozdíl mezi egyptskou bavlnou a šunťáckým tričkem. Ostatní je jen sugesce a kšeftování se svědomím a falešným sebeuspokojením.

„Bavlna je rostlina, takže je bio už z principu.“
Jó, kdyby to bylo tak jednoduchý, tak by byli všichni spokojení a žádné označní „bio“ by nemuselo být. Sama taky nemám pojem „bio“ ráda, protože proč označovat něco, co by mělo být samozřejmostí. Bohužel to samozřejmostí není, chemikálie, nešetrné obhospodařování apod. jsou už s běžnou výrobou spjaty natolik, že se vyplatí spíše značit menšinovou kvalitu..

Upřímně mě zdejší reakce překvapily. Čekala jsem, že zrovna tady jsou osvícennější lidé, kteří konvencí opovrhují z principu a rádi si rozšíří obzory o informaci z „nemainstreamo­vých“ sfér.

Ale abych nebyla moc mimo, na webu BIO-INFO (cz) vychází na pokračování články o tom, kde v ČR nakupovat biotextil (metráž, oblečení, ručníky, ložní textil,..), tak se tam třeba mrkněte. 

A stalo se právě to, co jsem si nepřál. Těžké OT. Neutneme to?
BTW: na web o biobavlně se podívám, to JE zajímavé. Dík. Jsem nedůvěřivý, ale rád se poučím

Michal

@MP MS61 naprosto souhlasím, rozumné používání ku prospěchu je dnes tak přísně kontrolované, že nehrozí zneužívání.
Kdybych na zahradě nepostřídala Kuprikolem zeleninu, rajčata mi chytí plíseň bramborovou a vyhazovala jsem je po kýblech a kdybych nehubila mšice a podobný žravý a savý hmyz, na stromě mi nic nezbude. Jednou jsem to zkusila nechat ladem a to, co se urodilo bylo prolezlé, nahnilé a nejedlé. Takže kulové, ne Bio.

Přesně tak. Ono je dost diskutabilní, jestli jsou ty různé -cidy víc zdraví škodlivé než plíseň v potravinách. A že ta v těch bio věcech bývá.

@lilip Biotrendů obecně se nezastávám, vím, jak to chodí. Já jen, že mi příspěvek Tamarix nepřipadal tak od věci, aby bylo nutno ji s její polívčičkou odhánět. Koneckonců sama jste to tady přivedla od bavlny až k rajčatům 

@Pavučinec plyšový já si tady ale nepřihřívám polívčičku svých názorů na svět a nehoruji, nepropaguji – dala jsem příklad jako odpověď na tamarix.
Když jsme se bavily o kůži, hned se objevily zvířátkozachránci. Je to ze stejného sudu.

@lilip Fajn, tak tedy zpátky k bavlně
Jsem Adě vděčná, že tu zmínila historický vývoj pěstování bavlny. Měla jsem s tím kdysi dávno nepříjemnost u maturity – zmínila jsem povstání italských česáčů bavlny v 15. století, ale učitelka měla natolik zakořeněnou představu o bavlně jakožto mimoevropské rostlině, že udělala z bavlny vlnu a mně dala dvojku. A vida – bavlna tu opravdu byla!

Byla, taky jsem o tom četla takový velmi poučený anglický článek na internetu (možná jsi četla ten samý?). Přišlo mi na tom taky dost zajímavé to, na co se tehdy používala – prý hlavně na spodní prádlo.

Kdepak, nečetla, když jsem maturovala, tak internet ještě nebyl.

Tak to pardon, to mi uniklo… Jinak článek je na téhle stránce: http://costumedabbler.ca/ Člověk se musí proklikat, je to taková ta půlená stránka…

Slovo „bavlna“ je u nás asi poprvé uvedeno ve Svatovítském rukopisu ze 2. poloviny 14. století… a dříve se o něm zmiňují Hérodotos i Plinius…pančelka byla silně mimo…

To tedy byla. Co se dá dělat, už umřela.

@Tamarix nevím, kolik vám je, ale já mám tohle rozšiřování obzorů dáááávno za sebou, a raději se věnuji zdokonalování těch konvencí. Opovrhování konvencemi je projevem ranného mládí.

Díky za článek, bavil a poučil.

Z dovolené z Egypta jsem si chtěla přivézt jako suvenýr oblečení z tamní bavlny. V turistickém letovisku bylo naprosto nesehnatelné, podařilo se mi najít jen pár řídce tkaných šálů. Sice tam byla hromada obchůdků s nápisy Cotton nebo Xlopok, leč bavlnu neviděly ani z rychlíku.

Trička z biobavlny kupuji v C&A synovi. Jsou jednobarevná bez stupidních obrázků, hezky měkká a silná.

@sturnus_vulgaris zkuste na tyto skvrny použít žlučové mýdlo…vím, ten název je divný, ale v klasické drogerii by ho mít měli…navlhčeným mýdlem suché triko namydlit, nechat odležet, zkusit jestli zabralo a klasicky odeprat…

Zkousela jsem, jak jsem psala, skvrna na obleceni z obycejne bavlny pusti, na biobavlne drzi.
Ale nechci tim krivdit biobavlne, treba je to fakt necim jinym (treba specifickym druhem upletu?).

Tak to mne mrzí…
nemyslím, že je na vině druh úpletu…spíš bych sázela na chemii – kombinace vlákna, které je vysoce vstřícné k přijímání částic, které skvrnu tvoří a právě té skvrny…píšete o mrkvi – to problém vždycky
obecně skvrny, které se váží „přes mastnotu“ jdou vyprat lépe…

Pokud to některou z vás baví, zkuste si vygooglit bavlníkový květ – překvapí vás, že je to slézovitá jako ibišek…

Nezlobte se @lilip, mně utírání z pozice věku vždycky přišlo nefér… To je něco, čím se dá usazovat až do smrti – vždycky bude někdo starší.
A víte co – já chtěla příspěvek po úvaze smazat, ale nejde mi to. Protože jsem si říkala, hlavně jestli to taky vždycky tak dodržuji, třeba u vlastních dětí:-(

Příspěvek upraven 26.07.12 v 09:40

@Šošana mýlíte se, nikdy neusazuji z hlediska věku jen tak, ale vyjadřování tamarix : „myslela jsem, že tady jsou osvícenější lidé, kteří oporvrhují konvencemi z principu.“ Tohle prostě je nezralé a dětinské, proto jsem mluvila o věku. Takhle uvažují dvacetiletí, kteří se vymezují proti všemu a všem. Netuším, kolik je tamarix a je mi to jedno.

Jinak koukám, že k bavlně není kdo co říct, krom souhlasu s úvodním článkem, tak OT snad tak neruší.

@Tamarix
Nezlob se, ale nedá mi to – jak už tu několikrát padlo, Bio a Eko je business a co víc – BIO a EKO je dnes víc než cokoli mainstreem a konvence. Kdo není patřičně BIO, je v části veřejného prostoru označován za něco jako teroristu.

Větu MP MS61: „Mimochodem nerozumné používání chemie v zemědělství není automaticky argumentem pro eko/bio, ale pro rozumné užívání agrochemie. Nic víc.“ bych vyvedla ve zlatě.

@lilip Dobře, díky.
Vylodí se (nechci tedy dodávat národnost, když se diskutovalo o těch stereotypech v myšlení) na ostrově, potká první lidi a zvolá: „Máte tady vládu?.....Tak já jsem proti!“ 

K věci – bavlně

1. Jak je to s bavlnou ve směskách – konkrétně s elastanem? Podle některých diskutérů je běžných ca 5–6% zatraceně málo na to, aby se projevily jeho dobré vlastnosti. U kalhot bych za nadměrnou elasticitu nepoděkoval. U prádla je to jinak – asi.

2. Jak je na tom bavlna ve směsi se lnem atp. Zn.: letní móda.

3. V amerických jižních státech je prý tradiční oblekovým materiálem do horkých měsící „seersucker“. Co to je? Má to něco společného s bavlnou?

M.

„Seersucker“ je látka, ve které jsou takové jakoby „zhrnuté“ proužky, už ze tkaní. Líp to moc popsat neumím; mamka něčemu takovému říkala krep, ale to je podle mě špatně.

Díky! Já měl také dojem, že by to mělo být něco jako krep. Samozřejmě ne krepový papír. Možná podobné látkám na lehké letní povlečení?

No jo – ale z čeho má být orignální seersucker? Len – nebo je tam i bavlna?

M.

Wikipedie (kterou je ovšem nutno brát s rezervou) tvrdí naopak, že čistě bavlna. Tak vzdělaná, abych to věděla sama, zas nejsem, tak se kdyžtak zkuste poptat ještě jinde.

Přiznám se, že bych se docela ráda konečně dozvěděla, co znamenají ty „tajemné nápisy“ na manželových košilích jako " yarmouth cotton" nebo „pima cotton“. Jasně, je to druh bavlny, a to asi hodně kvalitní. To by to výrobce nezdůrazňoval. Ale jaké to má konkrétně vlastnosti? Já jenom můžu říct, že pima košili stačí lehce přežehlit a je perfektní. Když na to přijde, dá se nosit i bez žehlení. Yarmouth se musí pečlivě žehlit, jinak vypadá příšerně. Je asi jasné, kterou z nich mám radši. Není tady nějaký expert, který se v tom vyzná?

Nejlepší bavlněné zboží má prostě český Pleas… Uplety příjemné na dotek, skvěle se nosí, skvěle se v nich spí, skvěle se v nich sportuje… Navíc je to bezvadně ušité, nerozpadne se to po třetím vyprani popř. vyzehleni. Takže doporučuju Pleas, který se může skrývat taky pod značkami Schiesser nebo Strellson.

Nejlepší bavlněné zboží má prostě český Pleas… Uplety příjemné na dotek, skvěle se nosí, skvěle se v nich spí, skvěle se v nich sportuje… Navíc je to bezvadně ušité, nerozpadne se to po třetím vyprani popř. vyzehleni. Takže doporučuju Pleas, který se může skrývat taky pod značkami Schiesser nebo Strellson.

Dobrý den,
mám otázku trochu mimo téma…mám doma pár metrů asi třicet let starého damašku dovezeného ze Sýrie. Látka vypadá dost kvalitně a tak jsem si řekla, že bych si z toho ušila povlečení. Jenomže ten damašek je čistě bílý… a já bych ho chtěla nějakým způsobem obarvit/dát obarvit/dát potisknout. Můžete mi nějak poradit? Jak doma barvit tak velkou plochu nebo spíš doporučit nějakou firmu, která to dělá? Děkuji.

@Kanavi panečku – tedy být vámi, nechám ho bílý – potisknout určitě ne a v tom čistě bílém se tak krásně spí. Já dávám barvit starší oděvy, www.mse.cz , ale barvit úplně novou metráž a takto kvalitní bych považovala za svatokrádež.
Navíc damašek má takový ten kytičkový vzor pozitiv /negativ, jestli se nepletu. Aspoň tak je to obvykle.

Příspěvek upraven 26.07.12 v 16:18

Taky bych řekla nebarvit – to čistě bílé povlečení je krása. Horší teda pak je, když už čistě bílé není… takže možná jestli máte zkušenost, že se vám to rychle špiní, tak bych zas řekla obarvit, protože teda ten vzor, jestli tam je, tím obarvením krásně vynikne. Ale co vám do toho kecám, když firmu neporadím, že.

S ohledem na to, kolik takovy material snese, bych ho prohnala nejakym tim Arijcem a Vanishem na 60°C ci vice a bude zase krasne bily.
Taky bych nebarvila… vim, ze toto je individualni pristup, ale ja treba lozni pradlo z principu peru na vic stupnu nez na 40°C a myslim, ze jakmile to obarvite (leda by to snad bylo nejake profi barveni – jakoby z vyroby nebo jak to vyjadrit, ale to fakt nevim, kde), tak to bude poustet (a cim vyssi teplota prani, tim vic) a ta barva ve finale bude takova nic moc, seprana… Vubec je otazka, zda se tak velky kus latky podari nekde rovnomerne nabarvit.
Takze se primlouvam za nebarvit. Pokud by se vam to zdalo jako moc velka bila plocha, tak to lze ozivit nejakym barevnejsim polstarkem nebo barevnym prosteradlem.

O bavlně je málo známé, že se využívá i pro výrobu tkaniny označované jako Ventile, která se svým charakterem chová jako membránové materiály. Je to velmi zajímavá alternativa pro lidi, jež požadují nepromokavost materiálu, ale nechtějí šustit a rádi se oblečou do něčeho přírodního.

Díky za připomenutí! Ventile se dodneška vyrábí a má své místo na trhu.
Něco málo na blogu Greyfox – třeba takový kabát inspirovaný pokořitelem Everestu Tenzingem (Nigel Cabourn) bych hned bral. Kombinace „ventile“ a tweedu je zajímavá. Kromě ultra sportovního prostředí stylovější alternativa všudepřítomného nylonu.

M.

Příspěvek upraven 27.07.12 v 08:47

Sám mám oblečení z tohoto materiálu a musím říct, že je velmi zvláštní na nošení, je velmi pevné a pocitově se hůře ohýbá. Když nasaje vodu (nikdy nepropustí, ani pod sprchou), je neohebné a dlouho schne. V Anglii (odkud tato tkanina pochází) je oblečení z Ventile velmi oblíbené. Bohužel v České republice je nabídka omezená a nelze sehnat běžné oblečení, ale pouze outdoorové. Ten kabát je skutečně moc krásný.

Článek je zajímavý, ale ráda bych věděla jednu maličkost. Zapamatovala jsem si, že Ada doporučuje kupovat trička a jiné výrobky ze silnější bavlny. Vzpomněla jsem si na svoje jednobarevná trička koupená v secondhandu na začátku 90. let. Byla čistě bavlněná (poznám to při nošení), z tenoučkého lesklého úpletu a řekla bych velmi kvalitní. Myslím měla německé značky. I po 20 vypráních vypadala jako nová. Na cedulce bylo „100procentní mercerovaná bavlna“. Asi se ten materiál už dnes nepoužívá, už léta jsem taková trička neviděla.

Na bavlnu nedám dopustit, zvlášť v létě je nenahraditelná a jakákoliv příměs „umělotiny“ způsobuje mnohem větší neprodyšnost. U ponožek to platí celoročně, jenomže sehnat dnes stoprocentně bavlněné ponožky je téměř nemožné. Na druhou stranu je pravda, že třeba u nás kupovaná bavlněná trika se snadněji vytahují a již po prvním vyprání jdou boční švy úplně „šejdrem“. Oproti tomu bavlněná trika koupená v Egyptě a v Egyptě vyrobená jsou evidentně kvalitnější – bavlna je silnější, nevytahuje se a nedělá žmolky.