Móda pod kůží

17.11.14 | autor Ada

Když jsem se dozvěděla, že Michaela Mathonová, která získala druhé místo v soutěži Hamé Sweet Fashion, studuje v Brně, bylo mi jasné, že se s ní musím co nejdřív sejít. Pozvala jsem ji do kavárny, položila před ni diktafon a skoro dvě hodiny jsme si povídaly o soutěži, o škole, praxi, látkách, nové kolekci a budoucnosti.

Michaela přišla oblečená v pruhovaném tričku vlastní výroby, úpletovém kabátku od Zuzany Sedmidubské a na krku měla porcelánový náhrdelník z Tyformy. A na pravém předloktí vytetované krejčovské nůžky.

Ty máš na ruce nůžky!

No jo. Nechala jsem si je vytetovat asi před pěti lety.

Počkej, byla jsi vůbec zletilá...

No dovol. Mně už je dvacet čtyři!

Tak mi rovnou řekni, co jsi za těch 24 let všechno stihla a jak se ti móda dostala pod kůži. Co studuješ a jaká byla tvoje cesta na školu?

Chodila jsem na osmileté gymnázium, a když jsem byla v kvartě, přemýšlela jsem, z čeho budu maturovat. Chtěla jsem pokračovat na gymnáziu, ale pak jsem si to rozmyslela. Začalo mě bavit kreslení.  Na gymplu jsme měli dost neobvyklý kroužek - výtvarnou tvorbu se zaměřením na textil, kde jsme si zkoušeli třeba voskovou batiku a tak podobně. Doma jsem si zkoušela kreslit modelky podle tehdejšího televizního pořadu Móda, extravagance, manýry. Proto jsem si začala hledat oděvní střední školu, a našla jsem v Jihlavě a tady v Brně. Protože jsem se ale začala na přijímačky připravovat relativně pozdě, až v kvartě, zvolila jsem raději jihlavskou školu, předpokládala jsem, že na tu brněnskou bude větší nával a menší šance na přijetí. Do Jihlavy jsem se naštěstí dostala a absolvovala jsem design oděvu na Střední uměleckoprůmyslové škole. Bylo to včetně modelářství a návrhářství.

A po maturitě?

Po maturitě jsem zkoušela libereckou školu, tam jsem se nedostala, a VOŠky tady v Brně a v Praze. Dostala jsem se do Brna na Design oděvu, který jsem absolvovala. Jen ve třeťáku jsem začala trochu panikařit, že mám tři roky za sebou, ale pořádně nic v portfoliu. Chtěla jsem se s absolventskou kolekcí přihlásit do soutěže Top Styl Designer, jenže ta zrovna skončila. Další soutěž, do které jsem se chtěla přihlásit, měla téma "Válka barev" - jenže moje kolekce byla v šedých a béžových odstínech. Takže to bylo úplně mimo.

Z VOŠ jsem se nakonec dostala do Liberce, ale na obor Management obchodu s oděvy. Tam jsem zjistila, že je na něm hodně matematiky a fyziky, kterou jsem měla naposledy ve druháku na střední. Je to technická univerzita a na technických předmětech si tam proto hodně zakládají. Nakonec jsem si našla cestu zpátky na brněnskou VOŠ, kde je také obor Výrobní a obchodní management textilu. A ten pořád studuju. Studium není tak náročné a mám víc času na tvorbu.

Jaké předměty se učí na tvém oboru?

Máme například logistiku, propagační grafiku, zbožíznalství, podnikání, práci na PC - tam se teď učíme dělat webovky. Revize kvality, textilní laboratoř... Dřív jsme měli také pletařinu, tkalcovství, zušlechťování textilií, samozřejmě jazyky. Na designu byly předměty jako modelářství, návrhářství.

Dnes nám profesor zrovna ukazoval, jak vysoké marže používají prodejci oděvů. Největší měla Zara se 147 procenty. Takže si může dovolit třeba 80% slevy, protože jim pořád zůstane dost. Běžné marže v oděvu jsou ale asi 60 %. Kupodivu v kategorii s nejvyššími maržemi nad 100 % byl i New Yorker. Když si vezmeš, jaká je tam kvalita, co je to za hadry...

Probírali jsme také výrobní ceny. Výrobní cena košile v USA je asi 150 korun, v Číně je to 60. Ale taky se ti může stát to, co mojí spolubydlící, která si koupila sáčko z Číny a jeden rukáv jí je a druhý ne. Divila se: copak to nemá nějakou kontrolu, než to jde do prodeje? Šička v levné továrně nemá čas ověřovat, jestli jí dali jeden rukáv S a jeden M, je ráda, že stíhá normu.

Takže budeš mít hodně široké oděvní vzdělání - umíš nejen šít a navrhovat, ale také se o sebe postarat z podnikatelského hlediska.

Spektrum prací, které můžu po škole dělat, je docela slušné. Kdyby se mi nedařilo jako návrhářce, můžu dělat třeba nákupčí pro obchody s látkami nebo oděvy, nebo pracovat ve svatebním salonu. S tím už mám zkušenost z brigády, když jsem studovala design.

Ty jsi pracovala ve svatebním salonu? Netrpěla jsi tam?

Naštěstí to byl dobrý salon. Půjčoval např. americkou značku Demetrios, která má dobré střihy, šaty dobře seděly i přes prsa. Šaty se upravovaly, šilo se pro družičky, dělaly se svatební doplňky, a v salonu byla skvělá paní vedoucí. Hodně jí záleželo na kvalitě, takže jsem tam dostala dost přísnou školu. Předtím jsem třeba neřešila, že overlockový steh má nějaký líc a rub, ve škole nás na to nikdo neupozorňoval.

(z kolekce Michaely Mathonové)

Jak to vypadalo se šitím ve škole, co se vyžadovalo, jaká byla úroveň výuky?

Teď máme nového ředitele, který už nebere studenty na kvantitu, ale když jsem začínala já, bylo nás ve třídě třicet. Vedoucí dílen měla najednou patnáct studentů a potřebovala se věnovat úplným začátečníkům, takže nás, co už jsme něco uměli, jen rychle zkontrolovala. Měli jsme zkoušky s výtvarníkem, který k tomu řekl svoje, jak se výsledek liší od návrhu atd. Škola je dobrá, vyučující mají hodně co předávat, jen objem praktických hodin někdy nestačil.

Méně zdatní začínali jednoduššími věcmi. Nerozmachovali se tolik v návrhářské tvorbě, šili třeba obyčejnou sukni a halenku, ale museli se snažit, aby práci odvedli co nejlépe.

Mimochodem, na designu oděvu jsou tři podobory, samotný design oděvu, tiskařská tvorba a scénický kostým. Člověk si k absolutoriu může vybrat, na co se zaměří. Jednotlivé obory spolu komunikují, takže třeba věci z tiskařiny můžou využít studenti designu. Scénický kostým je volnější, dělají se tam třeba aranžované masky. Není tam potřeba taková technická vyspělost. Měli jsme ve třídě třeba studentku z gymnázia, která se v šití necítila tak jistě - těch hodin opravdu nebylo moc -, takže se zaměřila na kostým.

I slavní návrháři začínali tak, že nejdřív zametali nitě u někoho, kdo byl slavnější dřív než oni, a nacvičovali jednoduché věci...

To by mi vůbec nevadilo. Líbilo by se mi s někým spolupracovat, pomáhat u nějaké návrhářky a postupně si dělat i svoje věci. Teď mám vlastně podobnou brigádu. Na začátku druháku mi naše profesorka doporučila, že návrhářka Zuzana Sedmidubská shání někoho na výpomoc - má dvě malé děti a sama práci nestíhala. Zuzana dělá primárně s úplety, které zajímají i mě, takže jsem se u ní také hodně naučila, otevřel se mi úplně nový svět. Jsem u ní druhým rokem. Celý letní semestr před koncem studia máme praxi a tu už mám domluvenou také u Zuzany.

Jaké máš šicí stroje?

Mám stroj Janome Easy Jeans, který mám tady v Brně na intru. Přítelova sestra doma ve Šternberku má naštěstí ten samý, takže si ho můžu půjčovat, když jedu na víkend domů. Když jsem šla na VOŠku, dostala jsem trojnitku Lada, a loni jsem si k Vánocům kvůli úpletům přála coverlock.

(z kolekce Michaely Mathonové)

Pojďme k soutěži Sweet Fashion, ve které jsi obsadila druhé místo. Jaké byly konzultace s Liběnou Rochovou? Prý byla přísná.

Z té jsem byla nejdřív úplně v šoku, protože na nás nastoupila s tím, že od studentů vyžaduje nějakou úroveň a tak to prostě musí být. Na naší škole to brali volněji, bylo to spíš o domluvě, nikdo nám neřekl třeba "tohle je šílenost, udělej to jinak". Chtěla jsem šaty na soutěž šít ze saténu a to hned zavrhla, že to opravdu ne. Později jsem pochopila, že měla pravdu, ale v tu chvíli jsem byla stoprocentně přesvědčená, protože satén měl přesně ty barvy, jaké jsem potřebovala - malinovou, borůvkovou. Formu jsem tolik neřešila. Ale Liběna Rochová mi vysvětlila, že v saténu by můj návrh vůbec nevynikl, konkrétně se vyjádřila, že by z toho byly kolotočářské šatečky. Postupně jsem sama došla k tomu, že organza bude opravdu lepší.

Kolikrát si něco vysním, ale pak potřebuju nějaké postrčení, abych viděla, že takhle to fungovat nebude. Pak už mi to dojde.

Souhlasím. Jsem na satén trochu vysazená, ale i kdybych nebyla, tak v tomhle případě by vážně neposloužil.

Kvůli změně materiálu jsem nakonec šaty nedoplnila barevnými punčochami, jak jsem měla v plánu, ale ušila jsem pod ně tělová body. Kdyby modelky měly body a ještě punčochy, asi by vypadaly jako panenky s oddělenýma nožičkama. Boty jsem měla půjčené z Tamarisu. K borůvce jsem vybrala lodičky, které v prodejně vypadaly úžasně fialové, ale ve skutečnosti byly bronzové. K malině měli pěkné červené boty, ale se ztmavenými špičkami a patami, to se mi nelíbilo. Vzala jsem proto tmavě červené lakovky. Nejraději bych vzala tělové, jenže nebyly.

Co kdybyste se domluvili s nějakým obuvním oborem a nechali si udělat boty přímo k vašim návrhům?

To by bylo organizačně hodně náročné. Navíc studenti z jiných oborů - v tomhle případě by nejspíš šlo o lidi ze Zlína - mají zase svoje témata a soutěže. Bylo by to tak ideální, ale nejde to moc propojovat.

Nejlepší by asi bylo, kdybyste si boty mohli nechat a upravit si je podle svého, třeba nabarvit.

Takhle jsem řešila obuv ke své první absolventské kolekci, která byla stříbrná. Nakoupila jsem je na tržnici za pár stovek a nastříkala je na stříbrno. Podrážky byly původně červené, ty jsem přebarvila na svítivě zelené, protože na oděvech byly takové prvky. U šatů do soutěže Hamé na to nebyl čas a ani finance, koupit další dvoje boty jsem si nemohla dovolit.

Kolik jste na soutěž měli času?

Vyhlášená byla na konci minulého školního roku, uzávěrka návrhů byla asi v půlce srpna. Porota potom vybírala finalisty, ale výběr se asi o dva týdny zpozdil. Omlouvali se nám, že porotci potřebují víc času, hlavně vedoucí, tedy paní Rochová, chtěla vybrat pečlivě. Deset dní poté byla konzultace a pak jsme měli pět týdnů na realizaci. Já už jsem na konzultaci vezla jeden model nastehovaný ze saténu a pak jsem ho dělala znovu. A to jsem ještě měla ambice, že ušiju všechy tři navržené modely. Výtvarnice od nás ze školy mě hecovala, že bych pak měla pěknou kolekci na fotky, která bude dávat smysl. Ve třetím modelu byly totiž propojené malina i borůvka.

Líbily se mi modely s digitálním potiskem borůvek. Ale zase když jsem se na ně dívala na místě, říkala jsem si, že by potisk aspoň na zádech mohl navazovat. Líbil se mi vítězný návrh, byl hodně extravagantní, hlavně ta růžová bunda byla krásná. Na všech modelech byly zajímavé myšlenky a prvky.

Jeden člověk to ani nestihl.

To byla zrovna škoda, návrhy byly pěkné. Na ty jsem se těšila. Autor nebyl na konzultaci, tak jsem byla zvědavá, jak to nakonec zrealizuje, ale vůbec se nezúčastnil.

Prozraď mi, jak vypadá tvoje aktuální kolekce.

Chtěla jsem jednoduché, nositelné věci z kvalitních materiálů. A dělala jsem ji tak trochu pro sebe - oblečení, které bych chtěla sama nosit. Trpím sice na padesátá léta, miluju kolové sukně se spodničkami, ale bojím se, že jsem na ně moc malá, musela bych si asi vzít hodně vysoké podpatky.

Použila jsem například hedvábný krepdešín, úplet, tahle silnější látka je popelín. Z barev krémovou, béžovou, námořnické pruhy, tmavě modrou. Zkouším míchat různé tloušťky proužků.

(šaty z hedvábí, kolekce Michaely Mathonové)

Pořád koukám na to tričko, co máš na sobě. Má perfektně sesazené pruhy v průramkových švech.

Děkuji. To je také z proužkované části kolekce.

I látka vypadá trvanlivě. Kde sháníš materiály?

Úplety beru z brněnského Provonu. Tenhle proužkovaný i jednobarevné, i ten pestrobarevný digitální tisk z kolekce. Sice do ní barevně úplně nezapadl, ale ta látka je tak nádherná! Tip na obchod jsem dostala od Zuzany. Na hedvábí mám zase jednoho pána, už je starý, ale úžasný, má to vyloženě jako koníček - počkej, ukážu ti vzorník... Má nebarvené i barevné krepdešíny, satény, noály, ponge.

(z kolekce Michaely Mathonové)

Ten krepdešín je pěkný. Mačká se?

Mačká se pekelně. U všech látek si zkouším na vzorečku, jak se chovají. Tady třeba bylo uvedeno, že se nesmí žehlit párou, že to látku poškozuje, ale mně se to osvědčilo. Mám takovou malou parní žehličku do ruky a ta je na krepdešín úžasná. Klasická žehlička totiž vyžehlí i ten krep, úplně ho vyrovná. Ta pára to jen tak lehce profoukne.

Taky koukám, že má skoro všechno v šíři 140 cm. Hedvábí bývá většinou jen 110 cm.

Úplety z Provonu jsou dokonce 150 nebo i 160. A mají je ve všech možných barvách. (Michaela vytahuje další vzorník.)

Mimochodem, to je viskóza? Jak snášejí praní? Některá viskózová trička jsou hned po prvním plná žmolků.

Perou se dobře. To tričko, které mám na sobě, je moje zamilované, je už prané mockrát, a není na něm nic poznat. Ty proužky jsou navíc pletené, ne tištěné, takže neblednou.

Říkala jsi, že máte ve škole textilní laboratoř. Uměla bys třeba předpovědět, která látka bude žmolkovat a která ne?

To asi ne. Učíme se poznávat látky pod mikroskopem, ale tam nepoznáš všechno. Vlna vypadá jako roztřepený vlas z reklamy na šampon, ale třeba umělá vlákna od sebe nejdou rozeznat, s výjimkou viskózy - má průřez tvaru kytičky a na povrchu je tím pádem rýhovaná. Žmolkující viskóza může být střiž, ne spojité vlákno, a potom jde o to, jak kvalitní je ta střiž. Nebo je to dané povrchovou úpravou látky.

(z kolekce Michaely Mathonové)

A co tenhle vzorník?

Pomalu připravuju novou kolekci a tohle je barevnice. Profesoři ve škole mi nedávno doporučili Gábinu Páralovou, která měla na konci září přehlídku a chtěla dát šanci někomu mladému. Měla jsem v rámci kolekce pět svých modelů a s Gábinou jsme se bavily, párkrát jsme zašly na kafe, a ona mi řekla, že má v dílně spoustu látek, které už nepoužije, jestli bych je nechtěla. Takže jsem dostala hromadu látek na novou kolekci a tohle jsou některé z nich. Sama bych si takové barvy asi nevybrala, ale čím víc se na ně dívám, tím víc se mi líbí.

Takhle vedle sebe ta barevná škála vypadá skutečně dobře. Jak bude kolekce vypadat? Už máš nějaké návrhy?

Asi před dvěma nebo třemi měsíci jsem se zamilovala do Vivienne Westwoodové. Je to další meta, kterou bych se chtěla naučit, pracovat s látkou na těle, umět ji dobře naaranžovat. Koupila jsem si aranžovací figurínu a zkouším si hrát, snad z toho vyjde něco zajímavého. Líbilo by se mi, kdyby šla nová kolekce propojit i s tou starou, aby některé kusy byly kombinovatelné.

Chtěla bys na závěr něco dodat nebo vzkázat čtenářům?

Zvu vás na akci Fabrique - 100% Fashion Show, která se bude konat ve čtvrtek 20. listopadu v 18:00 v areálu Industra v Brně, Masná 9. Proběhne módní přehlídka, šití modelu přímo na místě, benefiční dražba modelů, ukázka pletení na retro pletacích strojích a samozřejmě afterparty. Výtěžek z akce půjde na dobročinné účely. Vstupenky se dají koupit v Industra Coffee, v Reparádě nebo potom na místě.

Autor

Ada

Ada začala psát Módní Peklo v roce 2010. Čtenářky si získala nejen svým originálním stylem, ale především smyslem pro módu. Přestože přibývají noví autoři i témata, je Ada dodnes autorkou většiny článků na Módním Pekle.

Líbil se vám článek?


   Váš příspěvek
 
enyky
22 příspěvků 17.11.14 20:31

Zajímavý článek a moc sympatická slečna, která umí. Přeji hodně štěstí!
Ta pruhovaná kolekce je úžasná!!

 
Mirt
422 příspěvků 17.11.14 20:52

Příjemný článek! Milá slečna, už její modely v předchozím článku mi byly sympatické.

 
Agrafína
251 příspěvků 17.11.14 21:47

Slečnin blog: http://micimathonka.blogspot.co.uk/ Soutěžní výtvory byly pěkné ale mnohem víc se m, i líbí právě to, co ukazuje na blogu.

 
Roseline
2319 příspěvků 19.11.14 13:19

To je opravdu ona? wow, to je změna!
Blog jsem znala, slečna mi přišla zajímavá a nápaditá, ale přiznám se, že mladou návrhářku z článku bych v ní nepoznala.
Hodně štěstí a úspěchů!

 
Chany
871 příspěvků 17.11.14 22:42
Jůůů

Ty modrý šaty! Ty jsou! :)

 
LCH  17.11.14 22:48

Jo, se zájmem jsem si početl. Dík.

 
Atrofie
741 příspěvků 17.11.14 23:28

Fandím!!! Takovýmto článkům, mladým návrhářům… prostě nadšení!

 
Milli
2523 příspěvků 18.11.14 06:46

Výborný rozhovor. Slečna je moc šikovná (hned v té úvodní fotce to sesazené triko) a tvoří pěkné věci.
Chci ale hlavně pochválit Adu za vedení rozhovoru. Ptala se na důležité, zajímavé a logicky související věci.
Díky a doufám, že se sem tam nějaký takovýhle článek zase objeví.

 
Betynka02
379 příspěvků 2 inzeráty 18.11.14 07:05

@Milli
Souhlas s Milli, také bych to tak napsala. ;-)

Úplně jsem se do toho rozhovoru „položila“ a zavzpomínala.. Míša totiž prožívá to, co jsem si přála prožít já kdysi. :-) Podařilo se mi to jen okrajově.

Moc by mne lákalo studovat to, co studuje Míša teď. :-D

Míšo, je ti dáno a přáno!! :-)

 
MaláČarodějnice
706 příspěvků 18.11.14 07:54

Článek parádní a Ado, děkuji za připomenutí, Míšin inspirativní blog micimathonka jsem jednu dobu pravidelně sledovala a nějak se mi vytratil z dohledu.

 
Ascari
315 příspěvků 18.11.14 08:09

Výborný příklad rozhovoru, kde novinář je skvěle připraven, respektive o tématu hodně ví, aniž by se připravovat vůbec musel. Přesto si neodpustím, že otázka typu „co byste na závěr vzkázala čtenářům“ je zase novinářské peklo. EDIT: překlep

Příspěvek upraven 18.11.14 v 08:16

 
Alterations
533 příspěvků 18.11.14 08:28
Boty

K potížím, že je nemožné sehnat vhodný odstín bot bych ráda napsala, že v Mikulandské 4 v Praze je ruská firma Griško, která je zřejmě schopná udělat na botech jakýkoliv odstín, ale trvá to asi 2 měsíce. Specializují se na taneční obuv a jejich modely vypadají nositelně. Tato firma pracuje i pro Národní divadlo a má velké provozovny samozřejmě v Moskvě, ale také v New Yorku u Broadway.

 
Nuala
11 příspěvků 18.11.14 08:43

Dobré ráno, článek je velice zajímavý, myslím, že takových článků by se tu mohlo objevovat více.
Jen bych upozornila na nepřesnost ohledně marží, které slečna zmiňuje: Marže nikdy nemůže být nad 100%.
Marže se vypočítá podle vzorce (prodejní cena - nákupní cena)/prodejní cena *100
Slečna asi hovoří o přirážce, která se vypočítá takto: (prodejní cena - nákupní cena)/nákupní cena *100

Docela by mě zajímalo, jak to tedy v té Zaře a spol. mají.

 
kocurM
595 příspěvků 18.11.14 09:14
To mě taky

Ať už mají přirážku nebo něco jiného, ty jejich ceny jsou opravdu podivně vysoké, zvlášť když to člověk srovná třeba s Mangem, které je v Praze hned naproti - v Mangu mají leckdy typově to samé, z lepšího materiálu a s podšívkou, ale o něco levnější. A ty jejich slevy - když lněnou sukni bez podšívky zlevní z 1500 na 500? Reálná obchodní cena je tedy tak 800. Přitom v Zaře je vždy jen pár věcí z opravdu luxusního materiálu (teď např. 100% vlna) a to se hned všechno pohybuje kolem 5 - 6.000 Kč, zbytek je samá přeceněná umělotina. Jediné, co dělá tuto politiku podle mého dojmu sjízdnou je to, že mívají opravdu střihové novinky.

 
UzZase
72 příspěvků 18.11.14 12:53

Zara je ve Španělsku a Portugalsku o 40% levnější než u nás(u ostatních zemí v Evropě ten rozdíl tak šílený není), u Manga je rozdíl jen v rámci kurzu. Takže v Zaře si občas něco koupím, ale ne u nás. Například boty kupované v Portugalsku za 100 euro(to byl kurz ještě 25 Kč za euro) u nás stály 4 tisíce.

 
kocurM
595 příspěvků 19.11.14 08:26
Máte pravdu, zatímco Mango se mi vždy líbilo

Jakožto středně drahý, ale kvalitní obchod (koneckonců od Manga byly vždy příjemné na nošení i materiály umělého původu), Zaru jsem od začátku považovala za pirátský nebo zlatokopecký obchod, kupuji tam bižu, kterou mají leckdy moc pěknou a pak ve slevách, to má smysl. Letos jsem tam koupila sukni a crop top, které šly krásně dohromady za cca 700 Kč. Tak leda tak. Fakt je, že opravdu mívají střihové novinky mezi prvními.

Příspěvek upraven 19.11.14 v 08:27

 
Karin
3401 příspěvků 18.11.14 12:03

Díky za podnět, právě jsem zjistila, že jsem doteď měla taky mylnou představu o významu pojmu marže, tak jsem teď googlovala a dovzdělávala se :-)
Ale čekala bych, že profesor, který to vyučuje, to bude znát správně.

 
Verhro
630 příspěvků 18.11.14 09:23

Moc zajímavý článek.

 
ADAD
194 příspěvků 18.11.14 09:36

Moc pěkné. A oblečení opravdu lákavé.
Jen by mě zajímalo - kontakt na pána s hedvábím by nebyl?

 
ATEH
45 příspěvků 18.11.14 14:04

@ADAD Barvy krepdešínů na fotkách mi jsou velmi povědomé i info o šířce, možná máme se slečnou stejného dodavatele. Jsem zvědavá, jestli Ada potvrdí, zda se jedná o pana Volfa nebo ne :-)

Příspěvek upraven 18.11.14 v 14:05

 
MichaelaMathonova
10 příspěvků 18.11.14 14:45

Opravdu se jedná o pana Volfa. :)

 
ATEH
45 příspěvků 18.11.14 15:00

Tak to mě těší, nemůžu si ho vynachválit.

 
ADAD
194 příspěvků 24.11.14 19:23

Děkuji. Už se kochám! Ještěže se blíží Ježíšek…

 
MichaelaMathonova
10 příspěvků 18.11.14 14:46

Omlouvám se za chybu s maržemi a přírážkami, popletla jsem to.

 
Fatabuna
148 příspěvků 18.11.14 17:07

Příhoda o saku s různě dlouhými rukávy mi připomněla ten starý vtip, kdy krejčí ušije pánovi příšerně nepadnoucí sako a pak mu říká: „Pravou ruku musíte držet víc od těla, levou trochu zvednout, pravé rameno dát dopředu a naklonit se ke straně.“ A pán jde po ulici a dva kolemjdoucí se baví: „Podívej na toho chudáka, jak je celej zkroucenej.“ „No jo, ale všimni si, jak má skvěle ušitý sako.“

 
Oldyn
5015 příspěvků 18.11.14 20:38

Sympaťačka! Jestlipak studentky oděvní tvorby chodí i do textilních provozoven? Jako studentka (dávno tomu) jsem v rámci školy absolvovala moc exkurzí do továren jako Mosilana, Vlněna, Moravan, Bytex, Vlnap. Měly jsme předmět- Technologie výroby a braly jsme to od A do Z.

 
Grete
797 příspěvků 18.11.14 21:42

Povedený rozhovor!

 
iveta_zla
512 příspěvků 19.11.14 11:11

A kde se dá koupit něco z její kolekce? potřebuju vše:)

 
MichaelaMathonova
10 příspěvků 24.11.14 15:47

Dobrý den, celá kolekce je na fler.cz, uživatelský nick je MichaelaMathonová. Jinak je možné se domluvit na osobní schůzku přes týden v Brně a o víkendech v Olomouci.

 
zuzulique
290 příspěvků 19.11.14 14:04

Držím palce, fandím! :-)

 
kayav  19.11.14 15:54

Potkaly jsme se na Arcoloru, líčila jsem jí tu prouhatou přehlídku. Bylo to super!

 
Mirt
422 příspěvků 19.11.14 21:17

Co mi to děláte, ty šaty (jsou to šaty?) teď potřebuju :D

 
kayav  19.11.14 21:19

Myslim ze jsem je zahledla i na Fleru.

 
MichaelaMathonova
10 příspěvků 24.11.14 15:47

Ano, oboje jsou šaty

 
MichaelaMathonova
10 příspěvků 24.11.14 15:52

Děkuji, Vámi odvedená práce byla úžasná, holky byly jako princezny ;)

 
bosorkáňa
215 příspěvků 21.11.14 12:54

Po hodně dlouhé době opravdu super článek. Slečna je naprosto skvělá, líbí se mi jak její osobní vkus, tak modely, ono to asi jde ruku v ruce.

Tak uvažuju, zda bych taky měla odvahu nosit něco od TYFORMY :) případně odvahu příteli přiznat, kolik ten náhrdelník stál :) Ale nejspíš jo, aspoň to první.

 
kayav  21.11.14 15:04

Mám od nich náhrdelník a je skvělý. Akorát jsem si ho, já trubka, na jednom konci naštípla. No, porcelán…

 
bosorkáňa
215 příspěvků 24.11.14 09:58

A můžu být tak zvědavá a zeptat se, jaký máte?

 
MichaelaMathonova
10 příspěvků 24.11.14 15:49

Já ten svůj mám takeé bohužel naštíplý, převlékala jsem ho na jinou stuhu a celý se mi rozsypal na dlažbu :(

 
marmota-b
529 příspěvků 23.11.14 11:41

Víc a houšť! Krásná kolekce, pěkný a informativní rozhovor, přeju hodně štěstí!
(A taky mám z té kolekce pocit, že to skoro všechno potřebuju; modrobíle pruhované tričko s lodičkovým výstřihem je jak navržené na mě. Tak by mě zajímalo, jak to provést… kde to vzít a kde na to vzít. :D)

 
MichaelaMathonova
10 příspěvků 24.11.14 15:51

Dobrý den, triko se dá vzít například zde: http://www.fler.cz/…-one-5417082
Nebo je možnost se osobně sejít v Brně :)

 
coffin_of_me
8 příspěvků 27.11.14 14:21

Já to věděla, že ji znám! :D

Zdraví SUPŠ Jihlava, práce máš čím dál lepší :)

Dárek s nápadem z Dyzajn marketu zima

Zimní Dyzajn market čeká tentokrát hned několik poprvé. Poprvé se... Celý článek

Poslední článek:
Falešná těhule na nákupech v konfekci

Těžko se mluví o něčem, co si člověk ještě nezažil. Nechci se bát... Celý článek

Novinky e-mailem

Pekelné články Vám doručíme ještě zatepla.

Přihlásit

VIDEO: Trend "no poo". Vydržely byste bez šamponu?

Populární kadeřnice Blanka Hašková také podlehla tomuto současnému... Celý článek

Jak kombinovat žlutou

Žlutá je krásná barva, ale na kombinování je trochu potvora. Pro... Celý článek