Řetězce bez vlastních nápadů. Okrádají návrháře?

12.01.17 | autor Kateřina

Pamatujete na slavnou scénu s modrým páskem z Ďábel nosí Pradu? Šéfredaktorka časopisu Runway, Miranda, tam Andy dost tvrdě poučuje o tom, jak má její svetr velmi přesný odstín, a že jí ho vlastně vybrali lidé, se kterými se právě nachází v jedné místnosti. A co je na tom pravdy?

Představte si, že se tyhle věci teprve učíte a pojďte si o tom něco přečíst.

Jak vypadá cesta, po které se k nám dostanou ty nejlepší kousky z módních přehlídek? Kdo na to má vliv a co vše s tím souvisí? Začněme od výše zmíněného. Barev.

Kdo určuje trendy?

Asi nemusím zdůrazňovat, že barvy hrají v módním průmyslu velkou roli. Ty, které budou v další sezóně trendy, se vybírají i dva roky dopředu. Módní svět spolu o barvách komunikuje pomocí světové palety odstínů Pantone. Každý odstín má své číslo, což umožňuje mezinárodní domluvu. Konají se také veletrhy látek, např. Premiere Vision ve Francii, kde si návrháři vybírají, inspirují se a uzavírají obchody. I rok před sezónou. Nový trend tedy vzniká dlouhou dobu dopředu a snaží se reagovat na to, co bylo a je aktuální.

Přeskočme celý proces tvorby oděvu až k samotné přehlídce. Všichni víme, že módní redaktoři mají na tom, co se bude nosit, skoro největší podíl. Poslední dobou jim ale šlapou na paty blogeři a vůbec všechny slavné osobnosti sociálních sítí. Návrháři totiž přišli na to, že názory těchto lidí mají na zákazníky mnohem větší vliv. Podle studie Googlu si 64 % žen, které nakupují online, spíš koupí produkt, který viděly na Instagramu nebo Snapchatu. Proto se nedivte, že se na módních přehlídkách uvelebují hvězdy módních blogů jen pár řad za Annou Wintour. Navíc jsou pryč doby, kdy tajnou informaci o tom, co se stane dalším trendem, držela v rukou jen hrstka lidí. Dnes se každý, kdo se o módu zajímá, může podívat na módní přehlídky na internetu a dokáže si tak sám udělat představu o tom, co se bude nosit.

Novináři s pomocnou rukou blogerů se postarají o rozšíření trendu. Kdo ho ale předá dychtivým zákazníkům? Ano, samozřejmě nám dobře známé obchodní řetězce: Zara, H&M, Forever21 a další.

Zdroje: valentino.com, gucci.com, dior.comZdroje: valentino.com, gucci.com, dior.com

Od módních návrhářů až po výprodej

Jak to ale vlastně funguje? Vezmou si návrháři např. z H&M fotky z posledního fashion weeku a dají dohromady levnou variantu nejnovějšího trendu? Ano, v podstatě ano.

Umožňuje jim to fakt, že na oblečení se nevztahuje autorské právo. Pro většinu lidí to jednoduše není umělecké dílo ani nejnovější vynález. Tenhle fakt tím pádem dovoluje masové kopírování. Pokud by na kousky z mol právo opravdu platilo, pak by módní byznys utrpěl velkou ránu. Jen pomyslete, co by pak Zara prodávala? A její zakladatel – Amancio Ortega by tak nemohl být třetí nejbohatší muž na světě (žebříček Bloomberg’s Bi­llionaire’s In­dex ).

I když se světovým návrhářům nepodařilo prosadit autorské právo na veškeré oblečení, mohou ho uplatnit alespoň na své potisky nebo vzory. Ty se totiž odlišují od oblečení samotného a berou se jako umění. Berte to tak, že je v podstatě jedno, jestli budete mít abstraktní obraz (tedy vzor) na plátnu, papíře nebo textilu. Designéři můžou také využít trademark, ale pouze na loga nebo poznávací znamení svých značek. Představte si pod tím třeba červené podrážky Christiana Louboutina.

Obchodní řetězce přesto občas zariskují a nebojí se ukrást ani vzor. Forever21 se takhle soudilo už přes padesátkrát (např. s Diane von Furstenberg). Navíc s tím, že žaloby třeba prohrají, což se mimochodem nestává moc často, už předem počítají. Prostě náklady zapracují do svých obchodních modelů. Mají to spočítané tak, aby se jim kopírování vyplatilo.

Na obrázku vlevo jsou šaty od Anny Sui. Vpravo tričko z Forever21. Návrhářka obchod zažalovala až po té, co její oblečení okopírovali nejmíň dvacetkrát.

Zdroj: annasui.com, forever21.comZdroj: annasui.com, forever21.com

Koloběh trendů

Převládá ale názor, že bez těchto neautorizovaných kopií by módní svět upadl. Tuhle teorii rozpracoval Christopher Sprigman, americký profesor práv na New Yorské univerzitě. Nazval ji „The Piracy Paradox“. O co jde? Když se nejnovější trend objeví na molu, může si ho dovolit jen elita. Postupně se ale produkt vyráběnými kopiemi dostane až do největších obchodních řetězců, kde propukne největší vlna trendu. V tuhle chvíli už ale ztrácí hodnotu pro tu nejvyšší vrstvu, která se rázem začne dožadovat nového trendu. Tím se kruh se uzavírá. Podle Sprigmana by tedy bez kopírování neměli elitní návrháři takový vliv a prestiž.

Problém spočívá v rychlosti střídání trendů. Obchodům jako Zara se daří po přehlídkách uvádět nové produkty na trh v rekordních časech. Zatímco dřív to mohlo trvat i dva měsíce, v dnešní době stihne řetězec vyplivnout do oběhu nový módní trend za pouhé dva týdny. Masoví výrobci tak v podstatě předbíhají samotné módní domy.

Nemyslete si ale, že se módní domy nebrání. Poslední dobou začala spousta návrhářů používat čím dál složitější nebo ojedinělejší techniky, které si řetězce nemohou dovolit kopírovat. Internet a reklama taky slouží jako dobrá zbraň. Stejně jako uvědomělí zákazníci. Pro velké značky to ale není tak velká rána, jako pro ty malé. Mají co dělat s nadcházejícími sezónami, a tak se tím tolik nezabývají. Ale pro menší firmy, které nejsou tak známé, je rozhodující, jestli zůstanou originální, nebo ne. Dobře to ukazuje tento příklad.

Jak řetězce válcují malé návrháře

Pro umělkyni Tuesday Bassen to muselo být velké překvapení, když zjistila, že nová kolekce Zary (léto 2016) obsahuje spoustu prvků, které se nápadně podobají jejím návrhům.

zdroj: instagram Tuesdayzdroj: instagram Tuesday

A tak Tuesday napsala rozhořčený dopis. Od Zary se v odpovědi dozvěděla, že obchod odmítá uznat jakoukoli kopii. V podstatě jí natvrdo sdělili, že tak rozsáhlá společnost má na designy mnohem větší právo než malá „neznámá“ návrhářka. A to přes to, že jde o její vlastní dílo. Na základě tohoto incidentu vznikla i stránka Shop Art Theft, kde se spousta dalších umělců přihlásila k úplně stejnému problému. Můžete se podívat, jak byly designy zkopírované, a taky najít odkaz na originály. Na Instagramu se Tuesday podělila i o úryvek z e-mailu od Zary .

Krádež, nebo inspirace?

Sama jsem zapátrala a našla jsem pár kousků v aktuálních kolekcích Zary, Forever21 nebo H&M, které by měly až nápadně blízko ke kolekcím S/S 2017 z př­ehlídkových mol.

Zdroj: gucci.com, zara.comZdroj: gucci.com, zara.com

Vlevo můžete vidět looky z kolekce Gucci. Vpravo zase kousky ze Zary. Já jsem si té podobnosti všimla hned, ale je jasně vidět, že vzor ani střih není úplně stejný. Je to tedy „krádež“, nebo pouhá inspirace?

zdroj: gucci.com, hm.comzdroj: gucci.com, hm.com

Vlevo znovu Gucci a Dolce&Gabanna, vpravo H&M. Tady bych řekla, že jde jen o inspiraci.

Všechna tahle fakta totiž neznamenají, že každý obchodní řetězec musí návrháře nutně okrádat. Vždycky to tak bylo a taky bude, že se méně luxusní značky inspirovaly těmi nejznámějšími. Musí být někdo, kdo udává tempo a bude předávat nové nápady. Proti tomu se nedá nic namítnout. Je ale smutné, že se dají takhle snadno ukrást opravdu dobré nápady.

A tak se ptám. Kde je ta hranice mezi inspirací a krádeží? A kdo ji určí?

Autor

Kateřina

Kateřina miluje módu a psaní. Proto se rozhodla, že tyto dvě činnosti zkombinuje. Sleduje novinky ve světě módy. Zbožňuje černou barvu. Za to nejspíš může její závislost na černé kávě.


Reklama

Líbil se vám článek?

Reklama

 Váš příspěvek
 
Paris1789
833 příspěvků 12.01.17 14:04

Kdyby to ta Zara aspoň kopírovala pořádně, takhle to prskne na ten nejškrábavější polyester, že mne svědí celé tělo, jen se na to podívám.
Mají tam děsné hrůzy, nechápu, že jim to ti zákazníci pořád žerou. Protivnej personál jako bonus.

 
Ignácius Reilly
7 příspěvků 15.01.17 15:44

Je-li někdo rozhořčen tím, jaké metody používají tyhle firmy k maximalizaci zisku, nesmí zapomínat na to, že má v rukou ten nejsilnější nástroj - možnost nekoupit si to!

 
Paris1789
833 příspěvků 15.01.17 20:37

Nedostává se mi patrně víry…

 
ming_xing
1244 příspěvků 12.01.17 14:45

@Paris1789 to je prave ono, pouzivani kvalitnejsiho materialu by se jim totiz nevyplatilo.. a prachmizerna uroven usiti pak dovrsuje cely ten zazrak

 
jasminova
18 příspěvků 12.01.17 16:29

Připomnělo mi to slova jednoho českého architekta:„Pla­giátor není ten, který je druhý, ale ten, který je horší.“
(Což zrovna Zara se svými použitými materiály a občas i kvalitou šití bezesporu je. Alespoň u dámské kolekce :/)

Příspěvek upraven 12.01.17 v 16:30

 
Katka2305
127 příspěvků 12.01.17 17:10

Článek je docela zajímavé shrnutí, co se týká koloběhu módy - shrnuje informace, které lze dohledat v anglicko-jazyčných zdrojích.
Bohužel, co se týká ochrany designů oděvů, tak v zásadě šíří nesmysly. Jednak motá dohromady autorská a průmyslová práva (vynálezy se nechrání autorskými právy). Mnoho oděvů (střihů i vzorů) by splnilo podmínky autorskoprávní ochrany. Kromě autorského práva je ovšem možno využít i ochrany průmyslovým vzorem (angl. industrial design). Buď je možno vyloženě zažádat o ochranu zapsaným průmyslovým vzorem, což znamená podstoupit úřední řízení, které také něco stojí. To u krátkoživotného módního trendu nedává smysl - než řízení skončí, oděv je už beznadějně out. Ale existuje i nezapsaný průmyslový vzor na úrovni EU (https://euipo.europa.eu/…unity-design), který si mimochodem vydupal právě módní průmysl. Ochrana je na tři roky, design musí být poprvé předveden veřejnosti na území EU. Takže právní ochrana existuje - ale mnoho návrhářů řetězce nežaluje. Důvodů je mnoho - jednak u nezapsaného průmyslového vzoru by museli prokázat, že lze důvodně předpokládat, že řetězec se seznámil s jejich dílem před tím, než vytvořil svoje, jednak ta kopírovací symbióza, jak je ostatně popsáno na konci článku, je pro ně výhodná. Kromě toho soudy znamenají nemalé náklady.
To jen tak pro doplnění :-)

 
Katka2305
127 příspěvků 12.01.17 17:11

Ještě jsem se vlastně zapomněla vyjádřit k „trademarku“, ale to si asi nechám na příště, aby té osvěty nebylo zase moc :-)

 
moi-bebe
223 příspěvků 13.01.17 12:53

Já vám nevím. samozřejmě, případ anny sui i tuesday bassen, to je do očí bijící, ale to ostatní… to je koloběh života. je jistě nepopiratelným faktem, že návrháři na přehlídkách určují trendy na následující sezony, proto z toho dle mého vyplývá, že se těmito trendy bude zbytek světa řídit, inspirovat, reagovat na ně. ať to bude zara, nebo h&m, nebo třeba střihová příloha burdy.
nemůžeme přeci po obchodních řetězcích chtít, aby byly out jenom proto, aby nevznikl dojem, že kopírují návrháře. kdo by si pak jejich oblečení koupil, když by se neřídilo určenými trendy?

 
motiva
114 příspěvků 15.01.17 14:39

Pamatuji si, jak jsem v první půlce 70. let chodila se skicákem po LVT (Liberecké výstavní trhy, pro ty mladší ročníky) a kreslila si modely vystavené v pavilonech, zapisovala z jaké látky jsou ušité, abych si pak podle nich nechala ušít oblečení, protože jsem měla šikovnou maminku a švadlenu, která podle obrázku dokázala udělat jakýkoli střih. Pravda, v tomto ohledu se asi nejednalo o tak velký prohřešek, protože jsem ty šaty nikomu neprodávala a už vůbec nevyráběla ve velkém. Stačilo mi, že spolužačky záviděly. Ale prostě kopírování se zabránit nedá, v oblečení, líčení, účesech, je to jak lavina, ale právě na tom „opičení se“ je celý módní průmysl založený. Už malá holčička chce mít stejné copánky a mašle jako její kamarádka, kluci třeba stejné kšiltovky.

 
Helenuše
275 příspěvků 15.01.17 19:56

@Ignácius Reilly Nenakupuju tam a stejně se mi jejich praktiky nelíbí…

 
Ignácius Reilly
7 příspěvků 16.01.17 19:15

Touché! Dle mého vidění světa konáte správně…

 
Karin
3447 příspěvků 1 inzerát 16.01.17 14:48

A komu se to nelíbí, ten může nakupovat třeba v Petrklíči, ten zaručeně žádné trendy nekopíruje :)

 
whatsername.L
1 příspěvek 21.01.17 15:44

Tak jako procházet se na podzim v Zaře, tak sem neviděla nic jinýho než až nápadný kopie tématiky Gucci nebo oversized mikinu alá Vetements/Acne. Nicméně když se nad tím zamyslím, nějaké originály (rozumějte autorské kousky) mi přijdou až moc obyčejné na to že bych to měla dávat několik stovek liber/euro. Navíc i kdybych ty originály moc moc chtěla, než bych na to našetřila, kolekce by se aspoň 3× vyměnila. Takže takovou Zaru vítám, ikdyž to kopírování je někdy až moc nápadné a do očí bijící.

Příspěvek upraven 21.01.17 v 15:45

Balenciaga nabízí luxusní kopii modré IKEA tašky

Po celém světě jsou vidět falešné kabelky, pásky, oblečení či boty.... Celý článek


Reklama

Poslední článek:
Jak si snížit IQ tričkem

Autor: Admin Módnípeklo.cz

Nevkus, který se táhne už nekonečnou řádku let. Překypuje... Celý článek


Reklama