Třikrát řemeslo

03.06.12 | autor Ada

V GASKu (Galerii Středočeského kraje) v Kutné Hoře teď zrovna probíhá výstava Europa Jagellonica. Je to projekt téměř monstrózních rozměrů, pro který byla shromážděna díla snad ze všech koutů střední Evropy. V GASKu bude Europa Jagellonica otevřena do 30. září letošního roku, potom se přesune do Varšavy a nakonec do Postupimi.

Na výstavě jsem byla a rozhodně vám ji doporučuju. Vstupné je 190 korun (pro dospělého) a stálo by to namouduši i za dvojnásobek. Každý, kdo má rád umění a umělecká řemesla, si na exponátech pěkně smlsne.

Obrazy: vzhledem k období, které výstava pokrývá, jsou tu hlavně deskové obrazy. Je tu Cranach, Holbein, Krell i čeští mistři. Na všechny obrazy se můžete podívat zblízka a obdivovat neuvěřitelně živé barvy, jednotlivé tahy štětcem a všechny detaily, třeba jako vlas tenoučké čárky v kadeřích vyobrazených světic nebo pečlivě vymalované vzory oděvů. Kdo se zajímá o historické oděvy, taky si přijde na své, především na šlechtických portrétech, kde jsou šaty portrétovaných vyvedené do nejmenších podrobností.

Zlato a stříbro: i kdyby vás obrazy nezajímaly, musíte si přijít zaslintat nad prací starých mistrů šperkařů a zlatníků. Monstrance, plastiky, kalichy, všechno vypracované tak pečlivě, až se moderní člověk diví, jak to tehdy před těmi šesti sty lety mohli takhle umět. U mě jednoznačně zvítězil slavnostní stříbrný řetěz havířského bratrstva, tvořený dílky asi tak 3x5 cm, přičemž v každém dílku bylo miniaturní sochařské dílo znázorňující některou fázi zpracování stříbra. Ne reliéf: opravdu plně plastický modýlek s malými človíčky, stromečky, ptáčky a domečky.

Na ukázku aspoň detail jedné zlacené monstrance:

Textil: na výstavě je i několik dochovaných textilních exponátů - kněžská roucha a pár kousků starých látek. Pokud se něco třpytí (a třpytí se skoro všechno), je to samozřejmě vyšívané pravými kovy. Netřpytí se jen tapisérie z královského zámku v Krakově, která byla ovšem dechberoucí i bez toho. A můžete si k ní kleknout (je napůl zavěšená, napůl rozložená na podstavci na zemi) a prozkoumat každou nitku.

Kousek částečně dochovaného hedvábného sametu, tkaného v Itálii:

Knihy: "obyčejné" (rukou psané záznamy a deníky) i bohatě iluminované, maličké i obří. A zase ty nádherné barvy jako na deskových obrazech, o zlatu nemluvě.

Na výstavě jsou také předměty ze skla, mince, hodinové strojky, astroláb, spousta dřevěných i jiných soch, sošek a reliéfů.

Udělejte si výlet a na výstavu si vyhraďte nejméně půl dne!

Když jsme u toho starého textilu, ukážu vám ještě fotky ze dne otevřených dveří v jednom kostele. Mohli jsme si pěkně zblízka prohlédnout třeba starý vyšívaný pluviál, což je v tomto případě nikoli prehistorické období dešťů, ale liturgický plášť, který se vyvinul z původně skutečně funkční pláštěnky.

Výšivka je už trochu potrhaná, o to lépe je však vidět, jak je vlastně udělaná; všechny vyvýšené ornamenty jsou podložené kousky plsti. Výšivka kovovými nitěmi se tak dělá dodnes. Zájemcům o konkrétní techniky doporučuju knihu Beginners Guide to Goldwork.

Poslední ukázku piplavé ruční práce jsem pro vás vytáhla z krabice v sekáči. Mezi prádlem a šátky se válely snad desítky deček a podobných drobných kousků, převážně háčkovaných, ale i vyrobených jinou technikou. Háčkované mě nezaujaly, i když jsem měla chuť je všechny vzít, vyžehlit, nafotit a vystavit někam, kde se na ně budou muset podívat všechny ty gramlavé háčkařky z Fleru - některé z těch deček byly vyrobené z neskutečně jemných nití, a přesto bylo jedno očko jako druhé a celá dečka perfektně symetrická.

Vzala jsem si nakonec čtyři věci, které mě zaujaly. Rovnou se přiznám, že nejsem schopná stroprocentně určit, co z toho je vyrobené ručně a co je strojové, ale ono na tom nakonec až tolik nezáleží.

Tahle dečka bude příklad šité krajky. Šitá krajka je při výrobě napnutá na podkladu, podobně jako paličkovaná; mezi kladené a často různě obšívané nitě, připevněné pomocí špendlíků, se jehlou vyšívají všelijaké plochy a pavučinky.

V detailu je vidět síťka, v některých bodech obšívaná, "vytkávané" plochy i hustě obšívané středy okvětních plátků.

Na detailní fotce této dečky/vsadky...

...jsou také vidět výplně ploch typické pro šitou krajku. Můj mozek, zvyklý na současnou ruční i strojovou fušeřinu, se zdráhá uvěřit, že by to byla ruční práce, ale ne že by to nebylo možné - vygooglujte si pár obrázků needle lace a uvidíte věci, které vám vyrazí dech.

Větší dečka na této fotce má síťový střed a čtyři krajkové rohy. Střed vypadá na první pohled jako síťovaný (necovaný), ale na druhý se mi ty uzlíky už nezdají - jsou moc velké, takže možná je síťka prostě jen vázaná.

Rohy jsou každopádně líčková krajka. Strojové pásky jsou naskládané do různých tvarů a pospojované šitými spojkami.

Poslední zajímavostí je tato vsadka (soudě podle zbytků nití na krajích to bylo v něčem všité) z vyšívaného tylu.

Mohlo by jít o strojový výrobek, první vyšívací stroje ostatně vznikly už v 19. století (a později daly vzniknout leptané krajce, která uměla napodobit mnoho do té doby pracných a drahých krajkářských technik).

Autor

Ada

Ada začala psát Módní Peklo v roce 2010. Čtenářky si získala nejen svým originálním stylem, ale především smyslem pro módu. Přestože přibývají noví autoři i témata, je Ada dodnes autorkou většiny článků na Módním Pekle.

Líbil se vám článek?


   Váš příspěvek
 
MP Barbucha
3716 příspěvků 03.06.12 20:38

Po dlouhé době mě opravdu zaujal a inspiroval článek.
Ado, pokud budeš dečky někam aplikovat, určitě se pak pochlub:-) Nebo je to jen příspěvek do Tvé sbírky?

 
Ada Pekelná
971 příspěvků 03.06.12 20:39

Dečky jsem vzala jen kvůli tomuto článku, dá se říct :) Už jsem ho měla v hlavě, když jsem na ně narazila, a přišly mi jako pěkný příspěvek k tématu. Nemám s nimi nic v plánu, patrně skončí někde zahrabané.

 
MP Barbucha
3716 příspěvků 03.06.12 20:48

Hm, to znám:-) Ale nechat je tam by byla opravdu škoda

 
Shraven  03.06.12 20:52

Díky za upozornění na výstavu, zvlášť ty knihy mne velmi zlákaly :-) Rozhodně se vypravíme.

 
Shraven  03.06.12 20:57

Ado, jak jste si kupovala vstupenku, prosím? Je skutečně třeba si ji koupit dopředu přes Ticketstream? Přijde mi to dost zvláštní…

 
Ada Pekelná
971 příspěvků 03.06.12 21:03

Ne, vstupenku si normálně koupíš na místě na pokladně.

 
Shraven  03.06.12 21:58

Díky :-) Na stránkách na to odkazovali, tak mě to poněkud zmátlo.

Mimochodem, ty krajky jsou nádherné. Když si představím, že ty vsadky zdobily nějaké šaty ze stejně krásného materiálu… Achich.

 
zelenina  03.06.12 20:59

Ale ne, ještě jsem článek ani pořádně nezačala číst, co je za hrůzu ten tvar „Potsdami“? Kdyby byla ta Varšava taky napsaná jako Warszawa, ještě s přimhouřením oka možná, ale takhle… Jinak opět zajímavý článek, o tom žádná!

 
Bowle  03.06.12 21:09

potsdam je postupim, tuším :)

 
jjanul  03.06.12 22:08
krajka

Ty dečky jsou opravdu krásné… mám dojem, že se tím v minulosti zdobil nábytek, třeba pod sklem noční stolky, toaletky atd…? Dřív bych nad tím ohrnula nos, ale teď by se mi taková starodávná romantická ložnice úplně líbila :).

 
Lynx
100 příspěvků 03.06.12 22:18

Včera jsme uklízeli půdu, protože nám budou spravovat střechu a našla jsem tři povlaky na polštáře, které měla do výbavy moje prababička. Seděla jsem nad tím snad hodinu a obdivovala jsem to. Už jen ta představa, jak sedí večer u lapmy a vyšívá si to.

 
Cendrillon
20 příspěvků 03.06.12 22:35

Zrovna před chvílí jsem se zběžně podívala na Fler a při pohledu na ty braky, kterých je tam většina, jsem si pomyslela, že úroveň zručnosti u ručních prací šla prudce dolů. Přijde mi, že lidé jsou líní už i u svých koníčků; nikomu se nechce sedět u toho hodiny, tak se to různě šidí (např. háčkování s příliš velkými oky, vyšívání s malým počtem barevných odstínů přízí atd.). Výrobky pak vypadají odbytě, a hlavně se tím ztrácí smysl ručních prací - vyrobit si pro sebe něco hezkého, výjimečného, co nikdo jiný nemá. Je to škoda.

 
Lynx
100 příspěvků 06.06.12 17:09

Na Fleru je šílený ten mix hrůzy a kvalitních věcí. Hrůzy převažují…

 
666mahu
1490 příspěvků 03.06.12 23:05

Tuto výstavu jsem zaznamenala v novinách a televizi a váhám, zda ji navštívit. Pokud jste někdo navštívil tuto a také před časem výstavu Královský sňatek v Praze, uvítám srovnání. Děkuji.

 
Adivey
182 příspěvků 03.06.12 23:21

Královský sňatek byl paskvil nejvyššího řádu. O sňatku tam nebylo skoro nic a nového pro mě (a to jsem tehdy studovala teprve druhák historie-jednooborové) vůbec nic. Organizačně rovněž naprosto nezvládnuté… Tak opravdu doufám, že s touto výstavou se to nebude dát ani srovnat.

 
666mahu
1490 příspěvků 04.06.12 14:09

Adivey:
Nejen Královský sňatek mne otrávil. Už jsem to tu jednou psala. Nechodím na výstavy často, ale když už jdu, mám v posledních letech špatnou zkušenost. Proto si nejsem návštěvou Kutné hory jistá. Je to sice krásné město, ale není to moje nejoblíbenější česká destinace, možná kvůli cestě tam. Nerada bych se kodrcala do K. hory a za nějakých 300Kč odešla opět akorát otrávená. Nejde ani tolik o ty peníze, ale když už zaplatím, a ne málo, ráda bych se něco dozvěděla, když nezůstanu rovnou stát úžasem.:-) U nás, v Čechách, odcházím poslední roky z výstav často s pocitem ztráta času, vyhozené peníze. V zahraničí toho vidím několikrát víc a často i trochu levněji (8-10€).Nejsem historik ani kunsthistorik, mám jen svá oblíbená období a styly a umělecké vzdělání, ale naše = české výstavy mne neuspokojují. Nemyslím, že bych byla tak náročná, problém je v pořadatelích. Krom toho Královského sňatku mne otrávila výstava Za císaře pána v Husově ulici, kterou pak přestěhovali do Ctěnic a dodnes tam „trčí“ a stále za ni vybírají, na té jsem se nedozvěděla vůbec nic. A naprosto mne dožrala istalace fotografií Helmuta Newtona na Pražském hradě, rozpůlená na dvě části, v nevhodných prostorách. Viděla jsem tutéž o několik let dříve v Berlíně - nebe a dudy. Výstava Monet-Warhol ve Veletržním paláci byl taky pěkný propadák. To jen namátkou, co jsem si teď vzpomněla, bylo by toho víc, tyhle mi zvlášť utkvěly.
Vstupenky na výstavy by se měly dát reklamovat.;-)

 
balzu  05.06.12 00:04

královský snatek nebyl paskvil, byla tam spousta zajímavých exponátů, ale o snatku to vážně moc nebylo…navíc pouštěli vzhledem k prostorům moc lidí najednou, pak si to člověk moh hůř užít

 
stigina  04.06.12 19:16

Ahoj, na výstavě v Kutné Hoře jsem byla. Byla krásná, vystavované věci jsou vskutku neobyčejné.Přesto jsem odcházela z výstavy mírně rozladěná. U každého popisku neuvěřitelné množství odborných výrazů, které nikdy nejsou vysvětleny-chápu, pro kunshistorika brnkačka, ale pro lidi mimo obor to muselo být dost matoucí(ale i to se dá vyřešit- v sobotu jsou prohlídky s průvodcem).Ale vše bylo poskládané hala bala. Někomu to možná vyhovuje, ale já jsem se pak nedokázala tolik soustředit-šla jsem hlavně po knížkách, ale abych je viděla, musela jsem přejít tunu věcí, které mi nic neříkaly a ty knížky mezi nimi pracně hledat. V jedné místnosti monstrance, vedle toho obraz umučeného svatého a najednou vedle toho ostruha Vladislava Jagellonského.Stála jsem tam a říkala si,co to má jako společnýho. Obrovská socha ukřižovaného Krista a vedle toho..ejhle…slánka Anny Jagellonské. No nic, ale i tak výstavu doporučuju. Kdo miluje středověk, ten se tu najde.A mimochodem galerie je hned vedle katedrály sv.Barbory a ta je taky bomba!A před galerií stojí stánek, kde si můžete koupit víno přímo ze sadu pod katedrálou-pokud nechcete celou láhev, prodávají i jednu či dvě deci na ochutnání-paráda!!Skvělý tip na sobotní výlet.

 
Ada Pekelná
971 příspěvků 05.06.12 00:07

Stigino, výstava je, myslím, řazená podle regionů, z nichž jsou exponáty dovezené. Horní Uhry, Polsko, Dolní Uhry… vždycky je to velkým písmem napsané někde na zdi :)

 
Nyxx
512 příspěvků 03.06.12 23:12

Nádhera. Na ruční práce byla machr moje prababička. Zbylo po ní spoustu vyšívaných ubrusů a kuchařek. A taky jeden povlak na polštář, asi do výbavy. Byl na něm ažurovou technikou vytvořen monogram. Prababička snad obšívala vlákna látky po třech, tak to bylo droboučké. Jinak komu by se zastesklo po pekle, co tu ještě nebylo, tak jsem na Regretsy našla krajku vytvořenou ze sežvýkané žvýkačky, pokud mě teda moje angličtina neklame:

http://www.regretsy.com/…-chews-life/

 
Karin
3401 příspěvků 04.06.12 11:29

No fuj. Příště někoho napadne dělat krajky z použitých zubních nití…

 
Adivey
182 příspěvků 03.06.12 23:18

Na výstavu se chystám hlavně kvůli své bakalářce, která se zabývá raně renesanční módou v Čechách a tahle výstava by mi myslím mohla pomoct.
Jinak podobných deček větších rozměrů vlastní mamka i babička několik, ale musím přiznat, že proti tomu, co vyrábí nebo vozí z domoviny má teta Rumunka, jsou ty dečky jen chudí příbuzní! :-)

 
Lesss
23 příspěvků 03.06.12 23:48
Preciznost

Mám koníčka z oboru ručních prací, šiji drobný patchwork (kabelky, obaly, pouzdra, taštičky) - a musím říct, že se zkušenostmi propracovávám k čím dál větší preciznosti. Jenže už nyní vím, že právě díky preciznosti nikdy nic neprodám, protože mi nikdo nezaplatí hodiny práce…

Dnes jsem si došila kabelku, jen ruční začištění horního lemu a zipu mi trvalo dvě hodiny… Naštěstí pro sebe nelituji ani času, ani námahy. Já totiž ocením i to, že pod podšívkou mám vše začištěné, že i vnitřní kapsa je dokonale ušitá…

 
atrix  04.06.12 02:31
hmmm

Tak jsem si myslela, že když jsem se kdysi vyběsnila a vyšila si na slavnostní ubrus do každého rohu po lilii, jaká jsem holka šikovná… ( ) - ale pak jsem se podívala na obrázky v článku, zejména na ten kněžský plášť, a fofrem mě to přešlo. :-))

 
Atlacoya
2146 příspěvků 04.06.12 15:31

Je třeba mít na paměti, že to šili profesionálové - šili každý den celý den, tak je jasné, že to vypadá jinak, než když si za dlouhých zimních večerů vyšíváte po půl hodinách. Stejně se Vám povedly.

 
Dalajlámov škrpál
105 příspěvků 06.06.12 08:48

Tak vypracovanie a návrh tejto zlato-červenej nádhery ťažko nájde konkurenciu. Ale výšivku máte fakt peknú, nikde nič skrabatené ani nakrivo, precízna práca.

 
atrix  11.06.12 15:42

Svého času jsem vyšívala docela často, hlavně ubrusy - bordury i středy, i pro kamarádky, ale poslední dobou na to už tak špatně vidím, že bych to asi musela dělat pod lupou, a to je strašně nešikovné. A u takové křížkové výšivky se člověk sekne o jednu nitku a na borduře kolem ubrusu například už se pak nesejde přesně, což je strašně vidět a kazí to celou práci… Z technik jsem používala tuhle plochou výšivku, dost často i křížkovou, a dělala jsem i pár menších ubrusů technikou Richelieu.

 
hetta  04.06.12 08:35

V případě první krajky nejde o šitou krajku, ale výšivku na síťovině - je to zřejmé z uzlíků které spojují osnovu.
Pokud jde o úpadek ručních prací, problém je v tom, že kvalitní ruční práci zatím v našich krajích není nikdo ochoten zaplatit, protože je časově a tím i cenově velmi náročná, takže strojové napodobeniny a fušerská laciná práce zatím vítězí.

 
Umi  04.06.12 10:07

Mě fascinuje, že dříve se všechno dělalo ručně a s „ochotou zaplatit“ nebyl problém. Žádného ševce nebo krejčího ovšem tenkrát ani nenapadlo říct si za boty nebo za kabát na běžné nošení dva měsíční platy.

 
Lola  04.06.12 10:51

Ani bych neřekla.
Za doby dětství a mládí mé babičky byly například boty tak drahé (a druhou stranu tak kvalitně ušité), že se běžně dědily, a děti v zimě chodily do školy na střídačku, protože si boty půjčovaly mezi sebou. Věno pro nevěstu (povlečení, košile, zástěry, zavinovačky pro novorozence) se začínalo schraňovat už od jejího narození, protože ani plátno a oblečení nebyla žádná láce.

 
Atlacoya
2146 příspěvků 04.06.12 15:28

Přesně tak, moji předci byli chudí, když se chtěli jít jako děti v zimě klouzat na rybník, museli nechat boty doma, aby je neničili.

 
MartinaMarie
123 příspěvků 04.06.12 16:10
Lola má pravdu

Umi, boty byly drahé a látky také. Navíc se oblečení nejen dědilo a přešívalo, obnošené kabáty a pánské šaty se také po ošoupání (obnošení) obracely naruby. Látky tehdy vydržely neuvěřitelně dlouho. Dětské věci se schovávaly, nosilo je mnoho dětí po sobě. Kdo by to dnes absolvoval?:-)
Věno měla nevěsta podle movitosti rodiny, některá žádné, některá obrovské - babička mi říkala, že její sousedce, kterou jsem znala, stěhovali věno 3 dny, když se přivdala (bylo to kompletní zařízení - nejen prádlo, ale nábytek, nádobí, sklo, porcelán a klavír).
Hodně věcí se šilo a vyrábělo přímo doma, takže se za ně neplatilo, jen za materiál. Dětské a dámské šaty a bytový textil. Naše babičky a prababičky, které nechodily do práce, se hojně věnovaly všem ručním pracem. Skoro v každé rodině se něco z těch pokladů dochovalo.
Jedna moje babička úžasně háčkovala. Kvůli vrozené srdeční vadě nesměla plést, jehla nebyla velká kamarádka, ale obháčkovávala úplně všechno, háčkovala nejen šaty, kabátky, svetry, ale i polštáře, přehozy, měla uháčkované i nádherné záclony v celém bytě.
A babička mého muže zase nádherně vyšívala, dodnes má moje tchyně od ní něco z výbavy (velké monogramy na všem), vyšívané celé povlečení, ubrusy i utěrky.
My dnes už nevzdechnem ani po damaškovém povlečení, většina si koupí povlečení za pár korun nevalné kvality.
O chození naboso a půjčování bot, oblíbených to hláškách, jsem já slyšela jen v televizi. Asi měli moji předkové štěstí, nebyli tak chudí. Boty měli, a vlastní. Zato jsem slyšela o pravidelných záplavách v Praze Podolí. Setřenice mojí prababičky se na ně těšila, šla totiž v době povodně k tetičce na Hradčany a to byl pro ni svátek.:-)

 
Moir
1808 příspěvků 04.06.12 16:13

S tímhle jsem se už setkala, že kardiaci nesmí plést a není mi jasné proč. Ví někdo lékařsky podložené vysvětlení?

 
JarkaJa  05.06.12 11:53

Protože to namáhá srdce. Obzvlášť kdyby zapálená pletařka pletla třeba celé půldne nebo i déle. Moje teta měla kromě pletení zakázané i šití asi od svých 70 let. Ale to by mělo háčkování namáhat srdce taky. Ale možná se při pletení víc pohybuje rukama než při háčkování, takže to třeba namáhá víc.

 
Karin
3401 příspěvků 06.06.12 09:32

Tak to slyším také prvně, že kardiak nesmí plést (když háčkovat smí)… To nám ve škole neříkali :) Nenapadá mne žádný racionální důvod, v odborných zdrojích jsem o tom nenašla ani zmínku (na problematiku pletacich jehlic jsem narazila akorát v textech o pokoutních potratech).

 
Lynx
100 příspěvků 06.06.12 17:05

Jo, moje matka to zase nesměla asi dva roky dělat kvůli žlučníku. Doktor jí tehdy řekl, že se to u některých typů onemocnění nedoporučuje, protože se ty orgány polohou rukou stlačují. Šít nesměla na stroji. Taky mne to překvapilo, ale asi to tak je…

 
top topic
949 příspěvků 04.06.12 17:10

Tak na damaškové povlečení se teda chystám, už se těším, až se v tom budu válet, vžďyť je to tak příjemné.

 
if5
112 příspěvků 04.06.12 19:37

Dědění miminkovských věcí se v naší širší rodině praktikovalo ještě před 19 lety, když se narodily moje děti. Kvalitní bavlněné oblečky, plíny aj. se za těch pár týdnů ani při každodenním praní nemohly opotřebovat natolik, aby je nemohly použít další čtyři bratránci, než z nich vyrostli a předaly se dál.

 
MartinaMarie
123 příspěvků 04.06.12 20:06

Také si dědění pamatuju. Dnes se spíš ohrnuje nos, než by byl někdo vděčný nebo rád, že k něčemu přijde zadarmo. Když vidím svou o něco mladší sestřenici, jak na druhé dítě musí mít opět dva nové kočárky a spoustu dalších nesmyslů s životností pár dní, aa k tomu také opět nový, a zas ještě větší, vůz, napadá mne, kam to spějeme. Konzumu je až moc, a to nejsem žádný šetřílek.

 
aninaj  05.06.12 14:37

A pak si všechny matky stěžují, že výbavička pro dítě je tak drahá…

 
Apolena2
22 příspěvků 04.06.12 22:21

Dědění kojeneckých věcí mi přijde normální i dnes :)

 
MartinaMarie
123 příspěvků 05.06.12 11:09

Normální to určitě je, ale ne tak běžné jako dřív. Je hodně lidí, co by miminku použitou věc nedali. Třeba moje švagrová moc normální není. Té není vhod skoro nic. Můj 3letý synoveček má od narození nejen vše nové, ale všeho tolik, že by to neužily 4 děti. A tolik hraček nemají snad ani v MŠ. Dům je zarovnaný hračkami, hodně z nich je totožných jen jiném provedení. Zdá se mi to šílené. Možná je to nějaký komplex toho, co jí v dětství chybělo nebo odkud se přivdala. Nemám pro to jiné vysvětlení.

 
Bugatti
4052 příspěvků 05.06.12 14:45

Mladí nemusí na vnukovi šetřit, ale zděděné věci naprosto běžně nosí. Ale ne věci koupené někde v bazaru; několik kamarádek si předává věci po dětech, co se zničí, to vyhodí, přikoupí pár nových kousků a až z toho dítě odroste, dají dál. Ví, po kom ty věci jsou a že je to čistotná a zdravá rodina. Připadá mi zbytečné vyhazovat věci, které miminko nosilo pár týdnů nebo měsíců, pokud ty věci nejsou poničené.

 
Karin
3401 příspěvků 06.06.12 09:23

Já tedy neznám nikoho, kdo kupuje na dítě jen a pouze nové věci… Naopak mi připadá naprosto běžné, že se věci na děti dědí, předávají kamarádkám nebo příbuzným s mladšími dětmi nebo kupují po pár korunách v sekáčích, po bazarech a na burzách… A není to jen vinou nižších příjmů (máma na PPM nebo RP), protože i lidem, kteří na to takzvaně mají, přijde většinou zbytečné kupovat nové oblečení, když to dítě z toho stejně za pár měsíců vyroste :) Takže i obnošené věci vypadají mnohdy velmi zachovale, protože dítě to nestačí zničit.

Já osobně mám v šatníku pár kousků po mámě, ale po mně by už dcera asi nic nosit nemohla, dnešní kvalita už bohužel ani u dražších věcí není taková, aby to vydrželo pro budoucí generace… Leda věci, které moc nenosím.

 
krtys  04.06.12 10:09

Určitě jde u prvního obrázku o výšivku v síti, jak už někdo podotknul. Také se mi nezdálo provázání. Zvlášť to protkávání, které si nevybavuji, že bych se je učila při šité krajce, při výšivce v sítě však ano. (SUPŠ-Textilní, ruční zpracování textilií)

 
seznam.mih  04.06.12 10:40
Nějak ..

Mno jako … hezké … ale pro mě to nic neříká. Krajka není něco, co by mě uchvátilo. Myslím, že s mým názorem tu budu sama :) Mám radši jiný věci ..
(kdyby zase někdo chtěl poukázat na důležitost mýho příspěvku, tak prostě ráda okomentovávám každej článek, co přečtu. Komu se to nelíbí, ať ho nečte.)

 
erima
7 příspěvků 04.06.12 12:55
Dečky, vsadky

První dečka je jednoznačně vytvořena technikou síťování, kde se vzor na síťce vytvoří vyplněním jednotlivých ok síťky jehlou. Termín šitá krajka je v dnešní době užíván pro jinak pracovanou krajkářskou techniku. Další, oválná dečka, či vsadka je háčkovaná a u poslední krajky si také dovoluji polemizovat. Základ-tyl je strojový, ale výšivka je ruční. Paličkuji a jsem absolventkou pletařské průmyslovky/praxe v Tylexu a Krajce/, a VŠ textilní/.

 
Ada Pekelná
971 příspěvků 04.06.12 13:26

Díky za upřesnění. V krajkách se tolik nevyznám. Pokud je ta poslední výšivka skutečně ruční, tak je nebývale precizní, to už by dneska snad ani nikdo nedokázal…

 
gurumina
12 příspěvků 06.06.12 10:40

Ado, dokázal. Pořád u nás existuje obor umělecká krajka, kde fungují skuteční profesionálové. Naopak věřím, že dokážou ještě víc.

 
TheZdenyk
68 příspěvků 04.06.12 17:22

Já jsem téhož názoru.Nejdřív jsem napsala svůj příspěvek a až potom četla ostatní.Takhle vypadám,že jen papouškuju.Om­louvám se.

 
gurumina
12 příspěvků 04.06.12 13:24

No vida, prima, dobrý článek, díky za něj!

 
Mici Mathonka  04.06.12 14:18

ta posledni vsadka se mi moc libi, hned bych ji nasila na nejake satecky nebo halenku :)

 
Bugatti
4052 příspěvků 04.06.12 16:37

@Moir Nevím sice proč nesmí plést, ale říká se to. Moje babička musela plést doma od dětství, už jako hodně malá si musela sama plést punčochy a spoustu dalších věcí; v dospělosti jí zjistili srdeční vadu a lékaři jí zakazovali plést. Nedbala jejich rady a pletla dál, byla to její celoživotní záliba a uměla to neskutečně precizně. Dožila se devadesátky.

 
holka
254 příspěvků 04.06.12 16:38

Tenhle nápad na využití krajkových deček se mi moc líbí…

http://www.janavalachovicova.com/…05/year.html

 
Moir
1808 příspěvků 04.06.12 20:39

A to se mi moc líbí! Možná adoptuju ;).

 
TheZdenyk
68 příspěvků 04.06.12 17:19

Tak ta první dečka je vyšívaná na síťovaném základu a poslední je ručně vyšívaný tyl.Taky jsem zkoušela.

 
LaalaB
708 příspěvků 04.06.12 17:58

Článek sice zajímavý, ale nějak mi sem zas tak moc nepasuje. První půlka patří spíš do nějaké kulturní rubriky a druhá do magazínu pro fajnšmekry na ruční práce

 
Lola  04.06.12 18:17

@MartinaMarie
Ty hlášky o půjčování bot mají reálný základ, tak se skutečně dělo. Moje babička pocházela z velmi chudé chalupnické rodiny na Vysočině, a hodně mi o těch časech vyprávěla. Přišlo mi to vždycky velmi zajímavé a dokázala jsem ji poslouchat celé hodiny. Například sociální rozvrstvení obyvatel šlo dobře poznat podle nejcennějšího zvířete, které rodina chovala. Nejchudší chalupníci měli doma jen kozu (to byl případ mé babičky), bohatší měli krávu. Koně byli jen u sedláků. Děti chodily zásadně bosé, pouze na práci na poli dostávaly dřeváky, které šlo snadno vyrobit doma.
Rodina si polepšila, když pradědeček jako kameník dostal práci u Mitrovských na opravách hradu Pernštejna, to si za vydělané peníze koupili krávu. Babička pak jako mladé děvče nastoupila do služby u hraběnky na zámku v Brtnici, kde se čas od času dostala k obnošeným oděvům po panstvu, a to už bylo v rámci jejich vsi velké terno :) Asi od dvaceti let pracovala v Brně jako chůva a poznala zde mého dědečka. Zajímavé je, že ani pak hraběnka na ni nezapomněla a poslala jí jako svatební dar dvě krajkové zavinovačky na miminko, které se dodnes v naší rodině uchovávají a používají jako vzácná relikvie - naši novorozenci jsou v nich dodnes slavnostně odnášeni z porodnice, křtěni a fotografováni už ve čtvrté generaci :) Šetrnost vůči všem látkám a oblečení zůstala v mé babičce doslova zažraná po celý život, a dodnes mám na památku schované některé úplně obyčejné kapesníčky a utěrky, které velmi pečlivě a důmyslně zašívala a vyspravovala ještě v 21. století tak, že různé záplaty a přešívání až téměř nahradily původní látku …

 
MartinaMarie
123 příspěvků 04.06.12 20:59

S botami jsem to myslela tak, žese to často používalo jako vtip a nebo jak to bylo užito v mých oblíbených Světácích. A také v souvislosti s cikány a docházkou do školy.
Užila jsem si spousty vyprávění hlavně od babičky, která se narodila na Pražském hradě, vyrůstala v Meranu, pak návrat do Prahy, měla dost dobrodružný život.
A pak jsem slyšela nádherné historky o české větvi Thurn-Taxisů. Moc se mi líbila ta, jak jeden z nich emigroval v 68 jen tom, co měl na sobě, a navštívil strýčka na Duinu u Terstu, když neměl honem kam jít. Strýček, když ho viděl jen v jedné košili a odrbaných kalhotách, okamžitě mu pořídil kompletní výbavu gentlemana čítající několik kufrů oblečení na všechny možné příležitosti. Nosil ty věci pak mnoho let ve Vídni, kde mu maminka dohodila podnájem u baronky Klingerové (vdovy po textilním továrníkovi původně z Nového města pod Smrkem). Škoda, že se mu nepovedla restituce Loučeně a Mcel a rozsáhlých pozemků s lesy, možná by to tam dnes vypadalo jinak. Vy máte v rodině krajkové zavinovačky jako dar. Moje babička dostala darem od Habsburků drahou panenku, na kterou se za odměnu směla jen dívat, nikdy si s ní hrát. Měla na ni v dětství takový vztek, že ji pak nechala svým dětem napospas, z panenky nezbylo nic. A dědeček mého známého (kamarád mého kamaráda) Thurn-taxis byl vyhlášený sukničkář a bývalé služebné dostávaly od něj po otěhotnění darem pěkné vilky přímo ve vsi. Dodnes se tyto stavby dají v Loučeni poznat. Byl ke svým bývalým milenkám a potomkům šlechetný, což nebylo běžné, a proto ho jeho legitimní potomci chtěli zbavit svéprávnosti, aby jim tatínek nerozhazoval majetek, ale to už je zase další historka.:-)

 
nojono  05.06.12 01:58

Koukám, se nám tu vyvinula hezká dámská mesaliance. Vy, které vládnete angličtinou doporučuji Watching the English od Jane Fox. Zmiňuji tu knihu proto, že nabízí roztomilý náhled na vrstvy anglické společnosti, s o to překvapivějším přesahem do českých poměrů :-). To na okraj.
Ale ať naše babičky byly odkudkoliv, jedno nás všechny stíhá dosud: úžas nad kvalitou, zármutek nad tím, co si uchováváme už jen ve vzpomínkách, a bezradnost. A ruku na srdce, co kvalitního necháme svým potomkům my? Kolik se teď investuje do kvalitních věcí? Kolik z nás si pořídí věci jako např. designovou investici?

 
LaalaB
708 příspěvků 05.06.12 13:14

Zajímavý tip. Už to hledám:-)

 
christinka
79 příspěvků 05.06.12 12:24
babičky

To se tak krásně čte! Sama pocházím s Vysočiny, nedaleko Brtnice ;o) Ale bohužel moje babičky mi nic takového nevyprávěly, škoda, byla jsem ještě moc malá, když zemřely ;o(

 
mitrid  05.06.12 06:06

Slintám. Vždy jsem měla slabost pro staré práce, ze kterých bylo na sto honů cítit, že v tom autor nechal kus duše, kus života. Bohatě iluminované knihy, šaty vyšívané do titěrných detailů, nápadité šperky…i nářadí bylo pořádné, ne na baterky. Oblečení vydrželo po generace, protože bylo kvalitní.

 
libuse.lei
15 příspěvků 05.06.12 12:27

Jsem staromil a staré ruční práce velmi obdivuji. Babička (85) a její maminka šily a vyšívaly slovácké kroje (Hrubá Vrbka). Jedno léto jsem věnovala tomu, že jsem všechny komponenty (často už prožrané od molů nebo chycené plísní) opatrně vyprala, vyžehlila a roztřídila. Vznikla úžasná sbírka, zejména ručně háčkovaných límců a rukávců, vyšívaných ubrusů, ubrousků a ložního prádla.

Co mě však velmi překvapuje, že někteří staří lidé si neuvědomují hodnotu starých věcí. Babička říká „To už je staré, to už nemá cenu…“ Škoda jen, že textilie tolik podléhají zubu času či škůdcům.

 
Karoleenah
2322 příspěvků 05.06.12 18:59

Mně to vykládejte! Moje prababička, která tyhle „staré“ věci bytostně nesnáší a obecně nemá k hmotným statkům kdovíjaký vztah, všechny své vlněné krásně vzorované šátky a vůbec oděvy vyházela a z malované truhly udělala koplín pro slepice. Ach jo. A já, velká milovnice výšivek, folklórních a květinových vzorů, můžu jen fňukat, co za poklady jsem mohla mít. :)

 
atrix  15.06.12 02:17

Takhle já doslova vyla jak šakal, když mi manželova sestřenice vyprávěla rodinnou storku na téma „když rodiče koupili tenhle dům, komplet celou výbavu porcelánu a skla po bývalých majitelích vyhodili na zavážku“. Málem mě trefilo při představě, jaké poklady se tehdy roztřískaly s tím, že to už je použité a staré, tak co s tím jiného… Já si dva vyšívané polštáře po mé prababičce uchovávám jako poklad, je to neuvěřitelná výšivka tenkou bílou nití na jemném bílém plátně - i s monogramem. U toho bych komplet přišla o zrak, kdybych to vyšívala. :D

 
Atlacoya
2146 příspěvků 06.06.12 01:02

@MartinaMarie Onehdy jsem ve vlaku vyslechla vyprávění o paní, která pro své první dítě nakoupila spoustu oblečení, že ho v bytě neměla kam dávat. A protože za nějakých 5 let plánovala další, tak si pronajala sklad, aby měla oblečky kam dát.

 
MartinaMarie
123 příspěvků 06.06.12 15:58

Atlacoya:
Tak ta musí být taky pěkně švihlá!:-) Moje švagrová si nemusí pronajímat skladové prostory, má jich kolem sebe dost. Nevím, jestli schovává něco po chlapečkovi. Na něj nechtěla použité nic. Ani od svých příbuzných, ani když jsem jí nabízela cestovní postýlku za několik tisíc, kterou moje kamarádka použila jednou a opět složila do krabice. Kamarádka mi ji nabízela zadarmo. Zatím další dítě neplánují. Společně s bratrem zarovnávají dům, ve kterém bydlí s našimi rodiči (rodiče jsou 3/4 roku na chalupě), vším možným, podle mne spíš nemožným.:-) Bratr se ženou obývají první patro poměrně velkého domu, byt mají asi 130 - 140m2 plus velký balkón a terasu, k dispozici velkou zahradu. Za 5 let stačili zaplnit nábytkem a doplňky všech možných stylů nejen svůj byt, ale i schodiště, skoro celou velikou půdu, jednu garáž, jejich krámy a krabice od nich jsou i v zahradním domku - uzavřené krbovně a dokonce i ve skleníku, do kterého nic nesázejí, ale mají v něm další krámy. Hlavní koníček mé švagrové a mého bratra je trávení času, klidně i celých víkendů, po obchodech a nakupování, nakupují stále a všechno.
Naše maminka, vždy když se vrátí z chalupy, nestačí koukat, co se v domě děje, a co všechno zase přibylo. Dům stojí hlavně její zásluhou, díky její pracovitosti a šetrnosti, na všechno si v životě vydělala, takže se jí samozřejmě takové hospodaření nelíbí.
Mám pocit, že švagrová trpí nějakým komplexem nebo úchylkou, že musí mít všechno. Kdyby aspoň nakupovali nějaké hodnotné nebo kvalitní věci, umělecké kousky, ale jsou to běžné věci v obrovském množství. Doma to mají přeplněné a přeplácané, všude kolem to vypadá jako ve skladišti. Jediné, kam ještě neskládají věci je kupodivu bazén.:-))
Kdybych to při návštěvách nevídala, ani nebudu věřit, že je takhle někdo schopen žít.

 
szidi  06.06.12 14:42
...a řemeslo nyní

To je teda ukázka piplačky! Ado, už jsem Vám psala, ale spadl mi e-mail, tak teď nevím, zda Vám došel, tak ještě jednou tady- je to k tématu…„A jak se vsazují krajky v dnešní době?“ No přece entlem! A nahusto! Výrobek nejmenované, leč poměrně známé české návrhářky. Řemeslo je v tahu…Prosím o Váš názor. Děkuji.

 
Rhianni  08.06.12 16:26

U té poslední si dovolím poznámku - v Bretani tímto způsobem vyšívaly ženy své čepce. Jednalo se o bavlněný tyl, který se posléze škrobil, používaly se však tenčí nitě.

 
atrix  15.06.12 02:28

Nejen v Bretani - na Moravě k některým krojům patří pro vdanou ženu také tylový šátek vyšívaný bílou nití.

 
Šošana  11.06.12 23:40

@MartinaMarie Já zase mohu dosvědčit - ze svého okruhu - že se dětské oblečení hodně recykluje, tedy to, z kterého děti vyrostou, posílají maminky dál, předávají si je. Funguje to dobře. Hlavně tedy u mladších děvčat. Po klukách se oblečení ne vždy dochová předatelné, tedy bez prošoupaných kolen apod. :-)

 
Peja  13.06.12 13:47

Drobná poznámečka - krajka označená za „šitou krajku“ není skutečnou šitou krajkou. Je to krajka síťovaná s výšivkou v síti. Šitá krajka vypadá docela jinak.

 
Alaine
1 příspěvek 21.08.12 15:12

Jen na okraj: první dečka je s největší pravděpodobností síťovaná, druhá háčkovaná - napodobuje paličkovanou krajku. Šitá krajka vypadá poněkud jinak. kdo by chtěl vidět opravdu nádherné krajky doporučuji navštívit Muzeum krajky v Prachaticích

Kurz základů práce s kůží.

Kdybyste nevěděli, co se zítřejším dlouhým zimním večerem, přijďte... Celý článek

Poslední článek:
Jak mě mrazilo při předvánočním nákupu bot

Letos do Vánoc zřejmě zrmznu. Nepovedlo se mi v řetězcích sehnat... Celý článek

Novinky e-mailem

Pekelné články Vám doručíme ještě zatepla.

Přihlásit

Sexy nevěst(k)a?

Ne každá nevěsta touží po našlehaných svatebních šatech a upnutém... Celý článek

Krajka

Líbí se vám krajky? Ne, špatná otázka: znáte někoho, komu by se... Celý článek