Kupujete oblečení puberťákům?

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
 
Lidus10  19.10.13 23:40
Kupujete oblečení puberťákům?

Zdravím dámy,
chtěla bych se zeptat, jestli kupujete např. k Vánocům sami oblečení puberťákům, nebo vše radši necháváte již na nich? Mám ráda překvapení, ale jim se již bojím něco objednat. Případně máte nějaké tipy?

Stránka:  1 2 Další »

  Reakce:
 
Haslerka1251
109 příspěvků 19.10.13 23:59

Ze svých vzpmínek na pubertu můžu říct, že se v 95 % případů nepodařilo rodině trefit do vkusu (a hlavně velikosti). Ani s kosmetikou se moc netrefovali. V té době bych spíše asi ocenila takové to „NA, tu máš tolik a tolik, kup si co chceš. A tu máš ještě čokoládu.“ Navíc to ušetří to trapné rozbalování dárků, kdy na vás kouká celá rodina a čeká na to radostné (a často předstírané) „JEeeežiš, díky, super“…v pubertě mě tohle ubíjelo vždycky nejvíc. Radila bych se jich buĎ zeptat co chtějí a pak k tomu přihodit nějakou maličkost, o které vím, že jim nebude stát v poličce zbytečně anebo jim prostě dát umírněnou částku peněz.

 
Lidus10  20.10.13 00:23

Naštěstí se většinou trefuji, protože máme velmi podobný styl a ptám se jich co chtějí, abych přibližně kdyžtak věděla, ale jsem na ty překvapení trochu ujetá. Jinak je pravda, že peníze oceňují vždy nejvíce :D

 
Ems
1482 příspěvků 20.10.13 00:26

Tak já poradím jako puberťák. Udělám v malování koláž z obrázků oblečení který si vyzkouším nejprve v obchodech, dopíšu odkud daný kousek je, v jaké velikosti by byl na mě. Dám tam vždy víc věcí, takže si „Ježíšek“ může vybrat co mi koupí a stále to je aspoň trochu překvapení. Většinou to nechám uložené na ploše…:-)

 
gummybee
4595 příspěvků 20.10.13 00:27

Já bych to viděla stejně, rodiče mají často odlišný vkus než dospívající děti, takže oblečení bych si netroufala, případně když už, zapojila bych do výběru nějaké synovce či neteře, někoho kdo bude mít podobný vkus jako děti..
pokud chcete překvapení, koupila bych nějakou věc, která není až tak o stylu, nějaký třeba diář, pero.. nebo třeba pro holky bývá snadnější vybrat bižu, tam se dá docela trefit..
edit: @Ems to je dobrý tip :) já takhle rodince průběžně doplňuju seznam knih co si chci přečíst, je tam toho víc tak si z toho vždycky něco vyberou a taky mám překvapení, a navíc z toho mám radost :)

Příspěvek upraven 20.10.13 v 00:29

 
bertulka  20.10.13 00:27

Já jdu s dcerou oblečení nakoupit dopředu, užijeme si to spolu, vybere, co se ji líbí a pak dostane ještě překvápko -knihy, něco do pokoje, kosmetiku, plyšáka -toho snad bude chtít ještě ve 20!

 
Dagbog
29 příspěvků 20.10.13 07:21

No, za komunismu byl člověk za dobré oblečení podle svého vkusu vděčný a sám by ho rozhodně nesehnal a nezaplatil. A přijde mi, že dneska už zase není kvalitní oblečení triviální záležitost. A aspoň kluci reagují v obchodě při společném nákupu pozitivněji, než by člověk očekával (pokud se tedy kupuje a ne že jen očumuje nebo nedejbože jen tak zkouší, to asi chlapi nesnášej v libovolném věku). Otázka spiš je, jak moc je jeden ochoten „puberťáka“ respektovat a jak moc se bude snažit prosadit své vlastní názory a „přiohnout“ ho.

 
Lizbeth
106 příspěvků 20.10.13 14:30

Už ne.
Ale ještě tak před rokem ano - měly jsme stejný vkus..uběhlo však pár týdnů či měsíců a netroufám si, protože jsem zaregistrovala kulení očí, frkání, posměšné škleby nad nabídnutým oděvem..
Pokud jsem někde sama a připadá mi, že toto by se mohlo líbit, tak to vyfotím, doma ukážu a pak teprve koupím.
Tentokrát na vánoce nedostane spoustu oblečení jako loni - ale jen nezávadné doplňky jako kabelčička, rukavice, naušnice a kosmetika..do triček, kalhot, šál a bot už se pouštět nebudu..nechci zažít oboustranné zklamání.
A přihodím prostě peníze.

Společné nakupování jsem realizovala naposledy někdy na jaře a já jsem byla ten, kdo si řekl - Nikdy více..Její ofuky a lhostejnost, že chci utratit své peníze za její hadry, byly do nebevolající..Vím, že je to směs studu, trapnosti a nevycválanosti, ale efekt byl stejně takový, že jsme téměř nic nepořídily.

Jinak naprosto respektuji, že má svůj vkus, že nosí věci, které se mi nemusí líbit a nekecám jí do toho. Neměla jsem to ráda sama, tak to nedělám jí.

 
Lizbeth
106 příspěvků 20.10.13 14:33

http://hodiny-sperky.zoot.cz/…e-timi-apple

Na zoot jsem objednala tyto naušnice ale v červené - také až po jejím schválení..Myslela jsem napřed, že bude chtít ty dopravní značky, ale pak jsem upozornila na tyto a jí se kupodivu líbily stejně jako mě..

 
Jetthro
1129 příspěvků 20.10.13 15:19

Me rodice kupovali obleceni i coby pubertakovi s prazvlastnim vkusem - mama proste mela vzdycky prehled co se mi zrovna libi a vzdycky se trefila. No a pak nekdy v 18 se mi vkus uz celkem ustalil na takovem lehcim minimalismu a presly me ruzny silenosti, takze ted s mamcou nakupuju rada, vkus mame podobny a jedna pro druhou fungujeme jako objektivni hodnotitel a cervene vystrazne svetylko ktere se rozsviti pred nakupem nejaky blbosti.

Jo a je mi 21 a plysaci ve me stale vyvolavaji nadseni :D

 
Mefisto
74 příspěvků 20.10.13 18:48

Minulý rok som bola doma na vianoce. (mam 20, ale uz 2 roky pracujem v Prahe). Rozbalujem darek a z neho vypadne nejaka prazvlastna vec, vravim (velmi nepresvedcivo) : „jee mami, ty si mi kupila.. pyzamu?“ a mamina s ublizenym vyrazom ze nie, ze to su saty. Mile damy, tak zle saty som uz hrozne dlho nevidela a pritom moja mama ma fakt dobry vkus, sama sa oblieka velmi dobre. Toto vsak bolo cosi priserne od Smash. Ked mama zo mna nakoniec vypacila ze sa mi to nepaci a ze to na 99% nikdy neobleciem, nikdy som nevidela tak velmi ublizeny pohlad. A uz ani nechcem.

Takze verdikt. Oblecenie deckam starsim ako 10 rokov, NIE.

 
Morže
1091 příspěvků 20.10.13 20:54

V pubertě jsem si tak strašně přála, aby moje mamka ráda se mnou nakupovala oblečení. Bohužel moje mamka není ten typ, co by ráda chodila po nákupech nebo v kavárničkách a její ideál stráveného času je někde v přírodě pod stanem, kde je pomalu nejvíc bahna a kde dostane pocit, že se nemusí o sebe starat. Ale když už se rozhodla, že jsme fakt na sebe něco potřebovala, tak sme vyrazily k Vietnamcům a tam jsem si mohla vybrat. Pokud jsem byla hodná a moc jsem přemlouvala mamku, tak i něco navíc :) takže za mě - ano kupujte, ale je dobré znát styl puberťáka a když si nejste jistá, tak já byla vždy ráda za nové ponožky, spodní prádlo, nebo domácí oblečení nebo něco, co jen tak člověka neurazí.

 
alvapboudica
61 příspěvků 20.10.13 22:24

Sama ne, nemá to cenu. Musí si vybrat. Taky se to musí naučit.
S dcerou spolu chodíme nakupovat. I v pubertě a i teď po pubertě. Docela si umíme navzájem poradit.
Se synem chodím jako platící doprovod, naštěstí si vybírá v rozumné cenové relaci a zdá se mi, že má i svůj styl - pochopitelně odpovídající věku.
Mám však tuto příhodu: Vracela jsem prodavačce tričko, které si syn vyzkoušel s tím, že ho nebereme, protože se mu nelíbí motiv obrázku na triku. A slyšela jsem: „to si s ním teda užijete, když je tak vybíravý.“ Docela mě ta poznámka zarazila. Naopak jsem ráda, že si vybírá.
Podotýkám, že jsme nijak neprudili a jiné dvě trika si koupil. Nikdy jsem takovou poznámku neslyšela, když jsem nakupovala s dcerou. A taky si nevzala každé oblečení.

 
andano
577 příspěvků 20.10.13 23:38

@alvapboudica
Příhodu s prodavačkou jsem zažila snad padesátkrát, jak se syny, tak s dcerou (už jsou dospělí).
Na tohle je jediná reakce - položit a jít - a často jsme ji aplikovali. Řada prodavaček si uvědomuje, že peněženku drží rodič (v pořádku) a snaží se zavděčit především rodiči (proč ne), ale nějak se domnívá, že rodičům udělá největší radost, když vyjádří pochopení s tím, jaké mají se svým dítětem trápení (to si ještě užijete…). Časem jsem si vypěstovala obranný mechanismus - jakmile se prodavačka snažila mezi mě a dítě (= myslící skorodospělý jedinec oblékaný za moje peníze) vrazit podobný klín, odcházíme. Nemá smysl se za těchto okolností handrkovat dál, taková prodavačka nemyslí, co zajímavého by nabídla skutečnému zákazníkovi.
Jinak v pubertálním věku dětí jsem měla tu smůlu, že moje děti nechtěly jen nafasovat peníze a jít si oblečení koupit samy, protože vypadaly o dost mladší a prodavačky se k nim chovaly vesměs podivně, takže jsem to až po nákupy obleku do tanečních byla nucená absolvovat s nimi.
Ale oblečení jako dárek jsem nikdy nekupovala a ani bych si netroufla (je za tím ale trauma z dětství, kdy se mě má matka snažila oblékat podle jejího vkusu, což se mi příčilo, ale nic jiného mi nezbylo než nosit, co bylo…).
Teď občas něco koupím dceři… ale vždycky myslím na to, jestli bych to chtěla sama (kdyby ona to nechtěla).
(Takže minulý týden jsem si koupila kotníčkové zimní boty a skončily jako dárek.)

 
Šošanah
1223 příspěvků 21.10.13 07:15
@alvapboudica píše:

A slyšela jsem: „to si s ním teda užijete, když je tak vybíravý.“ Docela mě ta poznámka zarazila.

Drzost. Další „dobře míněná rada“. Škoda, že vedení prodejny nebylo vybíravější při výběru prodavaček.
Chvilku jsme se včera dívaly na MP s dcerou (14) a zasmály jsme se, protože její první reakce, když viděla nadpis tohoto vlákna, byl vyděšený výkřik: „No jasně!“ Lekla se, že byste snad chtěli nechat děti v pubertě bez oblečení. :-)

 
tajinka
87 příspěvků 21.10.13 08:39

.

Příspěvek upraven 11.01.16 v 01:15

 
ajujuška
422 příspěvků 22.10.13 19:16

KUpujem, dlho dlho dlho hľadám vyberám počúvam, čo by chceli. Milujem, ked sa trafím, to pišťanie a otázku To je fakt pre mna? zbožnujem. ak sa netrafím, je to tak 8 ku 2 (2 sa netrafím, tak to nafotím a predám. Peniaze si nechá obdarovaný človek, kúpi si niečo iné.

 
Syslik1
95 příspěvků 22.10.13 20:16

Většinou mi stačilo, když jsem od září poslouchala líčení, co kde bylo tak báječného ke koupení - jen bylo potřeba nepřeslechnout, že to či ono je už out. Docela jsem se trefovala. Jen škoda, že podobně neposlouchá druhá strana, to bych nedostávala krémy, na které jsem alergická, nebo přesladké voňavky. Nejlepší je robotický vysavač, který mi byl pořízen po povzdechu „to by nezvládlo ani deset robotických vysavačů“. Dárce zaregistroval pouze robotický vysavač (a opravdu ty chlupy po psech nezvládne).

 
Barbuchaa
211 příspěvků 22.10.13 20:53

Z pohledu druhé strany - je mi 20 a ještě nedávno mi mamka sem tam něco koupila, vkus máme hodně podobný, takže si ani nepamatuji, že by se „sekla“ a vzala něco mimo. Spolu na nákupy jsme chodily jen velmi málo. Teď už mám oblečení na její vkus moc, tak mě v mém sběratelství odmítá dál podporovat :D Co se pubescentní sestry týče, jednou za kvartál vykňourá finanční obnos a jdeme na nákupy spolu. Vkus má úplně jiný, tak jí rodiče mimo nezávadné drobnosti nic moc nekupují - vybírá si sama, a u dražších záležitostí jako boty nebo kabát pouze dělají „dozor“, aby byl daný kousek úměrný ceně.

 
aailyyn
807 příspěvků 25.11.13 13:25

Rodina celkem znala v pubertě můj vkus (nebylo to tak těžký), ale teď už si fakt netroufnou. No, pořád lepší obálka s penězi, než pod stromkem s křečovitým úsměvem předstírat, jak mi ta divoce barevná, o tři velikosti větší mikina udělala radost. Hlavně špatná velikost je průšvih, nic tak „nepotěší“ nejen puberťákovo sebevědomí, jako se do toho super trička nenarvat, eventuálně objevit pod stromečkem stan, to by mi zkazilo Vánoce ještě dneska (je mi třiadvacet)… Věci na sebe dostávám k různým příležitostem jako jsou narozeniny jen od své tety, která má můj styl fakt zmáknutý. Pokud si nejste stoprocentně jistá vkusem i mírami svého puberťáka, nepouštejte se do toho. Myslím, že finanční obnos mu svátkovou romantiku opravdu nezkazí. :-) Pořád lepší nemít překvapení, než mít frustrované „oni mě vůbec neznají a nechápu“ svátky. :-) Puberťačkám i slečnám, pokud si netroufáte a chcete udělat radost nějakou neškodnou drobností, řekla bych, neprohloupíte koupí nějaké drobnosti jako lak na nehty.

 
zwedavka
676 příspěvků 25.11.13 13:33

Někdy nakupuju s puberťáky, někdy dám peníze, ale raději se nákupu zúčastním, abych aspoň trošku eliminovala bokovky proklatě nízko a další výstřelky.
Sama si troufnu tak na tepláky či ponožky.

 
Cornero
386 příspěvků 25.11.13 17:45

Vzhledem k tomu ze ani ja na prvni pohled na raminku nepoznam jestli mi bude neco perfektne sedet a sluset tak bych rozhodne nemel odvahu kupovat obleceni nekomu o generaci mladsimu.

 
Jayanna
49 příspěvků 25.11.13 20:03

Ani omylem… Synci tak balili spolužačky, že potřebují pomoci s nákupem oblečení. Vždycky se nějaká našla… Já dávala pouze finanční limit, co jsem ochotná proplatit.

 
Dixie Sunday
417 příspěvků 26.11.13 06:45

V takomto prípade by som asi v niektorom z obchodov pre mladých, Zara, H&M či Mango kúpila darčekovú poukážku v nejakej mnou zvolenej sume, nech si obdarovaný puberťák/puberťáčka vyberú niečo naozaj podľa svojho vkusu. Ako dietko obdarovávané pračudesnými vecami od viacerých členov rodiny by som to v tom čase naozaj ocenila :)

 
MP Katka
15 příspěvků 28.11.13 19:39

Moja maminka mi niekedy v obchode o niečom, po čom som hrozne túžila, povedala - to si teraz nemôžeme dovoliť. O mesiac som to našla pod stromčekom a aká to bola radosť:).

Stránka:  1 2 Další »
 Váš příspěvek

Kurz základů práce s kůží.

Kdybyste nevěděli, co se zítřejším dlouhým zimním večerem, přijďte... Celý článek

Poslední článek:
Jak mě mrazilo při předvánočním nákupu bot

Letos do Vánoc zřejmě zrmznu. Nepovedlo se mi v řetězcích sehnat... Celý článek

Novinky e-mailem

Pekelné články Vám doručíme ještě zatepla.

Přihlásit