Móda a Váš protějšek

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
 
Eves
37 příspěvků 24.02.13 16:38
MÓDA A VÁŠ PROTĚJŠEK

Moc by mě zajimalo, jak přítomné dámy řeší nevhodné oblečení u svých protějšků. Neochotu vzdát se pohodlí mikiny, batohu a okopaných bot i dlouho po třicítce.
Nejsem schoplná smířit se s faktem, že můj milý vypadá jako můj mladší bratr. Změnu odmítá s odůvodněním, že si přece nebude hrát na něco, co není. Jde mi jen o výměnu batohu za jiné zavazadlo, opraných triček za casual košile nebo neopraná trička bez nápisů, výměnu mikiny za svetr a pěkné boty. Na džíny se neodvažuji sáhnout.
Bavíme se o každodením oblečení. Na volný čas a přírodu proti mikinám a batohům nic nemám.

Jak to řešíte??? Aby se protějšek necítil omezován a manipulován?

Stránka:  1 2 3 4 Další »

  Reakce:
 
Luara
138 příspěvků 24.02.13 16:50

Nepořizuju si protějšek, co mi nevyhovuje a není napravitelný. Zažila jsem to v rodině. Ne u rodičů, ale u blízkých příbuzných. Permanentní zápasy, ostudy, trapasy. Takže se docela dívám, jak se muž o sebe stará, jak bydlí, jaký má vkus. O člověku to také něco napoví.
Uramínkujte mě, ale neumím si představit nutit třicetiletého muže do změny šatníku, zatímco on se vehementně brání. Něco jiného by bylo, kdyby uznal, že potřebuje poradit.
Ale vcelku mě zajímá, co ostatní, jaké mají zkušenosti. To zase jo :)

 
Eves
37 příspěvků 24.02.13 16:56

No já vím. To je celkem logické. Jenže já se prostě zamilovala. A batohu jsem si tehdy snad ani nevšimla :-) Teď z toho mám už skoro noční můry. Přece se nerozejdu s člověkem jen proto, že se nechce vzdát batohu. A ještě mám sama ze sebe špatný pocit, že jsem povrchní.

 
Luara
138 příspěvků 24.02.13 17:01

No to ne, ale modeman to asi fakt nikdy nebude. Myslím, že přesvědčování nemá smysl. Já bych asi čas od času zakoupila něco slušnějšího jako dárek. Dárek je neslušné odmítnout. Ale začala bych opravdu nenápadnějšími nepodezřelými kousky. Třeba hezká taška přes rameno, nebo i slušnější batoh k narozeninám apod.

Příspěvek upraven 24.02.13 v 17:01

 
anja.1
268 příspěvků 24.02.13 17:01

U nás obou zabralo Modní peklo. Mně ujistilo, že nejsem divná, když se mi od dětství líbí elegantní móda a partner zareagoval na praktické ukázky v Adiných sžíravých článcích.

 
MUDr.Lant
389 příspěvků 24.02.13 17:05

Tak buď jej opravdu milujete a přijmete jej takového, jaký je (i s tím batohem…) a nebo jej chcete měnit.
Chápu, že by se vám líbilo, když by chodil „dospěle“ oblečen, ale třeba by to už pak nebyl on.
Jinak náhradu bych udělala jen za rozpadající se věci, až překročí nějaká věc poločas rozpadu, nabídla bych mu, že bychom mohli jít spolu na nákup a že bych mu chtěla ukázat v čem by se mi třeba líbil ještě více než teď (ale sama pochybuji, že to zabere).

 
Luara
138 příspěvků 24.02.13 17:06

Někdy pomůže podívení se nad nevhodným oblékáním někoho úplně cizího.
Bohužel u toho mého rodinného případu pomohl až výsměch mladé milenky, tehdy ještě ne milenky, ale potenciální milenky, která dotyčného doslova přetvořila k obrazu svému. On chtěl mladé maso a ona si diktovala :) To jsme všichni jen mrkali, jak šlo za chvilku, co nešlo celé roky, desetiletí…

 
Elinor.S
243 příspěvků 24.02.13 17:08

Můj muž nosí taky batoh, ale jen do práce a to mi nijak nevadí. Jinak je docela tvárný, nechá si poradit. Musím uznat, že vzhledem k jeho koníčkům je jeho nejčastější oděv maskáče, farmářky a k tomu podobné vesty a mikiny. Jinak tmavé rifle, trička - ovšem na jakékoliv nápisy je alergický, takže nebrat a svetr. Nerad výrazné barvy, občas ho přesvědčím :-) Oblek nosí rád, tedy když je příležitost, nijak se mu nebrání. Myslím, taková zlatá střední. Když si jde něco kupovat (což taky nerad),chce abych mu to zhodnotila. Ale zas já ho extra do ničeho netlačím, nemáme problém se domluvit. Pro něj je oblékání daleko méně podstatná záležitost než pro mě :-)

 
Eves
37 příspěvků 24.02.13 17:15

Vůbec nejde o to, aby se snad proboha začal zajímat o módu. :-) Spíš o to, aby konečně tak nějak v tom oblékání dospěl. Sama vidím, jak ho lidi kolem neberou vážně, protože prostě není úplně vhodně oblečen. Má zajímavé nápady, je chytrý. Ale prostě vypadá jako student.
Doba je krutá a dá hodně na první dojem.

 
Luara
138 příspěvků 24.02.13 17:20

@Eves To není povrchnost. Povrchnost mi v tomhle připadá jako jakýsi mýtus. Oblečení není šlupka od brambory. Vybíráme si ho, u čehož používáme mozek a něco o nás říká, ať se nám to líbí, nebo ne.
Také se mi jednou stalo, že jsem byla krátkou dobu schopná oblečení přehlížet. Krátkou dobu to ale netrvalo kvůli oblečení, ale kvůli jiným závadám, co se objevily po opadnutí nadšení. Na druhou stranu klidně přiznám, že když vidím pro mne hezkého muže v padnoucím obleku, nebo košili a pěkných kalhotách, oholeného, s upravenýma vlasama, prostě se podívám. Jako by na mě volal, že je má krevní skupina a že to nebude sportovně založený maník, co mě pozve na jedno a pod stan. Neb pivo nepiju, hospody nesnáším a dívka do nepohody nejspíš též nejsem. V tomhle má Váš přítel trochu pravdu. Nejde ze sebe dělat, co nejste. Ne násilně, pokud člověk nechce a nevidí důvod.

 
Luara
138 příspěvků 24.02.13 17:22
@Eves
@Eves píše:
Vůbec nejde o to, aby se snad proboha začal zajímat o módu. :-) Spíš o to, aby konečně tak nějak v tom oblékání dospěl. Sama vidím, jak ho lidi kolem neberou vážně, protože prostě není úplně vhodně oblečen. Má zajímavé nápady, je chytrý. Ale prostě vypadá jako student.
Doba je krutá a dá hodně na první dojem.

No, to je oříšek. Třeba se nechce cítit „starší“. Dospělejší. Možná z toho má strach a to klasické oblečení je jeden z projevů „fotrovatění“ pro něj samotného.

Edith: A upozornila jste ho, jak na něj lidé nahlížení? Věřil tomu?
Edith2, ať tady neprotahuju diskuzi: On by to byl první důležitý krok, kdyby tohle pochopil.
Dvě možnosti, buď mu to budete postupně nakupovat nenásilně vy a on jednoho dne prozře, nebo si uvědomí ten náhled okolí a půjde do obchodu dobrovolně, třebas s prosbou o Vaši radu. Byla by to lepší varianta.

 
uu  24.02.13 17:30

.

Příspěvek upraven 10.08.13 v 10:34

 
Eves
37 příspěvků 24.02.13 17:41

Děkuji moc za všechny reakce. Každý názor je pro mě cenný.
Ono to bude asi trochu komplikovanější. Mám pocit, že trochu vzdal svou „kariéru“.
Prý kdysi nosil saka a roláčky. Ale přešlo ho to, když zjistil, že z něj nic nebude a automaticky přejal obječení z prostředí, ve kterém se pohybuje.
Já osobně se oblékám tak, abych se za 1. cítla dobře a pohodlně. 2. oblékám se tak, abych k sobě přitahovala lidi a věci, které chci přitahovat z prostředí kam chci patřit.
Pak ale vůbec nechápu, čím jsem si přitáhla mého milého :-))))

 
anja.1
268 příspěvků 24.02.13 17:44

@Eves
Protiklady se prostě přitahují. :-) Osobně odzkoušeno a testováno již osmým rokem…

 
yanulla
767 příspěvků 24.02.13 17:46

Dámy, já mám doma úžasného muže, jeho klady bych tu mohla zahltit 3 strany MP…Nicméně mezi jeho slabiny lze zařadit „řekněme“ velmi malý zájem o módu. Byla jsem si toho vědoma od začátku našeho vztahu. A ačkoli si zezačátku nepřál ani abych mu radila, natož něco koupila, nyní po 5 letech manželství jsem jistého postupu dosáhla:-) Když jsem mu poprvé koupila tričko (podle svého vkusu) k svátku, nebyl nadšen. Takže jsem příště koupila jiné, které mělo být kompromisem jeho a mé představy a hurá, za uši jsem nedostala :-). Když viděl, že mi opravdu záleží na tom, ja se obléká, začal mě brát na nákupy s sebou, mám poradní hlas, který postupem let k mé radosti sílí! Stará trička, tenisky a bundy jsme postupně vyměnili za pěkná trička, neošoupané džíny, kabát, tašku přes rameno… Můj největší úspěch je zakoupení SAKA loňský podzim (tmavě hnědý manžestr v Reservedu). Tak doufám, že ho teď na jaře začne opravdu nosit:-) Nepovažuji to z mé strany za manipulaci. Vyjádřila jsem pouze své přání a přece v partnerství/man­želství jde o to, snažit se druhému dělat radost a vycházet si vstříc, ne? :-)

 
kayav  24.02.13 17:46

Setkala jsem se zrovna se zajímavým mužským názorem - debatovali jsme o ženském oblíkání (málo šatů, samé riflle) a kamarád řekl, že kdyby na rande s ním přišla holka v šatech, upravená atd (on zvyklý na kecky a mikinu), že by se cítil blbě a donutilo ho to oblíkat se líp. Tudy by cesta mohla vést.-)

 
Luara
138 příspěvků 24.02.13 17:47
@Eves píše:
Děkuji moc za všechny reakce. Každý názor je pro mě cenný.
Ono to bude asi trochu komplikovanější. Mám pocit, že trochu vzdal svou „kariéru“.
Prý kdysi nosil saka a roláčky. Ale přešlo ho to, když zjistil, že z něj nic nebude a automaticky přejal obječení z prostředí, ve kterém se pohybuje.
Já osobně se oblékám tak, abych se za 1. cítla dobře a pohodlně. 2. oblékám se tak, abych k sobě přitahovala lidi a věci, které chci přitahovat z prostředí kam chci patřit.
Pak ale vůbec nechápu, čím jsem si přitáhla mého milého :-))))

Pak podporovat stran kariéry, chválit, připomínat, co se mu povedlo. Neříkám, že to neděláte, nevím, nebydlím s Váma, ale někdy to vypadá jako drobnosti, přitom muži na chválu a všímavost hrozně slyší.

 
trinita
323 příspěvků 24.02.13 17:54

Mám partnera, ktorý síce na nejakú módu zvysoka kašle a nejaké zložité ladenie farieb a štýlov ho vôbec nezaujíma, ale nie je to žiaden ignorant… bežne chodí v rifliach a menčestrákoch, v lete v plátených nohaviciach, v košeliach, tričkách, svetroch a vestách a nosí poltopánky… často do práce jazdí na bicykli, takže nosí batoh… ale ak je príležitosť, oblieka na seba seriózne nohavice alebo celý oblek a košeľu s kravatou…

 
Sibyla
2639 příspěvků 24.02.13 18:26

@Eves Já se trochu bojím, že ta jeho neochota zakrývá hlubší defekt. Možná jen zranění, třeba nic nenapravitelného, ale prostě že do těch dětinských hadrů zalézá jako raněný medvěd, který se buď vylíže nebo pojde. Muži jsou takoví, neúspěch je dokáže porazit, a pak je s nimi těžký život. Hu, měli jsme rodinnou známou, která se jako milé, pracovité děvče seznámila s atraktivním studentem FAMU. Brzy otěhotněla, vzali se, on studoval, ona rodinu živila. Pak absolvoval, a po krátkém čase neúspěch a utrum, u filmu si ani neškrtl. Ten člověk se prostě vzdal a nechal se unášet proudem - čili manželkou. Kamarádila jsem se s jejich dcerami. Jednou jsem tam přišla, a na odpočivadle holešovického činžáku jsem uviděla podivně bezbarvého, naduřelého člověka stát a civět do dvora. Byl to on. Byla jsem u nich několik hodin, večeřela jsem s nimi, a on se mezitím vrátil do bytu, popocházel a mlčel. Celou dobu jako leklá ryba. Rodina na to nereagovala, prý to bylo normální. Nikdy se nedokázal znovu postavit na nohy, začít v jiném oboru, prostě přežíval. Tohle byl děsivý zážitek.
Samozřejmě, to je asi krajní případ, nechci ho srovnávat s vaším přítelem, ale možná by bylo podnětné snažit se ho povzbudit právě ke kariéře, nebo aspoň z něj vytáhnout co a jak: jak se cítí, co by chtěl, oč usiluje. Jako u nás všech je u něj oblečení projevem nitra a vztahu k životu.

 
uu  24.02.13 18:42

.

Příspěvek upraven 10.08.13 v 10:34

 
Luara
138 příspěvků 24.02.13 18:42

@Sibyla Lépe bych to nenapsala. Ani bych nenašla tak dobrý příklad. Muž je nádoba křehká. Žena se z nějakého záhadného důvodu oklepe lépe. Samozřejmě není to 100%, ale přijde mi, že žena nějaké pochybení, neúspěch, nebere jako konečné definitivní selhání, ale jako selhání momentální s nutností se s ním popasovat. Pro muže to bývá rána, která se často nehojí.

Tady určitě nemá smyl muže prosit ani nutit nakupovat něco jiného, jako spíš ukázat mu důvody a vyjádřit podporu.

 
Luara
138 příspěvků 24.02.13 18:51

@uu Au. Popsala jste mého otce. Netýká se to sice vůbec oblékání, ale spíš přístupu k životu. On si hýčkal bolístku a další přídatné bolístky po smrti své matky. Že na něm nezáleží jsme s matkou slýchaly neustále. Na jakoukoli snahu stran matky byla rekací netečnost a nakonec dokonce agrese. Skončilo to na stará kolena rozvodem. Otec se sice úplně neusebral do původní podoby, ale trochu ho to přeci jen pošouplo. A v tomto případě ho pošouplo i to, že jsem na to šla už pak jinou taktikou a nesnažila se mu pomoct a všechno u něj odedřít, litovat ho, doprošovat se ho jako matka, ale nedělala jsem schválně vůbec nic. Takže začal vařit, uklízet, starat se o domácnost, kutit. Vyvedlo ho to dost z apatie. Je dost zvyklý na čistotu a srovnané věci, takže když zjistil, že to neudělám já, a že když bude ležet na kavalci a litovat se, domácnost mu padne na hlavu, dost se sebral.

 
corleone  24.02.13 18:59

Mám k tomu dvě věci:

  1. Kupovat někomu k svátku tričko, které se MNĚ líbí a jemu ne, je sobecké a manipulativní.
  2. Vyvodit z rezignace na módu psychiatrickou diagnózu mi evokuje diagnózu zoologickou.
 
Luara
138 příspěvků 24.02.13 19:11

Nikdo tady snad neradí kupovat tričko, co se nebude líbit, ale naopak tričko, co by se líbit mohlo a bude se více přibližovat nějaké vhodné společensky únosnější podobě.
Nikde není psané, že si jej dotyčný nezkusí a nakonec nebude z trička nadšený.
Co je a není manipulativní je vážně diskutabilní. Navrhuji třeba dogmatické podsouvání vlastních názorů.

 
corleone  24.02.13 19:17

Luaro, nelžete. Bylo napsáno:

@yanulla píše: ..
Když jsem mu poprvé koupila tričko (podle svého vkusu) k svátku, nebyl nadšen. Takže jsem příště koupila jiné, které mělo být kompromisem jeho a mé představy a hurá, za uši jsem nedostala :-). Když viděl, že mi opravdu záleží na tom, ja se obléká, začal mě brát na nákupy s sebou, mám poradní hlas, který postupem let k mé radosti sílí! Stará trička, tenisky a bundy jsme postupně vyměnili za pěkná trička, neošoupané džíny, kabát, tašku přes rameno… Můj největší úspěch je zakoupení SAKA loňský podzim (tmavě hnědý manžestr v Reservedu). Tak doufám, že ho teď na jaře začne opravdu nosit:-) Nepovažuji to z mé strany za manipulaci. Vyjádřila jsem pouze své přání a přece v partnerství/man­želství jde o to, snažit se druhému dělat radost a vycházet si vstříc, ne? :-)
Stránka:  1 2 3 4 Další »
 Váš příspěvek

Kurz základů práce s kůží.

Kdybyste nevěděli, co se zítřejším dlouhým zimním večerem, přijďte... Celý článek

Poslední článek:
Jak uvázat kravatu

nnnn Celý článek

Novinky e-mailem

Pekelné články Vám doručíme ještě zatepla.

Přihlásit