Obezita JE peklo

Fotoalbum tématu (3) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
 
MP scully  29.06.11 14:20

Timhle tematem asi slapnu na spoustu kurich ok, ale cim vic se divam okolo sebe (i diky Peklu, a tomuto clanku, ktery se mi nedavno dostal do ruky: http://fuchsova.blog.idnes.cz/…-ke-dnu.html ), obzvlast ted v lete v obdobi kratasu a tilek, tim vic me biji do oci mlade holky, ktere by potrebovaly zhubnout ne 5, ale 20 nebo vic kilo…Chapu to u dospelych zen, co chodi do prace, staraji se o deti a o domacnost a kdyz prijdou domu, jsou rady, ze si muzou sednout. Chapu to ve vyssim veku, kdy metabolismus uz holt nepracuje jako zamlada a po menopauze se casto prida jeste oblibena stitna zlaza. Ale u holek, kterym je s bidou 15?
Tahle slecna dneska stala prede mnou v supermarketu a mela odhadem nejmin 90 kilo. Bylo ji mezi 14 - 16 lety. Narvana v leginach a upnutem tricku. http://imageshack.us/…ie0154y.jpg/
Dalsi fotka je z aquaparku, za takovou „vanu“ by se nemusel stydet lecktery pivar.
http://imageshack.us/…1160162.jpg/
Jsem rocnik 1984, a na mych fotkach z puberty rozhodne takova koncentrace obeznich divek neni, to muzu odprisahnout. Kdyz vyjdu ven, muzu takovych fotek udelat za deset minut treba dvacet. Nevim proc, ale pripada mi to tristni, mit takhle zrasovane telo uz v mladi.

Stránka:  1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 27 Další »

  Reakce:
 
Alena Cechova  29.06.11 14:49

Jsem ročník 66 a opravdu si nevzpomínám na žádného obézního spolužáka ze základní, střední a ani vysoké školy. Za mého dětství se jezdilo do ozdravovny na výkrm. Zajímavé je, že z mých spolužaček ze střední školy není tlustá žádná doteď. Spolužačky z VŠ žádné nemám, ale spolužáci mají vanu skoro všichni. Spousta z nich už taky bere prášky na vysoký tlak a cholesterol, zatím teda žádnej neumřel, ale trosky jsou to slušný.Já byla vždycky hubená, což mi zůstalo a děsně mi to vadí, když mi to někdo říká, tudíž se nechci navážet ani do tlouštíků, ale máte pravdu, že zvlášť u nejmladší generace je to naprostá katastrofa. Bydlím u školy, kam každé ráno většinu dětí rodiče přivezou autem pomalu až před práh. Já myslím, že je to filozofický problém, protože pro naši společnost je možnost konzumovat do přesycenosti a lenošit znakem sociálního statusu. Kdo je skromný, je asi chudý, a to je out. Kdo nejezdí do každé řiti autem, je taky asi chudý. Atakdále. Já myslím, že by pomohlo veřejné hlásání askeze jako nového životního stylu. Prostě dobrovolná skromnost. Což je utopie, že.

 
Dahllie
2222 příspěvků 29.06.11 15:09
scully ha detto : Jsem rocnik 1984, a na mych fotkach z puberty rozhodne takova koncentrace obeznich divek neni, to muzu odprisahnout. Kdyz vyjdu ven, muzu takovych fotek udelat za deset minut treba dvacet. Nevim proc, ale pripada mi to tristni, mit takhle zrasovane telo uz v mladi.
Podívej se z okna. Uvidíš děti hrající si venku? Neuvidíš a to je ten problém. Doma u počítače a televize ten pohyb není. K tomu dva rohlíky s vysočinou a začíná být problém.
I když já mám co mluvit, sama jsem hodně přibrala na vysoký, kdy jsem nestíhala jíst a jedla jednou denně večer a během zkouškového zase byla ve stresu a žrala jak protržená všechno na co jsem přišla. S tím se pak těžko bojuje. A po pár neúspěšných hubnoucích pokusech přichází takové to smíření se se stavem a apatie
 
MP Ann
215 příspěvků 29.06.11 15:13

.

Příspěvek upraven 12.02.16 v 12:37

 
Karoleenah
2322 příspěvků 29.06.11 20:50
Ann: Já taky žádný druh sportu aktivně neprovozuju, protože sport nesnáším. Vůbec mě to nebaví, všechno to pocení, brrrr. Asi mám chybu v endokrinním systému, protože jsem obvykle po jakémkoliv pokusu o sport zaplavená ledasčím, jen ne endorfinama. V létě sice sem tam hupsnu do bazénu nebo do móře, v zimě párkrát stoupnu na lyže, taky vlastním in-liny. Ale pořád to není nic, čemu by se dalo říkat aktivní provozování sportu. Ale! Nejsem tlustá, do nadváhy mi chybí dobrých 5 bodíků BMI a kdyby se k nějaké nadváze schylovalo, tak se přemůžu a prostě se hýbat začnu, protože vyjít na ulici obézní, to bych se studem propadla. (Ale zase je fakt, že třikrát denně chodím se psem a opravdu hodně chodím pěšky, protože např. odmítám jet do obchodu jednu nebo dvě zastávky MHD a radši se projdu. Ale věřím tomu, že někteří i tu jednu zastávku radši popojedou.)
Jinak ano, obezita je peklo. A taky doufám, že všichni víme, o jakém typu obezity se tu mluví a nenajde se nějaký rýpal bojující za práva občanů s poruchou štítné žlázy, protože to je fakt otravné. :)
 
MP scully  30.06.11 07:39

Presne to jsem mela na mysli, nechci se strefovat do nekoho jen proto, ze ma par kilo navic, to se i v puberte kdy blazni hormony muze stat, ale to co vidam denne v ulicich, to je sakra moc! Jinak vsimam si toho, ze mezi nactiletymi je mnohem vic tlustych devcat, nez kluku, vsiml jste si toho nekdo taky? Pritom u zeny, at chceme nebo ne, je ten vzhled porad jeste dulezitejsi nez u muze, jak pri hledani partnera, tak pri uchazeni se o zamestnani atd…

 
DanielaS
4603 příspěvků 30.06.11 10:35

Karoleenah, ale Vy sportujete, ve smyslu hybete se. Tusim, ze pro prumernou zenu se sedavym zamestnanim je optimalni pro zdravi ujit denne 5 kilometru. Ono sportovat nemusi nutne znamenat poskakovat ve fitcentru. Kdo ma dum, pole a zahradu, navic treba jeste zvirata, do aerobiku se nepozene, ze.
Obrovskym problemem je pro me neexistence verejne dopravy, takze nakonec opravdu musim autem i do samosky pro mliko. Obchod je asi dva kilometry vzdaleny, ale po posledni uprave dopravy se z nasi ulice NEDA vyjit pesky. Tedy da, za zatackou za stoupanim statni silnice se snurou auto od sesti rano do desiti vecer, s prelezenim svodidel.
Jak se asi budou jednou moje deti dostavat do skoly a na hriste?

 
MP Ann
215 příspěvků 30.06.11 13:46

.

Příspěvek upraven 12.02.16 v 12:36

 
kalivrata
274 příspěvků 30.06.11 22:01
Karoleenah ha detto : Ann: Já taky žádný druh sportu aktivně neprovozuju, protože sport nesnáším. Vůbec mě to nebaví, všechno to pocení, brrrr. Asi mám chybu v endokrinním systému, protože jsem obvykle po jakémkoliv pokusu o sport zaplavená ledasčím, jen ne endorfinama. V létě sice sem tam hupsnu do bazénu nebo do móře, v zimě párkrát stoupnu na lyže, taky vlastním in-liny. Ale pořád to není nic, čemu by se dalo říkat aktivní provozování sportu. Ale! Nejsem tlustá, do nadváhy mi chybí dobrých 5 bodíků BMI a kdyby se k nějaké nadváze schylovalo, tak se přemůžu a prostě se hýbat začnu, protože vyjít na ulici obézní, to bych se studem propadla. (Ale zase je fakt, že třikrát denně chodím se psem a opravdu hodně chodím pěšky, protože např. odmítám jet do obchodu jednu nebo dvě zastávky MHD a radši se projdu. Ale věřím tomu, že někteří i tu jednu zastávku radši popojedou.)
Jinak ano, obezita je peklo. A taky doufám, že všichni víme, o jakém typu obezity se tu mluví a nenajde se nějaký rýpal bojující za práva občanů s poruchou štítné žlázy, protože to je fakt otravné. :)
Nechci tvrdit, že je to váš případ, přece jen, pohyb jste vyjmenovala…
Občas k nám přijdou tančit nováčci a některé ty holky dosahují mých šířek (mám podváhu), ale i přesto jsou obézní. Chybí jim vnitřní svalstvo. Když se zkouší naučit zvedačku, strhají nám kluky, protože nevyskočí, nemají na to sílu. Myslí si, že když jednou týdně vyrazí v zimě na bruslák a v létě na bazén, tak že to jako pohyb stačí. Jo a mimochodem, jsou to taky ty typy, co po porodu přiberou a nedokáží to shodit, chyní jim k totoiž k poporodnímu hubnutí aktivní hmota.
 
Karoleenah
2322 příspěvků 30.06.11 22:53

kalivrata: To Vám věřím a je klidně možné, že to je i můj případ. Sice jsem z tátovy strany podědila velkej svalovej potenciál nebo jak se tomu říká (stačilo mi jít párkrát se psem na cvičák a už jsem se za ty „bicáky“ trochu styděla :) ), ale nějakému velkému sportování se spíš vyhýbám. Tím vším chci říct, že chápu (ale neobhajuju) ten odpor některých k pohybu. Já když už, tak mám sport spojený s nějakou společenskou aktivitou, ale třeba chodit každej čtvrtek na pilates a jednou týdně běhat, prostě takovej ten pohyb pro pohyb, to mě vůbec nebere. Ale vím, že nesnášet většinu sportů není moc dobrá vlastnost a vlastně tak nějak očekávám, že se mi to jednou vymstí… třeba právě po porodu, jak píšete :)

 
DanielaS
4603 příspěvků 01.07.11 11:18

No s ditetem budes mit pohybu, az te to bude mrzet. Hele, me taky nebavi sport pro sport, ale chozeni se psem uz je neco jinyho. Nebo se prepravovat na kole. Nebo posekat travnik, prorezat ovocny sad atd.

 
Ameline
95 příspěvků 04.07.11 16:32

No, já zase trochu nechápu ten druh nadváhy. Jako, jsou to mladý holky, hormony by jim měly pracovat přes čas, ne? Někde jsem slyšela, že je to od stresu, co myslíte? Sama jsem mlaďounká, do obezity mi chybí bodík, i to bříško trochu mám ale nedělám si s ničím moc hlavu a vypadám takhle:
http://imb.li­de.cz/big/4dd5­65f0ed249406547d0200­.jpg?year=2011&mon­th=05&day=1918&a=1&i­d=103270240
(jsem šla do obchodu přes ulici, stavovala se na zahradě a vyblejskli mě - nic moc oblečení ale myslím, že je to dobře zachycuje postavu )
Všude slyším, jak se ze stresu přibírá (a ještě takhle blbě), jak lidi zajídají stres (já jsem prostě líná, a taky přílišnej flegmoš se tím stresovat, ale to je jiná kapitola) - nebylo by lepší se než jídlem a pohybem zabývat spíš relaxací?
Jinak, jak mám cvičení spojené se samým negativním zážitkem, nedávno mě začal brát tanec (přesněji břišní) - to není sport, to je krásné umění :-). Poprvý jsem rozehřátá po pohybu nemyslela na to, jak určitě dostanu angínu, ale byla jsem jeden velkej endorfin - a taková prkotina, vlastně blbost, že to nemám zařazený jako sportovní aktivitu. Jako, když se z pohybu dusíte, v kolektivu chytnete každýho bacila co jde kolem (obzvlášť když jste uhřátí), je vám z toho akorát špatně protože jste pernamentně buď nemocní, po nemoci nebo o vás nějáká zrovna moc stojí a k tomu máte raplice tělocvikářky co vám akorát vyhrožují neklasifikací, tak vám to k srdci nepřiroste, ani když z těch problémů vyrostete. Mám takový dojem že nebýt povinného tělocviku mnohem více mladých lidí by se hejbalo dobrovolně.

 
Alena Cechova  04.07.11 19:46

Jsem si u této příležitosti vzpomněla na odborářskou stávku, jak napřed soudruzi vyhrožovali pochodem na Hrad, aby to pak vzdali. Bylo to přeci do kopce! Bych řekla, že je tohle zrovna u nás typické.
Chodím pravidelně plavat a musím bohužel konstatovat, že v bazénu málokdy potkám mladíka kolem třicítky, jemuž se pod prsama neklene pěkné blahobytné bříško, případně má aspoň tu pneumatiku u pasu (asi záchrannou, né?). Většinou ti kluci dělají pěkné drahoty, než se do té studené vody (26st) osmělí ponořit.
Jsme děsně rozežraný a líný, tím to je. Vepřového sežereme za rok jako národ nejvíc, o spotřebě piva raději pomlčím, páč se mi z toho dělá zle. Nutnost jít někam pěšky se bere jako osobní újma, nedejbože, je-li to do kopce, skandál. Tuhle jsem četla recenzi na nějakou restauraci, které kladné body kazil jediný zápor - byla na kopci!
Většina lidí se ani nevzepře na rukou, osobně neznám žádnou holku, která udělá shyb, kdo uplave kilometr, je málem druhý Venclovský, když prší, je nutné jezdit autem, dokonce znám holky, které neudělají ani jeden klik. Jestli to tak bude pokračovat, umřeme všichni za strašných bolestí kloubů a zad před branami nemocnic, které to množství pacientů prostě nezvládnou. Zbytek bude mít cukrovku a hynout na infarkty, mrtvice a gangrény končetin, jako slepci budou padat pod jedoucí auta.
Nejde jen o to, že moc žereme, my taky nic nevydržíme - ani hlad, zimu, námahu, jakékoli nepohodlí. To se musí změnit, jinak je s námi amen.

 
Olinka
2582 příspěvků 04.07.11 22:05
Alena Cechova ha detto : Tak tady souhlasím na 100%. Kolem sebe vidím samé extrémy - buď lidi, co sportujou až moc (například můj bratr, ale zase se utěšujeme tím, že aspoň nefetuje:-) popravdě mu dost závidím a jen doufám, že mu to vydrží i na výšce), na druhou stranu spousta lidí, kór když nepracují manuálně (třeba na jen po práci na zahrádce) je totálně shnilých a ochablých. Já jsem pružná díky józe a jen co udělám poslední zkoušku (teda doufám, že ji udělám), začnu třeba i chodit ven (hihi), na procházky se psem, každý den doma posilka, já vím, že to zní jako ta obligátní „teď-není-čas-abych-se-sebou-něco-dělala“, ale já když chci a hlavně jsem v pohodě, tak to s tím problém nemám. V předzkouškovém stresu mě cvičení prostě nebaví. A taky když doletím po celém dni ze školy, jsem opravdu maximálně zralá lehnout si s knížkou a jídlem. Spousta lidí se po náročném dni v práci cítí unaveně, nemají energii na cvičení - přitom v drtivé většině případů je únava jen psychická, takže pak nemůžou usnout, protože mozek už jim nefunguje, ale tělo je ještě živé. Člověk si musí najít motivaci - třeba zaplatit kurzy pilates a pak tam dojít už jen kvůli těm penězům. Já už vím, že když si tu jógu zacvičím, cítím se pak skvěle (ale přiznávám, že někdy začnu a cítím, že to nejde, nebaví mě to, nesoustředím se a stojí to za kulové, to je fakt lepší se na to vykašlat).
 
Maja  05.07.11 09:13

Nevíte někdo, co je pravdy na tloustnutí z hormonální antikoncepce? Něco na tom asi bude, pamatuji se, jak holky nastupovaly do prváku s normální postavou a do třeťáku mnoho z nich ztloustlo neuvěřitelným způsobem. Začaly tloustnosut zhruba v té době, co to začaly brát a nebylo to jen mírné nakynutí, ta jedna musela přibrat snad padesát kilo. A ještě tloustnou takovým zvláštním způsobem, ten zadek je tak divně placatý a zároveň rozteklý, ne jako z obezity z jídla. (Já to neberu, nevím, ale jestli je to pravda, tak mám další důvod, proč to zamítat.)
Tedy, mohlo to být ještě v kombinaci se školními automaty na jídlo.:) Teď jsem koukala, že už i na základkách je mají:/ Nacpané brambůrky, slanými tyčkami, energetickými sladkými tyčinkami, colou, kofolou… (To na ty svinstva vážně není nějaký zákon?) Já jsem po ty čtyři roky odolávala a dvakrát jsem si tam koupila jen vodu. Ale fakt, že spolužáci řešili automatem dlouhé přestávky „nemám co dělat, kouknu se do automatu“. Místo snídaně a svačiny se naládovali tímhle a pak šli na oběd do mekáče. To se pak není čemu divit.

 
Maja  05.07.11 09:41

Jinak asi budu ten případ, jak tu někdo psal - tlustej v hubeným těle. Máme v rodině přirozenou podváhu, naštěstí, protože jinak nevím, jak bych vypadala. Nedávno jsem byla plavat a to svalstvo mi vážně chybí. A při mý práci s počítačem se toho asi moc nezmění. Ovšem nedá se říct, že bych neměla sportovní zázemí. Jako malí jsme jezdili dlouhé tůry na kolech, vyhrávala jsem různé školní olypmpiády, posilovala na tyči atd. A sestra je skoro už profi sportovkyně, co dává všeliaká mistrovství. Takže v rodině to máme. Tu nechuť ke sportu mi právě v pubertě přivodil školní tělocvik. Nucení do kolektivních sportů s bandou nán, protivná učitelka atd. Teď bych s tím zase chtěla začít něco dělat, ale nevím jak, protože musím začít úplně od nuly. A taky mě nebaví sport pro sport. Musí to být něco s významem, bavily by mě všelijaká bojová umění, tance, třeba něco se střelbou, šerm, lezení po skalách, zjistila jsem, že mě baví i pádlovat, jenže to jde jen v určitém období a na pár místech v ČR, v posilovně na stroji je to o ničem. Jenže na tohle všechno už musí člověk mít fyzičku. No, asi budu muset zatnout zuby, a poprosit ségru, ať mi pomůže s kondičkou. Ale érobiky, zumby, kolektivní hry…to mi připomíná školní léta, fuj.

 
Emily.V
67 příspěvků 05.07.11 11:44
Maja ha detto : Nevíte někdo, co je pravdy na tloustnutí z hormonální antikoncepce? […]
Taky jsem si na to vzpomněla. Byla jsem vůči tomu skeptická, HA prý „jenom“ může podporovat chuť k jídlu. Ale když jsem nedávno změnila značku, tak mi šlo málem ze dne na den sedm kilo dolů - takže na tom asi něco bude.
Jinak s přirozeným pohybem je obecně problém - taky bych se radši hýbala už nějak při práci, při koníčku, ale bohužel. Zahradu nemám, psa si do podnájmu nepořídím, na kole se do školy přes město bojím jezdit, tak mi taky zbývá dělat jenom ten „sport pro sport“. Ale to má původ ve společnosti obecně, možnost (kreativní) manuální práce už je dneska luxus ;-)
 
Anka F.
204 příspěvků 05.07.11 12:39

Uplně souhlasím, obezita je peklo.
ALE …
(a teď se Vám svěřím a třeba mi něco poradíte…)
Alena Čechová má jistě pravdu v tom, že jsme líní, místo pěšky jedeme autem, cestu hromadnou dopravou mnoho lidí považuje za velké dobrodružství nebo ponižující situaci.
Kolikrát si říkám, jak otužilí, odolní a výkonní jsou přes všechny svoje neduhy třeba moji takřka 70-tiletí rodiče, kteří v dětství museli každý den chodit pěšky do školy vzdálené 2 km a jako děti z venkova zažili tolik fyzické práce, že to dnes mým dětem připomíná vyprávění o Popelce.
Protože jsem vyrůstala ve městě a protože si moji rodiče v 70. letech minulého století chtěli dopřát trochu jídla, kterého bylo v době jejich dětství a mládí málo( v 50.-60.letech) , obědvaly se u nás často domácí hranolky, tatarka, knedlíky, smetanové omáčky … Jako dítě jsem nenáviděla maminčiny a babiččiny omáčky, ačkoliv byly vynikající, bylo to těžké jídlo, nemohla jsem to dojíst a dodnes nechápu tu schizofrenii mých rodičů, kteří sice viděli, že kynu, ale 2 knedlíky se musely sníst ( „jídlo na talíři se přece nenechává“)… Zeleninových jídel si rodiče „užili“ dost dřív, takže špenát, zelené fazolky, dušenou mrkev či jinou zeleninu jsem znala pouze z děsivé školně-jídelnové úpravy. Jako dítě jsem byla baculatá a maminka do mě nechtěně a láskyplně vpravila komplex, že jsem tlustá (měla jsem nadváhu /i když ne velkou/, což moji štíhlou matku iritovalo, nicméně fakt nechápu, proč teda nezměnila domácí jídelníček). Protože rodiče si z venkova do města přinesli určité stereotypy ve výchově, není se čemu divit, že s námi dětmi nesportovali a nechodili ven. Školní tělocvik bylo jedno velké trauma - jsem tlustá, takže mi to nepůjde a spolužačky se mi budou smát, učitelka nadávat. Stalo se. Šplh na tyč, hod krikeťákem, skok kamkoliv, hrůza, na gymnastiku radši nevzpomínat… :-(
Jaké bylo moje překvapení, když jsem zjistila, že pokud se běží víc než 100 m nejsem poslední a později na gymplu, že udělám nejvíc klučičích kliků ze třídy. Jenže na těchto „úspěších“ tělocvikáři neměli žádnou zásluhu, pocit neúspěchu, fyzické neohrabanosti a celkového pohybového nezdaru jsem si zachovala hodně dlouho - tak dlouho, dokud jsem si myslela (a okolí mě v tom nechalo), že jsem nešikovná a nakynutá. A tělocvikáři to rozhodně nebyli, aby mě za snahu povzbudili, či dokonce pochválii.
Myslím, že nejhorší pro pohyb je, když je člověk ve stresu, že něco dělá blbě. Svaly se stáhnou a jde to ještě hůř. To, že můžu mít radost z pohybu, to mě na základce nenapadlo. Na gymplu jsem začala běhat a chodit po horách, na VŠ jezdit na vodu a plavat a teprve tehdy zjistila, že můžu mít z pohybu radost :-).
Myšlenka, že jsem tlustá, mi však zůstala, ačkoliv můj BMI je cca 23 a rozumově samozřejmě vím, že tlustá nejsem.
Moje mladší dcera (8 let) má značnou nadváhu (cca 40 kg na 128 cm), ačkoliv denně cvičí (v týdnu 1 gymnastika, 2× plavání, 2× capoira, školní tělocvik). Bohužel nemá moc ráda zeleninu, i když celá rodina zeleninu jí a hodně.
Starší dcera z dětské baculatosti vyrostla (měla velmi podobné „parametry“) a je to krásná, štíhlá holka. Takže taky doufám, že mladší holčička z toho vyroste. Ráda se hýbe, bohužel však i ráda jí. Měla jsem a pořád mám tendenci ji omezovat v jídle, ale jak to šikovně udělat? A kdy? Doma žádné sladkosti nekupujeme, sebrat jí bonbóny, co dostane jako odměnu ve škole nebo v kroužku je hloupost. Nedovolit jí nanuk nebo zmrzlinu, když to mají ostatní děti dlouhodobě asi nelze.
A pořád ji připomínat, že si má vzít něčeho míň, ať není tlustá, se mi nechce, protože si myslím, že to může mít hlavně negativní účinky - komplexy, záporné sebepřijetí aj. Teď se má Verča ráda, jaká je, má ráda život, je v ní spousta pozitivní energie a radosti. Kdežto já byla v jejích letech nejistá, později zakomplexovaná a bála jsem se cvičit a hýbat, že něco pokazím, nezvládnu, vyvolám posměšky atd. Co si o tom myslíte?

 
Olinka
2582 příspěvků 05.07.11 13:16

K té HA, tam je to přibírání dáno hlavně vodou. Tělo má stálý příjem hormonů a tím i vodu zadržuje více. Ženy, které HA neberou, můžou před menstruací nabrat i několik kg jen z vody, které do dalšího cyklu zase vymizí. Zkusila bych v tomto případě fakt změnit HA, je mnoho přípravků s různou dávkou hormonů. Jinak samozřejmě ženské hormony podporují ukládání tuku na „ženských“ místech, ale že by někdo ztloustl jen z antikoncepce, to je blbost, je to multifaktoriální - moc jídla, málo pohybu, popř. dědičné dispozice.

 
MP Ann
215 příspěvků 05.07.11 14:29

K

Příspěvek upraven 12.02.16 v 12:34

 
Oli
97 příspěvků 05.07.11 20:33

Obezita není peklo, obezita je nemoc. Bez ohledu na to, zda si za ni člověk může sám (prožral se k ní) nebo ne (např. porucha metabolismu). Nikdo nechce být tlustý, nikdo si na sebe dobrovolně nenabalí 50 kilo nadváhy. Ale oblečení si vybíráme sami všichni.

 
Anka F.
204 příspěvků 05.07.11 20:38

Ann: díky za podporu :-)

 
billie
369 příspěvků 05.07.11 21:22

Súhlasím, že obezita je peklo. Ale človek sa z toho musí dostať hlavne sám a nesmie byť nútený. A hlavne mu to musí začať vadiť - pokiaľ je niekto spokojný so svojim výzorom, nikto na svete ho nepresvedčí, že by mal začať niečo robiť.
Keď som bola mladšia, bola som troška baculatejšia než ostatné spolužiačky, ale odkedy som na výške tak postupne „chudnem“ - od strednej som nabrala asi 4 alebo 5 kíl, ale vyzerám štíhlejšie než predtým (už nie som taká rozkysnutá). Predtým ma šport moc nebavil, ale túžila som so sebou niečo spraviť, lebo som sa cítila nespokojná so svojím telom. Mama ma presvedčila, nech skúsim latino a to ma úplne chytilo a odvtedy milujem tanec (tanec považujem za šport, len sa to nesmie flákať). Postupne som skúšala rôzne športy a väčšina z nich ma bavila. Momentálne chodím na zumbu, behávam a chcem vyskúšať pilates. Mám dojem, že mne celkom vyhovuje „šport pre šport“ :) Teda pokiaľ tým bolo myslené toto…

 
Aimee.Dee
15 příspěvků 06.07.11 18:50

Na youtube jsem narazila na porad Freaky Eaters (bohuzel se mi nepodarilo najit cele dily, ale i ty upoutavky jsou fakt sila) http://www.youtube.com/watch?…
http://www.youtube.com/watch?…
Kdyz to vidim, tak opravdu souhlasim s nazorem, ze obezita je nemoc, ale rozhodne mentalni.

 
seznam.mih  06.07.11 20:38

souhlasím, že obezita je hnus a nemoc stejně jako anorexie. ROzhodně nejsem proti tomu, aby ženský, co mají nadváhu, měli hubnout do modelkovských podob. Holčina, co má nadváhu se dokáže oblíknout kolikrát lépe než hubená, která nosí uniformu džíny + triko + mikina + botasky. I když je těžké něco sehnat, tak to přesto jde. Každá jsme jedinečná a byla by nuda, kdybychom byli všechny hubené

Stránka:  1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 27 Další »
 Váš příspěvek

Kurz základů práce s kůží.

Kdybyste nevěděli, co se zítřejším dlouhým zimním večerem, přijďte... Celý článek

Poslední článek:
Jak mě mrazilo při předvánočním nákupu bot

Letos do Vánoc zřejmě zrmznu. Nepovedlo se mi v řetězcích sehnat... Celý článek

Novinky e-mailem

Pekelné články Vám doručíme ještě zatepla.

Přihlásit