Šaty s příběhem

Fotoalbum tématu (3) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
 
notrends
514 příspěvků 05.04.13 10:33
šaty s příběhem

Asi všichni máme nějaké věci které nechceme vyhodit protože jsou po babičce nebo tak něco. Máte ale věci ke kterým se váže nějaký příběh? Myslím šaty, doplňky pod. např: vypadla jsem z okna ale zachytila jsem se o džíny a ty mi zachránili život takže je schovávám dodnes. Já začnu: asi před 5 lety jsem byla v předvánoční Bratislavě a v jednom butigu jsem uviděla červenou kabelku z lakované „krokodýlí kůže“. tehdy to teprve začínalo frčet. Dlouho jsem přemýšlela jestli ji koupit nebo ne. Rozštípl to manžel: A máš to k čemu nosit? Tak jsem se otočila a nekoupila ji. Celou cestu domů jsem zuřila že jsem se nechala vyhecovat. Shodou okolností příští týden jel manžel služebně do Bratislavy tak mu říkám co kdyby se tam stavil a… vrátil se bez kabelky. Prý na to neměl čas. Pak byl o víkendu Mikuláš a když jsem zatahovala večer v ložnici závěsy byla tam!! U nás totiž Mikuláš naděluje za okno.

Stránka:  1 2 Další »

  Reakce:
 
DanielaS
4599 příspěvků 05.04.13 11:04

Batůžek, který jsem v patnácti ušila bratrovi k narozeninám. Peníze jsem neměla, tak musel být dárek z domácích zdrojů. Použila jsem na to obnošený babiččin semišový plášť ze šedesátých let, když pobývala v Africe. Baťoh z antilopího semiše, dnes by se Greenpeace zbláznil.
Babička už není, bratr už není, batůžek je obnošený, ale nechávám ho ve skříni.

 
KlaudieS
1640 příspěvků 05.04.13 11:13

Týden před Vánocemi mi babička dala peníze, abych si koupila hodinky. Ty jsem si pořídila ve Vaňkovce a hned je dala na ruku a šla s holkami podchodem, přes Masaryčku, Špalíček (kde jsem si koupila sáček s gumovými žížalami a nesla jej v ruce) na vánoční trhy na Svoboďáku. A tam zjistila, že hodinky na mé ruce nejsou. Dvě hodiny jsem dokola procházela trasu, kterou jsme ušly, zburcovala uklízečku na Špalíčku, lítala jak blázen sem a tam, až jsem se smířila s tím, že hodinky jsou v háji a babička bude pěkně naštvaná. Tak jsme si užily aspoň vánoční trhy a potom jely na byt. Po usazení v šalině jsem sáhla do pytlíku se žížalami a ejhle, hodinky. Od té doby věřím na vánoční zázraky :D

 
Sekhmet
1918 příspěvků 05.04.13 11:18

Svetr, který mi upletla moje babička, když mi bylo pět let. Nosila jsem ho do školky. Postupem času se vytáhl, prostě se zvětšil. Vejdu se do něj dodnes a dodnes vypadá vcelku dobře. Babička je sedm let po smrti, svetr oslavil své šestadvacáté narozeniny a když jsem před čtrnácti dny vyklízela svůj dřívější dětský pokoj, protože se chystá rekonstrukce, svetr jsem láskyplně uložila zpět na jeho místo. Jsou věci, které se nevyhazují.

Příspěvek upraven 09.04.13 v 09:28

 
deermark  05.04.13 11:26

Jako malá jsem kradla mamce takový pletený modrý svetřík, přetahovací přes hlavu. a ona mi vždy „vynadala“, že ho zničím. Po několika letech, když jsem vyrostla a odstěhovala se…
Jednou, když jsem přijela na návštěvu, pršelo a byla jsem rozmáčená. Maminka mi dala tenhle svetr, aby mi nebyla zima. Odjela jsem v něm domů a Mamu mi volala, jen už si ho nechej, stejně si mi ho vždycky tahala jako malá.
Sice už se mezi lidi svetřík moc nosit nedá, ale nikdy ho nevyhodím, vždy když si ho obléknu cítím Maminku.)))

 
Sibyla
2639 příspěvků 05.04.13 12:05

Mamka si před časem objednala u nějaké paní hadrový kobereček do koupelny, a dodala na něj staré šatstvo. Takže dnes člověk sedí na, ehm, v koupelně, a dívá se na podlahu, ze které vystupuje sestřina skotská sukýnka z gymplu, a maminčina domácí dlouhá sukně, a celá ta minulá doba. Úplně cítím tu atmosféru.

 
notrends
514 příspěvků 05.04.13 12:10

@Sibyla to je výborný nápad, podobný měla tady paní z patchworkáskýho klubu, ušila přehoz na postel ze svých starých šatů které nechtěla vyhodit ale zabíraly zkrátka místo: dětské, maturitní, památeční aj. přidala k nim sjednocující látku a při pohledu na přehoz se jí ty šaty vybaví.

 
Lola  05.04.13 12:20

Nevím, jestli je to úplně typický případ pro tuto rubriku: Na konci období třeskutého komunismu se mému otci podařilo vyjet služebně do Anglie a přivezl nám s bratrem (bylo nám asi 7-8 let) nějaké drobnosti na oblečení. Pamatuji si sportovní trenýrky Adidas a také opasky do džínsů, pro mě s nápisem JEANS a pro bratra s výrazným motivem americké vlajky a nápisem USA. Na tom by nebylo nic divného, kdyby si můj bratr neoblékl ten opasek na kalhoty zrovna na slavnostní pionýrský slib. Nic tím pochopitelně nesledoval, jeho dětský rozum mu velel obléct si prostě to, co se mu líbí. Žádné následky to nemělo, ale až zpětně si uvědomuji, jak muselo učitelkám trnout v zádech, zda a jak si to nějaký případně přítomný fízl v publiku vyloží.

 
celebrian
521 příspěvků 05.04.13 12:23

Před lety, když jsem ještě byla plně finančně závislá na rodičích, mi při návštěvě Jablonce nad Nisou (vrámci dovolené v Jizerských horách) padla do oka jarní bundička v jednom malém místním obchůdku. Odjela jsem na hotel bez ní, ale tak dlouho žadonila až mi jí cestou domů z dovolené mamka koupila k narozeninám. Jednou když jsem se vracela vlakem ze školy domů jsem jí tam zapomněla. Volali jsme na nádraží, ti do vlaku průvodčímu - bunda nebyla. Ronila jsem pro ní doma krokodýlí slzy. Druhý den ráno jsem zašla v krajském nádraží do ztát a nálezů a ejhle moje bundička tam byla :-)

 
DanczaS
7 příspěvků 05.04.13 13:08
Dětský sen

Jako malá jsem dostala od maminky šaty. Červené s šedo černým límečkem a manžetkami. Na boku měly kapsu a z té kapsy byla naaplikovaná kočka z černé látky která měla dva štrasové červené kamínky místo očí (pořád jsem jí na ně sahala). Dostala je tehdy od nějakých lidí snad ze Švýcarska. Na svoje čtvrté narozeniny mi je maminka oblékla a já v nich pak chtěla i spát. A zdálo se mi že kočka obživla a že jsme si celou noc povídali. Ráno mě prý našla maminka odkopanou a stále v šatičkách.
Mám je dodnes schované a pokud budu mít jednou dcerku, doufám že se jí bude zdát taky takový hezký sen.

 
gudrun  05.04.13 13:40

@Lola Tomu rikam sty:). My nosili trika s napisem usa atd. Bratr s otcem dlouhe vlasy. No a ucitelky prudili.

 
notrends
514 příspěvků 05.04.13 13:49

@gudrun ale za hlubokého komunismu to nebylo co?

 
Betty J.
2031 příspěvků 05.04.13 14:02

Mám šaty, které si moje prateta přivezla v roce 1932 z návštěvy u svého bratra, takto majitele výletního hostince na Long Islandu. Jsou z tmavě modré viskózy, mají úzkou sukni sešitou z šestnácti dílů, starorůžové ozdobné sedlo a rukáv v délce těsně nad loket. Úspěšně se mnou odmaturovaly a absolvovaly většinu zkoušek na vysoké škole. Teď se už těším na teplejší dny, abych je mohla provětrat s novými lodičkami a kabelkou. Mé dcery po nich také pokukují (třicátá léta nás doma prostě berou), ale já si říkám: tak tyhle šaty, milé dívky, jedině přes mou mrtvolu.

 
DanielaS
4599 příspěvků 05.04.13 14:04

… a tak tomu take jednou bude!

 
Betty J.
2031 příspěvků 05.04.13 14:18

@DanielaS: omyl, beru je do truhly a k nim hadinkovou kabelku po babičce!

 
gudrun  05.04.13 14:31

@notrends samozrejme ze za komunimu.

 
Grine Kuzyne
243 příspěvků 05.04.13 14:32

Mamka mala na svojej promócii pred 40 rokmi dlhé šaty z tmavomodrej čipky (krajky). Šaty sú aj po rokoch v perfektnom stave, takže keď som mala svoju promóciu, neváhala som ani chvíľu a rozhodla som sa promovať práve v nich a to aj kvoli tomu, že som študovala podobný obor ako moja mama a promócia bola na rovnakom mieste ako pred rokmi. Jedinú zmenu, ktorú šaty podstúpili bolo, že sme vymenili spodnú podkladovú látku za novú a mierne zväčšili výstrih. Možno som bola na dnešné pomery kvoli ich dĺžke trochu overdressed, ale nechcela som do čipky robiť žiaden zásah, bola by to škoda.

 
GalianosjednimL  05.04.13 14:36

Šaty to nejsou, ale kdysi jsem byl tovaryš černého řemesla…umělecké kovářství. No a byl takhle jednou venku s detektorem kovu. V hromadě kamení našel staré kovářské průbojníky a sekáče. Šlo o opravdu staré kusy, z dob, kdy každý kovář na nich dělal své značky. Týden jsem to pak restauroval a dostal je do takové podoby, že mi dodnes slouží, takže to beru jako odkaz předků a závazek v tom pokračovat, i když jen velmi okrajově.

 
DanielaS
4599 příspěvků 05.04.13 14:55

Tak to taky, mám (a používám) vyšívací soupravu po prababičce, ale to bychom moc zabředli.

Nějaké utěrky mám s monogramem z výbavy pra-pra-pratetiččiny, sají výborně a jsou nezničitelné.

 
modny guru
280 příspěvků 05.04.13 15:09

@DanielaS
Ja pouzivam sijaci stroj po mojej babke znacky Lada. A je super, este lepsi, ako mamin novy. Je tiez robustny, len tak lahko ho ziaden zaciatocnik nepokazi. Ked budem mat dceru, aj ona sa bude ucit na nom.

Neviem, ci to nebude trochu od veci, ale mam sako z mladosti mojej prababky. Kazdy mi ho chvali, a ked im to so smiechom poviem, nechcu mi uverit:)

 
noemi
1547 příspěvků 05.04.13 15:29

Není to sice přímo oblečení, ale mám nádherné jemné pletené ubrusy po pratetě, teď už je nepoužívám, protože je nemám kde vytahovat, ale jsou to malá umělecká díla.

 
Sailorette
1589 příspěvků 05.04.13 15:43

Mám a asi nikdy nevyhodím šaty z maturitního plesu (připomínají spodničku, tehdy se to nosilo a bylo mi fuk, že v tom vypadám jak v noční košili), dále boty, které jsem si koupila během pobytu v UK asi před deseti lety, boty ze Španělska, oboje řetězcové, ale vážou se mi k nim vzpomínky. Musím ale říct, že na věcech moc nelpím, takže je možné, že i tyhle pošlu do věčných lovišť.
Pak jsou ale věci po babičce, například kabelka a šátek, které měla jen jednou a to na pohřbu dědy a ty sice nenosím, ale nechám si je určitě.
A málem bych zapomněla, povlečení po babičce s krásným modrým květinovým vzorem a krémové damaškové, v něm normálně spím, i když to vždycky schne příšerně dlouho.

 
xIvet
272 příspěvků 05.04.13 15:48

Já zase měla úplně odmalička, snad od narození, povlak s kytičkama na malý polštářek, který byl ze strašně heboučkého materiálu. Bez něj jsem nemohla spát, vždycky jsem ho hladila před usnutím. :) To bylo křiku, když ho chtěla mamka vyprat a já jsem se s ním měla na noc či dvě rozloučit. Časem se úplně potrhal, na obou stranách měl uprostřed obří díru, no spala jsem s ním do úplného rozložení materiálu :) Jaké pro mě bylo překvapení, když jsem před pár lety dostala k narozeninám od mamky vlastnoručně ušitý povlak na polštářek z totožné látky. Koukala jsem s otevřenou pusou, skoro jsem slzu uronila. Mamka našla ještě kus látky u babičky hluboko ve skříni. Byl to malý kousek, je z něj jen jedna strana toho povlaku, druhá je jednobarevná. No měla jsem hroznou radost, ty vzpomínky na dětství najednou strašně vyplavou. I když se mi ten povlak absolutně k ničemu nehodí, furt ho používám, ale teď už ne pořád, šetřím si ho :)

 
GalianosjednimL  05.04.13 16:23

Vlastně jeden kus oblečení tohoto ražení doma je. Střih inspiroval mnoho módních tvůrců. Mám válečný originál bundu Batledress, jeho nositel patřil k České obrněné brigádě v Británii, na rukávu je lvíček a nápis Czechoslowakia.Jde o nepříjemný materiál „kopřivák“ a krátký střih bundy, k tomu se nosily kalhoty s velmi vysokým pasem.

 
gudrun  05.04.13 16:32

@GalianosjednimL Fotku.

Stránka:  1 2 Další »
 Váš příspěvek

Dárek s nápadem z Dyzajn marketu zima

Zimní Dyzajn market čeká tentokrát hned několik poprvé. Poprvé se... Celý článek

Poslední článek:
Falešná těhule na nákupech v konfekci

Těžko se mluví o něčem, co si člověk ještě nezažil. Nechci se bát... Celý článek

Novinky e-mailem

Pekelné články Vám doručíme ještě zatepla.

Přihlásit