Nedělní korzo po česku

07.06.10 | autor Ada

*

V centru Brna se konala celodenní akce s přehlídkou různých historických tramvají, autobusů a dalších vozidel, to znamená, že tam spousta lidí přišla a zůstala i několik hodin, jež strávila korzováním po náměstí, focením a okukováním a mezi to vklínila posezení u některého stánku s občerstvením. Navíc bylo krásně, takže skvělá příležitost vyletnit se do toho nejlepšího nedělního oblečení (i dáma v klobouku, rukavičkách a se slunečníkem by mezi historické vozy zapadla!) a jít se předvést.

Ale ne. Správný Čech uvažuje jinak: "budu tam možná tři hodiny, v teple, budu vyvíjet různé namáhavé činnosti jako např. focení, potřebuju tedy maximálně pohodlné oblečení a boty do terénu, TŘI HODINY, NA NÁMĚSTÍ, něco takového trumfne jen celodenní tůra v Alpách, to chce prostě trekové boty, jinak tam umřu." Výsledek? Svoboďák plný pohodlných (čti vytahaných/sepraných/vyrudlých) triček, kecek, trekových sandálů, běžeckých kecek, turistické obuvi, batohů a samozřejmě džínů, ačkoli bylo přes 25 a to už se z džínů stává sauna. Někteří to podělali totálně, někteří jen zčásti, což je na jednu stranu taky smutné (stačilo se před skříní zamyslet o minutu déle), avšak na druhou stranu to i nám v temném pekle dává naději.

Paní v červené košili a bílé vestičce vypadá dobře. Manžel sice zvolil modráky, ale doplnil je barevnou košilí a nikde nevidím ledvinku, což si u českých mužů zaslouží chválit. Dvě slečny vlevo jsou adolescentního věku, takže s těmi mini se holt nedá nic dělat... Kdy jindy než v sedmnácti ukázat klukům nožky? Bohužel už se rýsuje vkus "páté přes deváté", který mívá v horších případech výdrž do dospělosti: děvče v bílém má k sukni kecky (ta vlevo si správně vzala balerínky), zcela nevhodný pásek ve vojenském stylu, který se nosil ke khaki kapsáčům, a černou tašku. Holka vlevo se s tím s výjimkou balerínek nepárala: plísňová mini, tílko z nějakého tenkého hadru a sportovní puma. A to nemluvím o tom, že má postavu s delším trupem a kratšíma nohama, takže by jí to slušelo úplně obráceně, kratší vršek a sukně s vyšším pasem... Doufám, že z toho vyroste, a nepotkám ji ve třiceti s kočárkem a v tomtéž oblečení, navíc natřenou na oranžovo, s pandíma očima a prodlouženou blond hřívou. Ale co dělat, když jim maminka (či babička?) jde takovým pěkným příkladem? Černé křápy, tenké bílé tričko (tohle se nosí na doma nebo na spaní! ježišmarjá!), okudlané neupravené vlasy.

Slečna vzadu v ohrnutých modrých teplákách, které zpod vytahaného tílka čumí skoro celá podprsenka, za komentář ani nestojí.

Slečna v červeném na další fotce budiž propuštěna bez větších výhrad - je sladěná, sukně nesmrdí lesanovitostí jako mnoho jiných zavinovacích sukní, a naprosto mě šokovaly boty, protože zavinovačky mám pevně spojené s trekovými sandály. Vemte si příklad, lesanky. A rovnou si pořiďte nějakou takovou batůžkokabelku, která sice váš outfit nepozdvihne do elegantních výšin, ale je mnohem lepší než turistický bágl nebo orvané batikované žebradlo.

Pán hned vedle je jedním z příkladů, kdy je to tak fifty fifty: tričko už vypadá trochu unaveně (ale zkuste někomu z generace svých otců sebrat jeho oblíbené tričko! dodnes si pamatuju tatínkovu srdnatou bitvu o jeho vytahané zelené froté tepláky!), ale neplandá až někam k zadku a není pod ním pivní pupek. Tím pádem ani ta nesmrtelná ledvinka (podle anatomického umístění a velikosti spíš játro, jak ji překřtil opět můj otec) nevypadá tak odpudivě. Plátěné kraťasy jsou na letní procházku fajn a pánovy sandály jsou příkladem, jak to udělat, když už je teda fakt hrozně nutně potřebujete: kupte si takovéhle decentní, ne ty v kombinaci hovínkové a černé barvy, a noste je jen v případě, že vaše nohy aspoň z dálky nezpůsobují kolemjdoucím štítivé otřesy.

I u stánku s občerstvením se sešla kombinace slušných pokusů a totálních katastrof. Sedící paní ve slunečních brýlích sice nakupuje co nejlevněji (na materiálu je to poznat), ale tolik to nevadí, protože jako celek to není nejhorší: místo kecek balerínky, místo rozkydlých khaki tříčtvrťáků letní sukně, místo obyčejného trička top a místo ušmudlaného modrého baťohu normální dámská kabelka. Škoda, že manžel či přítel vedle ní nemá místo modráků letní plátěné kalhoty a na nohách něco jiného než černé kecky. Stačilo trošku a mohli být pěkně sladěným párem.

Když se kouknete vpravo od toho pána, na lavičku za ním, sedí na ní "dáma", která by zasloužila svléknout a hnát ve spodním prádle přes celé náměstí. Dostatečným peklem je už nadváha, kterou trpí značná část českých žen zralého věku - a nechci slyšet nic o štítné žláze, ani jiné trapné zaklínadlo tlustých paniček - tady je viníkem jednoznačně mizerná životospráva, špatné jídlo a nedostatečný pohyb. Moje maminka je v podobném věku a taky bývala kypřejší, stačilo však přejít na kvalitní stravu a začít cvičit a teď si můžeme klidně půjčovat oblečení, protože máme obě 38. Paní na fotce ovšem tloušťka nestačí, a tak to dorazila opižlanou hlavou, mahagonem a oblečením, které není ani tak k uzívání jako vážně ke vzteku. Úplně vlevo, půlkou těla mimo záběr, stojí to samé (včetně typu a barvy účesu) v bledě modrém. Vzadu u stánku zase, akorát že aspoň bez džínů a pro změnu s melírem. Já nevím, ženské, vám je opravdu tak ukradené, jak vypadáte?

Tahle fotečka s totalitním esenbáckými žigulíky by šedivým laděním do té doby bez problémů zapadla. Mladá kráčející dvojice zcela vlevo by zasloužila na prdel: běžecké tenisky, černé ponožky a narvaný bágl k jinak slušnému oblečení mladíka a kecky, modráky a hadrovité puntíkované tílko s kanýrky na slečně. Pana fotografa vpravo bych ráda sprdla za ty pohory na nohách (musely se mu pěkně pařit nohy - volila bych něco vzdušnějšího), zbytek nechám být - kalhoty s kapsami se hodí na různé fotocetky a soudě podle bundy už pobíhá po akcích od rána. Pán vlevo od něj by vypadal dobře, nebýt toho zatraceného baťohu... k tomu je zbytečně do šeda - pánové, nebojte se tolik těch barev nebo aspoň světlých odstínů. Podobnou šedou směsku vidíme i v pozadí. Protože jsme v Česku, nechybí slečna v sukni a běžeckých teniskách (vlevo u auta), a vůbec těch kecek je na fotce neúrekom.

Autor

Ada

Ada začala psát Módní peklo v roce 2010. Čtenářky si získala nejen svým originálním stylem, ale především smyslem pro módu. Přestože přibývají noví autoři i témata, je Ada dodnes autorkou mnoha článků na Pekle.

Líbil se vám článek?
Váš příspěvek
kuk
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 1.8.10 18:33

Jak si ten chlapec mohl dovolit mít takhle plnej batoh? Jsem pohoršena! :D

Zuza
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 1.8.10 18:51

KUK: :-D :-D Měli si to dát do úschovny :-D

Radka
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 4.7.11 08:48

První blog, ze kterého jsem opravdu nadšená!

Jinak bych si dovolila poznámku k „zaklínadlu štítná žláza“ - pro některé ženy vyššího věku to opravdu může být výmluva… Jiné to ale je, když je vám 17 a máte před operací, že :) To jste pak dvojnásob rádi za každé kilo dole, protože držte si velikost 38 jde podstatně hůř.

Jinak se opět vracím k chvále, něco takového bylo již dlouho potřeba! … teď ještě aby začaly české obchody dávat místo igelitek papírové tašky.

loverbyparis
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 8.5.12 17:12

víš ado když to tady tak čtu tak by me strasne zajímalo jak chodíš oblíkana ty …jako nic proti jenom by se mi treba libilo abys trochu lidem ukazala jak se oblikat a ne jenom kritizovala

Před šesti lety se zřítila textilka Rana Plaza

Módní svět si připomíná šest let od zřícení textilní továrny Rana... Celý článek

Poslední článek:
Módní nákupčí: Povolání snů, nebo hrůzy?

Autor: Kamila

Svět skloňuje velká jména návrhářů, přitom o našem šatníku... Celý článek

Mladí + móda 1.

Autor: Ada

Jako titul dnešního článku o módě pro -náctileté (ano, konečně)... Celý článek

Tanec mezi botama: Knížepánovy bačkory a hadí sandále

Autor: Andrea

S nabídkou bot je to u nás často k pláči. Až je vám líto jak... Celý článek