dekuji za termin ‚blogerina‘ - vyborny!
Všehochuť
08.06.11 | autor Ada

Snad se nebudete moc cukat, že vám opět předkládám fotky (převážně) z ulic. Peklo nedělám tak, že bych si řekla - "a teď budou dva týdny jenom fotky z města", nebo "teď dám jen články o návrhářkách". Případně "teď nebudu měsíc psát vůbec, abych je hezky vydusila". Největší roli při tvoření Pekla hraje náhoda; jak se to zrovna naskytne, tak to jde ven.
Takže dneska to bude tak porůznu z ulic a obchodů.
Nejdřív vám ukážu tři pekelně rozmazané fotky hezky oblečených žen. Nemůžou do těch nákupáků dávat nějaká lepší světla?! Kdo má v tom přítmí lovit.
Červená a bílá je osvědčená kombinace. Tím, že si oblečete jeden kus vzorovaný, se vyhnete přílišné nudě. (A nemusejí to být zrovna květy. Důležité je ladit ostatní části oděvu barevně - ideálně vybrat barvy ze vzoru - i stylově.) Halenka s krátkými nabranými rukávky se k sukni hodí víc než tričko, ve stejném stylu jsou lodičky s mašličkou na nízkém podpatku. Hezké a letní.
Škoda špatné fotky, ty šaty byly skutečně úžasné. Mašle je dívčí prvek, který se v této podobě hodí spíš pro mladé slečny, jako je ta na obrázku. Dospělým ženám bych ji nedoporučovala (a ano, už jsem takový případ viděla). Mašlička v podobě brože nebo ozdoby na botách je decentnější.
Khaki barvu moc nemusím, ale paní z této fotky si s kombinací poradila vcelku slušně: odstíny rezavé, oranžové či cihlově červené k "přírodním" barvám sedí. Místo obligátních trekových sandálů má sandálky na podpatku. Kabelku bych vybrala jinou než zářivě bílou, ale jinak pohoda. (Vidím, že má voživíno, ale rozhodla jsem se to ignorovat!)
Slečna ve vlaku taky mohla dostat pochvalu - ale můžete mi říct, proč tu docela pěknou kombinaci (navíc bez batohu a vykukujících ramínek!) zazdila těma hnusosandálema? Pevně věřím, že je musí nosit kvůli problémům s nohama. Soudná žena by tohle přece jinak neudělala!
Postarší pár na zastávce mě upoutal tím, jak ladil. Nejspíš neúmyslně, ale stejně se mi ta bílo šedo hnědo rezavá kombinace líbila. A mám ráda staré pány, kteří pokládají slušné oblečení za zcela normální: nedžínové kalhoty, košile, normální boty. Můj dědeček se nastrojil, i když jel do vedlejší vsi do samoobsluhy. Mladší ročníky by se mohly inspirovat. Nemyslím přímo tím oblečením, to je na mladší muže moc usedlé, ale tím přístupem.
A za tu vintage oversize real leather tašku by čtyři z pěti českých fashion blogerín prodaly VLASTNÍHO dědečka.
Jestli někdo pípne proti těm silonkám v pantoflích, dostane pohlavek! Kéž by punčochy v pantoflích byly u českých žen jediným prohřeškem tak jako u téhle staré dámy. Nejen že je bezchybná, co se barev týče (takováhle kombinace sluší i mladým, zvlášť oživí-li se barevným doplňkem - představte si třeba červené korále a kabelku), ale také vhodně použila doplňky (kabelku většinou potřebujeme, ovšem ten pásek už je "navíc", čistě proto, aby celek vypadal dobře). Má skvělý elegantní účes - i babičkám sluší delší vlasy, není nutné jít úderem přechodu do drnu. A to, co drží v levé ruce, jsou skutečně rukavičky - vidíte dobře.
A pak si vedle toho dejte toto.
Radši půjdeme nakupovat, ne?
Původně jsem to pokládala za nějakou místní donátovinu, ale ukázalo se, že jde o dovozovou italskou módu. Očividně není všechno Armani, co je italské.
Zlatým hřebem nabídky byl bezesporu tento kabátek.
Byla na něm značka Rinascimento, na webu firmy jsem však našla v podstatě samé hezké věci. Výprodej starších kolekcí? Omyl českého nákupčího, který si dal tu práci a vybral z nabídky Rinascimenta okrajový sortiment, který radši ani nevystavují? Zboží pro východní trh?

Z webu rinascimento.com
Vážně mě mrzí, že jsem s sebou neměla normální foťák s makrem. To byl zase vzorník.
Z kabátku úplně všude lezly nitě. Švy byly začištěné jen tak ledabyle, místy se trochu křivily, v místech, kde se jich scházelo víc, docházelo k naprostému chaosu.
Začištění vnitřní podsádky na zádech se ani nedá nazvat začištěním. Když je látka střižená do kulata a tím pádem je kraj určený k začištění šikmý, má mnoho látek tendenci tohle dělat - jenže to se pak taky musí příslušně řešit, víme? Například začistit to šikmým proužkem, což jsem zvyklá občas vídat i v řetězcích.
Na kabátku byla cena kolem 4000 korun. Za ty peníze bych očekávala, že někdo po ušití vezme do ruky nůžky a ty cancoury laskavě ostříhá!
Komentáře článku
Zobrazovat komentáře chronologicky