To je tak pozitivní čtení, jak to pěkně hraje barvama:-)
Myslím, že spoustě lidí to fakt bodne.
Prosím, odkud jsou ty punčochy na fotce s křivákem? Takové bych chtěla
už moc dlouho. Na Polyvore jsem je nenašla, nebo jsem po ránu ještě
slepá, dík:-)
Mladí + móda 2.
16.01.12 | autor Ada

Jelikož minulý díl článku o oblékání pro náctileté měl úspěch, pustila jsem se rovnou do dalšího dílu. A na úvod zase něco z historie, co vy na to? Třeba o legínách. Toto hříšné, nohy obepínající oblečení jsem kupodivu našla v Ženě a módě z března 1984. Akorát že tehdy se tomu říkalo spíš kamaše.
"Móda je zrcadlem společnosti, stálo v záhlaví písemné části diplomové práce akad. mal. Darii Vitvarové. Motto signalizuje, že mladá výtvarnice považuje módní tvorbu za neoddělitelnou část kulturní úrovně národa, cítí ji jako jeden z projevů krásy i radosti a chce se na ní v tomto smyslu podílet, chce vytvářet oděv pro současnou aktivní ženu." (citace z doprovodného textu k modelům)
Daria Vitvarová navrhla řadu pletených kousků, které se daly různě skládat k sobě. Na kamaše ještě návleky, aby netáhlo na nožky, na hlavu tehdy prudce módní čelenku a mohlo se jít. Jestli šly modely skutečně do výroby nebo ne, to už se asi nedozvíme. Dnes by si návrhářka mohla nechat udělat malou sérii a nabídnout ji do butiků či online, tehdy muselo bohužel všechno projít přes centrální plánování a ředitele státních podniků. Soukromé podnikání neexistovalo. I domácí švadlenky musely složitě získávat povolení národního výboru (tak se tehdy říkalo městským a obecním úřadům), že smějí někomu za úplatu něco ušít.
A móda jako neoddělitelná součást kulturní úrovně národa? Ha ha! Dneska by to paní návrhářce vysvětlili tak, že by zahanbeně utekla brečet do kouta!
Posledně jsme probrali džíny, takže pojedeme dál. Ale nejdřív...
Kde na to brát?
Být nezletilým studentem je na dvě věci. Rodiče šetří, kapesné je mizerné, na brigádu vás do osmnácti prakticky nikde nevezmou - a upřímně řečeno, v -nácti toho člověk svému zaměstnavateli většinou nemá moc co nabídnout. Kdo je v osmnácti (nebo dřív) vyučený nebo má za sebou odbornou střední školu a jde do práce, dostane plat sotva na vyžití a taky si moc vyskakovat nemůže. Na nějaké velké utrácení za módu prostě nejsou peníze. Jak na to?
1) Vybírejte opatrně. Často vídám ve slevách holky a ženy, jak stojí ve frontě u pokladny s náručí plnou velmi nesourodých kousků a doufám, že to nakoupily pro víc lidí. Nenechte se zaslepit nízkými cenami a přemýšlejte: hodí se mi to do šatníku? Mám co k tomu? Nechci to jen proto, že se mi to líbilo na modelce na plakátě? Doma nákup ještě pořádně vyzkoušejte, a když zjistíte, že to byl omyl, dojděte ho vrátit nebo vyměnit.
2) Využívejte slevy, outlety a sekáče. Pro sekáče platí totéž jako v bodu 1 - ačkoli je to levné, neznamená to, že musíte nadšeně skoupit všechno, co vás trochu zaujme. Trpělivost a rozum, toť podmínky sekáčového úspěchu. V internetových outletech hlavně koukejte, jestli je to vážně outlet a někdo vás jen netahá za nohu, viz Protivná blondýna a její rozbory obchodu Bigbrands.
Pozn. pro některé kluky: nenechávejte to na mamince. Dost, že vám vaří, pere trenky a sbírá ponožky po pokoji, nemusí vám snad ještě nakupovat. Kdo sedí na zadku a čeká, co mu někdo koupí, ten si vlastní styl v životě nevytvoří.
3) Hledejte zdroje levných doplňků. Nemáte peníze, ale máte tolik volného času, že se o tom běžným pracujícím jen sní. Kde mají levné čelenky do vlasů, hezké přívěšky, které nepolezou do peněz, barevné tkaničky, šály? Která prodejkyně na Fleru má pěknou bižuterii za pár korun? Objednejte si dohromady s kamarádkami a složte se na poštovné.
4) Exploatujte babičky a tetičky. Kdo umí plést, háčkovat nebo šít a má čas, protože už je třeba v důchodu, může vám vyrobit kulicha v nedostatkové barvě nebo ustřihnout staré kalhoty na sexy kraťasy. K narozeninám vydyndejte něco, na co sami neušetříte.
5) Naučte se vyrábět. Plést se za pár dní naučí i cvičená opice a budete moct přestat zoufale shánět limetkově zelenou čepici, kterou nikde nemají, neboť není in, a prostě si ji upletete (nabídka přízí je vždycky širší než nabídka hotových věcí v obchodech). Šála, jednoduchá pletená sukně, háčkovaná kytička na čepici, bižuterie, brož ze zbytků kůže, plátěná taška, doplněk z plsti, ozdoba na čelenku do vlasů, všechno se dá vyrobit. Jestli máte pocit, že by vás to degradovalo před hloupými spolužáky, pro které jsou ruční práce známkou sockovatosti, tak jim to holt prostě neříkejte.
6) Naučte se upravovat. V sekáčových výprodejích koupíte bílé nebo krémové džíny či jiné kalhoty za pár korun a pytlík barvy stojí asi dvacku. Na boty se dá malovat barvami, které koupíte v hobby potřebách. Kožené boty je možné obarvit lihovými mořidly na kůži, v nouzi lihovými mořidly na dřevo. Na lodičky můžete přidělat kytku ze zbytků kůže, na kabelku ozdobný řemínek. Na jednobarevné tričko se dá něco namalovat, našít nebo natisknout. Na obyčejný slamák nebo papírák, který se koupí třeba v Tescu za stovku, můžete běžnými akrylovými barvičkami z papírnictví namalovat barevné pruhy, nebo na něj našijte stuhu.
Nedžínové kalhoty
V létě je to celkem jednoduché: tenčí bavlněné kalhoty nebo lněné pláťáky, které mohou být střižené jako džíny, chinos nebo jednoduché ležérní kalhoty, jsou dobrá volba pro holky i pro kluky. Ale co v zimě?
Teplé tvídové vlněné kalhoty sice hřejou, ale stylově se dostáváme už někam jinam. Na vysoké by to prošlo, na střední asi těžko.

Z nabídky jaeger.co.uk
Jiná možnost je shodit "tesilky" vytahaným svetrem, zcela neelegantními botami a hipsterskými brýlemi. Jako doplněk doporučuji ruce v kapsách a výraz "cojekomudotohocojánosím", který je v tomto případě skutečně na místě.

(Polyvore)
Teplejší než džíny jsou kalhoty z látek sice také bavlněných, ale silnějších a s vlasem: manšestrové, kordové, dyftýnové. Kord vypadá jako manšestr s tenčími proužky, dyftýn je počesaná látka, která připomíná krátkosrstý samet nebo manšestr bez proužků. Nevýhodou těchto kalhot je, že se časem odřou a různě prosedí, a pokud koupíte nějaké tenké, z mizerného materiálu, brzo se vytahají. Výhoda pro ty, kteří umějí šít: manšestr není drahý a je k dostání ve spoustě barev.
Manšestráky nemusejí být jen divné hnědé kalhoty pro lesany. Ty si ani nekupujte, leda byste toužili nosit batikované tričko a trekové sandály. Manšestrové kalhoty se dneska dělají rovné i přiléhavé jako skinny jeans a v různých barvách. Pro kluky spíš v takových krotších: písková nebo šedozelená, černá, šedá, hnědá - ale i s tím se dá něco vymyslet.

(Polyvore)
V zimě můžete nosit i kraťasy, stačí pod ně dát silnější punčocháče jako pod sukni. Čímž se dostáváme k další kapitole.
Sukně
Milovnice sukní vám potvrdí, že vám v nich může být i tepleji než v kalhotách. Když mrzne, stehna obalená denimem a vystavená kvůli krátké bundě vší nepohodě začnou už po kratší procházce pěkně zábst. Silné punčocháče, sukně lehce pod kolena a případně delší kabát udrží všechno v teple.
Nošení sukní je velkou příležitostí k barevném vyblbnutí bez zruinování rozpočtu, a to právě díky punčocháčům. Ty se koupí snad ve všech představitelných barvách a nebývají drahé. A mají je všude. V řetězcích, v levných krámech jako je Takko a Kik, v galanteriích, obuvích, speciálních obchodech, na eBay...
Na fotce jsou jednoduché kombinace, jejichž základem je pořád stejná černá sukně a hypoteticky dejme tomu stejný černý kabát. První je kombinace studených a teplých barev (šála, která bude koukat ze zapnutého kabátu, případně čepice, by měly být také ve studených barvách); další je kombinace černé a šedé + jen jedné barvy, v tomto případě tyrkysové. Na krku může být třeba vločka, podobná motivu na svetru. Další doplňky? Šedé, tyrkysové nebo třeba barevné. Puntíkovaný svetr s červenou mašličkou doplňují červené punčocháče, tentýž svetr bez mašličky žlutozelené. K tomu přívěšek ve smaragdově zelené barvě a žlutozelený šátek, který sundáte s kabátem; nebo místo přívěšku na svetr připíchněte zeleného páva. Nebo co vás napadne.
Ke vzorovaným sukním se kombinuje dobře: prostě použijte barvy, které jsou na sukni. Pokročilí doplní i jinou barvu, která bude sedět.
Šedobéžová sukně má vzor, v němž je černá, oranžová, růžová a tmavěmodrá (jeden proužeček) barva. Můžeme zvolit kombinaci s černými punčocháčemi a černým tričkem, nebo se odvázat a zkombinovat růžovou a oranžovou, což je takový kontroverzní párek, který podle někoho jde dohromady a podle někoho zase ani omylem. Podle mě je to dohromady s černou perfektní colorblocking. (Sukně je Missoni, takže na cenu se ani neptejte, kupte si nějakou obyčejnou a pošijte ji stužkami a hádky.)

(Polyvore)
Áčkové sukně, zvlášť s květinovým potiskem, jsou hodně dívčí a vyžadují příslušné doplňky a taky chování, držení těla a chůzi. Kdo má pocit, že je mu omezována osobní svoboda, když musí stát rovně a chodit jako žena a ne jako námořník, pro toho sukně moc nebudou. Stejně tak se k následujícím kombinacím nehodí batoh nebo kecky. Úroveň divokosti barevného ladění volíme podle naturelu a odvahy.

(Polyvore)
Květiny, ornamenty, proužky, puntíky, geometrické vzory, výběr bývá u sukní docela široký. Jednoduchá áčková sukně je také poměrně snadná na ušití (silnějším postavám bych ale áčko nedoporučovala, spíš pouzdrové sukně, které se směrem ke kolenům trochu zužují).
Kombinace s puntíkovanou sukní a svetříkem (límeček je ocvočkovaný, ale budeme předstírat, že jsou to taky puntíčky) je už poměrně elegantní a na gympl se moc nehodí. Je to ale možnost, jak se obléct, když po vás tu eleganci někdo chce. Jinak můžete puntíkovanou sukni doplnit něčím méně upjatým a normálně ji nosit.

(Polyvore)
Když jsme u té elegance - měla by náctiletá mládež mít taky nějaké vyloženě elegantní oblečení? Podle mě určitě ano, protože občas je to potřeba (ples nebo jiná slavnost, pohřeb, maturita, přijímačky na VŠ, pracovní pohovor), a když v šatníku nic nemáte, dopadá to potom všelijak: minisukně diskotékové délky, narychlo sehnaná krabicovitá blůzička a maminčiny umělohmotné černé pantofle s deseticentimetrovou špicí. U kluků oblekové kalhoty a běžecké tenisky... Nemá zřejmě smysl kupovat malé černé nebo celý pánský oblek, ale holky by měly mít jedny umírněné tmavé kalhoty nebo sukni v délce po kolena, černé klasické lodičky (kupte nějaké kvalitní hned, jak vám přestane růst noha, a máte vystaráno na dlouho) a nějaký top nebo halenku - většinu z toho využijete v jiných kombinacích i v běžném provozu. Pro kluky aspoň jedny slušné boty a jedny "tesilky" s košilí, nebo rovnou nějaký levnější oblek, pokud ho využijete, např. na zkoušky na VŠ. Ve slevách se dají koupit obleky z horších materiálů třeba za 2500.
Sukně a jiné styly
Dá se sukně nosit se sportovním nebo street stylem? Jistě, do holčičích mašliček vás nikdo nenutí. Občas potkávám na ulici děvčata v pestrých snowboarďáckých bundách, které přímo vybízejí k tomu, aby si člověk pohrál s barvami. Ke sportovnímu stylu se hodí krátké úpletové sukně (můžou nosit i silnější holky, ale v tom případě raději přiléhavé, ne volné nebo nabrané), návleky na nohy, šněrovací boty, sněhuly/uggy, crossbody tašky, školní a městské batohy (Dakine, Chiemsee, Husky a další), na hlavu kulich nebo chlupaté klapky na uši. Jenom malé varování: v určitém věku je potřeba s tímhle stylem přestat, už na vejšce v něm člověk vypadá trošku směšně. Na druhou stranu ho můžou nosit i základkou povinné děti.

(Polyvore, bunda Nugget)
Styl "rockerka" se dá naopak nosit až do smrti. Ukecat rodiče na drahé martensky bude složitější, ale vyplatí se to, jsou to nezničitelné boty vhodné se správnými ponožkami do každého počasí. Křivák koupíme v bazaru nebo podědíme, aspoň bude mít tu správnou patinu.

(Polyvore)
Vyměněním křiváku za sametový blejzr, trička za romantickou halenku a martensek za kotníčkové boty na podpatku získáme dospělou chic eleganci, vhodnou třeba do divadla. Totéž s manšestrovým sakem a kabelkou přes tělo (halenku možno vyměnit za nějaké pěkné dívčí tričko) = studentská romantika.

(Polyvore)
A už je to zase nějaké dlouhé, takže... pokračování příště. Ještě nám zbývají doplňky, zavazadla a něco pro kluky, protože dnešní sukňový díl si moc neužili.
Komentáře článku
Zobrazovat komentáře chronologicky