Dovolená v ulicích: Etno móda za velké prachy

20.08.18 | autor Monika

Kamarádím se s cestovateli, kteří si na mokasíny moc nepotrpí... a asi proto mi reklamy cpou turecké kalhoty a sešívané bundy à la Fler.

Když etno, tak za velký prachy?Když etno, tak za velký prachy?

Pamatuju si, jak jsem jako čerstvě náctiletá chodila nasávat vůni tyčinek do obchodu Sanu Babu u Staromáku a snila o orientálních dálkách. Teď už Sanu Babu dávno není jediným obchodem, který k nám dováží exotické oblečení a doplňky z Tibetu, Thajska, Indonésie a jiných, nejen asijských států. Naopak, obchodních příležitostí se chopila řada lidí (za vším hledej ty internety a stále běžnější cestování). Kvůli své sociální bublině momentálně nejvíc registruju zvyšující se počet Čechů, kteří v Asii žijí a vydělávají na dálku, nebo je cesty významně ovlivnily a teď pomáhají místním obyvatelům vydělat si. A tak u nás není problém sehnat cokoliv od gatí z Bali až po tričko z Peru.

Jestli je vaším dresscodem elegance, tady si obvykle nevyberete… nicméně existují výjimky. Nejdřív ale začnu poctivým peklíčkem, které mě tahají na evropské ulici za oko.

Koho živí lapače snů

Návštěvou jihovýchodní Asie a randěním se svým hippie drahým jsem se upsala k tomu, že mě Facebook vyhodnotil jako vhodnou cílovou skupinu pro reklamu na exotické hadry. Co už algoritmus nepoznal, že mně se prostě batika nelíbí do města, na pláž a vlastně ani na doma.

Nicméně útok různých (pro mě nových) značek s dovezeným oblečením ve mně probudil zvědavost, to musím přiznat. Za všemi těmi etnickými e-shopy si představuji lidi, kteří se ocitli v daleké destinaci a mezi palmami sní o trvalém životě v teple. Navíc jsem jazykový úchyl, kterého baví zkoumat webové texty… a tak jsem s chutí zamířila do sekce O NÁS.

Je úsměvné, jak často se tu dočkáte podobných vyznání:

„Rozhodli jsme se žít v souladu s přírodou.“ … Tato představa mě baví obzvlášť u popisu Bali, tedy na místě, kde jezdí hromada skútrů. Většina Čechů pobývá v rušné části Canggu – ráji surfařů, kde poblíž vždycky najdete jógové studio a vymazlenou vegan kavárnu pro Evropany a Australany. Výhledy na rýžová pole tu jsou každopádně impozantní.

„Učaroval nám ostrov Bali, a tak jsme se rozhodli šířit jeho pozitivní energii dále…“ … Mezi řádky čtěme „Už mi po pár měsících docházejí prachy a nějak na ten avokádový šejk vydělat musím.“

„Inspirujeme svět místní kulturou.“… Jenže to oblečení nenosí místní obyvatelé, nýbrž expati (cizinci dlouhodobě žijící v dané zemi), aby se cítili dobře ve své komunitě. Správný místňák nosí navzdory smrtící vlhkosti džíny a triko s dlouhým rukávem, jak jsem psala v článku o chameleonech. Stejně tak slavné lapače snů jsou na Bali jako doma… podobně jako trdelník na zmíněném Staromáku.

Hamaková královna

Řádky výše berte trochu s rezervou – nejvíc tady rýpu sama do sebe. Při návratu z Bali jsme jednou nakoupili třicet hamak, které vyrábí náš místní kamarád. Porozdávali jsme je k Vánocům po kamarádech a příbuzných a zbytek prodali na bazaru – odkud okamžitě zmizely! Celí nadšení jsme začali plánovat naše podnikání a těšili se, jak balijskými hamakami zamoříme celou Českou republiku. Fantazírování nás přešlo po spočítání cla, daní a dopravy, navíc pak Lidl vytasil hamaky za dvě stovky a bylo po iluzích. :)

Pomalu mi docházelo, že beztak se takovým dovozem živit nechci. Doteď nemám v sobě jasno, jestli by bylo ekonomicky dobře či špatně podpořit obživu kamaráda na druhé straně planety. Jenže neblaze snáším i při klasických nákupech (ačkoliv se jim neumím 100% vyhnout)… a vlastně bych ráda viděla, jak se hamaky vyrábějí tady, ideálně v chráněné dílně. Možná jsem idealista a naivně doufám, že se toho třeba někdo nápadu chytne. ;) Za každým lapačem snů za tisícovku přece vždycky visí nějaký příběh…

Fleru zdar

Když jsem pokukovala, co dalšího se vozí z exotických destinací, šly na mě mrákoty. Další modely z dovozových e-shopech si nezavdají s (na Módním pekle tolik pranýřovanou) stránkou Fler. Tady už se nebavíme o opakovaném užití materiálů, ale o šití pro šití. Znovuvyužití materiálu je mi upřímně sympatické, avšak přimlouvám se za vkus a nešíření podobných kousků, ani kdyby se rozdávaly automaticky k přihlášce na fildu. O to hůř, že mikinu Stream of tulips neznámého původu pořídíte za 820 Kč, zatímco její multibarevnou patchworkovou kolegyni za 1 090 Kč.

Mimochodem – do sekce Pánská móda raději na webu neklikejte, pokud se vám dělá mdlo při pouhém pohledu na kalhoty rejoice.

zdroj: www.sittar.cz a www.sanubabu.czzdroj: www.sittar.cz a www.sanubabu.cz

Právě patchworková móda je hojně zastoupená u oblečení, které se k nám dováží ze zemí jihovýchodní Asie. Opravdu nejsem žádný všudybýlek a všeználek, ale upřímně si nevybavuju nikoho místního, kdo by v podobných kouscích chodil. Vozíme sem zboží, které plní určitou představu o dalekých zemích?

Vlastně mě mrzí, že si někdo takový kousek pořídí, aby si připadal jako na dovolené v Thajsku, kam se nikdy nepodívá. Tam podobné kousky nosí akorát turisti ze zemí východní Evropy…

zdroj: www.himalife.czzdroj: www.himalife.cz

Desigual i bez značky

Občas mě fascinuje, kolik motivů inspirovaných indickou/jiho­východní kulturou se poslední dobou objevuje na oblečení. Jako by fungovala jakási zvláštní přímá úměrnost, že čím větší mandala dlí na tričku, tím víc se člověk cítí jako jogín.

I díky této módě si potisk mandal můžete dopřát, i když zrovna nemáte chuť utrácet za kabát Desigual. Na druhou stranu, když to někdo svěží umí nosit, proč ne… Akorát mám lehké obavy, jaká je výdrž daného textilu. Až překvapivé množství hadrů, na které jsem narazila v Indonésii, se pyšnilo cedulkou Made in China. Gramáž bývala obvykle velmi mizerná, takže žádný kus zde koupeného oblečení nevydržel víc jak dvě sezóny. Etho oblečení se opravdu nerovná udržitelné módě.

zdroj: www.himalife.czzdroj: www.himalife.cz

Vkusné a s nápadem

Abych nebyla jen kritik kritická, i v etno obchodech se dají odlovit pěkné nositelné věci, které kromě dobrého pocitu opravdu dobře vypadají. Umím si představit na ulici potkat bomber s divočejším motivem za 1 600 Kč nebo jednoduchou halenku v hořčicové barvě za 399 Kč.

zdroj: www.balisecret.cz a  www.thao.czzdroj: www.balisecret.cz a www.thao.cz

Jinak se přiznám, že frázi móda z Bali jsem přestala vnímat pejorativně až poté, co jsem narazila na designérský obchůdek VeryMary. Dvě Češky dokážou předělat použité oblečení a hlavně drží jednotnou linku svých kousků. Pro ležérní dámy je to (až na pár kousků) divočina, mně se však líbí, že si konečně nějaká módní značka nehraje na etno jen proto, že její tvůrci žijí na populárním ostrůvku.

Příspěvek sdílený verymaryclothes (@verymaryclot­hes), <time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-01-30T18:02:39+0­0:00“>Srp 17, 2018 v 16:10 PST</time>

Podobně mě zaujala značka Gado-Gado, což je název typického indonéského jídla s arašídovou omáčkou (volně přeloženo jako pelmel). Stylově to ale žádný binec není. Děvčata dělají kabelky a peněženky v různých barvách, a to vše stylově čisté. Na ukázku jsem vybrala trochu mint barvy, ať máme ten článek o exotice pestřejší.

Příspěvek sdílený gadogado.cz (@gadogado.cz), <time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-06-29T18:02:39+0­0:00“>Srp 17, 2018 v 17:39 PST</time>

Co lidi doopravdy chtějí?

V době, kdy jsem tancovala orientální tanec, mě zaráželo, proč se všude prodávají penízkové šátky, když se v nich na pódiu už dávno netančí. Shakira ale přispěla ke trendu, v egyptských turistických resortech se dodnes natřásají slečny v penízkáči… a tak poptávka po chřestivých šátcích stále existuje.

Podobně to vidím i u dalších věcí tohoto typu. Český zákazník vidí oblečení v oparu vzdálené exotiky, která přitom nejenže neodráží skutečný styl dané země, ale hlavně je zcela mimo styl jeho nositele. Lidi zkrátka chtějí svůj sen o exotice žít… co na tom, že realita a lidská fantazie mají od sebe někdy dál, než co trvá cesta Praha-Bali.

Autor

Monika

Má ráda minimum věcí - když si koupí jeden kousek, vyhodí ze skříně aspoň dva. Nakupování v secondhandech ji baví víc než v HáeMku.

Líbil se vám článek?
 Váš příspěvek
 
asterah
332 příspěvků 20.08.18 21:45

V tomhle s vámi absolutně souhlasím - etno moda je děs běs co se za to obvykle vydává - vzdor tomu jsem ukořistila (čirou náhodou) dva pěkné kousky (pěkné pro mně) jedno vlněné pončo k táboráku (od jara do podzimu jich absolvuju s kytarou a mandolínou x) a jednu bavlněnou tkanou mikinu k témuž účelu - ale to je všechno. Ještě musím podotknout, že zmíněné etno na mně vynikají, protože vypadám jako indiánka - HI HI

 
julie74
2387 příspěvků 21.08.18 11:19

Milé peklo, vždycky tu vyšel článek a hromada výtek. Tak aby jsme nebyly mrchy, poslední dobou vyjde a článek a baví mě to…
A ty kabelky jdu prostudovat pořádně, už jsem si je naklikla na insta…

 
MonikaMP
62 příspěvků 21.08.18 13:19

Wow… jednoduše wow. :) Děkujem! :kytka:

 
Paris1789
2800 příspěvků 21.08.18 12:33

V Sanu Babu jsem byla naposledy někdy v roce 2012, zakoupila jsem si tam pár věcí, které mne rychle omrzely a to do té míry, že už si ani nepamatuji, jak vlastně ty oděvy vypadaly. Ale koupila jsem tam známé peněženku a tu má ona dodnes.
Etno považuji za odumřelý trend, místo těch podivných oblečků dnes zaujímají (velmi drahé) oděvy z organického lnu zemitých barev a střízlivých střihů. Jejich vztah k životnímu prostředí vyjadřuje jejich cena a výdrž, obojí vysoké.
Z Desigualu mám jednu sukni, na svou obranu chci jen uvést, že není dekorována kolečky nýbrž kosočtverci a panprezident by ze mne měl jistě radost.

Příspěvek upraven 21.08.18 v 12:34

 
Hermida
13 příspěvků 26.08.18 00:18

Ethno je fajn, ale musí být dávkováno s citem, s velkým citem. Navíc je specifické v tom, že by tento styl měl především vyjadřovat postoj nositele k životnímu stylu, který je zaměřený spíše k jinému světu, než ke světu prázdné komerce a konvence. A také záleží na prostředí, kde žije. Takto by ethno styl působil autenticky a řekl bych, že i elegantně.
Ovšem městský člověk, vyznávající ethno styl nebo člověk, kterému se tento styl pouze líbí, by dle mého neměl působit až moc vyzývavě a ukřičeně ethno… to pak působí docela směšně, když se prochází třeba po Praze, a prezentuje tak svoji odlišnost pouze vnějším způsobem. Odlišnost je v pořádku, ale je zde velké riziko, že bude působit, jako pohádková bytost z filmu Zdeňka Trošky.

 
zwedavka
960 příspěvků 21.08.18 12:41

T: všudybýlek,všude byl

 
MonikaMP
62 příspěvků 21.08.18 13:18

:D Díky za postřeh, opraveno!

 
Matmys
1843 příspěvků 21.08.18 13:04

@zwedavka …třeba se jedná o problém neukázněného vajíčka :)

 
zwedavka
960 příspěvků 21.08.18 13:43

Nebo notorického rváče - všude (se) bil

Příspěvek upraven 21.08.18 v 13:45

Ralph Lauren je rytíř! Získává britský šlechtický titul

Americký módní návrhář Ralph Lauren získává britský rytířský titul,... Celý článek

Poslední článek:
Rozhovor: K šití korzetu bruska a kladivo

Autor: Monika

Riwaa Nerona o šití korzetů, spodním prádle a nádherných křivkách... Celý článek

Témata článku

Háčkované, pletené, pro Fler jako zrozené

Autor: Ada

Ne, nebojte se, už nebudu básnit. Mé památníčkové veršíky z... Celý článek

Dívčí válka

Autor: Ada

Nevím jak vy, ale já jsem odjakživa toužila nosit americkou... Celý článek