Gramatyka psaná motykou

Mě zvedá ze židle výkend. Vidím to pořád, pořád, pořád!!! Co to je? To je předpona vy? Jako kend až výkend? Nepochopím. Nikdy bych taky nemohla chodit s klukem, co by mě myloval.

To bude asi stejná předpona, jako u „vysačky.“ Na bazarech se prodává „nové oblečení ještě s vysačkou.“

Jednou, v dřevních dobách, před třiceti lety, jsem na stroji cosi psala kolegovi podle diktátu a napsala „visačka“. Málem ho ranila mrtvice, nepříčetně na mne křičel, že neumím česky, protože on ví, že předpona „vy“ je vždycky tvrdá. Sdělila jsem mu, že visačka je od viset a viset je s měkkým. Kancelář sice lehla smíchy (chvíli mi trvalo, než mi došlo proč), ale fakt je, že od té doby si to pamatoval i on. Bytostně nesnáším ten poslední případ. „Katky bratr“. Vraždila bych.

Katky bratr je zřejmě angličtina v češtině. To, že občas někdo splete mně a mě a bychom, byste, mě ani nepřekvapuje, ale záměna my a mi - to jsem potkala až na FB. Také jsem si všimla velmi častého používání slova centrální s významem střední (centrální Evropa).Taky jste si všimli, že televizní redaktoři dělají pauzy na naprosto nesmyslných místech tak, že je někdy věta až nesrozumitelná, nebo má jiný význam?

Tak třeba mysleli s vysávačkou

Zcela správně. Výkend je podstatné jméno od slovesa „vykendit (se)“ - tedy odpočinout si, uvolnit se, vyvětrat si hlavu. „Kam se pojedeme vykendit?“

No není ta čeština nádherná?

Mně to přijde logické - něco sí, sí, až to vysí…

Jednu moji kamarádku kluk opravdu myloval! Tak jsme si z ní dělaly s holkama srandu, že ji miluje opravdu s tvrdým 

Jooo, přítel mi taky napsal mYluju tě… ale pak přišla další textovka, kde stálo:
Víš proč Y? Protože s malym a měkkym to nejde! 

„chybýš mi“ je taky lahůdka

Twl to zní jak měkýš

Co to je twl? A „měkýšem“ myslíte měkkýše? To je mi ale příspěvek v debatě o češtině:o)

Už jsem měla tu čest mockrát potkat i „vydím“.

Třeba si to pletou s jiným smyslem, který je ve vyjmenovaných slovech a toť jest „slyšet“ 

Když si prohlížím inzeráty na seznamkách, tak často vidím „ozvy se“. Nechápu…

Mě jeden opravdu myloval… vydržela jsem to týden.

Pak je taky ještě bomba „Mi jsme byli.“ a „spět“, to už začínám pochybovat o vzdělání v Čr, protože tohle je základ.

Protože můj manžel má soudnost a v češtině nikdy nevynikal (rozumějte: byl by schopen „mylovat“ opravdu i napsat), tak mi raději SMS nepíše, ale rovnou volá 

Jedna Pražanda mě svého času šokovala slovem „vejkend“!!!

Jeden můj známý napsal to samé do statusu na facebook. Můj komentář obsahoval asi 6×,,prosím, šetři můj zrak´´.

Prosím, šetřete i můj zrak, a pište uvozovky správnými znaky.

Nejenom „vejkend“. Já myslela, že upadnu, když jsem slyšela „s mrkvej“ 

Mrkvej :c). To se myslím říká okolo Poličky a tam? Náš profesor na informatiku říkal - „nehejbej tou myšej“, to bylo nej!!

To je taky východočeské nářečí… S mrkvej jdu naší ulicej a hejbu přitom myšej. Hodím ji voknem tátoj a pak jdu k doktoroj. Tak.

Podívejte se občas na nějakou diskusi u receptů na vaření - kolik lidí píše „žloudky“

…vejkend občas říkám taky. „Zavoláme si vo vejkendu.“
No je to děs, „vo tom žádná…“ :c)

Ado, vy jste byla jako dítě stejná jako já. Též jsem uměla číst již ve čtyřech letech a od pěti chodila do knihovny. Jako první četbu mi můj dědeček, učitel, podsouval články v Rudém právu, konkrétně rubriku Černá kronika z důvodu krátkých příspěvků. Mojí první přelouskanou knihu také nikdy nezapomenu, vláčím ji s sebou již třicet let - Karel Poláček: Bylo nás pět. Dědova nejoblíbenější.

Zde na Módním pekle nejvíce trpím zmršeninou SVADBA. Tak si, sakra, řeknu: svatební košile, svadební prostě vyslovit nelze, a mám jasno!

To jsou tedy „vejrazy“!

Ne že bych do toho chtěla plést politiku, ale jak teď byly volby, tak si člověk mohl přečíst spoustu krásných patvarů, zejména od příznivců pana Zemana (ale abych byla spravedlivá, u příznivců pana Schwarzenberga byly určitě taky). Já jsem narazila na tenhle: stit se! Co byste řekli, že to je? „Štiť se“ člověka co nemá na klávesnici háčky a čárky? Ne, bylo to „styď se“. Trvalo mi to asi půl minuty, než mi to došlo 

Ja si dovolim pridat taky jednu perlicku. Prestoze ma rodina zije pomalu vic jak tricet let v zamori, porad mluvime cesky, bohuzel s psanim uz je to horsi. Muj syn, kdyz jsme odesli, tak byl zakem ZDS a i kdyz cesky mluvi dodnes, tak s psanou cestinou ma problem, jednou nechal na papiru v kuchyni vzkaz: Mami, jel jsem s klukama na objed. A ja pokud jsem si celou vetu nerekla nahlas, tak jsem nevedela, ze jel s klukama na obed… 

To mi připomnělo - v jedné rodině emigrantů bylo dítko napomenuto, ať neřve. Odpověď: „Já neřvám, já huláču!“

Dyk to je jasné přeci jasné toto: VÝKEND od slovesa VYKYDNOUT SE

Naprosto hrůzostrašná čeština se vyskytuje na různých internetových chatech, spousta lidí kdyby takhle psali už někdy ve 3. třídě základní školy, do 4. třídy by se nedostali, protože z jazyka českého by obdrželi výživnou pětku. Namátkou si vzpomínám na „u nás v obiváku“ nebo „na Sylvestra“.
Pamatuji se na situaci, kdy to jeden tam přítomný besedník nevydržel a napsal: „Chodit se bavit někam, kde zábava spočívá výhradně v psaném slově, a neznat u toho ani elementární gramatiku jazyka mateřského, je lopatismus toho nejhrubšího zrna.“ Já s ním souhlasím. Ovšem nedovedete si představit, co se vzápětí po tomto jeho sdělení strhlo za revoluci. Oni totiž ti, co píšou hůř jak Tataři, jsou na to své „neumětelství“ ještě i hrdí. A to je pak teprve ta správná kalamita (pane Jonáši - jo, v češtině oslovujeme vždy pátým pádem, na to se taky často zapomíná).

Příspěvek upraven 16.02.13 v 17:01

Zajímavé, že se pozastavujete nad ostatními, když sama děláte jazykovou chybu, kterou také vidím všude možně. Spousta je ve větě, kterou jste použila podmětem, takže podle něj bude i přísudek → Spousta psala, ne spousta lidí psali. Neříkám, že jsem nějaký jazykovědec, ale když už se tu s radostí obouváte do ostatních, mohla byste mít také přehled 

A taky tam schází jedna čárka před a…

S tím vÝkendem máš pravdu! Často to vidím na fb a říkám si jestli si ti lidi nedělají srandu 

Možná si řeknou, že je to konec týdne, tam je jasné tvrdé y, tak to určitě bude v tom víkendu stejně (výkend) 

Nejhorší a nejrozšířenější jsou podpadky a hold… jednoho z toho kolikrát na facebooku zabolí oči a otevře se mu kudla v kapse

PODPADKY podle vzoru ODPADKY přeci…

No já nevím, asi bych odlišovala hovorové výrazy/ nářečí - což je podle mě právě ten případ bot(ů) od opravdových chyb, které mohou měnit význam (třeba právě holt vs. hold). To bych si pak taky mohla stěžovat, že někdo „votvírá vokno“, nebo že je podle někoho kluk „pěknej“ a šaty „pěkný“…
Ale co mě fakt rozčiluje, je slovo „směroplatný“, které jsem tu párkrát zahlédla. Zajímalo by mě, jak na tohle někdo přišel…

Směroplatný, jestli se nemýlím, je z Kulového blesku. Takže jako vtip se to může citovat… horší je, když si někdo myslí, že je to opravdu správně.

Přece v Kulovým blesku=)

Kulovém…
A taková slova bych neodsuzovala. Směroplatný je z Kulového blesku, ale znám i jiná „vtipná“ slova z jiných filmů, které zná velmi málo lidí. Jako přeba „poplematenost“ nebo „roztokošnost“. Někomu to připadá jako zrůdnosti, ale pokud ty filmy znáte, je to hezké oživení, když ta slova někde slyšíte, vidíte.
Ale souhlasím s tím, že když si někdo myslí, že je to správně, je to zlé.

Nojo, východní Čechy=)

Já bych neřešila, jestli je správně, ale jestli se užívá. Takto vznikají nová slova, má-li tedy to slovo význam, není důvod jej ve správném kontextu nepoužít. 

Ja mam konkretne s timto docela problem - s manzelem a rodinou u nas neustale pouzivame hlasky z filmu a jine patvary, ktere bud vymyslely deti nebo jini nasi pribuzni, az se kolikrat zapomeneme na verejnosti..no treba nedavno jsem kupovala „bonbonerii“ a az po vysloveni jsem si uvedomila, ze prodavacka to FAKT NEBUDE CHAPAT 

@yanulienka směroplatný může být odkaz na film Kulový blesk (Máňa říkala, že to není směroplatný)

Aha, tak ten film neznám Dobře teda, beru. Pokud, jak bylo řečeno, si dotyčný nemyslí, že je to tak správně. (Ale stejně mě to slovo tahá za uši  )

Souhlasím, podle mě je velký rozdíl mezi vyjadřováním nářečním apod. a zásadními gramatickými chybami. Myslím si, že je lepší napsat to,,jak mi zobák narostl" než s hrubkami typu MYLUJI. Koneckonců, obecnou češtinu používáme snad všichni a ta není čistě jen spisovná. 

Přesně! Já třeba říkám tátovo bratr, tátovo sestra a tátovo pes, protože je to po jihočesku, a ne proto, že nevím, jak je to správně. Horší je „až půjdu po mostě Karla do divadla Národa na Stěnu čerta“…:)

Stejná citace z Cimrmanů mě napadla hned u čtení článku:o)

Ale na jevišti se mluví Česky a ne Jihočesky

Mluvíme česky, případně jihočesky.

Nebo do Divadla Járy Cimrmana .

Jojo, na Moravě (aspoň na některých místech) je „ten bot“.

A taky to játro místo ta játra.

Jedna HODNĚ vzdálená příbuzná (už je asi 20 let po smrti a nevím, odkud pocházela) říkala, že někdo má „nemocnou játru“.

Jasně, každý človíček má své kořeny. Já po 15 letech v Čechách, stále po moravsku říkám, že jdu dom, dostala sem čtverku ze zkoušení, pudu do fitka, rozžni atp. Vždy je to místní nářečí krásné a barevné a baví spoustu jiných neznalých. Nebudeme přeci tak upjaté, aby nás to v běžném psaném telefonním nebo diskusním styku tak otravovalo. A propos můj manžel IT mág se mne ptá jsi online nebo offline? Cože mu mám odpovědět? A můj již hodně dlouho bývalý manžel mi vyrazil dech obratem je třeba jít k meritu věci. Tak jsem běžela se pomazlit se s pravidly, cože je to merito, nebo nedej bůh tem merit.Asi má sofistikovanou přítelku, cha

Pravopis moc neovládám (hlavně mě/mně a n/nn), ale co mě vždycky zježí je naprostá neznalost tvarosloví některých slov.
Nejvíce mě rozrušuje používání špatných koncovek. Cizí slova jsoudnes populární, ale měla by se správně používat! Lidi, není aktuElně, ale aktuÁlně, eventuElně, ale eventuÁlně atd… Taky byste neřekli sexuElně ne? I když znám i takové případy.
A poznámka na okraj… Spojení „přijde mi to takové“ neexistuje. Je to „PŘIPADÁ mi to takové“. Nebo vám to takové připochoduje? Tak a máte to.
Bohužel se tato slova čím dál častěji dostávají i do médií a to češtině moc neprospívá. 

Proč by nemohlo být „přijde mi to“ nějaké? S argumentem, že to nepřipochoduje??? To bych mohla říct, že „připadá“ taky neznamená, že to bude odněkud padat. To jsou tyhlencty přenesené významy, víme? Jinak už by bylo třeba napsat např. „zdá se mi to takové“ 

Jde o to, že to slovní spojení prostě ofociálně neexistuje ve významu, v jakém se používá. To, že se používá neznamená, že je správně. Je to asi jako když nekdo používá „více jak“ místo „více než“. Slova „více“ a „jak“ si navzájem odporují. Přesto se toto spojení objevuje stále častěji, protože používáme to, co slyšíme ve svém okolí a ne to, co je správné. Pokud se podíváš do slovníku na slovo „přijít, přicházet“, nikde tam není, že se jedná o synonymum k „připadat“. Ale bojímse, že se tam tato poznámka brzy objeví, stejně jako „by jsme“.

Myslím, že se mýlíte. Například Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (Academia 1994) má jako 17. význam slova přijít i „zazdát se, připadnout“ s příkladem „přišlo mu to k smíchu“.

„Víc jak“ je původem tam u nás, ve Slezsku. Bo je to kratší.

Musím říct, že ačkoli mi některé používané výrazy taky lezou krkem, přece jenom váš argument „To, že se používá neznamená, že je správně“ nemůžu tak úplně přijmout. Jazyk se vyvíjí, a kdyby lidé nepoužívali výrazy a jazykové jevy, které „nejsou správně“, dodneška by čeština měla jery, například. A pak taky, jak tu lidé poznamenávají, existují různá nářečí a regionální zvyklosti, a kdyby neexistovaly ty, mohli bychom rovnou všichni mluvit třeba sanskrtem.
To je prostě život.
Ale nesmí se to přehnat, protože pak se ztrácí srozumitelnost, a s ní i důvod, proč vůbec jazyk používat. V psaném projevu, zvlášť na internetu, o to víc, protože tam chybí mimoverbální projevy komunikace, kterými se dá leccos osvětlit…

By jsme - no, ještě tohle!
Jedná se o čerstvě spisovným uznané BYSME místo BYCHOM.

Navíc slovo „připadat“ nemá s padáním nic společného. Vychází z tohoto slova, ale rozhodně nikam nepadá. Používá se pro vyjádření vztahu (např. „Letos toto datum připadlo na neděli.“), nebo tak, jak popisuji výše. Zajímalo by mě, kdy jsi naposledy použila toto slovo tak, že ti někam něco „přibylo směrem zhora dolů“. Aspoň tak bych si vyložila tvé „připadat“ odvozené přímo od „padat“. Napadá mě jen že „připadl sníh“ ale musela jsempřemýšlet dlouho a zní to strašně uměle.

Příspěvek upraven 10.02.13 v 15:29

Jsou to zkrátka různé případy

Mne vasí spojenie „jsem za to ráda“, podľa toho ako nás to kedysi učili, tak má byť " jsem tomu ráda".

Možná může být obojí, ne? Rozdíl je podle mě v archaičnosti.

No, pokud se moje maminka neplete, tak to spojení „být rád za“ je anglismus. Protože česky je „být vděčný za“ a být rád, že". Sice není lingvistka, ale grammar nazi je… a mně to teď kvůli ní (a zejména, co studuju češtinu) rve uši.

Hale, osobně si klíďopíďo s těmi krásnými nezvyklostmi pohraju, páč a protože i taková neuniformní barvitost baví, a nejde o gramatickou tupost pisatele. Středočeská čeština je vrcholně nudná stará panna.

TaK To bY WaAaS MoHl bAwIt i wYpAtLaAaToR.
viz
 http://www.vypatlator.cz/

Nedočetla jsem celý strom do konce, ale na mě/mně existuje takový jednoduchý trik, jak si to nespéct - převede se věta do 2. osoby (tebe/tě, tobě/ti) a tam, jde je krátký tvar „tě“, tam se píše krátké „mě“, tam, kde je dlouhý tvar „tobě“, tam se píše „mně“. Tebe=mne, tě=mě, tobě=mně, ti=mi. Jak jednoduché.

Já si pamatuji, že 2. a 4. pád mají 2 písmena (mě), protože jsou dělitelné dvěmi a 3. pád má 3písmena z obdobného důvodu.. Ale dělá mi problém 6. pád… Ale spíše než o tomto jsem mluvila o problému mě/mně obecně. Třeba slovo zimě a slovaobdobná jsou zabijácká. 

Příspěvek upraven 18.02.13 v 11:53

Ještě bych dodala, že správně je mně se líbí (3. pád)… Velmi oblíbené=)

Zapomněla jste na SUKEŇ.

zřejmě nejrozšířenější věc na stránkách typu votočvohoz nebo mimibazar. samozřejmě hned po VYSAČCE.

@Jiná Realita k tomu bych ještě dodala ŠETEČKY a KRAŤASE
A pak moje osobní oblíbené ŠTRAMPLE (což je jakési nářečí, vím, ale stejně je to strašně nelibozvučné)

@Denyna štamprle/dokonce štamprdle jsou vážně nářečí, dokonce místní…to bych neodsuzovala. ale že někdo netuší, jak se skloňuje sukně a není schopen si v mozku přebrat, že visačka visí a ne vysává, to je na pováženou. hlavně, že se učí dva cizí jazyky, pani! ale neumí vlastní 

Stejně tak se dá oponovat k tomu tvaru sukeň. Jako okurka vs okurek, hadr vs hadra

Jestli jsem to pochopila správně, tak „štrample“ a „štampr(d)le“ je něco úplně jiného
A k té sukni - u nás se říká sukňa 

Štrample = punčocháče štamprle = panák (alkoholu)

Štrample a štamprdle se používají na severní Moravě. Jako dítě jsem nosila zásadně takové ty světle hnědé (či jak tu univerzální barvu nazvat) štrample. Slovo punčochy jsem používala až později, když jsem začala nosit silonky I když i těm se častěji říkalo silonky.

Štrample a štamprle je ale něco úplně jiného! Štrample jsou punčocháče a štamprle (štamprdle) je malá sklenička na alkohol neboli panák.
Mě osobně nevadí hovorové výrazy nebo nářečí, protože to nejsou pravopisné chyby.

Jé, né štamprle, ale ŠTRAMPLE - to jsou punčocháče v Ostravě. Ve Vsetíně a okolí se tomu říká ŠLAPKÁČE 

Štrample říkáme v Ostravě. Mně se štrampliky líbí. Vůbec, k místním libůstkám jsem tolerantní. I když slyším/čtu „přijdu dýl“, tak se snažím ovládat a neubodat dotyčného nebo dotyčnou pohledem 

Jo,„přijdu dýl“…To taky nerada slyším

Co jsou štrample? Přijdu dýl se říká u nás, na to mi nesahejte=)
edit: štrample vysvětlila kolegyně =)

Příspěvek upraven 10.02.13 v 14:26

Štamprle máme aj na Slovácku. Já sem z jižní Moravy a podle toho taky mluvím, kritiku neuznávám. Stokrát lepší štamprla než prcek. Říct někdo přímo mně: „Dáš si prcka?“, tak si nedám. Já zas nesnáším ty familiární výrazy typu mikča, kafčo, mimčo…a vůbec, všechny ty zdrobněliny, které nepochopitelně víc používají kluci než holky, aspoň co se týče Brna. Brrr.

Jaj, „přijdu dýl“.. To je úplná legenda.
Jsem z jižních Čech a teď studuji v Brně a když jsem to použila poprvé, nikdo nechápal, co myslím. 

Tomu, že Moraváci nechápou „přijdu dýl“ jsme se s partou smáli celý týden dovolené u Znojma 

U nás se taky chodí „dýl“, takže s tím nemám problém. Ale co mě vytáčí, je rádoby spisovná podoba „přijdu déle“. Už jsem to viděla několikrát.
Další podobný pokus o spisovný projev je „čisté auta“.
Ať lidi radší mluví, jak jim zobák narost, než tohle.

Tak to úplně koukám, jaký jsme my Hradečáci mor všech morů Ačkoli si na to v psaném projevu dávám pozor, tak když hovořím s někým známým či příbuzným, tak to si teda dle rad babičky - Dám si pozor na kluci a klidně tomu Martinoj napíšu, že přijdu dýl, protože holky by měly dělat trochu haryky Se samozřejmostí sobě vlastní si cokoli vopřu vo koleno, votevřu vokno, na svačinu si dám vokurku s kefírem a když mi do voka padne řasa, tak ji prostě vylovím Ale když mi kamarádka řekne, ať nenasejsám a podám jí žufánek, tak jsem trochu v koncích:) nářečí je super, pokud se neužívá jako správný základ pro psané slovo kdekoli. Co mi trochu vadí jsou chyby v základních i/y a co mě opravdu vytahá za voční bulvu, tak to je - já sem místo já jsem

Strample je slovo, ktere kolegyne z Ostravy pouzivala misto slova „puncochy“. (Jsem se ted zapotila, abych neudelala nejakou gramatickou chybu!)

Slovo štrample vidím poprvé. Ale my jsme doma punčocháčům zase říkali „šlapkáče“. Když jsem se přestěhovala do jiného města (jen 50 km daleko), tak tu šlapkáče nikdo neznal. Nářečí je kouzelné 

Na štrample mi nesahejte!! (To samé jako kraťasy, bačkory apod…) Krásná slova, z krásného nářečí 

Příspěvek upraven 10.02.13 v 18:24

Kraťasy a bačkory nejsou nářeční výrazy.

Ale sukeň je hezký výraz

A co teprve trička (v jednotném čísle): „Obléknu si tričku.“ Ale to je prý taky nějaké nářečí…

Podle me je slovo sukeň uz trosku rizle narecim, takze mi to zas tolik zily netrha… to je podobny, jako kdyz u nas na hradecku rikame, ze „jdeme k doktoroj“… nas sef puvodem z moravy z toho uplne nadskakuje na zidli a nam to prijde prirozeny

Hehe, kamarad byl z vychodocestiny taky pekne zarazeny: „Dej to Karloj.“ „Karloj? Snad Karlovi, ne?“

A co teprve třeba- dej ten velkej zelenej vokurek Karloj=)

Sukeň není gramatická chyba, spíš nářečí nebo krajový výraz, a to jsou pro mě 2 různý věci a co je vlastě špatně na přijdu dýl?

Slovo „dýl“ je samo o sobě hrozné A spojení „přijdu dýl“ postrádá logiku.

Nepostrádá, je úplně normální (jižní Čechy). Ale tady na Moravě ho nikdo nechápe.:D

Aaaa! Za „přijdu dýl“ (nemůžu uvěřit, že jsem to napsala) bych vraždila! Jsem ze severní Moravy a spolužáci z Hradce Králové mě tímto spojením vytáčeli pět let. Jednou jsme se skoro pohádali, jelikož mi jeden tvrdil, že to opravdu je spisovné, a vítězně vytáhl argument, že má matku češtinářku, tak to musí vědět. No… Druhý den samozřejmě pokorně přišel s tím, že poté, co doma nakousl toto téma, se na něj máma jen nevěřícne podívala a nazvala ho jakýmsi nepříliš lichotivým jménem 

„Sedemdesiať sukeň mala a predsa sa nevydala. Aaaa já nemám iba, iba jednu…“

…pytajů ma až za Viedňů.

Ta je slovenská, ne?

Sedemdesiat sukieň, od sukňa ne od sukeň

Pokud připustím, že „přijdu dýl“ znamená „přijdu pozdě,“ jak potom řeknete „přijdu později?“ Že by „přijdu dýlejc“? 

„Přijdu dýl“ znamená právě to „přijdu později“ (tedy déle (dýl), než bylo původně domluveno - prostě se nestíhá).. Přijdu pozdě je prostě přijdu pozdě 

Příspěvek upraven 10.02.13 v 20:42

My řekneme „přídu pozdějc“ =)

Mě štve slovo „potencionální“ (asi od slova potencionál, které nemá daleko ke slovu impotencionál).

Už jsem taky slyšela „přišel dlouho“. Východní Čechy.

Příspěvek upraven 11.02.13 v 19:21

Sukeň a studeň - to jsou východní Čechy

Přesně. A přítel si taky dává maso s „rejžej“, hledá spadlé věci pod „židlej“ a za „skříněj“ a volá „Pavloj“. Inu, nářečí je nářečí 

Příspěvek upraven 11.02.13 v 14:24

Sukeň hojně používala moje spolubydlící z Moravy i většina jejích kamarádek, myslela jsem, že je to jejich nářečí, nikoli, že by neuměla skloňovat.

Já osobně nenávidím chyby slišet a vydět. Bohužel se s nimi setkávám dost často.

Setkala jsem se s vysvětlením (chlapec na prvním stupni ZŠ), že „vy“ u vydět je předpona: „Vy-dět, jako pr-dět.“ 

Šmankote..

Jo dobrý, jen doporučuji to co je správně zvýraznit a to co je špatně nechat nezvýrazněné. 1. zásada učitele - neukazovat jak se to nedělá, ukazovat zásadně jen jak je to správně! Protože mozek si uloží to co vidí.

Příspěvek upraven 10.02.13 v 14:10

Tady to nějak snesu, hlavně s faktem, že jsem sám sebou často konfrontován s nějakou chybou. Z produktového školení mne však zabijí Brejla a Kalhota. To se svíjím. Jednou mi řekla jazyková korektorka, že pokud někdo na druhého dělá agresivní výpady kvůli pravopisu v diskuzích, patrně je to z nedostatku argumentů a hlavně není důvod to dělat.
V tomto směru překvapují gothici, kteří v inzerátech často uvádějí, že nebudou komunikovat s nikým, kdo vědomě prasí jazyk (lidičci, zpráwa, mocinky lovískuju atd.)

Příspěvek upraven 10.02.13 v 22:38

Mně zase překvapuje, že se zmiňujete o gothic a neznáte rozdíl mezi gothic stylem a emo stylem… A ano, rozdíl tam je, a značný, přestože by se mohlo zdát, že jde o jednu bandu sebelitujících se neopálených pubescentů se zálibou v černé. Kdybych měla dostat tisícovku za každou lowískující emo pipinku, šlapu dnes na paty Rotschildovi 

Díky, Ado, skvělá osvěta. Co mně vadí u diskutujících (nejen místních)je absence znalosti základních gramatických jevů - vyjmenovaných slov, právě těch přídavných jmen, shody podmětu s přísudkem. A docela mě nebaví nešvar místních - psaní velkého „v“ ve slově „vy“. Velké písmeno se tam používá v případě, že chceme vyjádřit opravdu hlubokou úctu a používá se pouze v dopisech. Pokud to chceme přehnat, můžeme napsat i „…Vy Jste (krásná)“.

Nikde jsem neslyšela, že by se to používalo pouze v dopisech. A třeba já mám čtenářky Pekla v hluboké úctě (protože rozumí něčemu, čemu já vůbec), tak jsem myslela, že je mé velké V opodstatněné.

Příspěvek upraven 10.02.13 v 14:56

Spanilomyslné, vysoce vážené Paní a Slečny, Čtenářky ušlechtilého fóra tohoto, majíc Vašnosti v Úctě neskonalé, dovoluji si…

Jenomže diskuse je takový moderní dopis(určitá forma komunikace). Proto se tam velké písmeno může použít. Pravidlo o velkém „V“ v dopisech vzniklo tehdy, kdy o počítačích bylo možné leda tak snít.

Každopádně je docela úsměvné, kam všude někteří diskutující to velké písmeno bezhlavě cpou - dnes a denně vidím věty typu „to ať si uvědomí hlavně Ti, kdo to zavinili“ apod. A někdo jde ještě dál a píše velké T i ve slovech, jež ani nejsou zájmeny… Vždyť přece výraz úcty, né??

Velké se nepíše pouze v dopisech, nýbrž v oslovení. Dříve bylo povinné, teď už se pisatel může sám rozhodnout, ale neřekla bych, že je důvod někomu vyčítat, když ho používá…

Příspěvek upraven 10.02.13 v 14:18

Měla jsem za to, že Vy se používá v jednotném čísle, když oslovuji jednu osobu, a vy v množném, když oslovuji několik osob. Tak to si musím nastudovat, asi to mám špatně zažité

Takhle je to v němčině: Sie (vykání) a sie (3. osoba mn. č.) ale že by se i tohle přeneslo do češtiny, o tom jsem neslyšela…

Když se ale vyká v němčině více osobám, tak se stále používá velké.

No vidíte, mě to přijde jako samozřejmost…Jako třeba pozdravit, když přijdu do místnosti apod. Bez velkého „V“ mi to přijde neuctivé. A v žádném případě si nemyslím, že by se to týkalo jen dopisů. Ačkoliv, plést se můžu, že?

MNĚ to přijde… 3. pád!

Přečtením této diskuze, jsem našla pár taháčků, jak si na to dát pozor…alespoň pro příště. Edit dělat nebudu, Vaším příspěvkem je to vyřešené, že? Děkuji za upozornění.

Zbytečná pruda. V 3. pádu (komu? čemu?) lze používat mně i mi. Výhradně „mně“ se používá v 6. (o kom? o čem?)

Klííd.
Taky by tam mohlo být „MI to přijde“…

Já to nesnáším, připadá mi to jako neupřímné hloupé gesto. Zvlášť když je z obsahu příspěvku patrné, že pisatelka ten respekt nemá.

Není pravda. „Vy“ s velkým „V“ možno psát kdekoli. S přítelem v smskách si běžně píšeme „Ty“ s velkým „T“.
Dále není pravda, že Ada udělala dobrou osvětu. Naopak. Poslední odstavec o „podstatných jménech přivlastňovacích“ je nesmysl. Nic takového totiž neexistuje a tvary, které zde Ada uvádí jako chybné, jsou správné. Jen napomohla masovému šíření bludu…už se tohoto termínu zde několik lidí chopilo a za chvíli si bude kdekdo myslet, že něco takového existuje .
V kontextu s tím, jak se Ada v článku chválí, že hodně čte a dobře zná jazyk, je to opravdu smutné. Jak jsem napsala jinde, číst opravdu nestačí, to chce teoretické znalosti jazyka, které Ada zjevně nemá, proto by se měla držet psaní článků o módě a nemotat lidem hlavu blbostmi.

Nepochybuji, že vy ty teoretické znalosti máte. Přiznám se, že jsem si chyby nevšimla, ale pokud předpokládám alespoň průměrnou inteligenci čtenářek, myslím, že je každému jasné, že se jedná a o přídavná jména přivlastňovací. Zajímalo by mne, které tvary - uvedené jako chybné - vám připadají správné.

Přívlastek neshodný v antepozici. O přídavná jména se může jednat těžko, jak ale čtenářkám Pekla zajisté došlo, protože autorka coby jejich zástupce uvádí genitivní tvary substantiv.
Předpokládám, že ofeliet vadí totéž, co mně: V článku to totiž vyznívá tak, že je daný tvar zcela nesmyslný a nepřípustný (a vyložila si to tak i většina komentujících), což není pravda. Jeho užití např. u „Katky tričko“ sice rozhodně není ideální a osobně k antepozici důvod nevidím, ale není to formálně špatně; vizte „Palackého náměstí“. Tam se sice jedná o adjektivní skloňování, nicméně v hovorovém* jazyce se připouští třeba i „Járy tatínek“, což je konkrétní příklad z Příruční mluvnice češtiny.
Ještě humornější ovšem je skutečnost, že některé diskutující spolupekelnice zřejmě vesele zavrhují rovnou přívlastek neshodný vůbec; přinejmenším tak jejich příspěvky vyznívají.

*Pro jistotu podotýkám, že hovorový jazyk spadá pod spisovnou češtinu.

A co třeba úplné základy? Někteří lidé stále dokola píšou aby jste, my by jsme, vy by jste apod. - přitom správně je bychom, byste, by. O takových lidech mám většinou sklon si něco myslet…

Tak to se psychicky připravte, že gramatika jim vyjde vstříc, už se připravuje změna na „aby jste“. není to vtip.

To jsem slyšela, a přemýšlím o tom, že sežeru prášky, abych to nemusela více číst. Místo aby senve škole naučili se správně psát a trochu an sobě makali, budeme se jim přizpůsobovat:(

Jestli projde pravopisem aby jste a podobné chuťovky, tak asi taky sežeru prášky:-((

.

Příspěvek upraven 01.10.13 v 01:12

Počítám s tím. Bohužel je tento postup normální. Na druhou stranu, i naší generaci se pravopis a tvarosloví přizpůsobilo. Jedná se o přirozenývývoj. Je ovšem otázkou, zda přirozený = prospěšný.

Já jsem nikdy nepochopila pravopisnou změnu v adresách - např. U Nemocnice, U Stadionu nebo v názvech hospoda Na Růžku… To mi opravdu jde hrubě proti srsti. Protože nemocnice, stadion nebo i roh (růžek) nejsou vlastní jména. Kdo tohle vymyslel, to byla opravdu HLAVA!!!

Ale to není špatně. Jazyk se vyvíjí. Kdyby se nevyvíjel, tak tu pořád máme kuoně a w místo v.

Myslela jsem, že bude historicky opodstatněný tvar „bysme“.. by jsme je peklo!

Alternativa k „bysme“ není „by jsme“, ale „bychom“.

No, dokud bude ortoepika zakazovat „j“ vyslovovat, tak mě to netrápí. Vadí mi to jen v mluvené formě…

Ortoepika nezakazuje „j“ ve výrazu typu „jste“ vyslovovat, má být ve výslovnosti jemně naznačeno.

No vidíte.. a mě přijde strašné slovo abyste.. psala jsem v diktátech aby jste..protože mi to tak přislo správné… 

To je jako kdyz kocicka (od pejska) pise ponejvice mekke i, jelikoz se ji to zda jemnejsi a spravnejsi.

MNĚ přijde.

Tak znova - 3.pád komu, čemu. tobě, ti - a proto i mně, mi.