Obrovské mikiny navrstvené na šatech, tričkách i košilích. Výrazné barvy, motivy i potisky ladící k silnému makeupu a vlasům všemožných odstínů. Přesně takové outfity jsou k vidění v rušných a zářivých ulicích Tokia – a to nejen během týdnů módy. Jak vypadal japonský styl kdysi a jaké trendy můžeme v této zemi najít dnes?
Tradice vs roztomilá zvířátka
K japonské módě neodmyslitelně patří kimono. Dnes už
se po světě rozšířilo natolik, že ho naleznete v jakékoli velikosti či
stylu a z všemožných materiálů. Tyto výrobky se však jen málo podobají
těm původním. Tradičně se tento oděv vyráběl z hedvábí a patřil
k němu i pásek (obi), který se většinou vázal vzadu. A zvykem bylo
skládat látku vepředu tak, aby ležela levá strana přes tu pravou.
Velikosti se příliš nelišily – vše se doladilo až při oblékání
samotného kimona.
Zdroje zleva: tradiční japonské kimono - https://japanbook.net, model inspirovaný
kimonem z kolekce Zuhaira Murada - http://www.vogue.fr, kimono v kolekci
obchodního řetězce - https://www.freepeople.com/Na kimona ale v ulicích Tokia narazíte jen těžko, dnes už je nahradily
jiné trendy, například nošení oblečení o několik čísel větší
velikosti. Jak už jsem naznačila v úvodu, když se rozhodnete některé ze
svých obrovských kousků navrstvit, tím lépe. Na člověku s takovým
outfitem byste opravdu těžko hledali nějaké tvary. Konkurují jim ale tací,
kteří se rozhodli pro naprosto přesnou siluetu, a to klidně i nějakého
zvířete. Šaty s kočičími oušky nebo pacičkami tu nepatří k ničemu
neobvyklému. V Tokiu se těší oblibě cokoli roztomilého, co připomíná
nějaké zvířátko, ať už opravdové nebo smyšlené. Existuje ale spousta
mnohem šílenějších výtvorů, které jsou k vidění především ve
čtvrti Harajuku. Spousta z nich by na našich ulicích
vyvolala nejednu překvapivou reakci – na tolik růžové zkrátka nejsme
zvyklí.
Nejdůležitější postavy japonské módy
Japonsko se může chlubit nespočtem skvělých návrhářů. Jeden
z nejznámějších je Issey Miyake, který se však
nejdříve pokoušel prosadit mimo svůj domov. Po vystudování grafického
designu odjel do Paříže, kde se učil u Laroche a Givenchyho. Nakonec
odcestoval do New Yorku, v jehož ruchu ale dlouho nevydržel a zamířil
zpátky do Japonska. Ze svého domova také čerpá spoustu inspirace, když se
vrací ke kimonu nebo plisovaným látkám. I proto vytvořil značku
Pleats Please, ve které se látka zpracovává novou
technikou. Plisuje se totiž až po nastříhání, ne naopak. Jako první
návrhář vůbec získal ocenění Mainichi Design Award (ocenění
především pro interiérové nebo grafické designéry) a později k němu
přibyl i Řád čestné legie. Proslavila se také jeho kolekce
A-POC (a piece of clothing), ve které se objevily šaty
s pouze naznačenými místy na střih.
Zdroje zleva: Yamamotova kolekce - http://fashionweekonline.com, kolekce
APOC od Miyakeho - https://www.theguardian.com, znovu
Yamamotova kolekce, značka Pleats Please - https://www.garmentory.comRei Kawakubo vystudovala filozofii, literaturu a výtvarné
umění. Její jméno je známé především díky její značce Comme
des Garçons („jako chlapci“). Návrhářka se stejně jako Miyake
obrací k minulosti a tradici Japonska. Miluje vše pomíjivé, abstraktní a
provokativní. Nesnaží se sledovat trendy, ale nechává se inspirovat
surrealismem a popkulturou. Často prohlašuje, že její práce nebyla
správně pochopena, a jejím zvykem je, že se na konci svých přehlídek
málokdy klaní.
S Kawakubo také několikrát spolupracoval Yohji Yamamoto.
Jeho matka byla švadlena, ale on sám vystudoval práva. Za nedlouho ho ale
svět módy dohnal, a tak svá studia rozšířil o designovou školu. Po
neúspěšné cestě do Paříže se vrátil zpátky do své rodné země, kde
se také nakonec prosadil. Ve svých návrzích se snaží vyzdvihnout sílu a
rezervovanost ženy. Vytváří pro ni asymetrické, pohodlné a většinou
černé šaty. Originální je především svým smyslem pro kombinování dvou
hlavních stylů – západního a východního. Nebojí se propojit
extravaganci s japonskou tradicí a unisexem. Mezi širší veřejností se
proslavil především díky spolupráci s Adidas na kolekci Y-3.
Zdroj: kolekce Comme des Garçons od Kawakubo - https://models.comM jako manga nebo minimalismus?
Způsob, jakým pracuje Yamamoto se styly, není vlastní jenom jemu, ale
i celému Japonsku. Na týdnech módy můžeme vidět extravagantní a
šílené oblečení, ale zároveň jednoduché, prosté a klasické kousky.
Což nás nemusí nutně překvapovat, vzhledem k tomu, že Japonsko je země
Marie Kondo, autorky bible minimalistů The Life-Changing Magic
of Tidying Up. Zároveň ale představuje domov všech anime i manga
postaviček, lolitek (slečny, které se oblékají podle viktoriánské a
rokokové módy) a vlastně čehokoli, co se dá označit za
kawaii (roztomilé). I když to tak úplně nezní, i tahle
móda má svým způsobem své kouzlo, za které vděčí především své
originalitě.
Poslední článek ze série Hlavní města módy o New
Yorku .
Zajímáte se o japonskou módu? A jste zastánci spíše
minimalistické stránky módy, nebo té extravagantní?
úplná katastrofa. Asi taková jako kimono na
lepé seveřance. Na Japonkách se mi to taky líbí
Komentáře článku
Zobrazovat komentáře chronologicky