Jak adresa rozhoduje o šatníku

Zaujímavý článok. Dostala ma tá teória o novodobých krojoch, niečo na nej bude. Je to ale celkom v poriadku, presne ako píšete. A ďakujem za Hansa Eijkelbooma! Nepoznala som ho, vygooglila… a ajhľa. Kroje. Celkom ma to pobavilo.

A proč je důležité nevyčnívat z davu? Možná by stačilo nenosit doma tepláky a člověk by se pak nemusel stydět, když ho překvapí nečekaná návštěva. Jinak je to jen hra na eleganci.

naše čtvrť má svůj styl a elegance to není, spíše bych to nazvala ukrajinským šmrncem 

hehe, publicistika se sociálním přesahem, to chci
(já se teda slušně obleču i k popelnicím, ale je pravda, že tepláky v šatníku vůbec nemám, nejvyšší level uvolněnosti okupují u mne ve skříni lněné kalhoty)

Zajímavá úvaha.
Nepražáci se dost ztrácejí v pražských čtvrtích, o některých ani nevěděla, že existují a nemám potuchy, jaká je úroveň obyvatel a kde se pohybují na škále mezi elegancí a tepláky. Ale základní myšlenka vlivu místa na odívaní je nosná.

Pěkně prosím, co je phočko?

Pražská polévka volně na motivy vietnamské kuchyně. Hodně to jedí lidi, kteří potřebují k životu baristu, jelikož si neumějí uvařit kafe doma. 

Alebo viete…ti, ktorym to chuti.

Chodím na pho taky, chutná mi. Občas teda ne, protože je hodně slaná, to nechápu, proč.
Kafe jsem měla naposledy asi před 15 lety, takže ano, neumím je uvařit. Což nevadí.

Proti polévce nic nemám, ale ten výraz je fakt příšernej.

Já to v porovnávání Prahy a menšího města, odkud pocházím, vidím trochu jinak. V Praze si mohu vzít cokoliv, od tepláků (bydlím v Libni), přes zmiňované kombo triko-džíny-mikina, až k něčemu originálnějšímu a mnohdy divnějšímu (studuji Fildu). A nikdo to neřeší, protože v centru potkám vše, luxusní oblečení, konzum, tepláky, méně i více originální kousky. Člověk pak nevyčnívá z davu a může si vzít, co chce, já se nošení tepláků naučila paradoxně právě v Praze. Naopak v menším městě člověk může brzo rozproudit emoce svým oblečením, a tak si dávám větší pozor na to, co chci nosit. Samozřejmě pokud člověk chce vyčnívat, jde to jednodušeji než v Praze, protože většina lidí nosí stejné kousky z pár obchodů, které se v městě nacházejí, je jen na něm, zda originální být opravdu chce a zda ustojí pohledy ostatních. A tepláky se nachází samozřejmě i v mém malém městě, ale právě tam bych si je spíš nevzala. Myslím, že tahle „problematika“ je hlavně o (ne)originalitě, (ne)vyčnívání z davu a (ne)zaobíráním se ostatních. Já sama jsem se ale naučila nosit vše a neřešit, co si myslí ostatní, právě v Praze.

@Nananita K oboru, který na " Fildě" studujete, doporučuji vřele zapsat si kurz češtiny.

@mikrob
vietnamská polévka Pho (si tak myslím podle kontextu)

Příspěvek upraven 10.10.18 v 13:28

Hezký článek..děkuji za snahu nebýt třeskutě vtipný v každém souvětí.
A ano nakonec člověk stejně dojde k tomu, že je to tak trochu jedno..( olbečení,vkus..)

Konečně článek, který se dá číst. Ten fotograf je zajímavý, díky za rozšíření obzorů.
Jinak si myslím, že novodobým krojem jsou někde třeba i montérky 

Já mám s tím taky zkušenost. V Praze to bylo jedno, co mám na sobě. Doma mi říkají, že vypadám jako blbka.

Tak já moc nesouhlasím s tím, jak jsou odlišné čtvrti v Praze (možná připouštím rozdíl, pokud bych bydlela v centru nebo na Malé Straně) a ani bych tak nezobecňovala. Já se spíš nerozpakuji vyjít naprosto v příšerném oblečení, pokud jdu se psem. Ale zas naproti jdeme hned do lesa, tak je to adekvátní. Ale dříve, v 80. letech mi dělalo problém se nápadně obléknout na maloměstě (takové to: jestli mě někdo potká, co tomu řeknou lidi), když jsem jela za manželem do Prahy. V Praze se nikdo nepodivoval ani nepohoršoval.

ANO, na tom NĚCO je, rozumná úvaha. A naopak, že… Na chatě vyběhneme „do krámu“ v montérkách, v pracovních kalhotech ze zahrady, ale místní sousedka se vždycky převlíkne, chichi… Když ji bereme na nákupy autem do blízkého městečka, my jedeme jak pracující, ona podle místních poměrů za dámu.

Tak já sousedku docela chápu. Obzvlášť jestli se sama nikam moc nedostane, je i nákup dobrá příležitost vzít si pěkné šaty.

Ještě mám zkušenost z Brna. Zrovna když jsem tam byla panovala tam móda černých nevýrazných lidí. Kdy já jsem tam doslova svítila.

@JUBA U nás do krámu v montérkách chodí agenturní zaměstanci. Některé firmy jim to i zakázaly. Radši za dámu, podivínku než aby si mě někdo pletl s Bulharkou 

A co je tak špatného na Bulharkách?

Příspěvek upraven 10.10.18 v 23:20

Už jen to, že s vámi pak v práci jednají jako s povlem, když vás zařadí mezi ně. Dělala jsem s nimi dva roky. Platilo: Bulhar je tupá levná pracovní síla.

Dobrá - jsem po otci Bulharka, mám univerzitní vzdělání a vlastní úspěšnou firmu už od roku 1992 - lidé jako vy, mě děsí - co vlastně umíte, co jste v životě už dokázala, že takto povrchně hodnotíte lidi kolem sebe? Víte, to, kam vás lidé zařadí, závisí jen na vás…přeberte si to, jak chcete, na vašem názoru mi fakt nezáleží 

@Adrifinel …radši s Bulharkou než s burankou

Mít moje zkušenosti… nebylo vážně nic příjemného.

Je to její problém, že ji zařadili, jak ji zařadili. V jejím věku je to fakt smutné, ale nedivím se tomu - já bych někoho takového nezaměstnala vůbec - evidentně neschopná a ještě ublížená - super kombinace 

Při návštěvě Prahy tak trochu závistivě pozoruji, jak si místní můžou vzít na sebe mnohem odvážnější oblečení popř. doplňky a nikdo to neřeší, nikdo si nevšímá. Ráda se v Praze kochám různými extravagantnostmi, které u nás nejsou k vidění. Zde jsou jakési pomyslné mantinely, kam až se může zajít, aby na vás kolemjdoucí neházely opovržlivé popř. nechápavé či zkoumavé pohledy. A to bydlím v krajském městě, ale kde by člověk čekal trochu odvazu, ale kdepak. Zrovna nedávno jsem byla svědkem, jak v práci zdrbly jedny kolegyně jinou za to, že měla na sobě dle mého názoru vtipné punčocháče s obrázkama medůz…

Na pohledy bych se vykašlala, někdo s tou okresní a krajskou extravagancí začít musí.

„Původní kroje už si dneska nikdo jen tak nevezme…“ - zkuste někdy vyjet na výlet na jižní Moravu Mám spoustu kamarádů, co nosí kroj na různé slavnostnější příležitosti

Takový kroj je dost drahá záležitost, ale je škoda, že se to zachovává už jenom v některých oblastech - třeba na jižní Moravě.

@Andyhana ale to Vás zdrbnou kolegyně i v Praze, i tady chodíte do práce, třeba do menších, konzervativních kolektivů. Přejedete do práce a je po anonymitě a extravaganci. Nebo potkáte sousedy v domě. Ale na procházku městem je fakt, že se můžete odvázat. Zkuste to ale i ve svém městě - musíte si položit otázku, zda Vám vůbec záleží na tom, co si o Vás myslí ten či ten, jestli není důležitější nosit, co se mi líbí, pokud ty pohledy ustojíte, oni si zvyknou. Několik let jsem nosila vlasy na ježka - co já si vyslechla jen v práci. Takže na některé věci Praha opravdu vliv nemá.

@misionářka Jako že by měli chlapi nosit oblek i doma, jinak je to jen hra na eleganci? 

@Adrifinel Dobře, máte nějakou konkrétní špatnou zkušenost s pracovním zařazením. Ale zkuste si z toho vytrhnout pouze oblečení žen -Bulharek. Bylo něčím charakteristické, směšné nebo výstřední, že Vám záleželo na tom, aby si Vás s nimi nespletli? Jinak jakýkoliv dělníci, nejen kopáči všech národností, chodí v montérkách do krámu i v Praze.

Jen jestli ta její „špatná pracovní zkušenost s Bulharkami“ nepramenila z toho, že ty holky byly hezčí a schopnější než ona…

Tak to u nás se už i na rande chodí v montérkách, pán montérky, dáma leginy a tričko divokých vzorů a nebyl to ojedinělý pár, poprvé mě to kapku šokovalo, dnes už mě to nepřekvapí a to jsme okresní město cca 70 tisíc obyvatel

Příspěvek upraven 11.10.18 v 14:50

Možná věnujete snad až zbytečnou pozornost tomu, jak se po vás lidi koukají. Uvědomte si, že mozek vyšších savců je v průměru schopen zpracovat kolem sto padesáti až dvou set jedinců - všechno ostatní je pro něj jenom pohyblivá kulisa. V Praze (a ostatně v jakékoli větší aglomeraci) jsou naše vjemy neustále zahlceny. To, že náhodou někdo zvedne oči od chodníku zrovna ve chvíli, kdy jdete kolem ve zlatých teniskách, ještě neznamená, že si vás bude pamatovat ještě za hodinu. Ty tenisky si možná pamatovat bude, ale vás ne. Vy jste pro něj jenom takové hemžení kdesi na okraji zorného pole. 

@Adrifinel vy nejste jen otaku, vy jste tupec. Pracovala jste s nimi a měli vás za povl? Povysovat se nad někoho je vážně ubohost,

@shanimplavky­nahrocha Nemyslíte, že existuji i kategorie oděvu mezi tepláky a oblekem?

Souhlas. Jako libenska matka taky radši jedu na hřiště do Karlína protože za a) si nepřipadám blbě že mám dite a nemám sustakovku a pohory a za b) jsou karlínské matky docela inspirativní.

@misionářka A co je tedy pohodlného na doma, aby to bylo zároveň elegantní?

@Adrifinel Nevěřím, že si vás někdo mohl někdy splést s Bulharkou, ty, které znám já, jsou krásné, štíhlé, některé vzdělané, ale bez ohledu na vzdělání vždy upravené, hezky oblečené a ochotné. Vidíte tam snad nějakou podobu se sebou?
Jinak u vás doma nemají pravdu, vy tak nevypadáte, vy prostě blbka jste a ještě k tomu xenofobní. No to jste mě naštvala. Doufám, že jste jen vymyšlená!

@Adrifinel ted je otazka, jak jste se k nim chovala k nim vy. To je to na cem zalezi, pokud vy je pohrdlive berete, tj. nechtela bych byt …, tak je to v podstate takovy skryty/verejny rasismus. Berte to tak, kdybyste u nas ve firme pracovala jako uklizecka, tak mate 2 moznosti, bud se na vas mile usmejeme nebo se na vas budeme divat jako na neco podradneho. Nase uklizecky nas u nas uklizeji rady, nikdo se na ne nediva pres prsty a firma se o neco i jako o agenturni pracovnice zajima. Ale my jsme seversky korporat s multikulti pristupem.

Uklízečka je velmi potřebná a na její práci závisí spokojenost ostatních a tak by se dalo pokračovat. Bohužel se najde dost lidí, kteří pohrdají těmi, kteří „pracují rukama“ - jsem zahradní architekt, ale pracuji na realizacích svých projektů se svými zaměstnanci a najde se hodně lidí, kteří se proto nade mnou ošklíbají - někdy je to nepříjemné, ale většinou to už ani nevnímám. Tzv. společenské zařazení obvykle řeší právě ti, kteří trpí nějakým komplexem méněcennosti a mají díky tomu sníženou schopnost posuzování. Dá se říci, že za to v podstatě nemohou…

Bydlíme na Vinohradech, shodou okolností pár kroků od Jiřáku - a do Riegráku i do večerky naproti klidně půjdu v teplácích. V domě jsou sousedi všeho druhu a různých národností ( anglický pár, Američan, Němec, Francouzi, Italové ) a neřekla bych, že někdo řeší co má kdo zrovna na sobě. Spíš jde o to kam jdu, jasně, že jinak půjdu do práce a jinak se obleču, když půjdu zalévat trávník …
Moje máma zase nosí ráda klobouky a v nich klidně půjde na chalupě ( menší město ) na nákupy… Já si tedy myslím, že okolí člověka, jeho styl a vkus moc neovlivní.

Což o to, ovlivnit to člověka může - zejména na malém městě se takové věci někdy moc řeší, ale kdybych tomu měla přikládat nějaký větší význam, tak by mi dávno hráblo.
Co mi vadí, je to, že když musím nutně po práci koupit pár věcí, které nedostanu ve večerce a jdu do supermarketu v pracovním, rázem mám za zadkem ochranku, takže si připadám jako zločinec - chlapa v montérkách si ani nevšimnou…

Jú, více Matouše, prosím. Myslí.

@shanimplavky­nahrocha Môj otec celý život nosil doma nohavice a košeľu, v zime k tomu sveter na zapínanie. Keď išiel robiť niečo okolo domu alebo v záhrade, obliekol si montérky a „pracovnú“ košeľu. Nikdy som ho nevidela v tričku.

@EJK To je hezké, ale já se ptala na pohodlnou variantu. Kromě toho bych muži asi musela nakoupit nějaké levnější košile, protože ty do práce by tím odrovnal mnohem rychleji, na což nemáme.

Po smršti článků minulých bych nečekala, že to řeknu: čtivé. Líbí se mi autorův lehký styl. Ale zrovna tohle téma bych uvítala probrat i trochu víc do hloubky. Stejně díky.

Skvělé téma, stálo by za to ho trochu rozvést.