Přešíváme, látáme a staré oblečení oživujeme

22.06.18 | autor Janča

Nakupujeme nitě, jehly i šicí stroje. Tvoříme a upcyklujeme, tedy dáváme nový život starému oblečení. Někomu to jde, někomu ne (třeba mně).

Moje babička měla několik šuplíků plných drobností, které pak používala ke spravování oblečení. Nebylo v tom to, že by chtěla za každou cenu ušetřit (no… i když taky trochu), tohle chování jí bylo vlastní. Nechápala, proč by měla něco, co ještě může dobře posloužit, vyhodit a nahradit novým. A i když jsem to jako puberťák nikdy nechápala, dnes jí ve svých třiceti letech musím dát za pravdu.

Sama jsem si pořídila krabici, ve které schraňuju nitě, knoflíky a kousky látek. Tahle fáze mi jde dobře, s tou další je to pořád trochu horší. Když se dám do šití nebo spravování něčeho roztrženého, skóre šití a párání se dostává i k hodnotám 60:40. Moc mi to nejde, ale babička říkala, že to chce trénink, cvik a trpělivost. Takže trénuju, procvičuju a nehorázně se u toho vztekám.

Zdroj: UfaBizPhoto / Shuttestock, Inc.Zdroj: UfaBizPhoto / Shuttestock, Inc.

V kruhu rychlé módy

Současnost ovšem obecně nahrává jinému chování. Považujeme za přirozené, že když se něco poničí, zaběhneme do jednoho z obchodů, doneseme si náhradu a staré vyhodíme. Stáváme se tak jedním z nejvýznamnějších článků začarovaného kruhu rychlé módy. Jeho vzorec je jasný: lacino ušít → prodat (za neodpovídající cenu) → nechat spotřebitele chvilku nosit (však ono se to na něm beztak brzy rozpadne při té „kvalitě“ → natlačit nový trend → lacino ušít → prodat… a tak pořád dokola.

Pryč je kvalitní zpracování a materiály, které vydržely dlouhé roky. Za těmi musíte přímo k pečlivě vybraným tvůrcům, v běžných konfekcích je budete shánět jen velmi těžko. Věci se ničí rychleji a my je navíc nemáme snahu zachraňovat.

Podívejte se, jak to chodí v tzv. rychlé módě v 5 dokumentárních filmech

I když… poslední dobou se rozmáhá zajímavý trend. Do našich slovníků a chování se dostávají recyklace a nověji také upcyklace. V případě druhého jmenovaného má jít dokonce o nový životní styl.

Slovo upcyklace poprvé použil Reiner Pilz (z technologické společnosti Pilz GmbH) v roce 1994 v článku pro noviny Salvo. V něm psal o tom, že potřebná je taková podoba recyklace, která přinese vyšší hodnotu – tedy upcyklace.

Mohlo by se zdát, že upcyklace je teď novou zálibou hipsterské mládeže, která se svým přešívaným oblečením bude pyšnit na instagramu a razit tolik moderní provolávání, ať všichni chráníme planetu. A vlastně se to nejenom zdá, ale je to i tak trochu pravda. Nicméně na chuť jí přicházejí třeba také maminky, mezi které se vrací usedání k šicím strojům. A je to fajn! Upcyklace rozhodně není nepraktický trend bez vyššího smyslu. Tak snad bude trvat co nejdéle…

Ráda procházím stánky tvůrců na trzích a různých akcích zaměřených na módu. Někdy se tam totiž dá narazit na opravdu kreativní lidi, kteří svoji práci dělají s láskou a úctou k zákazníkům. Proč úctou? Protože co jiného než neúcta je to, co nám předkládají obchodní řetězce? Opravdu si nezasloužíme víc než křivé švy a materiál, který se nehodí ani na vytření podlahy?

Chtějme nosit (a nosme) pečlivě zpracované a kvalitní oděvy, které se nebudeme muset bát dát do pračky a které po roztržení opravíme anebo pokud jste na tom s šitím podobně jako já: necháme opravit šikovnou maminkou nebo švadlenou.

A čí tvorba stojí za pozornost? Mám pro vás tři tipy…

TVORBOU: Upcyklace jako směr

U TVORBOU mě baví, že ze starého opravdu udělá nové… a naprosto parádní. Kousky jsou jednoduché a snadno kombinovatelné, což mi vyhovuje, protože nejsem sysel a zrušila jsem svoje kdysi klasické chování „mám plnou skříň, ale nosím z toho čtvrtinu“.

Jak značka informuje na svém webu, pečlivě dbá na výběr kvalitních materiálů, jejichž výroba neubližuje lidem ani životnímu prostředí. Stejně velkou roli pak hraje jejich využití, které se musí obejít s co nejmenším množstvím odpadu. Takže další plus.

Příspěvek sdílený TVORBOU (@tvorbou), <time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-02-25T18:40:10+0­0:00“>Úno 25, 2018 v 10:40 PST</time>

KOSHIless: Když z košile vzniknou šaty

Jednou jsem na facebooku viděla video, kde si slečna během krátké chvilky z pánské košile vytvořila šaty. Líbilo se mi to, ale zároveň mi bylo jasné, že tohle já nikdy nedám. Svědčí o tom i poslední snaha o přidání si knoflíčku ke košili… bohužel onen knoflík se nikdy nepotkal s mnou neumě vytvořenou dírkou. Tedy pokud nechci košili nosit originálně křivě zapnutou.

Tereza Bourová a Andrea Šlechtová z KOSHIless jsou na rozdíl ode mě šikovné. Pánské košile přetvářejí na šaty, sukně, topy, ale také třeba tašky anebo povlaky na polštáře. V případě jejich modelů nejde o žádné módní výstřelky. Naopak… všechny kousky jsou nositelné a zároveň v sobě mají dávku originality.

Výhodou je, že se pánské košile dají sehnat ve velmi kvalitních materiálech a bez výraznějšího poničení (a to i z druhé ruky). Pokud vám doma na ramínku nějaká už delší dobu nenošená visí, nechte se inspirovat…

Příspěvek sdílený koshiless (@koshiless), <time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-06-04T16:15:18+0­0:00“>Čen 4, 2018 v 9:15 PDT</time>

Skalská: Naučí šít i vás

Lubica Skalská se na upcyklovanou módu zaměřuje, protože si přeje změnit přístup spotřebitelů. Poukazuje na to, že oblečení nemusíme (a neměli bychom) chápat jako věc k velmi rychlé spotřebě.

Lubica navíc chce, aby i ženy, které slow fashion pustí do vlastního šatníku, měly možnost naučit se své oblečení spravovat a dávat obnošeným kouskům nový život. Z toho důvodu nejen sama šije, ale také pořádá kurzy upcyklace. Věřím v její schopnosti, tak mě trochu láká nastražit na ni velkou výzvu a do jejího kurzu se přihlásit. Třeba bych pak byla schopná si příště lépe poradit v tom knoflíkovo-dírkovém problému.

Příspěvek sdílený SKALSKA slow - fashion (@skalska_slow­fashion), <time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2017-09-12T19:47:26+0­0:00“>Zář 12, 2017 v 12:47 PDT</time>

Udržení švu rovně (ať už na stroji, nebo ručně) pro mě asi ještě dlouho zůstane stejně nemožné jako přeplavání kanálu La Manche pro špatného plavce. A jak jste na tom vy? Šijete?

Autor

Janča

Miluje doby dávno minulé, proto má šatník plný retro a vintage kousků. Nad módou se snaží přemýšlet udržitelně a nakupuje hlavně v second handech nebo u českých tvůrců.

Líbil se vám článek?
 Váš příspěvek
 
Oveeec
1817 příspěvků 22.06.18 11:36

Zajímavé tipy. Ale přes co se nedokážu přenést, to je ten strašlivý anglicismus „zaběhneme do jednoho z obchodů“. Proč ne prostě „do obchodu“ nebo „do prvního obchodu“ nebo v nejhorším „do nějakého obchodu“? Drásá mě to, kdykoli to vidím v překladu, ale jestli je tohle původní text, tak potěš pámbu.
Plus to usedání, které se vrací mezi maminky.

 
asterah
332 příspěvků 22.06.18 12:25

Na „přešívání a oživování“ starých věcí mám špatné vzpomínky z dětství a dospívání. Tenkrát moje babka „šetřila“ a její výtvory jsem pak ve škole obhajovala pěstí :(
Umím šít, ale nechce se mi a když už se k tomu donutím, tak provádím jen nezbytné opravy, které prodlouží životnost ještě zachovalého kousku, jinak šiju z nové látky :)

 
maarcy
87 příspěvků 22.06.18 12:59

@asterah Mám to zhruba stejně, i když jsem se na stará kolena dozvěděla, že nám (tedy mně a sestře) naše domácí modely spolužačky záviděly. Šít také umím, dokonce jsem kdysi ušila synům obleky, ale dnes se mi do toho nechce a pokud něco tvořím, tak jen z nové látky. Nepřešívám, spíš jen něco opravuji, občes koupím něco ve slevě v řetězci a to ale musím hodně upravit. Spíš mne zaujme vzor či materiál než model sám…

 
asterah
332 příspěvků 22.06.18 13:12

@maarcy mně pojmenovaly spolužačky v tanečních „debil na výstavu“ - takže mi model určitě nezáviděly, ale ten stál za to a nebyl jediný :D
Naštěstí to byla poslední zkušenost s babčinou kreativitou - v zákulisí sálu padlo pár facek a můj třídní, po důkladném rozhovoru se mnou, povolal matku do školy a náležitě jí promluvil do duše…sice to ani potom nebyla žádná sláva, ale hlavní hrůza byla zažehnána.

 
Oveeec
1817 příspěvků 22.06.18 13:15

Já teda kdysi přešívala jako blázen, i když to často nebylo k nošení. Pořád mám plnou bednu věcí na přešití, ale nemůžu se k tomu dostat.
Jinak mně se ta myšlenka líbí moc, přijde mi trochu škoda, že dneska už ta domácí tvorba tolik nejede. Kdybych to byla zažila, asi bych mluvila jinak, na druhou stranu se mi líbí, když třeba máma vzpomíná, co si kdy ušila za čupr model (případně co někde ukořistila za poklad). Ne že by člověk dneska nevzpomínal, co za čupr model si koupil, ale zdá se mi, že to nějak není ono.

 
Oveeec
1817 příspěvků 22.06.18 13:15

@asterah A jak to vypadalo? :D

 
asterah
332 příspěvků 22.06.18 13:32

Jedním slovem - strašně. Jeden „model“ byly šaty po matce, materiál pěkný a zachovalý, potíž byla v tom, že moje matka má úplně jiný typ postavy - je menší, širší ramena i boky - to babka neřešila - pas jsem měla někde o 15cm výš, co dole chybělo, nastavila bílou bavlněnou krajkou a totéž provedla s výstřihem - celek na mně visel jako na koštěti. Model, který mi vynesl onu přezdívku, byla stará vlněná plisovaná sukně od kroje do půl lýtek, abych ji „neztratila“, musela babka do ní všít gumu, což mi v pase vyrobilo jakýsi hrb a vrcholem byla krajková košile - umělá růžová krajka, která měla ještě kolem zapínání volánek a protože jsem měla problém dopnout ji přes prsa, všila doprostřed oblíbenou bílou bavlněnou krajku…fakt debil na výstavu :D

 
Paris1789
2788 příspěvků 22.06.18 13:51

Moje matka byla taky vášnivá švadlena, libovala si ve volánech, takže jsem v tanečních vypadala se svými širokými rameny jako zápasnice. Vlastně se divím, že se mnou byl někdo ochotný tančit, já bych se samé sebe bála.

 
asterah
332 příspěvků 23.06.18 13:40

Já sice nemám široká ramena, ale zato mám poměrně velká prsa - přírodní (nenávidím je) - a k tomu štíhlý pas. Taky jsem nafasovala volán přes ramena - proto, abych v 16 nepohoršovala poprsím…vypadala jsem jak zfušovaná kojná…:D

 
dagur
280 příspěvků 22.06.18 16:16

Taky jsem jako dítě nosila přešívané věci a nenáviděla je (kalhoty z nádražácké uniformy, šatovku z dědečkových kalhot). Sama jsem později dost šila i přešívala, z vlněné kostkované sukně ze sekáče + vlněného kabátu po babičce jsem např. vyrobila celkem chic kabátek. Dodnes mám hedvábné šaty ušité z široké sekáčové sukně (už 14 let) a pořád jsou předmětem obdivu. Dnes už skoro nešiju, ale asi se k tomu vrátím, když vidím ty hadry v řetězcích.

 
asterah
332 příspěvků 22.06.18 19:43

U nás se praktikoval nákup ve výprodeji - vybrané kousky jako „kousavé“ tesilky, flanelové košile a „škrabavé“ svetry - všechno aspoň o 3 čísla větší, abych z toho náhodou brzy nevyrostla (od 11 let mám svou současnou výšku). Moje první šití bylo zužování všech těchto hader, do kterých jsem se mohla zabalit klidně dvakrát. Jednu výhodu to mělo - po několika šílených pokusech jsem dospěla ke správnému postupu: věci jsem rozpárala, zmenšila a zase sešila - v podstatě jsem na tom pochopila, jak se dělá střih. :)

 
julie74
2369 příspěvků 22.06.18 16:38

@Paris1789 a moje fotky z tanecnich se dodnes ukazuji pokud poradame se sestrou nejaky mejdan a ten se alkoholicky ponekud zvrtne. Je to takovy ten vrcholny trapas, nic horsiho uz vecer prinest nemuze… moje mama ma nevidany vkus, takze do tanecnich jsem nosila sirsi sukni do gumy koncici v nejsirsim miste mych svalnatych lytek a umelohmotnou bluzu pres ramena a jak spravne pise Paris, kolem dokola mych sirokych ramen pekny volan …dusledek matciny upcyklace. A pak po kom to mam.
Ale jinak clanek me nadchnul, upcyklace jsem velky fanousek, byt to neumim…momentalne jedu maximalne zkracovani a zuzovani svrsku v pase, cetli jste Zena roku 1900? To je bible upcyklace :)))

 
asterah
332 příspěvků 23.06.18 13:51

Fotky z tanečních mám naštěstí jen dvě a radši je neukazuju (asi jsem na to ještě nikdy nebyla dost sťatá) ukázala jsem je jen manželovi a ten se vzmohl jen na „ježíšikriste“, a to bylo už po oné „domluvě“ mého třídního matce - klasiku předtím by asi nekomentoval - to by s ním rovnou švihlo :D
Moje švagrová měla totiž babičku švadlenu a ta měla vzácný dar - dokázala jít s dobou. Nejen, že měla vkus a uměla šít, ale šaty, které měla moje švagrová v tanečních, byly IN. A ještě se jí to nelíbilo - to jsem si řekla - číčo, moji babku na tebe - to bys ani nevyšla z domu…:p

 
pabylka
1009 příspěvků 23.06.18 17:28

Odstrihnut košeli vršok, ušit tunel, navliect gumu a predavat to za 450Kč je snad vtip.

 
asterah
332 příspěvků 23.06.18 23:54

No ale to je přesně ve stylu mojí babky - akorát ona by z té košile vyrobila rolák…:D

 
Temperance
1029 příspěvků 26.06.18 00:27

@pabylka A jak se v tom ty dívky hýbou?

 
asterah
332 příspěvků 26.06.18 00:40

Tipuju: nehýbou - je to jen na focení :D

 
Lucy Liu
37 příspěvků 26.06.18 09:48

Já osobně na šití moc nejsem, ale za to moje sestřička ano :) Díky mám ve svém šatníku krásné kousky (převážně šaty). Vždycky jsem obdivovala její zručnost a talent :) Naše mamka šicí stroj má, ale nikdy jsem ho neviděla v akci…asi budu po ní :D

 
Aija
48 příspěvků 14.08.18 09:15

Tak tohle není žádné novum. Většina z nás starších má jistě v živé paměti recyklaci a šití za bájného socialismu. Všechno se vrací, jen se to pojmenuje jinak a vyhlásí se to jako nový trendy styl.

 
Temperance
1029 příspěvků 14.08.18 19:30

Asi se naučím šít. Hlavně proto, abych si mohla vytvářet kopie mých oblíbených kousků, které už dosluhují.

 
julie74
2369 příspěvků 14.08.18 21:39

@Temperance chichi, takova je i moje motivace…

Céline Dion odmítá holčičí a klučičí oblečení

Žádná růžová nebo modrá! Zpěvačka Céline Dion uvádí genderově... Celý článek

Poslední článek:
Rozhovor: K šití korzetu bruska a kladivo

Autor: Monika

Riwaa Nerona o šití korzetů, spodním prádle a nádherných křivkách... Celý článek

Průvodce šitím - stabilizace tkaných látek

Autor: Jana

Největší rozmach zažilo amatérské šití v dobách předrevolučních, a... Celý článek

Jak na super vizáž: Rozhovor o barevné typologii

Autor: Monika

Beáta Oravcová určuje celkem 18 barevných typů, o nichž píše... Celý článek