Jak fungují slevy (a obchody bohatnou)

20.12.18 | autor Kamila

Jak to, že je všechno oblečení pořád ve slevě... a nám to nepřijde divné?

* Zlevněné nákupy? To si myslíme jen my, obchody vydělávají i na nich. Zdroj: Rawpixel.com / Shutterstock

Zákulisí slev ve Francii

Ve Francii je slevové období dokonce dané zákonem a mimo něj nesmí být slovo sleva nikde uvedeno. Zákon dovoluje jednu výjimku, a to slevy v polovině sezóny.

Dřív se jednalo o tři dny, kdy všichni zaměstnanci obchodních domů – od uklízeček a sekretářek po střední management – nastoupili za prodejní pulty a pomáhali odbavit davy zákazníků. Ze tří dnů se s postupem času stal celý týden a vytížení zaměstnanci byli nahrazeni brigádníky, aby dál mohli vyplňovat excelové tabulky a objednávat oděvy na další sezónu.

Nám v ČR vládne slevový anarchismus, pointa slev se ale shoduje napříč trhem. Toto jsou čtyři principy, kterými obchody navyšují tržby.

1) Marže v módním průmyslu

Módní prostředí je výjimečné vysokými maržemi a prodávat oděvy nebo boty je v podstatě náročný a riskantní podnik. Všechno má velikosti, jeden model je často v několika barvách, trefit se někomu do vkusu není snadné a o to náročnější je dnes udržet krok se všemi těmi trendy. Proto se velkoobchodní cena násobí koeficientem 2.5, někdy spíš 3. Rozlehlé luxusní obchody a koncept story klidně používají koeficient 4. To, co koupí od značky jako třeba Gucci za 2 000 Kč, u sebe v obchodě potom prodávají za 8 000 Kč.

Obchodní řetězce, jako je třeba Mango, Promod nebo ZARA, jsou vlastně značka i prodejce v jednom, a proto neřeší velkoobchodní cenu, ale přímo náklady na výrobu, na které si nandavají svou marži. Ta je někde mezi čtyřmi a deseti. Proto i když zboží zlevní o polovinu, stále ještě na něm vydělávají.

2) Slevy rozhodnuté předem

Když nákupčí připravují novou sezónu, už dopředu počítají s tím, že zboží půjde do slev a že se všechno neprodá. V excelových tabulkách to pořád dává větší smysl než mít ušlý zisk, protože něčeho bylo vyrobeno málo.

Každý oděv má určeno, jak dlouho v obchodě zůstane, dokud ho nenahradí nový. Potom existují i speciální kolekce, o kterých se předem ví, že budou zlevněné. Na ně se nastaví vyšší marže a na jejich výrobě se o to víc šetří. Je to předem dané, že i po slevě na nich obchod vydělá stejně jako na ostatních částech nabídky.

3) Co zbyde? Spálit

Přebytky se do obchodů vrací v době slev a co se neprodá, tak se často vyhazuje a pálí a jen ve výjimečných případech daruje charitě. Skandály o pálení luxusního zboží letos v létě zaplavily britská média, ačkoliv se to praktikuje už desítky let a luxusní segment není žádnou výjimkou. Oblečení se dnes vyrábí víc, než jsme schopní unosit či nakoupit a u luxusního zboží jde navíc o ochranu exkluzivity. Prodávat ho ve slevách nebo ho snad dokonce dávat potřebným je páchání ekonomické sebevraždy.

4) Outletové ceny, nižší kvalita?

Outlety jsou další možností, kde seženete značkové zboží za zlomek ceny. Tento způsob nakupování se ale stal natolik populárním, že některé značky přímo vyrábí speciální kolekce pro své outletové obchody, jen v mnohem nižší kvalitě.

Takže zboží se slevou se dá sehnat kdykoliv v roce, v poslední době nejen v outletech, ale i v normálních obchodech.

Co slevy znamenají pro malé obchody?

Nikdo přece nevynechá příležitost vylepit přes celou výlohu či domovskou stránku SLEVA, ať už je to kvůli konci sezóny, výročí založení, nebo Černému pátku. Jsme tak naučení nakupovat ve slevách, že bez nich to už prostě nejde. Na to nejvíc doplácí menší značky a obchodníci, kteří své ceny a marže počítají poctivě, zboží do slev z principu dát nechtějí a v období slev – což je skoro celý rok – nemají šanci cokoliv prodat. Trh tak pozvolna ničí sám sebe.

Autor

Kamila

Žije v Paříži a v módním průmyslu si zkusila mnohé – od návrhářky potisků textilu a asistentky nákupčí pro největší pařížský obchodní dům po novinářku na pařížském Fashion Weeku. Dnes hledá v módě smysl.

Líbil se vám článek?
Váš příspěvek
Paris1789
3432 příspěvků 20.12.18 13:34

Nerozumím větě:
„Obchodní řetězce, jako je třeba Mango, Promod nebo ZARA, jsou vlastně značka i prodejce v jednom, a proto neřeší velkoobchodní cenu, ale přímo náklady na výrobu, na které si nandavají svou marži. Ta je někde mezi čtyřmi a deseti.“
Nechápu smysl, jako že tu výrobní cenu vynásobí čtyřmi až deseti?
Nebo k výrobní ceně připočtou 4 až 10 (korun/euro/dolarů/liber…).
Nebo je cena prodejní výsledkem algoritmu: cena.prodej=cena.výroba*(1+marže), kde marže nabývá hodnot z intervalu <4,10>?

Lucelle
325 příspěvků 20.12.18 16:18

Vidím to na nějaký chaos v pojmech, nic jako marže 4 nebo 10 neexistuje. Zjednodušeně řečeno, pokud tedy chce někdo říct, že pořizovací cena (= cena, kterou zaplatí za daný kus Mango do výroby někomu v Asii + nejspíš clo + doprava) je dejme tomu v přepočtu 100,–Kč a na obchodě (tzn maloobchodní cena) nabízejí daný kousek za 500,–, pak je marže 80%.
A dále, že není zas až tak úplně výjimečné, že se v několikáté vlně slev zboží dostane na prodejní cenu, na které obchodník opravdu prodělá (prodá ho za míň, než kolik za něj zaplatil) neboť je to pořád lepší, než mít plný sklad a obchod (jejichž provoz není zdarma) neprodejného zboží a nemít místo pro nové, s plnou marží, protože těch zmiňovaných 80% na novém zboží musí kromě spousty dalších věcí „unést“ i tu 5. vlnu výprodejů.
Z pohledu zákazníka tedy lze narazit na výrobek, na kterém obchodník v dané chvíli prodělává, pokud si však příště koupíte něco v plné ceně, už tím částečně dotujete (kompenzujete obchodníkovi) budoucí slevu :-)

Příspěvek upraven 20.12.18 v 16:55

Paris1789
3432 příspěvků 20.12.18 21:09

pořád nerozumím

Paris1789
3432 příspěvků 20.12.18 13:39

Nejsem grammar nazi, ale tohle už je moc i na mne:
„Oblečení se dnes vyrábí víc, než jsme schopní unosit či nakoupit a u luxusního zboží jde navíc o ochranu exkluzivity. Prodávat ho ve slevách nebo ho snad dokonce dávat potřebným je páchání ekonomické sebevraždy.“

Zboží je středního rodu, takže druhá věta by měla vypadat takto:
„Prodávat JE ve slevách nebo JE snad dokonce dávat potřebným je páchání ekonomické sebevraždy.“ To druhé zájmeno „je“ můžete vypustit aniž by věta ztratila smysl.

Temperance
1342 příspěvků 20.12.18 16:43
LenkaPraha01
54 příspěvků 23.12.18 11:51

Z komentů, co tu píšete, bych řekla, že jste něco jako „všechno vím, všechno znám“, ale tohle vám fakt nevyšlo :) A že jste si nevšimla té špatné interpunkce (v oné větě), to se divím.

Mouška
10 příspěvků 20.12.18 13:46

Po delší době zajímavé.

dagino
773 příspěvků 20.12.18 18:43

Gramatické chyby a logické chyby sú jedna vec, ale to šialenstvo, o ktorom článok píše je vec druhá. Tričko pre EU trh sa nakúpi niekde za 2 eurá a jeho maloobchodná cena sa počíta tak, že predpokladané množstvo musí pokryť réžiu a nákup. Takže nakúpim 10 000 ks. Viem, že ak predám 3000 ks v cene 60 EUR som na nule. Zvyšok predávam tak, aby som sa zbavil tovaru a zarobil čo najviac.
Ja ale vidím ešte jeden problém, že všetko sa vyrába mimo Európy a stávame sa predajnou kolóniou. My si to neuvedomujeme, a tvárime sa, že my sme tí hrdí bohatí nákupcovia, ale pomaly sa stávame nákupcami toho, čo nám Čína dovezie. Keď sa niečo udeje a do Európy prestane prúdiť tovar z vonku, veľmi ťažko to doplníme vlastnou výrobou.

Paris1789
3432 příspěvků 21.12.18 07:41

to není úplně přesné, jednak jsou občani textilem bohatě zásobeni, tudíž by jistě nějaký výpadek v pohodě přečkali. A pak v tomto průmyslu rychle postupuje robotizace, díky níž se zase textilní výroba vrací na kontinent. Z Turecka se pomalu stává textilní velmoc, někde jsem četla, že výroba džín tam trvá 12 minut, zatímco v Číně asi 30. Čína pomalu ustupuje, už se to tam skoro nevyplatí vyrábět, zejména tedy ne v segmentu lowendu.

Lucelle
325 příspěvků 20.12.18 21:43

@Paris1789

Pojmem „nandat si marzi“ se v clanku rozumi vynasobit pořizovací cenu urcitym koeficientem, pokud je 4, pak je porizovaci cena tricka 100,–, maloobchodni 400,–.
Takove tricko se tedy prodava s marzi 75%. Pokud by se násobilo 10, bude marze 90%.

benyka
6995 příspěvků 20.12.18 21:50

Jestli by měla EU něco zakázat, tak ostentativní předem ohlášené slevové akce. A to na základě pochopitelného předpokladu, že vyhlašovat dopředu, že zítra tohle zboží prodá za polovinu, může jenom podvodník, který dodnes lidi sprostě okrádal.

Paris1789
3432 příspěvků 21.12.18 07:43

v době internetu je to úplně jedno, mně všechny mé oblíbené značky posílají newslettery, takto jsem si teď koupila kabát z původně 10 tis. zlevněný na 6 (vyrobený u nás btw)

dagino
773 příspěvků 21.12.18 08:30

To sú silné slová hodné populustu. Zoberte svoje peniaze, nakúpte tovar a uvidíte, či budete riskovať a začnete predávať s polovičnými cenami. Okrem toho si zabezpečte priestory, zariadte ich, nájomná zmluva sa dá vypovedať až za pár mesiacov, takže riskujete, že budete platiť aj keď nepredáte nič, Zamestnajte ľudí, ktorým musíte platiť aj vo výpovednej lehote, aj keď nepredáte nič ...........

benyka
6995 příspěvků 21.12.18 08:56

O.K. Není to lehké a je to možná čím dál těžší. Ale kdyby se jim to nevyplatilo, tak by dělali něco jiného. Nechce se mi ale uvěřit, že se jim to vyplatí jenom když vyvolávají umělé vlny fingovanými slevovými akcemi.

Semtex
31 příspěvků 22.12.18 11:03

Hmmm no tak jsme se zas nedověděli nic zajímavého, a o tom, jak fungují slevy, už vůbec ne. Maximálně tak autorka naťukla něco o maržích, ale je znát, že o tom stejně nic neví. Ono je to totiž všechno ještě kapánek složitější.

ATEH
72 příspěvků 22.12.18 18:24

@Paris1789 To „4 až 10“ je koeficient, kterým se násobí výrobní / nákupní cena. Jinými slovy se vším všudy nakoupeno od výrobce, vynásobí se to tím koeficintem a za takovou cenu vám to prodejce prodává.

Yello
41 příspěvků 03.01.19 17:20

Jasně, někdy je super lovit ve „slevě“, ale již několik let se snažím podporovat prodejce, kteří poskytují svým zákazníkům nějakou výhodu po celý rok (např. sleva na dopravném u eshopů, kterou musejí dotovat ze svého) nebo jen mají dobré ceny po celý rok. Jednoho naštve, když si u řetězců typu H&M koupíš oblečení za plnou cenu a za par týdnů je o polovinu levnější…

benyka
6995 příspěvků 03.01.19 18:05

@Yello Mám taky jeden důkladný zářez. V červnu jsem koupila šaty za 4,5 tisíce, v září je vyprodávali za 700. To asi do smrti nezapomenu. :-)

Před šesti lety se zřítila textilka Rana Plaza

Módní svět si připomíná šest let od zřícení textilní továrny Rana... Celý článek

Poslední článek:
Jak vypadá módní deziluze

Autor: Kamila

Spousta lidí by vraždila za práci u předních značek haute couture.... Celý článek

Z druhé ruky

Autor: Ada

Takovou dobu se tady o nich mluví, a ještě jsem jim nevěnovala... Celý článek

Hlavní města módy: barvami nasycené Miláno

Autor: Kateřina

Do detailů dotažená elegance, nedbale uvázané lehké šátky a... Celý článek