Jak jsem vyrostla z pubertálních nákupů

18.10.18 | autor Monika

Kam jste chodili nakupovat, když vám bylo -náct? Mým revírem byl New Yorker a Terranova. Tak jsem se šla mrknout, co bych si tu vybrala dnes.

Potisky vládnou New Yorkeru... a bohužel často i šatníku žen, kterým místo -náct je dávno -desát.Potisky vládnou New Yorkeru… a bohužel často i šatníku žen, kterým místo -náct je dávno -desát.

Teenagerské roky jsem strávila na počátku milénia. Návštěva obchoďáku tehdy patřila k aktivitám, při kterých jsme s kamarádkou probraly milostné trable. I když jsme si koupily tričko za stovku, připadaly jsme si hrozně dospěle – vyrazit z pražské periferie do centra, zajít do kina za studentské vstupné a celou misi zakončit Twisterem s nekonečným kelímkem… to byly časy.

Po 15 letech se změnilo leccos – na mé pleti ubylo pupínků, přibyly oční vrásky a korzování po obchoďácích přestalo bavit mě i všechny moje kamarádky. Až během svého nedávného solitérového výletu jsem se vydala do obchodů, které jsem dříve neopomněla navštívit. Co jsem zjistila? Že z marketingového pohledu budu starší cílová skupina, než si připadám.

Být opět mladou NewYorčankou


Do New Yorkeru jsem zavítala s největší zvědavostí – právě tady jsem nejčastěji utrácela kapesné za trička a svetříky. Dodnes ale slýchávám chválu na zdejší spodní prádlo (které mně osobně nesedí), navíc v sekáči sem tam ulovím důstojný kousek od místní značky Amisu.

Hned u vchodu mě velkolepě přivítaly komínky triček s potisky, které mě ujistily, že New Yorker vypadá léta pořád stejně. Záhy jsem si uvědomila, že nošení vtipného nápisu na prsou už neodpovídá mému věku. Přesto nebo právě proto mě zarazil věkový průměr nakupujících. V New Yorkeru stále potkáte 50leté ženy, které nedoprovází své dcery, ale (soudě podle jejich outfitů) opravdu nakupují mladistvé kousky pro sebe. Ptám se tedy, zda nákupem trička Just do nothing vědomě bojkotují slavnou sportovní značku, či přemlouvají samy sebe k odpočinku. A nebo se jim ten kousek prostě hodí do šatníku.

Byla bych nespravedlivá, kdybych nedodala, že jsem tady objevila i pár kousků podle mého vkusu – málem jsem si odnesla svetřík přesně ve své oblíbené barvě. Jen mě zbrzdila představa mého současného svetrového komínku ve skříni a cedulka 100% polyester.

Kolik padesátiletých žen si dopřeje podobný kousek?Kolik padesátiletých žen si dopřeje podobný kousek?

V obchodě pro mladé


Švédský Lindex se u nás objevil v roce 2007, kdy se moje telecí léta chýlila ke konci. Okukovat jsem do něj chodila sporadicky, takže o 11 let později na mě nostalgické vzpomínání nepadlo. Přesto jsem tu na obchoďákové exkurzi strávila nejvíc času.

Moji pozornost zde totiž upoutalo tričko, které se lesklo na dálku – přesně takové nosily naše sousedky na chalupě, když vyrážely za zábavou do kulturního domu. Už v dětství mi podobná halenko-trika připadala ohromně nemoderní, teď visí v obchodech i na e-shopu.

Na internetu jsem si doplnila vzdělání, že se jedná o vypalovaný sametový vzor na podkladu z krásné průsvitné síťoviny. Takže pokud potřebujete cítit krůpěje potu, abyste zažívali pocit tepla, za 499 Kč vám budiž přáno.

Polyester převlečený za samet mě v prodejně přímo fascinoval. Opakovaně jsem přejížděla po jeho srsti tam a zpátky, než mi drhnutí začalo evokovat drápání nehtem po tabuli. Tohle je přesně to tričko, které nesvádí k objímání – doporučuji na rande, u kterého předem doufáte, že bude poslední…

S úlevou alespoň přijímám fakt, že pseudosametové tričko není vzpomínkou z mého vlastního šatníku. Jen se začínám smiřovat s tím, že vracející se trendy mě brzy doženou taky… vždyť ledvinky už jsou tady zase!

„Láska na první pohled“ v Lindexu. Polyesterový samet v různých barvách za 499 Kč.„Láska na první pohled“ v Lindexu. Polyesterový samet v různých barvách za 499 Kč.

Italské království polyesteru


Připadala jsem si jako určovatelka trendů, když jsem jako první na gymplu nosila širokánské džíny, připomínající dvě tlusté trubky. Tehdy jsem za ně v Terranově utratila nekřesťanskou tisícovku z brigády a ujišťovala sama sebe, že za kvalitní módu je potřeba si připlatit… samozřejmě nic nevěda o materiálech.

Což o to, kalhoty vydržely dlouho a nakonec posloužily ještě jako kraťasy. Vybavuju si však, že před 15 lety se v Terranově dalo pohodlně projít uličkami a necítila jsem pach tržnice. V polyesterovém království s velmi mladou módou jsem čistou (ba)vlnu nacházela stěží. Když jsem se pak dostala ke krátkému svetru z polyakrylu, vzpomněla jsem rodičovskou výhrůžku, že se svými modely si koleduju o nastydlé ledviny. Mami, neboj, dneska už nad výběrem omladiny kroutím hlavou jako ty.

Svetr končící těsně pod pupíkem i Mickey Mouse jsem v Terranově oželela.Svetr končící těsně pod pupíkem i Mickey Mouse jsem v Terranově oželela.

K Markovi a Spencerovi


V patnácti jsem měla pocit, že všichni nad třicet let se oblékají elegantně a nakupují v Marks&Spencer. Jako teenager bych do obchodu pro zralé ženy nevlezla, teď mi však návštěva mladistvých značek naznačila, že už možná nadešel čas se tu poohlédnout.

Zdá se, že jsem do Marks&Spencer asi ještě nedorostla… zato jsem se během dospívání naučila číst cedulky. A tak jsem i tady hledala jehlu v kupce oblečení víc, než jsem čekala. Například tu na mě koukal 100% (opět) polyesterový kabát, pod který bych i teď na podzim nosila dva svetry. Případně jsem objevila ještě jeden sympatický v kombinaci polyester/viskóza/elastan. Pokud víte, proč přesně se dává elastan do kabátu, budu ráda za komentář.

Možná je to mým chatrným zrakem, ale na Václaváku jsem hledala vlněný kabát marně, zatímco na Andělu jsem narazila na tento mix 50 % polyesteru, 44 % vlny a 6 % materiálu serat lain. Nevíte někdo, co to je?

Záhadných šest procent, které mi Google Translator nepřeložil.Záhadných šest procent, které mi Google Translator nepřeložil.

Děkuji cedulkám


Chápu, že si každý dospívající projde revoltou, kdy odmítá nosit teplé věci a kvůli stylu si raději nechá přimrznout ruce k trupu. A ještě si vzpomínám, jak žhavě jsem toužila po čemkoliv novém, v čem bych se prošla po chodbách osmiletého gymnázia. Pokud bych teď mohla poradit svému mladšímu já, řekla bych mu „ČUM NA CEDULKY! Mix bavlny a elastanu tě sice ozdobí na jedno dvě nošení, ale pak je po prvních praních odsouzen ke žmolkům a přesunutí do kategorie na doma“. A mé pubertální já by si pomyslelo něco sprostého…

Výsledek mé celé procházky mě překvapil. Čekala jsem, že tour po obchodech poukáže na můj rostoucí věk. Místo toho jsem zjistila, že největší stopka na mě zasvítí při prohlížení cedulek se složením, případně mě v kabince odradí špatný střih. Nový kabát nebo svetr se tedy nakonec nekonal. Bohužel jsem si ale včera rozedřela své oblíbené kalhoty a z druhé ruky se shání těžko nějaké, které by opravdu padly. Tak mi držte palce, ať těch 12 tisíc kroků nachozených po obchodech vede nejen ke spálení kalorií, ale i k úspěšnému nákupu.

A kde jste v pubertě nakupovaly vy? Pořídily byste dneska to samé?

Autor

Monika

Má ráda minimum věcí - když si koupí jeden kousek, vyhodí ze skříně aspoň dva. Nakupování v secondhandech ji baví víc než v HáeMku.

Líbil se vám článek?
První příspěvek v tématu

Dárek, který ocení? Tričko pod košili, které nepropotí

Pokud nevíte, čím obdarovat vašeho muže, napovíme – tričko pod... Celý článek

Poslední článek:
10 módních specialit českých mužů

Autor: Matouš

Máme několik ryze českých skvostů... čím perlí pánská móda a „vkus“? Celý článek

Kabáty: jaké, kde, za kolik

Autor: Ada

Vyslyšela jsem vaše tklivé prosby o článek o kabátech a prošla jsem... Celý článek

Co bych si ráda koupila a nemám kde

Autor: Ada

Před Vánoci je zoufalství ještě horší: člověk by si rád dopřál... Celý článek