Proč si přeju ponožky k Vánocům

16.12.18 | autor Matouš

Jak si užít k Vánocům ponožky a další dárky, které nikdo nechce?

* Pletené ponožky byly dřív peklo, dneska je z nich chtěný dárek. Zdroj: autor Happy Stock Photo / Shuterstock

Z Vánoc mám strach. Jednak mě nebaví nakupovat dárky, jednak se vždycky děsím toho, co dostanu. Zatímco s většinou lidí můžete zrušit ten milý zvyk výměny dárků, s příbuznými a zejména babičkami je to složité – něco vám prostě dát chtějí. Často je napadne, že pořídí nějaký kousek do vaší skříně, který se nakonec stane kouskem na vytírání podlahy.

Nastupují tedy obálky. Jenže ty nemám rád. Představují sice bezpečnou variantu dárku od babičky, ale jsou odosobněné a málokdy si z darovaných peněz pořídím něco pro sebe. Většinou je přidám na proplacení účtů.

Každý rok jsem tak stával před dilematem, jestli mám jen tiše kývnout na babiččin návrh, že mi u stromečku předá do rukou obálku s Němcovou, nebo vyžadovat dárek koupený a zabalený od srdce.

Nejlepší dárek jsou ponožky

Nakonec jsem tuhle situaci vyřešil. Potom, co mi babička kupovala umělohmotná pyžama, která jiskřila, když jsem je oblékal, nebo trička, o kterých paní v obchodě řekla, že „to se teď nosí“, jsem se rozhodl jí vždycky říct, že k Vánocům (narozeninám, svátku, Mikuláši) chci ponožky. A to ne ledajaké. Čistě černé.

Babička nemusí nic řešit, zajde do obchodu a koupí pět párů ponožek. Zabalí je a já mám jistotu, že nedostanu košili s moderně rozmístěnými knoflíčky nebo spodní prádlo s obrázky.

Nicméně nestačí jen říct, že chcete ponožky. Je potřeba specifikovat, jinak můžete rozbalit nějaké lyžařské, světle šedé, bílé nebo s prapodivnou výšivkou. Proto vždycky výslovně poprosím o bavlněné černé ponožky bez vzoru. Nakonec jsme všichni šťastní a já obzvlášť, protože mám další várku ponožek, které můžu roztrhat.

Chtějte svetry

Podobná nenávist, jakou si vysloužily ponožky, se snáší i na svetry. Myslím si, že v tomto případě se jedná o import americké kultury, protože která česká babička kdy upletla svetr se soby? To radši koupí teplákovku. Pokud vám ale hrozí, že dostanete něco pleteného, jasně řekněte, co si přejete.

Netvrdím, abyste si z příbuzných udělali pletací manufakturu, ale já to dvakrát zkusil a nejspíš to ještě zopakuji. Kdysi dávno na konci nultých let jsem požádal matku, aby mi k Vánocům upletla červeno-zeleno-bílý svetr se soby. Tehdy se ještě neprodávaly v HáeMku a já prožíval období, kdy jsem Vánoce miloval. Matka mi upletla úžasný svetr, který mám dodnes, a vždycky o svátcích ho vyndám ze skříně.

Milý Ježíšku, přeju si šálu

O pár let později jsem na babiččinu nenápadnou listopadovou otázku, co bych si přál od Ježíška, odpověděl, že pletenou šálu. Nevěřícně se na mě dívala, ale pak souhlasila. Koupil jsem vlnu, která mi vyhovovala (zvolil jsem pouze černou barvu, aby nebyl prostor pro fantazii), a klubka jsem přivezl k babičce. Ta po večerech u televize pletla a já měl svým způsobem překvapení. Naposledy jsem viděl klubka, pod stromečkem z nich byla krásná šála. Babičce to taky vyhovovalo, byla ráda, že dostala možnost mi něco uplést.

Své pletoucí příbuzné a známé tedy žádejte o ponožky nebo pletené pantofle. Hodí se na cesty, hřejí a můžete v nich mít ještě svou vlastní ponožku, takže ani nebudou kousat.

Co víc si letos přát?

Letos zkusím požádat o trička pod košile. Jsem zarputilým odpůrcem nátělníků – jednak nesnáším to slovo (mám ho na black listu těch nejošklivějších, co v češtině jsou), a jednak mi přijde jako úplně zbytečný kus oblečení, který ani nezahřeje ani nezachytí pot.

Nákup trička sice představuje větší riziko než ponožek, ale pokud nemáte veliké nároky a víte, že je to věc, která má posloužit a ne dělat parádu, tak bych se nebál. Tričko bez vzoru, bez obrázků a bez nápisů je základem. Ideálně si přejte v bílé barvě, ale pod mnohé košile se spíše hodí šedá, krémová nebo černá.

Autor

Matouš

Už na střední obul zlaté tenisky a zjistil, že pánský šatník nekončí modrou a černou barvou. S radostí sleduje, jak se čeští muži přestávají bát módy. Inspiraci hledá hlavně na jihu Evropy a v Latinské Americe.

Líbil se vám článek?
Váš příspěvek
sirena007
961 příspěvků 16.12.18 22:16

Ty papuče!!Nejhorší - ale asi nejodolnější - bývaly z chemlonu..

Alterations
680 příspěvků 17.12.18 10:22

To je opravdu roztomilý článek. Kdybych byla trochu vyšší a mladší, taky bych chtěla tu velkou šálu. Všechny Matoušovy názory jsou pro mne inspirativní !

JUBA
102 příspěvků 17.12.18 11:04

Dobrý!

mikrob
108 příspěvků 17.12.18 14:20

Milé :-)

zuzulique
311 příspěvků 17.12.18 14:30
obálka

Ja veľmi rada dostávam obálky s peniazmi a vždy si za ne kúpim niečo pre seba. Ale nemíňam ich bezhlavo, väčšinou si ich odložím a keď niečo potrebujem, tak si to kúpim. Vždy je to nejaká dobrá investícia, aby som vedela, na čo som ich minula. Všeobecne ma ľudia naozaj nevedia darčekmi potešiť, čo ma veľmi mrzí, najväčšiu radosť za celú darčekovú históriu mi urobila kniha o móde od mojich milovaných kolegov a poukážka na nákup kníh, ktorú som dostala už 2×. Pre mňa je toto 100× lepšie…Kto obdaruje človeka lepšie ako človek sám? :)

Příspěvek upraven 19.12.18 v 10:56

Paris1789
2957 příspěvků 17.12.18 17:04

Každý rok si přeju pod stromeček rybí konzervu a ještě mi ji nikdo nikdy nedal. Jinak nechci nic.

Veroniq
313 příspěvků 17.12.18 19:21

Stará moudrost praví: Dávej si pozor, co si přeješ…

Temperance
1160 příspěvků 17.12.18 17:18
Pantofle?

Promiňte, myslela jsem, že pantofle vypadají trochu jinak… Člověk se stále učí ;-)

VeronikK
826 příspěvků 17.12.18 18:52

Tak na obrázku jsou zrovna bačkory, ale setkala jsem se i s pletenými (háčkovanými?) pantoflemi. Moje babička jich jeden čas měla zásobu, to bylo bezva, že jsme si nemuseli s sebou pořád tahat bačkory z domova. Dnes to řeší ikea, už dlouho jsem tyhle parádní chemlonové papuče neviděla :-)

Matmys
1956 příspěvků 17.12.18 19:33

@VeronikK
Tak teda takovýto spečený kus vlny/chemlonu/če­hokoli jsem na noze nikdy neměla a doufám, že se k něčemu podobnému moje noha ani nepřiblíží, praktičnost-nepraktičnost.

vlm
4338 příspěvků 17.12.18 21:07

@Matmys proč spečený??

Mimoon
41 příspěvků 17.12.18 22:54
Téma super, jinak ale...

… mám pocit, že Matouše školila Monika… nebo Adéla?

Jak si užít k Vánocům - na Vánoce? během Vánoc? o Vánocích?
Potom, co mi babička kupovala - Po tom (jinak ale chválím jiskřící pyžama, to mě fakt dostalo…)
Nákup trička sice představuje větší riziko než ponožek, -???

Bych se bála, teda.
Snaha se cení, ale ještě na sobě zapracujte, Matouši. Byla by vás škoda.

sirena007
961 příspěvků 18.12.18 00:08

@vlm Spíš by mohly být zplstěné než spečené… Výhoda byla, že se daly hodit do pračky (a případně pak vyhodit)

Aija
53 příspěvků 18.12.18 10:43

Matouši, jen jestli jsi nezapomněl zdůraznit, že ta trička mají být přinejmenším bavlněná:-)

kobylkalucni
146 příspěvků 19.12.18 23:24

Kupa černých ponožek čerstvě sundaná ze sušáku, čekající na spárování. Každá od jiného výrobce, každá má jinak široký lem, jinak široké žebrování úpletu a každá je jinak vybledlá. Některé mají drobný vzorek, proužek. Nemluvě o rozdílné velikosti pro víc členů rodiny. Hardcore pexeso. Jedna z mých četných nočních můr.

Temperance
1160 příspěvků 20.12.18 00:29

O tomto vynálezu https://www.google.cz/search?… jste slyšela?

JUBA
102 příspěvků 20.12.18 09:10

Zdravím, to jo, tenhle problém stejných ponožek jiných majitelů… Kdysi jsem do gumičky manželových ponožek vyšívala barevnou značku, aby se to nepletlo. Rozlišovače ponožek znám, ono stačí použít dobrý kolíček na prádlo. Zásadní problém tkví v tom - aspoň u nás to tak bylo - přesvědčit majitele ponožek, aby je před odložením do koše na špinavé prádlo sepnul.

Temperance
1160 příspěvků 20.12.18 15:33

Nebo aspoň smotal do klubíčka…

kobylkalucni
146 příspěvků 20.12.18 22:41

Slyšela, ale jsem si zcela jistá, že bych je nepoužívala. Navíc občas najdu nějakou kámošku pod gaučem, mezi matracemi… Nicméně abych to nedramatizovala, už mám na ně docela oko, jen musí být dobré světlo.

Evženie
194 příspěvků 29.12.18 05:25

Ano, napsat dopis Ježíškovi, ideálně s přesnými instrukcemi, potěší obě strany. Zejména pokud je přání realistické a na míru oběma. Což je celkem oříšek, ale dá se. Bohužel je to pořád risk. Jednou mi mamka upletla strašně krásný lehoučký norský svetr ze zbytků vlny. Když se mi po letech nošení a spravování úplně rozsypal, přála jsem si náhradní. Jenže ony ty mamky a babičky chtějí vždycky něco přidat navíc, takže jsem dostala z nové, tlusté a těžké vlny svetr, nebo spíš kabát na zip, pod zadek, aby mi hřál ledviny (jak si něco takového vezmete pod bundu?), v barevné kombinaci, která mi nesluší, protože tu vlnu jinou neměli a je to přece skoro stejná barva. Ale nosila jsem ho statečně. Jen od té doby vím, že dopisy Ježíškovi musí být přesné, se specifikací hlavních vlastností dárku, ideálně doplněné obrázkem, pletacím vzorem, internetovým odkazem, a nejlépe zmíněnými klubky vlny.

maarcy
90 příspěvků 01.01.19 22:48

Ty pletené papuče jsme dostávaly k narozeninám od kolegyně v práci - nosily jsme jí zbytky vlny a ona ve velkém vyráběla (upletla jsem možná 50 svetrů, ale šál nebo ponožky nikdy). Ty papuče mají ještě jednu praktickou stránku - lehce s nimi setřete třeba vybryndanou kávu bez nutnosti shýbání…potom to trošku studí.

Yello
33 příspěvků 03.01.19 17:24

Měkké dárky jsou super a ponožky obzvlášť:) A domácí platené doplňky ještě lepší. Vydrží a zůstává v nich i vzpomínka na toho člověka, který se s tím dělal:)

Británie začíná řešit fast fashion

Velká Británie se dlouhodobě potýká s obrovskou spotřebou oblečení.... Celý článek

Poslední článek:
Češi a obleky: Proč plesová sezóna bolí

Autor: Matouš

Jak to, že čeští muži nemají úctu ke společenskému oblečení a k... Celý článek

Klasický mužský úlovek

Autor: Ada

Muffinová slečna s koukajícími ramínky tu není ani dva dny a už tu... Celý článek

Ponožkový speciál

Autor: Ada

Ponožky, tak malá oděvní součástka - a přitom tak nápadná. Jestli... Celý článek