Na výletě v Amsterdamu

30.06.15 | autor Ada

amsterdamv.jpg

Holandsko a Anglie jsou aktuálně jediné dvě země, do kterých pravidelně odlétají letadla z Brna (nepočítám letní lety do prázdninových destinací). To ale nebyl důvod, proč jsem se vypravila právě do Amsterdamu. Letěla jsem s kamarády, kteří sem mířili na tranceový festival Luminosity. Já trance nerada, tak jsem se zabavila jinak. Festival jsem viděla jen přes plot, když jsem jednu noc šla přátele vyzvednout.

Ten dým je umělý. Na tranceových akcích se nehulí ani nepobíhá ve fosforeskujících oblečcích. To je psytrance, případně rave (ale tam se zase berou jiné drogy).

Festival se konal v přímořském městě Zandvoort an Zee (cca 16 000 stálých obyvatel), které se nachází půl hodiny cesty vlakem od centra Amsterdamu. Moře je zde chladné a většinu roku se v něm nelze koupat, pokud není opravdu horko, ale i tak je v Zandvoortu živo.

Pláž je krásná, čistá, dá se po ní chodit na dlouhatánské procházky a u toho můžete sbírat škebličky nebo si vrazit do nohy úlomek podlouhlé lastury břitky. Sem tam moře vyplaví také mrtvou medúzu, kus čirého želé, které tvarem a konzistencí maličko připomíná silikonové prso.

V Zandvoortu je spousta obchůdků s oblečením a doplňky. Prodává se tu pestrý boho styl v pastelových barvách a všechno je pošité korálky, flitry, peříčky a mušličkami.

Vlastně úplně všechno ne... Koupíte tu i docela pěkné letní šaty a tuniky v umírněnějším provedení a hezké boty - kožené žabky, letní dřeváčky na podpatku nebo barevné plátěnky. K tomu drobnou bižuterii, která vám bude připomínat léto...

...nebo ukrutně přezdobenou kabelku. Až si s ní budete vykračovat po ulici, poletí za vámi straky z celého města.

Pár strak jsem zahlédla na venkově z vlaku, ale u moře i v Amsterdamu převládají vrány a mořští rackové. Jsou tu i holubi, ale není jich zdaleka tolik jako u nás nebo třeba v Benátkách. Amsterdam, přezdívaný "Benátky severu", mají pod palcem černé a bílé gangy.

Mořský racek je kus ptáka. Je velký skoro jako kachna a zakřivený zobák mu propůjčuje komicky seriózní výraz. Rychlým cupitavým krokem pobíhá kolem restaurací a míst, kde se shlukují turisté pojídající hamburgery, sendviče s uzeným lososem, belgické hranolky, smažené ryby a další pochoutky, a čeká, co komu upadne. Když se posadíte u moře na lavičku a vybalíte svačinu, ihned přiletí racek (mají špičatá a dlouhá albatrosí křídla a jsou velmi majestátní a zároveň obratní letci), stoupne si před vás a pozoruje vás tím svým zasmušilým výrazem, jako by vám vyčítal, že jíte moc spořádaně a nedrobíte.

V noci jsem šla kolem jednoho kanálu v centru Amsterdamu a někdo tam nechal ležet na zemi polystyrenovou krabičku od jídla. Už u ní byl racek a mohutným zobákem rozklovával víko. Měl štěstí, uvnitř našel pořádný kus nedojedeného hamburgeru i s hranolkami a zeleninou; pár hltů a všechno zmizelo. Rackové si jídlo nedrobí na kousíčky jako zrnožraví holubi, jejich velký zobák je uzpůsoben k lovení a polykání ryb (viděla jsem dokonce u moře jednoho racka lovit, ale to už musel mít chudák velkou nouzi) a vejde se do něj ledacos. Metaři a popeláři ráno sbírají jen papíry a kelímky, jídlo za ně uklidí opeřený předvoj. Včetně, ehm, jídla, které už někdo jednou strávil. Mám podezření, že v Amsterdamu nebude moc potkanů, pomřeli by hlady. I malé drobečky, které rackové přehlédnou, po nich sezobou vrány.

Amsterdam je pohodové město plné obchodů, různých turistických pastí, kaváren a hospůdek. Každého přirozeně přitáhnou výlohy obchodů s konopím a hulicími proprietami. Konopná lízátka, hašišové piškoty a sušenky, energy drinky...

...semínka, bongy, drtičky a další nářadí, psycho houbičky s vyznačenou sílou halucinogenního účinku. Mám kamarády, kterým bych nějakou drobností nepochybně udělala radost, ale radši jsem to neriskovala. Na letišti pak skutečně hodně pečlivě rentgenovali, co si kdo veze.

Marihuana je v Amsterdamu všudypřítomná. Když na ulici minete kuřáka, někdy se za ním nese pach normální cigarety a někdy typické aroma trávy. Z coffee shopů (podniků, kam se nechodí na kafe, ale na jointa) se line vůně ganji po celé ulici. Když jsem si na Damraku dávala belgické hranolky (výtečné, mimochodem), poručila jsem si na ně omáčku, která byla na seznamu na prvním místě a dala se dokonce zakoupit ve skleničce; usoudila jsem, že je to nějaká populární místní specialita. "Jedny střední s wietsaus," povídám. Prodavač se na mě podíval a zeptal se:

"Víte, co to je?"

"Ne, proč, je to nějaký pálivý?"

"To je omáčka s marihuanou."

"Ééé, aha... tak mi na to dejte tatarku."

Na internetu jsem se pak dočetla, že je to stejně jen s příchutí, bez THC. (Ta tatarka byla ovšem vynikající.) Když se dáte s někým místním do řeči a řeknete, že jste si nepřijeli zahulit, naoko se diví, co teda v Amsterdamu děláte. Za památkami a nákupy se sem asi moc nejezdí; typickým turistou je zde mladý muž, respektive tlupa mladých mužů, která vesele krouží mezi coffee shopy, hospodami a čtvrtí červených luceren, případně duhovými uličkami - podle preferencí.

Sexshopy mají nezakryté výlohy plné designových vibrátorů, silikonových modelů všeho možného, kožených masek, korzetů a bot pro striptérky.

Ve čtvrti červených luceren si samozřejmě připočítejte výlohy se slečnami v prádélku nebo sexy kostýmech školaček a policajtek.

Obchodů s luxusními módními značkami tu není tolik jako ve městech, kam se jezdí utrácet za kabelky a oblečení. V centru se nachází ulice Pieter Cornelisz Hoofstraat, což je místní Pařížská. Gucci, Burberry, Dolce & Gabbana... nebo Sandro Paris, obchod značky, u které se dají najít dost zajímavé, šmrncovní věci, a ceny ve slevách jsou o dost nižší než u high-end značek.

Zdroj: http://us.sandro-paris.com/en/womens/%2770s-revival/tarrek-top/T9869E.html?dwvar_T9869E_color=11 a http://us.sandro-paris.com/en/womens/dresses/ready-dress/R4049E.html?dwvar_R4049E_color=44#sz=86&start=1

Dalším nákupním střediskem je obchodní dům de Bijenkorf na Damraku, kde mají drahé i levnější značky.

V Amsterdamu se vám ale asi nebude chtít nakupovat to, co mají všude. V tom případě vás bude zajímat třeba Leidsestraat a její okolí (nazývané "De 9 Straatjes" - "9 ulic"), kde najdete všelijaké butiky: Hester van Eeghen (místní návrhářka kabelek - drahých, ale designově velmi zajímavých), Young Designers United (různí mladí návrháři), coraKemperman (převážně žerzejové oblečení - zajímavé střihy a spousta barev), Juliette pour Romeo. Na nedaleké Kalverstraat jsou zase levné řetězce (Forever 21, H&M) a také butiky se třpytivými šaty, overaly a minišatečkami pod zadek.

Měl tu také být obchod s oblečením pro vysoké ženy, ale nenašla jsem ho (možná je zrušený, možná jsem hledala špatně). Nizozemci jsou hodně vysocí a v běžných obchodech tu koupíte velikosti, které u nás nejsou běžné (džíny s délkou 36, 38, prodloužené kalhoty a sukně; v obuvi není takový problém koupit dámskou 40, 41 a často ani 42 - ve Van Haren, což je zdejší Deichmann, je 42 docela obvyklá).

Vedle butiků tu samozřejmě najdete i obchody s fetiš módou, obchody s padesátkovými retro šaty nebo obchody se šaty a doplňky pro japonské gothic lolitky. Leckde visí výhrůžná cedulka se zakázem focení; v jednom obchodě na ní dokonce stálo, že když se vyfotíte ve zkoušených šatech, musíte si je pak podle zákona koupit. Zdálo se mi to podivné, ale raději jsem nezkoušela, jestli je to pravda.

Na Nieuwe Hoogstraat jsem našla famózní obchod s látkami, kde mají spoustu hedvábných, bavlněných i umělých látek, žerzejů, "neoprenů", krajek, stuh, prýmků, třásní, nití, knoflíků a dalších potřeb. A latexové metráže, jsme přece v Amsterdamu.

Hned vedle je také obchod s luxusními pletacími přízemi.

Milovníci sekáčů by neměli vynechat Waterlooplein a okolí. Přímo na náměstí je velká tržnice, a přestože část má podobu turistického suvenýrového lapače, zbytek je nefalšované vetešnictví. Koupíte tu díly na motorku i svatební šaty.

V oblečení na štendrech i na hromadách se můžete hrabat třeba celý den.

Najde se tu spousta bizarních oděvů a kabelek, které by potěšily hlavně milovnice ošuntělých babičkovských modelů.

V okolí je také mnoho kamenných sekáčů, v nichž koupíte značkové i obyčejné věci, indické kaftany a japonská hedvábná kimona. Ve slavném Kilo Shopu se nakupuje na váhu.

Kdybyste se báli, že to všechno nestihnete, půjčte si kolo. Nizozemí je skutečně ráj cyklistů a půjčovny jsou všude; pravidelně také potkáváte skupiny turistů na kolech z půjčovny. Jezdí se tu zásadně na městských kolech (často jsou to plečky těsně před rozpadem) a v běžném oblečení, cyklistů v dresu jsem viděla asi tak deset a z toho většinu na cestách mimo město.

Kolo slouží i na převoz všeho možného. Na jednom kole jedou klidně tři lidé - tatínek šlape, maminka sedí vzadu na nosiči jako v dámském sedle a v sedačce na řídítkách se veze dítě. Když je dětí víc nebo potřebujete převézt náklad, vezmete si kolo s valníkem. Vejde se do něj několik dětí, psů, velký nákup nebo třeba studentská domácnost, kterou je potřeba přestěhovat na druhou stranu města.

Cyklostezky tvoří v Amsterdamu samostatnou infrastrukturu - stezka vede vedle každé silnice, cyklisté mají vlastní semafory a přejezdy. To ví asi každý, ale málokdo ví, že cyklostezky slouží i pro skútry, takže mezi bicykly se prohánějí také lidé na Vespách a dalších skútrech, všichni zvoní a troubí a odmítají uhýbat před chodci. Žádný karambol jsem neviděla, Amsterdamci jsou očividně zvyklí a mají dobré reflexy, ale mně to připadalo jako naprostý chaos. Je fakt, že v Amsterdamu jezdí velice málo aut a netvoří se dopravní zácpy, ale ty zatracené bicykly jsou všude. Úplně všude. U hlavního nádraží je obří parkoviště a dokonce patrový parkovací dům pro kola, a kola zavazejí po celém městě, u každé značky, na chodnících, u restaurací a plotů kolem kanálů.

S přihlédnutím k počtu místních i dojíždějících obyvatel jsou v Amsterdamu rozhodně statisíce kol, zcela určitě přes milion. Zkrátka, čeští cykloaktivisté, kteří by si chtěli vzít Amsterdam za vzor, nevědí, co činí :)

Kromě kol Amsterdamci zjevně milují také Nutellu, i ta je zde totiž všude (a tlouštíků jsem potkala minimum - buď jim ta Nutella a přeslazené stroopwafeln jdou na výšku, nebo to vyjezdí na kole), spolu s nutellovou zmrzlinou, nutellovými makronkami a vaflemi potřenými nutellou.

Dobroty, kávu a pivo si můžete objednat v restauraci a posadit se s nimi na zahrádku. Každý podnik má venku pár židlí, a některé zabírají nikoli malou zahrádku, ale rovnou celé náměstí. Káva je tu dobrá (ale spíš ta černá, pro Amsterdam typická - espresso a capuccino tu moc neumějí), pivo jak kde. Většinou dostanete Heineken nebo Grolsch, která jsou na české pivaře moc řídká a málo hořká, ale v dobré hospodě nebo v pivotéce koupíte i vynikající místní piva.

V zahraničí ráda chodím i do drogerií, abych se podívala, jaký je tam sortiment. V Amsterdamu je na každém rohu drogerka Etos a sortiment je podobný jako u nás, prodávají se tu však také doplňky stravy (mnohem víc než v našich drogeriích) a některé volně prodejné léky. Řetězec má vlastní značku kosmetiky, která nabízí zajímavé věci za příznivé ceny, a některé pobočky nabízejí Black Opal, dekorativku pro černošky. Ta má nejen make-upy od lehce oříškových po tmavě hnědé, ale i pěkné výrazné rtěnky a oční stíny.

Těším se na vaše komentáře a vlastní zkušenosti s Amsterdamem!

 

Autor

Ada

Ada začala psát Módní peklo v roce 2010. Čtenářky si získala nejen svým originálním stylem, ale především smyslem pro módu. Přestože přibývají noví autoři i témata, je Ada dodnes autorkou mnoha článků na Pekle.

Líbil se vám článek?
První příspěvek v tématu

Dárek, který ocení? Tričko pod košili, které nepropotí

Pokud nevíte, čím obdarovat vašeho muže, napovíme – tričko pod... Celý článek

Poslední článek:
10 módních specialit českých mužů

Autor: Matouš

Máme několik ryze českých skvostů... čím perlí pánská móda a „vkus“? Celý článek

Kostymérka: Beru si příklad i z bezdomovců

Autor: Dominika

Jaké to je pracovat jako stylistka a je těžké vytvářet kostýmy k... Celý článek

Amsterdamský bleší trh

Autor: Channah

Světová média před několika dny přetřásala abdikaci nizozemské... Celý článek