Od kožichu po róbu Adiny Mandlové: Móda, po které toužily naše prababičky...

26.02.18 | autor Janča

Po první světové válce móda zažila mnoho proměn – nejen v materiálech, střizích a zhotovení. Z řemesla se stala uměním a důležitým společenským prvkem. Podívejte se dnes s námi na to, jak se v meziválečném období a v protektorátní době vyvíjelo její dámské odvětví...

Salony mezi válkami a v době Protektorátu

Prvorepublikovou módu dnes máme v dobrém slova smyslu zaškatulkovanou jako velice elegantní. A nemýlíme se. Na oděv se skutečně dbalo. Důležitá byla kvalita, ale také příhodnost k denní době a příležitosti. Rozdíly samozřejmě panovaly mezi společenskými vrstvami, nicméně i ženy a muži z těch nižších svému oblečení obvykle věnovali patřičnou pozornost.

Poválečné období se vyznačuje touhou po novém životě. Pryč jsou starosti těžké doby a lidé se vrací k všednosti a světským radostem. I proto svou pozornost obrací k módě. Jak píše Eva Uchalová v knize Pražské módní salony 1900–1948, požadavkem je elegance, kterou pro dámy představuje móda francouzská a pro pány zase anglická.

Centrem tuzemské módy se stává Praha, kde velkého úspěchu dosahují salony, jako byl ten Hany Podolské, Oldřicha Rosenbauma a Arnoštky Roubíčkové. Než se ale na ně i na další české módní tvůrce podíváme v samostatných článcích, pojďme si říct, jak se vlastně proměňovala dámská móda ve 20., 30. a zčásti také 40. letech minulého století.

Přerod z řemesla v umění

Ve 20. letech bylo krejčovství na vzestupu. Móda se z řemesla postupně stávala uměním, a proto se postavení jejích tvůrců změnilo. Vzniklo tak dobré podhoubí pro růst zmiňovaných salonů, které se nejčastěji označovaly jako modelové domy, někdy také módní síně nebo módní závody. Objevovaly se i nečeské termíny – atelier a francouzské maison.

„Pokud závod vytvářel nové vlastní návrhy, vzory a nové střihy, které pak používal pro vlastní potřebu nebo je prodával jiným krejčovských podnikům, mohlo se používat i označení ‚modelový dům‘,“ vysvětluje Eva Uchalová v knize Pražské módní salony 1900–1948. (str. 57).

Minimálně dvakrát za rok jezdili tvůrci z krejčovských firem do Francie, kde čerpali nápady na módních přehlídkách, které se konaly hlavně v Paříži. I v samotné organizaci těchto akcí tkvěla inspirace, a proto se od roku 1920 (pro veřejnost od roku 1922) u nás móda také začala představovat tímto způsobem. Módní revue, jak se přehlídkám říkalo, bývaly poměrně uzavřenými akcemi. Nicméně články o nich se objevovaly v denním tisku, čímž se informace dostávaly k veřejnosti.

Mimo přehlídky manekýnky předváděly modely třeba na lázeňských kolonádách. Nemůžu nepřipomenout krásnou Adinu Mandlovou v začátcích kariéry, kdy působila jako jedna z modelek salonu Oldřicha Rosenbauma.

Druhá světová válka tragicky zasáhla i do módy

Druhá světová válka a opatření, která s sebou přinesla, se dotkly snad všech obyvatel, nevyjímaje krejčích a modistek. Pro někoho šlo pouze o zhoršení pracovních podmínek, protože se snížila kvalita i množství látek, jiným šlo o život.

Protižidovská opatření postihla například Arnoštku Roubíčkovou. V červenci 1942 musela odjet s transportem do Terezína, o pár dní později do vyhlazovacího tábora Malý Trostinec. Domů ani do svého salonu už se nikdy nevrátila.

Komunismus se nesl ve znamení vyvlastňování

Po druhé světové válce se sice mnozí tvůrci snažili znovu navázat na předválečné působení, někteří se proto dokonce vrátili z emigrace. Kvůli rozpadu textilního průmyslu už ale nic nebylo jako dřív. Továrny se změnily, aby splňovaly potřeby válečné výroby, němečtí pracovníci byli odsunuti z Československa, nedostávaly se materiály a navíc politické formování nepřálo soukromým podnikatelům.

Únor 1948 znamenal smutný mezník. Přišla řada na ty závody, u kterých ke znárodnění nedošlo už v roce 1945. Vznikly národní podniky, jako například Oděvní služba a Moděva.

Zdroj: YUTHANA CHORADET NESS / Shutterstock, Inc.Zdroj: YUTHANA CHORADET NESS / Shutterstock, Inc.

Móda se měnila a utvářela

Po první světové válce si krátkou roli ve velmi omezeném čase zahrály národní kroje a jejich součásti. Jak píše Eva Uchalová v knize Česká móda 1918–1939, projevila se tak politická euforie po vzniku Československa. Brzy se ale tato symbolika zase vytratila.

Trendem se stala tzv. soudková silueta, kdy byla sukně rozšířená na bocích a směrem ke spodnímu lemu naopak zúžená. Délka sukní sahala do poloviny lýtek, používalo se plizování i hluboké záhyby a zvonové volány. U šatů na denní nošení se kombinovaly jednobarevné látky se vzorovanými, večerní toalety se šily z brokátu, taftu a sametu v kombinaci s krajkou a tylem, zdobilo se třásněmi i korálky. Nad přirozenou linii pasu krejčí umisťovali pásek z pruhu látky.

Zdroj: Česká móda 1918–1939: [elegance první republiky], Eva Uchalová.Zdroj: Česká móda 1918–1939: [elegance první republiky], Eva Uchalová.

Francouzská móda hrála prim

Na počátku 20. let se soudkovitý tvar postupně vytratil a nahradila ho volná linie. Šaty byly splývavé a volné, nepřepásaly se páskem. S pomocí bolérek, vestiček, náprsenek a specifických dílů se šaty vrstvily. Své místo si stále častěji nacházely výšivky, pokračovalo se v kombinacích jednobarevných a vzorovaných materiálů.

Postupně docházelo k prodloužení sukní a na bocích se objevila linie pasu. Na základě inspirace ve francouzské módě se odpolední šaty rozvolnily a měly podkasaný živůtek, mírně snížený pas a nařasené sukně. Na postavy tuzemských dam se ovšem tento směr módy nehodil, proto postupně došlo ke zužování a zjednodušování.

Zdroj: Česká móda 1918–1939: [elegance první republiky], Eva Uchalová.Zdroj: Česká móda 1918–1939: [elegance první republiky], Eva Uchalová.

Praktičnost nepotlačila eleganci

Oblibě se těšily kostýmy a po celá 20. léta byly moderní kožichy, které se lišily svou kvalitou, a proto i cenou, díky čemuž si je mohly dovolit ženy téměř všech společenských vrstev.

Ve druhé polovině 20. let módu zalila sportovní a praktická vlna, která se netýkala pouze večerních šatů. Komplety šatů, pelerín, plášťů a kratších kabátků se šily z více druhů látky a dekorovaly pásky, proužky, lemy, klopami atd.

Zdroj: Česká móda 1918–1939: [elegance první republiky], Eva Uchalová.Zdroj: Česká móda 1918–1939: [elegance první republiky], Eva Uchalová.

Šaty na každou denní dobu

I nadále se nosily odpolední šaty, jejichž střih se příliš neměnil. V roce 1926 začali tvůrci navracet pas, kam přirozeně patří, k čemuž použili široké pruhy látky. O dva roky později se dámská móda navrátila k ženskosti a eleganci. Novinkou, která k nám dorazila samozřejmě z pařížských módních přehlídek, byla dlouhá sukně.

Za tak trochu univerzální oděv se považoval kostým, který bylo dovoleno nosit po celý den, samozřejmě s výjimkou večerních příležitostí.

„Společensky se angažující dáma musí mít oblek dopolední, odpolední, malý a velký večerní, oděv pro ulici, do deště a různé oblečení sportovní.“ – píše Eva Uchalová v knize Česká móda 1918–1939 (str. 72).

Zdroj: Česká móda 1918–1939: [elegance první republiky], Eva Uchalová.Zdroj: Česká móda 1918–1939: [elegance první republiky], Eva Uchalová.

První polovina 30. let fandila kombinacím

Změnou prošly střihy sukní, které se staly úzké v bocích, ale pod nimi se rozšiřovaly, někdy se vkládaly záhyby nebo třeba plizované díly. Šlo o dobu hlavně společenských šatů, které mívaly hluboký výstřih na zádech a krátkou vlečku.

Na začátku 30. let byly šaty v pase přestřiženy a přepásány, což ale sezona o pouhé dva roky později zatratila. Trendy udávaly princesový střih bez přestřižení, krejčí zmenšovali výstřihy, zdobili květinami, stužkami, volánky. Trendem se staly zajímavé kombinace dvou odlišných materiálů, ať už ona rozdílnost tkvěla v typu materiálů, nebo třeba barvách.

Zdroj: Česká móda 1918–1939: [elegance první republiky], Eva Uchalová.Zdroj: Česká móda 1918–1939: [elegance první republiky], Eva Uchalová.

Móda, kterou známe z černobílých filmů

Ve druhé polovině 30. let se začínala zvýrazňovat ňadra a úzký pas. I nadále se nosily kostýmy a rovné mírně přiléhavé pláště. Proměnou prošly vysoké límce s kožešinou, které se zkrátily a nakonec ležely na ramenou.

Na konci 30. let se v módě objevila předzvěst války. Ta se mimo jiné projevila také očekáváním nutnosti uskromnit se, a proto byly novinkou návrhy na oděvy, které se hodily k více účelům. Móda sice upřednostňovala ženskou linii v podobě klenutého poprsí, úzkého pasu a přirozeně oblých boků (a také dlouhých do složitějších účesů upravených vlasů), vliv na ni ale měl také styl pánský.

Ve velkém večerním odívání přišla do módy dlouhá široká sukně, která se šila z černého nebo tmavě modrého taftu a doplňovala halenkou v pastelových barvách nebo v bílé.

O módě 30. a počátku 40. let vypovídají mnohé dobové filmy, které máme dnes označené štítkem „pro pamětníky“. Herečky v nich totiž často musely nosit vlastní oblečení, což se majitelům módních salonů vyplatilo. Příkladem za všechny je slavná světlá večerní róba Adiny Mandlové ve filmu Kristián. Tyto šaty pocházely z dílny Hany Podolské, o které vám Módní Peklo brzy přinese samostatný článek.

Pokud se o módě uvedených let chcete dozvědět více, určitě doporučujeme knihy – Česká móda 1918–1939 (UCHALOVÁ, Eva. Česká móda 1918-1939: [elegance první republiky]. Praha: Olympia, 1996. ISBN 80-7033-424-x) a Pražské módní salony 1900–1948 (UCHALOVÁ, Eva, Zora DAMOVÁ a Viktor ŠLAJCHRT. Pražské módní salony 1900–1948: Prague fashion houses 1900-1948. V Praze: Uměleckoprůmyslové museum, c2011. ISBN 978-80-7101-107-1).

Jak se líbí móda těchto dob vám? A necháváte se jí inspirovat?

Autor

Janča

Miluje doby dávno minulé, proto má šatník plný retro a vintage kousků. Nad módou se snaží přemýšlet udržitelně a nakupuje hlavně v second handech nebo u českých tvůrců.


Reklama

Líbil se vám článek?

Reklama

 Váš příspěvek
 
kobylkalucni
118 příspěvků 27.02.18 08:40

Štvou mě ty tučné věty jako bych si z nich měla udělat zápis do sešitu, působí to rušivě. Když už rozkliknu článek, přece si ho přečtu celý a sama dokážu usoudit co je zajímavé a co ne.

 
Oveeec
1749 příspěvků 28.02.18 21:53

Hlavně ten výběr tučných vět je někdy takový lehce náhodný :) Stejně tak by mohla být zvýrazněná předchozí nebo následující věta.

 
Bossygirl
619 příspěvků 27.02.18 09:04

Já si zase raději sama přečtu ty citované knihy.

 
Luela
121 příspěvků 27.02.18 16:54

Po dlouhé době něco, co se nechalo dočíst. Sice nic extra objevného, ale aspoň to dává smysl. Takové opáčko v kostce.

 
barvinok
614 příspěvků 27.02.18 17:41

Nemám rada nezmyselné striedanie časov - článok začal v minulom čase, potom prešiel do prítomného, potom zas do minulého… prečo?

 
vias
531 příspěvků 27.02.18 22:39

@Luela Opáčko spíš v každém odstavci, znovu se zmiňuje první nebo druhá světová válka, znovu 20. nebo 30. léta…čekala bych, že článek vezme vývoj chronologicky, ne přeskakováním sem a tam. Ale celková představa vývoje se z toho i tak vyčíst dá, takže díky za článek, je to jeden z těch zajímavějších.

 
deMerteuil
10 příspěvků 01.03.18 09:02

Nechápu teda uplně tu vlnu těch remcavých komentářů. Kdo chce číst celý text, ať si přečte celý text, kdo si chce přečíst knihy, tím líp… Ne?

Článek je fajn zpestření. Líbí se mi, že si někdo dal práci konečně napsat něco zároveň historického, co se nečte „hladce, obratce“, jako většina článků na internetu. Tohle je to, co jsem vždy na MP ráda četla - články s komplexnějším pohledem na módu… Díky za ně :)

 
Gorilka
930 příspěvků 01.03.18 19:11

@deMerteuil Jestli se spíše nejedná o vytržené citace z obou zmíněných knih.

Ralph Lauren oslavil neskutečných 50 let v módní branži

Ralph Lauren na newyorském týdnu módy oslavil 50. výročí svého... Celý článek


Reklama

Poslední článek:
Dobročinné secondhandy: Dobrý skutek, nebo past?

Autor: Monika

Pomáhat oblečením – to zní jako spojení příjemného s užitečným. Tak... Celý článek


Reklama

Témata článku

Sportovní elegance

Autor: Ada

Sportovní elegance zažívá, zdálo by se, zlaté časy. Všude se o ní... Celý článek

Jablonec: muzeum bižuterie

Autor: Ada

Dostanete-li se někdy do Jablonce, určitě navštivte zdejší muzeum... Celý článek