Paradoxy outdoorového národa

Co Čech, to sportovec, horal a výletník. Stačí se podívat kolem sebe - samé tričko, pohorky, turistická bunda, a až se ještě oteplí a na zimní džíny bude moc teplo, jistě v ulicích vykvetou i vesele barevné kalhoty s kostičkami.

Jenže kupodivu, když se vážně vyjdete podívat někam do přírody, na turistické trasy a koneckonců i do těch hor, možná budete překvapeni. I když by se mohlo zdát, že jsme náramně outdoorový národ, spousta lidí naopak netuší, jak se obléct na výlet.
Není to tak dlouho, co jsem se byla podívat v Moravském krasu, konkrétně v jeho samotném srdci - u Macochy a v Punkevní jeskyni. Kdo někdy šel pěší trasu dolů k jeskyni, ví, že to není úplně nenáročný terén, přesto jsem tady potkala mladou matku v sukni a balerínkách, jak táhne po šutrácích kočárek.

Ačkoli bylo sucho a teplo, bylo vidět, že má s hladkými podrážkami městských bot trochu problém se na ošlapaných kamenech udržet, a kočárek taky nebyl zrovna terénní model.
Dole u jeskyně jsem pak viděla další rodiny, a přestože mnoho jich bylo oblečeno opravdu výletně, vyskytla se i načančaná předškolní holčička v růžové tylové sukýnce (!) - jak jsem ne zcela bez škodolibosti zaznamenala, už poznamenané flekem od bláta. Jistě, mohla si ji vytrucovat, všichni víme, jaký je s dětmi někdy kříž, v jeskyni se ovšem ukázalo, že nemá moc praktické rodiče. Celá rodina včetně holčičky přišla v tričkách s krátkým rukávem a celou prohlídku klepala kosu. Na výlety pod zem se přece bez mikiny v batohu nechodí!

A nechtějte, abych začala vyprávět o té dámě v podpatcích, kterou můj kolega potkal na Šeráku. Bůh suď, jak se tam dostala…

Převzato z magazínu Víkend DNES