Ta prvni sukne vypada, jako by s ni nekdo vytrel krev z podlahy.
Pomněnková nekolekce
02.09.15 | autor Ada
Když návrháři chystají novinky na přehlídku, obvykle se snaží, aby dávaly dohromady ucelenou kolekci. Jednotlivé modely spojuje nějaké téma, barva, materiál, prvek, logicky bývá stejná i kvalita provedení, leda že by snad šlo o přehlídku několika dílen najednou.

Obchod prodejkyně Pomněnková je plný tak pestré směsice nesourodých věcí, až oči přecházejí. I když nějaké to společné tématko by se možná našlo: spousta je toho recy.
Tyto šaty jsou sestavené z trika a sukně, která byla ozdobena aplikacemi a dobarvena. Barva je nanesena tak šikovně, že to vypadá, jako by sukně byla mokrá a právě usychala. Kdyby ten pruh byl aspoň rovný! Svou nepravidelností a odstupňováním intenzity barvy směrem k pásku ale imituje mokrý flek tak dokonale, že úplně slyším ty otázky, kde jsem se namočila nebo kdo mě polil pivem.

Hnědá batikovaná sukně zase vypadá, jako by na ní byly fleky od potu nebo od vyválení v mokré trávě. Jestli je to vážně batika, tak je fakt zvláštní. Tričko je sice batikované viditelně, takže tady se vás na válení v trávě nikdo ptát nebude, ale hlášky typu "a jé je, děti o výtvarce batikovaly a ty to teď musíš nosit, viď" by mi taky dvakrát nepřidaly.

Následující šaty se jmenují "Lehké jako vánek", a že bylo rozhodně potřeba to k nim napsat, protože na to, z jak lehké jsou látky (možná nějaký voál?), působí nebývale těžkopádně. Vrchní díl nemá tvar, a protože je dvojitý, aby neprosvítal, je naducaný jako polštářek. Je vaším snem chodit s polštářkem přivázaným pod krkem? Pozdě, šaty už si někdo koupil.

Po prohlédnutí "lehkých jako vánek" plus některých dalších výtvorů jsem našla ještě jedno společné téma celé tvorby, totiž to, že Pomněnková je dost na štíru se šitím. Sešít tričko a sukni, to jo, nabrat pruh látky do sukně, to taky, ale to jsou jednoduché úkony na úrovni první lekce práce se šicím strojem. Když se ovšem kouknu třeba na provedení tohoto tílka, ústa se mi sama od sebe nastavují do takového toho "jejda" šklebu a přemýšlím, jestli to mám zpucnout, nebo jestli je to záměr. Jako že to uprostřed má být nenápadná voda a nezaložené průramky mají působit ležérně? Nebo sloužit jako potítka?

Šicí problémy jsou dost vidět i na tričkách, které Pomněnková zřejmě sama šije. Je to celé takové pomuchlané. Lem výstřihu se vlní a odstává, v podpaží se dělají velké mačkance ze špatně vsazených rukávů.

Prakticky všechna trička a mikiny mají hodně široká, spadlá ramena. Celá konstrukce průramků a rukávů a jejich sesazení je prostě špatně. Nosit se to dá, protože úplet se nějak natáhne, ale hezké to není.

Že bude károvaná sukně od takové švadleny vypadat přesně takhle je snad nabíledni.

Zlatým hřebem nabídky jsou bezesporu dečkové šaty, sestavené z háčkovaných deček (pracně, jak prodejkyně uvádí v popisu - ano, tomu bych veřila) a kreativně nabatikované. Jako umím si to představit coby kostým víly do nějaké divadelní pohádky třeba... a to je asi tak všechno. Ještě možná na nějaký specifický fesťák. Na ulici bych se v tom cítila hodně divně.

Jediné, co se mi vcelku líbí, jsou nabírané široké kalhoty, které Pomněnková nabízí v různých barvách a šije je z na pohled příjemných materiálů. Nahoře jsou do gumy, dole se dají stáhnout šňůrkou. Někam na chatu nebo na kempování by to šlo.

A na závěr jedno sladké tajemství: všechny modely, které jsou v článku, jsou prodané! Někdo si je koupil a někde v nich chodí. Na moji kritiku se Pomněnková může zvysoka vykašlat, protože má na Fleru 650 prodaných položek (a 168 v aktuální nabídce). Pokud má zákazníky, kteří jsou spokojení, a sama nemá ambice se někam posunout, nemá důvod se o to snažit.
O vkusu těch zákazníků radši pomlčím...
Komentáře článku
Zobrazovat komentáře chronologicky