Předsevzetí

Kdybyste chtěli doporučit nějaká pořádná předsevzetí týkající se módy a stylu, tak prosím:

Přeberu svůj šatník - ale fakt důkladně

Plná skříň a v ní nic na sebe, to je prokletí. Zvlášť když měníte nebo rozvíjíte styl, je vám najednou spousta věcí k ničemu, ale přece to nevyhodíte, že?

Naprostá nemilosrdnost je ovšem nezbytná. Všechno vytahejte - spodním prádlem počínaje a kabáty konče -, berte kus po kusu a třiďte na dvě hromádky. Tohle ano, tohle ne, víc nepotřebujete (maximálně ještě hromádka „tohle přešít“ - ale sem smí jen oblečení, pro které máte konkrétní jasný plán, ne věci, které je vám líto vyhodit a snažíte se vymluvit sami před sebou, že to určitě půjde nějak vylepšit - až se vám bude někdy chtít).

Vyřaďte všechno, co…

• je staré a je to na tom vidět. Vybledlé, ožmolkované, utahané. Něco se ještě unosí doma, ale ne abyste těch třicet sepraných triček jen přesunuli na jinou polici. Tolik jich nepotřebujete.
• jste od někoho dostali a nevyhovuje vám to. Nostalgie stranou. Holt to unosí někdo jiný.
• je ze skvělého materiálu, ale nevyhovuje vám to.
• jste si sami ušili, ale nevyhovuje vám to.
• byla fakt skvělá koupě, ale nevyhovuje vám to.
• škrabe, kouše a svědí, i když jinak je to naprosto super.
• je vám moc velké nebo malé, pokud netloustnete nebo nehubnete (ne že brzo budete hubnout - buďte k sobě upřímní).
• prostě nenosíte. Fakt to nemá cenu schovávat.

Až bude obsah vaší skříně poloviční, budete se sami cítit tak nějak lehčí. Stojí to za to. Nematerialisté mají pravdu v tom, že přílišné poutání k věcem plodí jen stres. Jako motivační četbu před tříděním doporučuji titulní povídku z Diogena v sudu .

Vytříděné věci dejte rozebrat kamarádům, hoďte od koruny na Aukro, odneste do kontejneru na textil, zkuste prodat na blešáku. Co se neprodá, to neschovávejte, odneste to taky do kontejneru.

Budu nakupovat jen to, co za to stojí

Můžete trénovat hned při povánočních slevách. Módní peklo neustále píše o špatné (a dále klesající) kvalitě zboží v obchodech, především řetězcích. Nekupujte to, i když to stojí „pár korun“, nemá to cenu!

Nenakupujte impulzivně, posuďte materiál, kvalitu zpracování, střih, jak vám oblečení sedí, jestli vám sluší. Obrňte se trpělivostí, protože s takovým přístupem si mnohde nevyberete. Možná se zařadíte mezi lidi, kteří až na drobné výjimky nenakupují v řetězcích, a to vás bude znervózňovat, protože jste v nich do té doby nakupovali hodně, vaši přátelé tam nakupují… Objem věcí, které během roku nakoupíte, se hodně smrskne. Peníze, které ušetříte na zbytečnostech, budete moct utratit za kvalitní věci.

Neujíždějte v sekáčích, jsou tam sice levné věci a může vás oslnit materiál nebo značka, ale i sako od Diora za stovku bude sakra špatný kauf, když vám nebude slušet nebo půjde o starý sezónní kus, dnes beznadějně zastaralý. Vybírejte stejně pečlivě jako v normálních obchodech.

Ujasním si svůj styl

S ujasněným stylem se vyhnete srdcervoucím čistkám šatníku a nepromyšleným nákupům. Na druhou stranu se vám bude běžně stávat, že přijdete třeba do háemka a nevyberete si jediný kus. V tom však nevidím problém: to, že nějaký obchod existuje a spousta lidí v něm nakupuje, ještě snad neznamená, že musíte taky?!

Projděte si fashion blogy, Lookbook.nu, zahraniční e-shopy s oblečením, fotky z přehlídek, prezentace mladých designérů. Ukládejte si obrázky, které vás zaujmou. Přemýšlejte, jaký jste barevný typ, jakou máte postavu, kolik je vám let a co z vybraného by vám tím pádem mohlo slušet. Je těžké napsat na tento proces nějaký konkrétní návod, protože každý to má jinak, každopádně bude nutné vytáhnout své myšlení za hranice, v nichž bylo dosud zvyklé existovat. Neposlouchejte ten hlásek, který vám tvrdí, že na tohle jste moc mladá/stará, tohle sluší jen modelkám, na tohle nemáte odvahu atd. Je potřeba to ověřit v praxi. Zkoušet v obchodech. Zkusit jiné nohavice, než nosíte teď, jinou barvu saka, módní rovně střižené halenky, o kterých všichni tvrdí, že jsou příšerné - co když zrovna vám budou slušet? A naopak - není to tričko s nápisy už trochu model diblík?

Nespěchejte, stylů a inspirace je tolik, že se to nedá prohlédnout za dva dny, natož se nad tím slušně zamyslet.

Budu sledovat trendy a vyhýbat se pseudotrendům

Sledujte, co je v módě. Ne co se nosí, protože na ulicích ani u celebrit inspiraci nenajdete. Zahraniční módní magazíny (internetový Vogue například), přehlídky, nabídka dobrých e-shopů (Net-a-porter, Neiman Marcus) jsou mnohem lepším vodítkem, a když se jimi budete řídit, budete vypadat výjimečně. V Česku se móda nesleduje buď kvůli póze (je nutné dát najevo, že tak povrchní věci vás nezajímají, případně že ve džínách a sáčku jste nadčasově mimo trendy), nebo protože výhledu na skutečnou módu překážejí různé pseudotrendy.

Například kalhoty se sníženým sedem, které pořád přetrvávají mezi celebritami i matkami z MMB. Různá „luxusní italská móda“ z butiků prodávajících levharty, třpytky a lesklé kozačky. Japonský styl čínské provenience a indické kvality.

Tyhle nesmysly hoďte za hlavu a najděte si skutečné trendy. Bývá jich na každou sezónu mnoho; ty trvanlivější přetrvávají dostatečně dlouho, abyste nemuseli pořád shánět něco nového. Vybere si každý, komu se zrovna nehodí módní střih, převezme barvu nebo aktuální styl opasků.

Budu rozumně myslet na životní prostředí

Z jedné strany konzum, z druhé strany ekobiofair hnutí. Nepřipadáte si někdy jako mezi mlýnskými kameny? A jak by se člověk vůbec měl chovat, aby nemusel mít výčitky, že to s tím konzumem přehání?

Nedejte na takové ty hurá akce, jako byla třeba trička z bio bavlny v C&A nebo H&M. Jejich jediným cílem je zapůsobit na zákazníka, kterému nedochází, že všechen ten oděvní blahobyt kolem se troškou bia vykoupit nedá. Hromady hadrů, jimiž řetězce přetékají, se musejí někde ušít, obarvit, někde se na ně musí vypěstovat nebo vyrobit materiál, musejí být nějak dopraveny ze země původu… Právě v této iluzi dokonalého výběru a neustálé aktuálnosti nabízeného zboží, kterou musejí obchody udržovat, aby byl zákazník spokojený, je to největší zlo.

(Řečnická otázka: lze vůbec v takové Indii, skrz naskrz promořené pesticidy, vypěstovat skutečně bio bavlnu?)

Nejvíc eko by bylo nenakupovat v řetězcích, ale nechávat si u místních krejčí šít (nejlépe z lokálních materiálů) jen to, co bychom skutečně potřebovali. To je ovšem těžko realizovatelné. Nenakupovat toho tolik a nenosit si ze slev hromady levného šuntu, který oblékneme přinejlepším jednou, však určitě uskutečnitelné je.

Nenechte se taky oblbovat chytrou terminologií. Kabelka z „ekokůže“, boty z „veganské kůže“ a podobné nesmysly jsou eko asi jako havárie tankeru, který vezl ropu na jejich výrobu. Nejšetrnější by nejspíš bylo mít nezbytně nutné množství kvalitně ušitých bot a kabelek z kůže, které by vydržely dlouho, takže v přepočtu na časovou jednotku by kvůli vašemu botníku umřelo mnohem méně zvířátek než při neustálém nakupování prudce módní a vysoce rozbitné obuvi z umělé hmoty…