Proč sekáče pořád žijí a některé brzy zkrachují

22.02.18 | autor Monika

Internetové bazary dupou na paty klasickým secondhandům. Přesto se domnívám, že existenci TextilHouse v budoucnu neohrozí ani Vinted nebo módní řetězce. Jenže řada menších obchodů nepřežije další sezónu. Sekáče jsou mrtvé, ať žijí sekáče!

Nákupy z druhé ruky… z postele

Před pár dny jsem mluvila s majitelkou butikového sekáče SecondParis. Vzpomínala na boom v 90. letech, kdy se objevoval jeden secondhand za druhým a ženy nadšeně plnily své šatníky čímkoliv zahraničním, co dříve číhalo jen za dveřmi Tuzexu. Brzy se kromě sekáčů začaly šířit různé řetězce. Značky jako C&A, Terranova, H&M nebo New Yorker k nám přivezly cenově dostupné zboží. A když vyhlásí 70% slevy, jejich ceny jsou srovnatelné s nabídkami v secondhandech.

A co významně ovlivnilo levné nákupy? Internet. Ještě donedávna jsme se přetahovali o obří počítač se sourozencem, teď na nás hvízdá WhatsApp nebo Messenger a v kapse máme schované on-line bazary i internetové secondhandy. Můžeme ležet v posteli a přehrabovat se stovkami červených tílek. Proto není divu, že otevřít kamenný sekáč si dneska troufne akorát TextilHouse nebo naivní odvážlivec. Vidím ale několik důkazů, proč on-line bazary jen tak nepřekonají klasické sekáče.

Souboj sekáč vs. Vinted

Sociální kontakt: Menší sekáče fungují jako dámská zašívárna, kam si chodíte popovídat se sousedkami a kde hraje Frekvence 1. Žádná anonymita obchodního centra, které vás po třech hodinách vyplivne o pár tisíc lehčí. Obchody s oblečením z druhé ruky hrají významnou roli hlavně v menších městech nebo v rámci částí Prahy. A to nesmím zapomenout na možnost nákupů s kamarádkou. Radost z dobré ceny se pak násobí dvěma, což se při klikání na Vinted říct nedá.

Duševní hygiena: Pobavilo mě motto na webu jednoho sekáče – Nakupování v Crashily je levnější než psychiatr. Léčit své trable shopaholictvím je u nás společensky přijatelné, takže se bez obav můžete uklidnit staronovou košilí za 50 korun. Do mobilů a počítačů přece čumíme pořád, proto je podobný offline odpočinek vítán. Sama jsem se přistihla, že na internetové bazary koukám víceméně z prokrastinace. Naproti tomu projít se po obchodě je občas mozek vypínající. Prostě jen zírat jinam než do obrazovky (a další den před ní sedět v nové halence).

Narůstající eko bublina: Přibývá lidí, kteří se nestydí chodit do sekáče a účelově podporují recyklaci oblečení. Sekáčům nahrává zájem o kvalitní věci „s příběhem“ (a to nejenom v pražské hipster čtvrti Letná). Čím dál víc lidí se zajímá o ekologii a také zjišťuje, že se velké módní řetězce snaží prodat každou nitku z Bangladéše – za podpory argumentu, že chráníte planetu. Hlavně když dostanete slevu 30 korun na nákup v jejich obchodě…

Stejné obchody, stejné outfity: V internetových sekáčích obvykle natrefíte na poslední kolekce, které jsou stále v oběhu. Někdy toho sama využívám – už několikrát jsem si vyhlídla kousek v obchodě a pak na Vinted kontrolovala, jestli ten samý někdo neposílá dál. Třikrát zásah! Kromě toho v klasickém sekáči najdete originálnější kousky nebo ty, které dorazily ze zahraničí. Sotva pak někoho potkáte ve stejných šatech.

Přijdu, vyzkouším, koupím: Konzervativní zákazník nenechá otřást svým fashion světem. Prostě si oblečení osahá a vyzkouší… a hezky offline. Navíc nečeká frontu na poště nebo v Zootu.

Výsledek? Tento nevyrovnaný zápas skončil se scóre sekáč vs. internet 5:0. Ano, rozhodčí nadržuje slabším!

Sekáčová předpověď

Co se stane se secondhandy v dalších letech? Myslím, že jasný směr udává ekonomika. Svými nákupy vždy rozhodujeme o tom, které služby nebo obchody existují, a které naopak míří ke krachu. Pokud například koupíte koženou kabelku (piplanou v české dílně), logicky bude švadlena pokračovat ve svém snažení. A pokud dáme přednost módním řetězcům, půjdou snahy o kvalitní udržitelnou módu do kopru.

To samé platí o módě z druhé ruky. Váš oblíbený sekáč bude fungovat do té doby, dokud ho budete podporovat svými nákupy a doporučeními ostatním. Proto doufám v přibývající počet lidí, pro které sekáč bude místem požitku.

Podobné závěry sice soudím podle svého (převážně pražského) okruhu lidí. Na druhou stranu – před 20 lety by nikdo taky netipl, že budeme recyklovat plasty a papír, a dneska rostou bezobalové obchody jako houby po dešti. Navíc nikdy v historii nebylo jednodušší si sehnat informace o materiálech, šití, designu a oblečení obecně.

Za kvalitnější módu kope řada blogerek, jako je Kamila Boudová, Lucie Van Koten, nebo obchody, jako je například Nila.

V následujících letech a desetiletích můžeme očekávat vyšší počet výběrových sekáčů – francouzská móda, hiphop fashion, vintage kousky… cokoliv si přejete. Už dneska máme možnost se ponořit do trochu jiných secondhandů, jakými jsou 5. Avenue, Crashily, Fifty-fifty nebo Slow. Obávám se ale, že jejich mekkou zůstanou města s velkým odbytem, jako je Brno nebo Praha. Zato sekáč zn. Všehochuť – tedy dětské, sportovní, dámské, pánské – má šanci zaujmout více lidí, takže se udrží kdekoliv.

Drahé věci ze sekáče

S rostoucím zájmem o udržitelnou módu (a poooomalým návratem ke kvalitním materiálům) se i v sekáčích objevuje zboží opravdu první jakosti nebo kvalitní outletové věci. S tímto trendem ale stoupá i cena zboží. Takže jistá je jedna věc – sekáčové věci podraží. Tendence zdražit logicky vychází z vynaloženého času. Pokud obchodník hledá dobré dodavatele a neobjednává obří pytle oblečení náhodné kvality, má právo si účtovat více. Neexistuje tedy ekonomicky vysvětlitelný důvod, proč prodávat mohérový svetr za tři kila. Pokud chtějí obchody přežít, musí přemýšlet jako každý jiný byznys. V opačném případě zavřou po roce existence s vysosanými financemi.

Je pak na nás, zákaznících, abychom dokázali poznat kvalitu materiálů a šití a odlišit fake od originálu. Jinak si sekáče jen namastí kapsu. Naivně však věřím ve vzrůstající finanční gramotnost, která půjde ruku v ruce s ochotou utrácet za kvalitní sekáčové věci. Logika je jasná – když oblečení vydrží déle než předražená fastfashion, má smysl do něj investovat.

Je ještě jeden sektor, který dostane na frak – dětské sekáče – takové ty hrabárny bodýček, které majitelky zavřou hned po skončení rodičovské nebo ještě v jejím průběhu. Idea družit maminky je sice chvályhodná a potřebná, ale mini dupačky po 30 korunách vás neuživí, pokud jich neprodáte tisíce. V době, kdy každá máma kojí s mobilem v ruce, vás internetové bazárky sešlapou…

Viva las hrabárnas!

Přála bych si, aby také postupně vzrůstala schopnost lidí zpracovat použité látky. Sekáče by se pak mohly stát zdrojem kvalitních materiálů. Jen v Praze se za poslední měsíce vyrojila řada recyklačních a upcyklačních workshopů, které vás naučí proměnit košile v šaty a podobně. Zatím se ale obávám, že je lidi berou jako „zážitkové“ a k šicímu stroji poté zasedne jen menšina absolventů. A zbývající většina stejně skončí v obchodě…

Touha posouvat jedno ramínko za druhým jen tak nepomine. Proto budou mít hrabárny stále svůj smysl a udrží se na trhu. Občas se prostě potřebujeme ponořit do hromady oblečení a výhodným nákupem zahojit zlomené srdce nebo zahnat myšlenky na protivnou kolegyni. Česká zvědavost a slevová nadrženost bude nesmrtelnou tetou výběrových sekáčů. No nekup to!

Autor

Monika

Má ráda minimum věcí - když si koupí jeden kousek, vyhodí ze skříně aspoň dva. Nakupování v secondhandech ji baví víc než v HáeMku.

Líbil se vám článek?
Váš příspěvek
Oveeec
2125 příspěvků 22.2.18 21:37

Ech…

Lilien 6
5 příspěvků 22.2.18 22:09

Dámská zašívarna…díky za místa s tajemstvím.

XIII
71 příspěvků 22.2.18 22:53

Ehm ehm… u ženského rodu v množném čísle las, nikoli la. Podobně tak v mužském rodě singulár el, plurál los.

¡Viva las hrabárnas! ;)

Jinak díky článku už konečně vím, proč má „5th Avenue“ ve výloze pokaždé jiné, ale vždy stejně strašlivé šaty: on to je sekáč! Podle té výlohy to vypadalo, jako že nějaký zbohatlík koupil manželce butik, aby se měla kde realizovat a dala mu doma pokoj.
Akorát furt nevím, z čeho je ten podnik živ, protože jsem tam jaktěživ nikoho neviděl vejít. Vždycky, když jdu okolo, tak se tam akorát bojí jedna osamělá prodavačka…

Oveeec
2125 příspěvků 23.2.18 00:30

@XIII Nevím, kolem kterýho chodíte, ale mně se vždycky moc líbí, co mívají na Jugoslávských partyzánů, i Hradčanská vypadá zajímavě, ostatní neznám. Ale jakživa jsem nebyla vevnitř, zvlášť do toho na těch Partyzánech si netroufám. Vypadá to tak nějak nepřístupně s tou osamělou prodavačkou :D

VeronikK
1150 příspěvků 23.2.18 08:16

Tentokrát je to taková úvaha bez nějakých zajímavých a konkrétních informací.
Mám jen takové malé připomínky - před 20 lety se normálně třídilo jako dnes, i před 30 lety se třídilo kromě plastů téměř vše…
A pak - podle mě není v pořádku spojení „…závěry soudím podle…“

Paris1789
3960 příspěvků 23.2.18 09:30

Sekáče mám ráda, hodně se tam odreaguju, hlavně díky tomu překvapení, co všechno za oblečení na světě existuje, ale moc věcí tam nekupuju. Máloco mi vyhovuje. A není to kvůli ceně.

Matmys
2379 příspěvků 23.2.18 10:02

Uznávám, že o tomto tématu se těžko dá napsat něco objevného, takže jen napíšu : hezky napsáno.

Já do sekáčů nechodím, to je spíš výjimka, musím na nějaký natrefit někde cestou za jiným zbožím. Už jsem to dlouho nezkoumala, ale mám pocit, že ty opravdu zajímavé jsou buď v centru Prahy nebo někde hodně, hodně na okraji města a to jsou destinace, kam se moc nedostanu… jak bývá zvykem - ráno do práce, večer z práce, práce blízko (takže nic zajímavého při cestě)
Ale chodila bych, mít dobrý tip třeba na takovou zachovalou francouzskou nebo italskou módu

viva33
8 příspěvků 23.2.18 11:49

Parafrázuji profil autorky : já mám taky ráda spoustu věcí, ale mám soudnost a nepouštím se do všeho, hlavně ne do toho k čemu nemám nadání… z tohoto článku mne bolí oči, obsahově banální, subjektivní úvahy o ničem, zato stylisticky je to nářez - v jednom souvětí se to neudrží tématu, tvrzení si navzájem odporují, logicky to nenavazuje, rčení a ustálené obraty používané špatně a na špatných místech… prostě au! Copak už není podmínkou publikování ve veřejném médiu alespoň základy nějaké žurnalistiky či podobného vzdělání?!

Oveeec
2125 příspěvků 24.2.18 21:58

@viva33 Ne. Podmínkou publikování tady je, že to musí být česky (úroveň češtiny libovolná).

Admin Módnípeklo.cz
1137 příspěvků 25.2.18 21:00

@XIII Dobrý den,

děkujeme za připomínku, nadpis jsem opravila.

Hezký den, Karolína

Před šesti lety se zřítila textilka Rana Plaza

Módní svět si připomíná šest let od zřícení textilní továrny Rana... Celý článek

Poslední článek:
Módní nákupčí: Povolání snů, nebo hrůzy?

Autor: Kamila

Svět skloňuje velká jména návrhářů, přitom o našem šatníku... Celý článek

Témata článku

Na výletě v Amsterdamu

Autor: Ada

Mám pro vás další cestovatelský článek! Jelikož ten minulý, z... Celý článek

Na míru z Votoče

Autor: Ada

Zkusili jste se někdy podívat, co se na Vinted, dříve Votočvohoz,... Celý článek