Móda podle Baby Slovákové: S novou kabelkou už krásnější nebudu

22.12.16 | autor Redakce

baba.jpg

Na Módním pekle působí jako zjevení. Téhle krásné ženě, která pravidelně přidává své outfity do rubriky Inspirace, by málokdo hádal nad padesát let. Baba ale svůj věk úzkostlivě netají, naopak se k němu hrdě hlásí. Právem má na Pekle i na svém blogu mnoho fanoušků. Sama ostatně umí podpořit vřelým komentářem blogerky všech věkových generací.

Jak jste se k psaní a focení dostala?

Psát jsem začla nejdřív odborný blog, až později jsem pod pseudonymem založila ten soukromý. Původně měl sloužit něčemu celkem jinému. Přošla jsem dost krutým životním obdobím a všichni dokola mě přesvědčovali, že mám napsat knihu. První články byly spíš taková rozcvička, abych si na psaní vůbec zvykla. Mezitím jsem začala vkládat inspirace a své kombinace outfitů. Takový ženský zápisníček, jen létající ve veřejném éteru. A najednou, ups, přišel mi komentář od čtenářky, že teda prima, ale taky se nám ukaž! Na první focení nikdy nezapomenu. Připadala jsem si jako úplný blázen a velká hvězda zároveň.

Outfit, který měl na MP úspěch a ve kterém se sama cítím dobře.

Co vás drží při pravidelném psaní?

Co mě při tom drží? Blog mě změnil, stala jsem se sebevědomější. Jsem stará a k tomu ještě taky malá, no a co? Chci být modelkou na stará kolena? Nikdo by mi ten sen nesplnil, tak si ho splním sama. Začala jsem promyšleně doplňovat šatník. Našla jsem si přítelkyně mezi evropskými blogerkami 50+. Píšeme si, navzájem se podporujeme, inspirujeme se. Překvapují mě a těší pozitivní komentáře čtenářek, hlavně mých vrstevnic. Opravdu jsem nepředpokládala, že můj blog bude někdo číst a ještě čekat na to, co zas vymyslím. Většinu outfitů uveřejňuji ze svého reálného života. Ženy po padesátce totiž nezajímá uměle vystajlovaný a vlastně nepoužitelný ohoz.

Tu knihu nakonec nejspíš nenapíšu. Víc mě naplňuje veselá přítomnost než tíživá minulost. Módní blog na prahu šedesátky je totiž výborná terapie. Hlavně proti strachu ze stárnutí.

Jeden z bláznivých outfitů, za který jsem schytala kritiku. Sako i blůzku jsem okamžitě darovala dceři.

Módní blog je doména náctiletých a dvacetiletých. Čím se podle vás liší vnímání módy mladé dívenky, která si šetří na novou kabelku z prvních brigád, od zralejší blogerky, která si prošla třeba i několika styly?

Nevím, jak to mají dnešní dívky, ale my jsme sledovaly módní trendy přímo urputně a předbíhaly se navzájem, která bude první mít nejnovější módní vychytávku. Možností v těch časech moc nebylo a ta, co se dostala k nejčerstvější Burdě, byla královna. Zkrátka a dobře, v mládí jsme se oblékaly hlavně kvůli jiným ženám. Mohu se jen domnívat, že dnes to mají mladé blogerky podobně a zdá se mi to být v úplném pořádku. Byla jsem stejná.

Až později jsem zjistila, že se už oblékám hlavně kvůli mužům. Abych se líbila. A že už nemusím mít poslední výstřelky módy, protože mužům to je srdečně jedno. Dospělá žena časem přijde na to, co jí nejlépe sluší. Vybuduje si svůj osobitý šatník, a i kdyby ji srdce táhlo za nějakou nechutně drahou kabelkou, řekne si: „Proč? Krásnější už s ní nebudu.“

Na Módním pekle máte také už slušnou historii a řadu fanoušků. Jakou roli sehrálo Peklo ve Vašem módním blogování?

Módní peklo jsem objevila téměř okamžitě, jakmile jsem začala cíleně hledat informace o módě. Zaujaly mě články i komentáře pod outfity, diskuze. Když jsem asi po roce nabrala odvahu zveřejnit svoje první outfity, skončilo to bezesnou nocí a pláčem. Dostala jsem řádnou čočku. Peklo sehrálo v mém blogovaní určite zásadní roli. Naučilo mě přijímat kritiku, to je to úplně nejtěžší. Zároveň mi ale přineslo některé stálé čtenářky a velké povzbuzení. Za obojí jsem čtenářkám Módního pekla velmi vděčná.

Roky jsem se oblékala takto. Pracovní outfit, 2013

Zabýváte se nějakým způsobem módou i v profesním životě?

Ne, moje profese nemá s módou nic společného. Jsem interiérová architektka a grafická designérka. To ale znamená, že se vyznám v barvách a jejich vzájemném kombinování. To určitě využívám v oblékání, znám svůj barevný typ. Jen mě občas mrzí,že fotoaparát i monitor nedokáží věrně zobrazit jemné barevné nuance. Často totiž to, co se zdá například být bílou barvou, je ve skutečnosti teplá krémovobílá, což už je sakramentský rozdíl.

Váš šatník je velmi krásný a klasický. Je vidět, že jednotlivé kousky prošly pečlivým výběrem zkušené ruky. Měla jste nějaké období experimentů?

Děkuji, mnohé moje kousky mají minimálně dvacet let. V určitém věku jsem začala upřednostňovat kvalitu nad kvantitou. Výrazným experimentováním jsem si neprošla. Babička byla vyhlášenou krejčovou, celá rodina chodila velmi elegantně oblečená. Popravdě mi tento styl moc neseděl, i když jsem ho nasávala přímo s mateřským mlékem. Pár let jsem v duchu své profese chodila celá v černém, rockersky nebo minimalistických hadříkách a vyžívala jsem se v designových špercích. Zlom nastal po padesátce, když jsem si uvědomila, že už v tom nevypadám tak strašně cool, ale jednoduše jen unaveně a strhaně. Vrhla jsem se opět na barvy a vytáhla i ty pečlivě uložené elegantní věci.

Preferuji oblečení v jedné barvě. Mám pocit, že mě to dělá vyšší. 2016

Musí si žena hledat pro každý svůj věk nový styl? O sobě jste například napsala, že jste změnila účes. Souvisí změny vzhledu i s osobnostími změnami?

No jasně, krize ve vztahu, zákonitě musíte okamžitě změnit účes! Všechny tak blbneme. Stylu oblékání se to, hádám, až tak drasticky netýká. Nemyslím, že by se žena v dnešní době měla nějak omezovat věkem, pokud má soudnost a ví, v čem vypadá dobře a v čem ani náhodou. Za striktní hranici pro všechny ženy bez výjimky považuji padesátku. Do té doby se totiž, pokud máte štěstí, nic převratného neděje. Když ale přijde přechod, je to děs! To vám tělo velmi rychle připomene, kolik vlastně máte let. Je konec odhaleným nohám, ramenům a vyzývavým dekoltům. I o tom píšu na svém blogu. Jak ještě vypadat mladistvě, ale rozhodně ne jako diblík.

Na svém blogu často píšete o inspirativních starších ženách. Kdybyste měla jmenovat nějakou výraznou osobnost, která vás nejvíce ovlivnila, kdo by to byl a proč?

Coco Chanel. Miluji ji pro její kreativitu. Odpouštím jí i tu její nasupenost ve stáří. Byla to velká osobnost s grandiózním stylem. Ze své generace obdivuji styl Chantal Poullain a Soni Müllerové, obě jsou ale jiné barevné typy než já. Přiznám se bez mučení, že jsem hledala ženu, jejíž styl bych mohla do puntíku okopírovat. Například mezi herečkami zrzkami. Nenašla jsem. Nemůžu se stylizovat do podoby filmové hvězdy, když běhám po stavbách!

V zahraničí si vždy dovolím být výstřednější. Dublin, 2016

Podle fotek jste vášnivá cestovatelka. Rozšiřujete na svých cestách i svůj šatník? Co jste si kde koupila a jaké zážitky s tím máte spojené?

Dnes už v zahraničí nakupuji minimálně, větší smysl pro mě má poznávání než vymetání butiků. S jedním nakupovacím zážitkem se ale svěřím. Měla jsem po třicítce. V Bruselu jsem objevila luxusního modistu. To člověku až zrak přecházel z těch nádherných klobouků! Koupila jsem rovnou dva. Neskutečné modely. Neobvykle drahé. Hodné dostihů v Ascotu! Asi už tušíte jejich osud. Nikdy jsem je neměla na hlavě. V krajském městě na Slovensku? Kam? Do práce?

Hledám nové cesty ve stylingu, 2016

Za svůj věk se nestydíte. Na blogu jste se dokonce nazvala “babičkou 21. století”. Co je tím tajemstvím stárnutí s grácií?

Věk je fakt, za který se není třeba stydět. Vždyť jsem v tom úplně nevinně. Stárnutí s grácií? Nevím, zda se mi to skutečně daří. Roky je třeba přijmout a rozhodně se nezvdávat cílů. Já jich mám vytyčených ještě několik, hlavně těch profesních. Co se vzhledu týče, už přišel čas, když se za mnou žádný muž neotočí. Nejdříve se s tím holt vyrovnám a potom si stanovím cíl nový. Ano, sleduji ženy i o generaci starší, hledám inspirativní typy, které i ve vysokém věku vypadají nádherně, pěstěně, upraveně a charismaticky. Ty, které jsou milé a láskyplné, bez takové té stařecké zášti. Chtěla bych mezi ně patřit. Dobrá zpráva pro mě zní, že tak nějak tuším tu nejkrásnější fázi mého koketování s módou. Už ne kvůli jiným ženám, ani kvůli mužským pohledům. Není s kým soupeřit, ani o co. V mém věku už jsou jen dvě cesty. První z nich je rezignace, druhá je čistá radost z módy samotné.

Co byste ženám vzkázala?

Jéžišmarja, na nějaké prohlášení se necítím být kompetentní. Tak stará opravdu ještě nejsem!

Odkládám sluneční brýle a přiznávám vrásky, 2016

Autor

Redakce

Redakce Módního Pekla sleduje dění jak na Módním Pekle, tak ve světě módy. Připravuje pro Vás rychlovky a krátké články.

Líbil se vám článek?
První příspěvek v tématu

Dárek, který ocení? Tričko pod košili, které nepropotí

Pokud nevíte, čím obdarovat vašeho muže, napovíme – tričko pod... Celý článek

Poslední článek:
10 módních specialit českých mužů

Autor: Matouš

Máme několik ryze českých skvostů... čím perlí pánská móda a „vkus“? Celý článek