Kamila Boudová: Udržitelnost nejvíc řeší Izraelci a Němci

Volejme sláva a tři dny se radujme, další Moničin článek je opět o něčem (někom) zajímavém, a dokonce rozhovor vypadá jako rozhovor a ne jako po mailu zodpovězené FAQ  Díky!

Jinak - ne se všemi názory Kamily Boudové tak docela souhlasím (což nic nemění na tom, že jsem si rozhovor ráda přečetla). Kupříkladu je asi do jisté míry pravda, že většina drahých značek má vlastně stejnou filosofii jako levné (hodně toho prodat a přesvědčit zákazníka, že si má kupovat stále nové a nové věci podle nejnovějších trendů). Jenže když si koupíte dražší a kvalitní věc, ta věc vám může při správném zacházení vydržet docela dlouho - takže když vám až tolik nesejde na tom, abyste vypadali podle módy tohoto měsíce (ale třeba jen chcete vypadat hezky a upraveně), anebo umíte dobře a vkusně kombinovat starší kousky s novými, může vám taková kvalitnější dražší věc sloužit hodně dlouho. Laciná nekvalitní věc bude po pěti vypráních křičet nejen to, že je čtvrt roku stará, ale především to, že je pětkrát praná a že už má dost - může to být klidně ta nejnadčasovější a nejlépe kombinovatelná věc pod sluncem, ale už je dál nenositelná (pokud vám záleží na tom, jak vypadáte). Ve výsledku se tak dá ušetřit peníze i příroda, protože místo tří párů laciných černých lodiček za stejnou dobu donosíte na hranici životnosti jedny kvalitní, místo pěti hadrovitých triček jedno „pořádné“… A tak by se dalo pokračovat s většinou ostatních součástí šatníku.

Vážně zajímavý rozhovor se zajímavou dámou! Moc děkuji, už jsem myslela, že tohle nikdy nepřijde. Paní Kamilu jsem vůbec neznala a moc ráda jsem si o ní přečetla, i o jejích názorech. Jen tak dál, prosím. I po češtinářské stránce se dal rozhovor konečně číst, halelujah!

Taky myslím, že sláva Monice. Akorát by mě strašně zajímalo pokračování kde by bylo popsáno co má Kamila v šatníku. Já se snad popídím po té její knížce. Vážně mě pekelně zajímá co tedy nosí…

Podle fotek z Googlu to nejspíš hodně řeší tak, že si pořizuje věci ve velmi neutrálních barvách (černá, bílá, trochu šedé a trochu béžové), aby se dalo barevně kombinovat všechno se vším (a nemusela tudíž chodit pořád oblečená úplně stejně). A i střihově a stylově si pořizuje ze značné části takové ty co možná nejvíc „basic“ věci, aby se to dalo kombinovat co možná nejvíce způsoby.

A k tomu robí zázrak s osamelým doplnkom. Buď má niečo na hlave - klobúk, turban, čo je veľmi pristane, alebo má ten výrazný zlatý náhrdelník ktorý na basics oblečení dobre vynikne, prípadne výraznú tašku alebo šálu.

Zdravím, všechno OK, jen bych se zeptala - proč proboha píšete: „co na tom, že letos oslavila 30. narozeniny“? To jako že ve třiceti člověku vypadne mozek z hlavy, začne být dementní nebo mrtvý? Co plánujete vy, až vám bude třicet? Všechno zabalit?

Myslím, že to bylo myšleno spíš tak, že od někoho, kdo už je kariérně tak „daleko“, bychom čekali o něco vyšší věk.

@daagmara nechci dělat chytrou, ale nemyslela to náhodou Monika tak, že je mladá a už toho udělala celkem dost? Máte pocit že rubrika 30 pod 30 je seznam za rok senilních klientů domova důchodců???

Výborný rozhovor. Ďakujem!

Nevím, jestli se to smí, ale velmi zajímavý ke shlédnutí (alespoň podle mě) je tento rozhovor s Kamilou Boudovou.
 https://www.youtube.com/watch?…

Víceméně souhlasím s tím, že máme všichni hodně zbytečných hadrů. Jen bych si dovolila podotknout, že už jen díky místnímu klimatu v Čechách budeme vždy potřebovat víc oblečení, než lidé v Paříži.
Já sama bych se všech zimních svršků ráda zbavila a chodila celoročně ve lněné košili, lněných kalhotách nebo sukni a sandálech. Ale počasí řeklo Ne.

Mně se článek líbil a zkouším všechno dělat podobně, jen si nedovedu vůbec představit, že bych si pět let nekoupila žádné nové boty. Naposledy v listopadu jsem si koupila jedny dražší. Zlevněné z 2 900,– na 2 200,– Kč. K tomu krém za 250,– Kč, abych je pravidelně krémovala. Stejně ale velmi rychle přestaly vypadat jako nové boty, i když jsem je rozhodně nenosila denně. Už nemám ten životní styl z domu do auta, z auta do kanceláře a stejně zpět. Dost chodím ulicemi města, ale ne blátem či loužemi…

Já si nedovedu představit, že bych si pět let nekoupila spodní prádlo. Jestli jsem to teda dobře pochopila.

Po přečtení článku, jsem si našla další články o Kamile Boudové a poslechla jsem si i rozhovor s ní. A když jsem si dala vše dohromady, nevyšlo mi nic moc pozitivního. Kamila si nic nekupuje, když něco potřebuje, zajde ke kamarádkám, které jí oblečení věnují. Takže kamarádky nakupují (možná i v těch proklínaných řetězcích), utrácejí peníze a milá Kamila ve chvíli, kdy už nemá kalhoty nebo šaty zmíní se kamarádce a ta jí něco ze svého šatníku věnuje. Stejně to řešila s oblečením na dceru. A tak mi to trochu zavání zneužíváním a vychytralostí. Pardon, ale nekoupit na novorozence jedinou věc už je trochu moc. Prý za ušetřené peníze nakupuje knihy. Chtěla rodit doma až manžel jí to rozmluvil, takže šla do porodnice, kde porodila s porodní asistentkou a za 5 hodin odjížděla domů taxíkem. Po lese běhá snad i s dcerou bosa. Opravdu tohle někomu přijde normální? Samajsem zásadně proti plýtvání. Jídlo nevyhazuji, v řetězcích oblečení nenakupuji, recykluji. Věci, které již nevyužiji, prodám, věnuji na aukci ve prospěch opuštěných a týraných zvířat, nebo potěším kamarádku. Knihy si půjčuji v knihovně. Ty, které si koupím a přečtu dám dál. Ale tohle už za hranicí. A opravdu mi to zavání zneužíváním kamarádek. Co jim ona nabídne? Kdyby byl článek v duchu, dostanu od kamarádek zbytky pletacích přízní, látek a sama si na sebe a na dceru ušiju, upletu, pak OK. Popisovala také jak byla někde a našla tam v šuplíku boty, tak si je vzala a už nosí několik let… Půjčit si výbavu na hory, když na ně jedu jednou za x let nebo šaty na ples, kam také pravidelně nechodím, je podle mě v naprostém pořádku. Ale toto? Klidně si mě kamenujte, ale tohle už není o zdravém rozumu a slušném vychování.

No mě bylo divné, že její oblečení je cca 6,7 let staré a je ho tak na jeden kufr, tak nemůže nic moc točit a nic není oprané, děravé, obnošené… tak takhle ano. Akorát nevím co je nenormálního na chození naboso.

Ale chodíte tak po ulici?

@Kocour13 Psala jste o lese… v přírodě chodím a moje dítě taky a u nás i na ulici - na hřiště a tak, do Prahy na boso nejezdím.

@Kocour13 Je fajn, že jste si načetla více rozhovorů a nečerpáte jen z jednoho zdroje, ale přesto si myslím, že není vhodné soudit, že Kamila Boudová využívá svých kamarádek. O jejích kamarádkách a vztazích s nimi nevíme nic. Co když je za tuto výměnu pozve na večeři, dá jim k přečtení inspirativní knihu nebo prostě jen nasdílí zajímavé informace? Kamila se v oblasti módy evidentně pohybuje spíše v netržním prostředí, kde neplatí přímo měřitelné pravidlo „něco za něco“ - a kolik to přesně bylo. Věřím, že kdyby se její kamarádky cítily využívané, již by jejími kamarádkami snad ani nebyly. Chápu ale váš údiv a pocit, že tato žena není normální. Pro průměrnou uživatelku Módního pekla, průměrného Čecha i Francouze…je prostě alternativní. Dle mého názoru i pro mnohé vyznavače slow fashion, minimalismu, zero waste apod. je její životní styl nedosažitelný a ani ne chtěný. Ale nikdo nevolá po tom, abychom byly stejné, jako ona. Já osobně to spíš vnímám jako otevřenou provokaci k zamyšlení se nad tím, co chceme, potřebujeme, co nám dělá radost a jaké jsou naše hodnoty.

Souhlasím.
Je svojí alternativností provokativní, nutí člověka trochu víc přemýšlet. Obecně je její přístup dost těžko aplikovatelný pro většinu z nás, ale když aspoň každý uděláme nějaký malý krok, ve výsledku to nebude tak málo.
Osobně mám zase docela problém s paradoxem, jak o ekologii hrozně často mluví lidé, kteří neustále cestují všude možné po světě, čímž svoji uhlíkovou stopu minimálně vyrovnávají.

Přesně. často cestuje po světě, ale poučuje. Mele pouze o oděvním průmyslu, Je to podle ní největší zlo. Ale co třeba mobily, bílá technika, notebooky? A jak někdo psal, že třeba kamarádky pozve na večeři? No možné to je. Ale kdyby si ten někdo poslechl rozhovor s ní, moc by tomu nevěřil. Doma neměla kolik let skleničky, tak když přišla návštěva oblepila zavařovačky papíry - moc „vkusné“. Nejdřív píše, jak je minimalistka, jak doma nic nemá a pak v další větě, jak žádné skleničky nevyhodí. Ne nepřesvědčila mě. Podle mě je to hra (a ona to přiznává) jak se dá co nejlevněji žít. Udává, že pracuje asi 2,5 hodiny týdně. Takže mi z toho vychází, že kamarádky, které makají jí odevzdají hadry po sobě a po dětech, aby si ona tak mohla pohodlně žít. A tohle někdo oslavuje? Žena, která chtěla rodit doma a dává takto všanc zdraví a život svůj i dítěte, mluví za vše. S neplýtváním, ekologickým chování se ztotožňuji, ale musí se tak činit se zdravým rozumem. Tímto ukončuji diskusi na toto téma a Víc se k tomu nebudu vyjadřovat. Ať si každý udělá svůj obrázek.

Jsem z toho článku přinejmenším v rozpacích - beru to jako předvedení jistého „životního stylu“.
Paní je prostě tak trochu příživník a tak trochu trochu cvok. S ekologií jako takovou to moc společného nemá. Ale jako „zajímavost“ to beru 

Ze zvědavosti jsem koukla jsem se na „krásné“ podrpsenky značky Créeme. Opět pro majitelky poprsí max. velikosti B, o jakékoliv opoře se nedá hovořit, vše doplněno extra tenkými ramínky. Neflexibilní rozsah obvodu a košíčků, tj. čím větší košíček, tím větší obvod. Podprsenka nesluší modelce ani na produktové fotce.
 http://creeme.eu/…alet-hladka/

On je prostě velký rozdíl říct - už pět let jsem NESPOTŘEBOVALA ŽÁDNÉ NOVÉ OBLEČENÍ A CELKOVĚ HO MÁM ASI KUFR (mám takové kamarády). A nebo už pět let jsem si nic nového nekoupila a beru si oblečení od kamarádek. Nevidím to nutně jako příživnictví, kamarádky by ty věci stejně vyřadily. Ale je to velký rozdíl… Jo a pak by mě taky zajímalo, jestli ty věci od kamarádek lustruje jestli jsou bio, FT, od kvalitních značek, vyrobené s ohledem na lidskou důstojnost atd.
Ty podprsenky jsou šílené, to že jsou BIO či co je jejich jediný přínos, jinak tak hroznou věc už jsem dlouho neviděla.

Ano, také jsem předpokládala, že když si prádlo sami šijí, mají zcela jiné možnosti nabídnout produkt širší klientele. Dokonce na fb v poradně na dotaz na větší velikost košíčku odpověděli, že ji mají k dispozici, ale musí se automaticky zvětšit i obvod.

Naprosto souhlasím.

Mimochodem, ono tenhle typ podprsenek není nutné úplně a stoprocentně zatracovat (tím nechci říct, že zrovna vy jste něco takového udělala, ale občas to čtu a slyším). Jen je potřeba splnit tři základní požadavky: Nositelka musí mít vhodnou velikost poprsí (menší), nosit takovou podprsenku pouze na vhodné příležitosti (na činnosti, při kterých se moc nehýbete (Skvělé v parném létě!), a do postele), a především to musí šít, navrhovat a konstruovat někdo, kdo těm věcem rozumí. Třeba taková Riwaa Nerona tenhle typ „podprsenek“ šít umí - nemusí se vám líbit její stylizace, způsob, jakým prezentuje své výrobky, nebo vzhled jejích výrobků, ale šít a konstruovat střihy umí. Skladem má většinou nějaké konkrétní velikosti, ale na požádání za stejnou cenu bez problémů ušije větší košíček na menším obvodu nebo naopak. A ne, za tuhle reklamu mi bohužel zadarmo nic nedává 

Mimochodem, podle fotek na stránkách některé Créeme podprsenky sedí a tvarují o něco líp než ta v odkazu, ale pořád je to bída. Přinejmenším na to, jak záležet si dali na materiálu a kolik peněz za to chtějí.

Ta podprsenka je čiré zoufalství a to mám i na stará kolena tyhle braletky v oblibě a nosím je, ale tahle věc snad nemůže padnout vůbec nikomu…

Tu možnost, že bych si 5 let nic nového nekoupila, si konkrétně u sebe docela dobře představit umím. A netrpěla bych. Móda je přelud, tuhle jsem se dívala do časopisu Elle z roku 2011 a veškeré tam prezentované oblečky by obstály i dnes.

@Paris1789 a já jsem ten první kdo tady má nárok diskutovat o přeludnosti módy, takže já dobře vím, že není potřeba si kupovat nový svetr, protože fazónka toho starého už je out.
Ale, pustila jsem si jednu Kamilinu přednášku, měla tam černé tenké silonky, koupila si jich před těmi pěti lety tři kila, že má ještě teď nepotrhané? Vážně si kupuje všechny ponožky, spodní prádlo, trička atd. tak strašně kvalitní, že nic nepotřebuje obměnu? Navíc psala, že byla na pokraji osobního bankrotu a super kvalitní oblečení fakt není levné, zejména vyrobené lokálními výrobci. Ale jo, potřebuje, ale vezme si to od kamarádek - trochu obdoba - žiju ekologicky, všechno mi koupí rodiče. Akorát teda, že „druhý život oblečení“ samozřejmě je ekologický, to ano.

Právě jsem se zamyslela nad tím, u koho bych v případě potřeby somrovala oblečení. Uvědomila jsem si, že bych neměla šanci, jednak nikdo nemá mé rozměry a potom jsem to já, kdo všechny kolem sebe zásobuje šatstvem. No prosím! Díky mně pak ty dámy můžou vypadat ušlechtile, přeju jim to.

To je ono.
Jenže aby mohla obdarovaná ekologicky žít, tak někdo musí darovat. Vlastně teprve tím darem je ta ekologie umožněná. Jenže nikdo neřekne: „Paris je ekologická borka, protože nevyhazuje, ale dává Londýnu“. Všichni budou jenom říkat: „London je ekologická borka, protože nekupuje nové hadry a žije z použitého“.

Svět zkrátka není spravedlivý.

Příspěvek upraven 25.01.18 v 22:13

Mám OT dotaz: Možná jsem nepochopila nějaký záměr, ale proč Paris a London?

@triga umíte si v této podprsence představit prsa velikosti D? To je pak možné si na prsa přikládat papírové kapesníčky, to dopadne stejně…

@Paris1789 jo a vy jste ta hanbarka co mysli akorat na utraceni. ☺☺jeste ze jsou ty uslechtile co to srovnaji

Ano, a neustále se svíjím pocity viny. Nebojte, tašku už mám nachystánu, a to tam ještě nejsou letní věci.

Já jsem nejdřív chtěla začít trochu krotit ten svůj negativismus a nepsat nic, ale nedá mi to
Rozhovor se mi líbil až do chvíle, kdy přišla řeč na „pytlík organické červené čočky a quinoi“ jako dárek. To je tak trochu á la Radka Třeštíková a podle mě póza jako hrom. Po tom, co jsou pronajaté textilní plínky na noc, se radši pídit nebudu.
Dost mě vyděsilo to s tím spodním prádlem, ale možná je ta hrůza, která se mě zmocnila u spojení „nové prádlo“ a „5 let“, jenom výsledkem neporozumění. A je pravda, že mám sama některé kousky hooodně dlouho, jenže jich taky mám hooodně moc, takže se to tak rychle neonosí.
Myšlenka etického spotřebitelství a nekonzumního stylu života je mi hrozně sympatická (každou chvíli se pro ni nadchnu, a vždycky to skončí záchvatovitým nákupem nového oblečení ), a přesto mám obecně takovou divnou nedůvěru k lidem, kteří za rok vyprodukují jedinou sklenici odpadu, nekoupí si několik let jedinou věc a podobně. A sama sebe se ptám, proč to tak je, proč je v tom nepodporuju bez výhrad. Je to proto, že se mi zdá, že to jinak nejde, než je v tom nějaký podfuk? Nebo proto, že se to občas pojí s nějakým pozérstvím? Nebo proto, že jsem prostě pohodlná a asi i materialistická?
V tomhle smyslu je ten rozhovor opravdu inspirativní. I jazykově a stylisticky to není špatné. A opravdu moc se mi líbí, jak chodí paní oblečená.

Člověku by nemělo být jedno, nakolik svým způsobem života poškozuje planetu - není to nadnesené, protože když se sečtou vlivy všech jednotlivců, výsledek je děsivý. Takže začít u sebe je docela správná věc.
Je rozdíl mezi ekologickým přístupem k životu a ekologickým pozérstvím - u této paní si nejsem jista, kam ji zařadit - nejspíš směs obou přístupů.
Přijde mi normální, že třeba 5 let nekoupí žádný nový oděv, ovšem nějak už mi to nesedí s tím množstvím, které jí údajně stačí…aspoň občas to přece musí vyprat - 1 kufr - to pere skoro pořád - to taky docela zatěžuje prostředí, ne? Leda že by to jen máchala v čisté vodě…
Ta myšlenka je dobrá, ale uvedení do praxe sporné - její životní styl se hodně liší od života, který vede většina žen - a to se nedá tak snadno změnit a tím nemám na mysli přecpané skříně a honbu za módními trendy… 

Nevím, jak dalece se její životní styl liší od ostatních, ale jestli si za těch 5 let koupila fakt jenom čtvery ponožky…:)

Ať už je její životní styl jakýkoliv tak nevěřím, že si vystačí s množstvím oblečení, které se vejde do jednoho kufru - kdyby chodila do práce tak 2× týdně a zbytek času proseděla doma, tak možná - ale to asi nebude její případ. Většina žen chodí do práce denně a musí to oblečení trochu střídat - přece se potí a sem tam se ušpiní…doma musí taky v něčem chodit a za 5 let se i nejkvalitnější látky poněkud obnosí, případně poškodí…tohle je pro mně fakt těžko uvěřitelné a beru to jako nadsázku.
Nehoním módní trendy a díky tomu, že většinu roku chodím v pracovním, mi „kostelní“ oblečení vydrží déle, ale aspoň jednou za rok potřebuji něco vyměnit - třeba právě spodní prádlo, žádná látka není věčná - ani ta velmi kvalitní.

V každém případě mě rozhovor zaujal - dává prostor k zamyšlení, líbí se mi, jak se obléká a její způsob uvažování je inspirativní, ale obávám se, že praxe je pro většinu z nás jinde - musí být, aspoň prozatím.

Ty pronajaté plenky jsou pro lidi, kteří si nechtějí plnit koš jednorázovými a současně se jim nechce prát (nebo nemají kde). http://plenkovyservis.cz/sluzba/

Konec osvěty.

Zajímavá služba a užitečná - ale stačí ten odvoz 3× týdně? Pokud si vzpomínám, tak jsem musela prát denně a nejhorší bylo sušení v zimě a pak žehlení - zase to člověka nutilo naučit dítě co nejdřív na nočník
Když vidím dvouleté a starší děti s plínkami, ježí se mi srst.

@3420

Tu webovou stránku psal někdo, kdo asi fakt vůbec není Čech, ale to jen tak mimochodem.

Hlavně - vyzkoušet to za 2999,– Kč měsíčně? V době praček, sušiček a nežehlivých látkových plen?

@isko
2999Kč není zas tak velká suma - ale nikde není uvedeno, kolik kusů obsahuje jedna dávka, nebo jestli to je neomezené - podle potřeby. Taky by mě zajímalo, jak probíhá ekologické čištění těchto plínek - kdysi se to řešilo vyvářkou a žehlením.
Dneska vypere pračka, usuší sušička - to je celkem bez práce, takže mě napadá, že důvod může být cena látkových plínek - tady nemám přehled. Otázka je, jestli by vlastní pleny ve výsledku nevyšly levněji a nebyly ekologičtější…

@Paris1789 ale no to víte, železo se musí kout neustále. A ani se za svoji zištnost nestydím, to je taky pěkná hanba 

No prostě, Kamila určitě dělá skvělou věc, protože upozorňovat svět na to, že by se mohl krotit ve svojí spotřebě - teda náš bohatý severní kus světa - je báječná a velmi potřebná věc. Na druhou stranu, její pozérství se mi taky hodně příčí. Taky jsem se dívala na její fotky, vypadají klidně že jsou z posledních 5 let a to podle mě není gaderóba na jeden dva kufry. Můj šatník poslední dobou prošel velkou očistnou kůrou, mám třeba 4 svetry tenké, tři silné, 4 mikiny na ven a tři sportovní a tak. A stejně, nemám věcí na jeden až dva kufry. a už pindám, už jdu…

To není žádná zištnost, to je naopak nejlepší způsob, jak se s tím vypořádat

Vypadá to, že paní Kamila vylila s vaničkou i dítě.

To, že některé ženy mají napráskaný šatník tím nejplastovatějším šatstvem, ve kterém se ani nevyznají a pořád kupují další šunty, tak
nějak vím.

To, že existují ženy, které mají napráskaný dům tím nejznačkovějším šatstvem, ve kterém se ani nevyznají a pořád kupují další extra značky, také vím.

Proč se však proti tomu musí bojovat (je to vůbec to správné slovo?) nekupováním základního potřebného oděvu, tak to už netuším…
Nehledě na to, že jako už tady bylo několikráte připomenuto, ty hadru od kamarádek taky nevyrostly na stromě.

Díkybohu (soudím dle komentářů) existují holky/ženy/dámy, které zvolily zlatou střední cestu.

Omlouvám se, připojila jsem to ke špatnému příspěvku.

Příspěvek upraven 26.01.18 v 14:32

@Paris1789 šmarjá, co se stalo s vaším obrázkem??? Nějaká tragédie???

To je detail jednoho mého obrazu

@Paris1789 a proč to tedy nejde zvětšit?? To by mě zajímalo 

Svrchní oblečení - dejme tomu.
Ale nekoupit si pět let nové spodní prádlo, ponožky ani obuv - to není na pochvalu.
A nejhůř na mě zapůsobila půjčovna hraček - opravdu to chuďátko nemá svou hračku, ke které může přilnout?
/Tedy kromě té výchovné, Montessori?/

Montessori je také takové moderní zaklínadlo.

@czDanda Moje sestra kdysi pocitila potřebu jako zodpovědná matka zařadit mezi lego a autíčka také jeden edukační vánoční dárek. Synovec jásal pod stromkem nad hasičským autem a maminka mu podala vzdělávací dar se slovy: " Podívej, tady máš ještě dárek, copak to je?" Kluk to rozbalil a pravil: " Nevím, co to je a ani jsem si to nepřál."

@Bossygirl

Jen to spatne nacasovala, konkurence hasicskeho auta je az moc silna. Moje dite ma sice lego a playmobil, ale take ruzne drevene a jak Vy rikate „edukativni“ hracky. A hraje si s nima casto. Pripadaji mi lepsi, protoze pracuji s fantazii ditete a jsou prirozenejsi, nez divoce barevne a zvuky vydavajici hromady plastu.

@triga Ty podprsenky si pamatuji z Hithitu, vyzdvihovali jak jsou vyrobeny lokálně a dají se rozebrat při recyklaci. Upřímně si raději koupím podprsenku z Trioly, kterou taky vyrobili za lidských podmínek a mají velikosti pro všechny.

Tohle je první a poslední podprsenka, kterou jsem si kdy (v devatenácti) ušila. Myslíte, že bych se tím mohla živit?

Parametry podprsenky to, myslím, moc nesplňuje, ale byly by to hezké bikiny - tím byste se klidně živit mohla
Já jsem si v 17 ušila plavky (vršek) - ze zoufalství, protože jsem nemohla sehnat menší kalhotky a větší vršek - jako vzor jsem si vzala dobře padnoucí podprsenku, kterou jsem rozpárala. Všechno bylo super, dokud jsem v těch bikinách nevlezla do vody…já jsem to ušila z bavlněné látky na sukně a nenapadlo mě ji předtím vyprat…

Příspěvek upraven 27.01.18 v 17:31

@asterah To BYLA plavková podprsenka. Tehdy bylo nemožné sehnat dvojdílné plavky, aby podprsenka nebyla jako dvě lžičky a k tomu kalhotky jako stan. Všechno bylo zkompletované, nešlo to koupit zvlášť.

Já jsem si to myslela a povedla se vám
Tu dobu dobře pamatuji - šila jsem si ji ze stejného důvodu. Jediná možnost byla, koupit si dvoje plavky, jenže to bylo jednak hodně peněz a pak - plavkové podprsenky ve větších číslech stejně vypadaly jako stan a bylo třeba je upravit. Já jsem to pak řešila šátkem přes prsa.

@asterah Jo, jo. Jednou se mi podařilo koupit báječné jugoslávské bikiny, u kterých jsem mohla upravit kalhotky jenom trošku (že to nebylo poznat), ale první den dovolené na Slovensku mi je v kempu ukradli ze šňůry (moje naivita). Těžko jsem sháněla náhradu, a v malé podprsence jsem se celou dovolenou plížila k vodě s ručníkem přes ramena. 

@benyka
Ani dneska není jednoduché koupit dvoudílné (i jednodílné) plavky podle představ - aspoň já s tím mám problém. Když objevím něco, co mi vyhovuje střihově i barevně, tak zaručeně je nelze koupit odděleně, nebo neexistují větší košíčky než B. Nakonec jsem skončila na internetu, kde mě okouzlilo, že jsem konečně našla plavky, kde jsem si mohla vybrat svoje rozdílné velikosti a dokonce i v barvách, které mě zaujaly…a konečně mám i jednodílné plavky, které mi sedí nahoře i dole.
Taky bych dneska dost těžko nahradila vršek šátkem - no, šlo by to, ale bylo by to poněkud neestetické…
Teď mě napadlo, jestli paní Kamila „dědí“ po svých kamarádkách i plavky…

@asterah Dvojdílné se mi povedly u Vietnamců (asijské parametry mé postavě vyhovují líp než evropské), jenom jsem musela zkrátit obvod podprsenky asi o deset centimetrů, aby to vůbec něco drželo, ale to je prkotina.

To jste na tom dobře - já jsem trochu zrůdička
Vzhledem ke svému věku už potřebuji podprsenku s kosticemi, aby to nějak vypadalo. Zašívání obvodu jsem si taky dost užila…byla jsem v příjemném šoku, že mi hned první plavky sedly…pravda, cena „lidová“ 2500 i s dovozem - ale bez práce.
Nedovedu si představit ty bio-bavlněné podprsenky - já potřebuji něco stahujícího - abych se mohla normálně při práci hýbat - ne že se mi „to“ bude přelévat jako tsunami z jedné strany na druhou 

@asterah Však v těch plavkách chodím jen tak piánko. 

Mně nijak zvlášť nenadchla. Pokud jde o styl, těžko tedy na něj soudit z pár fotek pořízených na společenských akcích či pro účely focení. Ale uznávám, že vcelku příjemně vyčnívá přinejmenším těmi doplňky nebo turbany (i když na běžné nošení si je moc nedovedu představit). Prádlo „Créeme“ je ovšem v mých očích naprosto ohyzdné (zejména ty kalhotky), připomíná mi to bombarďáky mé babičky. Kdyby neměly trendy nálepku „BIO“ a „ECO“, tak to nikdo nekoupí.

Z názorů cítím velkou dávku pozérství (ano, těžko uvěřitelné, že jí silonky vydrží léta páně) a vyžírkovství (pracovat pouze dvě a půl hodiny denně, oblečení dostávat od známých a být na pokraji osobního bankrotu… hm, jak vidím, ze všeho se dá udělat ctnost), na které tu upozornilo hodně předpisatelů, tak se nebudu opakovat. Je to fenomén celkem běžný pro lidi kolem dvaceti (tam se to dá tolerovat, už jen proto, že študák prostě má hluboko do kapsy), ale ve třiceti už by měla být někde jinde.

Já myslím, že jde jen o takový marketing. Slečna našla díru na trhu. Anebo ji teprve hledá. Já to neodsuzuji, ale na druhé straně nedělají to samé i tzv. „šmejdi“.

Asi ano. Všechno nakonec více nebo méně sklouzne do byznysu a mainstreamu.

Myslím, že jsem na určité věci už stará (a to nejsem zase o tolik starší než Kamila). Třeba právě tady na to „levné a ekologické žití“ za každou cenu.

Navíc jím dost pohrdám, pokud po bližším zkoumání zjistím, že je v tom jistá dávka parazitismu či pokrytectví.

A tak zase parazitismu…já si nemyslím, že to pojala ve stylu „Co bych makala a vydělávala, když oblečení dostanu od kamarádek, cha!“. Řekla bych, že je to spíš snaha o recyklaci věcí, které ještě můžou sloužit (vyšší level je třeba vzájemné půjčování aut a nejvyšší jeden hever/jedna sekačka na celou ulici, místo aby měl každý svůj/svou), která je nejen ekologičtější, ale ve výsledku ještě posiluje vazby uvnitř komunity. Což je super, když se tedy člověk oprostí od pocitu, že musí vlastnit všechno a hodně a dejte mi všichni pokoj.
Což je všechno hezké, jenom mi vrtá hlavou, že jestli si ona pět let nekoupí nic nového a má oblečení tak akorát do kufru, nebude mít jaksi kamarádkám čím oplácet - a to je trochu problém. Ale tak třeba jim na oplátku mohla vařit nebo hlídat děti (vařit jídlo, ne vařit děti  ).

Celkem často a dost ji řeší i portugalci - například, korkové kabelky apod., ale asi nejsou úplně moc slyšet. 

edit admin - odstraněn odkaz

Pěkný rozhovor o alternativní způsobu oblékání. Proč ne. Sice tento způsob oblékání není pro každého, ale zajímavý pohled.

Jo, zajímavý článek. Určitě souhlasím, že máme všichni zbytečně moc hader. Já sama jsem si za poslední měsíce koupila jenom pár triček s dlouhým rukávem v Lidlu, tam mívají občas dobrý oblečení. Jinak do „normálních“ obchodů už vůbec nechodím, jednak proto, že čekám, až zhubnu těhotenský kila (to si ještě počkám ), ale hlavně proto, že ta nabídka je naprosto tristní. Všechno hrozný hadry, z deseti věcí se mi líbí možná tak dvě, a z toho jedna je z naprosto ohavné látky. Dědění oblečení po kamarádkách je dobrá věc, sama to provozuju, dokonce jsem převážela oblečení z Itálie do Čr, protože mně to bylo malý, ale věděla jsem naprosto přesně, které mojí kamarádce by to padlo.

Co je to moc hader - to je relativní. U mně cca 2/3skříně tvoří pracovní oděvy - těch mám hodně, je to prostě nutnost, ale je fakt, že postupem času se trička a mikiny atd. z „normální“ části přesunují do pracovní…
Bohužel po kamarádkách dědit nemůžu - ta jediná, jejíž styl oblékání se mi líbí, je o hlavu menší než já 

@asterah Tak s tím děděním jsme na tom stejně, všechny kamarádky kromě jedné jsou o hlavu nebo i dvě menší než já a o dost hubenější, takže já víc věcí rozdám než dostanu. Moc hader - to je samozřejmě relativní. Vzpomínám si na jednu kamarádku, která nakupovala tím stylem, že v každým obchodě nabrala bez zkoušení náruč věcí, kdežto já jsem si po nekonečným zkoušení a zvažování odnesla jedno tričko. Jednou jsem u ní byla, když dělala velký prádlo a nestačila jsem valit oči, kolik tam měla sušáků, oblečení bylo doslova všude .

Tak přesně ten případ je jedna moje kamarádka - ta jezdí pravidelně do Polska, kde nakupuje tím stylem, že skoupí všechno, co se jí líbí, bez ohledu na to, co už má doma. Pravda je, že ona to aspoň vyzkouší. Někdy jí tento přístup závidím, protože já jdu nakupovat s přesnou představou, co chci a zuřím, že to nikde nemají. Když poprvé uviděla obsah mé skříně, tak nade mnou povážlivě kroutila hlavou a vůbec nechápala, jak mi těch (z jejího pohledu) pár kousků může stačit. Jenže těch pár kousků se dá mezi sebou velmi dobře zkombinovat. Obdivuju ji, jak se v těch svých skříních (5) vyzná - já bych k tomu potřebovala mapu