<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rss version="2.0" xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
              xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
              xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/"
              xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
              xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom">
<channel>
<title>Módnípeklo.cz</title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/</link>
<description>eMimino.cz – váš průvodce rodičovstvím. Diskuze, články a zkušenosti maminek o těhotenství, dětech, zdraví i vztazích.</description>
<language>cs</language>
<atom:link href="https://www.modnipeklo.cz/rss/article/" rel="self" type="application/rss+xml" />
<lastBuildDate>Tue, 17 Nov 2026 12:48:41 +0100</lastBuildDate>
<sy:updatePeriod>hourly</sy:updatePeriod>
<sy:updateFrequency>1</sy:updateFrequency>
<generator>Modnipeklo RSS Generator</generator>
<item>
<title><![CDATA[Sweater weather – outfity se svetry v hlavní roli]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/sweater-weather-outfity-se-svetry-v-hlavni-roli/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/sweater-weather-outfity-se-svetry-v-hlavni-roli/</guid>
<category><![CDATA[Jak na šatník]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Jak na šatník]]></dc:subject>
<pubDate>Fri, 13 Nov 2026 16:15:00 +0100</pubDate>
<description><![CDATA[Back to black: klasika vládne
Miluješ minimalistické, jednoduché outfity? Pak máš určitě ve svém šatníku několik kombinací ve stylu all black. Tato kombinace je sázkou na jistotu a hodí se pro každou příležitost. Na chladnější podzimní měsíce se ti bude hodit černý svetr, který se skvěle kombinuje s černými džínami, látkovými kalhotami nebo tepláky. Několik černých basic kousků ve skříni ti během hektických rán ušetří spoustu času a energie – ...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Back to black: klasika vládne
Miluješ minimalistické, jednoduché outfity? Pak máš určitě ve svém šatníku několik kombinací ve stylu all black. Tato kombinace je sázkou na jistotu a hodí se pro každou příležitost. Na chladnější podzimní měsíce se ti bude hodit černý svetr, který se skvěle kombinuje s černými džínami, látkovými kalhotami nebo tepláky. Několik černých basic kousků ve skříni ti během hektických rán ušetří spoustu času a energie – můžeš je libovolně kombinovat a nemusíš ztrácet čas zkoušením různých outfitů.
Bojíš se, že to bude příliš nudné? Pokud pozornost nepřitahuje barva, může ji upoutat střih! Podívej se na nejmódnější svetry této sezóny se širokými rukávy. Mění proporce siluety a umožňují vytvářet zajímavé outfity. Další možností je svetr s odhalenými rameny, někdy označovaný také jako svetr s tzv. španělským výstřihem. Dáváš přednost tradičnímu střihu? Pak můžeš vsadit na zajímavý vzor pleteniny nebo neobvyklou texturu, která přímo vybízí k doteku – heboučkou kožešinku nebo roztomilé chloupky.
Čokoládová: hit podzimu
Nemáme na mysli sladkou pochoutku ani voňavý nápoj v roztomilém hrnečku – čokoládový odstín hnědé dobývá módní mola i ulice po celém světě.
Je skvělou alternativou k černé, která sice patří mezi klasiku, ale časem se může omrzet. Jak kombinovat tmavě hnědou? Výborně se hodí k ležérně elegantním outfitům s vintage nádechem. Hnědý svetr a černé kalhoty? Rozhodně ano! V casualovější variantě můžeš tuto dvojici doplnit bílými teniskami, páskem z imitace kůže, kabelkou typu boho (třeba béžovou? Béžová a hnědá spolu skvěle ladí!) a zlatými šperky. Máš chuť na něco vhodnějšího na večerní výlety do města? Vyzkoušej outfit s krátkou minisukní, kozačkami a malou kabelkou na dlouhém popruhu. Čokoládová tepláková souprava? To zní jako skvělá volba do posilovny… nebo na odpočinek na gauči u oblíbeného seriálu. Podzim je období, kdy si můžeme dovolit zpomalit a dopřát si trochu sladkého lenošení!
Na textuře záleží
Svetry s copánkovým vzorem jsou opět v kurzu: pokud jde o podzimní a zimní must-have, nemají konkurenci. V oversize provedení byly nesmírně oblíbené v 80. letech – dnes se opět těší popularitě, zejména jako součást vánočních outfitů. Charakteristické pletené vzory skvěle fungují jako hlavní hvězda outfitu do chladných dnů. Světlejší barvy, jako je béžová, bílá, šedá nebo pastelové odstíny, obzvlášť dobře zvýrazňují zajímavou strukturu pleteniny. Jsou ideální jak na domácí pohodu s dobrou knihou (v kombinaci s tepláky!), tak na rande ve městě (společně s kalhotami barrel, kozačkami na podpatku a velkou semišovou kabelkou).
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2026/800/169/0c/213808-navrh-14.jpg?3" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Víte jak správně vybrat kvalitní obuv pro každodenní nošení a aktivní běh?]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/jak-spravne-vybrat-kvalitni-obuv-pro-kazdodenni-noseni-a-aktivni-beh/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/jak-spravne-vybrat-kvalitni-obuv-pro-kazdodenni-noseni-a-aktivni-beh/</guid>
<category><![CDATA[Obuv a kabelky]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Obuv a kabelky]]></dc:subject>
<pubDate>Wed, 04 Nov 2026 11:21:00 +0100</pubDate>
<description><![CDATA[Proč je správná volba obuvi klíčová pro zdraví vašich nohou?
Správné obutí chrání tvé klouby před nárazy a zabraňuje vzniku nepříjemných deformit nožní klenby. Tvé tělo potřebuje pevnou oporu, aby přirozeně rozkládalo váhu při každém jednotlivém došlapu. Když vyrazíš na dynamický trénink, oceníš spolehlivé tlumení, které nabízejí například běžecké boty pánské na eobuv.cz. Taková sportovní výbava šetří kolena a zamezuje přetěžování achilovek bě...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Proč je správná volba obuvi klíčová pro zdraví vašich nohou?
Správné obutí chrání tvé klouby před nárazy a zabraňuje vzniku nepříjemných deformit nožní klenby. Tvé tělo potřebuje pevnou oporu, aby přirozeně rozkládalo váhu při každém jednotlivém došlapu. Když vyrazíš na dynamický trénink, oceníš spolehlivé tlumení, které nabízejí například běžecké boty pánské na eobuv.cz. Taková sportovní výbava šetří kolena a zamezuje přetěžování achilovek během náročných kilometrů. Naopak při chůzi po městě oceníš stabilitu paty a dostatečný prostor pro prsty, aby nedocházelo k tlaku na klouby. Dbáš-li na anatomické tvarování vnitřní stélky, předejdeš bolestem zad i po mnohahodinovém stání.
Jak vybrat kvalitní dámské kožené kozačky na každodenní nošení?
Při výběru bot na běžný den hledej především poddajnou useň a stabilní podešev s mírným vzorkem. Vhodně střižené dámské kozačky ti musí perfektně sedět v oblasti lýtka i nártu, aby ti poskytovaly oporu bez nepříjemného tlaku. Výbornou volbu pro elegantní městský styl představuje například obuv značky Nine West, jež spojuje vkusný design s pohodlím. Pravá kůže se navíc po čase přizpůsobí tvaru tvého chodidla a zaručí přirozenou prodyšnost. Pro bezproblémové fungování sleduj při zkoušení tyto podstatné vlastnosti:
Flexibilita podešve, jež dovolí chodidlu přirozený pohyb při chůzi.
Pevný opatek, který stabilizuje patní kost a zabraňuje vybočení nohy.
Kvalitní zapínání, které zajistí rychlé obouvání a drží stálý tvar.
Během chladnějších měsíců myslete na zateplené modely s ochranou proti vlhku. Zdroj: Canva
Podle čeho poznáte že je zimní obuv vhodná i pro aktivnější pohyb?
Vhodnou obuv pro svižnější tempo poznáš podle nízké hmotnosti, přilnavé podrážky a funkční prodyšné membrány. Během chladnějších měsíců často potřebuješ spolehlivou ochranu před vlhkem, kterou ti zajistí zateplené pánské kozačky s pevnou konstrukcí. Pokud dáváš přednost odvážnějšímu stylu s mladistvým nádechem, zaujme tě nabídka modelů od Juicy Couture. V internetovém obchodě Eobuv navíc najdeš pestré portfolio těchto světových značek přehledně na jednom místě. Pro aktivní přesuny vždy prověř, zda bota dovoluje dostatečný rozsah pohybu v kotníku a nezpůsobuje odřeniny. Důmyslně řešená vnitřní stélka udrží příjemné mikroklima i při náhlém zvýšení tempa.
Správně zvolené boty ti umožní prožít každý den naplno bez únavy a nepříjemných pocitů v chodidlech. Vždy pečlivě zvažuj, zda vybraný model odpovídá tvému životnímu rytmu a plánovaným aktivitám. Nezapomínej ani na pravidelnou péči o svrchní materiály, která znatelně prodlouží životnost tvého oblíbeného páru. Poslouchej své tělo a vybírej obuv podle skutečných rozměrů svých nohou, nikoliv pouze podle číslování na krabici. Se spolehlivou výbavou hravě zvládneš ranní spěch městem i odpolední trénink v parku s naprostou lehkostí.
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2026/800/169/87/213804-obuv.jpg?3" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Boty, opasek a taška: Jak sladit pánské doplňky bez módních přešlapů]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/jak-sladit-panske-doplnky-bez-modnich-preslapu/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/jak-sladit-panske-doplnky-bez-modnich-preslapu/</guid>
<category><![CDATA[Jak na šatník]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Jak na šatník]]></dc:subject>
<pubDate>Tue, 20 Oct 2026 21:24:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Odstín kůže rozhoduje dřív než střih obleku
Než začnete řešit kování nebo šířku opasku, vyřešte barvu. Je to nejrychlejší filtr, který z deseti možných kombinací hned vyřadí polovinu, a přitom nevyžaduje zvláštní cit pro detail.
Kdy musí boty a opasek ladit a kdy nemusí být úplně stejné
Klasická poučka o sladění opasku s botami se často chápe doslovně, jako by oba prvky musely mít identický odstín. U černé se vyplatí dodržet těsnější shodu, pr...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Odstín kůže rozhoduje dřív než střih obleku
Než začnete řešit kování nebo šířku opasku, vyřešte barvu. Je to nejrychlejší filtr, který z deseti možných kombinací hned vyřadí polovinu, a přitom nevyžaduje zvláštní cit pro detail.
Kdy musí boty a opasek ladit a kdy nemusí být úplně stejné
Klasická poučka o sladění opasku s botami se často chápe doslovně, jako by oba prvky musely mít identický odstín. U černé se vyplatí dodržet těsnější shodu, protože rozdílné černé tóny mohou působit jako nedopatření. U hnědé je prostor širší. Koňaková, tabáková nebo tmavě hnědá kůže spolu mohou ladit, i když nejsou stejné, pokud mají podobný barevný podtón, tedy obě směřují spíš do žluta nebo do červena.
Nejrychlejší způsob, jak si to ověřit, je položit opasek vedle boty u okna v denním světle. Osvětlení v obchodě může sjednotit dva odstíny, které se venku na první pohled liší.
Pravidlo navíc slábne tam, kde outfit přestává být formální. Bez saka, u modré semišové obuvi nebo zimních bot s výraznou podešví můžete barvy kombinovat volněji, protože důležitější je celkový charakter sestavy než přesná shoda odstínů.
Taška jako třetí bod, ne povinná kopie
Aktovka nebo kožená brašna nemusí kopírovat barvu bot do posledního tónu. Stačí, když zůstane ve stejné barevné rodině, klidně o stupeň tmavší nebo světlejší. Velká plocha kůže v naprosto stejném odstínu jako boty může začít působit uniformně, jako by všechny doplňky pocházely z jedné sady.
Muž, který nechce pořizovat tři sady doplňků pro různé příležitosti, může sáhnout po tmavě hnědé aktovce. Tento odstín se dobře kombinuje s koňakovou obuví a v méně formálním oblečení může doplnit i černé boty. Hodí se k tmavému obleku i k neformálnímu saku bez kravaty.
Černé kožené pánské loafersy jako součást formální sady doplňků. Zdroj: wojas.cz
Struktura, kování a detaily: kde už samotná správná barva nestačí
Odstín vyřešíte za pár vteřin, další rozhodování už chce trochu cviku. Struktura kůže a kov na přezkách mohou narušit dojem i tehdy, když jsou barvy zvolené správně.
Hladká kůže, semiš a nubuk se nemíchají náhodně
Lícová kůže, semiš a nubuk se vizuálně chovají odlišně. Semiš se obvykle vyrábí broušením rubové strany kůže a mívá delší, měkčí vlas. Nubuk vzniká jemným broušením lícové strany, takže má kratší vlas a kompaktnější povrch. Rozdíl v povrchu je patrný i u materiálů, s nimiž pracuje Wojas.
V praxi lze dobře kombinovat dvě různé struktury v jednom outfitu, zatímco tři už mohou celek zbytečně zatížit. Semišové derby, hladký opasek a plátěná taška jdou k sobě bez potíží. Semišové boty se semišovým opaskem a nubukovou brašnou naopak vytvářejí příliš mnoho výrazných povrchů, i kdyby barvy seděly.
Nubuk také mění vnímání odstínu. Oproti hladké kůži je matnější, opticky teplejší a citlivější na vlhkost i mastnotu. Stejná koňaková barva proto může na nubuku vypadat o něco světlejší a teplejší než na hladké kůži.
Přezka, zip a kování ve stejném tónu
Stříbrná očka na botách, zlatá přezka opasku a mosazné kování na tašce mohou narušit soudržnost outfitu, i když není na první pohled zřejmé, proč. Podobný odstín kovových detailů na botách, opasku, tašce a hodinkách pomáhá celý vzhled sjednotit.
Kdo nad tím nechce při každém oblékání dlouze přemýšlet, může zvolit matné stříbrné nebo niklové kování. Bývá univerzální a nepřitahuje tolik pozornosti jako výrazně lesklé přezky a zipy.
Šířka opasku má odpovídat robustnosti boty
Subtilní oxfordky s tenkou podešví si zpravidla lépe rozumějí s užším opaskem než s masivním páskem a velkou přezkou. Stejně tak robustní bota s gumovou podešví může vedle úzkého společenského opasku působit nevyváženě. Formální obuv obvykle ladí s opaskem o šířce 3 až 3,5 cm, zatímco ležérnější boty unesou pásek široký přibližně 3,5 až 4 cm.
Rozdíly mezi derby, chelsea a koženými teniskami z lícové kůže se nejlépe posuzují na konkrétních modelech. Právě proto si můžete projít kolekci pánské obuvi Wojas a sledovat, jak tenká nebo výrazná podešev mění proporce boty. Šířku opasku pak přizpůsobte především robustnosti obuvi, ne jen tomu, jak formální je zbytek outfitu.
Pravidelné krémování pomáhá udržet odstín hladké kůže a omezuje její vysychání.. Zdroj: wojas.cz
Tři sady doplňků pro pracovní i volný týden
Teorie je užitečná, ale ráno potřebujete vědět, co obout k čemu. Následující kombinace se dají sestavit postupně a pokryjí většinu běžných situací.
Černá formální sada pro jednání a večerní příležitosti
Černé oxfordky nebo derby z hladké kůže, úzký černý opasek s decentní přezkou a tmavá aktovka se hodí na jednání i večerní akci. Celek dobře ladí s tmavě šedým nebo tmavě modrým oblekem. Méně vhodný bývá ke světle béžovým kalhotám, u nichž může černá obuv působit příliš tvrdě a opticky rozdělit siluetu.
Hnědá univerzální sada do kanceláře bez kravaty
Koňakové nebo tabákové boty, opasek o tón tmavší či světlejší a brašna přes rameno využijete v řadě pracovních situací bez kravaty, od schůzky s klientem po běžný den u počítače. Pokud má někdo rozpočet pouze na jednu kompletní sadu doplňků, dává smysl začít právě zde. Hnědá kůže se bez větších obtíží kombinuje se šedými, modrými i béžovými kalhotami.
Ležérní víkendová sada s volnějšími pravidly
Semišové chukka boty nebo kožené tenisky, textilní či plátěný opasek a batoh z kombinace kůže a textilu tvoří sadu, u níž platí volnější pravidla než u předchozích dvou. Hranice mezi uvolněným a nedbalým vzhledem často leží v detailu. Rozedřená podrážka, prasklá kůže nebo vytahaný popruh mohou zkazit dojem stejně jako nevhodně zvolená barva.
Co si zkontrolovat před odchodem z domu
Krátká kontrola u zrcadla obvykle stačí. Nejprve porovnejte barevný podtón: boty a opasek by měly směřovat stejným směrem, buď do žluta, nebo do červena. Potom se zaměřte na odstín kovových detailů, aby přezka, hodinky a kování tašky patřily do podobné rodiny. Nakonec zhodnoťte počet struktur. Hladká kůže, semiš a nubuk obvykle působí nejlépe, když v jednom outfitu zkombinujete nejvýše dva z těchto povrchů.
Kdo nakupuje doplňky postupně, může si ušetřit pozdější dokupování a výměny. Začněte botami, protože určují základní odstín a míru formálnosti. Potom vyberte opasek a nakonec tašku, která nabízí nejvíc prostoru pro drobný kontrast.
Pravidelné krémování pomáhá udržet odstín hladké kůže a omezuje její vysychání. Díky správné péči tak mohou doplňky zůstat barevně sladěné déle než při zanedbané údržbě. Dobře zvolená kombinace zpravidla nepoutá pozornost sama na sebe. Celek jednoduše působí upraveně a promyšleně.
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2026/800/169/50/213803-panske-boty.jpg?3" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Vyplatí se investovat do kožené bundy dámské na více sezón?]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/vyplati-se-investovat-do-damske-kozene-bundy-na-vice-sezon/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/vyplati-se-investovat-do-damske-kozene-bundy-na-vice-sezon/</guid>
<category><![CDATA[Jak na šatník]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Jak na šatník]]></dc:subject>
<pubDate>Tue, 20 Oct 2026 21:14:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Vyplatí se raději kvalitní dámské kožené bundy nebo ty levné?
Jednoznačně se vyplatí zvolit prémiový model z poctivého materiálu, protože levné náhražky obvykle popraskají již po první sezóně. Pokud toužíš po prvotřídním provedení, kožená bunda dámská představuje trvalou hodnotu, která ti při správné péči vydrží desítky let. Umělá koženka sice láká nízkou cenovkou, ale její prodyšnost je mizivá a materiál se brzy začne loupat. Prémiová useň se...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Vyplatí se raději kvalitní dámské kožené bundy nebo ty levné?
Jednoznačně se vyplatí zvolit prémiový model z poctivého materiálu, protože levné náhražky obvykle popraskají již po první sezóně. Pokud toužíš po prvotřídním provedení, kožená bunda dámská představuje trvalou hodnotu, která ti při správné péči vydrží desítky let. Umělá koženka sice láká nízkou cenovkou, ale její prodyšnost je mizivá a materiál se brzy začne loupat. Prémiová useň se naopak dokonale přizpůsobí křivkám těla a zajistí příjemný tepelný komfort. Když spočítáš cenu za jedno nošení v horizontu let, kvalitní provedení vychází jako mnohem výhodnější volba.
Jak kombinovat dámskou koženou bundu s ostatním oblečením pro různé příležitosti?
Svrchní kožený oděv snadno sladíš s elegantními i ryze ležérními kousky, takže se hodí do práce i na víkendové toulky městem. Pro neformální městský vzhled vyzkoušej oblíbené tenisky adidas campus dámské k dostání na eobuv.cz, které vytvoří mladistvý kontrast. Míříš-li na večírek, skvělou volbou jsou boty značky DeeZee, jež celku dodají ženský půvab. Výborně funguje také spojení s elegantním střihem, jaký nabízí https://modivo.cz/c/ damske/obleceni/sukne/midi. Všechny tyto nabízené produkty a módní inspiraci snadno najdeš v online obchodě MODIVO.
Pro rychlé sestavení stylingu ti pomohou tyto osvědčené kombinace:
Rockový nádech: Bunda, bílé tričko a tmavé džíny.
Romantický kontrast: Těžší useň přehozená přes lehké květované šaty.
Městský minimalismus: Pletený rolák, rovné kalhoty a kotníkové boty.
Pravá kůže má charakteristickou vůni, nepravidelné struktury povrchu a přirozeně hřeje na dotek. Zdroj: Canva
Jak poznáte, že je zvolená dámská kožená bunda z pravé kůže?
Pravou useň bezpečně poznáš podle její charakteristické vůně, nepravidelné struktury povrchu a přirozené hřejivosti na dotek. Když materiál pohladíš dlaní, kvalitní kůže okamžitě reaguje na tělesné teplo a působí poddajným dojmem. Syntetická náhražka zůstává chladná, na pohled působí umělým leskem a nese dokonale symetrický vzor. Všímat si můžeš také rubové strany lemů, kde pravá useň vykazuje jemná vlákna místo tkané mřížky. Spolehlivým vodítkem bývají rovněž materiálové štítky a certifikace od výrobců, kteří dbají na poctivé řemeslné zpracování.
Pořízení kvalitního kousku z pravé usně představuje krok, který tvůj šatník pozvedne na novou úroveň. Získáš nadčasový kousek, který nikdy nevyjde z módy a spolehlivě poslouží napříč ročními obdobími. Nemusíš každý rok utrácet za nové svrchníky, jež po pár měsících ztratí svůj původní tvar.
Dopřej si pocit sebevědomí, který ti dodá precizní střih a vůně poctivého materiálu. Jakmile jednou kouzlo takového svršku okusíš, k syntetickým alternativám se již pravděpodobně nevrátíš.
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2026/800/169/fe/213799-damska-kozena-bunda.jpg?3" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Jak vybrat tělovou mlhu na podzim? Vonné tóny ideální pro chladnější dny]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/jak-vybrat-telovou-mlhu-na-podzim/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/jak-vybrat-telovou-mlhu-na-podzim/</guid>
<category><![CDATA[Vlasy a kosmetika]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Vlasy a kosmetika]]></dc:subject>
<pubDate>Fri, 16 Oct 2026 13:33:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Jaké vonné tóny se hodí na podzim?
V chladnějších měsících se obzvlášť dobře osvědčují vůně s teplým, jemným charakterem. Za pozornost stojí vanilka, ambra, pižmo, dřevité tóny, karamel nebo koření. Navozují pocit útulnosti a dobře ladí s těžšími látkami, svetry nebo kabáty. Pokud nemáš ráda příliš sladké kompozice, můžeš hledat kombinace s ovocem, květinami nebo svěžejšími akordy, které celku dodají lehkost.
Sladce, květinově, nebo dřevitě?
N...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Jaké vonné tóny se hodí na podzim?
V chladnějších měsících se obzvlášť dobře osvědčují vůně s teplým, jemným charakterem. Za pozornost stojí vanilka, ambra, pižmo, dřevité tóny, karamel nebo koření. Navozují pocit útulnosti a dobře ladí s těžšími látkami, svetry nebo kabáty. Pokud nemáš ráda příliš sladké kompozice, můžeš hledat kombinace s ovocem, květinami nebo svěžejšími akordy, které celku dodají lehkost.
Sladce, květinově, nebo dřevitě?
Nejlepší vůně je ta, která sedí tobě, ne jen aktuálním trendům. Milovnice sladších kompozic mohou volit vanilkové, karamelové nebo gurmánské tóny. Pokud dáváš přednost něčemu elegantnějšímu, stojí za to podívat se na kombinace květin s pižmem nebo ambrou. Dřevité a lehce kořeněné tóny se zase skvěle hodí, pokud chceš dosáhnout výraznějšího podzimního efektu. Dobrou možností je také mít dvě různé tělové mlhy – jednu lehčí na den a druhou více zahalující na večer.
Je také dobré pamatovat na to, že stejná vůně může působit jinak v závislosti na teplotě a prostředí. Na podzim, kdy častěji pobýváme v uzavřených prostorách a nosíme vrstvené oblečení, může příliš intenzivní kompozice rychle začít být únavná. Proto je lepší začít s menším množstvím produktu a v případě potřeby aplikaci během dne zopakovat. To je obzvlášť praktické u tělových mlh, u nichž lze intenzitu vůně snadno regulovat.
Tělovou mlhu nanášejte je na čistou pokožku, zejména na místa, která se přirozeně zahřívají, například na zápěstí nebo oblast krku. Zdroj: Canva
Jak používat tělovou mlhu, aby byla vůně příjemná a vydržela?
Tělové mlhy bývají zpravidla lehčí než klasické parfémy, proto je lze během dne používat volněji. Vyplatí se nanášet je na čistou pokožku, zejména na místa, která se přirozeně zahřívají, například na zápěstí nebo oblast krku. Lehce lze nastříkat také vlasy nebo oblečení; nejprve je ale dobré ověřit, že daný materiál na produkt reaguje dobře.
Pokud hledáš inspiraci a chceš porovnat různé kompozice, můžeš si dostupné tělové mlhy prohlédnout zde: https://victoriassecret.cz/…ne/mlhy.html.. Při výběru vůně věnuj pozornost nejen prvnímu dojmu, ale také tónům, které se rozvinou po několika minutách – právě ty často rozhodují o tom, jak bude kompozice působit po zbytek dne.
Podzimní vůně by měla ladit s tvým rytmem
Neexistuje jedna univerzální tělová mlha na podzim. Jiná kompozice se hodí do práce, jiná na večerní vycházku a další pro klidný den doma. Nejlepší je vybírat vůně, které ladí s tvým stylem a ve kterých se zkrátka cítíš dobře. Podzim je skvělou příležitostí experimentovat s teplejšími tóny, ale není nutné vzdávat se lehkosti a svěžesti, pokud máš právě takové akordy nejraději.
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2026/800/169/7a/213797-telova-mlha.jpg?3" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Kdo řekl, že pro krásu se musí trpět?]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/kdo-rekl-ze-pro-krasu-se-musi-trpet/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/kdo-rekl-ze-pro-krasu-se-musi-trpet/</guid>
<category><![CDATA[Jak na šatník]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Jak na šatník]]></dc:subject>
<pubDate>Thu, 01 Oct 2026 14:44:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Současná móda totiž stále častěji ukazuje, že pohodlí není rezignací na styl. Tenisky nosíme k oblekům a šatům, mokasíny nahradily podpatky v kancelářích a robustnější podešve už dávno nepatří jen na turistickou stezku. Hranice mezi tím, co je „elegantní“ a co „pohodlné“, se postupně rozpouští. A je to jedna z těch módních změn, proti kterým se protestuje opravdu těžko.
Protože krásné boty, které po hodině chcete nenápadně odkopnout pod stůl, ...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Současná móda totiž stále častěji ukazuje, že pohodlí není rezignací na styl. Tenisky nosíme k oblekům a šatům, mokasíny nahradily podpatky v kancelářích a robustnější podešve už dávno nepatří jen na turistickou stezku. Hranice mezi tím, co je „elegantní“ a co „pohodlné“, se postupně rozpouští. A je to jedna z těch módních změn, proti kterým se protestuje opravdu těžko.
Protože krásné boty, které po hodině chcete nenápadně odkopnout pod stůl, nejsou příliš dobrou investicí. Sebelepší outfit totiž ztrácí kouzlo ve chvíli, kdy se v něm nemůžete přirozeně pohybovat.
Pohodlí se skrývá uvnitř
U bot přitom často rozhodují věci, které na první pohled vůbec nevidíme. Kolik prostoru poskytují chodidlu, jak pružná je podešev, jestli dobře tlumí došlap nebo kolik samotná bota váží. Právě tyto detaily určují rozdíl mezi párem, který obujete jednou, a tím, po kterém automaticky sáhnete několikrát týdně.
Na tomto principu dlouhodobě staví také značka Rieker. Obuv s technologií Rieker Antistress je navržená s důrazem na nízkou hmotnost, flexibilitu, prostor pro chodidlo a tlumení nárazů při chůzi. Komfort tak není jen něco, co se k botám přidalo na závěr, ale součást jejich samotné konstrukce.
A především: pohodlná bota už nemusí na první pohled křičet, že jejím jediným životním posláním je nezpůsobit otlak.
Hranice mezi tím, co je elegantní a co pohodlné, se postupně rozpouští. Zdroj: Rieker
V nabídce dnes najdete tenisky pro každodenní městský styling, mokasíny a polobotky do práce, kotníkové modely do chladnějších měsíců i sandály, které zvládnou letní den bez nutnosti nosit v kabelce záchranný pár bot. Neutrální odstíny snadno zapadnou do kapslového šatníku, výraznější modely zase mohou fungovat jako hlavní prvek jednoduchého outfitu. Kompletní nabídku najdete na Rieker-eshop.cz.
A právě tohle je možná mnohem zajímavější módní posun než další barva sezony. Přestáváme rozdělovat šatník na věci, které dobře vypadají, a věci, ve kterých se dá skutečně žít. Koneckonců styl není soutěž v tom, kdo déle vydrží v nepohodlných botách. Opravdu dobrý outfit je ten, ve kterém můžete ráno vyrazit z domu a dalších deset hodin na něj nemusíte myslet.
Takže pro krásu se možná kdysi trpět muselo. Dnes už je to spíš špatná výmluva pro špatné boty.
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2026/800/169/e4/213795-damske-boty.jpg?3" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Která malá kabelka dokonale oživí váš letní outfit?]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/ktera-mala-kabelka-dokonale-ozivi-vas-letni-outfit/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/ktera-mala-kabelka-dokonale-ozivi-vas-letni-outfit/</guid>
<category><![CDATA[Jak na šatník]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Jak na šatník]]></dc:subject>
<pubDate>Wed, 05 Aug 2026 15:07:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Proč je malá kabelka nepostradatelným doplňkem pro letošní léto?
Když rtuť teploměru stoupá nezadržitelně vzhůru, určitě netoužíte po tom, aby vás tížilo zavazadlo plné věcí, které vlastně vůbec nepotřebujete. Proto se elegantní malá kabelka stává naprostým hitem sezóny a zaručeně vám dodá úžasný pocit nespoutanosti. Tento okouzlující doplněk nabízí přesně tolik místa, abyste do něj bezpečně schovala mobilní telefon, oblíbenou rtěnku, klíče a ...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Proč je malá kabelka nepostradatelným doplňkem pro letošní léto?
Když rtuť teploměru stoupá nezadržitelně vzhůru, určitě netoužíte po tom, aby vás tížilo zavazadlo plné věcí, které vlastně vůbec nepotřebujete. Proto se elegantní malá kabelka stává naprostým hitem sezóny a zaručeně vám dodá úžasný pocit nespoutanosti. Tento okouzlující doplněk nabízí přesně tolik místa, abyste do něj bezpečně schovala mobilní telefon, oblíbenou rtěnku, klíče a platební kartu. Zvolený minimalistický přístup k balení nejen uleví od bolesti zad, ale také vás přiměje zamyslet se nad tím, co skutečně přes den využijete.
Pokud navíc sáhnete po výrazných barvách, jako je neonově růžová nebo slunečnicově žlutá, vytvoříte fantastický kontrast k jednoduchým bílým šatům. Můžete se inspirovat následujícími tipy pro vytvoření nezapomenutelného letního looku:
• Zvolte pastelové odstíny, které nádherně ladí s opálenou pokožkou. • Vyzkoušejte netradiční materiály, jako je oblíbený ratan, sláma nebo dokonce transparentní plast. • Nebojte se odvážně experimentovat s výraznými kovovými detaily a masivními řetízky.
Na výlety skvěle poslouží praktická crossbody kabelka. Zdroj: Canva
Bude mini kabelka přes rameno dostatečně prostorná pro vaše priority?
Mnoho žen se při přechodu z obrovských tašek obává, že se do menších modelů nevejdou jejich naprosté každodenní nezbytnosti. Skutečnost je však taková, že chytře navržené vnitřní uspořádání dokáže pojmout překvapivé množství předmětů bez neestetického vyboulení materiálu. Pokud například plánujete celodenní výlet do přírody nebo na hudební festival, skvělou alternativou ke klasickým taštičkám může být praktická ledvinka. Ta vám chytře umožní mít neustále obě ruce volné pro vychutnávání zmrzliny, focení neopakovatelných zážitků nebo tancování při západu slunce.
Proč je crossbody kabelka ideální volbou na letní dovolenou?
Během cestování a objevování nových destinací potřebujete mít své cennosti neustále v maximálním bezpečí, ale zároveň také snadno po ruce. Z tohoto důvodu představuje stylová crossbody kabelka absolutní základ prázdninové výbavy pro bezstarostné prozkoumávání neznámých uliček a památek. Popruh vedený křížem přes hrudník rovnoměrně rozloží váhu, takže vás po celodenním náročném chození rozhodně nebudou bolet ramena ani záda. Navíc tento osvědčený styl nošení přirozeně ztěžuje práci případným kapsářům, což vám dodá tolik potřebný klid na duši při prodírání se přeplněnými turistickými trhy.
Z hlediska celkové módy tento specifický typ zavazadla naprosto fantasticky ladí s uvolněným plážovým stylem, džínovými šortkami i romantickými rozevlátými šaty. Rozhodně se vyplatí sáhnout po propracovaném modelu z kvalitní přírodní nebo veganské kůže, který spolehlivě odolá vysokým letním teplotám a náročnějšímu zacházení.
Pro speciální příležitosti se nebojte zvolit netradiční design s různými zdobnými prvky. Zdroj: Canva
Která stylová mini kabelka rozzáří tvůj večerní outfit?
Když horké slunce konečně zapadne a vy se chystáte na romantickou večeři při svíčkách nebo divokou párty s přáteli, vaše požadavky na doplňky se logicky radikálně změní. Pro tyto speciální příležitosti zkrátka potřebujete něco mimořádně elegantního, co dodá vašemu zevnějšku ten správný šmrnc a notnou dávku vizuálního luxusu. Různé třpytivé detaily, metalické odlesky nebo jemné saténové povrchy spolehlivě zaručí, že budete naprosto nepřehlédnutelná hned od prvního okamžiku, kdy ladně vstoupíte do místnosti.
Pokud intenzivně hledáte inspiraci pro tyto magické letní večery, opět vás jistě nezklame proslulá značka Nine West se svým vytříbeným citem pro sofistikovaný a velmi moderní design. Abyste měla absolutní jistotu, že najdete ten pravý model přesně podle vašich snů, pamatujte, že široký výběr jejich produktů najdete v online obchodě MODIVO. Tam naprosto snadno a rychle objevíte fascinující kousky, které dokonale podtrhnou vaši ženskost a udělají z vás rozzářenou hvězdu každé letní noci.
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2026/800/169/c9/213681-kabelka.jpg?3" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Perfektní letní vrstvení: Jak kombinovat pánské a dámské mikiny]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/letni-vrstveni-jak-kombinovat-panske-a-damske-mikiny/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/letni-vrstveni-jak-kombinovat-panske-a-damske-mikiny/</guid>
<category><![CDATA[Kousky v šatníku]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Kousky v šatníku]]></dc:subject>
<pubDate>Tue, 14 Jul 2026 15:52:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Proč jsou lehké bavlněné kousky základem prázdninového šatníku?
Budování funkčního letního kapslového šatníku vyžaduje oblečení, které dokáže pohotově reagovat na dynamické změny teplot a zároveň unese náročné cestovní přesuny. Vysoce kvalitní, stoprocentně prodyšná bavlna zajišťuje optimální termoregulaci i skvělou svobodu pohybu, což oceníte při balení kufrů na delší víkendové pobyty u vody.
Moderní volnočasová móda se již dávno vzdálila od ...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Proč jsou lehké bavlněné kousky základem prázdninového šatníku?
Budování funkčního letního kapslového šatníku vyžaduje oblečení, které dokáže pohotově reagovat na dynamické změny teplot a zároveň unese náročné cestovní přesuny. Vysoce kvalitní, stoprocentně prodyšná bavlna zajišťuje optimální termoregulaci i skvělou svobodu pohybu, což oceníte při balení kufrů na delší víkendové pobyty u vody.
Moderní volnočasová móda se již dávno vzdálila od čistě sportovních střihů, a proto tyto univerzální vrstvy dnes představují plnohodnotný základ sofistikovaného městského looku. Správná struktura materiálu zaručí, že se látka na těle nelepí, ale vytváří příjemnou ochrannou bariéru proti nečekanému večernímu ochlazení. Investice do nadčasového provedení se vyplatí každému, kdo hledá harmonické spojení trvanlivosti, praktické funkčnosti a nenucené elegance pro každodenní nošení.
Nebojte se světlých barev ani netradičních vzorků. Zdroj: Brand
Jak vnést do každodenních outfitů autorskou kreativitu a umělecký šarm?
Pokud chcete posunout svůj outfit na vyšší úroveň, zaměřte se na originální vizuální pojetí oblečení, které může fungovat jako dokonalé malířské plátno pro jedinečné sebevyjádření. Značka MEDICINE mistrně dokazuje, že i běžné denní svršky mohou nést hluboký umělecký motiv, a to díky limitovaným edicím vytvořeným ve spolupráci se známými tvůrci.
Nápadité florální potisky, tajuplné zvířecí vzory nebo abstraktní geometrické aplikace vdechnou život i zdánlivě obyčejnému večernímu vrstvení. V rozmanité nabídce snadno objevíte rafinované kousky, mezi nimiž dominují dámské mikiny, které přirozeně kombinují ležérní uvolněnost s romantickým nádechem. Pro pány jsou zase připraveny promyšlené střihy, kde hlavní roli hrají pánské mikiny, zaručující dlouhodobou odolnost a velmi snadnou údržbu po celou sezónu.
Bavlněná pánská mikina na zip navrstvené na basic tričko či košili je outfit, který nikdy nevyjde z módy. Zdroj: Brand
Které kombinace nejlépe vyniknou na festivalu nebo při ranní procházce?
Praktický styling pro teplejší měsíce by měl vždy vycházet z konkrétní situace, nálady a okolního prostředí, abyste se cítili naprosto přirozeně a uvolněně. Pro divoký open-air indie hudební festival se skvěle hodí stylové mikiny na letní večery, které můžete kreativně vrstvit přes lehké šaty. Pokud dáváte přednost čistým liniím, ranní procházka kolem jezera si přímo žádá minimalistické mikiny bez kapuce zkombinované s lněnými kalhotami. Při objevování nových míst oceníte zejména tyto osvědčené kombinace textur:
Letní dámské mikiny přes hlavu s jemným potiskem oblečené k rozevláté sukni a koženým sandálům.
Pohodlné rozepínací mikiny v zemitých tónech doplněné o klasické plátěné šortky a bílé plátěnky.
Bavlněné pánské mikiny na zip navrstvené na basic tričko v kombinaci s nadčasovými tmavými džínovými kalhotami.
Pánské mikiny s uměleckým motivem ze speciální edice spojené s ležérními chinos kalhotami a mokasínami.
Každá z těchto promyšlených kombinací sází na kontrast mezi uvolněným sportovním prvkem a elegantním zbytkem oděvu, což dohromady vytváří dokonale vyvážený celek. Právě tato rafinovaná tvarová rozmanitost a možnost rychlého svlékání či oblékání činí z bavlněných svršků nepostradatelné společníky pro jakékoli prázdninové dobrodružství.
Při výběru oblečení nehleďte jen na vzor, ale hlavně na materiál a střih, který vám padne. Zdroj: Brand
Jak si užít zbytek léta v maximálním pohodlí a s osobitým stylem?
Vysoce kvalitní a lehké bavlněné vrstvy představují naprosto nepostradatelný pilíř každého letního šatníku, který je zaměřen na dynamický životní styl plný nečekaných zážitků. Správný výběr materiálu a střihu vám umožní plynule přecházet z hřejivého denního slunce do chladivého stínu magických nocí bez ztráty vašeho jedinečného šarmu. Dovolte svému oblečení vyprávět váš osobní příběh a prozkoumejte unikátní kolekce na stránkách wearmedicine.cz, kde snadno naleznete svůj ideální kousek pro dokonalé prázdninové vrstvení.
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2026/800/169/3f/213680-damska-mikina.jpg?3" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Jak pečovat o zdravé vlasy: Tipy a základní procedury pro každý typ vlasů]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/jak-pecovat-o-zdrave-vlasy-tipy-a-zakladni-procedury-pro-kazdy-typ-vlasu/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/jak-pecovat-o-zdrave-vlasy-tipy-a-zakladni-procedury-pro-kazdy-typ-vlasu/</guid>
<category><![CDATA[Vlasy a kosmetika]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Vlasy a kosmetika]]></dc:subject>
<pubDate>Wed, 01 Jul 2026 00:01:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Základy péče o vlasy: Čištění, výživa a ochrana vlasů
Chcete znát tři klíčové principy, na kterých stojí správná péče o vlasy? Pojďme si je projít. Pokud budete pravidelně používat šampon, masky na vlasy a ochranné spreje odpovídající vašemu typu vlasů, výsledky na sebe nenechají dlouho čekat. Důležité je dodržovat tato základní pravidla:
Vždy začínejte čištěním vlasů. Při péči o vlasy je důležité odstranit nečistoty, prach, maz i zbytky styli...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Základy péče o vlasy: Čištění, výživa a ochrana vlasů
Chcete znát tři klíčové principy, na kterých stojí správná péče o vlasy? Pojďme si je projít. Pokud budete pravidelně používat šampon, masky na vlasy a ochranné spreje odpovídající vašemu typu vlasů, výsledky na sebe nenechají dlouho čekat. Důležité je dodržovat tato základní pravidla:
Vždy začínejte čištěním vlasů. Při péči o vlasy je důležité odstranit nečistoty, prach, maz i zbytky stylingových přípravků. Vlasy myjte vlažnou, nikoli horkou vodou. Mytí vlasů provádějte alespoň dvakrát týdně a šampon vybírejte podle typu pokožky hlavy.
Hydratace a výživa jsou nedílnou součástí správné péče o vlasy. Vyberte si vhodný kondicionér, balzám nebo masku na vlasy, například na makeup.cz/categorys/22812/, a používejte je k doplnění živin a obnovení hydratace vlasů.
Ochrana vlasů i pokožky hlavy je dalším důležitým krokem v péči o vlasy. Vlasy zatěžuje styling, fénováním i vnějšími vlivy, jako je slunce, mráz nebo vítr. Používejte termoochranu a speciální spreje s UV filtry. Po mytí vlasy jemně osušte ručníkem a rozčesávejte je až mírně proschlé, abyste předešli jejich poškození.
Výběr nejlepších masek na vlasy závisí především na typu vlasů a jejich aktuálním stavu. Široký výběr produktů péče o vlasy najdete například na stránkách MAKEUP a dalších online obchodech.
Pamatujte, že nevhodně zvolené přípravky mohou stav vlasů výrazně zhoršit. Zdroj: Canva
Specifika péče o suché, mastné a normální vlasy
Typ pokožky hlavy a vlasů zásadně ovlivňuje výběr kosmetiky pro péči o vlasy. Základní pravidla péče o vlasy by se neměla podceňovat, protože nevhodně zvolené přípravky mohou stav vlasů výrazně zhoršit. Šampon nebo přípravek, který neodpovídá typu vlasů, může vést ke ztrátě jejich kvality.
U normálních vlasů je péče o vlasy poměrně jednoduchá. Lze používat univerzální šampon i kondicionér, vlasy pravidelně mýt a doplňovat péči ochrannými přípravky. Neplatí zde žádná složitá pravidla, přesto je vhodné sledovat složení kosmetiky – ideálně by mělo být co nejšetrnější a bezpečné pro vlasy i pokožku hlavy.
Suché a lámavé vlasy vyžadují intenzivnější péči o vlasy zaměřenou na regeneraci. Doporučuje se pravidelně používat vyživující masky na vlasy, hydratační balzámy a šampony určené pro suché vlasy, které pomáhají obnovit jejich strukturu a pružnost.
Při nadměrné tvorbě mazu je důležité zaměřit péči především na důkladné, ale šetrné čištění pokožky hlavy. Kondicionéry, masky na vlasy a další přípravky aplikujte pouze do délek vlasů, nikoli ke kořínkům.
Regenerační procedury: Masky na vlasy, oleje a salonní péče
Správně nastavená regenerační péče o vlasy je základem jejich zdraví a krásy. Vytvořte si pravidelný plán péče o vlasy, podle kterého budete jednotlivé procedury provádět. Jak podpořit regeneraci vlasů i pokožky hlavy, aniž by byly zbytečně zatěžovány:
Používejte několikrát týdně přírodní oleje, například jojobový, kokosový, lopuchový, arganový, avokádový nebo olivový.
Pravidelně zařazujte masky na vlasy, které pomáhají s hydratací a výživou. Obvykle postačí aplikace jednou až dvakrát týdně.
Dopřejte vlasům také profesionální péči v salonu. Mezi nejúčinnější procedury patří keratinové ošetření, vlasový botox, vitamínové kúry nebo ozonoterapie.
Svým vlasům pravidelně dopřávejte péči přírodních olejů i kvalsitních vlasových masek. Zdroj: Canva
Jak chránit vlasy před poškozením a vnějšími vlivy
K péči o vlasy přistupujte preventivně – nečekejte, až budou vlasy vyžadovat intenzivní ochranu. Zvykněte si před použitím fénu, žehličky nebo kulmy vždy aplikovat termoochranný přípravek. Nedoporučuje se vlasy nadměrně zatěžovat častým barvením, trvalou ondulací a podobnými zásahy. Před nízkými i vysokými teplotami vlasy ochrání pokrývka hlavy nebo vhodné přípravky péče o vlasy.
Chyby v péči o vlasy, které vedou ke zhoršení jejich stavu
Každý si může osvojit zásady správné péče o vlasy. Pokud dodržujete základní pravidla, péče o vlasy nezabere mnoho času a je poměrně jednoduchá. Čemu se vyhnout, pokud si chcete zachovat zdravé a krásné vlasy:
Nemyjte si vlasy horkou vodou, aby nedocházelo k jejich vysušování.
Nepoužívejte šampon ani kondicionér každý den, protože to může narušit přirozenou rovnováhu pokožky hlavy.
Nezanedbávejte péči o vlasy pomocí masek na vlasy, přírodních olejů a balzámů.
Nečesejte ani nestahujte mokré vlasy, protože jsou náchylnější k poškození.
Vyplatí se věnovat péči o vlasy dostatek času i pozornosti, pokud chcete dosáhnout dlouhodobých výsledků.
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2026/800/169/40/213670-zdrave-vlasy.jpg?3" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Pandora náramek: velikosti, měření a tipy, jak vybrat správnou délku]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/pandora-naramek/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/pandora-naramek/</guid>
<category><![CDATA[Šperky]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Šperky]]></dc:subject>
<pubDate>Mon, 26 Jan 2026 00:01:00 +0100</pubDate>
<description><![CDATA[Jak změřit zápěstí pro náramek Pandora
Než se pustíte do výběru konkrétní velikosti náramku Pandora, je nejprve potřeba znát obvod zápěstí. Měření je jednoduché a zvládnete ho doma během několika minut.
Budete potřebovat krejčovský metr nebo pravítko, provázek či proužek papíru a pero. Otevřete dlaň a otočte ji směrem nahoru, poté měřicí pásku nebo provázek obtočte kolem zápěstí těsně nad zápěstní kostí a zaznamenejte naměřenou hodnotu v centi...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Jak změřit zápěstí pro náramek Pandora
Než se pustíte do výběru konkrétní velikosti náramku Pandora, je nejprve potřeba znát obvod zápěstí. Měření je jednoduché a zvládnete ho doma během několika minut.
Budete potřebovat krejčovský metr nebo pravítko, provázek či proužek papíru a pero. Otevřete dlaň a otočte ji směrem nahoru, poté měřicí pásku nebo provázek obtočte kolem zápěstí těsně nad zápěstní kostí a zaznamenejte naměřenou hodnotu v centimetrech. Výsledná délka odpovídá obvodu zápěstí.
Obecné pravidlo: K naměřené hodnotě se obvykle přidávají 2 cm. Přesná velikost se ale vždy řídí konkrétním typem náramku Pandora, proto je důležité podívat se na míry ke konkrétnímu náramku.
Pokud se nacházíte mezi dvěma velikostmi, doporučuje se zvolit větší variantu, zejména pokud plánujete náramek doplnit více přívěsky.
Klasika, která nikdy nevyjde z módy – jednoduchý stříbrný náramek jako základ osobního stylu. Zdroj: Sofia.cz
Pandora náramek – velikosti podle typu
Hadovité náramky Pandora Moments
Hadovité náramky Pandora Moments se vyrábějí nejčastěji ve velikostech 16 až 21 cm, u vybraných modelů jsou dostupné také varianty 15 cm a 23 cm. Ideální délku náramku zjistíte tak, že k obvodu zápěstí přičtete 2 cm a výsledek zaokrouhlíte nahoru na celé číslo.
Důvodem, proč se doporučuje přidat k obvodu zápěstí právě 2 cm, je prostor pro korálky a přívěsky. Ty potřebují místo, aby se náramek pohodlně nosil a nepůsobil příliš těsně. Pokud plánujete nosit náramek spíše prázdný nebo s několika málo korálky, můžete zvolit menší velikost. Naopak při zaplnění náramku větším množstvím korálků a při preferenci volnějších šperků je vhodné sáhnout po velikosti o 1 cm větší, než je základní doporučení.
Tento typ náramku se může vlivem nošení a váhy korálků postupně mírně natáhnout, obvykle o 2–4 mm.
Pevné náramky Pandora Moments jsou dostupné pouze ve třech velikostech: 17 cm (pro obvod zápěstí 15–16 cm), 19 cm (17–18 cm) a 21 cm (19–20 cm). Vzhledem k tomu, že se na ně obvykle navléká méně korálků než na klasické hadovité náramky, není nutné volit tak velkou rezervu v délce.
Minimalistický síťovaný náramek je ideální volbou pro každodenní nošení i slavnostní příležitosti. Zdroj: Sofia.cz
Náramky Pandora Reflexions
Velikost náramku Pandora Reflexions určíte tak, že k obvodu zápěstí přičtete 1 cm a výsledek zaokrouhlíte nahoru na celé číslo.
Elegantní ploché náramky z kolekce Reflexions se vyrábějí ve velikostech 15–21 cm a na rozdíl od náramků Pandora Moments se časem neroztahují, proto je důležité zvolit velikost, která vám bude pohodlná hned od prvního nošení.
Díky plochému tvaru náramku i klipových přívěsků není potřeba přidávat větší rezervu – zabírají méně místa než klasické kulaté korálky.
Výrazný řetězový náramek, který kombinuje moderní design s ikonickou elegancí. Zdroj: Sofia.cz
Náramky Pandora ME
Tuto kolekci vystihuje variabilní styl a snadné přizpůsobení velikosti. Správnou velikost náramku Pandora ME určíte podobně jako u kolekce Moments – k obvodu zápěstí přičtěte 2 cm a výsledek zaokrouhlete nahoru.
Kolekce Pandora ME je však výjimečná svou modularitou – délku náramku lze snadno upravit přidáním nebo odebráním článků, díky čemuž se přizpůsobí různým zápěstím a lze jej bez problémů sdílet například s maminkou, dcerou nebo kamarádkou.
U hadovitých náramků Pandora ME je potřeba počítat s tím, že se mohou vlivem nošení a váhy přívěsků po prvním roce mírně natáhnout, přibližně o 1 cm. Pro bezpečné a pevné stylingy doporučujeme používat oddělovací přívěsky Pandora ME, které zabraňují nechtěnému vypadnutí přívěsků při otevírání náramku.
Specifickým prvkem kolekce jsou také náramky s výraznými očky, které mají tři otevíratelná oka. Každé z nich lze ozdobit až 8 přívěsky, přičemž právě na tato oka je možné navlékat i visací přívěsky Pandora ME. Kolekci doplňují pevné a řetízkové náramky Pandora ME, které jsou kompatibilní výhradně s produkty Pandora ME a umožňují vytvářet moderní, osobité kombinace přesně podle vašeho stylu.
Detail, který mluví sám za sebe – jemný zlatý náramek Pandora dodává outfitu osobní a nadčasový akcent. Zdroj: Sofia.cz
Správná velikost náramku Pandora zajistí nejen komfort, ale i dlouhou životnost šperku. Vždy vycházejte z přesného obvodu zápěstí, zohledněte typ náramku a myslete na počet přívěsků, které plánujete vy nebo obdarovaná nosit. Také se při nákupu vždy ujistěte, že je možné náramek vyměnit, pokud byste se náhodou netrefili do správné velikosti.
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2026/800/169/23/213544-dokonala-harmonie-detailu-kde-kazdy-sperk-podtrhuje-prirozenou-krasu-a-zenskost.jpg?3" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Móda je zpět – Juicy Couture a kabelky Valentino – dva extrémy na přehlídkových molech]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/moda-je-zpet-juicy-couture-a-kabelky-valentino-dva-extremy-na-prehlidkovych-molech/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/moda-je-zpet-juicy-couture-a-kabelky-valentino-dva-extremy-na-prehlidkovych-molech/</guid>
<category><![CDATA[Obchody, e-shopy]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Obchody, e-shopy]]></dc:subject>
<pubDate>Tue, 11 Nov 2025 11:04:00 +0100</pubDate>
<description><![CDATA[Jak se značka Juicy Couture vrací do centra pozornosti?
Když se řekne Juicy Couture, mnozí si vybaví ikonické sametové teplákové soupravy s logem na zádech, třpytivé detaily a růžový glamour. Tato značka, která definovala „Y2K“ éru, zažívá v posledních letech svůj velký návrat. Nostalgie po začátku tisíciletí a touha po bezstarostném stylu přivedla Juicy Couture zpět na přehlídková mola i do ulic světových metropolí.
Dnes už nejde jen o teplák...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Jak se značka Juicy Couture vrací do centra pozornosti?
Když se řekne Juicy Couture, mnozí si vybaví ikonické sametové teplákové soupravy s logem na zádech, třpytivé detaily a růžový glamour. Tato značka, která definovala „Y2K“ éru, zažívá v posledních letech svůj velký návrat. Nostalgie po začátku tisíciletí a touha po bezstarostném stylu přivedla Juicy Couture zpět na přehlídková mola i do ulic světových metropolí.
Dnes už nejde jen o teplákové soupravy. Značka nabízí i výrazné doplňky, které si zachovávají svůj typický charakter: kombinaci sportovního stylu, luxusu a dívčí hravosti. Originální kabelka Juicy Couture je toho dokonalým důkazem. Její designy se vyznačují odvážnými barvami, logy, detaily ze sametu či z lesklých materiálů a nápadnou estetikou, která okamžitě přitáhne pozornost.
Tyto kabelky jsou ideální volbou pro ženy, které se nebojí ukázat svou osobnost. Lze je kombinovat s džínovou bundou, crop topem, ale i s minimalistickým kabátem. Právě kontrast mezi hravostí a elegancí dává outfitu ten správný módní náboj.
Proč jsou kabelky Valentino ztělesněním luxusu a nadčasové krásy?
Zatímco Juicy Couture hraje na notu odvahy, značka Valentino stojí na opačné straně módního spektra. Její kabelky jsou synonymem pro vytříbený styl, luxusní materiály a dokonalé zpracování. Každý model je výsledkem precizní ruční práce a hlubokého respektu k řemeslu, které dělá z každé kabelky malý umělecký klenot.
Kabelky Valentino jsou ztělesněním luxusu a nadčasové krásy Zdroj: eobuv.cz
Značka Valentino má dlouhou historii spojenou s elegancí a ženskostí. Její designy jsou často inspirovány klasickou estetikou, avšak doplněné o moderní prvky, jako jsou metalické aplikace, ikonické cvočky „Rockstud“ nebo minimalistické linie. Právě tato rovnováha mezi tradicí a modernou činí kabelky Valentino tak výjimečnými.
Pokud hledáte doplněk, který se stane základem vašeho šatníku na dlouhá léta, inspirujte se nabídkou zde: https://eobuv.cz/…ce:valentino . Tyto kabelky dokonale ladí s elegantními šaty, vlněnými kabáty nebo se sofistikovanými kostýmy.
Co spojuje tyto módní extrémy - Juicy Couture a Valentino?
Na první pohled by se mohlo zdát, že Juicy Couture a Valentino nemají nic společného. Juicy reprezentuje odvahu, lesk a mladistvou drzost, značka Valentino zase nabízí tzv. styl old money , který staví na diskrétní eleganci, kvalitě a nadčasovosti.
V dnešní době, kdy se móda často vrací k přirozenosti a autenticitě, jsou tyto kabelky ideálním symbolem kultivovaného vkusu. Přesto je spojuje jeden důležitý faktor - autenticita. Obojí totiž nabízí ženám možnost vyjádřit sebe sama, a to bez kompromisů.
V současné módě už neplatí, že musíte zůstat věrná jednomu stylu. Můžete se inspirovat světem luxusu od Valentina, a zároveň si pohrát s uvolněností a energií Juicy Couture. Kombinace obou přístupů vytváří moderní rovnováhu. Tyto dvě značky ukazují, že móda je především o osobním výrazu. Každá žena může být zároveň elegantní i hravá, sofistikovaná i nespoutaná - podle nálady, příležitosti nebo sezóny.
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2025/800/169/ab/213491-moda-je-zpet-juicy-couture-a-kabelky-valentino-dva-extremy-na-prehlidkovych-molech.jpg?3" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Mikina s kapucí nebo kardigan? Průvodce výběrem ideální pohodlné vrstvy]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/mikina-s-kapuci-nebo-kardigan-pruvodce-vyberem-idealni-pohodlne-vrstvy/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/mikina-s-kapuci-nebo-kardigan-pruvodce-vyberem-idealni-pohodlne-vrstvy/</guid>
<category><![CDATA[Nákupy]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Nákupy]]></dc:subject>
<pubDate>Wed, 05 Nov 2025 14:56:00 +0100</pubDate>
<description><![CDATA[Kdy zvolit mikinu s kapucí?
Mikina s kapucí je ideální volbou pro všechny, kteří touží po maximálním komfortu a po sportovním rázu outfitu. Kapuce dodává modelu pocit ležérnosti a zároveň vás ochrání před nepřízní počasí. Mikina s kapicí je tak perfektní přechodová vrstva do podzimního počasí. Velkou výhodou je i její univerzálnost. Můžete ji nosit k džínům, legínám, joggerům i k šortkám. Mikina s kapucí vynikne i v streetwear outfitu nebo jen...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Kdy zvolit mikinu s kapucí?
Mikina s kapucí je ideální volbou pro všechny, kteří touží po maximálním komfortu a po sportovním rázu outfitu. Kapuce dodává modelu pocit ležérnosti a zároveň vás ochrání před nepřízní počasí. Mikina s kapicí je tak perfektní přechodová vrstva do podzimního počasí. Velkou výhodou je i její univerzálnost. Můžete ji nosit k džínům, legínám, joggerům i k šortkám. Mikina s kapucí vynikne i v streetwear outfitu nebo jen při běžném denním nošení. ¨
Chcete-li vsadit na sportovnější varianty outfitů, můžete volit stylové mikiny s kapucí od značky Nike. Na trendy modely pro aktuální sezónu se můžete mrknout např. i zde: https://modivo.cz/…vyrobce:nike. Tady najdete kvalitní mikiny s kapucí v klasických i moderních střizích.
Proč dát přednost kardiganu?
Kardigan je oproti mikině s kapucí jemnější, elegantnější a lépe se hodí do situací, kde chcete působit sofistikovaně. Je ideální na vrstvení do práce, do školy i na večerní posezení. Skvěle ladí s košilí, topem, šaty i s rolákem, což z něj dělá velmi variabilní kousek. Kardigan také dokáže opticky prodloužit vaši postavu, zejména pokud zvolíte delší střih v neutrální barvě. ¨
Pokud hledáte kvalitní kardigany v různých stylech, barvách a materiálech, skvělý výběr nabízí např. e-shopy. Kvalitní a trendy kardigan dámský najdete na MODIVO.cz: . Kardigan je také perfektním základem pro vrstvení během jara a podzimu, kdy oceníte jeho všestrannost a schopnost doplnit outfit o jemný, elegantní prvek.
Jak si vybrat ideální vrstvu pro konkrétní příležitost?
Volba mezi mikinou s kapucí a kardiganem závisí především na vašem osobním stylu a na situaci, pro kterou se oblékáte. Mikina je neformální a sportovní - skvělá pro dny, kdy toužíte po pohodlí a volnosti při pohybu. Kardigan je naopak jemnější, reprezentativnější a lépe doplňuje elegantnější outfity.¨
Jestliže vás zajímá, jak v outfitech stylizovat světlé odstíny mikin, praktické tipy najdete i tady: https://runway.modivo.cz/…-kombinovat/. Dozvíte se zde, jak nejlépe sladit bílé mikiny s různými typy oděvů a doplňků.
Do práce, kde je zaveden neformální dress code, je ideální volbou lehký kardigan, který můžete přehodit přes top či košili. Na víkend nebo volný čas je zase nenahraditelná mikina s kapucí a to díky své funkčnosti a pohodlí. Pokud si chcete vytvořit variabilní šatník, zkuste v něm mít oba kousky - mikinu pro sportovní a relaxační dny a kardigan pro chvíle, kdy se chcete cítit elegantně.
Tato dvě základní vrstvení se navzájem skvěle doplňují a v moderním šatníku mají své pevné místo. Stačí si vždy vybrat správný střih, materiál a barvu a i z obyčejného outfitu se stane promyšlený, pohodlný a stylový celek.
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2025/800/169/d9/213478-finka-uvodky-22.jpg?3" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Jak kombinovat barvy oblečení na podzim? Stylové tipy a barevné palety, které fungují]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/jak-kombinovat-barvy-obleceni-na-podzim-stylove-tipy-a-barevne-palety-ktere-funguji/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/jak-kombinovat-barvy-obleceni-na-podzim-stylove-tipy-a-barevne-palety-ktere-funguji/</guid>
<category><![CDATA[Jak na šatník]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Jak na šatník]]></dc:subject>
<pubDate>Mon, 08 Sep 2025 13:14:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Které barvy můžete do šatníku zařadit na podzim
Rok 2025 ovládl odstín světlejší hnědé uvedený pod názvem Mocha Mousse. Kromě interiérového designu přinesl novou inspiraci i do našich skříní. Působí velmi hřejivě a přináší sofistikovanou a zemitou eleganci. Vyhlížet může skromně, ale také noblesně a luxusně. Záleží, v jakém materiálu jej použijete. Ideální je pro vytvoření zcela jedinečného dojmu například lesklý satén.
Mocha Mousse patří do t...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Které barvy můžete do šatníku zařadit na podzim
Rok 2025 ovládl odstín světlejší hnědé uvedený pod názvem Mocha Mousse. Kromě interiérového designu přinesl novou inspiraci i do našich skříní. Působí velmi hřejivě a přináší sofistikovanou a zemitou eleganci. Vyhlížet může skromně, ale také noblesně a luxusně. Záleží, v jakém materiálu jej použijete. Ideální je pro vytvoření zcela jedinečného dojmu například lesklý satén.
Mocha Mousse patří do takzvané neutrální barevné palety. Společně s ní ji tvoří bílá, také obligátní černá, ale i šedá, případně jemná béžová. Alternativou černé může být kromě zmíněné hnědé také tmavá antracitová.
Z dalších výraznějších odstínů můžeme sáhnout především po hořčicově žluté, modrozelené, vínové a olivově zelené, případně khaki. Klasickým tónem je i tmavá smaragdově zelená. Barvu pro odvážné reprezentuje nápaditá cihlově oranžová evokující v tomto období doslova všudypřítomné dýně, případně teplejší rajčatově červená. Obdobně můžeme využít i optimistickou žlutou.
Podzimní barvy bývají většinou teplejší a krásně vyniknou u lidí, kterým tyto tóny přirozeně lichotí. Pokud ale zjistíte, že vám úplně nesedí, skvělou alternativou mohou být malinově červená, fialová nebo tmavě modrá. Do outfitu lze zakomponovat také jemné pastelové odstíny, třeba bledě růžovou či světle modrou. A nesmíme zapomenout na vínovou – podzimní klasiku, která díky příměsi fialové může působit i více chladně a tím rozšířit možnosti kombinací.
Trendy podzimu 2025 Zdroj: Mohito
Jaké zásady dodržovat při kombinování barev v šatníku
Pěkně působí, když se zkombinuje jedna výraznější barva s jednou tlumenou – kontrast pak vynikne a celek zůstane vyvážený. Praktickým tipem je také pravidlo 60–30–10, kdy hlavní barva tvoří větší část outfitu, doplňková se uplatní na menší ploše a akcentní barva dodá šmrnc v detailech.
Pokud dáváte přednost jednoduchosti, skvělou volbou je monochromatický styl tón v tónu. Je snadný, přirozený a přesto velmi efektní. Právě podzim si o něj říká – jednotná barevnost krásně vynikne díky různým texturám, od pletenin až po kůži či koženku. Pořiďte si například stylový svetr z https://www.mohito.com /cz/cz/obleceni/svetry.
Jak vybrat kousky do podzimního šatníku Zdroj: Mohito
Co obléct na podzim 2025
Jak kombinovat podzimní barevnou škálu už víte. A které konkrétní kousky v barvách spadaného listí si vlastně pro letošek pořídit? Základem podzimního šatníku jsou šaty ve vínovém odstínu, které svou hravostí nahradily tradiční malé černé. Doplnit je můžete semišovým kabátkem v klasickém hnědém odstínu.
Bundy a saka nabírají pro tuto sezónu na objemu, hitem jsou takzvané sculptural tvary připomínající sochařské umění. Charakterizují je prvky jako nabírané rukávy a naddimenzované límce. Ty skvěle zvýrazní siluetu a dodají vám sebevědomí. Stejně tak se znovu o pozornost hlásí tradiční trenčkot, tentokrát ovšem ve své zkrácené podobě, jak ho vynesla Hailey Bieber, která navíc místo klasické hnědé sáhla po šedé variantě. Nejlepší podzimní bundu či kabát zakoupíte na https://www.mohito.com/ cz/cz/obleceni/bundy-kabaty/podzimni-bundy.
Pohodlný trend, který v aktuální módě nastolily široké džíny, se rozhodně neloučí ani na podzim. Pokud ty svoje ještě nemáte, vyberte si na https://www.mohito.com/ cz/cz/obleceni/dziny.
Provázet nás tímto obdobím budou nejen široké kalhoty, ale také oversized saka. Kotníkové kozačky jsou stejně tak každoroční stálicí. Aktuálně je však oživuje nečekaný prvek v podobě tzv. kitten heels. Jde o nízké podpatky úzkého tvaru, které mají výšku zhruba 5 cm. Doporučují se mladým slečnám, všem začátečnicím na podpatcích nebo zkrátka dámám, které usilují o maximální pohodlí.
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2025/800/169/7f/213354-mpjak-kombinovat-barvy-obleceni-na-podzim-stylove-ti1594889zdrojpexelshlavni-obrazek.jpg?2" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Nejlepší parfémy s vůní růže]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/nejlepsi-parfemy-s-vuni-ruze/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/nejlepsi-parfemy-s-vuni-ruze/</guid>
<category><![CDATA[Vlasy a kosmetika]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Vlasy a kosmetika]]></dc:subject>
<pubDate>Sun, 11 May 2025 10:34:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Proč je růže v parfémech tak oblíbená
Růže je jednou z nejuniverzálnějších ingrediencí v parfémovém světě. Dokáže se přizpůsobit téměř jakékoliv kompozici – od lehkých citrusových vůní, až po těžké orientální směsi. Parfuméři ji používají jako základní kámen, který dokáže propojit jednotlivé složky do harmonického celku.
Růžové parfémy působí:
elegantně a nadčasově,
romanticky, ale zároveň i moderně,
jemně i výrazně - podle koncentrace,
univer...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Proč je růže v parfémech tak oblíbená
Růže je jednou z nejuniverzálnějších ingrediencí v parfémovém světě. Dokáže se přizpůsobit téměř jakékoliv kompozici – od lehkých citrusových vůní, až po těžké orientální směsi. Parfuméři ji používají jako základní kámen, který dokáže propojit jednotlivé složky do harmonického celku.
Růžové parfémy působí:
elegantně a nadčasově,
romanticky, ale zároveň i moderně,
jemně i výrazně - podle koncentrace,
univerzálně pro denní i večerní nošení.
Jak voní růže v parfumerii
Růži nevystihuje jen jedna vůně. V parfumerii existuje mnoho jejích interpretací. Například damašská růže působí sladce a bohatě, zatímco bulharská růže je spíše svěží a lehce zelená. Moderní niche parfémy často pracují i s „metalickou“ nebo „suchou“ růží, která působí minimalisticky a čistě.
Vůně růže se často kombinuje s:
pižmem pro jemnost,
oud dřevem pro hloubku,
citrusy pro svěžest,
vanilkou pro sladkost,
kořením pro kontrast.
Ikonické vůně z růže od Chloé
Značka Chloé je dlouhodobě spojená s tóny růže a patří mezi nejznámější interprety této ingredience. Vůně jsou typické jemnou elegancí, čistotou a ženským charakterem.
Jednou z nich je Chloé Rose Naturelle – parfémová voda, která přináší přírodní, lehce zelenou růži v moderním a udržitelném pojetí. Působí svěže, vzdušně a velmi přirozeně. Je tak ideální pro každodenní nošení.
Další výraznou vůní je Chloé Atelier des Fleurs Magnolia Alba – eau de Parfum, která růži kombinuje s jemnými květinovými tóny magnólie. Výsledkem je čistá, elegantní a velmi sofistikovaná kompozice s jemným pudrovým nádechem.
Poslední interpretací, kterou vám představíme, je Chloé Nomade Lumière d’Égypte – parfémová voda, která propojuje růži s orientálními a exotickými akordy. Vůně je teplejší, hlubší a evokuje tajemno.
Více vůní značky Chloé, včetně kolekce zaměřené na růži, lze najít například zde: www.sephora.cz/…chloe-chloe/ Tady si přijde na své každý milovník kosmetiky a parfémů.
Parfém vybírejte podle příležitosti, pro kterou ho chcete použít. Zdroj: Canva
Jak vybrat ideální parfém s příměsí růže
Výběr parfému z růží závisí především na tom, jaký dojem chcete vytvářet a v jakých situacích budete vůni používat. Růže může být jemná i výrazná, proto je důležité zaměřit se na její kombinace a celkový charakter kompozice.
Pokud preferujete lehkost, sáhněte po svěžích zelených růžích.
Pro romantický efekt volte růži s pižmem nebo vanilkou.
Na večerní příležitosti jsou ideální hlubší orientální kombinace.
Minimalistické vůně ocení moderní čisté růže bez příměsí.
V teplejších měsících fungují lépe citrusově laděné parfémy z růže.
Proč růžové parfémy nikdy nevyjdou z módy
Vůně z růží jsou nadčasové, protože dokážou spojit tradici s moderním pojetím parfumerie. Každá generace si v nich nachází něco jiného. Díky své univerzálnosti se růže objevuje i v luxusních niche parfémech nebo v populárních designer vůních.
Růže má navíc jedinečnou schopnost přizpůsobit se aktuálním trendům. V minulosti byla spojována především s těžšími, pudrovými a velmi ženskými kompozicemi, dnes ji parfuméři často odlehčují citrusy, pižmem nebo zelenými tóny. Díky tomu působí moderně, svěže a oslovuje i ty, kteří dříve květinové vůně nevyhledávali. Zároveň ale neztrácí svou typickou eleganci a hloubku, která z ní dělá jednu z nejvýraznějších ingrediencí v parfémovém světě.
Dalším důvodem její popularity je také emoční rovina. Růže je symbolem lásky, krásy a harmonie, což se přirozeně promítá i do vnímání vůně. Parfémy s růží tak často vyvolávají pocit luxusu, klidu a sebevědomí. Právě tato kombinace tradice, variability a emocí zajišťuje, že jsou růžové vůně stále aktuální a žádané.
Parfémy z růže si udržují své pevné místo na trhu díky schopnosti neustále se proměňovat a zároveň si zachovat svůj charakter. Ať už preferujete jemné, svěží nebo výrazné vůně, růže vždy nabídne variantu, která dokonale podtrhne vaši osobnost i styl.
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2026/800/169/dd/213639-parfem.jpg?3" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Skladování sezónního oblečení: Pravidla, díky kterým mu zásadně prodloužíte životnost]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/pravidla-pro-skladovani-sezonniho-obleceni/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/pravidla-pro-skladovani-sezonniho-obleceni/</guid>
<category><![CDATA[Jak na šatník]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Jak na šatník]]></dc:subject>
<pubDate>Sun, 23 Feb 2025 11:33:00 +0100</pubDate>
<description><![CDATA[1. Připravte oblečení na uskladnění
Oblečení by mělo být vyprané a pořádně vysušené. Zbytky vlhkosti by mohly způsobit vznik plísní či flíčky a pot by zas během týdnů až měsíců mohl nenávratně zničit látku. Žádoucí, byť ne úplně nutná, je oprava oblečení jako zašití dírek a povolených švů, přišití knoflíků nebo oprava zipu. Totéž platí i o žehlení – není to vyloženě nutnost, ale tím, že žehlička vyrovná vlákna a odstraní nežádoucí mikroorganis...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[1. Připravte oblečení na uskladnění
Oblečení by mělo být vyprané a pořádně vysušené. Zbytky vlhkosti by mohly způsobit vznik plísní či flíčky a pot by zas během týdnů až měsíců mohl nenávratně zničit látku. Žádoucí, byť ne úplně nutná, je oprava oblečení jako zašití dírek a povolených švů, přišití knoflíků nebo oprava zipu. Totéž platí i o žehlení – není to vyloženě nutnost, ale tím, že žehlička vyrovná vlákna a odstraní nežádoucí mikroorganismy, připraví oblečení na optimální uskladnění.
Jak připravit boty?
Boty důkladně vyčistěte, případně vyperte. Je důležité, aby i podrážky byly čisté. Pokud jsou sešlapané, zvažte nové podražení u ševce. Následně je můžete i naimpregnovat vhodným prostředkem – záleží, z jakého materiálu boty jsou. Vnitřky vycpěte starými novinami, aby boty držely tvar. Kozačky a vyšší boty lze vycpat speciálními stojany, ale vystačíte si i s rozstřiženou PET lahví. Opora zajistí, že materiál na kozačce zůstane natažený a nepopraská. Boty lze zavěsit také na ramínka – možností je poměrně hodně.
Dejte pozor na jemné materiály, nešetrným uložením by se mohly snadno poškodit. Zdroj: FAVI.cz
2. Podle typu oblečení zvolte správný způsob uskladnění
Jednotlivé druhy oblečení vyžadují různé způsoby skladování:
Pro prostorově objemnější kousky jako bundy (a to zejména péřové), vesty a oblečení na zimní sporty je ideální skladování ve vakuových pytlích. Díky nim můžete zmenšit objem i více než o polovinu.
Delikátní tkaniny jako kašmír nebo hedvábí vyžadují jemné zacházení – uskladněte je v látkových pytlích, které je nepoškodí.
Ostatní oblečení a doplňky můžete skladovat v plastových boxech, které jsou relativně levné a zároveň obsah efektivně chrání před vlhkostí, plísněmi a škůdci.
Boty je nejvhodnější skladovat v původních krabicích. Sice zaberou víc místa, ale zase máte jistotu, že budou „dýchat“, což je zejména u kožených nutné pro zachování dlouhé životnosti.
Vakuové pytle i různé boxy a organizéry do skříně najdete na FAVI, kde si je můžete vyfiltrovat i podle požadovaných rozměrů. Pokud plánujete koupi šatní skříně, doporučujeme si promyslet, co v ní chcete mít a dle toho vybírat, jestli bude jen policová, nebo by měla disponovat i šuplíky, případně vyjíždějícími drátěnými koši. To vám výrazně zvýší komfort při každodenním používání skříně.
3. Naskládejte oblečení do vhodných úložných boxů
Nyní přichází čas připravené oblečení a doplňky uložit do vybraných boxů a pytlů. Pokud jste oblečení vyžehlili, už ho máte složené v úhledných komíncích. Pokud ne, složte jej a pokuste se rukama vyhladit vlákna.
Do vakuových pytlů není potřeba oblečení až tak úhledně skládat – zásadní je pak pomocí vysavače vysát všechen vzduch z pytle. Tím vytvoříte uvnitř pytle vakuum, které v podstatě „zakonzervuje“ obsah.
K oblečení vložte například vonný sáček se sušenou levandulí. Krásně provoní a navíc ochrání proti škůdcům. Zdroj: Canva
4. Pojistěte se ochranou proti škůdcům
Dříve se používaly naftalinové kuličky, a to zejména proti molům a myším. Nyní v běžných drogeriích seženete šetrnější prostředky. Případně můžete zvolit jeden následujících z „non-toxic“ způsobů ochrany:
K oblečení přidejte hadřík s několika kapkami esenciálních olejů jako levandule, eukalyptus, rozmarýn, nebo máta. Ty odpuzují škůdce.
Do boxu vložte vonný sáček – látkový sáček naplňte sušenou levandulí, rozmarýnem, bobkovými listy či skořicí. Opět funguje jako odpuzovač škůdců.
Kousky cedrového dřeva u oblečení působí jako přírodní repelent.
5. Boxy uskladněte na vhodném místě
Stejně jako u trvanlivých potravin je ideální tmavé, suché místo, kde je celou sezónu zhruba stejná teplota. Vhodné jsou tedy horní police šatní skříně, šatna, případně sklep.
Zásadní je pohlídat si, že se na daném místě vlhkost pohybuje mezi 40 a 60 %. Je-li vyšší, už hrozí riziko výskytu roztočů a plísní. Příliš malá vlhkost ale také není žádoucí – může totiž trvale poškodit některá vlákna.
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2026/800/169/d4/213564-obleceni.jpg?4" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Objevte nejnovější kolekci minišatů Reserved. Letní inspirace, které uchvátí!]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/objevte-nejnovejsi-kolekci-minisatu-reserved/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/objevte-nejnovejsi-kolekci-minisatu-reserved/</guid>
<category><![CDATA[Kousky v šatníku]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Kousky v šatníku]]></dc:subject>
<pubDate>Mon, 22 Jul 2024 22:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Minišaty s volánky
Jedním z hitů kolekce jsou šaty s volánky, které dodají každé stylizaci romantiku a dívčí šarm. Jsou vyrobeny z lehkých materiálů, jako je viskóza nebo bavlna, a jsou ideální pro horké dny. V kolekci Reserved najdeme modely v různých barvách, jak klasických (např. bílá, černá), tak i výraznějších (např. červená, fuchsiová).
Minišaty s květinami
Květinové motivy jsou neodmyslitelným prvkem letní kreace. Reserved nabízí miniša...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Minišaty s volánky
Jedním z hitů kolekce jsou šaty s volánky, které dodají každé stylizaci romantiku a dívčí šarm. Jsou vyrobeny z lehkých materiálů, jako je viskóza nebo bavlna, a jsou ideální pro horké dny. V kolekci Reserved najdeme modely v různých barvách, jak klasických (např. bílá, černá), tak i výraznějších (např. červená, fuchsiová).
Minišaty s květinami
Květinové motivy jsou neodmyslitelným prvkem letní kreace. Reserved nabízí minišaty s květinami v různých vzorech a barvách, které přispěji k tomu, že se každá žena bude cítit výjimečně a svěže. Tyto šaty jsou ideální jak pro každodenní nošení, tak i pro elegantnější příležitosti.
S volánovými šaty značky Reserved neuděláte chybu. Zdroj: reserved.com
Minišaty s límečkem
Minišaty s límečkem jsou návrhem pro ženy, které ocení eleganci a jemnost. V kolekci Reserved najdeme modely s různými typy límečků, od klasických až po výrazné a zdobené. Tyto šaty se skvěle osvědčí jak do kanceláře, tak i pro formálnější příležitosti.
Minišaty s krajkou
Krajka je symbolem elegance a třídy. Minišaty s krajkovými detaily od Reserved jsou návrhem pro ty, které hledají jedinečný outfit na večer. V kolekci najdeme modely s krajkovými rukávy, výstřihem nebo spodní částí, které dodávají efekt rafinované smyslnosti.
Květinové minišaty jsou neodmyslitelně spjaté s létem. Zdroj: reserved.com
Minišaty s výstřihem do V
Pro ty, které chtějí zdůraznit své přednosti, připravila Reserved minišaty s výstřihem do V. Tento střih dodává postavě štíhlost a prodlužuje krk a zároveň dodává pocit lehkosti a svobody. K dostání jsou v různých variantách – od jednoduchých jednotných barev až po vzorované a zdobené doplňky.
Minišaty se lnem
V létě, když je horko, chceme nosit co nejvzdušnější oblečení, které nám poskytne pohodlí a oddech od horka. Len a léto jsou dokonalá kombinace. Výhodou lněného oblečení je, že skvěle saje vlhkost, takže se v lněném oblečení nebudete potit. Len umožňuje pokožce dýchat, je vzdušný, nezpůsobuje alergie a co je velmi důležité – chladí v horkých letních dnech.
V nabídce Reserved najdete různé zajímavé minišaty. Zdroj: reserved.com
Reserved je především vysoká kvalita materiálů a zpracování, široká škála vzorů a barev a také atraktivní ceny. Díky velké rozmanitosti, bez ohledu na svůj styl nebo preference, každá žena zde najde něco, co vyhovuje jejím individuálním potřebám.
Značka Reserved sleduje nejnovější módní trendy a pravidelně zavádí nové modely, proto se vyplatí navštěvovat její webové stránky a kamenné prodejny, abyste držely krok s nejnovějšími návrhy. Vyplatí se také věnovat pozornost promoakcím a výprodejům, díky nimž si lze pořídit stylové kreace za ještě výhodnější ceny.
Zveme vás k návštěvě webových stránek Reserved a do kamenných prodejen Reserved, kde objevíte plnou nabídku šatů pro nadcházející sezonu.
Komerční sdělení
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2024/800/169/33/212156-1.jpg?3" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Proč jsou lodičky na nízkém podpatku symbolem nadčasové elegance a ženskosti?]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/proc-jsou-lodicky-na-nizkem-podpatku-symbolem-nadcasove-elegance-a-zenskosti/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/proc-jsou-lodicky-na-nizkem-podpatku-symbolem-nadcasove-elegance-a-zenskosti/</guid>
<category><![CDATA[Jak na šatník]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Jak na šatník]]></dc:subject>
<pubDate>Tue, 18 Jun 2024 00:01:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Proč jsou lodičky na nízkém podpatku stále v módě?
Nízké podpatky slaví svůj velký návrat na přehlídková mola i do ulic, protože moderní žena hledá rovnováhu mezi stylem a každodenním komfortem. Tato obuv dokáže opticky prodloužitvaši postavu, ale zároveň vám umožní zvládnout náročné pracovní schůzky bez zbytečné únavy. Pokud si pořídíte kvalitní lodičky na nízkém podpatku, získáte kousek, který nepodléhá sezónním výstřelkům a zůstává aktuální...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Proč jsou lodičky na nízkém podpatku stále v módě?
Nízké podpatky slaví svůj velký návrat na přehlídková mola i do ulic, protože moderní žena hledá rovnováhu mezi stylem a každodenním komfortem. Tato obuv dokáže opticky prodloužitvaši postavu, ale zároveň vám umožní zvládnout náročné pracovní schůzky bez zbytečné únavy. Pokud si pořídíte kvalitní lodičky na nízkém podpatku, získáte kousek, který nepodléhá sezónním výstřelkům a zůstává aktuální po mnoho let. Váš krok bude díky nim působit pevně a velmi elegantně, což je vlastnost, kterou u extrémně vysokých jehel často postrádáme. Skvěle se kombinují s formálním kalhotovým kostýmem i ležérními džínami, čímž podtrhnou váš vytříbený cit pro detail.
Jak poznat skutečně pohodlné lodičky pro celodenní nošení?
Při výběru se zaměřte především na vnitřní stélku a měkkost materiálu, který by se měl přirozeně přizpůsobit tvaru vašeho chodidla. Ideální je, když podpatek směřuje přímo pod střed paty, čímž zajistí optimální rozložení tělesné váhy při každém kroku. Nezapomínejte, že i malý sklon vyžaduje správnou stabilitu, aby vás po celém dni stráveném na nohou netrápila záda. Při nákupu se vždy dívejte na provedení švů a kvalitu použité kůže, která dovolí pokožce volně dýchat i v teplejších dnech. Správně zvolená velikost je naprosto zásadní, protože noha nesmí v botě klouzat, ale ani být nepříjemně stlačená.
Výběr té správné obuvi usnadní několik osvědčených pravidel:
Vybírejte modely s polstrovanou stélkou pro maximální tlumení nárazů při chůzi.
Soustřeďte se na dostatečnou šířku špičky, aby prsty měly potřebný prostor.
Přednost dávejte přírodním materiálům, které se časem vytvarují podle vaší nohy.
Zkontrolujte, zda je podrážka vyrobena z protiskluzového materiálu pro tvé bezpečí.
Při výběru lodiček se soustřeďte na dostatečnou šířku špičky, aby prsty měly potřebný prostor. Zdroj: Canva
Kdy zvolit černé lodičky na nízkém podpatku jako základ šatníku?
Černá barva v kombinaci s nižším profilem boty představuje naprostý základ každého promyšleného šatníku, který vás nikdy nezradí. Tato varianta je ideální volbou, ať už se chystáte na důležitý pracovní pohovor, nebo na romantickou večeři při svíčkách. Když k nim přidáte vkusný doplněk, jako je třeba stylová crossbody kabelka, vytvoříte harmonický celek, který působí upraveně a velmi profesionálně.
Černé modely jsou výjimečné v tom, že jemně odpoutávají pozornost od drobných nedokonalostí a nechávají vyniknout celkovou siluetu. Můžete je nosit prakticky k jakékoli barvě oblečení, od neutrálních tónů až po výrazné vzory, které díky těmto botám krásně vyniknou.
V čem se liší značkové dámské lodičky na nízkém podpatku od levných variant?
Rozdíl mezi prémiovou obuví a masovou produkcí pocítíte už při prvním obutí, protože renomovaní výrobci dbají na anatomii lidské nohy. Pokud zvolíte osvědčené značky jako MEXX nebo Nine West, můžete očekávat precizní zpracování a skutečně dlouhou životnost použitých materiálů. Široký výběr produktů těchto značek najdete v internetovém obchodě Eobuv, kde si můžete vybrat přesně podle svého vkusu a aktuálních potřeb.
Kvalitní boty navíc perfektně doplní vaše oblíbené elegantní šaty na modivo.cz, čímž dodají celému outfitu punc luxusu a opravdové kvality. Pořízení prověřených značek se vám vrátí v podobě zdravých nohou a pocitu, že vypadáte naprosto skvěle v každé myslitelné situaci.
Pamatujte, že pravá elegance nikdy nekřičí, ale projevuje se skrze vaše vnitřní pohodlí a přirozený osobní šarm. Lodičky na nižším podpatku jsou jasným důkazem, že se nemusíte vzdávat své ženskosti ve prospěch praktičnosti, protože oba tyto světy se dají skvěle propojit. Stačí si vybrat pár, který skutečně souzní s vaší jedinečnou osobností, a vyrazit vstříc novým zážitkům s lehkostí. vaše chůze bude působit jistě, což si lidé ve vašem okolí okamžitě všimnou a ocení váš vkus.
Tento druh obuvi zůstane věrným společníkem po mnoho sezón, aniž by ztratil své původní kouzlo.
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2026/800/169/4d/213666-lodicky.jpg?3" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Nejvíce trendy barvy na zimu. Které z nich si vybrat?]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/nejvice-trendy-barvy-na-zimu/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/nejvice-trendy-barvy-na-zimu/</guid>
<category><![CDATA[Jak na šatník]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Jak na šatník]]></dc:subject>
<pubDate>Thu, 01 Feb 2024 00:01:00 +0100</pubDate>
<description><![CDATA[Navštívit můžete například Sportano, český e-shop s oblečením, kde to hýří všemi možnými barvami. Chystáte se třeba lyžovat?
Bundy a vesty
Zkuste si prohlédnout sekci Bundy a vesty: https://sportano.cz/…undy-a-vesty. Sportano má ve svém širokém sortimentu bundy a vesty pro muže i ženy. Bez obav si zde každý najde to svoje. Jste spíše tradičně ladění a neradi vyčníváte z davu? Můžete si zakoupit třeba bundu v černé, šedivé nebo krémové barvě.
N...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Navštívit můžete například Sportano, český e-shop s oblečením, kde to hýří všemi možnými barvami. Chystáte se třeba lyžovat?
Bundy a vesty
Zkuste si prohlédnout sekci Bundy a vesty: https://sportano.cz/…undy-a-vesty. Sportano má ve svém širokém sortimentu bundy a vesty pro muže i ženy. Bez obav si zde každý najde to svoje. Jste spíše tradičně ladění a neradi vyčníváte z davu? Můžete si zakoupit třeba bundu v černé, šedivé nebo krémové barvě.
Na tomto e-shopu naleznete bundy i vesty ve všech výše zmiňovaných kombinacích. A ještě ke všemu od světových značek jako North Face, Napapijri nebo třeba Patagonia. To samé platí pochopitelně také pro dámy. Pokud jste více konzervativní a máte svůj styl, tak barvami jako je šedá, černá nebo například tmavě zelená, nikdy nic nezkazíte. Určitě zaujmete svým šarmem v kombinaci s krásně barevně laděným zimním outfitem.
Pokud patříte mezi více extravagantní lidi a nevadí vám být středem pozornosti, i pro vás jsou v této sekci zajímavé barevné možnosti. Když si zvolíte modrou, oranžovou, červenou nebo žlutou, nikdy nešlápnete vedle. Těmito sebejistými barvami jistě zaujmete své okolí.
Na Sportanu naleznete oblečení i obuv pro muže i ženy. Zdroj: pixabay.com
Turistická obuv
Jste aktivní a milujete turistiku a nemůžete se jí vzdát ani v zimním období? Prohlédnout si je můžete třeba na: https://sportano.cz/…lezecke-boty. I vy si na Sportanu najdete to své. Pánské lezecké boty se zde pohybují od velmi přijatelných cen až po špičkové kousky určené pro opravdové profesionály. Pokud jste muž, tak oceníte klasické barevné varianty bot jako: černá, šedivá nebo tmavě modrá. Je možné, že jste více odvážným typem, a tak zde naleznete i zelenou, světle modrou, svítivě oranžovou nebo třeba žlutou.
S rozmanitostí značek, kterou tento e-shop nabízí, si vybere opravdu každý milovník zimní turistiky. Značky jako Adidas, Salewa, HOKA, Lee Cooper a mnoho dalších. Vybere si opravdu každý, i ten nejnáročnější zákazník.
Volba je jen na vás
Na místě je také zvážit kontrast mezi bundou a botami. Záleží na každém, zda zvolí konzervativní barvy, které spolu vzájemně ladí nebo zvolí více odvážné kombinace barev, které zaujmou na první pohled. Pokud nakoupíte na tomto e-shopu, tak rozhodně neuděláte chybu. Nabízí opravdu všechny barevné kombinace, a to od teplejších barev a po ty studenější.
Vše je jen na vašich preferencí. Vámi zvolený outfit odráží vaši osobnost a ukazuje ji okolí.
Komerční sdělení
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2024/800/169/46/211550-nejvicetrendybarvynazimuktereznichsivybrat-1.jpg?5" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Jak podpořit zdraví u nehtů, které se pyšní gelovou manikúrou?]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/jak-podporit-zdravi-nehtu/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/jak-podporit-zdravi-nehtu/</guid>
<category><![CDATA[Praktické rady]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Praktické rady]]></dc:subject>
<pubDate>Mon, 08 Jan 2024 00:01:00 +0100</pubDate>
<description><![CDATA[Zdraví nehtů jako priorita
Základem krásných nehtů je pečlivá péče a pozornost věnovaná jejich zdraví. Pravidelná hydratace, vyvážená strava a dostatek vitaminů jsou základem pevných a krásných nehtů. Je však také důležité vyhýbat se agresivním chemikáliím a pravidelně udržovat nehtovou kůžičku.
Gelová úprava nehtů - dlouhotrvající krása
Gelová úprava nehtů je moderní metoda, která umožňuje dlouhotrvající a krásný vzhled nehtů. Gelové laky jso...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Zdraví nehtů jako priorita
Základem krásných nehtů je pečlivá péče a pozornost věnovaná jejich zdraví. Pravidelná hydratace, vyvážená strava a dostatek vitaminů jsou základem pevných a krásných nehtů. Je však také důležité vyhýbat se agresivním chemikáliím a pravidelně udržovat nehtovou kůžičku.
Gelová úprava nehtů - dlouhotrvající krása
Gelová úprava nehtů je moderní metoda, která umožňuje dlouhotrvající a krásný vzhled nehtů. Gelové laky jsou odolné vůči odlupování a praskání, což znamená, že vaše nehty budou vypadat svěže a upraveně déle než s tradičními laky na nehty.
Lampa na nehty - tajemství rychlého zaschnutí
Klíčovým prvkem úspěšné gelové úpravy je speciální lampa na nehty. Tato lampa na nehty využívá technologii LED nebo UV záření k rychlému zaschnutí gelové vrstvy. Díky tomu není potřeba dlouhého čekání, a vy si můžete okamžitě užívat své nové nehty.
Pokud jste nováček v oblasti gelové úpravy nehtů, je dobré si osvojit několik tipů. Je důležité postupovat podle návodů na laku a lampy, abyste dosáhli optimálních výsledků.
Ochrana přirozeného nehtu
I když je gelová úprava skvělou volbou pro dlouhotrvající vzhled, je nezbytné pamatovat na péči o přirozený nehet. Pravidelné odpočívání od gelových vrstev a používání vyživujících olejů na nehty může pomoci udržet nehty zdravé a silné.
Celková péče o zdraví a krásu nehtů zahrnuje jak vnitřní péči, tak i používání moderních technologií. Gelová úprava nehtů a lampa na nehty se staly nepostradatelnými nástroji pro milovnice krásných nehtů. A pamatujte, zářící nehty nejsou pouze estetickým prvkem, ale také znakem toho, že si své zdraví ceníte.
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2024/800/169/39/211448-jak-na-dokonale-upravene-nehty.jpg?4" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Nové přihlašování na Módním pekle? Bude to změna, ale vlastně se nic neděje]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/nove-prihlasovani-na-modnipeklo-ucet-idnes/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/nove-prihlasovani-na-modnipeklo-ucet-idnes/</guid>
<category><![CDATA[ostatní]]></category>
<dc:subject><![CDATA[ostatní]]></dc:subject>
<pubDate>Wed, 06 Dec 2023 15:19:00 +0100</pubDate>
<description><![CDATA[Co vás čeká za změny?
Jediná změna se týká těch, kteří se na web přihlašují pomocí přezdívky. Nadále nebude možné přihlašování pomocí kombinace přezdívky a hesla. Doporučujeme proto zapamatovat si svůj registrační e-mail. Najdete ho na v Nastavení svého profilu.
Změna tedy znamená, že každý uživatel bude mít k 2.1.2024 aktivovaný svůj Účet iDnes s přihlašovacími údaji z Módního pekla. Přihlašovací údaje zůstávají stejné.
Možné bude nově jen př...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Co vás čeká za změny?
Jediná změna se týká těch, kteří se na web přihlašují pomocí přezdívky. Nadále nebude možné přihlašování pomocí kombinace přezdívky a hesla. Doporučujeme proto zapamatovat si svůj registrační e-mail. Najdete ho na v Nastavení svého profilu.
Změna tedy znamená, že každý uživatel bude mít k 2.1.2024 aktivovaný svůj Účet iDnes s přihlašovacími údaji z Módního pekla. Přihlašovací údaje zůstávají stejné.
Možné bude nově jen přihlašování pomocí kombinace registračního e-mailu a hesla na Módní peklo.
Nebude možné přihlásit se pomocí přezdívky. K přihlášení využijte svůj registrační e-mail.
Zapomněli jste svůj registrační e-mail?
To není problém. Již nyní vám e-mail zobrazujeme v Nastavení na vašem profilu. Pokud si jej přesto nezapamatujete, chystáme pro vás nový nástroj. Ten bude součástí nové přihlašovací stránky. S pomocí vaší přezdívky a hesla vám e-mail sám vyhledá.
Zapomněli jste ke starému e-mailu heslo a již dávno ho nepoužíváte? Ani to není problém, k přihlášení vám stačí jen e-mailová adresa a přihlašovací heslo Módního pekla.
Kde bude snazší registrace?
Účet iDnes umožní uživatelům jednotné přihlašování na weby skupiny Mafra. Podmínkou funkčnosti jednotného přihlašování pomocí Účtu iDnes je registrace na konkrétním webu. Pokud registraci na webu dosud nemáte a máte o ni zájem, bude pro vás registrace nově mnohem jednodušší bez dalšího ověřování. Snadněji se tak zaregistruje například na weby: iDNES.cz, Lidovky.cz, Expres.cz, MF DNES, Lidové noviny, TÉMA, JenProCasopisy.cz, Óčko.tv, eMimino.cz , Labužník.cz, Arome.cz , Vitalion.cz a další.
Pro ty, co zájem o registraci na dalších webech skupiny Mafra nemají, se nic nemění. Vytvořením Účtu iDnes se nikde nevytváří žádný další uživatelský profil. Aneb - když si založíte Účet iDnes, zůstane vám profil pouze tam, kde jste si ho již založili, nikde jinde.
Co je dobré znát
Účet iDnes – místo, kde bude možné spravovat své registrační údaje, registrační e-mail a heslo. Na tento účet má přístup jen vlastník účtu, ostatním uživatelům se údaje Účtu iDnes nezobrazují.
Profil Módní peklo – místo, kde si spravujete svůj profil na Módním pekle, tj. to, co se zobrazuje ostatním uživatelům.
Profil iDnes – na něj máte přístup po registraci na iDnes. Pokud již registraci na iDnes máte, bude záležet na tom, zda je registrační e-mail shodný s registračním e-mailem na Módním pekle. Pokud budou stejné, budete se na oba weby přihlašovat stejným Účtem iDnes. Pokud máte různé registrační e-maily, budete mít dva Účty iDnes, pro každý web jiný.
Výsledkem je, že s jedním Účtem iDnes se můžete prezentovat na Módním pekle jako Musa007, zatímco na iDnes.cz diskutovat jako Ing. Drahomíra Musilová.
Nejčastější otázky a odpovědi
Jak bude vypadat přihlašování na Módním pekle přes Účet iDnes?
Funkčně si to představte jako přihlašování pomocí Facebook či Google loginu. Jakmile máte Účet iDnes založený, můžete se pomocí něj snadno přihlásit na kterýkoliv web skupiny Mafra, na kterém máte registraci. Zároveň je registrace na kterýkoliv web skupiny Mafra mnohem snazší a bez dalších návazných ověřování.
Všichni uživatelé (tj. každý, kdo má aktuálně své platné přihlašovací údaje), budou mít Účet iDnes vytvořen automaticky. Znamená to, že při změně přihlašování se pro ně proces přihlašování změní jen opticky, tzn. bude mít nové přihlašovací prostředí. Vše ostatní zůstane funkční jako dosud.
Jaké osobní údaje budou evidovány v Účtu iDnes a kde si je mohu spravovat?
Účet iDnes neeviduje žádné osobní údaje kromě registračního emailu a hesla. Správu Účtu iDnes najdete na url https://ucet.idnes.cz/. Údaje na účtu jsou dostupné pouze vlastníkovi účtu a adminovi. Nově budete moct v rámci účtu automaticky požádat např. o změnu registračního e-mailu.
Představte si Účet iDnes jako klíč (Módní peklo jako zámek). Když někde najdete klíč, není na něm napsáno, komu patří, jak vypadá ani kolik je mu let. Účet iDnes („klíč“) pouze odemyká přístup k webům, jako je Módní peklo a další. Tam už mohou být naprosto odlišné osobní údaje.
Veškeré údaje, které se budou zobrazovat ostatním uživatelům, si nastavíte v konkrétním profilu konkrétního webu. Vytvoření profilu je podmíněno registrací na webu tak jako dosud.
Změní se nějak profil uživatele na Módním pekle? Uvidí ostatní uživatelé můj registrační e-mail? Nebo jiné informace, které uvádím na jiných webech Mafry?
Nezmění, profil uživatele Módního pekla zůstane v podobě, v jaké je nyní. Ostatní uživatelé váš registrační e-mail neuvidí. Ten vidíte jen vy, vlastník účtu a admin. Ostatní uživatelé neuvidí ani žádné jiné informace, které sdílíte na jiných webech. Weby mezi sebou data v profilech nesdílejí.
Bude možné přihlásit se pomocí kombinace přezdívky a hesla?
Bohužel, nově nebude možné přihlašování přezdívkou, pouze e-mailem. Pro případ, že si nebudete pamatovat svůj registrační e-mail, vytvoříme pomocnou stránku. Na té získáte svůj registrační e-mail pomocí zadání přezdívky a hesla.
Pokud mám stejný registrační e-mail pro iDnes i Módní peklo, bude na webu vidět můj e-mail? Na profilu iDnes se e-mail zobrazuje.
Profil Módního pekla bude nadále zobrazovat informace tak, jak jste byly zvyklí dosud. Svůj přihlašovací e-mail vidí jen vlastník profilu a admin. Pokud již máte přihlášení na iDnes, záleží, zda u obou registrací máte stejný e-mail. Nicméně, ani na profilu iDnes se ostatním uživatelům registrační email nezobrazuje.
Pokud máte stejný email, budete mít jednotné přihlašování. Přezdívky/jména/profily ale zůstanou pro každý web oddělené, obsahy spolu propojené nebudou. S pomocí Účtu iDnes se jen přihlásíte, profil Módního pekla i profil na iDnes budou stále oddělené a stejné, i všechny informace, které o vás uživatelé na vašem profilu konkrétního webu zjistí. Weby mezi sebou nesdílí žádný obsah, sdílí pouze přihlašovací údaje.
Znamená to, že váš profil na Módním pekle i profil na iDnesu zůstanou stejné, jak vypadají teď. K údajům uvedeným u Účtu iDnes má přístup jen vlastník účtu.
Pokud máte jiný registrační e-mail na iDnes a jiný na Módním pekle, budete mít dva různé Účty iDnes. Pomocí obou se budete moct přihlásit na Módní peklo i na iDnes. Pro oba budete moci získat i profily na obou webech. V tomto případě ale upozorňuji na podmínky užití webu, jednalo by se o duplicitní účty. Něco jiného je přijít a číst obsah, něco jiného je účast v soutěžích a testováních, tam je duplicita problém. Nezneužívejte, prosím, duplicity k vícenásobným výhrám v soutěžích. Pokud duplicitní účet téhož uživatele odhalíme, výhry nebudou odeslány.
K čemu je tato změna dobrá?
Usnadní vám pohyb na webech Mafry, kde po vás nebudeme znovu a znovu požadovat stejné schválení reklamní cookie. Pokud budete mít zájem o registrace na další weby Mafry, bude pro vás proces registrace snazší, bez dodatečného ověřování e-mailů. Nám umožní předávat si s dalšími weby jednoduše reklamní cookie a umožní přizpůsobit web požadavkům legislativy EU.
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2023/800/169/c9/211331-zmena-prihlasovani-na-modnim-pekle.jpg?3" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[10 módních specialit českých mužů]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/10-modnich-specialit-ceskych-muzu/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/10-modnich-specialit-ceskych-muzu/</guid>
<category><![CDATA[Muži]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Muži]]></dc:subject>
<pubDate>Thu, 13 Feb 2020 00:00:00 +0100</pubDate>
<description><![CDATA[Nastoupil jsem do letadla z Bruselu do Prahy a došlo mi, že jsem si let opravdu nespletl. Po nějakém čase v zahraničí na mě speciality v oblékání českých mužů řvaly zásadně hlasitěji než obvykle.
Francouzský styl neexistuje, ten český je ale až moc reálný – jeho základním střihem je nezájem. Necháváme nákupy na někom jiném, archivujeme nenositelné oblečení, je nám jedno, jak co skombinujeme. Situace se sice zlepšuje, ale pořád je nad čím krout...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Nastoupil jsem do letadla z Bruselu do Prahy a došlo mi, že jsem si let opravdu nespletl. Po nějakém čase v zahraničí na mě speciality v oblékání českých mužů řvaly zásadně hlasitěji než obvykle.
Francouzský styl neexistuje, ten český je ale až moc reálný – jeho základním střihem je nezájem. Necháváme nákupy na někom jiném, archivujeme nenositelné oblečení, je nám jedno, jak co skombinujeme. Situace se sice zlepšuje, ale pořád je nad čím kroutit hlavou.
Přítelkyně = osobní nákupčí
„Já tomu oblečení nerozumím, mně nakupuje přítelkyně.“ Tahle věta se dá s jistými nuancemi zaslechnout často. Přítelkyně umí nakupovat, protože je žena, má na to ty geny. Takže nakoupí i svému příteli, protože ho má „ve voku“. Jeden ze základních úrazů českých mužů je ten, že jim nezáleží na tom, co mají na sobě. Oblečení jako komunikační kanál se tu pořád moc nenosí.
Boj s rozmary počasí
Minulé léto bylo vedro, hezkých čtyřicet ve stínu a lokálka směr sobotní oběd u babičky neměla klimatizaci. Když jsem se podíval na průvodčího, který žádal jízdenku, chvilku jsem musel přemýšlet, jestli jsem na Mácháči nebo fakt v dopravním prostředku. Pán si rozepnul košili a vyvalil piváka na světlo boží (o tom bude ještě řeč).
Zneuctění uniformy i vkusu ale šokovalo asi jen mě. Čeští muži mají skvělou schopnost bojovat s nepřízní počasí – když sluníčko pálí, je potřeba si svléknout co nejvíc svršků i mimo zahradu. Druhý extrém přichází v zimě, kdy se ukazuje, že sportovní čepice ozvláštněná logem výrobce je tím pravým doplňkem ke kabátu. Není a nikdy nebude.
Břicho na odiv
Pivní pupík můžeme směle zařadit mezi módní doplňky. Průšvih je, že ho nejde večer sundat. Nikde jsem neviděl, že by muži stavěli svá břicha tak moc na odiv jako u nás. Chápu, že za každým pivákem je pořádná investice a že časem získává na velikosti (to prostě hodinky nebo boty nedokážou), ale musíme jeho přítomnost zvýrazňovat zakasaným trikem?
Túra po městě
Pohorky jsou nové rejoicky. Je mi jasné, že když si člověk koupí boty za několik tisíc, chce je ukázat. Ale prosím pěkně ne na Národní třídě. Když jsem vytáhl do hor v polobotkách, byl jsem za hlupáka a uznávám to. Proč ten, kdo si vyjde do centra města v botách od Quechua je považován za demokrata, který se vysmívá společenským pravidlům…
Sešitý rozparek na kabátu
Svíčková se taky nejdřív musí uvařit, než se sní. Rozparek na kabátu se musí před prvním nošením rozstřihnout. Upřímně by mě zajímalo, proč k tomu v Česku nedochází?
Batoh + kabát
Obecně kabát představuje velkou neznámou. Často se k němu chováme jako k bundě… a pak to podle toho vypadá. Mým nejoblíbenějším doplňkem ke kabátu hned po skejťácké kšiltovce je sportovní batoh zářící barvami a odrazkami, ze kterého visí dvacet naprosto nezbytných popruhů.
Pořádní chlapi nosí kabelky
Češi jsou gentlemani. Pouštíme sednout starší generaci, držíme dveře ženám a svým protějškům ochotně nosíme kabelky. Poslední bod je špatně. Ženská kabelka muži do ruky nepatří. I kdyby do ní dáma nacpala deset kilo kamení, je to čistě její rozhodnutí, za nějž si sama – doslova – ponese následky. Na ulici bychom tak pány s birkinkami potkávat neměli.
Nepadnoucí džíny
Vybrat džíny je martyrium. Jen málokdo z tohohle mučení vyjde bez úhony. Většina z nás skončí s moc volnými nebo naopak upnutými džíny. Za oboje může jedna jediná ale pořádná chyba. Odmítáme odejít z obchodu bez toho, abychom věc „vyřešili“. Džíny je ale zkrátka potřeba řešit i třeba víckrát po sobě, než najdeme ty, které padnou.
Kotníčkové ponožky
Ty neviditelné vypadají jako do balerinek, na tom se shodneme. Ale proč je tedy prodávají i ve velikosti 43-46? Přesně proto že bílé kotníčkové ponožky nejsou univerzální a mají jasný účel: měly by se nosit jedině na sport. Neviditelné ponožky by pak měly skončit v teniskách do města, v mokasínech a koneckonců mohou zmizet i v klasických polobotkách.
Strach
Bát se sice přestáváme, ale hrdinové nejsme. Při nákupech často přemýšlím, co by na daný kousek oblečení řeklo okolí. Vysloužil bych si nějaký stereotypy hezky živený pohled? Možná komentář? Pořád nás pronásleduje obava z názoru lidí v okolí a když se osmělíme, musí to být hromadně. A potom dojde k takovým tragédiím, jako byla v půlce nultých let celoplošná obliba růžových svetrů nebo poměrně nedávný návrat teplákových souprav.
Co by podle vás neměli čeští muži nosit?
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/09/189612-chlapi-cesi-proste-umi-zazarit-zdroj-ninetomorrows-shutterstock.jpg?5" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Módní nákupčí: Povolání snů, nebo hrůzy?]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/modni-nakupci/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/modni-nakupci/</guid>
<category><![CDATA[Návrháři a značky]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Návrháři a značky]]></dc:subject>
<pubDate>Wed, 26 Jun 2019 00:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Jak vypadají nákupčí?
Mám chuť napsat, že jsou vystresovaní a stále vystresovanější. Nákupčí má totiž za úkol určit, čeho se kolik koupí. Má tedy zodpovědnost, zda se bude zboží dobře prodávat a někdy tedy i přímo za to, zda firma přežije další sezónu či nikoliv.
Musí najít ten správný koktejl vizuálně atraktivních oděvů podle posledních trendů, které nalákají zákazníka do obchodu, a dobře padnoucích základních kousků šatníku za přijatelnou ce...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Jak vypadají nákupčí?
Mám chuť napsat, že jsou vystresovaní a stále vystresovanější. Nákupčí má totiž za úkol určit, čeho se kolik koupí. Má tedy zodpovědnost, zda se bude zboží dobře prodávat a někdy tedy i přímo za to, zda firma přežije další sezónu či nikoliv.
Musí najít ten správný koktejl vizuálně atraktivních oděvů podle posledních trendů, které nalákají zákazníka do obchodu, a dobře padnoucích základních kousků šatníku za přijatelnou cenu, které si zákazník koupí.
Být nákupčím tedy znamená, že máte rozvinutý smysl pro estetiku, dokážete se nacítit na vašeho zákazníka a předvídat, co si za půl roku koupí. K tomu potřebujete ještě skvěle ovládat Excel a různé propočty s maržemi, daněmi a slevami. Chce to určitě i manažerské zkušenosti, protože budete mít nejspíš k ruce alespoň malý tým. A neobejdete se ani bez vyjednávacích schopností, které se vám hodí na schůzky s dodavateli ohledně plateb a doručení.
Móda plná estrogenu
Jako všude v módním prostředí, nákupčí jsou většinou ženy a gayové. Byznysmeni, kteří se rozhodli s butikem s luxusním zbožím vydělat miliony, chodí do showroomů v doprovodu svých tichých, hubených a dokonale upravených žen.
Docela jiné prostředí panuje třeba ve streetové nebo sportovní módě. V showroomech nebo na veletrzích nákupčí vidí celou kolekci včetně doplňků a na základě prototypů objednávají v jakých barvách a velikostech jim dané zboží do obchodu za půl roku dorazí.
Přečtěte si rozhovor s Alex Monhart, nejen o streetových veletrzích
Nákupčí = designér?
„Nakupovat“ se ale nechodí ani do showroomů, ani na veletrhy (tam se vyráží jedině za informacemi o trendech a na průzkum konkurence). S rozmachem rychlé módy v posledních třiceti letech totiž vznikl ještě jeden typ nákupčích – módní řetězce teď mají vlastní designéry a vyvíjejí vlastní kolekce, proto nepotřebují nakupovat kolekci u jiných značek.
Je to aktuálně nejúspěšnější obchodní model na trhu, zatímco multibrandové butiky a obchodní domy jsou na úpadku. Tito nákupčí spolupracují na finální podobě nové kolekce s návrhářkou a technoložkou.
Jejich harmonogram se skládá zejména z cestování. V rámci průzkumu trhu létají do světových metropolí, kde nakupují u konkurence pro inspiraci. Minimálně dvakrát do roka obletí Jihovýchodní Asii, kde sídlí jejich dodavatelé. Jednají s nimi o obchodních podmínkách, o vývoji oděvů pro aktuální kolekci.
Zní to jako sen. A pokud zrovna letíte s kolegyní, s kterou si rozumíte a jste vlastně kamarádky, může to být velmi příjemná cesta. Většinou jsem se ale od nákupčích dozvěděla, že se na cestách cítí sami. V hotelu v průmyslové zóně, kde stěží někdo umí anglicky a na bílé pláže je na míle daleko. V jednacích sálech bez oken a s kulturou natolik odlišnou, že hlasitě prdět během obchodního jednání je běžné a přijatelné. Své partnery často neviděli třeba měsíc. Kombinování kariéry nákupčí ve velké firmě s rodinným životem se blíží nemožnému.
Takže kdo z vás by to bral?
Doporučujeme další Kamilin článek ze zákulisí módy: Jak fungují slevy a proč na nich obchody bohatnou?
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2019/800/169/83/192299-byt-modnim-nakupcim-neni-dar-ale-spis-prokleti-autor-foto-garnet-photo-shutterstock.jpg?5" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Jak vypadá módní deziluze]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/modni-deziluze/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/modni-deziluze/</guid>
<category><![CDATA[Návrháři a značky]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Návrháři a značky]]></dc:subject>
<pubDate>Fri, 17 May 2019 00:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Celý svět se zrychlil a stoupenci nejednoho průmyslu vám budou tvrdit, že je to těžká rachota. Móda je jedním z nich a má svá specifika. Některá milujeme, některá proklínáme. Pravdou ale zůstává, že móda je stále naší láskou a vášní a nabízí snové posty, za které by „miliony lidí vraždily“.
Nemoci skryté za pozlátkem
Navzdory všemu tomu lesku je módní průmysl plný bídy – depresí, antidepresiv, závislostí na alkoholu a drogách, zničených rodin ...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Celý svět se zrychlil a stoupenci nejednoho průmyslu vám budou tvrdit, že je to těžká rachota. Móda je jedním z nich a má svá specifika. Některá milujeme, některá proklínáme. Pravdou ale zůstává, že móda je stále naší láskou a vášní a nabízí snové posty, za které by „miliony lidí vraždily“.
Nemoci skryté za pozlátkem
Navzdory všemu tomu lesku je módní průmysl plný bídy – depresí, antidepresiv, závislostí na alkoholu a drogách, zničených rodin i životů.
O svou temnou historku se nedávno podělila slavná street fotografka Garance Doré, která se před deseti lety dostala na pomyslný vrchol kariéry. Alespoň zvenku to tak vypadalo. Dostávala pozvánky na všechny fashion weeky a do první řady na ty nejlepší přehlídky. Spousta lidí by udělala cokoliv za výsady, kterých se jí dostalo, ona však na svém vrcholu začala propadat depresím.
Přestalo ji bavit se nastrojovat na společenské události. Přestalo ji bavit hladit po srsti velká ega arogantních lidí a řešit takové blbosti, jako kde bude na přehlídce sedět. Cítila na sobě jen velkou tíhu a tlak, který je kolem celé její profese vytvořen. Navzdory jasným signálům jejího těla a psychiky dál přesvědčovala sama sebe, že tohle je super život a ona se ho nevzdá. Brzy musela toto přesvědčení udržovat pomocí antidepresiv až do okamžiku, kdy přišel kolaps.
Garance Doré se dnes o své zážitky může podělit. I o to, že si kvůli módě, kariéře a fashion weekům nestihla včas pořídit vytoužené dítě a už ho nikdy nebude mít navzdory všem podstoupeným detoxům a umělým hormonům. Jsou ale příběhy, které se dozvíme už jen z novin a knih. Třeba o depresích a sebevraždě miláčka davů Alexandra McQueena nebo o pádu Johna Galliana, který v deliriu vykřikl nějaké antisemitské nadávky a do 24 hodin byl odstraněn z veřejného prostoru a umístěn do odvykacího zařízení.
Pach peněz a zvratků
Lidé, kteří slouží módě, to prostě nemají lehké. Ten tlak je ohromný. Tlak být nejlepší, nejvýraznější, nejkreativnější, nejhubenější, nejkrásnější, nejpreciznější. Od té doby, co se z tohoto kreativního průmyslu stal business, se situace zhoršila – teď musíte být navíc ještě nejrychlejší, technologicky nejaktualizovanější a s nejostřejšími lokty a charakterem. K velkým egům se v posledních letech přidala ještě korporátní politika, tlak na výkon, prodej a obrat.
Ačkoliv se tato charakteristika rozchází se zdravým rozumem nebo dokonce základy lidskosti, jsme dál ochotni tím vším být, jen abychom se stali součástí toho divadla. To tvoří samozřejmě přetlak na straně zájemců o práci v módním průmyslu. Výsledkem je, že mezi všemi profesními odvětvími se právě v módě stěží dočkáte finanční odměny za stáž.
Všem už přijde normální, že záchodky ve velkých fashion domech po polední pauze smrdí zvratky, protože velká část ženského osazenstva jde oběd poslušně vyzvracet ve jménu štíhlé linie. A že hadříky mají stále pochybnější kvalitu i původ. A ačkoliv toho má spousta lidí plné zuby a občas se stane, že někdo opustí svůj vysněný post, fashion školy praskají ve švech a miliony lidí jsou dál připraveny zabíjet za snové pozice v módním průmyslu.
Toužili jste někdy pracovat v módním průmyslu?
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2019/800/169/0e/191550-moda-je-plna-lesku-driny-a-psychickych-potizi-zdroj-dean-drobot-shutterstock-inc.jpg?8" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[REPORTÁŽ: Jak se šije oblečení (nejen) pro surfaře]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/reportaz-get-up-stand-up/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/reportaz-get-up-stand-up/</guid>
<category><![CDATA[Obchody, e-shopy]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Obchody, e-shopy]]></dc:subject>
<pubDate>Sun, 12 May 2019 00:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Při cestování po Střední Americe jsem narazila na módní značku Get Up Stand Up, která rozhodně stojí za pozornost – nejen díky tomu, že její kousky jsou více než slušivé a už ve výloze ve vás probouzí chuť si sjet svou první vlnu. Značka se ale především zaměřuje na ekologickou, ručně šitou módu.
Vítejte v obchodě značky Get Up Stand Up.
Exkurze do fér světa
Vstupuji do obchodu a prohlížím si barevné bikiny, dekorativní surfařská prkna, bavlně...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Při cestování po Střední Americe jsem narazila na módní značku Get Up Stand Up, která rozhodně stojí za pozornost – nejen díky tomu, že její kousky jsou více než slušivé a už ve výloze ve vás probouzí chuť si sjet svou první vlnu. Značka se ale především zaměřuje na ekologickou, ručně šitou módu.
Vítejte v obchodě značky Get Up Stand Up.
Exkurze do fér světa
Vstupuji do obchodu a prohlížím si barevné bikiny, dekorativní surfařská prkna, bavlněná trička a stylové čepice. Připadám si spíše jako někde v Kalifornii než v malém městě León ve vnitrozemí Nikaraguy. Už podle zavěšených surfařských prken je jasné, že pláž je velmi blízko.
Surfař Marcos Pereira z Brazílie si na pláži Poneloya, která leží necelou půlhodinu od města León, založil svou školu surfingu. Ve městě si nechal potisknout prvních pár triček s logem školy. „Některé daroval svým klientům, ostatní prodal během několika dní. Poptávka ho překvapila, o trička byl velký zájem. Jen o rok později už otevřel svůj první obchod právě tady ve městě León,“ vypráví mi usměvavá Francis.
Švadlena Francis pracuje ve firmě už tři roky a je spokojená.
Spolu s dalšími pěti zaměstnanci ručně šije oděvy v malých dílnách přímo za prodejnou. „Marcos se rozhodl mít pod kontrolou celý proces výroby. Veškeré oblečení vyrábíme tady. Od střihu látek přes šití až po potisk,“ vysvětluje Francis a nabízí mi prohlídku dílny. Nadšeně souhlasím. Ačkoliv mám oblečení plnou skříň a momentálně jednu krosnu, kromě batikování triček na základní škole jsem nikdy proces výroby oblečení neviděla.
I v prostoru dílny se odráží latinskoamerická kultura.
Stylová ekologie
Nejprve jdeme do skladu látek. „Šijeme ze zbytků. Tyto látky jsme nakoupili od velkých firem, které šijí v daleko větším množství. Naše filozofie je však neplýtvat a oděvy tak vyrábíme z toho, co zbylo,” říká moje průvodkyně.
V protější místnosti už je slyšet rachot šicích strojů. Koukám se pod hbité prsty ševce, pod jehož jehlou zrovna vzniká spodní díl plavek. Seznamuji se s Jaimem, který mi ukazuje, jak se stříhají látky s přesností na milimetr.
Velké firmy by se látek zbavily, Get Up Stand Up jim tak dodává druhý dech.
Z šicí dílny přecházíme na finální stanoviště, kde se oděvy potiskují. Tiskař na látku přiloží rám s fólií, na které je kýžený vzor. Na speciální stěrku nanese barvu a fólii, která je propustná jen v místě vzoru, s ní přetře. Proces je nutné opakovat třikrát. Poté se vzor přejede horkým vzduchem, přežehlí a na závěr na 20 sekund zapeče v troubě.
Každý kousek je ruční výroby, drobné nedokonalosti jsou pihou krásy.
„Neprodukujeme tolik jako jiné firmy, které si oblečení nechávají vyrábět například v Číně po tisících kusech. My denně zvládneme ušít 40 až 50 triček a potisknout asi 70,” ukončuje moji soukromou prohlídku Jaime, který ve firmě pracuje několik let. A nestěžuje si. Dostává pravidelně zaplaceno, firma mu poskytuje zdarma lekce angličtiny a podporuje ho v profesním růstu.
Jaime je se svou prací spokojený, dostává férové podmínky i lekce angličtiny.
Etický přístup jak k módě, tak i k zaměstnancům není v Nikaragui bohužel zatím zcela běžný. Země navíc minulý rok prodělala silnou politicko-ekonomickou krizi, po níž následovaly krvavé protesty a mnoho lidí ztratilo práci. Je tak skvělé vidět, že i přes ztížené podmínky se některé firmy snaží dělat něco jinak. Get Up Stand Up se to zatím vyplácí. Ačkoliv musela minulý rok propustit polovinu zaměstnanců, svoje oděvy začala vyvážet do Kostariky, El Salvadoru, na Havaj a v Evropě na značku můžete narazit v Portugalsku.
Spousta vzorů nadchne nejen surfařskou komunitu.
Naděje budoucnosti
Firma samozřejmě není jediná, která funguje tímto způsobem. Existují desítky podobných, které se snaží podnikat ekologicky, eticky a společensky odpovědně. V rozvinutých západních zemích je to ale přece jen snazší než v těch rozvojových, kde lidé musí denně čelit daleko těžším výzvám, než zda si koupit etické oblečení, či to vyrobené v Bangladéši.
Oblečení koupíte v sousedních zemích Nikaraguy nebo také v Portugalsku.
U nás se tématice udržitelné módy věnuje například excentrická módní návrhářka Petra Ptáčková. Pro značku Footshop vytvořila kolekci zero waste, při které nevznikl žádný odpad, propojila se i s nadnárodní reklamní společností Eyelevel. Z jejích starých reklamních bannerů ušila originální módní kousky.
Podobných projektů naštěstí přibývá a jsou nadějí, že jednou snad přestanou mít nálepku výjimečnosti, ale stanou se naprosto běžnou součástí módního průmyslu.
Přečtěte si také článek Jak funguje upcycling v Čechách?
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/a1/191217-u-techto-plavek-si-muzete-byt-jisti-ze-vznikly-ve-ferovem-prostredi.jpg?8" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Špatná velikost podprsenky škodí postavě i zdraví]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/spatna-velikost-podprsenky-hyzdi-postavu-a-skodi-zdravi/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/spatna-velikost-podprsenky-hyzdi-postavu-a-skodi-zdravi/</guid>
<category><![CDATA[Jak na šatník]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Jak na šatník]]></dc:subject>
<pubDate>Tue, 30 Apr 2019 00:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Nákup podprsenky nemusí být nutné zlo
Nevím, jak vy, ale já nákupy spodního prádla prostě nesnáším. Vždycky to má stejný průběh. Do kabinky nanosím krásné vyztužené podprsenky a modlím se, aby mi alespoň jedna z nich sedla. Po pěti minutách přichází první vlna zoufalosti, po deseti se mi chce brečet. Na druhý den si stěžuju v práci kolegyni a mám, co dělat, abych nevybouchla vzteky ve chvíli, kdy se svou hrudí velikosti 80E, prohlásí „Hele, co...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Nákup podprsenky nemusí být nutné zlo
Nevím, jak vy, ale já nákupy spodního prádla prostě nesnáším. Vždycky to má stejný průběh. Do kabinky nanosím krásné vyztužené podprsenky a modlím se, aby mi alespoň jedna z nich sedla. Po pěti minutách přichází první vlna zoufalosti, po deseti se mi chce brečet. Na druhý den si stěžuju v práci kolegyni a mám, co dělat, abych nevybouchla vzteky ve chvíli, kdy se svou hrudí velikosti 80E, prohlásí „Hele, co je malý, to je hezký!“
Každá se potýkáme s něčím. Jedna s malými, druhá zase s velkými ňadry… a málokdy jsme spokojené s tím, co nám příroda nadělila. Některé si nechají „přenadělit“ plastickým chirurgem, ostatním nezbývá nic jiného, než si vypomoci dobrým prádlem. Se správnou velikostí podprsenky získá vaše postava okamžité body navíc. Prsa se zvednou, tím se uvolní oblast pasu a vy opticky zeštíhlíte.
Špatný výběr se může projevit nejen na vzhledu, ale také na zdraví. Zvláště u žen s velkým poprsím hrozí bolesti krční páteře, ramenou i celých zad. Špatná šířka kostic zase nemusí dělat dobře prsní žláze nebo podpažním uzlinám. Nehledě na to, že chybně zvolená podprsenka lehce způsobí pravé módní peklo… Tady se slečna sekla ve všem: velikosti, typu i barvě.
Na co si dát pozor při nákupu?
S jednou velikostí podprsenky na celý život nevystačíte. Ženské tělo se mění a málokterá z nás si uchovává stejnou váhu po mnoho let. Stačí jen 3kilogramový výkyv ručičky na váze a vaše velikost už může být úplně jiná. Proto je dobré se čas od času znovu přeměřit. Se správnými mírami a znalostí, čeho si při vybírání podprsenky všímat, najdete tu pravou.
1. Obvod
Pokud si myslíte, že ramínka nesou váhu vašich ňader, pak jste na omylu. Tenhle úkol má z 80 % obvod. Tedy měl by mít, jenže k tomu musíte vybrat jeho správnou velikost. Zadní díl podprsenky musí přiléhat, ale zároveň vám nesmí bránit v dýchání. Obvod má být v pravém úhlu k pažím a zapínání podprsenky ve stejné výšce jako střed mezi košíčky.
Zadní část by neměla jít od těla odtáhnout na víc než 3 prsty. Pokud zvednete ruce nahoru a podprsenka nezůstane na místě, je vám obvod příliš velký.
Tip: Zkoušenou podprsenku zapínejte na první háčky (nejvolnější variantu). Časem totiž může obvod povolit a je potřeba mít možnost ho zmenšit.
Zadní část obvodu podprsenky musí perfektně sedět. Zdroj: Astratex.cz.
2. Košíčky
U košíčků existují dvě varianty problému: buď jsou velké, nebo malé. Velké košíčky poznáte tak, že okraje podprsenky odstávají od ňader, z malých zase poprsí „přeteče“. Pozor si dejte i na dolní část košíčků. Prs by ji měl úplně vyplňovat. Samozřejmě nic není pevně dáno, a tak je možné, že i přes správně zvolenou velikost vám podprsenka nesedne. V takovém případě je důležité vyzkoušet jiný střih, který se lépe hodí k vaší postavě.
Špatná velikost košíčků škodí zdraví i kazí postavu. Zdroj: Astratex.cz.
3. Kostice
Kostice jsou podporou pro poprsí, i u nich je tedy důležité si všímat, zda těsně obepínají prsy. Přední část podprsenky rozhodně nesmí odstávat, ale sedět na těle. Kostice by měla vždy směřovat doprostřed podpaží.
Jak se vyhnout kabince?
V první řadě existují tabulky velikostí, které vám napoví, ve druhé speciální poradna, jakou má Astratex. Jako jedna z mála zohledňuje nejen míry, ale i věk, typ postavy nebo tvar prsou. Správnou velikost víte okamžitě. Navíc vám napoví i vhodný střih. Pokud se stane, že prádlo přesto nesedne, můžete ho poslat zpět a eshop vám vrátí peníze. Takže žádné zkoušení v kabince, ale pěkně v soukromí domova.
Zdá se, že dopracovat se ke správně padnoucí podprsence je tak trochu věda. Ve skutečnosti je k ní ale cesta snadná. Jak říká Markéta Lojdová z e-shopu Astratex.cz: „To nejdůležitější, co pro sebe a správnou podprsenku můžete udělat, je důkladně a přesně se změřit. V tom je celé tajemství úspěchu. Podívejte se na naše krátké video. Zjistíte, že na tom opravdu nic není a zvládne to každá z nás.“
A co vy a vybírání podprsenek? Je to pro vás boj, nebo vám nevadí?
Článek vznikl ve spolupráci s Astratex.cz.
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/ac/190913-vyberte-si-krasne-pradlo-at-uz-mate-jakykoliv-typ-postavy-zdroj-astratexcz.jpg?5" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Proč velké módní značky najednou milují sekáče]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/modni-znacky-second-hand/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/modni-znacky-second-hand/</guid>
<category><![CDATA[Nákupy]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Nákupy]]></dc:subject>
<pubDate>Fri, 26 Apr 2019 00:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Do první třídy jsem nastoupila v roce 1995 a měla jsem tam dvě nejlepší kamarádky. Obě bydlely ve vedlejším vchodě, obě měly psa a obě se jmenovaly Tereza. Lišily se především v tom, jaké nosily oblečení. Jedna z Terezek nás pravidelně okouzlovala značkovými věcmi, které měly barvu zářivější než Azurit. Druhá Terezka chodila v oblečení po starší ségře a ze sekáče, což „značková“ Terka jednou okomentovala slovy, že obnošené věci by na sebe nikd...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Do první třídy jsem nastoupila v roce 1995 a měla jsem tam dvě nejlepší kamarádky. Obě bydlely ve vedlejším vchodě, obě měly psa a obě se jmenovaly Tereza. Lišily se především v tom, jaké nosily oblečení. Jedna z Terezek nás pravidelně okouzlovala značkovými věcmi, které měly barvu zářivější než Azurit. Druhá Terezka chodila v oblečení po starší ségře a ze sekáče, což „značková“ Terka jednou okomentovala slovy, že obnošené věci by na sebe nikdy nevzala. Duchapřítomná Monika (v touze patřit k high society) se samozřejmě uchechtla a sama mlčela. Neměla totiž nejmenší ponětí, kde jí maminka nakupuje oblečení.
Jsem si naprosto jistá, že bohatější Terka tehdy papouškovala větu své mámy, ale my její vyjádření braly jako nastavení normy – sekáčové věci rovná se ostuda chudých.
O čtvrt století později zažívá oblečení z druhé ruky hotový boom. Secondhandové věci najdete všude včetně internetu a především se začalo mluvit o dopadu textilního průmyslu na životní prostředí. Obnošené oblečení v roce 2018 obléká různorodá vrstva obyvatelstva včetně těch, kteří by se do něj dříve nikdy neoblékly, a vyrůstá generace, která oblečení z druhé ruky považuje za to správné.
Toho si všímají i velké módní značky. Na vlastní kůži/rozpočet/PR totiž cítí, že se nad jejich pověstí stahují mračna a že pokud nezareagují, mohou v následujících letech přijít pěkně na buben.
Když fast fashion zahlédne potenciál
Velcí hráči jako H&amp;M nebo Zara už nemohou ignorovat stoupající zájem o téma udržitelnosti. Od roku 2013, kdy se zřítila textilka Rana Plaza, se zvedla vlna pozornosti, která sice ještě zcela nezměnila módní průmysl, ale dostatečně otevřela (bohužel dost krvavě) oči západnímu světu, že námi nošené oblečení oblečení stojí pár šupů a k tomu pot a dřinu.
Férové podmínky zaměstnanců, ekologické dopady pěstování bavlny nebo nakládání s neprodaným oblečením jsou témata, která zajímají stále více zákazníků, influencerů a velkých médií. A toho se značky bojí.
PR značky je jedna věc, ale jakmile se začne změna zákazníkova chování projevovat na jeho útratě, nastává čas přizpůsobit celou strategii firmy. Kamenné obchody se mimo jiné potýkají s tím, že lidé utrácejí stále víc online nebo že dávají přednost menším výrobcům, kteří mají marketing postavený na HLP (zkratka pro novinářský pojem hluboký lidský příběh). Tomu velcí hráči pochopitelně nemohou konkurovat… zato si všimli velké mezery, která čeká právě v oblečení z druhé ruky. Pohled do budoucna mluví jasně – podle letošního výzkumu thredUp můžeme očekávat, že sekáčový byznys se během následujících 5 let dvojnásobí.
Zdroj: https://www.thredup.com/resale
Ekolog jen v dotazníku?
Trochu si posvítíme na data ze zmiňovaného výzkumu thredUp, což je mezinárodní e-shop se sekáčovým oblečením. Jejich výsledky mě zabavily na desítky minut, nejdéle jsem se zasekla u demografických údajů.
Asi vás po úvodu nepřekvapí, že výzkum potvrdil, že obliba věcí z druhé ruky stoupá. V roce 2017 se vyjádřilo 47 % žen, že nakoupilo sekáčové oblečení nebo by se tomu nebránilo. O pouhé dva roky později se stejně rozhodlo 64 % z nich.
Nejvíc mě zaujalo, že o použité oblečení mají největší zájem mileniálové a jejich prarodiče. Dává to smysl. Zatímco babička je zvyklá přešívat a využívat věci do roztrhání, její vnučka bere nákup v sekáči jako vyjádření své životní filozofie. Růst v oblibě sekáčového oblečení nejvíce stoupá právě ve věkové kategorii 18–37 let. Za vším hledej internet, ale o tom až později.
Dalším zajímavým tématem, které výzkum řešil, je rostoucí zájem o ekologické zázemí značek. V roce 2013 na ni bralo ohled 57 % respondentů, zatímco o pět let později hrálo roli pro 72 % dotazovaných.
Tady bych jen poznamenala, že je vhodné brát výsledky s odstupem. Nesmíme zapomenout, že zadavatel výzkumu thredUp je e-shop s obnošeným šatstvem, čili je v jeho zájmu, aby nadšení pro sekáčové oblečení v grafu rostlo. Druhá důležitá věc – přiznejme si, že v dotaznících se každý dělá trochu lepší, než ve skutečnosti je. A tak když má HáeMko nebo Primark výprodeje, s chutí tam naběhnou i ti, kteří se písemně dušovali za ekologické značky.
Na druhou stranu, velké značky očividně získávají podobné výsledky v průzkumech zákaznického chování, když vyhlašují druhou šanci vlastnímu oblečení. Byznys je čeká v sekáči!
Zdroj: https://www.thredup.com/resale
Silný střední proud
Všimněme si, kdo reaguje na poptávku lidí po obnošeném oblečení. Jsou to mainstreamové značky, u kterých nakupují davy (typickými zástupci je Zara, H&amp;M nebo třeba i Adidas). Ti nejsou udavači trendů, ale jejich šikovnými sledovateli. Jednoduše řečeno fungují podle oblíbené hlášky našich maminek „Když vyskočí Franta z okna, vyskočíš taky?“ Z principu svého podnikání si tedy nikdy netroufnou být lososem, co plave jako jediný proti proudu. Na to jsou v sázce miliony dolarů a tisíce pracovních pozic.
Proto právě jejich stoupající zájem o udržitelnější módu (která zatím může působit spíš symbolicky) je podle mě dobrou známkou a potvrzením, že změna přichází zespodu, tedy od nás zákazníků. K řešení ekologické otázky by firmy nepřistoupily, pokud by to pro ně znamenalo snížení tržeb – musí vidět černé na bílém, za co jsou zákazníci ochotní utrácet peníze. Když se nakupující přesune na internet, značka investuje miliony dolarů, aby měla vlastní e-shop. Navíc jak je vidět na grafu níže, značky fast fashion zřejmě nebudou tratit; tmavě růžový výsek ukazuje, že si během 20 let polepší o dvě procenta. A ukořištěním sekáčového trhu bohatě obohatí své tržby.
Zdroj: https://www.thredup.com/resale
Díky, internete!
Rodiče nás učili, že nemáme poslouchat nikoho cizího, ale s internetem v kapse je všechno jinak. Teď se bez okolků ubytujeme v cizím baráku, sedneme k neznámému řidiči do jeho auta nebo si oblékneme šaty, které minulou sezónu nosil někdo jiný.
Máme k dispozici spoustu informací na jeden klik a jsme silně ovlivňovaní lidmi, které osobně neznáme a oni neznají nás. Zmiňovaný výzkum thredUp uvádí, že s našimi šatníky mimo jiné zatočila Marie Kondo. Poté, co její uklízecí reality show odvysílal Netflix, se svět zbláznil do redukování svého majetku, počínaje šatníkem. Japonská uklízecí bohyně (která považuje kumulování komínků za nepraktické) učí lidi zbavit se zbytečností, žít šťastněji a vybírat si do svého života věci, které nám přinášejí štěstí. A zdá se, že triko ušité horkou bangladéšskou jehlou, přináší štěstí stále méně lidem.
Nesmíme také zapomenout na takzvaný efekt Meghan Markle, tedy celebrit a influencerů preferujících udržitelnou módu. Jakmile nám naše modly ukazují, že je cool nosit věci po babičce, rádi si takové chování osvojíme taky a sebevědomě si ho obhájíme před svým okolím. Už se nebojíme být divný, protože ona „divnost“ byla právě prohlášena za normální. Samy slavné osobnosti nemají co ztratit – a pro módní značky jsou právě ony ideální testovací králíci.
Sekáče proto už dávno nejsou ty lehce páchnoucí krámky na maloměstě, které po dvou letech zkrachují. Proměnil se náš pohled na obnošené oblečení a cesty, jak se k němu dostáváme. Například můj vlastní šatník zaznamenal velký obrat se vznikem Vinted, tehdy ještě hezky česky zvaným VotočVohoz. Zadám třeba „tmavě zelený rolák vel. 36“ a rázem si tento kousek vytáhnou ze šatníku desítek holek po Česku… prostě sláva internetu. Tak uvidíme, jak bude vypadat ta druhá míza od značek rychlé módy.
P.S. Letos máme sraz se základkou… tak třeba dojde i na nákupy v sekáči.
Zdroje
thredUP’s Annual Resale Report
H&amp;M a Zara mají problém. Lidé čím dál víc nakupují použité oblečení
publikace Cirkulární móda od INCIEN)
Vnímáte, že se mění vaše nákupy? Sledujete původ oblečení víc než dřív?
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/c3/191101-zdroj-taboga-shutterstock-inc.jpg?8" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Shopping v cizině: Jak se obléknout za západní valuty]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/nakupy-v-cizine/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/nakupy-v-cizine/</guid>
<category><![CDATA[Nákupy]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Nákupy]]></dc:subject>
<pubDate>Sun, 21 Apr 2019 00:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Nákupy v zahraničí měly vždycky punc luxusu…
…ať už se jelo na čumendu do Milána, nebo si něco koupit do Drážďan. I když se člověk vrátil na dědinu se zbožím, které by pořídil i v nákupáku na Čerňáku, pocit, že obchody na Západě nabízejí lepší zboží, byl k nezaplacení.
Taky jsem si prošel obdobím masových nákupů, kdy jsem bral všechno, co bylo ve slevě a mým teenage očím to přišlo alespoň zpola nositelné. Chvíli jsem tak oblékal tričko s Buddh...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Nákupy v zahraničí měly vždycky punc luxusu…
…ať už se jelo na čumendu do Milána, nebo si něco koupit do Drážďan. I když se člověk vrátil na dědinu se zbožím, které by pořídil i v nákupáku na Čerňáku, pocit, že obchody na Západě nabízejí lepší zboží, byl k nezaplacení.
Taky jsem si prošel obdobím masových nákupů, kdy jsem bral všechno, co bylo ve slevě a mým teenage očím to přišlo alespoň zpola nositelné. Chvíli jsem tak oblékal tričko s Buddhou nebo mikinu s nápisem, že mytí aut je nejlepší práce (nesnáším auta), a kolem třináctého roku mého života mi matka zakázala do školy nosit tričko s nápisem „Sex, drugs and rock’n’roll“, které stálo v NewYorkeru, tehdejší Mekce vkusu, 149 korun.
Hon na slevy jsem pořádal i za hranicemi. Nezapomenu, jak jsem se jednou v Barceloně vypravil na konec města, abych zjistil, že tamní Primark je velký zhruba jako vietnamský obchod u babičky na maloměstě a s nabídkou to není o nic lepší. Nakonec jsem si odtamtud přitáhl jedny džíny, abych neodcházel s prázdnou. To přeci z Primarku nejde! Ještě párkrát jsem podobný výlet do západních nákupáků podnikl a vždycky jsem si odnášel plnou tašku, která se nakonec proměnila ve zklamání.
Barcelonské prozření
Co mi ale v šatníku zůstalo, byly jedny fialové boty, které jsem si koupil prakticky omylem u barcelonské pláže. Pořídil jsem je v zapadlém obchodě, který mezi restauracemi s paellou působil dost nepatřičně. Prodávala v něm starší paní a v nabídce měla jen pár typů bot, zato v nepřeberném množství barev. Z pláže jsem tak odcházel s fialovými kotníkovými botami. To se jen tak nepodaří. Když jsem se o několik let později do Barcelony vrátil, moje první kroky vedly do zapadlého obchodu u pláže. Naštěstí ho nezavřeli, paní tam pořád pracovala a já si mohl pořídit další pár kotníčkových bot ušitých ve Španělsku.
Ty nejlepší suvenýry jdou vyprat
Došlo mi, že nakupování v zahraničí je opravdu skvělé, ale nikdy se nesmí proměnit v depresi a nesmíte se u něj zapotit. Měl by to být zážitek a člověk by si neměl odnést něco, s čím brzy vytře podlahu.
Navíc jsem sentimentální a rád se dojímám nad vzpomínkami. V době, kdy nás Marie Kondo učí, jak co vyhodit, a pojem optimalizace se vztahuje i na naše životy, je příjemné utéct k věcem, které nejsou jenom praktické. Často se stěhuji a tohle kočování mi osekalo repertoár věcí na nezbytné minimum i bez Marie Kondo. Namísto vystavování předmětů, na které sedá prach, tahám vzpomínky na sobě. Oblékám si je.
Pro nákupy na cestách jsem si vytvořil svoje vlastní pravidla, díky kterým si téměř vždy přivezu něco nového a zajímavého.
Nemířím na nákupy
Čekám, že si mě věci najdou samy. Zatím se jim to daří. V mysli mám, že si chci něco pořídit, ale rozhodně tomu nepodřizuji plány. Když jsem byl v Riu, vyrazil jsem na místní tržiště Saara, kde najdete úplně všechno (trochu se bojím, co to v Brazílii vlastně znamená). Vrátil jsem se s blikajícím Kristem Spasitelem a jednou bundou, ušitou v Indii, ale dostatečně barevnou a šílenou tak, aby odpovídala brazilskému duchu.
Šel jsem na nákupy, ale základním rozdílem mezi Saarou a výletem do Drážďan byl fakt, že jsem věděl, že můžu odejít s prázdnou a vzpomínat na Saaru jako na místo plné barev, lidí a brazilského chaosu.
Indická bunda z Ria? Autentická jako pravý brazilský chaos.
Přesto hledám
Jednu věc se snažím kupovat prakticky vždy a seženu ji v kdejakém krámku – jsou to nášivky, v ideálním případě nažehlovací. Ze svojí džínové bundy, která ve slevách v Zaře nestála ani pětistovku, vytvářím album vzpomínek. Nemusí to být nášivky s vlajkami, vlastně se nášivka nemusí ani vztahovat k místu, kde jste ji pořídili. Třeba velké M na bundě je z muzea umění v Limě a Madonna zase z blešáku v Santiagu de Chile. Nosím tak vzpomínky na cesty neustále u sebe a bunda s nášivkami je stejně nadčasová jako černý rolák, takže z módy nevyjde.
Nášivky jsou mimochodem skvělý konverzační ice breaker.
Zaměřuji se na doplňky
Pokud něco kupuji, spíš se jedná o doplňky. Jsou menší, lehčí, líp se cpou do kufru, což je velice podstatné, když přijde na lámání chleba u vážení zavazadel při check-inu. A potom vás nebude mrzet, když si je na sebe nevezmete často. Mám kšiltovku s inckými motivy, španělský šátek s výraznými vzory a růžemi, univerzitní batoh se znakem školy. Čekají na mě ve skříni, až je jednou do měsíce vytáhnu na světlo boží.
Výrazné doplňky sice nebudete nosit denně, ale o to víc vyniknou.
Chci tradice
Nemusíte z Mnichova přitáhnout dirndl, ale každý region má svou tradiční módu, kterou by byla škoda nechat jen místním. A nemusí se jednat jen o konkrétní výrobky – můžete zapátrat po materiálech.
Už jsem psal o svojí lásce k vlně z alpaky. Pokud se do Peru ještě podívám, rozhodně zapátrám po dalších kouscích z alpačí vlny. Osvědčil se mi zájem o místní způsob oblékání, o tradice a o materiály. V takovém Portugalsku se zase dobře nakupují boty, protože si na ně místní potrpí a ševcovské řemeslo tu má dlouhou tradici.
Stačí zapátrat a nákupy v zahraničí nebudou jen otročinou. Tak slevám a hlavně pěkným úlovkům zdar!
Co si ze zahraničí vozíte vy?
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/5d/190959-nakupujte-v-zahranici-chytre-a-s-rozmyslem-zdroj-pixabay.jpg?7" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Pomoc! Partner se obléká fakt příšerně]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/partner-se-priserne-obleka/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/partner-se-priserne-obleka/</guid>
<category><![CDATA[Muži]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Muži]]></dc:subject>
<pubDate>Fri, 12 Apr 2019 00:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Kamkoliv s ním jdete, musíte se přemáhat, aby se vám zamilovaný úsměv nezkroutil do omluvné a bolestivé grimasy, která dává okolí jasně najevo: „Vidím to také, ale jsme spolu příliš krátce na to, abych mu říkala, co má a nemá nosit. Přece nejsem jeho matka.“
Kráska a zvíře
I tak uvnitř trpíte. Milujete ho. Nejvíc nahého. Ze začátku vztahu jeho příšerný vkus tolik nevnímáte, oblečení na sobě beztak většinu času nemáte ani vy. Jakmile ale vyleze...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Kamkoliv s ním jdete, musíte se přemáhat, aby se vám zamilovaný úsměv nezkroutil do omluvné a bolestivé grimasy, která dává okolí jasně najevo: „Vidím to také, ale jsme spolu příliš krátce na to, abych mu říkala, co má a nemá nosit. Přece nejsem jeho matka.“
Kráska a zvíře
I tak uvnitř trpíte. Milujete ho. Nejvíc nahého. Ze začátku vztahu jeho příšerný vkus tolik nevnímáte, oblečení na sobě beztak většinu času nemáte ani vy. Jakmile ale vylezete z postele a jdete společně na oběd, na drink nebo nedej bože na večeři, působíte jako kráska a zvíře. Vy v elegantních šatech a botách na podpatku, on v outdoorovém oblečení, které „nebudeš tomu věřit” nosí už pátým rokem a pořád drží. Není nad kvalitní materiály. A tohle vybledlé tričko má rád. Už s ním něco zažilo.
Tato teorie vám sice lichotí, protože po právě probíhajícím mučení vás bude muset milovat až do smrti, ale stejně byste nejradši všechny outdoorové firmy zakázala za páchání zločinů proti lidskosti.
Plán s jeho šatníkem
Mně trvalo pět let, než se partner rozhodl (dobrovolně!) zbavit přesně tří velmi oblíbených kusů oděvů, které jsem nenáviděla. Bez toho, aniž bych mu ohavné oblečení někdy vyčítala nebo se mu posmívala, že vypadá jako strašák do zelí. Považuji to za jeden ze svých životních úspěchů.
Nebudu vám lhát, je to vytrvalostní běh na dlouhou trať plný překážek, pastí, lstí, potu a dřiny. Partner nesmí mít pocit, že se ho snažíte měnit nebo se za něj stydíte. A vy za žádnou cenu nemůžete přiznat, že je to tak trochu pravda.
Válečná strategie
Prozradím vám pár kroků, jak se mi ho podařilo nenásilně přimět, aby místo triček z tábora, kde dělal vedoucího, začal nosit košile. Jak se zbavil fleecové mikiny s dírou na břiše a vytahanými rukávy, které něžně říkal svetřík. Jak přestal nosit vybledlou kšiltovku, která bývala červená možná někdy v jednom z jeho minulých životů.
1. K narozeninám, k Vánocům, k výročí a třeba i na Den Země dostal vždy nějaký „měkký dárek“. Hezké tričko, slušivou košili, kravatu (co kdybychom náhodou šli do divadla?) či jednoduchý svetr.
2. Zcela náhodou se velmi záhy naskytla příležitost, kam by si dárek mohl obléknout. Pokud se tak stalo, radostně jsem vykřikovala, jak mu to náramně sluší a obdivně jsem si jej prohlížela.
3. Zdůraznila jsem, jak se mu v novém oblečení krásně rýsují svaly, a naoko jsem žárlila na kolemjdoucí ženu, o které jsem tvrdila, že se po partnerovi se zájmem otáčela.
4. Velmi opatrně jsem občas prohodila, že takové věci by měl nosit častěji.
5. Jakmile jsme spolu začali bydlet, nenáviděné hadry jsem jaksi vždy zapomněla dát do pračky a ležely na dně prádelního koše několik týdnů, případně měsíců.
6. Při troše štěstí na staré věci zapomněl a oblíbil si nové oblečení.
Poznámka: Pokud opět vytáhl vybledlé tričko odněkud z pekel horoucích, smutně jsem poznamenala, že už dlouho neměl to ode mě. Poté se scénář opakoval od bodu číslo 2.
Happy end
Partner si tak k novým věcem postupně vytvořil vztah a staly se těmi, které podle jeho požadavků „s ním něco zažily”. Můžu jen doufat, že podobná válečná strategie bude fungovat, až i tyto věci časem vyblednou, objeví se na nich díra a spadnou do kategorie „co si to kriste pane zase vzal na sebe”.
Jak se vám podařilo proměnit partnerův šatník? Nebo patříte mezi ty šťastné, jejichž muž má vkus?
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/e8/190866-shutterstock1258146166.jpg?4" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Tříčtvrťáky jsou zpátky, toužím zpět po chladu]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/panske-trictvrtaky/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/panske-trictvrtaky/</guid>
<category><![CDATA[Muži]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Muži]]></dc:subject>
<pubDate>Thu, 04 Apr 2019 00:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Tříčtvrťáky vstoupily do našich šatníků a nevyhnul se jim nikdo, má je každý český strejda. Taky jsem jich pár vlastnil. Nebyly to ani obyčejné kraťasy, ani obyčejné kalhoty. Byly to prostě tříčtvrťáky. Tehdy jsem je považoval za vrchol vkusu.
Stal se z nich fenomén, který se po zimě vrací do českých ulic každý rok o něco dříve. Globální změně klimatu tak vděčíme i za to, že tříčtvrťáky vídáme už v březnu a loučíme se s nimi až koncem října. N...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Tříčtvrťáky vstoupily do našich šatníků a nevyhnul se jim nikdo, má je každý český strejda. Taky jsem jich pár vlastnil. Nebyly to ani obyčejné kraťasy, ani obyčejné kalhoty. Byly to prostě tříčtvrťáky. Tehdy jsem je považoval za vrchol vkusu.
Stal se z nich fenomén, který se po zimě vrací do českých ulic každý rok o něco dříve. Globální změně klimatu tak vděčíme i za to, že tříčtvrťáky vídáme už v březnu a loučíme se s nimi až koncem října. Nejvíc ladí s bílými ponožkami. Ideálními materiály pro jejich výrobu jsou bledě modrá sepraná džínovina a kostkované plátno v tradici poctivých českých rejoicek.
Ke tříčtvrťákům chovám ve svém srdci téměř stockholmský syndrom. Co by to bylo za jaro, kdybych na mužských nohou neuzřel color-blocking ve schématu sportovní ponožky-kus nohy-tříčtvrťáky? Vždycky mi dojde, že teď už bude teplo… ale za jakou cenu?
Proč milujeme tříčtvrťáky?
Tříčtvrťáky se objevily po druhé světové válce a v dámské módě se pro ně vžilo jméno Capri kalhoty. Pamatuji si, jak jsem se na počátku nultých let díval do katalogu, odkud si moje babička objednávala oblečení, a Capri kalhoty mi uvízly v paměti. Možná kvůli názvu, možná díky tomu, že je zásilková společnost nabízela v neodolatelných pastelových odstínech. Capri umožňovaly ženám jít s dobou. Byl to stejný případ, jako když se z halenky najednou stal top.
Tenhle svěží vítr dorazil i do pánského šatníku a Češi objevili výhody tříčtvrteční délky kalhot. Stejně jako se v anglickém světě Capris proměnily v manpris, i u nás jsme si původní ženský název upravili do chlapácké podoby.
Protože jsem byl hrdým nositelem tříčtvrťáků minimálně na začátku milénia, uznávám, že tyhle kalhoty/kraťasy mají několik neodolatelných výhod. Skvěle schovají bílé nohy, ale přitom v nich není takové vedro jako v obyčejných kalhotách. Pro fajnšmekry se pak šijí s různými vychytávkami, jako je stahování na gumičku schované v lemu kalhot. Často je můžeme zahlédnout z lehoučké bílé (bohužel téměř průsvitné) látky nebo v neodolatelné khaki barvě, která ladí s naší láskou k pěším túrám. Česká povaha jásá a náš vnitřní kutil jásá ještě víc, když se v obchodě objeví odepínací kalhoty, ze kterých během chvíle vytvoříte kraťasy nebo tříčtvrťáky. Takový vylepšovák jsme si museli zamilovat. Tři v jednom a nesejde na tom, jak moc jsou zipy pro odepínaní jednotlivých částí vidět. STRAŠNĚ.
Dámské tříčtvrteční kalhoty na tom nejsou lépe. Přečtěte si Adin článek Tříčtvrteční fenomén »
Co o nás říkají?
Tříčtvrťáky můžeme považovat za výraz nevkusu, spíš se ale ptejme, proč je pořád nosíme, když z nabídky velkých řetězců už prakticky vymizely.
Odpověď musíme hledat v nás samotných. Tříčtvrťáky jsou jednou z nejvýmluvnějších připomínek českého vztahu k módě. Odmítáme sledovat trendy, nemáme ambice vytvořit si svůj vlastní styl a dáváme přednost funkčnosti nad vizuální stránkou. Tohle všechno se spojuje v tom nekonečnu tříčtvrťáků, které se zjara objevují.
Já jim kdysi podlehl taky. Líbilo se mi, že vypadají letně, že v nich není vedro a že se liší od kalhot i kraťasů netradiční délkou. Tříčtvrťáky nás baví, protože jsou praktické a protože nás těší, když můžeme ohrnovat nos nad výmysly módních guru. Vždycky tak na jaře tříčtvrťáky oprášíme a vezmeme ze skříně mezi lidi…
A co vaši muži, nosí tříčtvrteční kalhoty?
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/ee/190631-uz-je-to-tady-sezona-trictvrtaku-zdroj-glebchik-shutterstock-inc.jpg?7" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Zženštilost v módě: Když jdou chlapi na nákupy]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/zzenstilost-u-muzu-vmode/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/zzenstilost-u-muzu-vmode/</guid>
<category><![CDATA[Muži]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Muži]]></dc:subject>
<pubDate>Thu, 28 Mar 2019 00:00:00 +0100</pubDate>
<description><![CDATA[„Pořádnej chlap musí smrdět,“ říkávala tělocvikářka na střední. Od těch dob se leccos změnilo. Naučili jsme se říkat deodorant místo dezorodrant, uživí se tu i pár návrhářů a designérů a od loňska to na nás s vysokou módou zkouší česká Vogue. Jedné věci jsme se ale nezbavili. Chlapi už sice nemusí smrdět, ale rozhodně by neměli vypadat jako „holky“.
Nemusíme se vydávat mezi konzervativce, od kdekoho uslyšíte, že jsou upnuté džíny, květinové vz...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[„Pořádnej chlap musí smrdět,“ říkávala tělocvikářka na střední. Od těch dob se leccos změnilo. Naučili jsme se říkat deodorant místo dezorodrant, uživí se tu i pár návrhářů a designérů a od loňska to na nás s vysokou módou zkouší česká Vogue. Jedné věci jsme se ale nezbavili. Chlapi už sice nemusí smrdět, ale rozhodně by neměli vypadat jako „holky“.
Nemusíme se vydávat mezi konzervativce, od kdekoho uslyšíte, že jsou upnuté džíny, květinové vzory nebo výrazné barvy zženštilé. A zastánci téhle teorie dostanou v budoucnu mnohem více příležitostí, aby nevěřícně kroutili hlavami. Mazání hranic mezi pohlavími se odráží i v módě. Mezi pánskými trendy pro příští podzim a zimu se objevují leopardí vzor, růžová barva nebo tašky, co vypadají spíš jako kabelky. Zkuste se v tom projít kdekoli mimo bezpečí přehlídkových mol. Přijde ostrá kritika za zženštilost.
Se sekyrou do open spacu?
Pamatuji si na svoje první skinny džíny. Byly jasně červené a kdekdo se za nimi otočil. Ne pochvalně. Už bych si je na sebe neoblékl, ale nikdy na ně nezapomenu. Představovaly zlom. Zkusil jsem něco, co mí tehdejší vrstevníci označovali za „holčičí“.
Pánská móda se za poslední dobu výrazně proměnila. Módní domy překonávají čím dál tím více hranic a osvědčený oblek se stává folklorem určeným nóbl příležitostem a kancelářské práci. Jamesů Bondů po světě běhá málo a většina současných žen by takové muže asi nevydržela déle, než je stopáž filmu. Zároveň ubývá i ušlechtilých divochů, už nejsou potřeba. S tím, jak se nám městská kultura zarývá do myslí, opravdu nemusíme být dřevorubci a vědět, jak se plaví koně. Pro to, abychom zapnuli počítač v open spacu na Chodově, nám to k ničemu neposlouží.
Proč je zženštilost špatná
Oblečení v naší změně životního stylu hraje zásadní roli. Nabídka oděvních řetězců se výrazně rozšířila a pánská móda přestala být nutným zlem. Z původního rohu v prodejně nebo několika stran ve starém dobrém Bon Prix se rozrostla do samostatných oddělení i podniků.
Je jasné, že zájem mužů o módu roste a že jsou ochotni koupit i kusy, které Zara obšlehne od Dolceho a Gabbany. Nedávno jsem v jednom z jejích obchodů viděl dva zhruba osmnáctileté kluky, kteří vážně uvažovali o černých kalhotách se zlatými barokními vzory à la Donatella Versace. Byl to příjemný pocit, protože ne každý má odvahu vypadat jako Ludvík XIV.
Ukaž, že jsi chlap
Vyvstává tak otázka, na níž se ptají politici i internet: Kam se poděli muži? Vždycky se nad tímhle dotazem usměju. Muži nezmizeli nikam. Jen se změnili podobně jako ženy, když si poprvé oblékly kalhoty. Co je na tom špatně?
Zženštilost je jasně pejorativní pojem. Zatímco když se o nějaké ženě řekne, že je chlapna, spíš se usmějeme. Pokud řekneme o muži, že je zženštilý, automaticky ho házíme přes palubu. Dokonce i velké magazíny hledají odpověď na to, co je v pánském šatníku zženštilého. Trápí nás to. Když ale svět přežil nástup žen od ploten do fabrik a kanceláří, proč by neunesl i to, že chlapi vlezou do původně ženského módního zelí.
A ten, kdo tam nechce, ať nechodí. Snáze se to řekne, než udělá. Obvinění ze zženštilosti je tu s námi pořád. Stále se objevují lidé, kteří kdovíodkud tahají monopol na to říct, co si myslí o vašem oblečení. Vesměs mají nepadnoucí džíny a vytahanou mikinu. Proto jsem rád za každého dalšího kluka, který se, byť jen na chvíli zastaví u stojanu v Zaře s kopiemi italských návrhářů a zapřemýšlí, jestli by si to náhodou nekoupil.
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/83/190498-muz-a-kvetinovy-vzor-proc-ne-zdroj-javiindy-shutterstock-inc.jpg?6" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Choker: Doplněk, nebo výraz poslušnosti?]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/choker-nadcasovy-modni-doplnek/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/choker-nadcasovy-modni-doplnek/</guid>
<category><![CDATA[Historie]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Historie]]></dc:subject>
<pubDate>Thu, 21 Mar 2019 00:00:00 +0100</pubDate>
<description><![CDATA[Chokerem nazýváme šperk, který těsně obepíná krk. Může mít různou podobu a být z naprosto rozličných materiálů, které se i vzájemně kombinují – kov, korálky, drahé kameny, kůže, látka.
Vždycky jsem věděla, že je na chokerech něco přitažlivého. V poslední době mě však od nich trochu odrazoval jeden nedávný poznatek. Dvě ženy v mém okolí ho pravidelně nosí, jedna tenký kožený, druhá černou sametovou stužku. V soukromí ho ale vyměňují za kožený o...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Chokerem nazýváme šperk, který těsně obepíná krk. Může mít různou podobu a být z naprosto rozličných materiálů, které se i vzájemně kombinují – kov, korálky, drahé kameny, kůže, látka.
Vždycky jsem věděla, že je na chokerech něco přitažlivého. V poslední době mě však od nich trochu odrazoval jeden nedávný poznatek. Dvě ženy v mém okolí ho pravidelně nosí, jedna tenký kožený, druhá černou sametovou stužku. V soukromí ho ale vyměňují za kožený obojek. Dávají tak najevo svou poslušnost partnerovi. Prozradily mi, že choker na veřejnosti funguje také jako poznávací znamení.
Rozhodla jsem se o tomto doplňku dozvědět víc a překvapilo mě, jakou tradici nošení obepnutých náhrdelníků má. Stejně jako množství významů, které se v průběhu historie měnily. Nosili je muži i ženy z různých kultur a společenského postavení.
Choker a jeho významy
Pokud bychom nahlédli do historických významů, pak ve starověku představoval talisman. Chránit měl člověka jako takového, ale i místo, kde byl nošený. Hrdlo je citlivé a není divu, že ho lidé ve starověku chtěli chránit. Choker byl ochranou spirituální i fyzickou. U starých Egypťanů měl dokonce chránit posmrtně. Muži v indiánských kmenech si náhrdelníkem z přírodních materiálů zase chránili svůj krk při boji. Náhrdelníky nosily samozřejmě i jejich ženy, u nich měly více spirituální a estetický význam.
V současnosti jsou chokery trendem. Mohou ale mít i skrytý smysl. Lidé vyznávající BDSM vztahy také nosí chokery, tedy spíše obojky. Ty mají praktický význam, aby mohli být jejich majitelé poutáni a svazováni. Některé submisivní ženy vzdávají úctu svému partnerovi i na veřejnosti tím, že nosí obojek stále, případně ho mimo domov vymění za „decentnější“ verzi (jako moje známé). Pro transsexuály jsou možností na zakrytí ohryzku.
Dávná historie sahá k Sumerům i Egypťanům
Nádherné chokery vyráběli už staří Sumerové ve 3. tisíciletí před naším letopočtem. Dokázali je řemeslně dokonale zpracovat, používali zlato a drahé kameny – například modrý lapis lazuli a červený karneol. Nalezené šperky (nejen z tohoto období) jsou často inspirací pro současné šperkaře.
Šperky stylu choker se dochovaly také ze starověkého Egypta. Egypťané nosili náhrdelníky složené z jednotlivých proužků nebo celistvé zlaté masivní „nákrčníky“ – zlato bylo symbolem kůže boha slunce.
Ve středověku ženy věřily, že je choker ochrání před nemocemi a nebezpečím. Byl to jejich amulet. Možná tomu věřila i Anna Boleynová, která nosila perlový náhrdelník s přívěškem ve tvaru B. Pravdou ovšem je, že ji 3 roky po nástupu na trůn popravili, takže šperk ji poněkud neochránil.
Během francouzské revoluce si lidé uvazovali kolem krku červené stuhy, aby vyjádřili soustrast s těmi, co skončili pod gilotinou. V nošení červených stužek je následovali Angličané – ti tak ale vyjadřovali posměch vůči Francouzům.
Koncem 19. století byla tenká černá nebo červená stužka poznávacím znamením prostitutek. Všimněte si například malby Olympie od Edouarda Maneta. Tento malíř si stužky kolem krku oblíbil. Najdeme je i na dalších malbách, kde už umělec evidentně nezobrazuje jen lehké ženy. Možná chtěl jen stuhami ozvláštnit své malby, protože přitahují pozornost.
Praktický i módní doplněk
Pro královnu Alexandru Dánskou (1844–1925) byly široké a zdobné náhrdelníky způsobem, jak zakrýt jizvy po operaci na krku. Alexandra se i díky tomu ve své době stala módní inspirací pro mnoho žen.
Ve 20. letech zažívaly chokery opět boom
Nosila je například Josephine Baker (1906–1975), tanečnice, která během druhé světové války působila jako špionka a poté se angažovala v hnutí proti rasové diskriminaci. Už jako mladičká dívka uspěla na Broadwayi, v roce 1926 emigrovala do Evropy, kde zůstala do své smrti.
Psí obojky za spoustu peněz
Ve 40. letech se chokery objevily jako „colliers de chien“, tedy psí obojky, které svým vzhledem připomínaly. Tvořily je luxusní materiály, jako je samet, krajka, ale také vzácné perly a diamanty. Jeden se objevil například v roce 1949 na obálce časopisu Harper's Bazaar. Jednalo se o reklamu šperkařské značky Marvella.
Chokery zdobily božskou Marilyn Monroe i Dianu. Zatímco filmová hvězda milovala diamanty, princezna měla v oblibě řady perel, které na jejím štíhlém krku působily noblesně. Chokery ale byly součástí také mužských outfitů. Nosívali je Elvis Presley, Mick Jagger, David Bowie, Jimmi Hendrix nebo Iggy Popp. Později pak Prince a Jamiroquai.
Náhrdelníky typu choker jsou stále oblíbené a pravidelně zažívají boom. Někdy se snaží kopírovat svou historickou verzi, jindy se jí jen lehce inspirují. Co vy a choker? Líbí se vám?
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/c7/190288-choker-neni-jen-aktualni-trend-ma-svoji-dlouhou-historii-zdroj-ander5-shutterstock-inc.jpg?6" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[10 důvodů, proč nenakupuji v Primarku]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/primark-v-cesku/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/primark-v-cesku/</guid>
<category><![CDATA[Nákupy]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Nákupy]]></dc:subject>
<pubDate>Wed, 13 Mar 2019 00:00:00 +0100</pubDate>
<description><![CDATA[Nebudu pokrytec. Když jsem si po maturitě zabalila batůžek a jela pracovat jako au-pair kousek od Londýna, během žehlení hadrů na nádobí jsem se těšila na víkendové výlety do metropole s ostatními chůvami/uklízečkami, při kterých jsme málokdy vynechaly návštěvu Primarku. Těžce vydělané libry jsme s radostí vyměňovaly za papírové tašky plné levného oblečení. Budiž mi polehčující okolností, že některé kousky mám dodnes. Ačkoliv možná jen proto, ...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Nebudu pokrytec. Když jsem si po maturitě zabalila batůžek a jela pracovat jako au-pair kousek od Londýna, během žehlení hadrů na nádobí jsem se těšila na víkendové výlety do metropole s ostatními chůvami/uklízečkami, při kterých jsme málokdy vynechaly návštěvu Primarku. Těžce vydělané libry jsme s radostí vyměňovaly za papírové tašky plné levného oblečení. Budiž mi polehčující okolností, že některé kousky mám dodnes. Ačkoliv možná jen proto, že si od dětství nesu díky mamince trauma něco vyhodit.
Postupem času jsem z bezhlavého nakupování nějak vyrostla. Do obchodu vlezu, až když předtím doma kritickým pohledem do skříně vyhodnotím, že něco potřebuji. Pokud bych se měla rozhodovat až mezi regály, jistě bych došla ke zjištění, že šaty ve slevě a dvě trička za cenu jednoho zcela určitě potřebuji. Snažím se nenakupovat fast-fashion, ale raději projít sekáče. Nosit to, čím jsem si za ta léta bezcílného bloumání po krámech, naplnila skříň.
Otevření Primarku v Čechách je tak pro mě nepříjemné déjà vu. Připomíná mi, jak jsem si tenkrát koupila několik desítek hadrů jen kvůli jejich nízké ceně. Jak se srazily v pračce a po druhém nošení začaly žmolkovatět. Jak jsem v té době neměla tušení, co je za výrobou trička za pár liber. Ačkoliv vím, že staré hříchy nenapravím, v Primarku už nenakupuji, protože…
1. Oblečení je z nekvalitního materiálu
Této kritice čelí Primark prakticky neustále. Oblečení je z nekvalitních materiálů a špatně ušité. Logicky tak nikdy nebude úplně sedět a vypadat božsky. Přesto řetězec za minulý rok utržil téměř 7,5 milionu liber, tedy asi 224 miliard korun. Cena holt rozhoduje, jenže se tak…
2. …podporuje konzum
U levného trička automaticky předpokládáme, že ho po jedné sezóně či dokonce několika málo nošení vyhodíme a koupíme si nové. Možná se ale ozve špatné svědomí a tričko budeme chtít použít aspoň jako hadr na podlahu. Na té dost možná leželo už v obchodě. Když pak zjistíme, že se zdrclým kusem látky nedá vytřít ani koupelna, víko odpadkového koše dříve či později stejně otevřeme. Jenže…
3. …oblečení se nedá recyklovat
I když ho s pocitem zachránkyně planety hodíte do kontejneru na oblečení, nekvalitní, chemicky ošetřená látka se recyklovat nedá.
4. Trička za jednu dvě libry si nevážím
Nadšení z levně koupeného nového hadříku se rozplyne dřív než čokoládová pralinka na jazyku. Ačkoliv jsem byla vychovávaná k šetrnosti, laciného oděvu si tolik nevážím a příliš mě netrápí, když si ho pokecám hořčicí nebo na něm udělám díru (což vzhledem ke kvalitě materiálu není těžké). O to méně si pak tričko oblíbím a nosím jej pyšně a s láskou.
5. Primark je králem fast fashion
Jak psala na svém blogu bývalá zaměstnankyně Primarku, řetězec každý den chrlí stovky a stovky krabic nového oblečení. Samozřejmě zabalené v kilech kartonu a plastu. Oděv je už od počátku předurčený k rychlé spotřebě, aby mohl být nahrazen novým. To platí i o jiných obchodech, jejichž zájmem není, aby nám jejich produkt vydržel co nejdéle, ale abychom si jich kupovali co nejvíce a co možná nejčastěji. Primark je však jakýmsi náčelníkem tohoto proudu zvaném fast-fashion, tedy rychlá móda.
6. Kdo ušil moje oblečení?
Pravděpodobně lidé v Bangladéši. Za peníze, které jim nezajistí ani základní životní úroveň. A podle britského deníku Guardian dost možná také děti. Podobně jako ostatní módní řetězce si výrobu svých produktů v textilních továrnách pouze objednávají a za podmínky, ve kterých zde lidé pracují, zdánlivě nenesou zodpovědnost. A pokud se stane katastrofa jako v roce 2013, kdy po zhroucení továrny zemřelo přes tisíc dělníků, obchodník dává ruce pryč.
O udržitelnosti vypráví 5 dokumentů o opravdové módě
7. Věci vypadají lacině
Co bychom za tu cenu taky chtěli, že.
8. Nikdy to neskončí jen u ponožek
Primark není jen levné oblečení, které se snaží kopírovat aktuální trendy. Seženeme zde make-up, hračky, bytové doplňky, plyšové kostýmy zvířat, psací tužky s peřím, čelenku se sobími rohy a dokonce i čokoládu. Ačkoliv jdeme v dobrém úmyslu koupit třeba jen ponožky, pravděpodobně odejdeme s drobnou pitomostí, která poletí do kouta, jen co přijdeme domů. Či hned poté, co ji někomu darujeme.
9. Věci divně páchnou
Chemií, plastem, barvivem a chudobou lidí, které je vyrábějí.
10. Nákup je očistec
Dokonce je to horší než návštěva obchodu IKEA. Tam můžete pocuchané nervy utišit aspoň masovými koulemi a zázvorovými sušenkami. V Primarku není, kam se schovat. Pár minut po otevření se obchod naplní lačnými zákazníky, kteří se vrhají mezi regály a hází si do neforemných košů připomínajících rybářský podběrák vše, co jim přijde pod ruku. Za chvíli tak obchod připomíná jednu velkou hrabárnu. Ale nebojte, ve frontě u kabinek si budete moct konečně vydechnout. Několik desítek minut. Je neuvěřitelné, jak pomalu dokáže čas plynout, že?
Možná ani jeden z mých důvodů vás od pražské pobočky Primarku neodradí. A to je dobře, názor si udělejte sami. Já jen vím, že můj čas, peníze a svědomí mají vyšší hodnotu než tričko za 2 libry.
Máte něco z Primarku? Těšíte se na zájezdy na pražský Václavák?
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/c5/190092-primark-v-praze-zdroj-sisacorn-shutterstock-inc.jpg?9" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Jaká matka, taková dcera: Jak nezdědit špatný vkus]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/vkus-ktery-se-dedi/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/vkus-ktery-se-dedi/</guid>
<category><![CDATA[Pekla]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Pekla]]></dc:subject>
<pubDate>Thu, 07 Mar 2019 00:00:00 +0100</pubDate>
<description><![CDATA[Nedávno jsem viděla politování hodnou scénu. Nevkusně oblečená matka kupovala podobně „vkusné“ šatičky své dceři. Byl to smutný pohled. Pokud totiž holčička nesebere dostatek odvahy a nezačne se oblékat podle sebe, bude se takto oblékat pravděpodobně až do konce života. Možná to o sobě ani nebude vědět. Jen okolí budou bolet oči.
O pár dní později jsem potkala jinou maminku s dítětem. Mladá žena vypadala jako z reklamy na šťastné mateřství. Ve...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Nedávno jsem viděla politování hodnou scénu. Nevkusně oblečená matka kupovala podobně „vkusné“ šatičky své dceři. Byl to smutný pohled. Pokud totiž holčička nesebere dostatek odvahy a nezačne se oblékat podle sebe, bude se takto oblékat pravděpodobně až do konce života. Možná to o sobě ani nebude vědět. Jen okolí budou bolet oči.
O pár dní později jsem potkala jinou maminku s dítětem. Mladá žena vypadala jako z reklamy na šťastné mateřství. Velmi jí to slušelo a dokonce měla se svým potomkem sladěné outfity! Je to však záruka, že dítě bude šik i v dospělosti, až ho přestane oblékat maminka?
Já platím, ty nosíš
V dětství se chtě nechtě musíme přizpůsobit vkusu rodičů, tedy pokud už odmala nejsme nevychovaný spratek s vlastním názorem, který umíme dát velmi hlasitě najevo. Rodiče však disponují nejen autoritou, ale zejména financemi. Nosíme proto to, do čeho nás navlečou a co odpovídá jejich vkusu, případně životnímu stylu. Rodiče trampové, kteří v létě jezdí pod stan, asi těžko budou svou holčičku navlékat do princeznovských šatiček. A rodiče podnikatelé, jejichž značkové oblečení připomíná reklamní billboardy, nejspíš nikdy nekoupí svým dětem věci ze sekáče.
Už jsem tu psala o svém módním traumatu, kdy mě máma navlékla do růžových mrkváčů na první školní den. Máma páchala zločiny na mém oblékání zejména ze strachu, abych nenachladla, nebo z neschopnosti vyhodit staré věci. Jinak měla vždy poměrně dobrý vkus a dokázala se přizpůsobit aktuálním trendům. Nebo už zkrátka nechtěla poslouchat sestřino ječení, že ty nové bokovky opravdu potřebuje (co na tom pořád nechápe), a rozbila prasátko, do kterého ze svého malého platu střádala na moje a sestřiny rozmary. Ačkoliv to vůči naší živitelce nebylo tak úplně fér, dala nám šanci rozhodovat o tom, co budeme nosit a pomalu si obrušovat vkus.
Jenže najedou střih. V dospělosti bychom měli mít vytříbený osobitý styl. Ale jak si ho máme vytvořit, když se v dětství oblékáme do toho, co po nás chtějí rodiče, a v dospělosti do toho, co nám vnucují reklamy a módní časopisy?
Hormony? Vše dovoleno!
Při hledání vlastního stylu oblékání je klíčovým obdobím puberta. Během ní je téměř vše prominuto – odpouští se přestupky v chování, první zapálená cigareta, platonické zamilování do tělocvikáře i módní přešlapy. Právě během puberty si můžeme vyzkoušet nosit bárbínkovské sukýnky, druhý den emo styl s černými linkami kolem očí, třetí den třeba vytahané hadry po bráchovi i s jeho kostkovanou košilí na ryby.
Má to jen jeden háček – rodiče musí být shovívaví k našim módním experimentům a trpělivě čekat, až v dramatickém období puberty najdeme sebe i styl, který nám vyhovuje. Otázka „Co to máš zase na sobě?“ rozhodně ničemu nepomůže, leda tak nalomit křehké sebevědomí dospívající dívky.
Mami, vlastně díky!
Právě sebevědomí je to, co dělá náš styl tím originálním a osobitým. Co si budeme povídat, pokud oblečení nosíme hrdě a se vztyčenou hlavou, málokdy v něm vypadáme špatně. Tak pevně doufám, že i holčička z obchodu bude pyšně nosit ty příšerné šatičky, co jí koupila maminka.
P.S. Dneska si od mamky nechám ráda outfit zhodnotit, protože jsem podle ní POKAŽDÉ zhubla a POKAŽDÉ mi to sluší. Není to ale jen potvrzením toho, že matky jsou v úsudku o svých dětech často vedle jak ta jedle?
Jaký vkus má nebo měla vaše maminka? Zdělily jste ho, nebo jste čerpaly inspiraci všude možně, jen ne doma?
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/ac/189967-vybirate-stejne-jako-vase-mama-zdroj-foto-alliance-shutterstock.jpg?5" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Týdny módy: Jak a proč se v metropolích pořádají?]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/jak-se-dela-festival-mody/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/jak-se-dela-festival-mody/</guid>
<category><![CDATA[Trendy]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Trendy]]></dc:subject>
<pubDate>Thu, 28 Feb 2019 00:00:00 +0100</pubDate>
<description><![CDATA[Módní přehlídky, celebrity, bloggeři a fotky módy z ulice, která je během fashion weeku o několik úrovní jinde než za běžného dne ve světových metropolích… To vše kupodivu není tím hlavním důvodem, proč fashion weeky existují. Jejich základním kamenem je totiž obchod.
Obchodní stránka pořádného fashion weeku
Zviditelnění značky v médiích a upevnění vztahů s VIP zákazníky je sice důležité, v pozadí tohoto mediálního mumraje ale nákupčí objednáv...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Módní přehlídky, celebrity, bloggeři a fotky módy z ulice, která je během fashion weeku o několik úrovní jinde než za běžného dne ve světových metropolích… To vše kupodivu není tím hlavním důvodem, proč fashion weeky existují. Jejich základním kamenem je totiž obchod.
Obchodní stránka pořádného fashion weeku
Zviditelnění značky v médiích a upevnění vztahů s VIP zákazníky je sice důležité, v pozadí tohoto mediálního mumraje ale nákupčí objednávají zboží do obchodů a butiků. A právě prodej zajišťuje existenci značek i celého módního průmyslu.
Kolekce připravená na týden módy je rozdělena na dvě části. Ta výraznější a extravagantnější část se ukáže na mole a proletí světovými médii. V showroomu, který se otevře většinou den po přehlídce a kde nákupčí zadávají objednávky, zabírají všechny oděvy z mola zhruba jen deset procent ze štendrů a mnoho z nich nikdy nepůjde do výroby.
Džíny, které se na mole neobjevily…
Oděvy určené na molo jsou často nenositelné. V kolekci se jim říká „vrchol pyramidy“ a už od samotné začátku se počítá s tím, že se vyrábějí pouze pro účely marketingu.
Nákupčí tedy hledají oděvy, které si zákazník koupí, a většinou se drží dost při zemi. Koupí pár výraznějších kousků do výlohy, ale většina objednávky stále patří do kategorie core (tedy jádro značky a její vizuální identity), nebo basic čili džíny, trička a košile.
V Paříži během roku proběhne dokonce šest fashion weeků. Haute Couture, pánský fashion week a potom dámský. Během pánských fashion weeků, které jsou koncem ledna a koncem června, se byznys točí dost. Na mole se sice objeví oděvy pouze pro muže, ale v showroomech nákupčí najdou i dámské kolekce, takzvané pre-collections, které se sice na molo nikdy nedostanou, zato jsou velmi „komerční“, nositelné.
Zákulisní zápřah
Velká ega návrhářů a art directorů se promítají do pracovní kultury. Atmosféra je napjatá, nákupčí nároční, šéfové nervozní, modelky předvádějící oděvy vyčerpané po včerejším mejdanu a maratonu po showroomu. Všude je spousta gayů a všechno je na oko dokonalé a perfektní.
V tomto pracovně náročném týdnu, kdy kus týmu připravuje přehlídku nebo prezentaci (přehlídky jsou totiž pasé), PR tým šílí při organizaci všech novinářů a influencerů, obchodní oddělení vyhlašuje podstav a nabírá námezdní sílu.
Univerzita pro asistentky
V Paříži je čím dál tím složitější dostat se na přehlídky. Vstupenky se zde koupit vůbec nedají, jsou rezervované pouze pro nákupčí, tisk a VIP zákazníky pozvané přímo značkou… Zato sehnat práci v showroomu se asi ještě dá, ideálně pokud máte kontakty.
Samozřejmě ale i na postu „asistentka prodeje“ je vaším úkolem znát celou kolekci. Co je z čeho vyrobené, kdy to bude doručené, s čím se kousek dá zkombinovat, zda byl v kolekci minulou sezónu a jestli ho ostatní nákupčí kupují.
Prvních pár sezón je tedy opravdu náročných, protože naučit se čtyři sta referencí v kolekci a s čím se dají kombinovat přes noc nejde… a i kdyby to šlo, nemůžete vědět, jak vypadala minulá kolekce a co se nejlíp prodává.
Ráj u vycházejícího slunce
Fashion week, jakkoliv na sociálních sítích vypadá lákavě, může být v zákulisí velmi náročný a nepříjemný zážitek. Existuje tu ale mnoho výjimek – jako Japonsko.
Lidé v období fashion weeku i mimo něj zůstávají prostě lidmi. Usmívají se a snaží se být i přes všechen ten stres milí na své kolegy, nadřízené i podřízené. U kafíčka řeší děti i milostný život a vy máte pocit, že se každou sezónu dostavujete na velké rodinné setkání, kam přijeli příbuzní z celého světa… a aby bylo poznat, že k vám patří, všichni mají na sobě šílené hábity popírající proporce lidského těla, jak už to tak u té japonské módy bývá.
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/a3/189656-fashion-week-je-jedna-velka-obchodni-prilezitost-zdroj-foto-catwalkphotos-shutterstock.jpg?6" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Módní slovník pro pokročilé]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/modni-slovnik-pro-pokrocile/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/modni-slovnik-pro-pokrocile/</guid>
<category><![CDATA[Nákupy]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Nákupy]]></dc:subject>
<pubDate>Wed, 27 Feb 2019 00:00:00 +0100</pubDate>
<description><![CDATA[Baví mě poslouchat hovory o oblečení, protože je to vždycky zábava, ať už se něco chválí, nebo kritizuje. Podobně jako se u debat o fotbalu nevyhnete slovu „gól“, v hovorech o módě vždycky zazní pár krásných ustálených frází, které říkají všechno a nic. Používáme je často, abychom definovali to, o čem se opravdu špatně mluví.
Hovory o módě vytvořily specifický slovník, kterému by se měla věnovat pozornost anebo rovnou složit pocta. Každý si rá...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Baví mě poslouchat hovory o oblečení, protože je to vždycky zábava, ať už se něco chválí, nebo kritizuje. Podobně jako se u debat o fotbalu nevyhnete slovu „gól“, v hovorech o módě vždycky zazní pár krásných ustálených frází, které říkají všechno a nic. Používáme je často, abychom definovali to, o čem se opravdu špatně mluví.
Hovory o módě vytvořily specifický slovník, kterému by se měla věnovat pozornost anebo rovnou složit pocta. Každý si rád koupí „něco na sebe“ a do naší slovní zásoby se tak dostává prakticky nepoužitelný termín jako je „výstřednost“.
Pátrání po originalitě
Co znamená taková extravagance? Něco, co byste si v Rožnově pod Radhoštěm neoblékli, ale na Příkopy si to s klidem vezmete?
Společně s extravagancí a moderností výstřednost zdomácněla. Když jsem nedávno zaslechl jeden z rozhovorů o oblečení, objevila se tahle svatá trojice hezky při sobě. Tón v tónu.
Co ale tahle slova vyjadřují? Saháme pro ně vždy, když nevíme, jak mluvit o něčem, co bychom na sebe nejspíš neoblékli. Jsou to eufemismy pro „vypadá to příšerně“. To, co člověk zaregistruje, když se k nám dostanou fotky z Milána, je opravdu výstřední a má to tak být. Jenže v našich přírodních podmínkách se za extravagantní označí kdeco.
Dlouhé roky tu bylo šedo a fialové obleky devadesátých let nic nezachránily, spíš nás utvrdily v tom, že modrá je dobrá a nemá smysl z davu vyčnívat. Pak tu otevřel obchody Desigual, který jsme z nějakého důvodu začali považovat za originální. Já si osobně myslím, že by se měly mandaly kreslit, ne nosit na kabelkách a kabátech, ale velká část Čechů a Češek sáhne právě po Desigualu, v horším případě po Fleru, když hledá něco „originálnějšího“. Tím se ale naše kreativita a odvaha dostává do slepé uličky. Zejména v pánském oddělení pak zůstávají na ocet kousky s výraznými vzory (nedejbože zvířecími), z netradičních materiálů, lesklé, s výšivkami. Když si je pak nějaký ňouma jako já pořídí, zastaví se na něm pohled kolemjdoucích. S něčím lehce jiným člověk udělá rozruch a následně skončí jako žhavé téma v debatním kroužku u kopírky nebo nad kávičkou. Na řadu přicházejí extravagance, modernita a výstřednost, aby vytvořily jasný odstup.
Módní guru
Ještě když mi babička kupovala oblečení a ne jen černé ponožky, dostal jsem khaki tričko s oranžovými nápisy a límcem, který připomínal středověkou halenu a zdobilo ho zavazování na šňůrku v barvě látky. Ještě než jsem stačil vyjít z údivu, babička prohlásila, že jí paní prodavačka řekla, že „to se teď nosí“. Papír a oděvní průmysl snesou všechno.
Vogue otevřu jednou za čas, ale zajímalo by mě, odkud všichni ti, co prohlašují, že se teď něco nosí, tuhle zaručenou informaci berou. Ostatně s nekončící produkcí, kdy už klasické sezóny ztrácí na významu, ani sami výrobci pořádně nemohou vědět, co se právě nosí. Tahle fráze si nicméně zaslouží pozornost, dříve nebo později ji uslyší každý. Podobně je na tom sousloví „to je pro mladý“, které označuje víceméně to, že mladí z těch hloupostí jednou vyrostou a pořídí si pěknou polyesterovou halenku.
Základy chválení
Pak ale přicházejí slova uznání. Nejednou jsem byl „elegánem“, když jsem se navlékl do obleku. Jedna kamarádka si zase všimla, že prakticky cokoli bez potisku dostane v dnešní době nóbl přídomek „minimalistické“. Když se pak žena oblékne do florálních motivů, bude „šmrncovní“ a pokud té látky nebude moc, vyslouží si poklonu, že je „šik“. Když ovšem uděláte přešlap, zejména vaši upřímní příbuzní zahlásí: „Na doma dobrý.“
Významná je také kvalita látky. V tu chvílí přichází krásné sousloví „dobrej matroš“. To označuje prakticky cokoli, kde je víc než 30 procent bavlny, případně vlnu v jakémkoli poměru k umělotině.
Důležité ovšem je, abyste v čemkoli, co koupíte, „udělali parádu.“
Jaké hlášky jste si vyslechli vy?
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/ad/189617-nakupy-s-kamaradkou-byvaji-zazitek-zejmena-pro-ty-co-vas-poslouchaji-zdroj-josep-suria-shutter.jpg?6" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Papírové tašky a jiné ekologické blbosti v módě]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/ekologicka-moda-neni-vzdy-logicka/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/ekologicka-moda-neni-vzdy-logicka/</guid>
<category><![CDATA[Nákupy]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Nákupy]]></dc:subject>
<pubDate>Tue, 19 Feb 2019 00:00:00 +0100</pubDate>
<description><![CDATA[Když jsem potkala svého hippie drahého, s chutí jsem poslouchala vyprávění o tropických plážích, na kterých žil a sbíral s kamarády odpadky, co moře přinášelo den co den. Kuriózní zálibu v amatérském popelářství jsem zprvu považovala za roztomilou, i když v tomto hormonálně pohnutém období mi připadal zajímavý i jeho způsob dýchání. Když pak spoluorganizoval veřejné úklidy i v Česku, slibovala jsem si od své účasti, že akorát nakouknu do jeho ...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Když jsem potkala svého hippie drahého, s chutí jsem poslouchala vyprávění o tropických plážích, na kterých žil a sbíral s kamarády odpadky, co moře přinášelo den co den. Kuriózní zálibu v amatérském popelářství jsem zprvu považovala za roztomilou, i když v tomto hormonálně pohnutém období mi připadal zajímavý i jeho způsob dýchání. Když pak spoluorganizoval veřejné úklidy i v Česku, slibovala jsem si od své účasti, že akorát nakouknu do jeho vesmíru a max. při tom spálím pár kalorií. Jenže se mně i ostatním okolo staly dvě nečekané věci:
Po sběračské fázi, kdy kolem sebe vykřikujete Ty lidi jsou ale prasata!, vám dojde, že vlastním spotřebou nejste o nic lepší než ti, kdo ten bordel vyhodili. Odpad prostě nezmizí jen tím, že ho hodím do správného kontejneru.
Začnete se ptát… a právě váš věčný dotaz Kam ten odpad potom jde? se projeví i na vašich nákupech. A taky vám pak postupy některých obchodů směrem k životnímu prostředí nepřipadají úplně (eko)logické.
Upozornění: Tento článek je extrémně remcavý.
Máchání zeleného prádla
Před třemi lety přišel Adidas s teniskami vyrobenými z PET lahví, které předtím neziskovka Parley nasbírala v moři. Limitkovaný pár zvaný UltraBOOST Uncaged Parley tehdy přišel na cca 5 400 Kč. Pokud jsem správně dopátrala, vyrobilo se sedm tisíc prototypů, které se rychle rozprodaly, rozvířily sportovní i módní svět… a celá bublina zase splaskla. Až teď, o dva roky později, přišel Adidas s celou mořsko-plastovou kolekcí, do které oblékl tenisty na Australian Open. Vida, zřejmě se první pokus ukázal obchodně jako dobrý tah!
Nebudu ale hned zlá. Jsem upřímně ráda, že se odpadkům věnuje mediální pozornost a že postupně objasňují, že celá problematika vážně nestojí jen na zákazu igeliťáků a brček. Všechny změny zeshora se akorát vždycky dějou pomalililinku… holt málokterá firma si dobrovolně ukousne z vlastního rozpočtu či dokonce zariskuje a kompletně změní svoji strategii, aby byla planeta čistější. Pochopitelně – jen současný módní průmysl živí hromadu lidí, kteří by přišli o práci, kdyby jim módní gigant řekl „ČAU, už nepotřebujeme vaše igelity!“ (= sociální problém). Navíc všichni mají nasmlouvané dodavatele na dlouho dopředu (= finanční problém).
Znáte tu poučku „jak sníst slona“ neboli zvládnout velký úkol, který se zdá nedosažitelný? Toho slona rozporcujete na malinké části a pak ho sníte kousek po kousku. Když ale firma uřízne slonovi prstík, který pak slavnostně prožene všemi sociálními sítěmi, tak to rozhodně nepovažuju za ekologii. To je čistý greenwashing, marketingová metoda jak z učebnice. Značkám ale funguje fantasticky: odnaučíme zákazníky používat sáčky na nákup = nemusíme je objednávat = ušetříme + influenceři nám zatleskají = roste zisk.
Papír versus plast
Objednali jste si někdy v e-shopu? Pak vám nejspíš přišla velká směs igelitu nebo polystyrenu. Z několika ekopřednášek mi utkvělo, že zhruba 40 % všeho plastu tvoří obalové materiály. Tedy věc, jejíž životní cesta zní jednoduše použij-vyhoď. Podobný osud čeká i všechny tašky, do kterých jako zákazník dostanete nebo balíte svůj běžný nákup potravin a oblečení. Jako zákazníci bychom si ale měli uvědomit, že náš mininákupík je až ta úplně poslední třešnička celého módního dortu.
Ona finální taška je mi trochu trnem v oku, a to zejména v případě, když firmy s velkou pompou přecházejí z igelitových tašek na papírové. Když si totiž dohledáte, jak je to s náročností výroby jednotlivých materiálů, dojde vám, že obaly z papíru svět opravdu nespasí. Jinými slovy – zlatý igeliťák, který můžu použít třeba dvacetkrát. Problém nevězí v samotném materiálu, ale především v jeho jednorázovosti! Milé firmy, díky za balamucení zákazníka papírem.
Zdroj: https://incien.org/…bo-plastova/
Království recyklace
Média nás dlouho plácala po ramenou, jací jsou Češi recyklační kabrňáci. Spousta lidí má stále pocit, že stačí tričko/PETku hodit do správné popelnice a tadááá, příroda je rázem spasena. A módní průmysl nás v tom rád podporuje. Značky pochopitelně sledují společenské trendy ostřížím zrakem a vnímají zvýšený zájem zákazníků o ekologické otázky. To je moc prima, až na to, že pak často operuje se vzduchoprázdnem. Na taškách, doplňcích nebo oblečení tak najdete různé fráze, kterými vás chce výrobce uchlácholit. Přikládám jen takový malý ukázkový slovníček…
100% recyklovaný = Fajn! Tento výrobek je z materiálu, který už jednou použitý byl. Pochlubit se jím může například česká značka Forewear nebo švadlena Lubica Skalská (další značky zmiňovala Janča ve článku Přešívám, látáme).
100% recyklovatelný = Blbost! Tohle většinou neznamená vůbec nic! Znovu použitelnost má pro vás význam pouze tehdy, pokud máte místo k odevzdání použité věci. Jinak je hodíte do směsi/plastu, odkud putuje na skládku či spalovnu jako všechno ostatní. Nějak se mi nechte věřit, že by nám výrobci vzkazovali No tak si z tý tašky udělej kabelku, ne?
Módní průmysl valí velké množství oblečení, které se těžko zpracovává. Recyklovat totiž lze pouze kvalitní materiál, který má svého zpracovatele (tedy když si na zpracování někdo postaví podnikání). Takže ať už jde o obaly, nebo oblečení, nacházíme se v začarovaném kruhu – když firmy/obchody kladou důraz na nízkou cenu, zcela pochopitelně volí méně kvalitní materiál, se kterým nic neuděláte už po prvním majiteli. Nepoužitelný hadr tedy dostává jednosměrnou letenku do spalovny, samozřejmě i když ho svědomitě vhodíte do kontejneru na textil. Řešení? Kupovat si věci, které dlouho vydrží, z kvalitních materiálů. A nebo si na odpadech dokonce postavit byznys. Odpadový materiál je totiž zdroj, který mnoho let zaručeně nevyschne.
Doporučujeme 5 dokumentů o udržitelné módě »
Nesnesitelná lehkost nákupů
Dlouho jsem si myslela, že český hlad po obřím šatníku souvisí s nedostatkem zboží před revolucí nebo dlouholetým sledováním Sexu ve městě. Stačí se ale podívat za hranice a zjistíme, že po oblečení hladovějí všechny národy. Britky nakoupí hromady hadrů za směšné peníze, nechají si tak dva tři kousky a zbytek lifrují do dobročinných obchodů s charitativním pocitem. To samé se děje v USA, kde bujaře kvete kultura spotřeby. Nemusíme ale ani chodit na západ – ne nadarmo expandují módní obchody do Rumunska, kde jsou lidé zvyklí utrácet za oblečení velkou část svého výdělku.
Obchodům se samozřejmě podařilo prosadit nízké ceny za oblečení, takže velmi obratně hrají na notu naší nenasytnosti. No odolejte, když Lidl nebo Wish nabízejí zrooovna to, co nutně potřebujete!!! Tato zdánlivá dostupnost totiž jen roztahuje ekonomické kleště. Můj kamarád se nedávno na jednom večírku (už značně obveselen) uchechtával, jak rozmazlená střední třída utrácí za filtrovanou kávu a pak se diví, že jí chybí v ročním rozpočtu tisíce korun. Úplně stejné je to s oblečením: „Nemůžu si dovolit exotickou dovolenou, tak si alespoň udělám radost dalším svetříkem.“
Sekáč a swap v charitativním obalu
Rájem pro všechny ekonácky jsou sekáče! Secondhandy vám často nedovolí nakupovat ve velkém, protože prostě musíte vybírat a hrabat se pro to nejlepší. Nicméně je dobré mít na paměti, že když v sekáči nakupuju jak na tržišti, nadále pokračuju ve své nakupovací nenažranosti. Sekundárně tím podporuju právě onu rychlou módu v Británii, odkud k nám často oblečení cestuje. Velké módní značky tak nepřicházejí o zákazníky a jen posilují svou značku. A když půjdu opravdu do extrému, tak ekologická stopa se zvětšuje do pořádné ťápoty.
Lačnost po módě jsme zabalili do udržitelného kabátku, který je vidět na fenoménu posledních let – neříká se mu už výměna oblečení, ale módně po anglicku swap. Právě na těchto akcích, kde můžete přinést i odnést věci zadarmo, stále potkáte klasickou holubí letku, která narve do IKEA tašek všechno, co jste zrovna položili na stůl. Opravdu mi nepřísluší nahlížet do záhad osobnosti, proč má řada lidí potřebu věci hromadit. Mnohem nebezpečnější mi totiž připadají obchody podstrkávající nám, že svým nákupem pomáháme. Chápu, že korzovat mezi regály a popíjet přitom kávu je příjemnější než pouze převést peníze na účet. Mně jen prostě přijde zhoubné učit lidi návyk, že si stačí dopřát další kabát, abychom zachránili gorily v pralese.
„Všichni máme doma dost oblečení na roky. Problém je v tom, že se v něm necítíme,“ říká v rozhovoru Kamila Boudová, zakladatelka SLOU DAYS »
Buď, a nebo?
Ekonácek to má v dnešní době těžké – buď je podle vkusu společnosti moc radikální („Nehrotíš to trochu s tím nerezovým brčkem?“), nebo není ve svém počínání dostatečně důsledný („To jsem si teda nemyslela, že mi to dáš v igelitce!“). Vaše okolí se zkrátka potřebuje vyjádřit, když něco děláte divně/jinak. Své o tom ví i Tom Ford, který si pochvaluje svůj veganský jídelníček, zatímco v jeho kolekcích najdete pravou kůži. Je pravda, že ji používá znatelně méně a navíc z farem, kde je kůže až druhotným produktem. Vegani kroutí hlavou, Ford ale tvrdí, že pravého kožichu si vždycky vážíte víc než umělých materiálů a navíc ho mohou zdědit i vaše děti. Takže nakonec vždycky záleží, jak to máte morálně nastavené vy sami.
S přístupem Toma Forda můžeme a nemusíme souhlasit. Mně osobně připadá sympatické, když si někdo najde svoji cestu a nepotřebuje se nutně vecpat do společensky určené škatulky. Jak mi jednou řekla Kamila Boudová, někdy je totiž nejlepší nedělat nic – když totiž vyhodím půlku šatníku a pak s dobrým pocitem vyrazím na nákup té „správné“ módy, jsem životnímu prostředí platná jak mrtvému zimník.
Spokojuju se tedy s tím, že změna se děje v malých krůčcích od každého z nás… protože obchody pečlivě naslouchají právě nám, svým zákazníkům. I proto mám pocit, že situace je neporovnatelně dál než před třemi lety, když jsem se poprvé sehnula pro odpadek. Nejen že se o tom píše v médiích, ale stále častěji potkávám lidi, kteří na otázku Chcete tašku? řeknou Děkuju, mám svoji. Když už o dopadu svého chování začali přemýšlet, 100% nezůstanou jen u té tašky.
Jak vnímáte kroky obchodů k udržitelnosti? Lezou vám už eko-trendy krkem, nebo máte pocit, že někdo se zas snaží vynalézt kolo?
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/ad/188571-zdroj-elizaveta-galitckaia-shutterstock.jpg?6" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Ponerovi: Značka, která obléká celebrity]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/ponerovi-mladi-navrhari-vybudovali-znacku-ktera-obleka-celebrity/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/ponerovi-mladi-navrhari-vybudovali-znacku-ktera-obleka-celebrity/</guid>
<category><![CDATA[Návrháři a značky]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Návrháři a značky]]></dc:subject>
<pubDate>Thu, 07 Feb 2019 00:00:00 +0100</pubDate>
<description><![CDATA[Proniknout do světa módy s takovým úspěchem v tak mladém věku se povede jen málo komu. Ještě před pár lety jméno Poner nebylo nikterak známé. Dnes je vše jinak. V módní branži má značka silné postavení a není divu, že o těchto mladých umělcích ještě hodně uslyšíme.
Šaty z kolekce Poner jsou bohatě zdobené a rozmanité. Autor: Arthur Koff
Prozraďte nám, jak se vlastně zrodila myšlenka sourozenecké spolupráce? Čí to byl nápad?
Jakub: Když se za m...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Proniknout do světa módy s takovým úspěchem v tak mladém věku se povede jen málo komu. Ještě před pár lety jméno Poner nebylo nikterak známé. Dnes je vše jinak. V módní branži má značka silné postavení a není divu, že o těchto mladých umělcích ještě hodně uslyšíme.
Šaty z kolekce Poner jsou bohatě zdobené a rozmanité. Autor: Arthur Koff
Prozraďte nám, jak se vlastně zrodila myšlenka sourozenecké spolupráce? Čí to byl nápad?
Jakub: Když se za mnou Nikol přestěhovala do Prahy. Myšlenka společného podnikání přišla tak nějak spontánně. Nikol na jednom večírku uviděla lacině oblečené tanečnice a řekla si, že by to šlo udělat rozhodně lépe. Vkusněji, elegantněji a luxusněji. Vzhledem k tomu, že moje sestra jehle a niti nevládne, zhruba týden jsem se jí smál. Ale poté jsem si řekl, proč ne. Vždycky jsem chtěl být módní návrhář, ale potřeboval jsem impuls. Bohužel jako většina kreativců nemám obchodního ducha. Tím naštěstí vládne Nikol. Takže jsme si skvěle rozdělili role.
Je to tedy tak, že se oba věnujete tomu, co vás baví?
Jakub: Ano, přesně tak. Já mám na starosti návrhy a celkově tu kreativní část. Nikol se věnuje obchodu a marketingu. Důležité věci ale řešíme společně a vlastně i ty nepodstatné.
Společně se perfektně doplňují. Autor: Archiv Poner
Měli jste hned od začátku jasno, že se značka bude jmenovat po vás, nebo byl prvotní záměr jiný?
Nikol: Nejprve jsme zkoušeli různé názvy, než jsme zakotvili u toho, pod kterým se prezentujeme nyní. Ale vždy to vycházelo z našeho příjmení – N. J. PONER, made by PONER. Až časem jsme zjistili, že v jednoduchosti je krása, a rozhodli jsme se pouze pro Poner.
Kvalitní materiál a důraz na design. Autor: Arthur Koff.
Konkurence je v tomto odvětví obrovská. V čem se snažíte odlišovat a být jiní?
Jakub: Naše šaty a vlastně všechnu naši tvorbu ručně vyšíváme drahými kameny a krajkami. To je náš rukopis, kterým jsme rozpoznatelní.
Je pravda, že jste vždycky měli blízko k módě, nebo vás začala bavit až v dospělosti?
Nikol: Ano, já jsem se vždy ráda parádila a Kuba taky.  I když na rozdíl ode mě si na sebe klidně vezme rozdrbané džíny a triko a víc neřeší. Na druhou stranu, sedět na zemi v elegantních kalhotách a saku, když potřebujete stříhat látky nebo kreslit střihy, není zrovna praktické.
Jakub: Mám rád hezké oblečení a hlavně módní kousky, které nikdo jiný nemá. To máme s Nikol společné.
Ve vašich kolekcích převládají jednoznačně šaty. Povězte nám, na jaké se specializujete především?
Jakub: Rozhodně na plesové šaty. Snažíme se dělat hodně různé designy, protože každá žena je jiná. Chceme, aby se klientky v našich šatech cítily pohodlně a krásně, a to bez ohledu na věk. Šijeme šaty bohatě zdobené, vyšívané, ale i zcela jednoduché čisté linie. Ušijeme vám šaty na svatbu, ples, ale třeba i casual módu pro každodenní nošení do práce – kostýmy, kalhoty, korzety, saka, letní šaty i košile.
Plesové šaty v kolekcích Poner dominují. Autor: Archiv Poner
Zákaznice si u vás mohou nechat ušít nejen šaty, ale také doplňky. Jaké například?
Nikol: Ikonické jsou naše boty PONERKY. Jsou vyrobené na míru každé zákaznici. Vyšíváme je, přidáváme krajky, umíme je personalizovat monogramem. Ale jsou to také čelenky nebo velmi oblíbené podvazky, které ocení zejména nevěsty.
Ikonické jsou boty PONERKY. Autor:Archiv Poner.
Můžete se pochlubit i tím, že oblékáte známé tváře, například herečky, zpěvačky a modelky. Podělíte se s námi o jejich jména?
Nikol: Většina lidí nás zaznamenala ve chvíli, kdy jsme oblékli Veroniku Kopřivovou a pak Charllotku Gottovou při předávání slavíků. To se o nás začalo psát v médiích. V současné době oblékáme první dámu. Našimi pravidelnými zákaznicemi jsou Yvetta Blanarovičová, Eva Perkausová, Nikol Švantnerová, Natálka Kotková, Daniela Dejdarová a řada dalších. Každý rok nám klientky přibývají, což jsme samozřejmě moc rádi.
Šaty Poner oblékly také Veronika Kopřivová a Charlotta Gottová. Autor:Archiv Poner.
Jakube, vaše práce vyžaduje hodně kreativity. Povězte nám, kde všude hledáte inspiraci?
Jakub: Všude, kam se podíváme. Myslím, že u každého kreativce je to stejné. Na ulici, ve filmech, na výstavách. Snažíme se hodně cestovat, takže i po světě.
Když se ohlédnete na rok 2018, vzpomenete si, co se vám nejvíce povedlo a kam byste se chtěli posunout letos?
Nikol: V loňském roce jsme chtěli udělat naši první autorskou přehlídku, a to se nám povedlo. Stejně tak začít s e-shopem, i když na tom budeme pracovat i letos. E-shop již funguje, ale chceme ještě vylepšit fotografie.
Dále se soustředíme na to, abychom expandovali do zahraničí a chystáme se letos udělat další velkolepou přehlídku. Také přemýšlím o tom, že začneme šít i ve větších velikostech. Chodí k nám různé dámy, a ne všechny mají velikost 36, což je přirozené. Takže další výzvou je zaměřit se na různé typy postav. A protože poptávka je velká, budeme šít i více oblečení pro každodenní nošení.
Jakub: Hodně uvažujeme o tom, že půjdeme do obchodu. Chtěli bychom mít výlohy a celkově být více vidět. Uvidíme, jestli nás rok 2019 tímto směrem posune.
Ponerovi šijí šaty na míru každé zákaznici. Autor: Arthur Koff
Plesová sezóna je v plném proudu. Ženy určitě ocení tipy, na co se zaměřit při výběru večerních šatů a jaké jsou aktuální trendy. Poradíte jim?
Nikol: Jako první bych zmínila kvalitu látky, zpracování a střih. Je to opravdu hodně rozpoznatelné, když na sobě máte oblečení, které nesedí. Velmi IN jsou kreativní a originální šaty, které jsou zapamatovatelné. Ne každý si troufá na výstřední look. Doporučuji také experimentovat s doplňky – barvy, tvary, účes, líčení a obuv, to vše dává vašemu outfitu švih. Začali jsme například vyrábět kabelky z pštrosího peří v různých barevných variacích. K takovému doplňku si můžete obléknout jednoduché šaty, a přesto budete nepřehlédnutelná.
Jakub: Rozhodně jsou to barvy. Po emotivním trendu loňského roku v aféře sexuálního zneužívání, kterou si možná vybavíte pod názvem #MeToo, se opět vrací na výsluní barevné šaty. Řekl bych doslova: „Nebojíme se být ženami!"
V kurzu jsou úzké zavinovací šaty, barvy duhy a třásně. Z látek vsaďte na hedvábí, satén, brokát, flitry. Pánové takovou variabilitu nemají. U nich se tradičně nesmlouvá o kvalitě materiálu. Největší problém vidím u nedodržování dress codu, což se stává bohužel velmi často.
Ponerovi sází na originální design. Autor: Arthur Koff.
Jste pracovně hodně vytížení. Jak trávíte volný čas, když máte volno a chcete vypnout?
Nikol: Ráda chodím do sauny, odpočinu si na masáži a samozřejmě jako většina žen miluji nakupování. V restauracích často zkouším cizokrajná jídla, ale budete se divit, radost mi udělá i řízek s bramborem. Nejvíce však vypnu ve chvíli, kdy trávím čas s našimi přáteli.
Jakub: Já jednoznačně vypnu u řízení auta a vzhledem k tomu, že máme s Nikol podobnou náturu a stejné přátele, přidávám se.
Dáváte přednost zdobeným a nápaditým šatům, nebo raději vsadíte na jednoduchost? Podělte se s námi o své názory v komentářích.
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/49/188723-nikol-ponerova-28-let-a-jakub-poner-33-let-sklizi-v-modnim-svete-velke-uspechy-autor-archiv-po.jpg?6" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Manuál: Jak vybrat kulicha s nápisem]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/manual-jak-vybrat-kulicha-s-napisem/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/manual-jak-vybrat-kulicha-s-napisem/</guid>
<category><![CDATA[Pekla]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Pekla]]></dc:subject>
<pubDate>Fri, 01 Feb 2019 00:00:00 +0100</pubDate>
<description><![CDATA[V třeskutých mrazech si na hlavu chtě nechtě musíme narazit čepici, i když ji z duše nenávidíme, máme čerstvě ostříhané vlasy nebo v ní vypadáme jako na lyžáku na základce. Jenže o módní doplněk v podobě rýmy nikdo nestojí… Při výběru kulicha však dávejte pozor nejen na to, jestli vám aspoň trochu sluší. Pozornost upřete hlavně na přední nášivku.
1. Ujistěte se, že nápisu rozumíte
Zní to primitivně, ale jste si opravdu jistá, že nápisu rozumít...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[V třeskutých mrazech si na hlavu chtě nechtě musíme narazit čepici, i když ji z duše nenávidíme, máme čerstvě ostříhané vlasy nebo v ní vypadáme jako na lyžáku na základce. Jenže o módní doplněk v podobě rýmy nikdo nestojí… Při výběru kulicha však dávejte pozor nejen na to, jestli vám aspoň trochu sluší. Pozornost upřete hlavně na přední nášivku.
1. Ujistěte se, že nápisu rozumíte
Zní to primitivně, ale jste si opravdu jistá, že nápisu rozumíte? Třeba anglickým zkratkám, jako je YOLO, WTF nebo MTFCK? Může to na vás působit jako náhodná změť písmen, něco jako čínské znaky, ale nápis ve skutečnosti může mít zcela jasný význam, který byste možná nerada nosila na čele.
2. Co chcete světu sdělit?
Je dobrý nápad poslat ostrým nápisem všechny do háje, když byste přitom ve skrytu duše ráda potkala lásku svého života? Opravdu chcete, aby ostatní věděli, že máte Den hrozných vlasů? Budete se těšit, až si čepici sundáte a všichni se sami přesvědčí o vašem mastňáku?
3. Představte si, že potkáte někoho důležitého
Mít na kulichu ultra vtipný nápis, případně lehkou sprosťárnu vám může připadat k popukání, dokud… nepotkáte svého bývalého a jeho novou holku. Nebo potenciálního šéfa, ke kterému máte jít zítra na pohovor. Vtipný nápis sice může zbořit zábrany a ve finále vám pomoct, ale spíše čekejte opak. Budete vypadat jak zamrzlá puberťačka.
4. Mluvte pravdu. I na kulichu
Výběr správného kulicha může být očistec a po pár hodinách prolézání obchodů jste možná zralá si na hlavu narazit cokoliv. Když už pak konečně najdete čepici, ve které nevypadáte jako trestanec, co utekl z Pankráce, považujete to za zázrak. Co na tom, že je na ní nápis kapely, kterou ani neznáte. Jenže okolí nejspíš ano. Takže se vám může lehce stát, že se zařadíte k vyznavačům hard metalu, přitom máte ráda operu a lyrický zpěv skřivánků.
5. Značkové čelo
Přece jste si nekupovala drahou čepici, aby to pak nikdo nevěděl, ne? Přes celé čelo se vám tak line nápis dané značky, ale místo toho, abyste ohromovala majetnými statky, vypadáte spíš jako chodící billboard. Jestli se chcete opravdu k výrobci veřejně přihlásit, pošlete mu aspoň fakturu za propagaci!
Zdroj: https://www.guess.eu/…/w84z47z26i0
Zimní trable na hlavě
Výběr čepice není nic jednoduchého. Mrazy přitom na sebe nenechávají čekat a každé ráno nám olizují uši. Já osobně nehodlám trávit čas tím, že budu vybírat kulicha, luštit jeho nápis a přemýšlet, co jím chci světu sdělit. Raději si tak na hlavu narazím čepici bez nápisu a nechávám okolí, ať pozná z výrazu mé tváře, co si zrovna myslím.
Jo a hlavně nebrat se vážně. Přece máte tu čepici na hlavě.
Jaké pekelné čepice potkáváte vy?
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/5d/188570-kdyz-cepici-tak-samozrejme-s-napisem-a-nest-nasledky-za-jeho-zneni-zdroj-leika-production-sh.jpg?6" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Stylistka radí: Jak zakrýt bříško a boky?]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/orsay-den-s-modni-stylistkou-business-casual/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/orsay-den-s-modni-stylistkou-business-casual/</guid>
<category><![CDATA[Jak na šatník]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Jak na šatník]]></dc:subject>
<pubDate>Mon, 21 Jan 2019 00:00:00 +0100</pubDate>
<description><![CDATA[Nejsem žádná modelka a často si říkám, jak zakrýt určité nedostatky a vyzdvihnout přednosti. Módní stylistka Abigail Lišková mi s tím poradila a navíc mi v prodejně značky Orsay doporučila několik outfitů.
Ukázka ležérního stylu, který postavě typu jablko velmi sluší. Foto: Kateřina Nevřelová.
Abigail, jak byste zhodnotila mou postavu a jaký styl oblékání zvolit v business casual módě?
Máte postavu typu jablko. Je potřeba zakrýt bříško i boky ...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Nejsem žádná modelka a často si říkám, jak zakrýt určité nedostatky a vyzdvihnout přednosti. Módní stylistka Abigail Lišková mi s tím poradila a navíc mi v prodejně značky Orsay doporučila několik outfitů.
Ukázka ležérního stylu, který postavě typu jablko velmi sluší. Foto: Kateřina Nevřelová.
Abigail, jak byste zhodnotila mou postavu a jaký styl oblékání zvolit v business casual módě?
Máte postavu typu jablko. Je potřeba zakrýt bříško i boky a vytvořit pas. U business oblékání záleží na prostředí zaměstnání. Někdy je vyžadován opravdu striktní dress code, ale ve většině firem jsou už povoleny barvy, pohodlnější a kreativnější outfity.
Chceme vytvořit postavu přesýpacích hodin do tvaru „X“. K tomu nám vždy pomůže pásek nebo jemné vázání v pase.
Jaký střih šatů je pro typ postavy „jablko“ vhodný?
Doporučuji nosit pouzdrové nebo jemně áčkové sukně nad kolena. Nebát se barev, ale spíše volit jednobarevné, klidně i výraznější outfity. Momentálně trendy je kombinace vínové –bordó – olivové.
Skvělou volbou budou zavinovací, pouzdrové šaty nebo do áčkového či empírového stylu. Vsaďte raději na jednobarevné – velké vzory zbytečně rozšiřují.
Mnohé ženy raději nosí ležérnější oblečení…
Doporučuji kalhoty, co mají vyšší pas a trochu jemné rozšíření, například chinos. Je vhodné klást důraz na prodloužení. Bude vám slušet business kostýmek spolu s lodičkami s uzavřenou špičkou a vypasovaným sakem ze stejného materiálu. Můžete je doplnit zajímavou halenkou s decentním zdobením a detaily. Do práce nezapomínejte vhodnou obuv. Případně mějte lodičky na přezutí spíše s nižším podpatkem o výšce 2 až 6 cm.
Trika spíš do střihu V – opticky prodlouží postavu a krk. Velmi slušivé jsou zavinovací svetry či klasické propínací s véčkovým výstřihem.
Každou zimu bojuju s tím, že nemůžu sehnat kabát, který by dokonale seděl.
Doporučila bych v délce nad kolena, zavinovací a projmutý, abyste v něm nebyla zcela utopená.
Čemu bych se se svojí postavou měla vyhnout?
Určitě pánský neboli oversized styl. Tomu se raději vyhýbejte. Také pozor na velké vzory, které zbytečně rozšiřují a přidávají kila. Vyvarujte se kulatým výstřihům ke krku nebo halenkám s kulatým límečkem.
Ukázka příliš velkého kabátu. Foto: Kateřina Nevřelová.
Co jsem v obchodě Orsay vyzkoušela?
K elegantním šatům sportovní bunda rozhodně nepatří
Názorná ukázka, jak by outfit business casual vypadat neměl. Červená sportovní bunda je krásná, ale hodí se spíše k volnočasovým aktivitám. K elegantním sukním a šatům raději oblékněte zimní kabát nebo bundu v elegantním stylu.
Zvířecího vzoru se prý bát nemusím
Střih klasických pouzdrových šatů postavě „jablko“ sluší i díky pásku a zvolené délce. Na šatech mě bavil zvířecí vzor. V tomto případě však volba outfitu není vhodná, protože zvířecí vzory opticky rozšiřují a zbytečně přidávají kila.
Stylistka mi doporučila nosit šaty v délce pod kolena a upřednostnit jednobarevné oblečení. Plusovými body jsou pásek, áčkový střih a prodloužené rukávy. Stejně tak nedoporučuji křiklavě žluté sako, jehož střih i barva jsou v tomto případě nevyhovující.
Červená sportovní bunda k business casual módě nepatří. Foto: Kateřina Nevřelová.
Áčkové šaty s kolovou sukní byly pravou volbou
Rozšířená sukně elegantně skryje větší bříško, boky a zadeček. Obuv na vysokém podpatku zase opticky prodlouží nohy. Není potřeba se bát výrazných barev, které dodají mladistvý esprit.
Fialová barva mě rozzářila, navíc příjemně osvěží každodenní rutinu pracovního dresscodu. Navrch mi Abigail vybrala vypasované klasické sako, ale vhodný by dle její rady byl také propínací svetr. Tato kombinace se hodí do kanceláře, na schůzky i večeře.
Áčková sukně zdůrazní pas. Foto: Kateřina Nevřelová.
Jak se svými nedostatky bojujete vy? A čím zdůrazňujete přednosti?
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/a5/188548-den-s-modni-stylistkou-abigail-liskovou-foto-katerina-nevrelova.jpg?5" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Co o vás řeknou mokasíny?]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/co-o-vas-reknou-mokasiny/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/co-o-vas-reknou-mokasiny/</guid>
<category><![CDATA[Muži]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Muži]]></dc:subject>
<pubDate>Sun, 13 Jan 2019 00:00:00 +0100</pubDate>
<description><![CDATA[Julia protočila oči v sloup, když si její kluk v obchodě v centru Barcelony obul mokasíny. Nejdřív jsem si myslel, že přijde poučení o tom, jak jsou mokasíny směšné. Jenže Julia se nadechla a řekla: „Boty pravičáka.“
Upozorňuji, že byly jasně červené. V tu chvíli mi došlo, že jeden kus oblečení nebo obuvi může mít na dvou různých místech úplně jiné významy.
Zatímco v Česku si mokasíny vezme jen nepatrné množství mužů, ve Španělsku je potkáte m...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Julia protočila oči v sloup, když si její kluk v obchodě v centru Barcelony obul mokasíny. Nejdřív jsem si myslel, že přijde poučení o tom, jak jsou mokasíny směšné. Jenže Julia se nadechla a řekla: „Boty pravičáka.“
Upozorňuji, že byly jasně červené. V tu chvíli mi došlo, že jeden kus oblečení nebo obuvi může mít na dvou různých místech úplně jiné významy.
Zatímco v Česku si mokasíny vezme jen nepatrné množství mužů, ve Španělsku je potkáte mnohem častěji. U nás politika za nějakou tradiční stranu v lakovaných mokasínách neuvidíte (pokud ano, chci fotku), na Pyrenejském poloostrově je to docela běžné. Tam jsou totiž mokasíny spojeny s tradicí, elegancí a potažmo mužností.
Sám jsem hrdým vlastníkem dvou párů mokasín a hádám, že mi v botníku přibydou další. Jenže u nás to jsou střevíčky ve čtyřiačtyřicítce, co by muž obouvat neměl. Tolerují se boat shoes, ale i tak je na pražských ulicích potkáte zřídka, mimo hlavní město prakticky vůbec.
Jiný kraj, jiné boty
Příhoda s mokasínami mě jen utvrdila v tom, že oblečení je důležitým komunikačním kanálem. Jenže dost často mění pravidla a mnohdy je ani nemusí mít. Záleží také na kultuře, ze které pocházíme. Díky globalizaci máme víceméně všichni, co žijeme v západním světě, přístup ke stejné nebo obdobné nabídce oblečení. Když něco vyrobí Zara, dostane se to do obchodů ve Španělsku stejně jako v Česku. U nás však mokasíny skončí ve slevách, zatímco ve Španělsku se prodají i ty obšlehnuté od Gucciho s vyšitými korunami, plameňáky, včelami, čínskými draky a kdovíčím ještě. Mokasíny, které mám, byly zlevněné o více než polovinu, protože je Češi prostě nechtěli. Stejná nabídka tedy vůbec neznamená, že začneme fandit stejnému oblečení.
V hlavách si neseme názory, které nám vštípili rodiče. Můžeme se tomu bránit, jak chceme, ale místo, ze kterého pocházíme a ve kterém jsme vyrostli, nám nakonec určí i to, co si dáme do šatníku nebo botníku. Pokud ovšem nechceme vyloženě jít proti proudu.
Já jsem si svoje první mokasíny pořídil kvůli tomu, že byly u Bati ve slevě a přišly mi zajímavé. Nakonec jsem zjistil, že s nimi poměrně dost provokuji. Zvlášť když si k nim vezmu nějaké výrazné ponožky nebo naopak jen ty, co nejsou vidět. Když vyrazím se svými střízlivými mokasínami (OK, mají třásně) do ulic, mnohdy mám pocit, že na mě ulpívají zraky kolemjdoucích. Mokasíny jim nevoní kvůli tomu, že jsou moc extravagantní a nedostatečně ohleduplné k české snaze nevyčnívat. Zajímavé je, že nos nad mokasínami ohrnuje i má výše zmíněná katalánská kamarádka. Ta má ale jiný důvod – v mokasínách vidí konzervativní politiku, které nefandí.
Pozná se člověk podle bot?
Podobné rozdíly můžeme vidět i jinde. Zatímco na jihu Evropy se z tepláků bohužel staly nové džíny, Češi do škol nebo práce v teplákovině tolik nechodí. Díky bohu za to, že stále tepláky vnímáme jako kus oblečení pro odpočinek a sport a pokud s ním někdo přijde, kam nemá, šoupneme ho do škatulky buranů.
Moje babička, která dělávala v zestátněném Baťovi, vždycky říkala, že podle bot se pozná člověk. Je ale potřeba k tomu doplnit, že závisí taky na tom, po jaké ulici boty chodí. Jinou zprávu nám vyšlou na chodníku v Barceloně a jinou v Praze.
Jak se díváte na pánské mokasíny?
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/05/188426-vyjit-si-v-mokasinach-s-trasnemi-na-ceske-ulice-odvazny-krok-zdroj-foto-dmytro-khlystun-shutter.jpg?5" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Češi a obleky: Proč plesová sezóna bolí]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/cesi-a-obleky-proc-plesova-sezona-boli/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/cesi-a-obleky-proc-plesova-sezona-boli/</guid>
<category><![CDATA[Muži]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Muži]]></dc:subject>
<pubDate>Fri, 04 Jan 2019 00:00:00 +0100</pubDate>
<description><![CDATA[V tanečních jsem se nenaučil polku ani valčík. Místo toho jsem dostal lekci toho, jak může být oblek otravný. O pauzách se chodilo před kulturák a zpod barevných zimních bund čouhala saka, která nikomu neseděla, protože při jejich nákupu bylo podstatné, aby se v tom dalo „dobře hejbat“. Kdykoli to šlo, kravata se schovávala do kapsy, a vykasaná košile se proměnila v symbol volnomyšlenkářství.
Cestu zpátky k saku jsem pak hledal dlouho. V Česku...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[V tanečních jsem se nenaučil polku ani valčík. Místo toho jsem dostal lekci toho, jak může být oblek otravný. O pauzách se chodilo před kulturák a zpod barevných zimních bund čouhala saka, která nikomu neseděla, protože při jejich nákupu bylo podstatné, aby se v tom dalo „dobře hejbat“. Kdykoli to šlo, kravata se schovávala do kapsy, a vykasaná košile se proměnila v symbol volnomyšlenkářství.
Cestu zpátky k saku jsem pak hledal dlouho. V Česku sice máme letitou tradici plesů, ale to neznamená, že se na společenské akce umíme obléct. Nikdo nás to nenaučil.
Když mi bylo patnáct, koupili mi naši oblek, několik košil, kravat a povinné bílé rukavičky. V září začala taneční. Sako a kalhoty se tehdy proměnily v něco, čím se opovrhovalo. A tahle školácká rebelie nás provází i v dospělosti. K obleku nemáme úctu, a proto společenské události vypadají tak, jak vypadají.
Martyrium v obleku
Dodnes si pamatuji na hru, kterou taneční mistři považovali za zábavnou. Sako se obracelo naruby, kalhoty se vyhrnovaly a potom se tancovala mazurka. Z takového večera si respekt k obleku neodnesete. Nakonec nám ani nepřijde divné, když se ihned po obřadu svatebčané běží převléct do něčeho pohodlnějšího, když se uvolňují uzly na kravatách, když někdo přijde na ples v saku a džínách.
Oblek nenosíme hrdě, představuje kus oděvu, který prostě musíme přetrpět. Jednak proto, že přináší až moc pravidel, jednak to není zrovna to nejpohodlnější, co nám svět módy dal. Navíc si ho většina z nás oblékne jednou dvakrát do roka, tak proč se s ním zabývat?
Čas od času se i v tuzemských médiích objeví dobrodruh, který se pokusí spasit české kulturáky dobře mířenými radami ohledně toho, že hnědé boty nebo světle šedé obleky na večerní akce nepatří, že kapesníček musí mít jiný vzor než kravata, že cpát cokoli na pravou klopu se nemá. Přitom by ale stačilo, kdyby z plesů konečně zmizely košile s krátkými rukávy a kalhoty s délkou až po taneční parket.
Nemáme učitele
Udělal jsem hromadu chyb a ještě dost jich udělám. Na maturiťák jsem šel ve světle šedém obleku, jedna z mých košil za časů tanečních byla oranžová (dodnes netuším, jak mě mohlo něco takového napadnout a ve výsledku se mi i líbit), měl jsem šílené boty s hromadou zbytečných švů, ale alespoň nebyly na suchý zip.
Vzory toho, jak máme vypadat v obleku a proč ho vlastně musíme nosit, v Česku prakticky nenajdeme. Stará známá aféra kolem Vladislavského sálu a režiséra Sedláčka ve fleecové mikině je toho důkazem. Možná jsme si na ignorování pravidel vytvořili určitou identitu a vnímáme oblek jako montérky, které poslouží na konkrétní výkon a pak se zase odloží.
Robert Sedláček se na předávání státního vyznamenání v roce 2014 moc nevyfiknul… Zdroj/Autor: MAFRA / František Vlček
Víc je víc
Potom ale přichází další extrém. Začneme se zabývat tím, jak na plesech vypadáme, více, než by bylo zdrávo. V tu chvíli chce každá maturantka vypadat minimálně jako císařovna Sisi a většina pánů dostane nějaký báječný nápad, jak kvádro vylepšit. Rozbor dortových šatů vydá na samostatný článek, jehož závěrem by nejspíš bylo, že KD není Zimní palác v Petrohradu a že minimalismus ještě nikdy nikomu na kráse neubral.
Mě ale zajímají obleky a konkrétně jejich nejzajímavější vylepšováky, které každou sezónu zaregistruji. Vždycky alespoň jednoho tanečníka napadne, že si vezme černou košili s bílou kravatou, případně červenou košili a černou kravatu. Výjimkou nejsou ani zábavnosti jako doplňky s úsměvnými nebo infantilními vzory. Podařilo se mi zaregistrovat několik svetrů. Také kombinace saka z jednoho obleku a kalhot z druhého je víc než častá. Kapitolu samu pro sebe pak představují konverzky ke společenskému oblečení. Na střední to byla rebelie, teď je to ale trapnost.
Motýlek na ples?
Před pár lety nám Karel Schwarzenberg připomněl, že existuje motýlek, a zvlášť mladší generace tenhle doplněk přidala do svého šatníku. Jenže obyčejný jednobarevný motýlek se snadno okouká, takže nastupuje kreativita. Ta nás dovedla až k oblibě dřevěných motýlků. Na počátku to bylo příjemné oživení, teď ale takových alternativ klasiky potkáte tolik, že se z kuriozity stalo klišé.
Kam teď?
Myslím si, že není podstatné nacpat si do hlavy tu hromadu pravidel krásně zpracovaných v infografech na Pinterestu. Podstatnější bude si začít obleku vážit a smířit se s tím, že si v něm moc pohodlí člověk neužije. Neříkám, že to bude jednoduché, koneckonců žijeme ve státě, kde se boj za rejoicky v kavárnách proměnil v kruciátu za obranu lidské svobody.
I tak věřím, že černý oblek (svatby-pohřby-plesy) s bílou košilí a decentní kravatou, která nebude z ptákovin, jednou popularitu a zejména respekt získá.
Budu rád za vaše úlovky z českých kulturáků, pište do komentářů.
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/76/188388-dorazit-v-obleku-a-hned-u-vstupu-sundavat-kravatu-holt-takovy-je-cesky-styl-zdroj-foto-irina-brag.jpg?6" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Moje módní předsevzetí]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/moje-modni-predsevzeti-2019/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/moje-modni-predsevzeti-2019/</guid>
<category><![CDATA[Nákupy]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Nákupy]]></dc:subject>
<pubDate>Sun, 30 Dec 2018 00:00:00 +0100</pubDate>
<description><![CDATA[Zhubnout do modelkovských mír se mi kvůli zálibě v pořádném krajíci chleba s vrstvou másla vysokou jak činžák překvapivě nepodařilo. Neutrácet a šetřit dukáty se mi vzhledem k vášni cestovat co možná nejdál – hádejte – taky nepovedlo. A můžete si tipnout, jak to dopadlo s mým předsevzetím na rok 2018 naučit se francouzsky. Blů blá blé.
Předsevzetí u mě zkrátka moc nefungují, ale uplynulý rok mi dokázal, že to zas tolik nevadí. Pravé změny přij...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Zhubnout do modelkovských mír se mi kvůli zálibě v pořádném krajíci chleba s vrstvou másla vysokou jak činžák překvapivě nepodařilo. Neutrácet a šetřit dukáty se mi vzhledem k vášni cestovat co možná nejdál – hádejte – taky nepovedlo. A můžete si tipnout, jak to dopadlo s mým předsevzetím na rok 2018 naučit se francouzsky. Blů blá blé.
Předsevzetí u mě zkrátka moc nefungují, ale uplynulý rok mi dokázal, že to zas tolik nevadí. Pravé změny přijdou samy… jen s rozdílem, že ty skutečné zvraty člověk nenaplánuje. I tak si myslím, že je dobré mít v hlavě pár cílů či drobných změn, kterých bychom rádi dosáhli. A to v jakékoliv oblasti. Třeba i v módě a ve stylu oblékání.
1. Přestanu podléhat slevám a výprodejům
Ještě že škála procent možné slevy je omezená stovkou, jinak by obchodníci klesali s cenou snad až do pekel horoucích a nimi i můj bankovní účet. Ačkoliv už slevám a výprodejům nepodléhám jako v prváku na vysoké (kdy jsem sice pomalu neměla ani na zaplacení koleje, ale na svetřík ve slevě se vždycky nějaký ten zlaťák našel), občas mi velké červené plakáty ve výlohách zamotají hlavu. Předsevzetí pro následující rok zní jasně: vlézt do krámu, až budu opravdu něco potřebovat a staré věci doslouží.
2. Vytřídím si skříň
Tím trochu nahrávám předchozímu bodu, protože čím dříve se zbavím starých věcí, tím dříve se mohu vydat na lov nových, že? Ne tak docela. Od dětství mám problém vyhodit nenošené kusy oblečení. Na dně koše však budou mít stejné využití, jako mají na dně mé skříně. Žádné.
Od Nového roku tak chci provádět pravidelné razie ve svých poličkách a šuplících a nenošené věci okamžitě odnést na charitu, kamarádce nebo sousedce se čtyřmi dětmi. Staré kousky šatníku možná udělají radost ještě někomu jinému.
Staré kousky šatníku možná udělají radost ještě někomu jinému. Zdroj foto: Volurol / Shutterstock
3. Začnu nosit více barev
Skříň mi sice hraje všemi barvami, ale téměř vždy nakonec sáhnu po té nejtemnější. Černá, černá a zase černá… Přitom vím, že veselé žluté tričko dokáže můj den nakopnout jak účinný energeťák. Že v červené se cítím žensky. Že modrá mě uklidňuje. Že v bílé jsem upřímnější, protože všichni hned vidí, co jsem měla k obědu. Rozhodnutí pro příští rok tak je: dát barvám ve svém šatníku zelenou.
4. Vzdám se iluze, že „do toho zhubnu“
Nezhubnu. Tečka.
5. Naučím se nosit punčocháče
Je to boj. Možná na celý život. Přesto se nevzdávám a do následujícího roku si dávám závazek, že mi pár punčoch vydrží déle než jedno nošení. Anebo rovnou dvě, ha.
Přečtěte si článek Nastává doba temna. Doba punčoch.
6. Přestanu se škrtit
Asi každá máme ve skříni kousek oblečení, který vypadá sice fantasticky, ale je šíleně nepohodlný. Krásnou krajkovanou podprsenku, kterou oblékáme na rande s partnerem, ačkoliv se nám zařezává do žeber. Odvážné minišaty, které však vypadají svůdně jen do doby, než musíme vystoupit z taxíku. Upnuté džíny, v nichž máme skvělý zadek, ale nedá se v nich sednout.
Neříkám, že rezignuji na to, jak oblečení vypadá. Ale od Nového roku odmítám nosit cokoliv, v čem si budu připadat jako ve svěrací kazajce. O nošení nepohodlných bot to platí dvojnásob.
7. Minimalizuji nákup „plastového“ oblečení
Stejně jako chci přestat tolik nosit černou, tak se chci zbavit i černého svědomí, že svými módními choutkami zatěžují planetu. Oblečení z polyesteru je levné, celkem dlouho vydrží a v pračce se nesráží na velikost XS. Jenže pro životní prostředí je obrovskou zátěží a textilní odpad z umělých materiálů se jen těžko recykluje.
Mým předsevzetím pro příští rok je: mít svědomí i svou kůži jako v bavlnce. Doslova!
Přečtěte si článek Polyesterová čistka aneb genocida mého oblečení.
A jaká předsevzetí si na rok 2019 dáváte vy?
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/0b/188238-do-obchodu-leda-po-spickach-a-nebo-radeji-vubec-zdroj-foto-pixabay.jpg?6" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Měkouši aneb Vánoční danajské dary]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/mekke-darky-aneb-vanocni-danajske-dary/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/mekke-darky-aneb-vanocni-danajske-dary/</guid>
<category><![CDATA[Nákupy]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Nákupy]]></dc:subject>
<pubDate>Sun, 23 Dec 2018 00:00:00 +0100</pubDate>
<description><![CDATA[Když překonáte třetí rok života, musí to dřív nebo později přijít. Takové to zklamání, kdy pod stromečkem zbývá jediný dárek, vy věříte, že to bude další hračka, i když je balíček poněkud neforemný. Nadšeně ho rozbalíte a tam… svetr. O dvacet let později už vám o hračky nejde, ale nad pestrobarevným svetrem, který kouše jako stádo blech, nadšení hrajete jen s velkou námahou.
„Díky, to je… krásné!“
Největšími experty jsou babičky. Myslí to dobř...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Když překonáte třetí rok života, musí to dřív nebo později přijít. Takové to zklamání, kdy pod stromečkem zbývá jediný dárek, vy věříte, že to bude další hračka, i když je balíček poněkud neforemný. Nadšeně ho rozbalíte a tam… svetr. O dvacet let později už vám o hračky nejde, ale nad pestrobarevným svetrem, který kouše jako stádo blech, nadšení hrajete jen s velkou námahou.
„Díky, to je… krásné!“
Největšími experty jsou babičky. Myslí to dobře. Košilku dostaneme, aby nám netáhlo na ledviny, ručně pletený svetr, jelikož hladce obrace z módy nikdy nevyjde, a noční košili, na kterou bylo použito tolik látky, že vás v ní partner nikdy nenajde, protože… proč vlastně, babi?
Babičky (ale nejen ony) občas vyberou dle svého vlastního vkusu. Jinak si neumím vysvětlit, proč naše obchoďačka Eliška dostala stříbrné lesklé tričko z umělotiny s volány na rukávech ve velikosti XL. Zásadně totiž nosí tlumené barvy a přírodní materiály, navíc bez zdobení a hlavně eSko. Mohlo by se říct, že měla aspoň zásobu prachovek nebo nový hadr na podlahu… ale jsou látky, které prach a vodu zásadně odpuzují. A vás také.
„Moje babička se zase netrefila potiskem, když mi dala mikinu s obrázkem čtyř brambor,“ smála se Hanka, ale Monča její dárek ještě překonala: „Můj nejhorší měkouš byla paruka, kterou jsem dostala v patnácti. Netuším, co mi s ní chtěla babička naznačit.“
Náš Matouš to s babičkou skoukel. Jak dosáhl toho, že dostává vhodné měkké dárky?
„Tak co to bude letos?“ Zdroj: Andrey RTimages / Shutterstock, Inc.
Kážu vodu, piju víno
Sáhnu si do svědomí, abych byla spravedlivá. Jednou jsem také darovala naprosto špatný měkký dárek. Svojí mamce, která je zcela sportovní typ. Nevím, co mě to tenkrát napadlo, ale koupila jsem jí top se zavazováním za krk, třpytkami a dekoltem, za který by se nemusela stydět Pamela Anderson v dobách své největší slávy.
Asi nikdy nezapomenu, jak si ho zkoušela a dokázala se tvářit, že se jí líbí. Vyjádřila jen drobné obavy, zda na něj má věk a postavu. Nikdy si ho na sebe nevzala, což chápu. Je to už 10 let, ale jak ji znám, má tu hrůzu schovanou na dně skříně, protože to byl přece dárek…
Jaký nevhodný měkký dárek jste kdy dostali/darovali vy?
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/8b/188169-no-to-je-ale-roztomily-svetrik-zdroj-andrey-rtimages-shutterstock-inc.jpg?11" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Jak fungují slevy (a obchody bohatnou)]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/jak-funguji-slevy/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/jak-funguji-slevy/</guid>
<category><![CDATA[Obchody, e-shopy]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Obchody, e-shopy]]></dc:subject>
<pubDate>Thu, 20 Dec 2018 00:00:00 +0100</pubDate>
<description><![CDATA[Zákulisí slev ve Francii
Ve Francii je slevové období dokonce dané zákonem a mimo něj nesmí být slovo sleva nikde uvedeno. Zákon dovoluje jednu výjimku, a to slevy v polovině sezóny.
Dřív se jednalo o tři dny, kdy všichni zaměstnanci obchodních domů – od uklízeček a sekretářek po střední management – nastoupili za prodejní pulty a pomáhali odbavit davy zákazníků. Ze tří dnů se s postupem času stal celý týden a vytížení zaměstnanci byli nahraze...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Zákulisí slev ve Francii
Ve Francii je slevové období dokonce dané zákonem a mimo něj nesmí být slovo sleva nikde uvedeno. Zákon dovoluje jednu výjimku, a to slevy v polovině sezóny.
Dřív se jednalo o tři dny, kdy všichni zaměstnanci obchodních domů – od uklízeček a sekretářek po střední management – nastoupili za prodejní pulty a pomáhali odbavit davy zákazníků. Ze tří dnů se s postupem času stal celý týden a vytížení zaměstnanci byli nahrazeni brigádníky, aby dál mohli vyplňovat excelové tabulky a objednávat oděvy na další sezónu.
Nám v ČR vládne slevový anarchismus, pointa slev se ale shoduje napříč trhem. Toto jsou čtyři principy, kterými obchody navyšují tržby.
1) Marže v módním průmyslu
Módní prostředí je výjimečné vysokými maržemi a prodávat oděvy nebo boty je v podstatě náročný a riskantní podnik. Všechno má velikosti, jeden model je často v několika barvách, trefit se někomu do vkusu není snadné a o to náročnější je dnes udržet krok se všemi těmi trendy. Proto se velkoobchodní cena násobí koeficientem 2.5, někdy spíš 3. Rozlehlé luxusní obchody a koncept story klidně používají koeficient 4. To, co koupí od značky jako třeba Gucci za 2 000 Kč, u sebe v obchodě potom prodávají za 8 000 Kč.
Obchodní řetězce, jako je třeba Mango, Promod nebo ZARA, jsou vlastně značka i prodejce v jednom, a proto neřeší velkoobchodní cenu, ale přímo náklady na výrobu, na které si nandavají svou marži. Ta je někde mezi čtyřmi a deseti. Proto i když zboží zlevní o polovinu, stále ještě na něm vydělávají.
2) Slevy rozhodnuté předem
Když nákupčí připravují novou sezónu, už dopředu počítají s tím, že zboží půjde do slev a že se všechno neprodá. V excelových tabulkách to pořád dává větší smysl než mít ušlý zisk, protože něčeho bylo vyrobeno málo.
Každý oděv má určeno, jak dlouho v obchodě zůstane, dokud ho nenahradí nový. Potom existují i speciální kolekce, o kterých se předem ví, že budou zlevněné. Na ně se nastaví vyšší marže a na jejich výrobě se o to víc šetří. Je to předem dané, že i po slevě na nich obchod vydělá stejně jako na ostatních částech nabídky.
3) Co zbyde? Spálit
Přebytky se do obchodů vrací v době slev a co se neprodá, tak se často vyhazuje a pálí a jen ve výjimečných případech daruje charitě. Skandály o pálení luxusního zboží letos v létě zaplavily britská média, ačkoliv se to praktikuje už desítky let a luxusní segment není žádnou výjimkou. Oblečení se dnes vyrábí víc, než jsme schopní unosit či nakoupit a u luxusního zboží jde navíc o ochranu exkluzivity. Prodávat ho ve slevách nebo ho snad dokonce dávat potřebným je páchání ekonomické sebevraždy.
4) Outletové ceny, nižší kvalita?
Outlety jsou další možností, kde seženete značkové zboží za zlomek ceny. Tento způsob nakupování se ale stal natolik populárním, že některé značky přímo vyrábí speciální kolekce pro své outletové obchody, jen v mnohem nižší kvalitě.
Takže zboží se slevou se dá sehnat kdykoliv v roce, v poslední době nejen v outletech, ale i v normálních obchodech.
Co slevy znamenají pro malé obchody?
Nikdo přece nevynechá příležitost vylepit přes celou výlohu či domovskou stránku SLEVA, ať už je to kvůli konci sezóny, výročí založení, nebo Černému pátku. Jsme tak naučení nakupovat ve slevách, že bez nich to už prostě nejde. Na to nejvíc doplácí menší značky a obchodníci, kteří své ceny a marže počítají poctivě, zboží do slev z principu dát nechtějí a v období slev – což je skoro celý rok – nemají šanci cokoliv prodat. Trh tak pozvolna ničí sám sebe.
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/45/188070-zlevnene-nakupy-to-si-myslime-jen-my-obchody-vydelavaji-i-na-nich-zdroj-rawpixelcom-shutterst.jpg?7" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Proč si přeju ponožky k Vánocům]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/jak-si-uzit-ponozky-k-vanocum/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/jak-si-uzit-ponozky-k-vanocum/</guid>
<category><![CDATA[Kousky v šatníku]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Kousky v šatníku]]></dc:subject>
<pubDate>Sun, 16 Dec 2018 00:00:00 +0100</pubDate>
<description><![CDATA[Z Vánoc mám strach. Jednak mě nebaví nakupovat dárky, jednak se vždycky děsím toho, co dostanu. Zatímco s většinou lidí můžete zrušit ten milý zvyk výměny dárků, s příbuznými a zejména babičkami je to složité – něco vám prostě dát chtějí. Často je napadne, že pořídí nějaký kousek do vaší skříně, který se nakonec stane kouskem na vytírání podlahy.
Nastupují tedy obálky. Jenže ty nemám rád. Představují sice bezpečnou variantu dárku od babičky, a...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Z Vánoc mám strach. Jednak mě nebaví nakupovat dárky, jednak se vždycky děsím toho, co dostanu. Zatímco s většinou lidí můžete zrušit ten milý zvyk výměny dárků, s příbuznými a zejména babičkami je to složité – něco vám prostě dát chtějí. Často je napadne, že pořídí nějaký kousek do vaší skříně, který se nakonec stane kouskem na vytírání podlahy.
Nastupují tedy obálky. Jenže ty nemám rád. Představují sice bezpečnou variantu dárku od babičky, ale jsou odosobněné a málokdy si z darovaných peněz pořídím něco pro sebe. Většinou je přidám na proplacení účtů.
Každý rok jsem tak stával před dilematem, jestli mám jen tiše kývnout na babiččin návrh, že mi u stromečku předá do rukou obálku s Němcovou, nebo vyžadovat dárek koupený a zabalený od srdce.
Nejlepší dárek jsou ponožky
Nakonec jsem tuhle situaci vyřešil. Potom, co mi babička kupovala umělohmotná pyžama, která jiskřila, když jsem je oblékal, nebo trička, o kterých paní v obchodě řekla, že „to se teď nosí“, jsem se rozhodl jí vždycky říct, že k Vánocům (narozeninám, svátku, Mikuláši) chci ponožky. A to ne ledajaké. Čistě černé.
Babička nemusí nic řešit, zajde do obchodu a koupí pět párů ponožek. Zabalí je a já mám jistotu, že nedostanu košili s moderně rozmístěnými knoflíčky nebo spodní prádlo s obrázky.
Nicméně nestačí jen říct, že chcete ponožky. Je potřeba specifikovat, jinak můžete rozbalit nějaké lyžařské, světle šedé, bílé nebo s prapodivnou výšivkou. Proto vždycky výslovně poprosím o bavlněné černé ponožky bez vzoru. Nakonec jsme všichni šťastní a já obzvlášť, protože mám další várku ponožek, které můžu roztrhat.
Chtějte svetry
Podobná nenávist, jakou si vysloužily ponožky, se snáší i na svetry. Myslím si, že v tomto případě se jedná o import americké kultury, protože která česká babička kdy upletla svetr se soby? To radši koupí teplákovku. Pokud vám ale hrozí, že dostanete něco pleteného, jasně řekněte, co si přejete.
Netvrdím, abyste si z příbuzných udělali pletací manufakturu, ale já to dvakrát zkusil a nejspíš to ještě zopakuji. Kdysi dávno na konci nultých let jsem požádal matku, aby mi k Vánocům upletla červeno-zeleno-bílý svetr se soby. Tehdy se ještě neprodávaly v HáeMku a já prožíval období, kdy jsem Vánoce miloval. Matka mi upletla úžasný svetr, který mám dodnes, a vždycky o svátcích ho vyndám ze skříně.
Milý Ježíšku, přeju si šálu
O pár let později jsem na babiččinu nenápadnou listopadovou otázku, co bych si přál od Ježíška, odpověděl, že pletenou šálu. Nevěřícně se na mě dívala, ale pak souhlasila. Koupil jsem vlnu, která mi vyhovovala (zvolil jsem pouze černou barvu, aby nebyl prostor pro fantazii), a klubka jsem přivezl k babičce. Ta po večerech u televize pletla a já měl svým způsobem překvapení. Naposledy jsem viděl klubka, pod stromečkem z nich byla krásná šála. Babičce to taky vyhovovalo, byla ráda, že dostala možnost mi něco uplést.
Své pletoucí příbuzné a známé tedy žádejte o ponožky nebo pletené pantofle. Hodí se na cesty, hřejí a můžete v nich mít ještě svou vlastní ponožku, takže ani nebudou kousat.
Co víc si letos přát?
Letos zkusím požádat o trička pod košile. Jsem zarputilým odpůrcem nátělníků – jednak nesnáším to slovo (mám ho na black listu těch nejošklivějších, co v češtině jsou), a jednak mi přijde jako úplně zbytečný kus oblečení, který ani nezahřeje ani nezachytí pot.
Nákup trička sice představuje větší riziko než ponožek, ale pokud nemáte veliké nároky a víte, že je to věc, která má posloužit a ne dělat parádu, tak bych se nebál. Tričko bez vzoru, bez obrázků a bez nápisů je základem. Ideálně si přejte v bílé barvě, ale pod mnohé košile se spíše hodí šedá, krémová nebo černá.
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/e1/188024-pletene-ponozky-byly-driv-peklo-dneska-je-z-nich-chteny-darek-zdroj-autor-happy-stock-photo-shu.jpg?5" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Maxi šála: Proč ji opravdu nosíme]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/maxi-sala-proc-ji-nosime/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/maxi-sala-proc-ji-nosime/</guid>
<category><![CDATA[Kousky v šatníku]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Kousky v šatníku]]></dc:subject>
<pubDate>Fri, 14 Dec 2018 00:00:00 +0100</pubDate>
<description><![CDATA[Člověk se do ní v třeskutých mrazech zabalí jako miminko do zavinovačky. Okolí přestává být nehostinným a drsným prostředím, kde přežijí jen ti nejodolnější, případně nejchlupatější. Porost na krku není zrovna forma ochrany, kterou bychom si na svém těle představovali.
V pletené náruči je krk příjemně zachumlaný, z učních lalůčků mizí rampouchy, brada si tetelí na hřejivém polštářku. Nechápu jen jedinou věc. Proč ale nosit ty dlouhé metry, kte...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Člověk se do ní v třeskutých mrazech zabalí jako miminko do zavinovačky. Okolí přestává být nehostinným a drsným prostředím, kde přežijí jen ti nejodolnější, případně nejchlupatější. Porost na krku není zrovna forma ochrany, kterou bychom si na svém těle představovali.
V pletené náruči je krk příjemně zachumlaný, z učních lalůčků mizí rampouchy, brada si tetelí na hřejivém polštářku. Nechápu jen jedinou věc. Proč ale nosit ty dlouhé metry, které proslavil Lenny Kravitz?
Na stopě maxi šále
Nedávno jsme pozorovala jednu slečnu. Ačkoliv teploty už několik dní balancovaly na nule jako akrobat na laně, kterého čeká nevyhnutelný pád, dotyčná vypadala, že se nemůže rozhodnout, ve kterém ročním období se zrovna nachází.
Měla na sobě krátkou letní sukni, k ní podzimní kotníčkové boty, přes sebe krátkou jarní bundu a kolem krku omotanou obrovitánskou huňatou šálu, která vypadala spíš jako hladová krajta, která se snaží svou majitelku zaškrtit.
Úklid ulic?
Jiná nositelka maxi šály o několika metrech čtverečních se vyprostila ze smrtonosného sevření a nechala si své „divoké zvíře“ jen ležérně viset kolem krku. Vždy mě těší, když vidím, že lidé nejsou lhostejní ke svému okolí. Tato slečna byla zářným příkladem. Okraje šály tahala po zemi a čistila jimi cestu, kterou zrovna prošla. Nebo se jen snažila po sobě zamést stopy?
Pravá funkce maxi šály
Čím déle sleduji ženy, které maxi šálu nosí, tím lépe chápu její praktické využití. To překvapivě není udržet krk v teple, to by jistě zvládla šála skromnějších rozměrů. Dokonce to není ani snaha zamést prostor kolem sebe, byť je to jistě chvályhodné a uvědomělost nositelek extra dlouhých šál mě nepřestává dojímat.
Pravá funkce maxi šály je ale pravděpodobně opravdu zahřívací, avšak čehokoliv jiného, jen ne krku. Jakmile má žena kolem sebe omotanou maxi šálu, zákonitě má odhalenou jinou část těla. Nejčastěji kotníky nebo rovnou celé nohy. Domnívám se tak, že ženy maxi šálu nenosí proto, aby si ochránily krk. Ale proto, aby se do ní mohly zabalit jako do deky, až jejich nohy budou připomínat Mrazíkovu hůl Mrazilku.
O to více mě udivuje, že jsem žádnou takovou ženu, která by si holé nohy šálou opravdu omotala, ačkoliv jí je evidentně zima, zatím nepotkala. Asi jsem jen neměla štěstí.
Líbí se vám maxi šála? Nosíte ji?
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/9a/188025-obmotat-zachumlat-a-zamest-ulici-zdroj-rido-shutterstock.jpg?11" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Znamení zvěrokruhu v oblečení, sedí na vás?]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/znameni-zverokruhu-v-obleceni/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/znameni-zverokruhu-v-obleceni/</guid>
<category><![CDATA[Pekla]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Pekla]]></dc:subject>
<pubDate>Thu, 06 Dec 2018 00:00:00 +0100</pubDate>
<description><![CDATA[Patřím nejspíš k většině společnosti, která mává rukou nad pozicemi Merkuru a Uranu, načež si v časopise pokaždé přečte svůj i partnerův horoskop (a pak úspěšně zapomene, na co si má dát pozor). Bez jakékoliv astrologické znalosti beru horoskopy jako konverzační „šťouchadlo“ do debat s kamarádkou nebo partnerem. Sama totiž splňuju charakteristiku svého znamení do puntíku.
Není červená jako červená
Znamení zvěrokruhu se stala vcelku oblíbeným m...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Patřím nejspíš k většině společnosti, která mává rukou nad pozicemi Merkuru a Uranu, načež si v časopise pokaždé přečte svůj i partnerův horoskop (a pak úspěšně zapomene, na co si má dát pozor). Bez jakékoliv astrologické znalosti beru horoskopy jako konverzační „šťouchadlo“ do debat s kamarádkou nebo partnerem. Sama totiž splňuju charakteristiku svého znamení do puntíku.
Není červená jako červená
Znamení zvěrokruhu se stala vcelku oblíbeným motivem pro různé koláže na Pinterestu a Instagramu. Seriózní astrologii tu pochopitelně nečekejte – jde o čistě lifestylové téma, které pozdrží vaši pozornost a kterou rádi sdílíte s těmi, kterým doporučené ohozy sedí jak zadek na hrnec (nebo by v nich vypadaly jak hastroši).
Není v tom větší magie než uzpůsobení podle typických charakteristik. Pokud tedy vaše datum narození tvrdí, že jste romantický typ, očekávejte volánky a okvětí. Pragmatici se naopak obejdou bez flitrů a pokusů o oslňování.
Příspěvek sdílený zodiac_clothing_ (@zodiac_clothing_), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-04-10T1:02:39+00:00“&gt;Lis 27, 2018 v 15:43 PST&lt;/time&gt;
Týden podle Raka
Móda podle znamení sama vybízí k tomu, že ji berete s přiměřeným nadhledem… a kreativní nálady si s ní pohrajou více. Například blogerka Safiya Nygaard natočila svůj týden, kdy se oblékala pro své znamení Raka, a to podle doporučení různých webů. Díky tomu vylezla na ulici v modelech, které byly někdy příjemným překvapením a jindy vtipným přešlapem.
                         postLoader.add(function(){                              videoIdnes({                                    type: „youtube“,                                        writeTo: „video-youtube-d4ae4ef632ea3f4d3d2f5c15eeb97d6e“,                                      data: „Ep6-bNu16_I“,                                    timeStartSec: „0“,                                      image: ""                               });                     });             
Šťastné a veselé, býku
Komerční svět pochopitelně registruje, že lidi potřebují mentální škatulky, aby se jim v přehršli zboží dobře vybíralo… a hlavně nakonec nakoupili. Proto obchody rozdělují všechno oblečení do kategorií a lámou si hlavu s kolekcemi, které by zákazníkovi předložily hadry tou nejstravitelnější formou. Nejvíc se do toho obul e-shop Uraniasoul.com, který zve k výběru astrologicky založené (nebo nerozhodné) jedince.
Tak vypadá pastička na zákazníka… klikni a vyber. Zdroj: uraniasoul.com/collections
Jako praktický Býk dostávám pěkně za uši. Všechny módně-astrologické inspirace mě totiž oblékají do bahnité hnědé či květinových vzorů… protože mám přece ráda přírodu a dřevo!
Tak děkuju pěkně. V jednom takovém doporučeném modelu bych mohla ztělesnit přicházející svátky. Mé ruce se převléknou za větve vánočního stromku a kdo ví, třeba můj vtipný Střelec položí k mým kořenům věcné dary. Že by strategie na letošní Vánoce, když jsem ten materialistický typ?
Chlupato-jehličnatý model je k mání za 55 dolarů. Ježíšku, vopovaž se.
Příspěvek sdílený zodiacfashionstyle (@zodiacfashionstyle), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-18-11T1:02:39+00:00“&gt;Lis 27, 2018 v 13:43 PST&lt;/time&gt;
Nevěsta, jak velí Merkur a Venuše
Na druhou stranu, najdou se i inspirace, které si s chutí prohlédnete bez ohledu na znamení. Potěšil mě článek o svatebních šatech na americkém Harper´s Bazaaru. Do tohoto článku jsem vybrala ze všech koláží tu, která mi přišla nejzajímavější – co vy na to, Kozorožky?
Svatební šaty podle horoskopu. Zdroj koláže: https://www.harpersbazaar.com/…zodiac-sign/
Ezoterika na potisku
Tematika znamení s sebou nese riziko, že výdělku chtiví výrobci sklouznou k produkci oblečení bez nápadu. Takové modely posouvají módu do dárkového zboží, hned vedle triček s nápisem Queen of blow job. Možná že takový dáreček nadělíte někomu k narozeninám, když o něm víte pouze datum jeho porodu. A vy mu tak pořídíte další kousek do kategorie na doma.
Zdroj: https://www.fler.cz/…elec-9491367
Když hvězdy šijí… na Fleru
Můj poťouchlý výlet na Fler osvěžila paní Alexandra Lechovská, která se léta živila (nebo možná živí) šitím oblečení podle znamení. Na profilu Dhana Art jsem zůstala velmi dlouho – fascinovaně jsem četla o sukních Luna/Uran/Mars i přístupu k „astrologické“ módě.
V aktuální nabídce už objevíte pouze Venuši ve Vahách s popiskem: Zajímavé, vzdušné a přesto zakrývající, velmi příjemné šaty pro horké letní dny. Vhodné zejména pro širší boky, které šikovně zamaskují. Šaty jsou ušité z velmi kvalitní bohaté madeiry, zdobené šitou aplikací pestrých bavlněných květin. Luxusní zpracování.
Náš starý dobrý Fler skomírá, ale stále žije!
Váhy prý udávají módní trendy… no nekupte to. Zdroj: https://www.fler.cz/…vahy-8689865
Nožky podle znamení zvěrokruhu
Můžeme se popadnout za hlavu, když vidíme prezentovanou „elegancí“ s příchutí patchworku. Samotné provedení je jedna věc, přesto v sobě nacházím určitou shovívavost  – nejspíš pro čistotu záměru švadleny, která opravdu žije šitím a horoskopy.
Mnohem víc mě dráždí, když znamení zvěrokruhu slouží jako marketingový způsob, jak zákazníkovi lépe vnutit kus hadru. Na očividné lapače peněz, jako jsou legíny na jógu, jsem trochu vysazená. Co na tom, že všechny vypadají dost stejně. Hlavně že grafik vmáčkl symbol panny, berana nebo blíženců… a vy víte, který kousek z dvanácti si máte koupit.
Blíženci, Raci nebo Lvi… schválně jestli byste se cítili v jiném vzoru nesví. Zdroj: https://www.postazdarma.cz/hledani?…
Ezoterika po svém
Doufám, že jste na konci článku nečekali nějaké rozuzlení typu Nikdy to neplatí nebo WOW, funguje to. Horoskopy (zejména na oblečení) prostě stále beru s rezervou… mám radši vykládání karet a svého Střelce. 
Co vy, dáte na horoskopy?
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/97/187968-oblekat-se-podle-zverokruhu-vazne-zdroj-autor-vichizh-shutterstock-inc.jpg?7" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Zpomalili jsme na SLOU days]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/zpomalili-jsme-na-slou-days/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/zpomalili-jsme-na-slou-days/</guid>
<category><![CDATA[Party, přehlídky, události]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Party, přehlídky, události]]></dc:subject>
<pubDate>Mon, 03 Dec 2018 00:00:00 +0100</pubDate>
<description><![CDATA[Dvoudenní akce v krásném prostoru Hauch gallery byla plná nejen prodejců, ale také workshopů a přednášek. Všechno se drželo tématu udržitelný rozvoj, šetrný přístup k životu, ekologie, pomalá móda.
Eva Urbanová z Nilastore například mluvila o tom, co byste měli vědět o svých svetrech v šatníku. Líbil se mi také workshop poznávání materiálů stylistky Jany Mei. Pomohl mi, abych si příště v sekáči vybrala kvalitní oblečení.
Eva Urbanová z Nilasto...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Dvoudenní akce v krásném prostoru Hauch gallery byla plná nejen prodejců, ale také workshopů a přednášek. Všechno se drželo tématu udržitelný rozvoj, šetrný přístup k životu, ekologie, pomalá móda.
Eva Urbanová z Nilastore například mluvila o tom, co byste měli vědět o svých svetrech v šatníku. Líbil se mi také workshop poznávání materiálů stylistky Jany Mei. Pomohl mi, abych si příště v sekáči vybrala kvalitní oblečení.
Eva Urbanová z Nilastore
SLOU DAYS 2018
Celkově tu na mě dýchla klidná atmosféra, zpomalila jsem a na horním ochozu jsem si vychutnala výbornou filtrovanou kávu. Pozorovala jsem prodejce, výzdobu a osvětlení. Všechno bylo domyšlené do detailu. O květiny se postaraly Kytky od potoka, jejich rukopis jsem hned poznala. Jde o lokální ekologické květinářství, které sídlí kousek za Prahou. Pro zájemce tu bylo taky líčení přírodní kosmetikou z Countrylife.
Přírodní věnce z ekologického květinářství Kytky od potoka
Podívejte se, kdo mi utkvěl v paměti nejvíc…
SUTU
Zlínská módní značka SUTU mě zaujala krásnými dlouhými šaty. Eliška Hejdová a Jana Kunderová, které za ní stojí, využívají hlavně lokální materiály a občas vytvoří i něco upcyklovaného. Inspiraci hledají v přírodě a je to hodně znát. Modely jsou jednoduché, zároveň ale variabilní.
Eliška s Janou milují spojení minulosti s potřebami dneška. Na prvním místě je pro ně ale udržitelnost a maximální šetrnost k planetě.
Móda od značky SUTU
Meadow
Hanna vystudovala oděvní školu v Písku a dlouho se pohybovala v oblasti módy hlavně u filmu, divadla. Spolupracovala s mnoha módními návrháři, ale před rokem se rozhodla vytvořit značku Meadow. Bylo z ní cítit nadšení, že konečně tvoří svou vlastní módu a z materiálů, které miluje. Představila mi svou kolekci a její příběh. Dala si záležet, aby mi vysvětlila, jak se budu v jejím oblečení cítit.
Hanna navrhuje spodní prádlo, trička a šaty. Šije ze lnu, ale najdete u ní i pár kousků z prvotřídního hedvábí.
Lněná móda Meadow
Cila
Ala a Lenka vybudovaly slovenskou značku Cila v roce 2015. Záleží jim na lidech a na životním prostředí. Tvoří nadčasové kolekce, aby každý kousek zapadnl do kapsulového šatníku. Jejich kabáty se okamžitě dostaly na seznam mých přání. Jsou vlněné, dokonale řemeslně zpracované a v krásných odstínech.
Vlněné kabáty Cila
Créeme
U značky Créeme jsem se zastavila na trochu déle, protože spodní prádlo řeším v poslední době docela dost. Po porodech si vybírám pouze přírodní materiály, jiné nesnesu. Se Soňou a Katarínou jsem se bavila právě o tom, že bychom se měli zajímat, co nosíme přímo na kůži. V konvenčním spodním prádle se často nachází karcinogenní látky. A vůbec nejhorší jsou výrazné barvy – ty v sobě mají těžké kovy.
Organická značka Créeme se spodním prádlem na českém a slovenském trhu chyběla. Šije lokálně z nebarvené bavlny – vše vyrábí v České republice.
Organické spodní prádlo Créeme
Minimalista
Další obchod pro ty, co hledají jednoduchost a kvalitu, je Minimalista. Obchod znám už déle, stojí za ním Martina. Minimalismus pro ni není trend, ale hlavní motto její práce. Pečlivě vybírá značky, které vytváří originální oblečení a doplňky. Oblečení mě zaujalo, ale kožené doplňky, ty mě přímo nadchly.
Minimalista
Tamarki
Markéta na SLOU nabídla nejen doplňky, ale také autorské houpací křeslo Chillo. Při své tvorbě využívá přírodní materiály, často recykluje a z odřezků kůže vyrábí drobné designové šperky. Markéta miluje propracované detaily, kvalitu a je minimalistka. Už dlouho sleduji její blog o designu a bydlení, takže jsem ji ráda opět potkala naživo.
TaMarki a její designové křeslo Chillo
O organizátorce
Kamila Boudová působí jako lektorka předmětu Product Developement a Sustainable Fashion na vysoké škole módního obchodu MOD'SPE v Paříži a v Čechách vede online semináře o podnikání a udržitelné módě pod názvem Moyomi. Vydává časopis SLOU.
Kamilu Boudovou znáte také z Módního Pekla. Podívejte se na její články »
Co na podobné akce říkáte? Chodíte na některé?
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/1d/187862-eva-urbanova-z-nilastore.jpg?5" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Dámské body: Sexy top, nebo nepřítel?]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/damske-body-sexy-top-nebo-nepritel/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/damske-body-sexy-top-nebo-nepritel/</guid>
<category><![CDATA[Kousky v šatníku]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Kousky v šatníku]]></dc:subject>
<pubDate>Tue, 27 Nov 2018 00:00:00 +0100</pubDate>
<description><![CDATA[Je dámské body sexy, nebo nepřítel? Zdroj: Look Studio / Shutterstock
Dneska se ani nepozastavíme nad tím, když muži chodí v dámských upnutých džínách, ženy zase oblékají „boyfriend“ styl či pánská saka… a vůbec nám tak nepřijde divné, že spodní prádlo už nezůstává skryté před zraky okolí, ale probojovalo se na úroveň běžného šatníku. Přesto ve mně dámské body vyvolává řadu protichůdných pocitů a jakmile si ho obléknu, stává se ze mě ukázkový ...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Je dámské body sexy, nebo nepřítel? Zdroj: Look Studio / Shutterstock
Dneska se ani nepozastavíme nad tím, když muži chodí v dámských upnutých džínách, ženy zase oblékají „boyfriend“ styl či pánská saka… a vůbec nám tak nepřijde divné, že spodní prádlo už nezůstává skryté před zraky okolí, ale probojovalo se na úroveň běžného šatníku. Přesto ve mně dámské body vyvolává řadu protichůdných pocitů a jakmile si ho obléknu, stává se ze mě ukázkový schizofrenik. Protože dámské body…
Je sexy
Obepíná postavu, prozrazuje ženské křivky a dráždí fantazii. Rafinované body toho sice mnoho neukáže, ale o to více toho přislíbí. Nemám ráda oděvy, které se snaží být prvoplánově sexy a moje přednosti v nich zdraví kolemjdoucí dříve, než otevřu pusu. V body se cítím svůdně a žensky, a to i když ho obléknu jen pod svetr nebo košili. Jen ten pocit, že mám na sobě sexy krajku, o které nikdo neví, dělá moje pracovní schůzky o dost zajímavější. A většinou i úspěšnější!
Ale…
Dámské body je pro mě stále v kategorii spodní prádlo. A pokud ho opravdu neschovávám pod „cudnější“ oděv, nemůžu se ubránit dojmu, že vypadám jako oblečená-neoblečená princezna Koloběžka, která si jaksi zapomněla ve spěchu obléct svršek.
Příspěvek sdílený chiaraferragni (@chiaraferragni), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-09-10T1:02:39+00:00“&gt;Lis 26, 2018 v 14:03 PST&lt;/time&gt;
Je praktické
Móda bokovek, vylezlých kalhotek a odhalených zad už naštěstí pominula, čehož jistě litují farmaceutické firmy prodávající léky na zánět ledvin. Mít záda v teple, ačkoliv zafouká studený vítr, je slastný pocit. Kdo si má ale do kalhot stále cpát košilku, která mu na bocích nejdřív udělá ošklivé boule a potom se stejně vykasá ven? Bodýčko tento problém elegantně řeší tím, že se látka jednoduše zapne mezi nohama.
Přečtěte si také článek, ve kterém vzpomínáme na nošení košilek v dětství »
Ale…
Jednou možná rupne. A nikdy nevíte, kdy to přijde. Vydrží cvočky můj bravurní trojskok do bzučících dveří tramvaje? Dají si háčky pohov, zrovna když se budu ohýbat v kuchyňce v práci? Nebo si zkoušet boty v obchodě?
Příspěvek sdílený bodysuitvixen (@bodysuitvixen), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-11-22T1:02:39+00:00“&gt;Lis 26, 2018 v 14:00 PST&lt;/time&gt;
Je pohodlné
V obchodech najdeme už desítky variant dámského body – k sehnání je s dlouhými rukávy, s rolákem či dokonce jako alternativa klasické košile. Samozřejmě základem je vybrat si body přímo na svou postavu, aby vás mezi nohama neškrtilo, nebo naopak nebylo příliš dlouhé a jeho průstřihy na kyčle vám nekoukaly z kalhot. Dobře padnoucí body by mělo být zkrátka jako druhá kůže.
Ale…
Nesmíte chodit na záchod. Můžu mít na sobě sebekrásnější body, cítit se v něm pohodlně a zároveň sexy, ale jakmile si uvědomím, že musím na toaletu, vstávají mi vlasy hrůzou. A návštěvu té vykachličkované místnosti oddaluji, co se dá. Zkřížit nohy pořádně nemůžu – mám tam přece zapínání mého skvostného body. Chtě nechtě tak přijde moment, kdy po vykonání toho, co si tělo žádalo, balancuji nad mísou jako cirkusový medvěd, mám pokrčené nohy do tvaru O, ohnutá záda, kalhoty u kotníků a zoufale se snažím zacvaknout alespoň dva protilehlé cvočky. A když se po několika útrpných minutách konečně napřimuji a hodlám do kabinky pustit další nešťastnici, ucítím malé škubnutí…
Příspěvek sdílený TEZENiS (@TEZENiS), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-11-11T1:02:39+00:00“&gt;Lis 26, 2018 v 14:006 PST&lt;/time&gt;
Co vy a body? Nosíte?
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/e9/187742-zmenseno-je-damske-body-sexy-nebo-nepritel-zdroj-look-studio-shutterstock.jpg?9" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Rozhovor: Mandlové kupovali šaty bohatí muži]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/jak-se-menila-moda-za-poslednich-sto-let-ocima-modni-historicky/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/jak-se-menila-moda-za-poslednich-sto-let-ocima-modni-historicky/</guid>
<category><![CDATA[Celebrity]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Celebrity]]></dc:subject>
<pubDate>Thu, 22 Nov 2018 00:00:00 +0100</pubDate>
<description><![CDATA[V klobouku od Modistky Jolany na vernisáži manželovy výstavy na Hradě, 2018. Autor: Andrej Halada
Miroslava Burianová vystudovala obor historie na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Od roku 1999 pracuje v Národním muzeu, kde spravuje sbírku novodobé módy a připravuje originální výstavy. Specializuje se na dějiny odívání v první polovině 20. století a je autorkou řady odborných článků. Sama přiznává, že k tvorbě oblečení měla vždy ...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[V klobouku od Modistky Jolany na vernisáži manželovy výstavy na Hradě, 2018. Autor: Andrej Halada
Miroslava Burianová vystudovala obor historie na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Od roku 1999 pracuje v Národním muzeu, kde spravuje sbírku novodobé módy a připravuje originální výstavy. Specializuje se na dějiny odívání v první polovině 20. století a je autorkou řady odborných článků. Sama přiznává, že k tvorbě oblečení měla vždy velice blízko. „Vyrostla jsem v rodině, kde se pořád šilo, pletlo, háčkovalo, vyšívalo, a tak bylo zcela přirozené, že jsem začala šít také,“ říká.
Mirko, jak se žilo ženám v období protektorátu? Jaké oblečení se dalo v té době sehnat?
Záleží na tom, o jaké ženy se jednalo. Byly samozřejmě ty, které protektorátní nouzi pocítily minimálně. Krásně je to zachyceno v pamětech Adiny Mandlové, která si nemusela odepřít ani lahůdky a luxusní modely, když ruinovala vysoce postavené německé státní úředníky. Sehnat se dalo prakticky všechno. Černý trh nabízel těm, kdo na to měli, výběr látek, luxusní doplňky i koženou obuv.
Moje babička zase vzpomínala na jakýsi výměnný obchod. Pocházela z vesnice, měli velké hospodářství a na černo chovali husy. Za husu pak získala látku na své první šaty do tanečních. Ovšem, kdo byl odkázaný na nákupy v obchodech, byl na tom hůře. Zboží tam paradoxně nebylo drahé, ale bylo na příděl, na tzv. šatenky, a těch bylo opravdu málo. Na ty se kupovaly látky, hotové oděvy, ale i prádlo a některé boty. Kožené boty byly dostupné jen na zvláštní lístky, kterých bylo ještě méně.
Výrazné ozdoby se na kloboucích nosily celou válku, časopis JAS 17. února 1939. Foto: Archiv Miroslavy Burianové
Jaká byla cena šatů, dejme tomu honosných rób? Nechávaly si je ženy šít na zakázku?
I v době protektorátu dál fungovala řada salonů a samozřejmě se šily i luxusní róby. Každá doba má své elity. Ovšem rozdíly v cenách konfekce a modelů ze zakázkových domů byly propastné, přibližně desetinásobné. Proto většina žen nosila konfekci nebo měla šaty šité a samozřejmě přešité od drobné krejčové.
Návod na přešívání, časopis Hvězda 9. dubna 1943. Foto: Archiv Miroslavy Burianové
Jaké materiály v době protektorátu patřily mezi nejoblíbenější?
V šatnících převládaly oděvy z první republiky, tj. z vlny, hedvábí, bavlny a lnu. Ale právě přídělový systém měl značný vliv na volbu materiálu. Vlna a hedvábí patřily totiž do kategorie „A“, za kterou se muselo odevzdat nejvíce bodů. I proto se stále více prosazovala například viskóza, tehdy nazývaná umělé hedvábí.
Jaká obuv a doplňky byly pro tehdejší dobu typické?
Symbolem protektorátu jsou dřeváčky. Za svůj vznik vděčí přídělovému systému, který učinil kůži nedostupnou. Proto výrobci, a mezi nimi jako první a nejúspěšnější Baťa, sáhli k náhražkovému materiálu – dřevu a textilu. Novinkou byly i klínové platformy. Oproti robustním botám působily kabelky subtilně, byly malé. Velmi módní byly kabelky kónického tvaru, které se stále nosily v ruce. Uzdu fantazii ovšem popustily modistky. V časopisech se objevovaly extravagantní modely a i přeformovaný starý klobouk tak mohl díky novým ozdobám vypadat zcela módně.
Reklama na Baťovy dřeváčky, 1940. Foto: Archiv Miroslavy Burianové
Jak si můžeme představit typické oblečení pro ženy za první republiky?
Bylo jednoduché. Běžné ženy měly velmi málo oděvů. I ženy ze středních sociálních vrstev měly často jen pár šatů a kostým. Maminka Josefa a Karla Čapků vlastnila jedny jediné slavnostní šaty, stejně tak novinářka Milena Jesenská. Kvalitní šaty a kostým byly základem šatníku. O to větší důraz ženy kladly na doplňky, různé halenky, límečky, fiží, klobouky, rukavičky, kožešinové přehozy…, kterými oděv proměňovaly.
Od kdy ženy začaly nosit kalhoty?
Kalhotovou sukni a různé druhy „kalhot“ pro sport, např. cyklistiku či turistiku již od 19. století; jako pracovní oděv zhruba od první světové války; do postele a na pláž od 20. let a ve městě pak až od 50. let.
Jak vnímáte aktuální módní trendy? V čem se nejvíce móda změnila za posledních 100 let?
Největší rozdíl proti módě před 100 lety vidím v možnosti volby. Módní diktát skončil v 60. letech a od té doby je na každém, zda bude mít krátké či dlouhé šaty, zda bude nosit kalhoty nebo šortky… Tahle demokratičnost je vlastně úžasná, ale má samozřejmě i svá úskalí, např. při návštěvě opery nebo plesu. Tam by bylo fajn, kdyby pravidla byla závaznější.
Kdy jste se rozhodla pro tento obor, co byl ten hlavní impuls?
Od dětství jsem měla k oděvům a jejich výrobě hodně blízko. Byla jsem neustále obklopená vlnou, bavlnkami, krajkami. Babička i maminka šily, a protože jsem neměla zrovna konfekční postavu a preferovala jsem dlouhé sukně, šila jsem si je sama.
A protože jsem milovala historii, romanticky středověk, hledala jsem inspiraci spíš v minulosti. Ale k historii odívání jsem se dostala až v muzeu v souvislosti se sbírkou. A tak nějak se to propojilo, znalosti látek, i když tam se pořád učím, láska k historii a práce.
Láska k módě a k jídlu – láska k Francii, s rodinou na francouzském trhu na Kampě, 2018 Autor: Archiv Miroslavy Burianové
Působíte jako kurátorka, máte na starosti sbírky moderního textilu v Národním muzeu. Povězte nám, co přesně obnáší vaše práce?
Muzejní práce je v podstatě o získávání předmětů do sbírek, jejich odborném zpracování a publikování, ať už formou výstav, či knih a článků. Mám vlastně štěstí, že mám na starosti sbírku, kterou je snadné doplňovat. Každoročně se rozroste o stovky předmětů, a tak komunikuji s dárci, snažím se každý předmět uchovat s maximem informací o majiteli, okolnostech získání, ceně apod. Pak následuje práce v depozitáři, jako je změření, vyfocení, označení štítkem, zanesení do databáze, případně restaurování a uložení. Možná to zní nudně, ale rukama mi prochází krása.
Váš manžel je historik. Doplňujete se vzájemně?
Oba pracujeme v muzeu, oba jsme kurátoři sbírek, zjednodušeně: „já mám šaty, on má tanky“. Ač se to nezdá, je to stejné, řešíme stejné problémy, jako je muzejní evidence, restaurování a výstavy. Naše muzea hodně spolupracují a my jsme zvyklí nosit si práci domů a sdílet ji s tím druhým. Manžel obzvláště oceňoval, když jsem na mateřské doma katalogizovala podvazkové pasy.
Které období, co se týče módy, za posledních 100 let vás nejvíce zaujalo a proč?
Z 20. století je pro mne určitě nejlákavější 1. polovina 30. let. Byla to velmi ženská móda, nosily se delší sukně, přitom byly šaty pohodlné. Moc se mi líbí, jak se kombinovaly v té době letní šaty s drobným vzorem s jednobarevnými lehkými plášti a k tomu samozřejmě klobouk – dokonalá elegance.
Historička Miroslava Burianová, Foto z přehlídky v letohrádku Kinských, 2015. Autor: Martin Suchánek
Napsala jste několik publikací o módě, jste autorkou a spoluautorkou několika výstav. Jaké máte aktuálně plány, chystáte aktuálně nějakou výstavu nebo napsat novou knihu?
Teď jsem jednu výstavu dokončila. Byla to zároveň výzva a čest, i když není věnována módě. V letošním roce totiž neslavíme jen sté výročí od vzniku Československé republiky, ale i dvousté výročí od vzniku mé domovské instituce – Národního muzea. A k tomuto výročí jsme vybrali z našich více jak 20 milionů sbírkových předmětů dvě stovky opravdu mimořádných kousků. Ty jsme zasadili do nových souvislostí tak, aby ukázaly mimořádnou šíři našich sbírek, ale i jejich hlubší smysl a obsah.
A samozřejmě ani móda na výstavě nemůže chybět, takže například poprvé vystavujeme šaty ze svatební výbavy Marie Louisy Habsburské, přichystané k jejímu sňatku s Napoleonem Bonapartem. Ale jinak já jsem člověk, který má stále spoustu plánů, takže nyní pracuji na knize věnované životnímu stylu elit v 1. polovině 20. století, kterou by měla doprovázet i výstava šatů těchto osobností; a mám rozpracovaná i další témata jako svatební módu či historii klobouků.
Jaké oblečení vy sama preferujete?
Ráda nosím sukně a šaty. Mám štěstí na kamarádky, které šijí, takže mám hodně šatů šitých na míru. Občas si ještě něco ušiju, či spíš přešiju, i já. Nejlépe se cítím v šatech, které mi dobře sedí a nejsou nijak extravagantní. Něco výjimečného si dopřávám asi jen v kloboucích. To je taková moje láska – staré klobouky po babičce a božské klobouky Modistky Jolany.
První šaty z butiku byly dárkem táty na sestřinu svatbu v roce 1996. Foto: Jana Vetterová
Mirko, ještě mi povězte, v jakých situacích se cítíte nejvíce jako žena?
Mám štěstí, že můj muž ctí tradice a chová se vždy jako gentleman. Jedinou výjimkou je, když doma něco buduje, sestavuje nebo opravuje. To se tvářím, že tam ani nejsem. Ale obecně mi dokáže dát neuvěřitelně najevo, že jsem ta jeho žena s velkým „Ž“.
Jaká móda za posledních 100 let vás nejvíce zaujala?
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/12/187650-v-klobouku-od-modistky-jolany-na-vernisazi-manzelovy-vystavy-na-hrade-2018-autor-andrej-halada.jpg?9" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Proč Češky neumějí nosit francouzský styl]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/proc-cesky-neumeji-nosit-francouzsky-styl/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/proc-cesky-neumeji-nosit-francouzsky-styl/</guid>
<category><![CDATA[Trendy]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Trendy]]></dc:subject>
<pubDate>Tue, 20 Nov 2018 00:00:00 +0100</pubDate>
<description><![CDATA[Baret a trenčkot z vás Francouzku neudělají. Zdroj: KIRAYONAK YULIYA / Shutterstock
Dopustila jsem se hned v titulku hrubé generalizace: zcela určitě existují Češky, kterým sluší elegantní francouzský styl. Sama znám pár slečen a dam, které působí, jako by se omylem narodily v pražském Apolináři místo pařížské Port Royal. Jejich osobité kouzlo ale nespočívá v okopírování módy à la France… tkví jednoduše v tom, že takovýto šatník odpovídá jejic...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Baret a trenčkot z vás Francouzku neudělají. Zdroj: KIRAYONAK YULIYA / Shutterstock
Dopustila jsem se hned v titulku hrubé generalizace: zcela určitě existují Češky, kterým sluší elegantní francouzský styl. Sama znám pár slečen a dam, které působí, jako by se omylem narodily v pražském Apolináři místo pařížské Port Royal. Jejich osobité kouzlo ale nespočívá v okopírování módy à la France… tkví jednoduše v tom, že takovýto šatník odpovídá jejich životnímu stylu, postavě a nátuře.
I mně by se upřímně líbilo, kdyby více českých žen odhodilo křiklavou kabelku a proměnilo se ve vizuální femme fatale. Jenže „dovoz“ pravého francouzského stylu má dva háčky – jednak vypadá úplně jinak, než jak si ho vysníváme u českého ústředního topení, jednak se nedá jednoduše přenést Ctrl+C Ctrl+V, abychom na české ulici nepůsobili jako karikatura.
Příspěvek sdílený frenchgirldaily (@frenchgirldaily), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-25-10T1:02:39+00:00“&gt;Lis 19, 2018 v 14:03 PST&lt;/time&gt;
Francouzská uniforma v českém pojetí
Onen francouzský fashion stereotyp zastupují v našich myslích úzké modré džíny, pruhované tričko, vypasované sako, případně trenčkot. Základ šatníku spočívá v černé, bílé, béžové a modré barvě. Obsahuje minimum výrazných prvků, maximálně šátek s elegantním uzlem kolem krku a rty zdobící červená rtěnka.
Skládáním jednotlivých kousků jako puzzle nám ale nevyleze obrázek něžné bytosti pod Eiffelovkou. Bez kontextu budete spíš vypadat jako letuška Air France.
A i když na sebe aplikujete jednotlivé dílky této skládačky, vytřískáte z toho všechno, jen ne Francii. Důkazem budiž česká zimní „přehlídka“ černých bund a kabátů na nástupištích, kde otisk Paříže nenaleznete ani pod lupou. Stejně tak když si pod trenčkot obléknete dva svetry, abyste přežila zimu, připravte se na to, že vás v tramvaji možná pustí sednout s přihlédnutím na vaše bříško (což se nedávno stalo mé kamarádce). Buď prostě po francouzsku přijmete fakt, že budete mrznout, nebo se podíváte po nějakém hezkém svršku, ve kterém neodstonáte mrazy.
Sama mám až podezřele basic šatník a vcelku jemnou tvář, jejíž původ odhadují cizinci občas kdesi poblíž Seiny (tedy než promluvím anglicky a slovanský přízvuk mě ihned přesune do kategorie Rusko a ty země okolo). A tak by se nabízelo, že po přidání šátečku a croissantu taky aspiruju na french style. Jenže mně cokoliv uvázaného kolem krčku připomíná šibenici! Možná nějaké mé minulé životy…
Příspěvek sdílený mirenafilipova (@mirenafilipova), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-03-10T1:02:39+00:00“&gt;Lis 19, 2018 v 14:15 PST&lt;/time&gt;
Od Eiffelovky k Petřínu
Příliš nám ani nenahrává prostředí, v jakém žijeme. Jak psal nedávno Matouš, adresa často rozhoduje o našem šatníku. Když se tedy vypravíte na Žižkov v baretu a s bagetou v ruce, sklidíte maximálně zvednuté oči a ekvivalent povzdechnutí mondieu. Proto příležitost, způsob nošení a hlavně osobnost nositelky vnímám jako „alfaomegu“ celého, tolik adorovaného stylu.
Příspěvek sdílený frenchgirldail (@frenchgirldaily), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-21-10T1:02:39+00:00“&gt;Lis 19, 2018 v 14:18 PST&lt;/time&gt;
Co je opravdu francouzský styl?
Samozřejmě může být těžké odolat chuti žít a oblékat se jako Francouzka, když milujete Amélii z Montmartru nebo vám sociální sítě sypou samou dlouhovlasou Julii, Marii a Monique. Dá se dokonce vypozorovat, že touha být víc french přichází do Česka ve vlnách – když vyšla kniha Francouzky umí žít… když k nám přišly makronky… když se proslaví nějaká blogerka ztotožňující se s tímto stylem.
Stačí se však jednou projet pařížským metrem a rázem zjistíte, že váš Instagram protkaný pařížskou inspirací slouží jako nádherná výkladní skříň, která schovává obrovský sklad sociálních problémů. Proto opravdu nedávejme rovnítko mezi eleganci a francouzskou módu.
Právě jakási naše představa ideální Francouzky je odpovědí na otázku, co nám v hlavě dělá onen fashion maglajz. Máme zkrátka tendenci věci nálepkovat a škatulkovat. Právě tak náš mozek funguje, aby mu definitivně nehráblo. A asi i proto si snadno spleteme francouzskou módou s francouzským stylem, tedy s něčím neuchopitelným, definovaným spíše atmosférou a celkovým kontextem než pouhopouhým oblečením.
Příspěvek sdílený frenchgirldaily (@frenchgirldaily), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-08-06T1:02:39+00:00“&gt;Lis 19, 2018 v 14:19 PST&lt;/time&gt;
I woke up like this
Velmi mě zaujal článek na americkém webu Vogue, volně přeložený jako Francouzky dělají všechno lépe, včetně Instagramu (protože je jim to putna). Zachytil totiž podle mého názoru pravou pointu, proč přes veškerou snahu o francouzský šatník nevypadáme jako adorované french girls – protože jsme příliš okázalé a příliš se o něj snažíme. Opravdový francouzský styl se obejde bez proužků, trenčkotů a demonstrativních selfíček s caffe latté. Naše urputnost, s jakou chceme žít french style, nás od ideálu o to víc vzdaluje.
Největší předností Francouzek je jejich přirozenost, a proto ta naše česká přirozenost bude vypadat vždycky jinak. To nutně neznamená, že budeme do smrti oblečení v šusťácích. Dá se samozřejmě kultivovat, ale nebude zřejmě nikdy jak přes kopírák jako z francouzského Vogue. Mimo jiné i proto, že máme často jinou tělesnou konstrukci. V reálném životě jen těžko spácháte eleganci à la subtilní děva z Instagramu, když je vás kusanec/dítě vám slintá na trenčkot/jste duší punkerka. Váš styl oblékání se úzce váže se způsobem vašeho života nebo třeba taky typem v barevné typologii. A i když podle všech příruček má rudá rtěnka slušet každé z nás, nejvíc vždycky záleží na tom, jak se v ní cítí konkrétní žena.
V tom vidím celé to francouzské kouzlo – naučit se nakládat s materiálem, který nám pánbůh a maminka s tatínkem nadělili! Smířit se všemi těmi dary a proměnit je ve velkou přednost je podle mě to nejvíc français, co můžeme udělat ve svém šatníku i životě.
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/c5/187619-zmensena-1.jpg?4" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Mami, fakt dík aneb Pekla dětských šatníků]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/jak-nas-oblekaly-nase-maminky/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/jak-nas-oblekaly-nase-maminky/</guid>
<category><![CDATA[Kousky v šatníku]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Kousky v šatníku]]></dc:subject>
<pubDate>Fri, 16 Nov 2018 00:00:00 +0100</pubDate>
<description><![CDATA[Maminky to vždycky myslely dobře, ale některé modely byly spíš za trest. Zdroj: Lyudmila2509 / Shutterstock, Inc.
V redakci jsme vesměs devadesátkové děti. Staraly jsme se o tamagoči, pařily digihry, na poličce v pokojíčku měly vyřádkované kazety s pohádkami a písničkami, které nazpívali šmoulové… a všechny jsme uměly zatancovat makarénu. Při vzpomínání na dětství jsme se shodly, že nejen hračky jsme měly podobné, ale moc se nelišil ani obsah ...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Maminky to vždycky myslely dobře, ale některé modely byly spíš za trest. Zdroj: Lyudmila2509 / Shutterstock, Inc.
V redakci jsme vesměs devadesátkové děti. Staraly jsme se o tamagoči, pařily digihry, na poličce v pokojíčku měly vyřádkované kazety s pohádkami a písničkami, které nazpívali šmoulové… a všechny jsme uměly zatancovat makarénu. Při vzpomínání na dětství jsme se shodly, že nejen hračky jsme měly podobné, ale moc se nelišil ani obsah našich skříní. A také trápení, která jsme s ním měly.
„Jako dítě jsem, co se týče oblečení a ‚užitečných doplňků‘, musela přetrpět tři hlavní nepřátele…“ podotkla Eliška. „Zaprvé punčocháče – takové ty bavlněné ve vybledlé béžovo-hnědé barvě, které jsem musela nosit i pod kalhoty, jakmile se venku trochu ochladilo. Pak nátělník a také kšandy – kterými mi mamka vytáhla kalhoty po o tři roky starším synovi své kamarádky až někam k žebrům, aby mi nepadaly…“
„Hlavně, aby ti netáhlo na ledviny!“
Košilka, tílko, nátělník… ať už tenhle kousek šatníku nazvete jakkoliv, nenáviděla jsem ho. Motal se kolem těla, pod tričkem dělal faldy a když si člověk nedal pozor, trapně mu vykukoval podolek.
Dnes je mi 30 a jsem věčně zmrzlá, takže jsem poprvé objevila praktičnost bavlněných tílek. A moje mamka tak konečně po 20 letech mohla zapomenout větu „Počkej, až tě budou bolet ledviny jako mě.“
„A pod kalhoty si vezmi punčošky“
Aby byla záda skutečně dokonale chráněná, košilka se musela zakasat do dalšího z evergreenů našich dětských let – do punčocháčů. Měla-li dotyčná maminka štěstí, sehnala punčocháče s gumou, která sloužila jako kšandy. A to pak bylo teplíčko na zádíčka, panečku. Co na tom, že se punčocháče zařezávaly tam, kam neměly, a na záchodě jsme se do nich zamotávali. Mimochodem… tyhle punčocháče jednou posloužily mému bratrovi jako mučící nástroj. Natáhl je, svázal nohavicemi k sobě, zvedl mě a zavěsil vzhůru nohama na kliku dveří.
„Mámě trvalo celých 5 let, než pochopila, že přes punčocháče cesta nevede,“ posteskla si naše Hanka. „Bez díry na koleni obvykle vydržely několik krátkých minut. Já totiž byla dost klučičí typ. V první třídě mi na začátek školního roku koupila raději dvoje punčocháče. Jedny jsem roztrhla hned před domem. Nevadí, převlíkneme, ať jsi kočka. Ty padly před školou. Nevadí, Haničko, tady za rohem je krám, půjdu ti koupit nové punčochy, ty šatičky ti moc sluší. Když jsem o velké přestávce přišla za ní s dírou na koleni, řekla jedno (možná dvě nebo tři) sprostá slova a já běhala s krvavým kolenem bez punčoch. Šaty mám nakonec ráda, docela to do mě natloukla. Ale s těmi silonkami je to furt stejné.“
„To budou holky koukat, jaké máš šatičky!“
Moje babička šila dobře, šila ráda. Ovšem naše názory na to, co bych měla nosit, se rozcházely. Nikdy nezapomenu na červeno-bílé šaty s květinkami a neskutečnou záplavou volánů, které se objemem rovnaly tradičnímu kroji. Se svými 20 kily (počítáno i se školní aktovkou) jsem se v nich zcela ztrácela.
Příspěvek sdílený Pantochino Productions (@pantochino), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-08-21T15:56:10+00:00“&gt;Srp 21, 2018 v 8:56 PDT&lt;/time&gt;
Obchoďačka Lucka by švandlenkovský um v rodině možná ocenila víc než já: „Mamka mojí kamarádky byla švadlena, takže J. měla na maškarním plese pokaždé nádhernou masku. Jednou byla princezna, jindy zase telefon, budík nebo roztomilá mrkvička. Já takové štěstí neměla. Mamka se se šicím strojem nekamarádila, takže jsme musely vždycky improvizovat. Tady jsou moje TOP 3 masky:
1. Věštkyně – navěste na ni, co se dá! (výroba starší sestry)
2. Mandarinka – velké oranžové tričko, které jsem vycpala polštářem (z vlastní tvorby)
3. Pytel – prostě pytel od obilí s dírou pro nohy a hlavu (maska na poslední chvíli od mamky)“
„Nejdeš na přehlídku“
Když jsem odrostla punčocháčům i volánovým šatům a hrdě nastoupila do vyšší třídy druhého stupně, jako téměř každá holka v tomto věku jsem svůj vzhled považovala za nejdůležitější záležitost na světě. Dlouze jsem tedy hleděla do skříně, a to i ve chvíli, kdy jsme jeli třeba jen na chalupu. Nad teplákama jsem samozřejmě znechuceně ohrnula nos a zamítnuty byly i staré džíny, které jsem měla mít „na donošení a jen tak lítačku po venku“. Oblékla jsem si nejlepší triko a vybrala kalhoty, co mi nejlépe padly. A jen co jsem se v chodbě zahlédla v zrcadle, šla jsem se převléknout. V tu chvíli pokaždé od mamky zazněla ona nenáviděná věta „Nejdeš na přehlídku.“
Přečtěte si také článek Trauma z dětství: Věci na doma, do lesa, k ohni »
Co uslyší následující generace?
Jsem máma čtyřleté holčičky. Košilku, punčochy i kšandy nosí a zatím se moc nebrání. Ale nejsem naivní, je jen otázka času, kdy to přijde. Pravděpodobně jí pak řeknu, že je hlavní, aby jí netáhlo na ledviny… a že nejde na přehlídku. 
Co maminky nutily nosit vás?
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/f9/187191-zmensena-2.jpg?4" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Rozhovor: K šití korzetu bruska a kladivo]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/rozhovor-riwaa-nerona/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/rozhovor-riwaa-nerona/</guid>
<category><![CDATA[Šití]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Šití]]></dc:subject>
<pubDate>Mon, 12 Nov 2018 00:00:00 +0100</pubDate>
<description><![CDATA[Riwaa Nerona se věnuje šití korzetů pro vystoupení i k častému nošení. Autor foto: Danny Worm
Do Prahy přijede 22. listopadu legenda burlesky, Dita von Teese, která v mých očích vrací do šatníků eleganci a korzety. Na Ditino vystoupení se chystá také korzetiérka Riwaa Nerona. Šije nejen pro burleskní tanečnice, ale především pro ty, kteří nosí korzet jako spodní prádlo.
Riwao, jak vypadají zkoušky šití korzetu? A na kolik korun přijde?
Každé k...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Riwaa Nerona se věnuje šití korzetů pro vystoupení i k častému nošení. Autor foto: Danny Worm
Do Prahy přijede 22. listopadu legenda burlesky, Dita von Teese, která v mých očích vrací do šatníků eleganci a korzety. Na Ditino vystoupení se chystá také korzetiérka Riwaa Nerona. Šije nejen pro burleskní tanečnice, ale především pro ty, kteří nosí korzet jako spodní prádlo.
Riwao, jak vypadají zkoušky šití korzetu? A na kolik korun přijde?
Každé klientce nebo klientovi navrhuji nový korzet. Je pro mne důležité zjistit její/jeho zkušenosti s nošením korzetu, jak často jej hodlají nosit, za jakým účelem si korzet pořizují, co od něj očekávají, jaká barva je pro ně nejmilejší, zda korzet budou nosit jako spodní prádlo, a nebo jako součást vrchního oděvu, jaké materiály se jim líbí…
Na první konzultaci vznikne návrh nového kousku, pak následuje zkouška korzetu z pevného bavlněného plátna. Tak můžu nejen vyzkoušet střih, ale i klient/klientka může sdělit, jak se v budoucím korzetu cítí. Pokud je vše v pořádku, tak se mohu pustit do samotné korzetiérské práce. Hotový korzet předávám spolu s tipy a triky, učím nováčky šněrování a zapínání korzetu a péči o něj. Klasický korzet pod prsa se cenově pohybuje kolem 5 000,–.
Stahovací korzet na modelce Ivance Štefkové. Autor foto: Lucie Kout
Těsné korzety? Jen na vystoupení
Proč má člověk investovat do korzetu na míru, nikoliv do konfekčního?
Myslím, že se na mne lidé obrací, protože si chtějí vyzkoušet tento kousek oděvu/prádla. Konfekční kousky jsou krásné, mnohdy mi je nosí na ukázku, abych věděla, které do té doby nosívali. Nevyhovují však zcela všem křivkám a mnohdy stahují po celé délce trupu. U svých korzetů se snažím o opak – stáhnout pouze v oblasti pasu a zbytek těla jen lehce modelovat. Osobně mám ráda jakýkoliv korzet, ať už živůtkový, plesový, krojové šněrovačky i jiné. Zkrátka vše, co je na tělo a zdůrazňuje siluetu.
Platí, že čím těsnější korzet, tím lepší?
Nezáleží, zda se jedná o „opravdu stahující“ kousek, anebo jen prádlový (ne)korzet. Vše, v čem se lidé cítí dobře, je přijatelné. 
Dá se na nošení korzetu zvyknout?
Určitě. Takzvané waist training korzety slouží k častějšímu nošení a nositelka/nositel si trénuje fungování s korzetem za účelem pořízení dalšího kousku s ještě užším pasem. Ve stahování pasu se postupuje velmi pomalu, třeba jen o 2–3 cm s každým novým korzetem.
Tightlacing (těsně stažené) korzety mají velmi vybraný pas a nosí je právě burleskní divy. Tyto korzety jsou určeny pro velký efekt, nikoliv pro časté nošení. Takový korzet na sobě mají zpravidla jen pár minut, pravidla nošení si však stejně určuje každý sám.
Korzety pro vystoupení Autor foto: Lucie Kout
Šicí stroj i kladivo
Jak dlouho trvá korzet ušít?
Jeden korzet tvořím zpravidla 30 hodin čistého času, avšak záleží na náročnosti zdobení, může to být i mnohem více. V korzetiérském oboru se pracuje s velmi silnými výztužemi a dalšími materiály, pro jejichž zpracování je nutné využít například brusku, nůžky na plech i kladivo, a proto se snažím práci rozdělit na šití jemného prádla a práci na korzetech.
Nejraději zpracovávám tak 3–4 korzety za měsíc. Podvazkové pásy šiju do 14 dnů, sem tam se mi zasteskne po velkých róbách a pustím se do dlouhých domácích županů. V podprsenkách se stále trénuji, zatím tedy ponechávám corselety, tedy spojení podprsenky a podvazkového pásu, na odbornících. To platí i u takových korzetových zakázek, u kterých vím, že bych nebyla schopna je vytvořit, například z kůže, ze stuh ribbon, z latexu… Česká republika je plná úžasných korzetiérek a korzetiérů, kteří mají svůj vlastní styl. Každý si tak může vybrat svého odborníka, jehož práce mu vyhovuje nejlépe.
Šití korzetů je fyzicky a časově náročné. Autor foto: Danny Worm
Korzet pro muže
Jaké materiály k šití používáte a které vůbec?
Velmi ráda pracuji s tkaninami, které jsou určené přímo pro šití korzetů. Jsou velmi pevné a přitom tenké, tedy nepřidávají zbytečně na objemu. Vyřazuji všechny elastické materiály a materiály s řídkou vazbou. Také se snažím vyhnout těm, které mají velké vzory. Korzet má mnoho členících švů, tedy materiály s velkými vzory nevyniknou.
Zmínila jste klientky a klienty. Čím se liší šití korzetů pro muže?
Korzety pro muže se prakticky krom měr od dámských neliší. Používám stejné postupy a materiály. Korzet se snažím co nejvíce přizpůsobit lidskému tělu, tedy jen vycházím z jiných proporcí. Nevšimla jsem si žádných rozdílů mezi zákaznicí a zákazníkem, oba přicházejí pro stejný pocit. 
V kolekci Ovínění si vybere každá žena. Autor foto: Lucie Kout
Od gothiky ke spodnímu prádlu
Máte pocit, že se zájem o korzety proměňuje? Podléhají trendům?
Osobně jsem moc ráda, že se dnes už žádný z mých klientů nežene za extra útlým pasem. Bývaly doby, kdy se „pořádný korzet“ počítal na možnost stažení pasu na co nejmenší míru. Dnes jde spíš o celkovou siluetu a pocit při jeho nošení. Centimetry v pase ubírám spíše citem a klient/klienta může sdělit na zkoušce pokusného korzetu, jestli si přeje nějakou změnu. Z nově používaných materiálů jsem si pro efektní a především burleskní kousky oblíbila korzetovou síťovinu, kterou jsem použila pro novou kolekci „Ovínění“ #riwaaneronaovineni.
V době, kdy jsem začínala korzety šít, moje klientela toužila především po gothické módě plné krajek, brokátových motivů a kovových prvků. Nyní vytvářím více korzety, které klienti/klientky nosí jako součást spodního prádla.
„Korzety mne nakonec naučily, že každé tělo je krásné takové, jaké je.“ Autor foto: Lucie Kout
Korzetem k přijetí sama sebe
A jak jste se vlastně dostala k šití?
Má profese se začala již na střední škole. Studovala jsem na gymnáziu, avšak neustále jsem měla potřebu tvořit v oboru oděvnictví. Uvažovala jsem dokonce o přestupu na oděvní školu. Byla jsem velmi nešťastná z toho, jak se mé tělo vyvíjí v dospělé. Chtěla jsem být velmi štíhlá s tehdy módními útlými boky, k čemuž nemám dispozice.
Jednoho dne jsem se podívala na návrhy, které jsem kreslila, a na představy, jak bych chtěla vypadat sama. Zjistila jsem, že kreslím muchovské ženy plné křivek a sama jsem v rozporu s tím, co požaduji od sebe a jak nahlížím na krásu žen. Rozhodla jsem se zatočit se svými komplexy právě tak, že křivky ještě více umocním objednáním korzetu.
Dopadlo však úplně jinak. Za peníze z letní brigády jsem si pořídila šicí stroj a začala podle návodu na internetu se svými prvními korzety. Byla a jsem fascinovaná pocitem při jeho nošení a začala jsem korzet nosit pravidelně. Díky zájmu ze strany přátel a milé mailové podpoře paní Bártlové, která mi v začátcích velmi pomohla (velmi děkuji), jsem se nakonec pustila do vlastní živnosti. Korzety mne nakonec naučily, že každé tělo je krásné takové, jaké je, a nikdo korzet nepotřebuje, ale může jej s láskou nosit.
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/eb/187011-upravenotitulni-riwaa-nerona-se-venuje-siti-korzetu-pro-vystoupeni-i-k-castemu-noseni-autor-foto-d.jpg?10" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[ZIMA SE BLÍŽÍ: Sezóna buřtokabátů je tady!]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/sezona-burtokabatu-je-tady-proc-v-zimni-bunde-nelze-vypadat-dobre/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/sezona-burtokabatu-je-tady-proc-v-zimni-bunde-nelze-vypadat-dobre/</guid>
<category><![CDATA[Kousky v šatníku]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Kousky v šatníku]]></dc:subject>
<pubDate>Thu, 08 Nov 2018 00:00:00 +0100</pubDate>
<description><![CDATA[Žádná elegance, zato spoustu tepla. Zdroj: Viacheslav Nikolaenko / Shutterstock, Inc.
Puberta v mrazech
Ve skříni visí vedle sebe. Kabát a zimní bunda. Zatímco kabát představuje eleganci a vkus, pořádná péřovka slouží předně jako záchranný kruh, když teplota klesne pod nulu. A jelikož tonoucí se stébla chytá, ne každý z nás má odvahu, aby zimní měsíce přečkal v kabátu. Obdiv si zaslouží všichni, kteří to zvládnou. Mně se to nedaří, a tak každý...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Žádná elegance, zato spoustu tepla. Zdroj: Viacheslav Nikolaenko / Shutterstock, Inc.
Puberta v mrazech
Ve skříni visí vedle sebe. Kabát a zimní bunda. Zatímco kabát představuje eleganci a vkus, pořádná péřovka slouží předně jako záchranný kruh, když teplota klesne pod nulu. A jelikož tonoucí se stébla chytá, ne každý z nás má odvahu, aby zimní měsíce přečkal v kabátu. Obdiv si zaslouží všichni, kteří to zvládnou. Mně se to nedaří, a tak každý listopad sáhnu po zimní bundě.
Chodil jsem na střední a jednou koncem podzimu mi došlo, že se chci vzepřít žádosti své matky, abych si oblékl „něco pořádnýho“. Koupil jsem si tehdy svůj první kabát a bral jsem pod něj tlustý svetr, abych přežil. Zároveň jsem nosil lyžařské ponožky do konverzek a byl jsem dokonale šťastný…a zmrzlý.
Odhodil jsem tehdy bílo-modro-žluto-červenou bundu, díky které jsem se ve sněhu ani na ulici nemohl ztratit. Přišlo pár krušných let s kabátem, které skončily, když jsem dospěl. Tehdy jsem pochopil, že maminka měla vždycky pravdu a že ty záněty dutin za kabát nestojí. Překousl jsem svou nechuť k zimním bundám a podařilo se mi sehnat jednu kompletně černou péřovku a hrozím se chvíle, kdy ji budu muset vyhodit.
Moje buřtobunda vyrazila na výlet. Zdroj: archiv Matouše
Vysoká daň za teplo
Zimní bunda je totiž invazivním druhem z obchodů se sportovním zbožím, takže v ní člověk zpravidla vypadá jako Mádl nebo Kotek ve Snowboarďácích. Ideálně má taková bunda na nějakém hezky viditelném místě našitou značku a hýří barvami.
Příspěvek sdílený matoushart (@matoushart), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2015-01-01T1:02:39+00:00“&gt;Říj 3, 2018 v 14:03 PST&lt;/time&gt;
Pánové a dámy, zadejte se
Vrcholem vkusu je pak pauza na cigáro před kulturákem, kde se konají taneční. Kluci vyběhnou v kvádrech, do kterých je maminka donutila, a přes ně mají stejnou bundu, jakou by si vzali na lyžák do Krkonoš. Tenhle zvyk si pak zachovají i mnozí úředníci a kravaťáci a útrpný pohled na sako čouhající ze zimní bundy se nabízí prakticky ve všech městech od listopadu do března.
Druhý extrém přichází ve formě rádoby vkusných zimních bund pro opravdové dámy. Vesměs mají černou barvu, sem tam masivní zipy, občas nějaké velice zajímavé prošívání a zlatým hřebem bývá kožíšek kolem kapuci. Nakonec ale kdokoli, kdo si takovou bundu oblékne, bude vypadat jak italská turistka, co nečekala, že na severu bude zima.
Příspěvek sdílený janefur_aliexpress (@janefur_aliexpress), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-11-31T1:02:39+00:00“&gt;Lis 02, 2018 v 17:08 PST&lt;/time&gt;
Hezká zimní bunda tak prakticky neexistuje – už z její podstaty to nejde. Je poměrně novým kusem v našem šatníku, kterému jsme díky naší pohodlnosti skočili na špek (doslova, kdo v zimní bundě nevypadá jak Michelin?). Zimní bunda zkrátka nabídla teplo, možnost zvednout ruce a ještě ke všemu neváží několik kilo.
Na lyže do Prahy
„Hodně much jednou ranou“ je zřejmě pravidlo, kterým se řídí všichni (ne)lyžaři v centru města. Přesně proto jsem byl nadšený, když se mi podařilo sehnat černou péřovku bez kapuci, bez jakéhokoli vzoru, takovou, která dokonale splyne s městským prostředím a nepřispěje k tomu, aby Václavák vypadal jak sjezdovka.
Příspěvek sdílený modissa_official (@modissa_official), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-02-11T1:02:39+00:00“&gt;Lis 2, 2018 v 17:15 PST&lt;/time&gt;
V tuhé zimě do bundy
Přesto se děsím chvíle, kdy kabát skončí na měsíc dva ve skříni a nahradí ho bunda. Bunda je totiž takovým zateplením, kabát fasádou. Hybridní řešení v podobě kabátu s všitou vložkou vesměs vypadá všelijak jen ne dobře. Z člověka se stane válec obalený ve vlně. Kabát totiž musí padnout, zato u zimní bundy se ztratí leccos.
V komentářích k článku Jak jsem vyrostla z pubertálních nákupů se objevil termín buřtokábat – a právě ten definuje asi veškeré pocity, které člověk dostane, když se v obchodě na podzim zastaví před stojany s bundami. Nevypadá to vůbec dobře, ale ta klesající teplota venku vás do toho stejně navleče…
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/53/187032-nahledovkamp.jpg?4" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Historie trendů: Proč se stále mění kolekce]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/historie-trendu-proc-se-meni-kolekce-kazde-rocni-obdobi/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/historie-trendu-proc-se-meni-kolekce-kazde-rocni-obdobi/</guid>
<category><![CDATA[Historie]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Historie]]></dc:subject>
<pubDate>Tue, 06 Nov 2018 00:00:00 +0100</pubDate>
<description><![CDATA[Kamila a Dominique Peclers v rozhovoru pro časopis SLOU. zdroj: archiv Kamily Boudové
Tvář módního průmyslu se změnila s nástupem nového obchodního modelu (což jsme za železnou oponou nemohli zaznamenat). I na západě už by si na éru dvou kolekcí za rok vzpomněl málokdo. Těžko najdete někoho, kdo by si pamatoval fungování módy v poválečných letech.
Kolébka trendů
Trend byl vymyšlen a systematicky uveden do společnosti na podporu poválečné ekono...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Kamila a Dominique Peclers v rozhovoru pro časopis SLOU. zdroj: archiv Kamily Boudové
Tvář módního průmyslu se změnila s nástupem nového obchodního modelu (což jsme za železnou oponou nemohli zaznamenat). I na západě už by si na éru dvou kolekcí za rok vzpomněl málokdo. Těžko najdete někoho, kdo by si pamatoval fungování módy v poválečných letech.
Kolébka trendů
Trend byl vymyšlen a systematicky uveden do společnosti na podporu poválečné ekonomiky. Nebyl to výmysl slečinek, které chtěly nové hadříky. Byl to v podstatě státem podporovaný program, jehož cílem bylo zvýšit poptávku po zboží a tím zajistit pracovní místa v textilním a oděvním průmyslu, aby se rozhýbala ekonomika.
V Americe na to přišli jako první a odborné publikace se začaly věnovat produkci zboží tak, aby se buď rychle rozbilo a zákazník musel jít koupit nové, aniž by v produkt ztratil důvěru, nebo jak upravovat design a barvy (a tak přimět zákazníka k další koupi, ačkoliv původní předmět je stále skvěle funkční). To se jmenuje trend – je to záměrná subjektivní zastaralost předmětu na základě jeho vzhledu.
Trendy do Evropy
V polovině padesátých let se myšlenka trendů dostala i do Evropy. Francie otevřela státní agenturu, která měla za úkol určovat barvy na příští sezónu pro průmyslovou výrobu. Ačkoliv bylo již více než deset let po válce, móda se do ulic stále nevracela, s výjimkou nejbohatších vrstev. Továrny vyráběly jen základní odstíny a bály se barev a módy obecně, aby jim nic nezůstalo na skladu, aby nepřišly o peníze a nemusely třeba propouštět, v horším případě zavřít.
Prvním zaměstnancem této státní agentury, a tedy první dámou trendů, byla Dominique Peclers. Pocházela z rodiny umělců a architektů, měla cit pro estetiku, vystudovala ekonomiku. Několik let pracovala jako novinářka, než byla (shodou náhod, které neexistují) najata, aby určovala, v jakých barvách se budou vyrábět látky a co se z nich bude šít.
Dominique Peclers tehdy netušila, že trendy obrátí módní odvětví v obří průmysl. zdroj: archiv Kamily Boudové
Paní Peclers sledovala, co se lidem líbí, co potřebují, dělala nekonečné průzkumy trhu a připravovala konference, kam se sjížděli majitelé textilních a oděvních továren. Právě ona dala vzniknout balerínkám. Všichni jí tvrdili, že cvičky jako venkovní obuv nikdo nosit nebude, ona ale prosadila, aby byly prodávány v oddělení venkovní obuvi a podívejme se na výsledek. Z těchto pracovních zkušeností čerpala při založení vlastní agentury a mnoha dalších trendsettingových agentur (neboli agentur určujícím trendy) po celém světě.
Éra agentur
Byla to doba, kdy měl vznik trendu nějaký jasně daný proces – je přímo zvěčněný ve slavné scéně z filmu Ďábel nosí Pradu. Nový trend vznikal u designérů velkých značek jako Oscar de la Renta, Jean Paul Gaultier, Valentino a později třeba Alexander McQueen nebo v kolekcích Johna Galliana pro Dior či Karla Lagerfelda pro Chanel.
Vizionář se nechal políbit múzou, načež mola a časopisy zaplavily jehlové podpatky a blankytná modrá. Ostatní se inspirovali, a tak se blankytná objevila v kolekcích v obchodních domech a o další dvě sezóny později ve výprodejích, kde si v této barvě koupila svetr jakási Emily, nic netušící o komplikovaném procesu za vznikem trendů a určování barev na příští sezónu.
Trendsettingové agentury dál sloužily značkám ve středním a nižším sektoru trhu, aby se v dění nějak vyznaly. Pracovníci agentur dekódovali nálady a touhy společnosti a zákazníků, díky čemuž dokázali předvídat, co se bude prodávat za rok či dva. Své poznatky potom s příklady konkrétní aplikace v módním průmyslu sepsali do „trendbooku“ plného barev, skic, vizuálů a často i ukázek textilií.
Současné trendy
Trendsettingové agentury fungují dodnes. Možná znáte WGSN nebo Peclers Paris – agenturu, kterou založila zmiňovaná Dominique Peclers a která dodnes nese jméno této pětaosmdesátileté legendy.
Systém, jakým vznikají trendy, se ale liší. Přestal tu existovat jakýkoliv řád – vysocí návrháři se inspirují ulicí, ulice míchá všechno najednou, pravidla neexistují. Jak říká Dominique Peclers: „Já začínala v době, kdy všichni chtěli být in. Dnes se všichni chtějí odlišit.“
Možná to ještě neplatí o českém trhu. Možná, že u nás stále ještě máme nějaké vzory toho, co teď frčí, a vybočovat z davu se nevyplácí. Ale pokud je západ naším vzorem, připravte se na totální zmatení módy a začněte oslavovat, že vše je dovoleno.
Jak vnímáte trendy vy?
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/01/186886-upraveno-na-titulku-kamila-a-dominique-peclers-v-rozhovoru-pro-casopis-slou-zdroj-archiv-kamily-b.jpg?9" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Proč je alpaka nejlepší vlna světa]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/proc-je-alpaka-nejlepsi-vlna-na-svete/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/proc-je-alpaka-nejlepsi-vlna-na-svete/</guid>
<category><![CDATA[Kousky v šatníku]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Kousky v šatníku]]></dc:subject>
<pubDate>Fri, 02 Nov 2018 00:00:00 +0100</pubDate>
<description><![CDATA[Domestikované lamy alpaka se vyplatí chovat díky vysoké ceně kvalitní vlny. Zdroj: Aunyaluck / Shutterstock, Inc.
Setkání s alpakou
„Když si koupíš dva, dostaneš slevu pět solů,“ řekla mi Indiánka, co prodávala svetry na trhu se zaručeně originálními suvenýry v peruánské Arequipě. Podlehl jsem a odcházel jsem se dvěma pletenými svetry, na nichž zářily indiánské vzory. Bylo to poprvé, co jsem si koupil něco na trhu s rádoby místním uměním. Neli...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Domestikované lamy alpaka se vyplatí chovat díky vysoké ceně kvalitní vlny. Zdroj: Aunyaluck / Shutterstock, Inc.
Setkání s alpakou
„Když si koupíš dva, dostaneš slevu pět solů,“ řekla mi Indiánka, co prodávala svetry na trhu se zaručeně originálními suvenýry v peruánské Arequipě. Podlehl jsem a odcházel jsem se dvěma pletenými svetry, na nichž zářily indiánské vzory. Bylo to poprvé, co jsem si koupil něco na trhu s rádoby místním uměním. Nelitoval jsem. I když je jasné, že svetry vznikly v nějaké továrně a že je nepletla sama Peruánka (jinak by nestály v přepočtu tři stovky za jeden), ukázaly mi, že vlna z alpaky je ta nejlepší, se kterou jsem měl kdy čest.
Jeden den dovolené v Peru jsem si tak vyhradil na cestu do alpačího outletu v Limě. Cílené nakupování na dovolených nesnáším, protože vždycky přinese peněžence víc škody než užitku, ale tentokrát jsem udělal výjimku a udělal bych ji znova. Ostatně jsem se zapsal i do jejich mailing listu, ale když zjistili, že moje domovské město je „Praga“, patrně mě vyškrtli. Žádný mail s nabídkami mi nepřišel, a to by se jednalo o první opravdu vyžádaný newsletter.
Ve svetru z alpaky vám rozhodně bude teplo. Zdroj: Natascha Kaukorat / Shutterstock, Inc.
Proč právě alpaka?
Alpaka je druh lamy, který najdete prakticky jen v Peru. Trochu jich běhá i po Bolívii, ale až 90 procent (tedy nějaké čtyři miliony alpak) se pasou v horských oblastech Peru. Pár jich mají i na Machu Picchu, kde slouží jako sekačky. Alpaka žije s místními indiánskými etniky už tisíce let a přináší nejen maso, ale taky tolik ceněnou vlnu. Burger z alpaky jsem zkusil, nicméně obléct si svetr nebo kabát z její vlny je zásadně lepší zážitek.
Alpaka báječně hřeje. Stačí, když v textilii figuruje jen třeba ze čtyřiceti procent, to je ostatně případ i mého alpačího kabátu, který jsem se ve zmíněném outletu pořídil. Vyšel mě zhruba na tři tisíce korun, jeho běžná cena je přitom výrazně vyšší (nenechal jsem se opít rohlíkem a na nákupy jsem šel s peruánským kamarádem). Na kabát nedám dopustit a protože jsem teď na cestách, zůstává kabát zazimovaný v šatně a čeká na můj návrat. Je měkoučký a úžasně hřeje, takže i když vloni tak strašně mrzlo, dalo se v něm vydržet do zhruba minus deseti.
Protože jsem byl v ráži a věděl jsem, že alpaku za takové ceny v Česku neseženu – pokud ji tu pořídím vůbec (à propos budu rád za tipy) –, koupil jsem i několik šál z baby alpaky, tedy ze srsti malých lam. Jednu šálu jsem si nechal, zbytek jsem rozdal. Babička si tu svou dokonce archivuje ve skříni a skoro ji nenosí. Baby alpaka je totiž ještě měkčí a příjemnější než alpaka dospělá. Šály jsou navíc z čisté vlny bez příměsi jakéhokoli jiného materiálu.
Alpaka je nejkvalitnější vlna, cena svetru s její příměsí šplhá nad tisíc korun. Zdroj: Forefront Images / Shutterstock, Inc.
Alpaka na jedno použití?
A tady se dostáváme k problému, který alpaka přináší (respektive ne ona sama, ale můj strach o ni). Kabát už nutně musím dát do čistírny, to samé platí pro svetr a šálu. Potíž je v tom, že nevěřím pražským čistírnám. Pochybuji, že se v nich čistí kabáty z alpaky, a přijít o tenhle kousek oblečení, byly by zimy mrazivější a musel bych hledat záminku pro další cestu do Peru. Pokud máte nějaký kousek z alpaky a víte, kde ho nechat vyčistit, budu moc rád za komentář.
Jak na nákup alpaky
Nicméně to, že nemůžu alpaku šoupnout do pračky, můj názor na ni nezmění. Od umělohmotných svetrů z háemka jsem se dostal k merinu z lepších řetězců, ale alpaka to u mě vyhrála. Ještě vkládám naděje do vicuni, ale zatím jsem neměl na to, abych do ní vložil i finance. Alpaka je přeci jen lacinější.
Šály, ponča, rukavice, čepice, svetry z alpaky vám v Peru nabídnou prakticky všude. Nelze ale spoléhat na to, že se bude vždy jednat o pravou alpaku. Spousta turistů se nikdy předtím s alpačí vlnou nesetkala, takže může snadno naletět. Upřímně si nemyslím, že v těch svetrech z trhu v Arequipě je alpaky nějak moc – mí peruánští známí se ale shodli na tom, že nějaká tam přeci jen bude.
Prakticky na každém trhu v Peru najdete výrobky z alpaky. Zdroj: archiv Matouše
Nákupy jako místní
Z toho důvodu je lepší se vydat do obchodů, kde nakupují místní. Jednou z možností jsou outlety. Není jich mnoho, ale najdete je ve čtvrtích, kde bydlí opravdoví Peruánci, takže bohužel ne v centru. Já nakoupil v limské čtvrti Miraflores, několik kilometrů od historického jádra.
V outletech to nevypadá jako v nóbl obchodech na náměstích, kde mají tři šály a dá se tam platit v dolarech. Tady je to opravdová hrabárna, což na první pohled alpaku degraduje, ale když kolem sebe slyšíte jen španělštinu a ne angličtinu, víte, že jste na správném místě. Outlety nabízejí nejvíce zboží během peruánské zimy. Protože jsme na jižní polokouli, sezónní slevy tu začínají v červenci. Já se do Limy dostal v druhé polovině července a bylo to tak akorát, outlet měl ještě širokou nabídku a většinu velikostí. Šály mě vyšly na šest stovek za kus, což člověk mnohdy dá za podobný kousek z mnohem horšího materiálu v nějakém módním řetězci.
Místo nákupu kurz pletení
Moje doporučení je tím pádem úplně jasné. Pokud se vydáte do Peru, leťte tam s prázdným kufrem. Naplníte ho a budou to vaše nejlepší nákupy. Případně si můžete pořídit klubka alpačí vlny i na českém internetu. Začínám uvažovat o tom, že moje další návštěva u babičky bude mít jasný cíl…naučit se plést.
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/50/186903-upraveno-na-titulku-ve-svetru-z-alpaky-vam-rozhodne-bude-teplo-zdroj-aunyaluck-shutterstock.jpg?7" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Věci po ex: Jak muži přicházejí o oblečení]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/veci-po-mem-ex-jak-zeny-kradou-obleceni-svym-partnerum/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/veci-po-mem-ex-jak-zeny-kradou-obleceni-svym-partnerum/</guid>
<category><![CDATA[Kousky v šatníku]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Kousky v šatníku]]></dc:subject>
<pubDate>Mon, 29 Oct 2018 00:00:00 +0100</pubDate>
<description><![CDATA[Kradení oblečení začíná nenápadně, po pár společných nocích. Zdroj: WAYHOME studio / Shutterstock, Inc.
Pálíme fotky, obřadně zapichujeme špendlíky do panenky voodoo, ale starých vytahaných triček po ex se vzdát nehodláme. Proč si necháváme kusy hadrů po svých bývalých, ačkoliv se hodí akorát tak na vytření podlahy?
Ukradené věci jsou totiž trofeje. Kořisti. A jejich lov nebyl zrovna jednoduchý…
Level tričko
Začíná to vždycky podobně. Žena se ...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Kradení oblečení začíná nenápadně, po pár společných nocích. Zdroj: WAYHOME studio / Shutterstock, Inc.
Pálíme fotky, obřadně zapichujeme špendlíky do panenky voodoo, ale starých vytahaných triček po ex se vzdát nehodláme. Proč si necháváme kusy hadrů po svých bývalých, ačkoliv se hodí akorát tak na vytření podlahy?
Ukradené věci jsou totiž trofeje. Kořisti. A jejich lov nebyl zrovna jednoduchý…
Level tričko
Začíná to vždycky podobně. Žena se jakýmsi nedopatřením opakovaně ocitá v jeho posteli, navíc zcela nedostatečně oblečená ke spánku, což ani jednomu prvních několik (desítek) nocí pramálo vadí. Přijde ale večer, kdy spalující žár trochu zchladne (nebo on nechá jen otevřené okno) a jí je zima. „Půjčíš mi nějaký triko?“ ptá se s výrazem raněné laně. Muži zatmí mozek ochranitelský pud a s úsměvem jí podává svoje nejoblíbenější tričko, které mu máma musela vždycky prát výhradně v ruce.
A je to. Sklapla past. Tričko je její. Nadosmrti.
Level trenýrky
Když se žár přemění ve stálý plamínek a z milenců se stanou partneři, co se navzájem uvádějí v kolonkách „v případě nouze kontaktujte“, tričko jí přestává stačit. Sice si pořídila několik sexy košilek, jenže čím je noční úbor svůdnější, tím méně pohodlný. A kdo se má pořád na noc čančat jak do Moulin Rouge, když on spí v trenkách a chrápe. Takže to jednou zkusí taky. Jenže dámské trenýrky stojí několik stovek a proč by si je kupovala, když jich má její milý plné šuple. Svůdná noční košilka tak letí na dno skříně a od té doby je určena jen na speciální příležitosti v roce. Na Valentýna, První máj, výročí a na sexy fotku na Instagram.
Vrchol konfiskace majetku ale přichází až tehdy, kdy je dosaženo další úrovně.
Level mikina
Tento manévr chce již určitou zkušenost a vhodně zvolenou taktiku. Na rozdíl od triček a trenýrek, kterých muž vlastní možná několik desítek, mikin pravděpodobně tolik nemá. Ačkoliv se tak rozhodne, že se žádné nikdy nevzdá, jednou přijde domů a jeho milá bude zachumlaná zrovna v té nejhezčí, nejměkčí a nejpohodlnější. Na jeho vyděšený pohled se zatváří provinile a roztomile zakňučí, že jí bylo po něm smutno a ta mikina „voní jako on“.
Některé kousky zůstanou navždy v našich šatnících. Zdroj: alinabuphoto / Shutterstock, Inc.
Muži jsou od pradávna lovci. Kořistí se chlubí, pyšně ji věší na zeď jako loveckou trofej. Ženy jsou sběračky. Od mužů loveckou taktiku musely odkoukat, ale přidaly do ní špetku lsti a dávku rafinovanosti. Své kořisti tak na rozdíl od nich nevystavují, jsou jejich tajnou sbírkou, náhrobními kameny bývalých partnerů. A na zesnulé je občas dobré si vzpomenout, připomínají nám, že bychom si život měli užívat. I bez nich.
Poznámka: Veškeré situace a postavy ve článku jsou smyšlené a rozhodně nevycházejí z osobní zkušenosti autorky.
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/fb/186835-kradeni-obleceni-zacina-nenapadne-po-par-spolecnych-nocich-zdroj-wayhome-studio-shutterstock-i.jpg?9" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Jak jsem vyrostla z pubertálních nákupů]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/jak-jsem-vyrostla-z-pubertalnich-nakupu/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/jak-jsem-vyrostla-z-pubertalnich-nakupu/</guid>
<category><![CDATA[Nákupy]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Nákupy]]></dc:subject>
<pubDate>Thu, 18 Oct 2018 00:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Potisky vládnou New Yorkeru… a bohužel často i šatníku žen, kterým místo -náct je dávno -desát.
Teenagerské roky jsem strávila na počátku milénia. Návštěva obchoďáku tehdy patřila k aktivitám, při kterých jsme s kamarádkou probraly milostné trable. I když jsme si koupily tričko za stovku, připadaly jsme si hrozně dospěle – vyrazit z pražské periferie do centra, zajít do kina za studentské vstupné a celou misi zakončit Twisterem s nekonečným ke...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Potisky vládnou New Yorkeru… a bohužel často i šatníku žen, kterým místo -náct je dávno -desát.
Teenagerské roky jsem strávila na počátku milénia. Návštěva obchoďáku tehdy patřila k aktivitám, při kterých jsme s kamarádkou probraly milostné trable. I když jsme si koupily tričko za stovku, připadaly jsme si hrozně dospěle – vyrazit z pražské periferie do centra, zajít do kina za studentské vstupné a celou misi zakončit Twisterem s nekonečným kelímkem… to byly časy.
Po 15 letech se změnilo leccos – na mé pleti ubylo pupínků, přibyly oční vrásky a korzování po obchoďácích přestalo bavit mě i všechny moje kamarádky. Až během svého nedávného solitérového výletu jsem se vydala do obchodů, které jsem dříve neopomněla navštívit. Co jsem zjistila? Že z marketingového pohledu budu starší cílová skupina, než si připadám.
Být opět mladou NewYorčankou
Do New Yorkeru jsem zavítala s největší zvědavostí – právě tady jsem nejčastěji utrácela kapesné za trička a svetříky. Dodnes ale slýchávám chválu na zdejší spodní prádlo (které mně osobně nesedí), navíc v sekáči sem tam ulovím důstojný kousek od místní značky Amisu.
Hned u vchodu mě velkolepě přivítaly komínky triček s potisky, které mě ujistily, že New Yorker vypadá léta pořád stejně. Záhy jsem si uvědomila, že nošení vtipného nápisu na prsou už neodpovídá mému věku. Přesto nebo právě proto mě zarazil věkový průměr nakupujících. V New Yorkeru stále potkáte 50leté ženy, které nedoprovází své dcery, ale (soudě podle jejich outfitů) opravdu nakupují mladistvé kousky pro sebe. Ptám se tedy, zda nákupem trička Just do nothing vědomě bojkotují slavnou sportovní značku, či přemlouvají samy sebe k odpočinku. A nebo se jim ten kousek prostě hodí do šatníku.
Byla bych nespravedlivá, kdybych nedodala, že jsem tady objevila i pár kousků podle mého vkusu – málem jsem si odnesla svetřík přesně ve své oblíbené barvě. Jen mě zbrzdila představa mého současného svetrového komínku ve skříni a cedulka 100% polyester.
Kolik padesátiletých žen si dopřeje podobný kousek?
V obchodě pro mladé
Švédský Lindex se u nás objevil v roce 2007, kdy se moje telecí léta chýlila ke konci. Okukovat jsem do něj chodila sporadicky, takže o 11 let později na mě nostalgické vzpomínání nepadlo. Přesto jsem tu na obchoďákové exkurzi strávila nejvíc času.
Moji pozornost zde totiž upoutalo tričko, které se lesklo na dálku – přesně takové nosily naše sousedky na chalupě, když vyrážely za zábavou do kulturního domu. Už v dětství mi podobná halenko-trika připadala ohromně nemoderní, teď visí v obchodech i na e-shopu.
Na internetu jsem si doplnila vzdělání, že se jedná o vypalovaný sametový vzor na podkladu z krásné průsvitné síťoviny. Takže pokud potřebujete cítit krůpěje potu, abyste zažívali pocit tepla, za 499 Kč vám budiž přáno.
Polyester převlečený za samet mě v prodejně přímo fascinoval. Opakovaně jsem přejížděla po jeho srsti tam a zpátky, než mi drhnutí začalo evokovat drápání nehtem po tabuli. Tohle je přesně to tričko, které nesvádí k objímání – doporučuji na rande, u kterého předem doufáte, že bude poslední…
S úlevou alespoň přijímám fakt, že pseudosametové tričko není vzpomínkou z mého vlastního šatníku. Jen se začínám smiřovat s tím, že vracející se trendy mě brzy doženou taky… vždyť ledvinky už jsou tady zase!
„Láska na první pohled“ v Lindexu. Polyesterový samet v různých barvách za 499 Kč.
Italské království polyesteru
Připadala jsem si jako určovatelka trendů, když jsem jako první na gymplu nosila širokánské džíny, připomínající dvě tlusté trubky. Tehdy jsem za ně v Terranově utratila nekřesťanskou tisícovku z brigády a ujišťovala sama sebe, že za kvalitní módu je potřeba si připlatit… samozřejmě nic nevěda o materiálech.
Což o to, kalhoty vydržely dlouho a nakonec posloužily ještě jako kraťasy. Vybavuju si však, že před 15 lety se v Terranově dalo pohodlně projít uličkami a necítila jsem pach tržnice. V polyesterovém království s velmi mladou módou jsem čistou (ba)vlnu nacházela stěží. Když jsem se pak dostala ke krátkému svetru z polyakrylu, vzpomněla jsem rodičovskou výhrůžku, že se svými modely si koleduju o nastydlé ledviny. Mami, neboj, dneska už nad výběrem omladiny kroutím hlavou jako ty.
Svetr končící těsně pod pupíkem i Mickey Mouse jsem v Terranově oželela.
K Markovi a Spencerovi
V patnácti jsem měla pocit, že všichni nad třicet let se oblékají elegantně a nakupují v Marks&amp;Spencer. Jako teenager bych do obchodu pro zralé ženy nevlezla, teď mi však návštěva mladistvých značek naznačila, že už možná nadešel čas se tu poohlédnout.
Zdá se, že jsem do Marks&amp;Spencer asi ještě nedorostla… zato jsem se během dospívání naučila číst cedulky. A tak jsem i tady hledala jehlu v kupce oblečení víc, než jsem čekala. Například tu na mě koukal 100% (opět) polyesterový kabát, pod který bych i teď na podzim nosila dva svetry. Případně jsem objevila ještě jeden sympatický v kombinaci polyester/viskóza/elastan. Pokud víte, proč přesně se dává elastan do kabátu, budu ráda za komentář.
Možná je to mým chatrným zrakem, ale na Václaváku jsem hledala vlněný kabát marně, zatímco na Andělu jsem narazila na tento mix 50 % polyesteru, 44 % vlny a 6 % materiálu serat lain. Nevíte někdo, co to je?
Záhadných šest procent, které mi Google Translator nepřeložil.
Děkuji cedulkám
Chápu, že si každý dospívající projde revoltou, kdy odmítá nosit teplé věci a kvůli stylu si raději nechá přimrznout ruce k trupu. A ještě si vzpomínám, jak žhavě jsem toužila po čemkoliv novém, v čem bych se prošla po chodbách osmiletého gymnázia. Pokud bych teď mohla poradit svému mladšímu já, řekla bych mu „ČUM NA CEDULKY! Mix bavlny a elastanu tě sice ozdobí na jedno dvě nošení, ale pak je po prvních praních odsouzen ke žmolkům a přesunutí do kategorie na doma“. A mé pubertální já by si pomyslelo něco sprostého…
Výsledek mé celé procházky mě překvapil. Čekala jsem, že tour po obchodech poukáže na můj rostoucí věk. Místo toho jsem zjistila, že největší stopka na mě zasvítí při prohlížení cedulek se složením, případně mě v kabince odradí špatný střih. Nový kabát nebo svetr se tedy nakonec nekonal. Bohužel jsem si ale včera rozedřela své oblíbené kalhoty a z druhé ruky se shání těžko nějaké, které by opravdu padly. Tak mi držte palce, ať těch 12 tisíc kroků nachozených po obchodech vede nejen ke spálení kalorií, ale i k úspěšnému nákupu.
A kde jste v pubertě nakupovaly vy? Pořídily byste dneska to samé?
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/81/186622-new-yorkeru-vladnou-potisky-uz-leta-a-nastesti-uz-na-ne-nemam-vek.jpg?6" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Kam se poděli hipsteři?]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/smutny-pribeh-kam-se-podeli-hipsteri/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/smutny-pribeh-kam-se-podeli-hipsteri/</guid>
<category><![CDATA[Pekla]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Pekla]]></dc:subject>
<pubDate>Tue, 16 Oct 2018 00:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Jsou hipsteři minulostí? Zdroj: Eugene Partyzan / Shutterstock, Inc.
Už dlouho mi nikdo neřekl, že jsem hipster. Vlastně mi to trochu chybí. Od roku 2011, kdy k nám tohle slovo, z nějž se časem stala nadávka, dorazilo, jsem hipsterem byl. Stačilo si vzít něco ze sekáče a mít v mobilu Instagram. Vždycky se našel někdo, kdo obrátil oči v sloup a pronesl: „Ty seš takovej hipster.“
Jenže pak na scénu přišli influenceři a vzali hipsterům Instagram,...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Jsou hipsteři minulostí? Zdroj: Eugene Partyzan / Shutterstock, Inc.
Už dlouho mi nikdo neřekl, že jsem hipster. Vlastně mi to trochu chybí. Od roku 2011, kdy k nám tohle slovo, z nějž se časem stala nadávka, dorazilo, jsem hipsterem byl. Stačilo si vzít něco ze sekáče a mít v mobilu Instagram. Vždycky se našel někdo, kdo obrátil oči v sloup a pronesl: „Ty seš takovej hipster.“
Jenže pak na scénu přišli influenceři a vzali hipsterům Instagram, nákupy v sekáčích taky už neznamenaly nutnost nebo zvídavost, ale staly se bojem za záchranu planety. Věci, kterým se lidé smáli, vstoupily do středního proudu. Hipsteři zmizeli. Otázkou je, jestli kdy vůbec existovali.
Je potřeba se někomu smát
Proč si myslím, že neexistovali? Vždyť jich byla plná pražská náplavka a díky nim začal prodávat avokáda i Kaufland. Nicméně řekl někdy někdo o sobě, že je hipster? Maximálně přijal nálepku, kterou mu dali jiní, aby měl pokoj. Přesně tak jsem to udělal já a pochybuji, že i dívka s transparentními brýlemi by hrdě nesla prapor hipsterství ve válce proti mainstreamu.
Každá éra potřebuje nějakou skupinu, které se bude vysmívat. Potíž je v tom, že členy těch skupin budou pořád ti samí lidé. Lidé, kteří zkrátka nevypadají jako Mařka z Jednoty nebo Pepík z ČKD. Vyčnívat z davu byl vždycky problém a může se jednat o máničky za socialismu, stejně jako o hipstery v dobách kapitalismu.
O lehkosti vyčnívání
Obvinění z hipsterství na mojí hlavě přistálo jen chvíli po tom, co skončil hon na emaře. Nejdřív jsem nechápal, proč už nejsem emo kid, ale hipster. Vypadal jsem víceméně stejně a nosil jsem stejné oblečení. Najednou ale má přiřknutá emo minulost zůstala jen na pár příšerných teenage fotkách z MySpace (ehm, a z Libimseti.cz).
Rok 2005. Moje emo období v rytmu Óčka.
Ačkoli vím, odkud pramení moje obliba hororů a depresivních dramat, nemůžu říct, že bych se s emo subkulturou ztotožnil. Zkrátka se kolem roku 2005 odněkud vynořila a krásně kontrastovala s uhlazeností nultých let a růžovoučkou Paris Hiltonovou.
Žiletku jsem si k zápěstí nepustil, ale patku jsem si narůst nechal. Potřeboval jsem reagovat na maloměstskou šeď kolem sebe a emaři se zrovna objevili v odpoledním vysílání Óčka.
Vyčnívat tak šlo prakticky bez jakékoli snahy. Stačilo si vzít pruhovanou mikinu, která ztratila svou nevinnost a stala se uniformou „těch kašparů“. O pár let později jsem si v té stejné mikině vyslechl, že jsem hipster.
Hipster rovná se emař
Emošatník jsem kromě konverzek už vyházel a z té pruhované mikiny se nejspíš stal hadr na podlahu. Teď mi ve skříni visí zbytky toho, co před pár lety bylo hipsterství. Dodnes mám několik košil, které jsou starší než já, a nedám na ně dopustit. Nepouští barvu, neztrácejí tvar, materiál neřídne. Vlastním jednu ručně dělanou brašnu z arabského krámku v Granadě a můžu být hrdý, že jsem si před pár lety pořídil brýle od Nastassie Aleinikavy, když ještě nebyla Grand Designérkou roku.
Příspěvek sdílený matoushart (@matoushart), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2015-01-01T1:02:39+00:00“&gt;Říj 3, 2018 v 14:03 PST&lt;/time&gt;
Řekni, kde ty hipsteři jsou
Tohle všechno mi vynášelo nařčení z hipsterství, ale najednou je ticho. Hipsteři vyčpěli stejně jako emaři. Už před pár lety se světová média ptala, co hipsterství nahradí. Nabídla několik možných scénářů s různými jmény. Nejreálnější se jevil normcore, jednak se o něm mluvilo a jednak nezněl tak hloupě jako ostatní. Teď po něm ale zůstalo jen málo. Rozhodně nikdo nezvedne obočí a neřekne: „Bože, ty seš tak normcore!“
Na další hipstery zatím čekáme. Nejspíš to budou ale ti samí lidé. Lidé, kteří chtějí věci trošku jinak, ať už se jedná o depresivní děti, co přes patku nevidí do stran, nebo vousaté dvacátníky. Teď ale pro ně musíme najít jméno a následně z něj udělat pejorativní pojem. Tak čekám, co budu, když už nejsem hipster, ani emař.
Příspěvek sdílený nor_m_core (@nor_m_core), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-09-30T18:02:39+00:00“&gt;Říj 3, 2018 v 11:03 PST&lt;/time&gt;
Když jste tak moc normální, že máte vlastní kroj a nálepku basic bitch »
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/20/186569-zmenseno.jpg?5" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Polyesterová čistka aneb Genocida mého oblečení]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/polyesterova-cistka-aneb-kdyz-ze-satniku-zmizi-umela-vlakna-igelit/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/polyesterova-cistka-aneb-kdyz-ze-satniku-zmizi-umela-vlakna-igelit/</guid>
<category><![CDATA[Kousky v šatníku]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Kousky v šatníku]]></dc:subject>
<pubDate>Fri, 12 Oct 2018 00:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Polyester je všude! Schválně se podívejte, kolik kousků ve vašem šatníku ho obsahuje.
Proč se tolik používá polyester?
Polyester je v podstatě fajn. Je to levné, dá se z toho dělat spousta funkčních vláken. Vydrží špatné zacházení a pokud ho nespálíte, tak tu pobude asi dvě stě let.
Je potřeba si vysvětlit jednu věc. Polyester je z ropy. Je to umělá hmota. Už mnoho firem, třeba Patagonia, používá na výrobu flísových mikin semleté PET lahve, na...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Polyester je všude! Schválně se podívejte, kolik kousků ve vašem šatníku ho obsahuje.
Proč se tolik používá polyester?
Polyester je v podstatě fajn. Je to levné, dá se z toho dělat spousta funkčních vláken. Vydrží špatné zacházení a pokud ho nespálíte, tak tu pobude asi dvě stě let.
Je potřeba si vysvětlit jednu věc. Polyester je z ropy. Je to umělá hmota. Už mnoho firem, třeba Patagonia, používá na výrobu flísových mikin semleté PET lahve, na kterých je napsáno polyester. Polyester je tedy prokazatelně plast, a je tím pádem nezničitelný. Pokud je materiál kvalitně usoukán a utkán či upleten, bude sloužit několik generací.
To všechno jsou dobré zprávy pro pomalou módu, jejímž hlavním krédem je nadčasovost a kvalita. Dvě stě let se z pohledu lidského života za nadčasové považovat dá…
Stinné stránky polyesteru
Jenže má to háček. Při každém praní z našich všudypřítomných polyesterových svršků a spodků odlučují malinké kousky vláken, takzvaná mikrovlákna, která nezachytí žádná čistička vod. Mikrovlákna potom fungují jako jakýsi toxický plankton v oceánech. Čím starší svršky jsou, tím víc mikrovláken se z nich uvolňuje.
Jde o to, že polyester není prostě na tělo ten nejpříjemnější materiál. Abych byla úplně upřímná, nejsem takový eko terorista, abych z vlastního šatníku odstraňovala polyester jen kvůli mikrovláknům. Jsem ale dost velká dámička se stále stoupajícím sebevědomím na to, abych si řekla, že v polyesteru už se dál potit nechci. Že mi to prostě není na těle příjemné, a tak se toho radikálně zbavím, abych uvolnila místo na nové. Svršky a spodky z přírodních materiálů, jako je bio bavlna, vlna, modal, tencel a len.
Jak dopadla polyesterová čistka?
Nebudu vás napínat. Nepovedlo se mi to. Vytyčený cíl zbavit se veškerého polyesteru v mém šatníku nebyl dobyt. Vytřídila jsem toho sice mnoho (na už tak nízký počet oděvů v mém šatníku až neuvěřitelně mnoho), ale odstranit všechny věci z polyesteru jsem si netroufla. Ve finále jsem odstranila čtyři topy a jedny šaty. Zůstal mi tam béžový top s dlouhým rukávem, který si má maminka pořídila asi ve dvaceti letech.
S ním si čestné místo zachoval také černý krajkový top a černé tílko, bez kterého se ten top nedá nosit, pokud bych teda zrovna nešla na pracovní pohovor do Moulin Rouge, slavného pařížského borde… pardon, baru. A také ještě musím přiznat troje šaty v délce nad kolena.
Po polyesterové čistce přece jen zůstaly některé kousky v šatníku.
Co přesně je polyester a jak ho nosit? »
Výhra, nebo prohra?
Nepovedená polyesterová čistka ve výsledku ale nevadí, protože odpovídá zásadám pomalé módy, podle kterých se nedoporučují žádné radikální řezy. Věcí je třeba se pomalu zbavovat, protože ve stejném tempu si je i pořizujeme. Může mi tedy trvat až několik let, než nahradím černé tílko z polyesteru za nějakou na tělo příjemnou alternativu.
Vnímám však jako veledůležité, aby se polyester vrátil do systému. Pokud se polyesterové oblečení dostane do normálního odpadu, nejspíš skončí na skládce (nebo nejdřív ve spalovně a zbytky na skládce). Hadry na podlahu se z toho na rozdíl od bavlněných triček udělat nedají, protože polyester samozřejmě nesaje. Zato když se v něm zpotíte, tak pěkně smrdí.
Silné stránky polyesteru se ale projeví v továrně na recyklaci textilií, jen pokud se jedná o stoprocentně polyesterový oděv. Jakékoliv směsi vláken aktuálně recyklovat vůbec neumíme, ať vám říká kdo chce, co chce. Recyklování textilního odpadu je bohužel dnes ještě velmi omezené.
Do cílové rovinky bez polyesteru
Pokud si teď uvědomujete, že ani vy už nejste polyesteru hodna a do diáře si značíte polyesterovou čistku šatníku, prosím, odneste své odložené svršky do nejbližšího kontejneru či prodejny, která takzvaný take back program zajišťuje.
Srdečně vám za to děkuji a přeji vám kvalitní a smysluplný šatník.
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/b0/186069-polyester-je-vsude-schvalne-se-podivejte-kolik-kousku-ve-vasem-satniku-ho-obsahuje.jpg?5" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Jak adresa rozhoduje o šatníku]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/jak-adresa-urcuje-styl-jakym-se-oblekame/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/jak-adresa-urcuje-styl-jakym-se-oblekame/</guid>
<category><![CDATA[Kousky v šatníku]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Kousky v šatníku]]></dc:subject>
<pubDate>Tue, 09 Oct 2018 00:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Dveře paneláku, kde jsem bydlel, se zavřely. Stál jsem na ulici v teplácích. Ven mě vyhnala chuť na čokoládu a zatáhla mě až do nedaleké večerky. V tu chvíli mi došlo, že jsem udělal něco, čeho bych se ještě před rokem nedopustil. Tepláky na veřejnosti? Tím jsem vždycky opovrhoval.
Nevyšel jsem ven v domácím oblečení kvůli tomu, že by chuť na čokoládu byla tak nesnesitelná, až by mi zabránila se cestou ke dveřím stavit u skříně. Nechal jsem si...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Dveře paneláku, kde jsem bydlel, se zavřely. Stál jsem na ulici v teplácích. Ven mě vyhnala chuť na čokoládu a zatáhla mě až do nedaleké večerky. V tu chvíli mi došlo, že jsem udělal něco, čeho bych se ještě před rokem nedopustil. Tepláky na veřejnosti? Tím jsem vždycky opovrhoval.
Nevyšel jsem ven v domácím oblečení kvůli tomu, že by chuť na čokoládu byla tak nesnesitelná, až by mi zabránila se cestou ke dveřím stavit u skříně. Nechal jsem si na sobě tepláky, protože jsem si uvědomil, že na sídlišti bude každému jedno, v jakém oblečení mě uvidí.
Míra pozornosti, kterou věnujeme svému oděvu, nemá co do činění jen se vkusem a zájmem, ale závisí i na místě, kde žijeme. Není to nic záporného. Bydlel jsem na okraji Prahy. Jednou jsem dokonce na ulici potkal srnu. Parádu jsem dělat nemusel. Když ještě nebyly nájmy tak astronomické a žil jsem přímo na náměstí Míru, nikdy by mě nenapadlo vyjít ven v teplácích, i kdyby čokoládu ve večerce dávali zadarmo.
Zapadnout a už nevyjít
Holandský fotograf Hans Eijkelboom nafotil známé série portrétů lidí, kteří se po několika velkých městech pohybovali víceméně ve stejném oblečení. Ukázal, že i přes nekonečnou produkci módních řetězců máme tendenci kombinovat oblečení jako všichni ostatní, případně upřednostňovat nějaký kousek. Většinou je to dost bolestivé na pohled – kupříkladu falešná vuittonka nebo pánské tříčtvrťáky.
Zatímco Eijkelboom chodil po Amsterdamu nebo New Yorku, já jsem se jako klasická pražská náplava stěhoval z Anděla do Holešovic, pak na Vinohrady, pak zase na Smíchov a nakonec až na Jarov. Každá čtvrť mi ukázala něco nového a naučila mě, co to vlastně znamená nevyčnívat z davu.
Jarov vs. Jiřák
Na Jarově to nevyžadovalo prakticky žádné úsilí. Zajímavé bylo, když jsem se potřeboval přes ulice mezi paneláky dostat k tramvaji, abych se vrátil do původních revírů kolem Jiřáku nebo Letenského náměstí. Všiml jsem si, že mokasíny, netradiční brýle, barevné ponožky, cropped kalhoty atd. se tu netěší zrovna velké popularitě.
Od dospívání, kdy jsem objevil, že existuje něco jiného než kombo džíny-tričko-mikina, jsem si na zvednuté obočí kolemjdoucích zvykl. Nepřekvapuje mě a vždycky mě vrátí na zem.
Periferie mě znovu naučila to, co jsem od dob života na maloměstě zapomněl – pokud člověk až moc vyčnívá z davu, přijde trest. Klasické odmítnutí, pohoršení a děs v očích důchodkyň.
Betonová džungle paneláků mě nakonec lehce semlela. Vracím se zpátky k momentu, kdy jsem šel ven v teplácích. Bylo to neskutečně pohodlné a prostě to patřilo k ulici, na které jsem stál. Nemusel jsem dělat ten dojem, do kterého mě nutí náměstí Jiřího z Poděbrad. Tam bych v teplákách nešel, už kvůli tomu, že se tu prodává vietnamská káva, co stojí málem jako phočko, a v podnicích nedělají kavárníci, ale baristi. K tomu prostě teplákovka nesedí.
Kroje dnešní doby
Můžeme porovnávat i v kontrastu malých a velkých měst. To, co bude v Praze cool, označí lidé z jiných obcí za obludnost. Nelze se jim divit. Každé místo má svůj styl, případně nemá vůbec žádný.
Můžeme jít zpátky ke krojům, jejichž podoba se taky řídila konkrétním regionem. Původní kroje už si dneska nikdo jen tak nevezme, ale nahrazují je jiné, jasně patřící k jednadvacátému století, kdy je oblečení dostupnější než kdykoli předtím.
Zatímco na Letné si můžete obléct prakticky cokoli a dostanete za to kompliment, když slezete dolů z kopce k Vltavské, už riskujete udivené pohledy. Ty se budou stupňovat, pokud překročíte Vltavu a vystoupíte z tramvaje v Libni. Od Letné to jsou asi čtyři kilometry, ale změna je pořádná. Tam s nějakým odvarem z fashion weeku moc dojem neuděláte a budete vděční za možnost navléknout se do tepláků.
Během svého pobytu na okraji města jsem si uvědomil, že ohrnovat nos nad vytahanými kalhotami, sepranými triky a nudnými teniskami nemá smysl. Lidi, které jsem tam potkával, by stejně tak ohrnuli nos nad tím, v čem jsem si vykračoval kolem Veletržáku.
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/d3/186430.jpg?6" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Letní kousky, které můžete nosit i v zimě]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/letni-kousky-v-satniku-ktere-vyuzijete-i-v-zime/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/letni-kousky-v-satniku-ktere-vyuzijete-i-v-zime/</guid>
<category><![CDATA[Jak na šatník]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Jak na šatník]]></dc:subject>
<pubDate>Wed, 03 Oct 2018 00:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Neschovávejte letní kousky až do jara.
Je na čase si přiznat jednu věc. Tohle léto nezachráním úzkostlivým schováváním letních šatiček a riskováním omrzlin uší, než abych si, nedej bože, narazila čepici. Letního šatníku se však zcela vzdávat nemusíme. Některé kousky se dají nosit po celý rok i v těch nejtřeskutějších mrazech.
Tílko jako košilka
Možná máte ke košilkám od dětství averzi jako já. Nebyla větší potupa, než když mi ve škole vylezla ...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Neschovávejte letní kousky až do jara.
Je na čase si přiznat jednu věc. Tohle léto nezachráním úzkostlivým schováváním letních šatiček a riskováním omrzlin uší, než abych si, nedej bože, narazila čepici. Letního šatníku se však zcela vzdávat nemusíme. Některé kousky se dají nosit po celý rok i v těch nejtřeskutějších mrazech.
Tílko jako košilka
Možná máte ke košilkám od dětství averzi jako já. Nebyla větší potupa, než když mi ve škole vylezla zpoza trička košilka, kterou mě máma po zuřivém boji donutila si ráno obléct. V té době frčely navíc bokovky a uhlídat, aby z nich zastrčená bílá bavlna nevykoukla, bylo těžší než předstírat ohnivý zájem na hodinách chemie.
Dneska musím s nelibostí přiznat, že měla máma pravdu. Ostatně jako v mnoha případech. Košilka vás ochrání před prochladnutím, zánětem ledvin či močových cest a (co je samozřejmě! nejpodstatnější) také od vzniku madel lásky. Tělo se holt obaluje tam, kde mu je zima.
Vytahaná bavlněná košilka s krajkou, která by udělala mnicha i z vysloužilého gigola, se dá snadno nahradit letním tílkem. Ideálně přiléhavým, dostatečně dlouhým a z přírodního materiálu. Tílko pod tričkem či svetříkem můžete buď přiznat a zvolit kontrastní barvu, anebo vybrat tělový odstín – nikdo nepozná, že máte na sobě o vrstvu navíc.
Příspěvek sdílený beatemuska (@beatemuska), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-04-27T18:02:39+00:00“&gt;Říj 1, 2018 v 13:03 PST&lt;/time&gt;
Vršek plavek jako podprsenka
S prvními hřejivými paprsky na sklonku jara mě popadá mánie a nakupuji plavky ve velkém. Jenže většinu z nich přes léto stejně nestihnu unosit. Buď pořád ladím #beachbody, až tělo vyladím leda tak do podzimního kabátu, nebo u moře stejně lítám v jedněch otrhaných bikinách, o kterých kdysi někdo prohlásil, že v nich mám hezký zadek.
Vrchní díl plavek ale můžete stylově nosit i v zimě, aniž byste vypadala, že vám zrovna zrušili let na exotickou dovolenou. Vzorovaný vršek může rafinovaně prosvítat třeba pod průhlednou košilí. Plavky se zajímavě řešeným vázáním pak vyniknou ve svetříku s odhalenými zády.
Příspěvek sdílený fashioninspobyhana (@fashioninspobyhana), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2017-04-30T18:02:39+00:00“&gt;Říj 1, 2018 v 13:04 PST&lt;/time&gt;
Sarong jako šála
Sarong neboli pareo je pro mě jeden z nejlepších „vynálezů“ všech dob. V létě ho můžu nosit jako šaty, sukni, šátek, pokrývku hlavy či ramen, u vody poslouží místo deky a v letadle jako lehká přikrývka. A v zimě? Skvěle nahradí tlustou šálu. V kabelce vám zabere minimum místa a váží méně než první číslo časopisu Vogue.
Kusy letního oděvu ale nemusíte vydávat za něco, co nejsou. Letos se chystám na tyto kombinace, ve kterých se letní svršky „nepřetvařují“ a i tak dělají parádu.
Bílá košile + rolák
Přes přiléhavý černý rolák natáhnete volnou bílou košili nebo košilové šaty s dlouhým rukávem. Knoflíčky košile nechejte rozepnuté tak akorát, aby koukal stojáček roláku.
Příspěvek sdílený timetofit (@timetofit), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-09-22T18:02:39+00:00“&gt;Říj 1, 2018 v 13:05 PST&lt;/time&gt;
Kraťasy + punčochy
O tom, proč nesnáším punčocháče, jsem už psala. Pokud s nimi takový problém nemáte, směle si k punčochám oblečte letní kraťasy. Vyvarujte se jen těm džínovým, ať nevypadáte jako vyžilá rocková hvězda, které už na stará kolena bývá zima. Doporučuji kombinovat s kotníčkovými botami a krátkým rozepnutým kabátkem či oversize sakem.
Začíná období punčocháčů – dar i prokletí?
Tunika + džíny
K letní tunice naopak punčocháče neoblékejte. Raději zvolte úzké skinny jeans ve světlé barvě. Tuto kombinaci unosíte ještě během babího léta, než uhodí opravdové zimní mrazíky. Poté tuniku už opravdu uložte na dno skříně, ať nevypadáte jako Rusalka, která zabloudila k Mrazíkovi.
A co vy, jaké kousky nosíte navzdory přicházející zimě?
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/b4/186265-neschovavejte-letni-kousky-az-do-jara.jpg?5" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Můj kontroverzní šatník, který zeje prázdnotou]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/jak-vypada-muj-kontroverzni-satnik-bez-nakupu/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/jak-vypada-muj-kontroverzni-satnik-bez-nakupu/</guid>
<category><![CDATA[Jak na šatník]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Jak na šatník]]></dc:subject>
<pubDate>Wed, 26 Sep 2018 00:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Panika z mého šatníku? Občas ji mají ostatní lidé
Vážně jsem tak mimo, když mi nepřijde super trávit víkendy v nákupních centrech? Přitom to nikomu neberu. Mě to dřív také bavilo. Ale teď už radši chodím za kulturou nebo peču muffiny… a někdo zase rád nakupuje. Proč ne. Možná to lidem dává smysl. A mé kecy o tom, že šatník si můžeme budovat vědomě a investovat do kvality, asi spoustu lidí pobuřují, ale pokud jste to ještě neslyšeli, tak mám pr...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Panika z mého šatníku? Občas ji mají ostatní lidé
Vážně jsem tak mimo, když mi nepřijde super trávit víkendy v nákupních centrech? Přitom to nikomu neberu. Mě to dřív také bavilo. Ale teď už radši chodím za kulturou nebo peču muffiny… a někdo zase rád nakupuje. Proč ne. Možná to lidem dává smysl. A mé kecy o tom, že šatník si můžeme budovat vědomě a investovat do kvality, asi spoustu lidí pobuřují, ale pokud jste to ještě neslyšeli, tak mám pro vás dnes výčet výhod, které jsem ve svém životě se smysluplným šatníkem zaznamenala.
Kouzlo úspěchu v minimalismu
Jak to aktuálně vypadá v mé šatní skříni? Pořádku a prostoru nejlépe dosahuji minimálním počtem kusů. Velmi tomu pomáhá výběr správných barev. Zelená, žlutá, červená a oranžová mají do mého šatníku vstup přísně zakázán, kromě výjimek potvrzujících pravidlo – nesluší mi. Obzvlášť červená mi nějak záhadně zbarví do ruda obličej… a to opravdu není hezké. Mám jedny tyrkysové šaty, které byly také krokem do tmy. Nějak mi nesedí k barvě očí a pleti. Asi jako zlaté plavky. Prostě to netvoří ani harmonii, ani kontrast. Je to prostě děs.
Oblečení mám vyskládané podle barev na ramínkách a v jedné poličce. Toť vše. Ve sklepě schovávám kufr, kterému přezdívám Fashion Banka a kde na svou příležitost čekají věci, které bych si možná ještě někdy mohla vzít na sebe, ale aktuálně se mi nehodí.
Oblečení, které nikdo nechce
Ačkoli nenakupuji opravdu téměř vůbec, nové věci se mi do šatníku pořád valí. Něčeho se zbavuje ségra, něco jsem si přinesla ze SWAP párty, něco mě inspirovalo na dně skříně mého přítele. A dostávám občas nějaké organické dárky od přátel, které mají ty organické fashion značky.
Teď se chystám ze skříně vyloučit všechno, co je vyrobené z polyesteru. To bude velká výzva, protože právě tohoto materiálu je většina. Ale cítím se v těch věcech jak zabalená do igelitu a dušená ve vlastním potu (polyester je jinými slovy opravdu igelit). Na tyto zážitky a nechutné pocity ulepeného těla si sebe moc vážím…
Šestero přikázání
Každý další rok se smysluplným šatníkem mi přináší nové poznatky, jak se můj životní styl odráží v oblečení a také naopak.
1. I méně někdy znamená více. V případě mého minimalistického stylu bych řekla nikoliv někdy, ale v každém případě! Méně oblečení se rovná více kvality.
2. Díky prvnímu pravidlu mám na sobě to nejlepší, co mám doma. Carpe Diem! Kdyby tohle byl poslední den vašeho života, nevyrazili byste také v těch nejlepších šatech, co si schováváte jen na zvláštní příležitosti?
3. Vždy mám nejen co na sebe, ale nějakou historku. Co kus, to nejedna vzpomínka, protože většinu věcí jsem si nějak pořídila, ale už také sama opravila nebo jsem je nechala spravovat. Navíc za těch let, co to spolu táhneme, máme spoustu zážitků.
4. Mám pořád docela velkou obrátku oblečení v šatníku. Až se tomu sama divím. Styl se rychlostí plazícího se ledovce mění. Pořídila jsem si třeba z frcu šaty, které nepřežily ani první praní. A nebyla to chyba materiálu… nebo tedy ne tak docela. Na cedulce bylo prát na třicet, ale naše pračka umí jen na dvacet nebo na čtyřicet, a tak mohu podat report, že viskóza se na čtyřicet sráží. A šaty nebyly jediný kus oděvu, který v posledních letech nepřežil mou láskyplnou péči.
5. Radost z výsledků vlastního úsilí je ještě sladší než z trička ve slevách! Díky Youtube se dnes můžeme naučit cokoliv, třeba přesadit kytku nebo něco víc relevantního k módě: vyměnit otlučené knoflíky, založit kalhoty, zašít díru.
6. Jsem pořád normální ženská, které se líbí nové a krásné oblečení. Jen jsem prostě vybíravá, no. Nehodím si na hrb kde co.
Přečtěte si rozhovor s Kamilou Boudovou »
…a rozpočet jásá!
Ačkoliv se to ve světě blikajících reklam a promyšlených prodejních strategií může zdát až kontraintuitivní, tak já si každý měsíc do řetězce pro nové oblečky prostě nechodím. A když si představíte dopad tohoto životního stylu na mé bankovní konto, řekla bych, že je to záviděníhodné nastavení mysli. Mnohem víc záviděníhodné než šatník narvaný hadříky. Nebo se pletu?
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/cf/186039-panika-z-meho-satniku-obcas-ji-maji-ostatni-lide.jpg?6" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Dobročinné secondhandy: Dobrý skutek, nebo past?]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/dobrocinne-secondhandy-nejen-v-praze-delame-nakupovanim-dobry-skutek-nebo-je-to-past/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/dobrocinne-secondhandy-nejen-v-praze-delame-nakupovanim-dobry-skutek-nebo-je-to-past/</guid>
<category><![CDATA[Nákupy]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Nákupy]]></dc:subject>
<pubDate>Thu, 20 Sep 2018 00:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[V Anglii je sekáč komunitním místem
Dobročinné secondhandy (neboli charity či thrift shops) mají silnou tradici ve Velké Británii, populární jsou zejména na menších městech a periferiích. Najdete tu sekáče od Armády spásy a Červeného kříže, přes charitu proti rakovině prsu, pro děti, rozvojovky, pro slepce, hospice… Běžně tu procházíte ulicí, kde je sekáč nasekaný jeden vedle druhého.
Nefungují ale jako běžné české secondhandy, které si otevřo...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[V Anglii je sekáč komunitním místem
Dobročinné secondhandy (neboli charity či thrift shops) mají silnou tradici ve Velké Británii, populární jsou zejména na menších městech a periferiích. Najdete tu sekáče od Armády spásy a Červeného kříže, přes charitu proti rakovině prsu, pro děti, rozvojovky, pro slepce, hospice… Běžně tu procházíte ulicí, kde je sekáč nasekaný jeden vedle druhého.
Nefungují ale jako běžné české secondhandy, které si otevřou maminky po rodičovské a snaží se vydělat na pár kouscích dětského oblečení. Britský sekáč se v podstatě rovná charitě, jak mi potvrdila kamarádka Zuzka, která bydlí nad jedním takovým v Beckenhamu. Asi i proto prý 80 % jejích kousků pochází právě z místních sekáčů. „O víkendu jsou vždycky natřískané, má to tu takový komunitní charakter, kde se lidi potkávají a zbytečně zdržují žvaněním u kasy,“ směje se. „Aspoň u nás je to ráj důchodců, kteří tam dobrovolničí. Ve většině charity shops pracují dobrovolníci.”
Právě onen komunitní duch se zatím týká (z mého pohledu návštěvnice) jen několik pražských sekáčů. Pochopitelně musí nějak fungovat ekonomicky, existují ale i české výjimky jako Sue Ryder, který „zaměstnává” dobrovolníky. Britové se také diví tomu, že české sekáče fungují obvykle pro profit.
Oblečené dobro v ČR
Většina mého šatníku pochází ze secondhandu, takže jsem přirozeně začala pátrat, jestli se u nás vyskytují dobročinné sekáče. Ať dělám na tom světě ještě větší dobro, haha. Jen v Praze se jich za poslední léta objevilo vícero, takže jsem se vydala na průzkum pražské situace.
Najdete tady několik typů: Prvním jsou ty, které vydělávají na vlastní provoz (například domov pro seniory Sue Ryder). Druhé darují část zisku na provoz jiných neziskovek (Moment Praha Charity). A pak sekáče, co zaměstnávají lidi znevýhodněné na pracovním trhu, například Přestupní stanice.
Vyšší princip a cena
U dobročinného obchodu si jednoduše zdůvodníte vyšší cenu, která se leckdy podobá té, jakou byste platili za nové oblečení. Za vintage a značkové věci pochopitelně dáte o to víc.
Na vyloženě „hrabárnu” jsem v Praze nenarazila. Všechno je poctivě přetříděné, na ramínkách a v dobrém stavu. Nicméně charitativní secondhand se pohybuje lehce na hranici sekáče a bazaru – najdete tam dětské hračky, knihy, domácí vybavení. Popravdě jsem trochu skepticky čekala hrabárnu a hokynářství, což některé sekáče opravdu připomínají. Na druhou stranu existují Moment na Náměstí Míru nebo Dobročinný obchod v Dejvicích, s jejichž interiérem si někdo dal práci.
Past všeho dobra?
Mám poslední dobou pocit, že narůstá počet lidí darujících charitě čas nebo peníze. Takže vítám, že vznikají sekáče nebo jiné firmy, které zisk aspoň částečně věnují na dobrou věc. Dobročinné secondhandy přirozeně reagují na to, kde je přebytek a kde něco chybí. Potýkáme se tu s obrovským množstvím oblečení, které se denně valí z továren, takže je záhodno naučit lidi použít věci znovu a znovu.
Nákup v dobročinném sekáči je o dost lepší než se vydat do obchoďáku a dokonce ještě trochu lepší než do obyčejného sekáče. Akorát se ptám sama sebe, jestli je potřeba toto konzumní kolečko udržovat dalšími (ač charitou omluvitelnými) nákupy a podporovat onen dobrý pocit z nákupů. Proto mi bylo po procházení některých charitativních obchodů trochu úzko. Pokud se zákazníkům nutí heslo „čím víc nakupujete, tím víc pomáháte”, příčí se mi to. Kolik lidí asi nakupuje jako ďas a pro svůj plnící se šatník má vynikající omluvenku? Vždyť to přece jde na charitu…
Na druhou stranu nebudu dělat zagorku – sama nemám lepší řešení. Snaha charitativních sekáčů je chvályhodná, s tříděním a praním je to opravdu nekončící práce. Jen se ptám, jestli neustálými nákupy uchlácholíme svá ega, že zahladíme lidskou stopu na planetě. Na místě je rozhodně vzdělávací a osvětová činnost, zejména u těch, které vydělávají na životní prostředí nebo lidská práva. Jinak se budeme hrabat v hromadách oblečení navždycky.
Jaký máte názor na charitativní sekáče? A chodíte do nějakého?
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/f7/185906-nahledovafotka.jpg?4" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Z Nirvany módní doplněk: Nosit trička kapel?]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/tricka-kapel-jak-se-z-nirvany-stal-modni-doplnek/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/tricka-kapel-jak-se-z-nirvany-stal-modni-doplnek/</guid>
<category><![CDATA[Pekla]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Pekla]]></dc:subject>
<pubDate>Thu, 13 Sep 2018 00:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Z fanynek Biebera rockerky? Proč jsou trička s nápisy kapel jen pro fanoušky?
Dřív lidé svršky se jmény kapel nosili, aby se přihlásili k nějaké subkultuře a aby vyjádřili určitý názor. Punkáči sedmdesátých let, kteří hudební trička oblékali jako uniformu v boji proti měšťácké morálce, by si dneska nejen zacpávali uši, ale taky zakrývali oči. Trička kapel se stala běžnou součástí šatníku a dají se pořídit i v módních řetězcích.
Vivienne Westwo...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Z fanynek Biebera rockerky? Proč jsou trička s nápisy kapel jen pro fanoušky?
Dřív lidé svršky se jmény kapel nosili, aby se přihlásili k nějaké subkultuře a aby vyjádřili určitý názor. Punkáči sedmdesátých let, kteří hudební trička oblékali jako uniformu v boji proti měšťácké morálce, by si dneska nejen zacpávali uši, ale taky zakrývali oči. Trička kapel se stala běžnou součástí šatníku a dají se pořídit i v módních řetězcích.
Vivienne Westwood změnila šatník mladých, udělala ho drsnějším, šla na hranu a v její surovosti se objevila i hudební trička. Uhlazenost minulé generace nahradila provokativními potisky. Po zaláskovaných šedesátkách tak přišly naštvané sedmdesátky. Tohle rebelantství spojené s undergroundem ale dneska dostává pořádnou ránu, a to nejen v osobě Justina Biebera a jeho trika s Nirvanou nebo Metallicou. A není sám…
Příspěvek sdílený Closett22 (@Closett22), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-07-29T18:02:39+00:00“&gt;Zář 13, 2018 v 10:23 PST&lt;/time&gt;
Znáš zpěváka ze svého trička?
Stál jsem před poličkou s tričky k Madonninu turné Blond Ambition a nakonec jsem po jednom sáhl. Koupil jsem si ho a nosím jej dodnes. Podobně jsem to udělal s Patti Smith. V jednom obchodě jsem zahlédl tričko s reprodukcí přebalu jejího debutového alba Horses. Pochopitelně skončilo u mě ve skříni a chovám ho jako poklad. Zatímco Madonna byla k mání ve Forever21, rockerka Smith se sháněla podstatně hůře.
Tyhle dvě zpěvačky mají k sobě daleko, ale obě poslouchám a obě pro mě něco znamenají. Zpěvák není květinový vzor a neměl by podléhat módě. Když ho má člověk na triku, něco tím chce říct. Tedy pokud vůbec ví, koho na tom tričku má. Před nějakým časem jsem bydlel s holkou, která sice poslouchala jenom Shakiru, ale ven chodila v tričku Ramones. Myslím, že vůbec netušila, co nosí. To triko jí zkrátka padlo do oka v nějakém obchodě, tak ho koupila. Víc o tom nepřemýšlela.
Příspěvek sdílený janainagfisio(@janainagfisio), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-01-25T18:02:39+00:00“&gt;Zář 10, 2018 v 10:35 PST&lt;/time&gt;
Nirvana jako doplněk
Kolik lidí, které potkávám na ulici, doopravdy poslouchá staré rockové kapely a znají od Dylana i něco víc než Knockin‘ On Heaven’s Door? Já bych si triko Nirvany neoblékl prostě proto, že ji neposlouchám. Jako by se ale tričko s jejím smajlíkem nebo batoletem plavajícím za dolarovou bankovkou stalo pouhým módním doplňkem.
Příspěvek sdílený indica-cloth(@indica.cloth), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-07-05T18:02:39+00:00“&gt;Zář 10, 2018 v 10:35 PST&lt;/time&gt;
Když tradice přetrvá, bohužel
Na druhou stranu si ale občas říkám, že je dobře, pokud jsou trička jen otázkou módy a ne vyjádření názorů. Nedávno jsem v centru Prahy viděl dvě holky, jak si ulicí vykračovaly v černých tričkách s nápisem Ortel. Mohlo jim být tak šestnáct. V tu chvíli jsem opravdu doufal, že hudební trička jsou jen kusem oblečení, který se brzy opere. Trochu se ale bojím, že tyhle dvě doma Shakiru neposlouchaly…
Příspěvek sdílený oliwka_kochanie (@oliwka_kochanie), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-08-23T18:02:39+00:00“&gt;Zář 09, 2018 v 10:36 PST&lt;/time&gt;
Z vlastního soudku
Masová produkce oblečení s fotkami interpretů a jmény kapel rozmělnila původní účel hudebních triček. I já jsem tomuto fenoménu ublížil prostě tím, že jsem Madonnino triko koupil v řetězci a že jsem na Blond Ambition Tour ani být nemohl, jelikož s ním zpěvačka objela svět dva roky před tím, než jsem se narodil. Ale aspoň jsem věděl, čí tričko kupuji.
Když interpreta na triko, tak i do sluchátek.
A co vy, jakého interpreta byste hrdě nosili na hrudi… pokud vůbec?
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/88/185711-z-fanynek-biebera-rockerky-proc-jsou-tricka-s-napisy-kapel-jen-pro-fanousky.jpg?5" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[VIDEO: Svatební šaty Dior pro módní ikonu]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/svatba-chiara-ferragni-saty/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/svatba-chiara-ferragni-saty/</guid>
<category><![CDATA[Celebrity]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Celebrity]]></dc:subject>
<pubDate>Mon, 10 Sep 2018 00:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Pokud jste o Chiaře neslyšeli, jen poznamenám, že je jednou z nejslavnějších blogerek a podnikatelek, která vydělává miliony dolarů ročně. Spolupracuje se světovými značkami jako Dior, Louis Vuitton a Prada, navrhuje také vlastní oblečení. Není divu, že fanoušci jejího blogu The blonde salad netrpělivě očekávali, čím se 1. září blýskne na své svatbě se zpěvákem Fedezem. Já sledovala napjatě také. 
Pro Italy šlo o velkou událost, která ovládla ...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Pokud jste o Chiaře neslyšeli, jen poznamenám, že je jednou z nejslavnějších blogerek a podnikatelek, která vydělává miliony dolarů ročně. Spolupracuje se světovými značkami jako Dior, Louis Vuitton a Prada, navrhuje také vlastní oblečení. Není divu, že fanoušci jejího blogu The blonde salad netrpělivě očekávali, čím se 1. září blýskne na své svatbě se zpěvákem Fedezem. Já sledovala napjatě také. 
Pro Italy šlo o velkou událost, která ovládla Instagram pod označením #TheFerragnez. Byla dokonce připodobňovaná ke svatbě prince Harryho a Meghan Markle.
Bez ohledu na to, jestli novomanžele znáte, nevěstiny šaty během celého ceremoniálu stojí za pozornost.
Svatební předehra
Večer před obřadem se konala slavnostní recepce, na které budoucí nevěsta zazářila v růžových šatech Prada.
&lt;g stroke=„none“ stroke-width=„1“ fill=„none“ fill-rule=„evenodd“&gt;&lt;g transform=„translate(-511.000000, -20.000000)“ fill=„#000000“&gt;&lt;g&gt;&lt;path d=„M556.869,30.41 C554.814,30.41 553.148,32.076 553.148,34.131 C553.148,36.186 554.814,37.852 556.869,37.852 C558.924,37.852 560.59,36.186 560.59,34.131 C560.59,32.076 558.924,30.41 556.869,30.41 M541,60.657 C535.114,60.657 530.342,55.887 530.342,50 C530.342,44.114 535.114,39.342 541,39.342 C546.887,39.342 551.658,44.114 551.658,50 C551.658,55.887 546.887,60.657 541,60.657 M541,33.886 C532.1,33.886 524.886,41.1 524.886,50 C524.886,58.899 532.1,66.113 541,66.113 C549.9,66.113 557.115,58.899 557.115,50 C557.115,41.1 549.9,33.886 541,33.886 M565.378,62.101 C565.244,65.022 564.756,66.606 564.346,67.663 C563.803,69.06 563.154,70.057 562.106,71.106 C561.058,72.155 560.06,72.803 558.662,73.347 C557.607,73.757 556.021,74.244 553.102,74.378 C549.944,74.521 548.997,74.552 541,74.552 C533.003,74.552 532.056,74.521 528.898,74.378 C525.979,74.244 524.393,73.757 523.338,73.347 C521.94,72.803 520.942,72.155 519.894,71.106 C518.846,70.057 518.197,69.06 517.654,67.663 C517.244,66.606 516.755,65.022 516.623,62.101 C516.479,58.943 516.448,57.996 516.448,50 C516.448,42.003 516.479,41.056 516.623,37.899 C516.755,34.978 517.244,33.391 517.654,32.338 C518.197,30.938 518.846,29.942 519.894,28.894 C520.942,27.846 521.94,27.196 523.338,26.654 C524.393,26.244 525.979,25.756 528.898,25.623 C532.057,25.479 533.004,25.448 541,25.448 C548.997,25.448 549.943,25.479 553.102,25.623 C556.021,25.756 557.607,26.244 558.662,26.654 C560.06,27.196 561.058,27.846 562.106,28.894 C563.154,29.942 563.803,30.938 564.346,32.338 C564.756,33.391 565.244,34.978 565.378,37.899 C565.522,41.056 565.552,42.003 565.552,50 C565.552,57.996 565.522,58.943 565.378,62.101 M570.82,37.631 C570.674,34.438 570.167,32.258 569.425,30.349 C568.659,28.377 567.633,26.702 565.965,25.035 C564.297,23.368 562.623,22.342 560.652,21.575 C558.743,20.834 556.562,20.326 553.369,20.18 C550.169,20.033 549.148,20 541,20 C532.853,20 531.831,20.033 528.631,20.18 C525.438,20.326 523.257,20.834 521.349,21.575 C519.376,22.342 517.703,23.368 516.035,25.035 C514.368,26.702 513.342,28.377 512.574,30.349 C511.834,32.258 511.326,34.438 511.181,37.631 C511.035,40.831 511,41.851 511,50 C511,58.147 511.035,59.17 511.181,62.369 C511.326,65.562 511.834,67.743 512.574,69.651 C513.342,71.625 514.368,73.296 516.035,74.965 C517.703,76.634 519.376,77.658 521.349,78.425 C523.257,79.167 525.438,79.673 528.631,79.82 C531.831,79.965 532.853,80.001 541,80.001 C549.148,80.001 550.169,79.965 553.369,79.82 C556.562,79.673 558.743,79.167 560.652,78.425 C562.623,77.658 564.297,76.634 565.965,74.965 C567.633,73.296 568.659,71.625 569.425,69.651 C570.167,67.743 570.674,65.562 570.82,62.369 C570.966,59.17 571,58.147 571,50 C571,41.851 570.966,40.831 570.82,37.631“&gt;&lt;/path&gt;&lt;/g&gt;&lt;/g&gt;&lt;/g&gt;
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Příspěvek sdílený The Fashion Girl - TFG (@thefashiongirl_tfg), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-09-01T13:38:22+00:00“&gt;Zář 1, 2018 v 6:38 PDT&lt;/time&gt;
Ano v bílém
Původně nevěsta rozmýšlela, že bude mít pouze jedny šaty. Tvůrčí ředitelka Dioru Maria Grazia Chiuri ji však přesvědčila, že je vhodné mít dva modely, klasicky jeden na party a druhý tradičnější na obřad.
Chiara řekla Fedezovi své ano (jak jinak než) v bílých šatech, jejichž nejvýraznější prvek tvořil overal se stojáčkem a tříčtvrtečními rukávy. Byl z ručně háčkované irské krajky, vyrobené technikou pocházející z 19. století. Stejný druh krajky v minulosti nosily aristokratky a na jemné Chiaře vypadala opravdu nádherně.
Příspěvek sdílený Instituto INIBEP (@inibep), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-09-03T23:51:43+00:00“&gt;Zář 3, 2018 v 4:51 PDT&lt;/time&gt;
Vyznání lásky na šatech
Sukni pudrových šatů, které nevěsta oblékla po obřadu na oslavu, zdobily ručně vytvořené výšivky. Každá z nich měla svůj význam. Nechyběla slova písně, kterou Fedez pro Chiaru složil (a po jejímž zazpívání ji přímo na pódiu Arena di Verona požádal o ruku) nebo lvíček, který značí jejich syna Lea.
Příspěvek sdílený Noiva De Véu (@noivadeveu), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-09-04T02:13:14+00:00“&gt;Zář 3, 2018 v 7:13 PDT&lt;/time&gt;
Podívejte se pod ruku tvůrcům od Diora
Chiara je blogerka tělem i duší, a tak se s fanoušky dělí nejen o pracovní úspěchy, ale o veškeré své soukromí. Proto o svatbě na internetu najdete snad všechno na fotkách i na videích. Díky tomu můžeme nakouknout, jak vznikají exkluzivní šaty pod taktovkou samotné tvůrčí ředitelky značky Dior.
&lt;g stroke=„none“ stroke-width=„1“ fill=„none“ fill-rule=„evenodd“&gt;&lt;g transform=„translate(-511.000000, -20.000000)“ fill=„#000000“&gt;&lt;g&gt;&lt;path d=„M556.869,30.41 C554.814,30.41 553.148,32.076 553.148,34.131 C553.148,36.186 554.814,37.852 556.869,37.852 C558.924,37.852 560.59,36.186 560.59,34.131 C560.59,32.076 558.924,30.41 556.869,30.41 M541,60.657 C535.114,60.657 530.342,55.887 530.342,50 C530.342,44.114 535.114,39.342 541,39.342 C546.887,39.342 551.658,44.114 551.658,50 C551.658,55.887 546.887,60.657 541,60.657 M541,33.886 C532.1,33.886 524.886,41.1 524.886,50 C524.886,58.899 532.1,66.113 541,66.113 C549.9,66.113 557.115,58.899 557.115,50 C557.115,41.1 549.9,33.886 541,33.886 M565.378,62.101 C565.244,65.022 564.756,66.606 564.346,67.663 C563.803,69.06 563.154,70.057 562.106,71.106 C561.058,72.155 560.06,72.803 558.662,73.347 C557.607,73.757 556.021,74.244 553.102,74.378 C549.944,74.521 548.997,74.552 541,74.552 C533.003,74.552 532.056,74.521 528.898,74.378 C525.979,74.244 524.393,73.757 523.338,73.347 C521.94,72.803 520.942,72.155 519.894,71.106 C518.846,70.057 518.197,69.06 517.654,67.663 C517.244,66.606 516.755,65.022 516.623,62.101 C516.479,58.943 516.448,57.996 516.448,50 C516.448,42.003 516.479,41.056 516.623,37.899 C516.755,34.978 517.244,33.391 517.654,32.338 C518.197,30.938 518.846,29.942 519.894,28.894 C520.942,27.846 521.94,27.196 523.338,26.654 C524.393,26.244 525.979,25.756 528.898,25.623 C532.057,25.479 533.004,25.448 541,25.448 C548.997,25.448 549.943,25.479 553.102,25.623 C556.021,25.756 557.607,26.244 558.662,26.654 C560.06,27.196 561.058,27.846 562.106,28.894 C563.154,29.942 563.803,30.938 564.346,32.338 C564.756,33.391 565.244,34.978 565.378,37.899 C565.522,41.056 565.552,42.003 565.552,50 C565.552,57.996 565.522,58.943 565.378,62.101 M570.82,37.631 C570.674,34.438 570.167,32.258 569.425,30.349 C568.659,28.377 567.633,26.702 565.965,25.035 C564.297,23.368 562.623,22.342 560.652,21.575 C558.743,20.834 556.562,20.326 553.369,20.18 C550.169,20.033 549.148,20 541,20 C532.853,20 531.831,20.033 528.631,20.18 C525.438,20.326 523.257,20.834 521.349,21.575 C519.376,22.342 517.703,23.368 516.035,25.035 C514.368,26.702 513.342,28.377 512.574,30.349 C511.834,32.258 511.326,34.438 511.181,37.631 C511.035,40.831 511,41.851 511,50 C511,58.147 511.035,59.17 511.181,62.369 C511.326,65.562 511.834,67.743 512.574,69.651 C513.342,71.625 514.368,73.296 516.035,74.965 C517.703,76.634 519.376,77.658 521.349,78.425 C523.257,79.167 525.438,79.673 528.631,79.82 C531.831,79.965 532.853,80.001 541,80.001 C549.148,80.001 550.169,79.965 553.369,79.82 C556.562,79.673 558.743,79.167 560.652,78.425 C562.623,77.658 564.297,76.634 565.965,74.965 C567.633,73.296 568.659,71.625 569.425,69.651 C570.167,67.743 570.674,65.562 570.82,62.369 C570.966,59.17 571,58.147 571,50 C571,41.851 570.966,40.831 570.82,37.631“&gt;&lt;/path&gt;&lt;/g&gt;&lt;/g&gt;&lt;/g&gt;
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Příspěvek sdílený Chiara Ferragni (@chiaraferragni), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-09-06T18:00:29+00:00“&gt;Zář 6, 2018 v 11:00 PDT&lt;/time&gt;
Šaty na zábavu
Po velkolepé svatbě a večeři následovala afterparty – hosté se s novomanželi pobavili v soukromém lunaparku. Na to už se samozřejmě dlouhé šaty nehodily, a tak Chiara vyměnila sukni s výšivkami za krátkou z vrstveného plisovaného tylu.
Příspěvek sdílený Fashion and haute couture (@this_is_thefashionworld), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-09-04T07:25:10+00:00“&gt;Zář 4, 2018 v 12:25 PDT&lt;/time&gt;
Udržitelné růžičky
Růžové šaty pro drůžičky navrhla italská designérka Alberta Ferretti. Zipy a podšívka byly upcyklované a materiál tzv. dead stock – tedy pocházel z již existujících, ale neprodaných modelů. Družičkovské šaty si tak vysloužily pozornost (nejen) fashion médií.
Příspěvek sdílený The Ferragnez???? (@theferragnez_s_page), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-09-03T20:22:33+00:00“&gt;Zář 3, 2018 v 1:22 PDT&lt;/time&gt;
Svatební italské veselí
Málokdy se člověku povede sledovat svatbu takřka v přímém přenosu, tady se o to postarala sama nevěsta a ačkoliv nešlo o členku britské rodiny, virtuálních hostů měla milióny.
Celá akce mě zaujala o to víc, že v tomto červnu zažila Itálie ještě jednu exkluzivní svatbu. Tu moji.  Od Chiařiny oslavy se lišila v pár detailech – hostů bylo o cca 156 míň, šaty jsem pořídila z druhé ruky a obřad se musel obejít bez ohňostrojů.  Ale o tom až příště…
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/52/185631.jpg?5" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Jak těžce se obléká s výškou 150 cm?]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/jsem-mala-nakupuju-v-detskem-oddeleni/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/jsem-mala-nakupuju-v-detskem-oddeleni/</guid>
<category><![CDATA[Kousky v šatníku]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Kousky v šatníku]]></dc:subject>
<pubDate>Thu, 06 Sep 2018 00:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[„Najděte si vysokého chlapa, ať nemáte malé děti,“ tak zněla rada do života od paní doktorky na endokrinologii poté, co mi oznámila, že budu navždy poslouchat vtípky, jako je „a kde máš Sněhurku?“. To jsem potřebovala ve svých 13 letech opravdu vědět.
Teď je mi čerstvých 30, chlapa mám, dokonce i vysokého, takže jsem si vzala aspoň něco k srdci (díky, paní doktorko, bez vás bych si ho jistě nenašla). Není to se mnou zase tak zlé, jak by se moh...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[„Najděte si vysokého chlapa, ať nemáte malé děti,“ tak zněla rada do života od paní doktorky na endokrinologii poté, co mi oznámila, že budu navždy poslouchat vtípky, jako je „a kde máš Sněhurku?“. To jsem potřebovala ve svých 13 letech opravdu vědět.
Teď je mi čerstvých 30, chlapa mám, dokonce i vysokého, takže jsem si vzala aspoň něco k srdci (díky, paní doktorko, bez vás bych si ho jistě nenašla). Není to se mnou zase tak zlé, jak by se mohlo v prvním odstavci zdát. Požádala jsem rodiče, ať mě ještě pár let tahají za uši, a nakonec jsme to zvládli na krásných 150 cm. To už je docela slušná výška, dokonce vám dají i řidičák  Problém nastává, když v rodině máte jednu Věstonickou venuši za druhou a ke svému metru a půl vyfasujete prsa, že by vám je záviděla i Vlaďka Erbová.
Být malá má své výhody i nevýhody
Na jednu stranu vypadáte pořád jako holčička, na druhou musíte ukazovat občanku pokaždé, když kupujete láhev vína (to znamená často). Stejně tak pociťuji rozporuplné pocity, když nakupuji něco na sebe.
Každá z nás řeší při svém odívání jiný problém. Jedna má široká ramena, druhá širokou pánev a třetí široký nárt. Pravdou je, že dnes už není problém na sebe sehnat padnoucí kousek bez nutnosti zásahu švadleny (i když mně tchyně zkracuje všechny dámské kalhoty o 12 cm). Musíme jen v obchodech pátrat a zkoušet, co nám sedí. Někdy je to o nervy a sem tam je nutné se smířit s tím, že i když toužíme po té krásné áčkové sukni do půlky lýtek, s výškou, která přesahuje metr jen o pár desítek centimetrů, si ji bez podpatků dovolit nemůžeme.
Hurá do dětského oddělení, ale hlavně nenápadně
Mojí výhodou je, že můžu nakupovat v dětském oddělení. Chodím tam ale jen tehdy, pokud je součástí většího obchodu (jakoby náhodou tam zabrousím z dámské sekce), anebo nakupuji online. Ano, je to tím, že se občas i trochu stydím vybírat si holčičí šatičky před prodavačkami v prázdném krámu (díky, ZARO, že jsi na Andělu sloučila své dva obchody do jednoho). Ale zpátky k té výhodě… V kanclu jsem originální. Holky občas moje kousky pochválí a postesknou si, že si je nemohou koupit. Chyba lávky, dětské velikosti jsou většinou do 170 cm, a protože jsou všechny jak proutek, ráda je pošlu pro stejný kousek.
Nevýhodou v dětském oddělení jsou moje prsa, a to především v případě, když hledám šaty. Dívčí modely obvykle postrádají jakýkoli pokus o výstřih a protože moje postava výškou odpovídá velikosti 11–12 let, tak je do nich prostě nenacpu. Navíc patřím k těm partnerkám, které mají doma horňáka, no a schovejte mu je do šatů ke krku.
Jak už jsem psala výše, v dnešní době je naštěstí velký výběr, a tak občas najdu kalhoty bez kytičkových zadních kapes, třpytivých nápisů a barevných výšivek. Teda za předpokladu, že do nich nacpu zadek…
Boty jako pro Popelku
„Dobrý den, máte prosím nějaké boty velikosti 35?“ Zní většinou z mých úst při vstupu do prodejny s obuví. Ano, já vím, teď mi budete říkat, že přece 35 už není takový problém sehnat. Máte pravdu, není, jenže já se ptám po „třicetpětkách“, protože ptát se na 34 je jako ptát se ve veganské restauraci na maso.
Třeba v CCC mají už celkem slušný výběr bot označených jako XS, takže když probíhám prodejnu, koukám jen po škatulích, protože prohlížet si boty je pro mě jako dívat se do výlohy cukrárny a nemít u sebe peněženku. Většinou pak vyzkouším 15 až 20 párů, než mi jedny sednou.
Našla jsem taky e-shop, kde se dají boty vybírat podle délky chodidla v centimetrech, a tak jsem to jednou vyzkoušela. Musím uznat, že mi boty hezky sedly, ale jejich kvalita není příliš valná. Kéž by i ostatní obchody uváděly velikosti v CM.
A stejně bych neměnila
Za těch 30 let jsem se s tím už naučila žít. Vlastně si to poslední dobou docela užívám, protože jeden syn mého muže je teď asi tak stejně vysoký jako já a máme legraci z toho, že se vlezu do jeho oblečení. Třeba naše poslední historka… Odjíždíme z vody, je pátek večer, do Prahy daleko. Potřebujeme v Budějovicích nakoupit, protože doma nic není, a já mám na sobě jen plavky. Tak mi půjčil svoje kraťasy, počkal v autě a za odměnu jsem mu koupila jeho oblíbený sýr. Být malá se někdy hodí.
S čím se při nakupování potýkáte vy? S výškou, šířkou, typem postavy? Podělte se o zkušenosti… a dejte tipy, kam pro oblečení chodíte.
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/d5/185547.jpg?5" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Nastává doba temna. Doba punčoch]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/nastava-doba-temna-doba-puncoch/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/nastava-doba-temna-doba-puncoch/</guid>
<category><![CDATA[Spodní prádlo]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Spodní prádlo]]></dc:subject>
<pubDate>Mon, 03 Sep 2018 00:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Přiznejme si to, léto uvadá. Končí čas trenek, na stehna žen dopadá temný stín. Na odhalených nohách naskakuje husí kůže. Z vysedávání v sukýnkách dlouho do noci se stává skvělá příležitost, jak si obstarat zánět močových cest.
Ženám, kterým se zatím nechce soukat do kalhot, ať už z obavy, že po letním grilování, omamných koktejlech a hříšně dobrých zmrzlinách, by v nich uvízly jako vorvaň vyplavený na pobřeží, nezbývá než sáhnout po na první ...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Přiznejme si to, léto uvadá. Končí čas trenek, na stehna žen dopadá temný stín. Na odhalených nohách naskakuje husí kůže. Z vysedávání v sukýnkách dlouho do noci se stává skvělá příležitost, jak si obstarat zánět močových cest.
Ženám, kterým se zatím nechce soukat do kalhot, ať už z obavy, že po letním grilování, omamných koktejlech a hříšně dobrých zmrzlinách, by v nich uvízly jako vorvaň vyplavený na pobřeží, nezbývá než sáhnout po na první pohled nevinném doplňku. Jemném jako pavučina. Tenkém jako muší křídla. A pro mě osobně nejstrašidelnějším kusem šatníku, ze kterého mě jímá hrůza.
Milé dámy, nastává doba temna…
… doba punčoch!
Pro někoho jsou punčochy symbolem ženskosti, pro mě symbolem utrpení. Raději si punčochu natáhnu na hlavu a půjdu vykrást banku, než abych si do páru silonek musela soukat svoje končetiny.
Jenže punčochy jsou podle etikety nutné na významné společenské události a jít na ples s holýma nohama je podle mravokárců nepřípustné. Až se mi do rukou dostane ten syčák, co takové pravidlo vymyslel, zaškrtím ho párem se zesílenou špičkou. Tedy pokud budu schopná jakékoliv mrštného pohybu.
Abych svoji averzi vůči těm dvěma cárům nylonu objasnila: měřím 183 centimetrů. Sed většiny punčoch mi končí u kolen, což mi neumožňuje dělat delší kroky než průměrný tučňák. Zkuste si s takto sešněrovanýma nohama skočit na plese polku!
Výhra nejsou ani samodržící punčochy. Pokud nemáte stehna pevná a štíhlá, díky silikonovému pásu punčoch budou vypadat jako dva zaškrcené špekáčky. Sexy.
Za všechny prachy
Samozřejmě délka a pohodlnost punčoch se odráží i v jejich ceně. Dražší punčošky obejmou vaše nohy tak, že je ani necítíte, jsou příjemné na omak a drží na svém místě. Při troše snahy se dají koupit i extra prodloužené, jejichž sed nebude mezi nohama vytvářet vzduchoprázdno. Jenže i sebedražší punčochy mají u mě stejný osud jako ty laciné z drogerie. Jejich životnost se počítá na řády minut.
A jak dlouho vydrží punčocháče vám?
Oko za oko
Neznám produkt s kratší dobou trvanlivosti. Dokonce se často nedá mluvit ani o věci na jedno použití. Nezřídka se stane, že punčochy můžu vyhodit ještě předtím, než do nich zasunu špičku chodidla. Rychlost, s jakou se mi na punčochách spustí oko, se rovná rychlosti blesku krát světlo na druhou. Dříve jsem se proti „oční epidemii“ snažila bojovat. Pokud jsem věděla, že mě punčochy neminou, přípravu na jejich oblékání jsem zahájila už den dopředu:
1. Pečlivě jsem si ostříhala nehty na nohách. Jejich hrany opilovala, aby nepřipomínaly tesáky piraně.
2. Do pat jsem nemilosrdně ryla pemzou, dokud nepřipomínaly dětskou prdelku.
3. Oholila jsem si nohy. Raději nadvakrát.
4. Ruce jsem si promastila krémem a zkontrolovala, zda náhodou nemám zatržený nehet.
Až poté jsem tiše přistoupila ke krabičce punčoch. Opatrně jsem ji otevřela a poskládané punčochy jsem za zpěvu mantry lákala ven jak kobru z košíku. Myslíc na Popelku jsem jemně srolovala jednu nohavici a zaplula do ní chodidlem. Punčošku jsem si něžně navlékala na nohu centimetr po centimetru. Ještě druhá noha. Vytáhnout do pasu a je to.
Radostný úsměv však okamžitě tuhne. Na punčochách po mně pokukuje malinkaté oko, ze kterého se táhne hrozivá dlouhá vráska až k patě. Rychle! Kde je lak? Používám trik mojí mámy a mrkací katastrofu obkresluji bezbarvým lakem na nehty.
A víte co? Je to stejně jedno. Než odejdu z domova, punčochy by se počtem děr mohly směle zařadit mezi síťované, nohy mám od laku flekaté jako dalmatin a nadávám jak dlaždič. Pravá dámička.
To nejhorší však ještě přijde. Až mi bude chtít punčochy přilepené ke kůži lakem na nehty někdo sundat. Au.
Tento článek byl napsán při poslechu písně Chinaski. „Kdybych to věděl, že je to poprvé, tak bych tolik nepospíchal. Kdybys tolik nepospíchal, sundala bych si punčocháče…“
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/e0/185417.jpg?5" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Jak oděvní systém smrdí i v našich skříních?]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/takova-zvlastni-doba/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/takova-zvlastni-doba/</guid>
<category><![CDATA[Trendy]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Trendy]]></dc:subject>
<pubDate>Thu, 30 Aug 2018 00:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Aha. Letos v létě letí kulaté kabelky pletené ze slámy. To se dá analyzovat během jedné jízdy pařížským metrem. A pruhované, bílo modré šaty z pánské košiloviny. Kabelky i šaty se vynořují z davu v různých velikostech a verzích. Na první pohled je jasné, která je z kterého obchodu podle kvality materiálu a zpracování. Odhaduji jejich cenu a původ. To bude asi profesní deformace.
(Ne)líbivé trendy
Musím přiznat, že i mně se moc líbí. Klidně byc...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Aha. Letos v létě letí kulaté kabelky pletené ze slámy. To se dá analyzovat během jedné jízdy pařížským metrem. A pruhované, bílo modré šaty z pánské košiloviny. Kabelky i šaty se vynořují z davu v různých velikostech a verzích. Na první pohled je jasné, která je z kterého obchodu podle kvality materiálu a zpracování. Odhaduji jejich cenu a původ. To bude asi profesní deformace.
(Ne)líbivé trendy
Musím přiznat, že i mně se moc líbí. Klidně bych nosila pruhované šaty z košiloviny. Vypasovaný živůtek a dlouhá sukně do půlky lýtek s výraznou krémovou květinovou výšivkou. Líbí se mi moc. I ty slaměné kabelky různých velikostí. Líbí se mi všechny. Zapadají totiž úplně přesně do mého osobního stylu. Líbí se mi stejně letos, jako by se mi líbily před pěti lety nebo za dva roky. Když před pěti lety frčely fluorescentní barvy, byl to naprosto opačný příklad. To byl trend, o který bych si kolo neopřela.
Ať už pruhy, nebo fluorescentní kraťasy, většina z nás na to naletí. To, co bychom za normálních okolností ohodnotili jako „suché“, „etno“ nebo dokonce „hnusné“, se nám může velmi snadno zalíbit jen díky tomu, že se nám to opakovaně objeví před očima a my to přijmeme jako nový estetický standard. Něco nového a vzrušujícího. Ale tak rychle, jak se nám to zalíbí, to zase zavrhneme jako hrůzu a děs. Něco, v čem bychom nevylezli, co se nedá vzít na sebe. Protože přišla nová záplava obrázků s novými barvami, vzory a tvary. Něco nového a vzrušujícího snadno vytlačí naše pruhované šaty a kulaté kabelky ze slámy z našich šatníků.
Případně se naše svršky vyřadí ze hry samy. Dneska stačí ty věci párkrát vyprat a lem kolem krku se zvlní, celý tvar nějak divně povolí a top, který v kabince lichotil vaší postavě, z vás najednou udělá neforemnou obludu. Ale nám už to ani nepřijde divný. Nepřijde nám divný, že podšívka v kapsách kalhot a kabátů se po pár týdnech protrhne. Co bychom od toho oblečení čekali? Vždyť to je úplně normální, že si na příští sezónu koupíme dvoje nové kalhoty, dvoje boty, několikero topů, šatů, doplňků, takže nikomu nepřekáží, že se to oblečení rychle rozpadá. Je to normální a vlastně i žádané. Jsou to hadříky, co stojí jen pár korun. Co řešíš, Kamilo?
Zamýšlím se, v posledních pěti letech se nad tím pozastavuji denně, zda v tomto systému náhodou něco nesmrdí. Jsou to hadříky. Mají neuvěřitelnou moc dělat z chudinek princezny. Transformovat náš zevnějšek, a tím i pocity a myšlenky uvnitř nás.
Zdroj: StudioByTheSea / Shutterstock, Inc.
Jsou to jen hadříky
Na první pohled je všechno v pořádku. Oděvní průmysl dává práci milionům lidí v rozvojových zemích. Co by tam ti chudáci dělali, pokud bychom přestali nakupovat? Vždyť naše nákupy jsou naprosto žádané a nezbytné! A navíc staré oblečení věnujeme na charitu, a tak pomáhá po celém světě.
Na první pohled není vidět, že cena oblečení ustavičně klesá už od padesátých let. S klesající cenou se zhoršují podmínky, ve kterých je oblečení vyrobeno, a ačkoliv je lepší pracovat v oděvní fabrice než se přebírat smeťákem, není to život, který bychom přáli sobě nebo našim dětem. S cenou klesá i kvalita. S klesající kvalitou klesá i potenciál oděvů někde pomoct. Na druhou stranu se vyrábí oblečení čím dál tím víc. S narůstajícím množstvím nekvalitního oblečení plného nebezpečných chemikálií přibývá alergií, nádorů, hormonálních poruch.
Ačkoliv si dnes většinou módu spojujeme s pojmy trendy, modelky a fashion weeky, za oponou se skrývají pojmy jako nucené práce, přetrvávající chudoba, otřesné pracovní podmínky a novodobé otroctví.
Ten systém ale smrdí i v našich skříních.
Impulsivní nákupy nejsou ideálním způsobem, jak vytvořit šatník, který by nám sloužil a který by nás byl hoden. Ale dobrá zpráva je, že to můžeme změnit.
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/92/184891-zdroj-shutterstock-inc.jpg?7" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[CS Vogue: Laciná módní bible?]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/cs-vogue-casopis-lacina-modni-bible/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/cs-vogue-casopis-lacina-modni-bible/</guid>
<category><![CDATA[Časopisy a literatura]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Časopisy a literatura]]></dc:subject>
<pubDate>Tue, 28 Aug 2018 00:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Kde se couráš, už vyšel/la Vogue!
V době vydání prvního čísla jsem trávila dovolenou v zahraničí, takže jsem neměla možnost lovit plátek po trafikách. Zato moje kolegyně neváhaly a s velkou urputností ho/ji doslova naháněly po všech koutech Prahy. Po příjezdu jsem se těšila jako malá holka na to, až budu konečně držet v ruce první vydání módní bible v českém jazyce. Překvapením pro mě byla cena časopisu. Pouhých 129 Kč. Fajn, bude dostupný a h...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Kde se couráš, už vyšel/la Vogue!
V době vydání prvního čísla jsem trávila dovolenou v zahraničí, takže jsem neměla možnost lovit plátek po trafikách. Zato moje kolegyně neváhaly a s velkou urputností ho/ji doslova naháněly po všech koutech Prahy. Po příjezdu jsem se těšila jako malá holka na to, až budu konečně držet v ruce první vydání módní bible v českém jazyce. Překvapením pro mě byla cena časopisu. Pouhých 129 Kč. Fajn, bude dostupný a hlásat módní osvětu. „Hurá!" Ovšem po rychlém prolistování po cestě z práce jsem byla, mírně řečeno, rozpačitá.
Přehnané očekávání mi našeptávalo, že obálka s Karolinou Kurkovou převlečenou za Olgu Havlovou nebude to pravé. Mrákoty se o mě pokoušely i nad reklamou na papriky od Tesca se sloganem „Krásky bez jediné vrásky”. Měla jsem v té chvíli sto chutí s ní/ním mrsknout do prvního koše, co jsem zahlédla na výstupní zastávce. Naštěstí jsem to neudělala…
Druhou šanci jsem časopisu dala až se zmrzlinou v ruce a nohama na taburetu. Přece nebudu házet flintu do žita tak rychle. Určitě by šéfredaktorka Andrea Běhounková nezahodila tak důležitou životní šanci… A tak jsem se dala do čtení a nestačila se divit, jak mě Vogue postupně pohltil/a.
Titulní strana prvního vydání CS Vogue
Svět ve Vogue? Reklamní odbočky všemi směry
Jak už jste se dočetli o pár řádků výše, z obálky jsem nebyla vůbec nadšená. Vadilo mi, že se za Olgu musí na coveru někdo převlékat (v tomto případě Karolina Kurkova). Ano, vím, Olga už není mezi námi, ale dalo by se to udělat i trochu jinak. Třeba dát na obálku archivní fotografii první české dámy. Jednoduché a prosté. Tleskám ale výběru fotografa obálky. Branislav Šimočík – nekorunovaný král módní fotografie – výborně ve fotoeditoriálu s Olgou vystihl atmosféru přelomu osmdesátých a devadesátých let. Takže až po řádném pročtení člověku dojde, že způsob provedení obálky byl promyšleným záměrem.
K úvodnímu slovu od Běhounkové se musíte přebrodit přesně šestnácti stránkami nadupanými reklamou luxusních značek. Chápu, reklama časopis živí, je tudíž pochopitelné její upřednostnění na začátku i konci módních magazínů. Na druhou stranu odrazuje potenciální čtenáře svou objemností a na řadu přichází nepříjemné listování, což může lézt na nervy.
Reklamní bloky v CS Vogue
Jak to vidí šéfredaktorka?
Úvodní slova od šéfredaktorky čtou buď fajnšmekři, nebo ti, co danou osobu znají. Většinu populace totiž více zajímají rubriky, články či fotoeditorialy. Škoda, úvodník by měl číst každý. Tento překypoval vzdáním holdu Československu i Olze Havlové. Oboje chápu vzhledem ke stoletému výročí, ale předpokládala bych, že časopis bude jazykově i osobnostně vyrovnaný. Z toho, co jsem četla, mi přijde, že jsou v něm Češi mírně nadřazení. Co myslíte, slovenské sestry?
Úvodní slovo Běhounková také staví na správných hodnotách a ideálech společnosti. Věří, že se naše společnost poučí z chyb a bude se do budoucna ubírat tím správným směrem. V módě, politice i v kulturním dění. Perličkou nakonec zůstává, že ani sama šéfredaktorka neví, jak správně skloňovat Vogue. Sacrebleu!
Úvodní slovo šéfredaktorky Andrey Běhounkové
Novodobé trendy v módě i šperky za miliony
V rubrice Now naleznete soupis novinek na poli módy, kosmetiky i umění, které jsou momentálně v kurzu. Ty ale znáte i z jiných módních magazínů, proto vás detailů ušetřím. O to víc mě zahřály u srdce krátké články v Trends. Skvělé napsané sloupky o nových směrech v módě na sezónu podzim/zima 2018/19. Návrháři k různým novodobým problémům, jako je ochrana identity nebo vizuální smog, vytvořili aktuální kolekce. Hravá čeština s nádechem ironie se brilantně strefuje do mnohdy ujetých kolekcí takových módních domů, jako jsou Fendi, Balenciaga nebo Gucci. Ano, tak tohle mě baví!
Radovala jsem se i z prvního photoshootu luxusních šperků českého fotografa Ivana Pinkavy. Ivana jsem měla tu čest poznat osobně a velmi mě těší, že zrovna jeho tvorba září v prvním vydání CS Vogue. „Jedináčci" (tak se jmenuje celý photoshoot) ukazují šperkový spiritualismus v plné kráse, kde hlavními hvězdami jsou ikonické klenoty od Tifannyho a Cartiera z dob minulého století.
Šperkový fotoeditorial od fotografa Ivana Pinkavy
Kdo do toho časopisu vlastně píše?
Nejvíc jsem si brousila zuby na rubriku Q. Popravdě na plné čáře to u mě vyhrála Martina Overstreet se svým článkem o mileniálech. Skvěle připravený, propracovaný a napsaný. Všem ho doporučuji, protože mi mluvil nejen z duše, ale mohl by pomoci osvětlit dnešní pohlížení na generaci narozenou v devadesátých letech minulého století. Píše o tom, jak dnešní mileniálové pohlíží na svět, co je pro ně prioritní a v čem se (ne)liší od svých rodičů a prarodičů.
Doporučuji také články od Martina Váši. Pečlivě propracované s reálným odkazem na historii. Líbí se mi, že pracuje s historickými fakty a dokáže je trefně využít. Dozvíte se v nich souvislosti, o kterých jste možná neměli ponětí, jako je tomu v případě článku Velká komunikace. Zabývá se v něm historií triček s nápisy. Jak ovlivnila politiku i módní svět a zda je vyjádření názoru pomocí nápisu na oblečení ten správný krok pro lepší společnost.
Nesedl mi článek od slovenské spisovatelky Tamary Šimončikové Heribanové. O feminismu v módě už se popsala nejedna stránka a ani tento článek nevybočuje z určitého standardu. Začíná historií a postupně se dostává k dnešnímu přístupu k ženám. Nic nového, nic objevného. Moralizuje, poukazuje na to, jak si jít za svým, jak se vymanit z kultu dobrá žena, manželka, matka, milenka atd. Občas jsem souhlasila, občas nesouhlasila. Některé pasáže v textu mi připomněly kampaň meToo, která se nafoukla do obřích rozměrů. Ono málo je někdy více.
Za zmínění ještě stojí úvaha od Patricie Drati v rubrice Life. Zamýšlí se nad Instagramem, jak ovlivňuje život a zkresluje nám pohled na svět. Třeba tím, že si vybíráme dovolenou podle fotografií na zmíněné platformě a musíme z ní mít ty nejlepší selfie na světě. Amen!
Článek od Martiny Overstreet
Kosmetika s národním odkazem
Národní strom a kosmetika. Přijde vám to moc? Nemusí. S ohledem na zaměření prvního čísla mi to přijde zcela trefné. Zatím jsem se setkala pouze s lipovými odvary, lipové kosmetické vychytávky mě tak nějak míjely. Byla jsem proto nadšená z množství kosmetiky s výtažky z lípy. Navíc se v článku dočtete, k čemu všemu se používají.
Článek o kosmetice z lípy
Nalíčené modelky nečekejte
Mírně povytažené obočí budou mít ti z vás, kteří pohlíží na genderové problémy skrz prsty. V prvním vydání totiž existuje kosmetický fotoeditorial nazvaný Kluk, nebo holka. Na pěti stránkách naleznete mužské tváře s poctivou vrstvou dámských líčidel. Nelze říci, že jde o něco nového, nalíčení modelové už nějaký ten pátek brázdí světová přehlídková mola. Avšak v československých, mnohdy upjatých poměrech si troufnu říct, že takový fotoeditorial rozhodně rozpoutá vášnivou debatu.
Kosmetický fotoeditorial s mužskými modely
Vystup ze stínů, Olgo!
Ví vůbec mladá nastupující generace, kým Olga byla? Časopis se snaží přiblížit první českou dámu jako osobu plnou neoblomnosti, statečnosti, empatie, a přesto jedinečné obyčejnosti.
Hlavní role v posledním fotoeditorialu v CS Vogue se zhostila Karolina Kurková a dokázala, že ani takové podání jí není cizí. Vystihuje Olgu jako zamyšlenou, ustaranou a občas paličatou ženu, které okolnosti přisoudily houževnatost, statečnost a velkou trpělivost. Z propracovaných fotografií na vás dýchne atmosféra přelomu osmdesátých a devadesátých let, které byly pro samotnou Olgu zlomové.
Fotoeditorial Olga s hlavní představitelkou Karolinou Kurkovou
Pro x Proti
Čím mě CS Vogue vlastně nejvíce potěšil/a? Tím, že se zaměřuje na aktuální témata a problémy nejen na poli módy. V prvním čísle sice poukazuje na důležité odkazy z minulosti, ale nezamrzá v nich a cílí dál do budoucnosti. Dává prostor mladým tvářím a nadějím české a slovenské módy. Třeba návrhářce Michaele Čapkové, kterou jsme vyzpovídali v rozhovoru o její tvorbě a oceněních. Té Vogue otiskl/a několik modelů do fotoeditorialu Československá filmová epopej.
Čím mě časopis poslal zpět na zem? Únavnou stokilometrovou reklamou. Bezduchými slovenskými články (to mě mrzí hodně) – ať už feministickým fejetonem nebo článkem Sloboda, kde autorka nepříliš šťastně definuje svobodu svým rozchodem s partnerem. Také mě mrzí, že po dechberoucím fotoeditorialu s Karolinou Kurkovou na mě po otočení na poslední stranu vyskočilo dvacet tři otázek, na které by se zeptala Barbara Nesvadbová Madonny.
OK, Vogue… Vítej v „Československu!"
Fotoeditorial Olga s hlavní představitelkou Karolinou Kurkovou
Jak na československý Vogue pohlížíte vy?
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/dc/185013-titulka3.jpg?4" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Lekce italského vkusu: Co odkoukat na jihu?]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/lekce-italskeho-vkusu-co-odkoukat-na-jihu/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/lekce-italskeho-vkusu-co-odkoukat-na-jihu/</guid>
<category><![CDATA[Muži]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Muži]]></dc:subject>
<pubDate>Thu, 23 Aug 2018 00:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[„V Benátkách se oblékám úplně jinak než tady,“ řekla mi jedna Italka, se kterou jsem bydlel v Chile. Když jsem letos vyjel na dovolenou do Bologni a okolí, pochopil jsem, o čem mluvila. Zatímco v Chile nosila obnošené tričko a jeansy, v Itálii by si to netroufla. Tady vypadat dobře něco znamená.
Ani ve čtyřiceti nad nulou Italové na svůj vzhled nerezignují a když jsem si prohlížel boloňské náměstí ze schodů katedrály, zjistil jsem, že s baťůžk...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[„V Benátkách se oblékám úplně jinak než tady,“ řekla mi jedna Italka, se kterou jsem bydlel v Chile. Když jsem letos vyjel na dovolenou do Bologni a okolí, pochopil jsem, o čem mluvila. Zatímco v Chile nosila obnošené tričko a jeansy, v Itálii by si to netroufla. Tady vypadat dobře něco znamená.
Ani ve čtyřiceti nad nulou Italové na svůj vzhled nerezignují a když jsem si prohlížel boloňské náměstí ze schodů katedrály, zjistil jsem, že s baťůžkářskou plnou polní do centra italského města absolutně nezapadám. V Praze bych ten pocit nedostal. Italové dbají o estetickou stránku života. Ještě aby to nedělali – už od Říma v tom mají praxi a když my jsme tu kopírovali gotiku od Francouzů, oni si už jeli renesanci. Vypadat dobře je u Italů zvyk. Za ta staletí si ověřili, co funguje, takže se ani nemusí snažit. Prostě to mají v krvi.
Příspěvek sdílený marianodivaio (@marianodivaio), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-03-23T18:02:39+00:00“&gt;Srp 17, 2018 v 12:35 PST&lt;/time&gt;
Světlé džíny a bílé triko
Bledě modré džíny jsem rád neměl a v Itálii mi došlo proč – nevěděl jsem, jak je nosit. Italové mě naučili, že ke světlým džínům se hodí bílé tričko nebo košile a že se nevyplácí experimentovat s barvami. Takže světle modré džíny s bílým tričkem považuji za nejlepší letní kombo, na kterém se dá jen málo zkazit.
Příspěvek sdílený danilocarnevale (@danilocarnevale), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-07-27T18:02:39+00:00“&gt;Srp 17, 2018 v 12:36 PST&lt;/time&gt;
Košile a kalhoty
Tenhle korporátní mundůr si v Česku vysloužil nenávist. Kalhoty se zakasanou košilí a páskem velké pohodlí nepředstavují a celá tahle kombinace je poměrně velká nuda s dost omezenou škálou barev. A když se nějaký odvážlivec rozhodne, že dneska jeho kalhoty nebudou ladit se zátěžovým kobercem v kanclu, dočká se pozvednutého obočí.
Příspěvek sdílený giottocalendoli (@giottocalendoli), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-04-18T18:02:39+00:00“&gt;Srp 17, 2018 v 12:55 PST&lt;/time&gt;
Jde to
Zatímco my se těšíme, až business montérky shodíme, v jižní Evropě se po ulicích procházejí muži v kalhotách s košilí úplně běžně. Naučili se, jak zařídit, aby základní kus mužského šatníku nevypadal jalově a ustavičně nepřipomínal nevyřízené maily. Ve skříních našli místo i pro jiné barvy než modrou, šedou, případně zelenou. Italští muži si dokážou užít jakoukoliv barvu.
Příspěvek sdílený filippofiora (@filippofiora), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-04-20T18:02:39+00:00“&gt;Srp 17, 2018 v 12:35 PST&lt;/time&gt;
Inspirace z cest
Mám doma petrolejové kalhoty a zjistil jsem, že k nim skvěle jde khaki košile s perskými vzory. Podobný objev se konal u červeno-hnědých kalhot a modro-bílé kostkované košile. Funguje to i ve variantě s košilí bez límečku, která je pohodlnější. Vzít si košili a kalhoty tak nepovažuji za nutnost. Tahle kombinace mě baví a kdykoli se dostanu na jih Evropy, vím, že tam odkoukám nějaký nový nápad na barevnou kombinaci.
Příspěvek sdílený danielre (@danielre), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-06-23T18:02:39+00:00“&gt;Srp 17, 2018 v 12:45 PST&lt;/time&gt;
V(d)ěčné mokasíny
Začátkem léta se vždycky objevují články o tom, jak by muži měli zvládat horko a že sandály do města nepatří. Tyhle bohorovné rady jsou ale v Itálii přirozeností. Místní dávají přednost mokasínám jako klasické letní obuvi. Před pár lety jsem si je pořídil, jednak stály půlku původní ceny a potom už tehdy jsem si všiml, že na jihu mají tuhle obuv moc rádi (a já mám rád jih, takže nebylo moc o čem přemýšlet). Mokasíny zavání devadesátkami, vaším dědou, popřípadě Vinnetouem, ale bez ponožek i s nimi mohou vypadat skvěle. Vyplatilo se mi experimentovat. Občas došlo k přešlapům, co se ponožek týče – některé byly opravdu fatální, třeba kombinace hnědé mokasíny/fialové ponožky s malými tygry – ale mokasíny mě nepřestaly bavit. Hlavně mám vždycky pocit, jako bych obul kousek Itálie nebo Španělska.
Příspěvek sdílený marianodivaio (@marianodivaio), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-06-01T18:02:39+00:00“&gt;Srp 17, 2018 v 11:35 PST&lt;/time&gt;
Nic není jen pro holky
Kamarádka si mě změřila významným pohledem, když se dozvěděla, že jsem si pořídil bílou košili s leopardím potiskem. Moc se jí nezamlouvalo, že zvířecí vzory bude nosit kluk. V Česku máme pořád představu, že existuje něco jako zženštilost, že jsou věci, které by chlap nosit neměl.
Italové ale dokazují, že si můžete obléct triko s tygřím vzorem a objednat si k tomu dvanáctku a nestane se vcelku nic. Jen na jeden vzor pozor: hadí kůže. Klidně vypadejte jako chůva k pohledání, nikoliv jak vekslák.
Příspěvek sdílený versace (@versace), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-07-20T18:02:39+00:00“&gt;Srp 17, 2018 v 11:35 PST&lt;/time&gt;
Umění se nestydět
To nejdůležitější, co si můžeme od Italů vzít? Nemít strach z toho, že nás někdo bude soudit. Patrně nezačnu chodit do večerky s královskou korunou na hlavě, abych se zalíbil pánům Dolcemu a Gabbanovi, ale až mi zase padne do oka košile se zvířecím vzorem, tak si ji pořídím. Ne snad z protestu nebo proto, abych provokoval, ale protože oblečení by měla být zábava… i když se jedná o obyčejné kalhoty s košilí.
Příspěvek sdílený dolcegabbana (@dolcegabbana), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-06-16T18:02:39+00:00“&gt;Srp 17, 2018 v 11:46 PST&lt;/time&gt;
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/8f/184890-nahledovkamp.jpg?4" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Dovolená v ulicích: Etno móda za velké prachy]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/dovolena-v-ulicich-etno-moda-za-velke-prachy/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/dovolena-v-ulicich-etno-moda-za-velke-prachy/</guid>
<category><![CDATA[Ze zahraničí]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Ze zahraničí]]></dc:subject>
<pubDate>Mon, 20 Aug 2018 00:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Když etno, tak za velký prachy?
Pamatuju si, jak jsem jako čerstvě náctiletá chodila nasávat vůni tyčinek do obchodu Sanu Babu u Staromáku a snila o orientálních dálkách. Teď už Sanu Babu dávno není jediným obchodem, který k nám dováží exotické oblečení a doplňky z Tibetu, Thajska, Indonésie a jiných, nejen asijských států. Naopak, obchodních příležitostí se chopila řada lidí (za vším hledej ty internety a stále běžnější cestování). Kvůli své ...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Když etno, tak za velký prachy?
Pamatuju si, jak jsem jako čerstvě náctiletá chodila nasávat vůni tyčinek do obchodu Sanu Babu u Staromáku a snila o orientálních dálkách. Teď už Sanu Babu dávno není jediným obchodem, který k nám dováží exotické oblečení a doplňky z Tibetu, Thajska, Indonésie a jiných, nejen asijských států. Naopak, obchodních příležitostí se chopila řada lidí (za vším hledej ty internety a stále běžnější cestování). Kvůli své sociální bublině momentálně nejvíc registruju zvyšující se počet Čechů, kteří v Asii žijí a vydělávají na dálku, nebo je cesty významně ovlivnily a teď pomáhají místním obyvatelům vydělat si. A tak u nás není problém sehnat cokoliv od gatí z Bali až po tričko z Peru.
Jestli je vaším dresscodem elegance, tady si obvykle nevyberete… nicméně existují výjimky. Nejdřív ale začnu poctivým peklíčkem, které mě tahají na evropské ulici za oko.
Koho živí lapače snů
Návštěvou jihovýchodní Asie a randěním se svým hippie drahým jsem se upsala k tomu, že mě Facebook vyhodnotil jako vhodnou cílovou skupinu pro reklamu na exotické hadry. Co už algoritmus nepoznal, že mně se prostě batika nelíbí do města, na pláž a vlastně ani na doma.
Nicméně útok různých (pro mě nových) značek s dovezeným oblečením ve mně probudil zvědavost, to musím přiznat. Za všemi těmi etnickými e-shopy si představuji lidi, kteří se ocitli v daleké destinaci a mezi palmami sní o trvalém životě v teple. Navíc jsem jazykový úchyl, kterého baví zkoumat webové texty… a tak jsem s chutí zamířila do sekce O NÁS.
Je úsměvné, jak často se tu dočkáte podobných vyznání:
„Rozhodli jsme se žít v souladu s přírodou.“ … Tato představa mě baví obzvlášť u popisu Bali, tedy na místě, kde jezdí hromada skútrů. Většina Čechů pobývá v rušné části Canggu – ráji surfařů, kde poblíž vždycky najdete jógové studio a vymazlenou vegan kavárnu pro Evropany a Australany. Výhledy na rýžová pole tu jsou každopádně impozantní.
„Učaroval nám ostrov Bali, a tak jsme se rozhodli šířit jeho pozitivní energii dále…“ … Mezi řádky čtěme „Už mi po pár měsících docházejí prachy a nějak na ten avokádový šejk vydělat musím.“
„Inspirujeme svět místní kulturou.“… Jenže to oblečení nenosí místní obyvatelé, nýbrž expati (cizinci dlouhodobě žijící v dané zemi), aby se cítili dobře ve své komunitě. Správný místňák nosí navzdory smrtící vlhkosti džíny a triko s dlouhým rukávem, jak jsem psala v článku o chameleonech. Stejně tak slavné lapače snů jsou na Bali jako doma… podobně jako trdelník na zmíněném Staromáku.
Hamaková královna
Řádky výše berte trochu s rezervou – nejvíc tady rýpu sama do sebe. Při návratu z Bali jsme jednou nakoupili třicet hamak, které vyrábí náš místní kamarád. Porozdávali jsme je k Vánocům po kamarádech a příbuzných a zbytek prodali na bazaru – odkud okamžitě zmizely! Celí nadšení jsme začali plánovat naše podnikání a těšili se, jak balijskými hamakami zamoříme celou Českou republiku. Fantazírování nás přešlo po spočítání cla, daní a dopravy, navíc pak Lidl vytasil hamaky za dvě stovky a bylo po iluzích. 
Pomalu mi docházelo, že beztak se takovým dovozem živit nechci. Doteď nemám v sobě jasno, jestli by bylo ekonomicky dobře či špatně podpořit obživu kamaráda na druhé straně planety. Jenže neblaze snáším i při klasických nákupech (ačkoliv se jim neumím 100% vyhnout)… a vlastně bych ráda viděla, jak se hamaky vyrábějí tady, ideálně v chráněné dílně. Možná jsem idealista a naivně doufám, že se toho třeba někdo nápadu chytne.  Za každým lapačem snů za tisícovku přece vždycky visí nějaký příběh…
Fleru zdar
Když jsem pokukovala, co dalšího se vozí z exotických destinací, šly na mě mrákoty. Další modely z dovozových e-shopech si nezavdají s (na Módním pekle tolik pranýřovanou) stránkou Fler. Tady už se nebavíme o opakovaném užití materiálů, ale o šití pro šití. Znovuvyužití materiálu je mi upřímně sympatické, avšak přimlouvám se za vkus a nešíření podobných kousků, ani kdyby se rozdávaly automaticky k přihlášce na fildu. O to hůř, že mikinu Stream of tulips neznámého původu pořídíte za 820 Kč, zatímco její multibarevnou patchworkovou kolegyni za 1 090 Kč.
Mimochodem – do sekce Pánská móda raději na webu neklikejte, pokud se vám dělá mdlo při pouhém pohledu na kalhoty rejoice.
zdroj: www.sittar.cz a www.sanubabu.cz
Právě patchworková móda je hojně zastoupená u oblečení, které se k nám dováží ze zemí jihovýchodní Asie. Opravdu nejsem žádný všudybýlek a všeználek, ale upřímně si nevybavuju nikoho místního, kdo by v podobných kouscích chodil. Vozíme sem zboží, které plní určitou představu o dalekých zemích?
Vlastně mě mrzí, že si někdo takový kousek pořídí, aby si připadal jako na dovolené v Thajsku, kam se nikdy nepodívá. Tam podobné kousky nosí akorát turisti ze zemí východní Evropy…
zdroj: www.himalife.cz
Desigual i bez značky
Občas mě fascinuje, kolik motivů inspirovaných indickou/jihovýchodní kulturou se poslední dobou objevuje na oblečení. Jako by fungovala jakási zvláštní přímá úměrnost, že čím větší mandala dlí na tričku, tím víc se člověk cítí jako jogín.
I díky této módě si potisk mandal můžete dopřát, i když zrovna nemáte chuť utrácet za kabát Desigual. Na druhou stranu, když to někdo svěží umí nosit, proč ne… Akorát mám lehké obavy, jaká je výdrž daného textilu. Až překvapivé množství hadrů, na které jsem narazila v Indonésii, se pyšnilo cedulkou Made in China. Gramáž bývala obvykle velmi mizerná, takže žádný kus zde koupeného oblečení nevydržel víc jak dvě sezóny. Etho oblečení se opravdu nerovná udržitelné módě.
zdroj: www.himalife.cz
Vkusné a s nápadem
Abych nebyla jen kritik kritická, i v etno obchodech se dají odlovit pěkné nositelné věci, které kromě dobrého pocitu opravdu dobře vypadají. Umím si představit na ulici potkat bomber s divočejším motivem za 1 600 Kč nebo jednoduchou halenku v hořčicové barvě za 399 Kč.
zdroj: www.balisecret.cz a www.thao.cz
Jinak se přiznám, že frázi móda z Bali jsem přestala vnímat pejorativně až poté, co jsem narazila na designérský obchůdek VeryMary. Dvě Češky dokážou předělat použité oblečení a hlavně drží jednotnou linku svých kousků. Pro ležérní dámy je to (až na pár kousků) divočina, mně se však líbí, že si konečně nějaká módní značka nehraje na etno jen proto, že její tvůrci žijí na populárním ostrůvku.
Příspěvek sdílený verymaryclothes (@verymaryclothes), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-01-30T18:02:39+00:00“&gt;Srp 17, 2018 v 16:10 PST&lt;/time&gt;
Podobně mě zaujala značka Gado-Gado, což je název typického indonéského jídla s arašídovou omáčkou (volně přeloženo jako pelmel). Stylově to ale žádný binec není. Děvčata dělají kabelky a peněženky v různých barvách, a to vše stylově čisté. Na ukázku jsem vybrala trochu mint barvy, ať máme ten článek o exotice pestřejší.
Příspěvek sdílený gadogado.cz (@gadogado.cz), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-06-29T18:02:39+00:00“&gt;Srp 17, 2018 v 17:39 PST&lt;/time&gt;
Co lidi doopravdy chtějí?
V době, kdy jsem tancovala orientální tanec, mě zaráželo, proč se všude prodávají penízkové šátky, když se v nich na pódiu už dávno netančí. Shakira ale přispěla ke trendu, v egyptských turistických resortech se dodnes natřásají slečny v penízkáči… a tak poptávka po chřestivých šátcích stále existuje.
Podobně to vidím i u dalších věcí tohoto typu. Český zákazník vidí oblečení v oparu vzdálené exotiky, která přitom nejenže neodráží skutečný styl dané země, ale hlavně je zcela mimo styl jeho nositele. Lidi zkrátka chtějí svůj sen o exotice žít… co na tom, že realita a lidská fantazie mají od sebe někdy dál, než co trvá cesta Praha-Bali.
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/6c/184825-kdyz-etno-tak-za-velky-prachy.jpg?6" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Trauma z dětství: Věci na doma, do lesa, k ohni]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/to-budes-mit-do-lesa-veci-co-me-mama-nikdy-nedovolila-vyhodit/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/to-budes-mit-do-lesa-veci-co-me-mama-nikdy-nedovolila-vyhodit/</guid>
<category><![CDATA[ostatní]]></category>
<dc:subject><![CDATA[ostatní]]></dc:subject>
<pubDate>Thu, 16 Aug 2018 00:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Problém nebyl v tom, že bych se nechtěla zbavit těch nevkusných šatiček s volánky, kousavého svetru, kamaší nebo snad neforemných růžových mrkváčů s nášivkou na koleni, které mě máma donutila si obléct v šesti letech na první školní den místo překrásné červené semišové sukýnky. Venku, v září na Vysočině, bylo zrovna chladno. Překvapivé.
Byla to past
Věděla jsem, že mě čekají chvíle zoufalství, zmařených nadějí i velkých zklamání. A moje skříň ...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Problém nebyl v tom, že bych se nechtěla zbavit těch nevkusných šatiček s volánky, kousavého svetru, kamaší nebo snad neforemných růžových mrkváčů s nášivkou na koleni, které mě máma donutila si obléct v šesti letech na první školní den místo překrásné červené semišové sukýnky. Venku, v září na Vysočině, bylo zrovna chladno. Překvapivé.
Byla to past
Věděla jsem, že mě čekají chvíle zoufalství, zmařených nadějí i velkých zklamání. A moje skříň zůstane dále napěchovaná tak, že by se do ní nevešel ani ten nejhubenější kostlivec. Důvod byl jediný. Máma mě nikdy nenechala nic vyhodit.
Útrpný proces byl vždy stejný. K vytřízeným komínkům oblečení přistoupila s tichou vážností. Jednotlivé kousky, které jsem jednou provždy chtěla sprovodit ze světa, brala opatrně do ruky a zkoumavě si je prohlížela. Na tváři měla starostlivý výraz. Sepraná trička si nechala několik minut plápolat před očima, nad rozloženými kalhotami dlouze dumala. „Zkus si to ještě,“ řekla nakonec.
Zatímco jsem se neochotně vysvlékala z jiného sepraného trička, které prošlo stejným procesem před několika měsíci a nakonec dostalo rozsudek „na doma“, máma rozložila na postel nenáviděné růžové mrkváče, kterých jsem se už několikrát pokusila marně zbavit. Zamyšleně na ně koukala jak Kolumbus do mapy. Moje loď se zcela jistě potápěla. Stála jsem před ní v tom tričku s flekem od kečupu, které se v porovnání se špatně obarvenou tvrdou džínovinou najednou jevilo jako výstřelek poslední francouzské módy. „No vidíš, je ti ještě dobře,“ sjela mě letmo pohledem. „To můžeš mít na doma.“
Podle množství triček „na doma“ jsem byla evidentně odsouzena k domácímu vězení minimálně na dalších 150 let. Verdikt jsem přijala statečně. Ve hře totiž stále byly ty šílené džíny. Zmínila jsem se, že to čistě náhodu byly TY mrkváče? Ano, ty, které mi zkazily první školní den! „Tyhle s tebou snad rostou,“ spokojeně se usmála máma a já věděla, že je zle. „Vždyť jsou hrozný!“ zaúpěla jsem. Nevzdám se bez boje. „Nebudu si dělat ve škole ostudu,“ řekla jsem rozhodně. „No tak je budeš mít třeba do lesa.“
Věděla jsem, že tím bitva končí
Bylo po všem, nic se vyhazovat nebude. Ačkoliv obsah přeplněné skříně zůstal naprosto stejný, máma jej pečlivě rozdělila do čtyř kategorií:
1) Slušné
Relativně slušné oblečení. Pár skvostných kousků, které jsem nosila pyšně. A potom věci po sestře, po dcerách máminých kamarádek, po sousedce, po tetě…
2) Na doma
Do této skupiny patřilo všechno, nad čím máma spokojeně pronesla: „No vidíš, to ti je ještě dobře.“ Reklamní trička, zašívaná trička, trička s flekem, vytahaná trička, vytahaná trička s flekem, tepláky, mikiny s rozjetým zipem a mnoho dalšího.
3) Do lesa
Oblečení, které jsem absolutně odmítala nosit, dokonce i na doma. Spadaly sem růžové mrkváče, ale i šaty s volánky nebo kamaše. Množství věcí „do lesa“ by mi záviděl každý myslivec. Takovou výbavu neměl ani hajný Robátko. Pokud bych si v oděvech z této kategorie přece jen na houby někdy vyrazila, lesní zvěř by se dala na zběsilý úprk.
4) K ohni
Vše, v čem bych dělala ostudu i v lese. Otřesné kusy hadrů, které je lepší hodit do ohně pod buřty a tvářit se, že to byla nehoda.
Dneska už máma nad mou skříní nevládne a nevynáší tvrdé rozsudky pro jednotlivé kusy oděvu. Trauma z dětství ve mně ale zůstalo natolik, že když se mám něčeho ze svého šatníku zbavit, zkoumavě si to prohlížím, mám starostlivý výraz a nakonec si řeknu: „To budu mít na ven, jen tak na lítačku.“
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/37/184775.jpg?7" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Daniel z Dnes nosím: Jsme domovem influencerů]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/daniel-z--dnes-nosim-jsme-domovem-lifestylu-a-influenceru-/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/daniel-z--dnes-nosim-jsme-domovem-lifestylu-a-influenceru-/</guid>
<category><![CDATA[Trendy]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Trendy]]></dc:subject>
<pubDate>Tue, 14 Aug 2018 00:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Daniel Čačala, Igor Zahradnik a Kamil Šlosár z DayByMe
Stránky DNES NOSÍM a DNES OBÚVÁM fungují jako agregátor – přes web nebo aplikaci DayByMe nahrajete fotku, sbíráte hvězdičky od fanoušků a když se zadaří, vaši inspirace ocení další statisíce na Facebooku a Instagramu. Daniela jsem se proto ptala na začátky a zákulisí.
Kdy jste si uvědomili, že DNES NOSÍM nebude klasická Facebooková stránka?
Wejjka poslala outfit, ktorý sme na Dnes nosím zv...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Daniel Čačala, Igor Zahradnik a Kamil Šlosár z DayByMe
Stránky DNES NOSÍM a DNES OBÚVÁM fungují jako agregátor – přes web nebo aplikaci DayByMe nahrajete fotku, sbíráte hvězdičky od fanoušků a když se zadaří, vaši inspirace ocení další statisíce na Facebooku a Instagramu. Daniela jsem se proto ptala na začátky a zákulisí.
Kdy jste si uvědomili, že DNES NOSÍM nebude klasická Facebooková stránka?
Wejjka poslala outfit, ktorý sme na Dnes nosím zverejnili. Po jej masívnom úspechu sme si uvedomili, že nie je dôvod zdielať zahraničný obsah, keď máme na Slovensku a Česku také obrovské množstvo šikovných ľudí. Dovolím si povedať, že takmer každý človek, ktorý sa do nášho procesu zapojil aj na úplnom začiatku na sociálnych sieťach je s nami doteraz. Z mnohých ľudí sa stali významní influenceri, ďalší od toho nemajú vôbec ďaleko.
Na počátku jste stránku zamýšleli jako koníček, nebo jste rovnou o byznyse?
Išlo o hobby, voľnočasovú aktivitu a projekt, ktorých sme s Kamilom Šlosárom mali veľa. Biznisový potenciál sme „objavili” až po rokoch práce, keď si plynulý a stabilný chod Dnes nosím a ďalších stránok priniesli prvé, spočiatku barterové spolupráce (pozn. red. směnný obchod).
Preto potom vznikla lifestyle sieť DayByMe, ktorá všetky stránky zastrešuje. Na sociálnych sieťach nás sledovali státisíce ľudí a bez vlastnej platformy by boli títo ľudia roztrúsení. Daybyme spojilo milovníkov módy, gastronómie a cestovania pod jednou strechou. Sme domovom lifestylu a influencerov Slovenska a Česka. Začínali sme dvaja, dnes sme tím do 10 ľudí.
Daniel Čačala, Igor Zahradnik a Kamil Šlosár z DayByMe
Co jste vy tři, kteří teď stojíte v popředí, dělali předtím?
Ja a Kamil sme rok pracovali v reklamných agentúrach popri vysokej škole, Igor má profesijnú minulosť v bankovníctve vo viacerých krajinách.
Měli jste nějaké období, kdy fanoušci raketově narostli?
Fanúšici rástli stabilne od úplného začiatku. Dôvodom je predovšetkým fakt, že sme boli a stále sme projekt, ktorý nemá na Slovensku a Česku obdoby, prispievateľom na Daybyme prinášame veľa pozornosti, stovky či tisíce nových fanúšikov/followerov a tým šikovnejším aj množstvo spoluprác so svetoznámymi značkami. Rástli a rastieme organicky, čo je znak toho, že to robíme dobre a pre ľudí.
Posledné dva roky je najmä prínos DayByMe taký, že keď sa človek vypracuje, vie si cez Daybyme aj zarobiť. Čo sa týka vývoju módy, ten určujú samotní prispievatelia, my len manažujeme ich obsah.
Podle čeho vybíráte, co půjde na Facebook a Instagram?
Spočiatku sme všetko na Facebooku a Instagrame manažovali ja a Kamil, dnes už máme tím ľudí, ktorí z Daybyme vyberajú to najzaujímavejšie. Majú nato oko, vyberáme kvalitné fotky s popismi a príbehmi.
Daniel Čačala, Kamil Šlosár a Igor Zahradnik z DayByMe
Řešíte nějak, že Dnes nosim může mít i negativním vliv? Myslím tím například podporu rychlé spotřeby a nákupů, ideál krásy jakožto štíhlé postavy a podobně…
Ako na koho napríklad Dnes nosím je len o nastavení vnímania a mysle každého užívateľa či navštevníka Daybyme. Kto si chce odniesť to pozitívne, odnesie si to, kto chce hľadať chyby bez konštruktívnej kritiky, bude to robiť aj keby sme sa na hlavu postavili. Ale tak to funguje všade, že jo. 
Máte třeba nějaká etická pravidla, kterými se řídíte při výběru fotek?
Neriadíme sa žiadnymi vyložene etickými pravidlami. Zdieľame a pracujeme s materiálom, ktorý je kvalitný a zaslúži si pozornosť. Dodám, že užívatelia Daybyme sú v absolútnej väčšine inteligentní mladí ľudia, ktorí prinášajú veľkú dávku pozitivity do online sveta a tým nám prácu podstatne uľahčujú. Zároveň sme otvorení spoločensky zodpovedným kampaniam, uvedomujeme si náš vplyv a možnosť meniť veci k lepšiemu. Využívame to formou rôznych kampaní s pridanou hodnotou a zaujímavých projektov, ktorého tvár (dúfam!) odhalíme už v septembri. 
V souvislosti s vlivem Instagramu mě napadá, zda vám tato populární platforma nebere sledující, nebo spíš fungujete v symbióze?
Symbióza je veľmi správny výraz. Daybyme funguje ako samostatne žijúci celok. Zdieľanie fotiek našich prispievateľov na našich sociálnych sieťach je len bonus, vďaka ktorému ľudom vieme priniesť veľké množstvo pozornosti, ktorú si zaslúžia. Sme akýsi akcelerátor influencerov.
Znáte a sledujete stránky DNES NOSÍM nebo DNES OBÚVAM?
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/1b/184680-daniel-cacala-igor-zahradnik-a-kamil-slosar-z-daybyme.jpg?5" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Přečteno: Knihy o módě, které zvládnete za víkend]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/knihy-o-mode-na-dovolenou/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/knihy-o-mode-na-dovolenou/</guid>
<category><![CDATA[Časopisy a literatura]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Časopisy a literatura]]></dc:subject>
<pubDate>Thu, 09 Aug 2018 00:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Sebepoznání skrz oblečení
Kniha: Móda a duše aneb Klíč k sobě
Autor: Táňa Havlíčková
Přibližná cena: 360 Kč
Každý z osmi typů osobností má vlastní styl oblékání.
Oblékání ve spojitosti se vztahy s rodiči, partnery nebo dětmi? Ano. Bývalá módní návrhářka v knize představuje svou metodu OCTO CODES, kterou rozděluje lidi na 8 různých typů, a to podle energií jin a jang.
Jinové povahy jakožto jemnější, mírnější a „ženštější“ mohou mít romantický s...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Sebepoznání skrz oblečení
Kniha: Móda a duše aneb Klíč k sobě
Autor: Táňa Havlíčková
Přibližná cena: 360 Kč
Každý z osmi typů osobností má vlastní styl oblékání.
Oblékání ve spojitosti se vztahy s rodiči, partnery nebo dětmi? Ano. Bývalá módní návrhářka v knize představuje svou metodu OCTO CODES, kterou rozděluje lidi na 8 různých typů, a to podle energií jin a jang.
Jinové povahy jakožto jemnější, mírnější a „ženštější“ mohou mít romantický styl (princezna), elegantní (dáma), okázalý (diva) nebo avangardní (čarodějka). Jangové typy jsou spíše aktivnější, ráznější. Mezi ně se podle Táni řadí sportovní (kamarádka), ležérní (pozorovatelka), nekonvenční (rebelka) a extravagantní typ (hvězda).
Sama autorka píše, že při čtení se může leckdo zarazit a rozplakat, protože pozná konečně sám sebe. Mě sice slzy neodzbrojily, zato jsem se hned poznala v jangové ležérnosti (což je prý nejčastější typ). Konečně jsem černé na bílém dostala „důležité“ módní potvrzení: opravdu nemá smysl nutit se do romantických volánkových minišatů, protože tím přitahuju k sobě úplně odlišný typ lidí, než když jsem jsem ve svém, ležérním stylu. A stejně tak bylo dobré rozhodnutí nedělat si v pubertě dredy, které se mi na holkách strašně líbily, když neposlouchám Boba Marleyho ani drum'n'bass.
Téma mi přišlo velmi zajímavé, přestože autorka opakovaně ztrácela mé sympatie svým stylem psaní. Stopadesáté tvrzení, jak je talentovaná, nadaná a slavná, mě prostě nutilo přeskakovat (Táňa ale sama přijímá, že jako rebelka nesedne všem). No… každopádně nečekejte skromnost a hlubinnou psychologii opřenou o zdroje, protože všechny informace přišly Táně tak nějak samy. Taky mě zarazilo, že Móda a duše nemá jedinou fotku nebo ilustraci. Když se s tím vším spokojíte a respektujete ji jako odbornici, knížka se čte skvěle. Velmi doporučuju, pokud máte v šatníku pelmel, případně jako dárek. Móda a duše může být pro někoho klíčem k objevení sebe sama.
Encyklopedie o barevné typologii
Kniha: Jaká barva mi sluší
Autor: Veronique Henderson
Přibližná cena: 349 Kč
Knížku o barevné typologii vezměte na dámskou jízdu.
Starší publikaci mám už léta a občas se k ní vracím. Teď jsem ji přibalila na holčičí dovolenou, abychom měly co rozebírat. A přesně k tomu podle mě slouží – na dámskou jízdu, kde máte k dispozici spoustu barevných hadříků na vyzkoušení (či alespoň přiložení k pleti). Čtenářka nepolíbená typologií má jinak tendenci spadat do vlastních zvyklostí a dosavadních barevných preferencích
Hodně jsem u listování myslela na Beátu Oravcovou, která pracuje s 18 typy – v této knize se jich určuje o šest méně v klasické kombinaci světlý/tmavý, teplý/studený, jemný/kontrastní. Na každé stránce máte spoustu ukázek a fotek, u každé kombinace najdete konkrétní odstíny barev, doporučené rtěnky nebo účesy (OK, tohle už mi přišlo trochu věštění z koule)
Kromě toho je tu sekce „jak nosit černou“, symbolika barev nebo návod na volbu střihu podle typu postavy. Nejvíc mě pobavilo, že každý text začíná větou „VY se máte“.  Holt poctivý osmdesátkový optimismus.
Životopis punkerky
Kniha: Vivienne Westwoodová
Autor: Ian Kelly, Vivienne Westwoodová
Přibližná cena: 420 Kč
Příběh legendy se čte jedna báseň.
Na rovinu – nejsem velkým příznivcem autobiografií, protože mě nudí nevypsaní/nabubřelí autoři. Aspoň tak zatím dopadly životopisy mých oblíbených osobností. O to víc mě potěšilo, že jsem 400stránkovou Vivienne přečetla na pláži za dva dny, takže jestli taky patříte k rychločtenářům a obdivovatelům, vzhůru do toho!
Žádné nudné „narodila se do britské rodiny…“, IIan Kelly je opravdu právem oceňovaný autor. V bichli se prolínají jejich společné rozhovory, jeho dojmy ze zákulisí nebo citace spolupracovníků a členů rodiny. Nad knížkou plnou fotek máte pocit, jako když společně s Vivienne listujete jejím rodinným albem. Překladatel se nutno říct také činil. Britský přízvuk se sice nedochoval, ale čeština přesto nebránila pocitu, že Vivienne s Ianem si povídají vedle mě.
O jejím soukromí se v knize mluví hojně, ale naštěstí bez drbů a vyřizování dávných křivd – a protože má Vivienne módu zažranou pod kůží, spíš dostáváte vhled do dané doby. Hltala jsem zákulisí spolupráce se Sex Pistols, legendární pád Naomi Cambell v botách, divoký vztah s Malcolmem i dlouholeté soužití s Andreasem.
U čtení jsem vzpomínala na rozhovor s Annou Olšanskou, jestli by se jí knížka líbila. Léta jsem četla každý článek o Vivienne Westwood, ale teď dokážu lépe docenit její význam pro svět módy. Respektive pro svět jako takový.
P.S. Kromě těchto knížek ještě padl Saturnin (vždy vděčná literatura) a Ze mě o Jaroslavu Duškovi. Doporučuju obě!
Další tipy na módní čtivo v článku 3 knihy, které vypráví stylové příběhy »
Četly jste některou z těchto knih? Nebo se teprve chystáte?
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/db/184480-kus-knihovny-do-kufru-bez-knizek-by-to-nebyla-dovolena.jpg?7" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Brýle dnešní doby: Mé obroučkové trápení]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/me-obrouckove-trapeni/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/me-obrouckove-trapeni/</guid>
<category><![CDATA[Trendy]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Trendy]]></dc:subject>
<pubDate>Mon, 06 Aug 2018 00:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Základ mých brýlových obtíží
Živě si pamatuju, jak jsem ve čtvrté třídě dostala poprvé dvojku z matematiky. Doma jsem řekla, že jsem neviděla na tabuli a špatně jsem opsala zadání. Pečující rodičovstvo hned jednalo, a tak moje paní očařka diagnostikovala půl dioptrie (což má asi leckdo). Obdržela jsem své první slušivé obroučky. Záhadou však zůstávalo, proč se nadále zvyšovaly jak moje dioptrie, tak stupně známkování v matice. Asi chyba ve skl...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Základ mých brýlových obtíží
Živě si pamatuju, jak jsem ve čtvrté třídě dostala poprvé dvojku z matematiky. Doma jsem řekla, že jsem neviděla na tabuli a špatně jsem opsala zadání. Pečující rodičovstvo hned jednalo, a tak moje paní očařka diagnostikovala půl dioptrie (což má asi leckdo). Obdržela jsem své první slušivé obroučky. Záhadou však zůstávalo, proč se nadále zvyšovaly jak moje dioptrie, tak stupně známkování v matice. Asi chyba ve sklech nebo co…
Každopádně za dobu své dvacetileté slepoty jsem vyměnila zhruba desatery brýle. Od dětských motivů jsem přešla přes dřevěné obroučky (tehdy neskutečně uncool!) až po současné hranaté hipsteří modely.
Dodnes si vybavuju rozhovor v Bravíčku se zpěvačkou Anastaciou, která vlastnila desítky obrouček! Její nadšení pro vybírání dalších jsem obdivovala… a stejně jako u kabelek jsem tomu nepodlehla. Výběr brýlí je pro mě totiž vskutku intimní záležitostí, kterou podstupuju jen velmi nerada. Možná za to může imaginární finanční tíha, že za těch x tisíc korun si prostě MUSÍM vybrat dobře. Možná je to těmi desítkami marných pokusů v optice, kdy vypadám jako z nepovedeného komixu, než mi nějaké brýle opravdu padnou do noty.
Příspěvek sdílený eyepiecestexas (@eyepiecestexas), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-08-03T18:02:39+00:00“&gt;Srp 3, 2018 v 16:35 PST&lt;/time&gt;
Anonymita obchoďáku vs. intimita malooptiky
Když už je na čase vybrat nové obroučky, vyrážím do malých optik. Kdyby mi šla ve škole fyzika, tutově bych dělala v tomto oboru – fascinuje mě, jak optici zasvěceně vytahují brýle z nekonečného množství šuplíčků. Jednak nechápu, jak si můžou všechny ty tvary a barvy pamatovat. Jednak si připadám jako Harry Potter vybírající si hůlku u pana Ollivandera. Bohužel v optice musíte projít martyriem, při kterém vám na dvě stě způsobů řeknou, že „tyhle brýle taky nevypadají špatně“, zatímco vy je odhazujete v dál, jen co zahlédnete v zrcadle.
Do „hypermarketové optiky“ jsem už také mnohokrát zavítala. Možnost anonymního zkoušení a osahání všech obrouček má nespornou výhodu, nicméně tady jsem zatím nikdy nevybrala. Výběr správných brýlí mě totiž natolik paralyzuje, že při tom nesnesu vyšší počet lidí, a tak se sem plížím na tajňačku jak do sexshopu. Pomoc prodejců rovnou odmítám, protože se prostě stydím.
Zvláštní… nevzpomínám na jediné trauma z dětství, že by se mi někdo posmíval kvůli dioptriím. To až v pubertě mě jeden klučina označil za brejlovce, protože mě potřeboval argumentačně přetlačit. Zvláštní je, že o pár let později mu moje brýle při líbání nevadily…
Příspěvek sdílený loptikzilka (@optikzilka), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-05-22T18:02:39+00:00“&gt;Srp 3, 2018 v 16:35 PST&lt;/time&gt;
Takové to domácí zkoušení
Obrýlených stydlínů však očividně žije více. Narazila jsem totiž na službu Muscat, kde naklikáte patery brýle, které vám zadarmo přiveze kurýr na zkoušku. Vy máte 5 dní na přemýšlenou a pak zas přivoláte kurýra, ať si je pěkně odveze. Potom si případně vybrané obroučky objednáte přes e-shop. Jen pro upřesnění – můžete mě obviňovat z reklamy, jak chcete, avšak moje svědomí pošpinila jen moje vlastní prokrastinace na Facebooku, kde mě Muscat ulovil reklamou na zdi.
Jak je to přesně se skly, netuším, protože jsem absolvovala jen ten výběr obrouček. Když balík dorazil, rozbalila jsem ho neprozřetelně už v kanceláři, takže si brýle prozkoušela celá redakce. Intimní zážitek se tedy mou chybou opět vytratil.  Nicméně výsledek mě překvapil. Objednala jsem si brýle různých tvarů, spíše do hranata. Spojovala je jedna barva, o které vím, že mi zvýrazňuje barvu očí. Pátá volba zlatých kulatých obrouček byla čistě pro legraci a zajímavost.
Jako přes kopírák
Ulicím ještě stále vládnou obří hranaté obroučky – trend, který všichni následujeme, ale vlastně se spoustě lidem moc nelíbí. Všichni jsme (možná i nechtěně) ovlivnění tím, co je teď zrovna trendy a společensky přijatelné. I já jsem s příchodem velkých hran přirozeně zvětšila okuláry na „hipsteří“ velikost.
Výraznou společenskou výhodou/nevýhodou je, že tato obroučková uniforma sjednocuje ošklivky a krasavice na stejnou úroveň à la učitelky ze střední.  Což mně osobně velmi vyhovuje – nechci nijak vynikat v davu. Věřím, že v brýlích se extrémně odráží osobnost nositele. A i když mi imponují lidé, kteří UMÍ nosit výrazné obroučky (jako třeba Anna Olšanská), já sama nemám potřebné množství kuráže… tak jako v životě.
Nicméně naše kancelářské hromadné zkoušení ukázalo, že každá přítomná má trochu jiné preference a že mezi argumenty příliš nezaznívaly ony základní poučky, jak vybrat brýle. Zkrátka pokud se někomu líbí kulaté obroučky, budou se mu líbit i na člověku, který je vyloženě nesnáší. I proto nejvíc rozporuplných reakcí vyvolaly právě ty kulaté zlaté brýle, objednané na blind. Jedné skupině přišly stylové, druhá část osazenstva je označila za doplněk pro pozéry.
John a Harry jsou zpět!
Kulaté obroučky jsem si nikdy sama nevybírala, přesto mi je od loňska v optikách nabízejí ke zkoušení. Vypadá to na boom nové vlny, se kterou jsem se ještě nesžila – mám nějak podivně vsugerované, že je nosí lidi jen na okrasu. Stále mě šokuje, kolik lidí nosí brýle pouze jako doplněk. Nad čistými nedioptrickými skly asi kroutí hlavou každý slepýš. Ani já jsem nikdy nepochopila, proč někdo dobrovolně volí čistá skla, když vidí na kilák daleko přijíždějící dvaadvacítku. Holt kvůli stylu je lidská bytost schopna lecčeho, třeba si i pěstovat zpocený nos a svět vnímat přes klapky jako kůň ze Staromáku.
My krátko/dalekozrací ale tím pádem víme, že nejsme vnímaní jako hendikepovaní a že si tu svou vadu vlastně můžeme pěstovat, za obdivu všech. Divný to svět.
Zatím odmítám být křížencem Johna Lennona a Harryho Pottera. Z unifikované kulatoobroučkové módy jsem zatím nalezla jedinou cestu – nosit čočky. Ale dejte tomu tak dva roky. Ty modré kulaté brýle mi nakonec celkem sekly. 
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/57/184400.jpg?5" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Mých 7 nejhorších módních přešlapů]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/mych-sedm-nejhorsich-modnich-preslapu/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/mych-sedm-nejhorsich-modnich-preslapu/</guid>
<category><![CDATA[ostatní]]></category>
<dc:subject><![CDATA[ostatní]]></dc:subject>
<pubDate>Sat, 28 Jul 2018 00:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[1. Skřipce, skřipce, skřipečky
Znáte to… vlasy vám všude lítají, lepí se na tvář a padají do pusy. A tak není nic jednoduššího a praktičtějšího než je stáhnout. Proto jsem si v drogerii Obchodního centra Krakov pořídila sadu malých skřipců, vysázela celé balení do vlasů v podobě svatozáře a byla šťastná, že jsem jako jediná přišla s tímto osvíceným nápadem. Kamarádky zůstaly u gumiček a sponek… a když jednu ztratily, jednoduše mi odepnuly skři...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[1. Skřipce, skřipce, skřipečky
Znáte to… vlasy vám všude lítají, lepí se na tvář a padají do pusy. A tak není nic jednoduššího a praktičtějšího než je stáhnout. Proto jsem si v drogerii Obchodního centra Krakov pořídila sadu malých skřipců, vysázela celé balení do vlasů v podobě svatozáře a byla šťastná, že jsem jako jediná přišla s tímto osvíceným nápadem. Kamarádky zůstaly u gumiček a sponek… a když jednu ztratily, jednoduše mi odepnuly skřipeček z hlavy.
2. Dioptrická skla různých tvarů, velikostí a barev
Měla jsem za sebou základku a nechávalo mě ledově klidnou, že nerozeznám číslo přijíždějícího autobusu, dokud není přímo na zastávce, a že zápis musím dělat během výkladu, protože písmena vypadají, jako by učitel vyzvracel křídu. Skutečné nebezpečí nastalo, když jsem na pravidelném tenisovém tréninku zaostřila míček až někdy mezi sítí a středovou čárou. Intuici se rozsvítila červená kontrolka, jakmile jsem překročila práh optiky, která lákala na „dioptrická broušená skla různých tvarů.“ Slabé půlkruhové a kruhové obroučky, ve kterých jsem vypadala jako spřízněná duše Harryho Pottera, mě neminuly. Vyzkoušela jsem si také plné černé obruby (podobné těm, které nosím dnes), ale pro všechny to byl tenkrát příliš velký odvaz.
3. „Boys come, boys go“
Jak je možné, že všichni tak dlouho mlčeli a schovávali pravdu, že se dá krajka využít také jinde než jen jako lem nátělníku na zimu. Spodní prádlo jsem dostávala k Vánocům nebo jsme ho kupovali v balení tři plus jedna ve smíšeném zboží. V šuplíku se mi tak hromadily pohodlné bavlněné kalhotky se 101 dalmatiny nebo s anglickými nápisy, jako je „boys come, boys go“, kterým jsem tehdy nerozuměla.
Příspěvek sdílený Laura Lippi (@laura_da_bagucci), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-05-25T07:17:55+00:00“&gt;Kvě 25, 2018 v 12:17 PDT&lt;/time&gt;
4. Zdraví až na prvním místě
„Vytáhni si ty kalhoty, ať ti nenastydnou ledviny!“ – tahle věta mi zachránila zdraví a dodnes jsem nikdy nepocítila zánět močových cest, na druhou stranu mě katapultovala mezi holky, se kterými si nikdo nechtěl zatančit ploužáka. Dneska by mi všichni hipsteři z Letné záviděli vytažené pasové džíny, do kterých jsem pro sichr zastrčila nátělník i tričko. Pomalé písničky jsem protrpěla v rohu, kam nedosáhl ani odlesk disco koule, vytažené kalhoty mi ale nebránily rozjet to s Britney na One more time.
5. Pozor na kapsáře
Doteď si pamatuji chvíli za táborovým týpím, kdy mi jedna odvážnější kamarádka řekla: „S těma kalhotama musíš něco udělat, teď přece všichni nosej bokovky.“ Bokovky byly v kurzu – končily přesně tam, kde čouhaly pánevní kosti, a nebylo radno strkat ruce do kapes. A tak jsem získala ve slevě první bokový Replaye… a táta zděšeně sepnul ruce před hrudníkem v podobě modlitby.
6. Budeš vypadat jako zpěvačka, říkali
Během dospívání jsem se naučila spoustu nových věcí – že brigáda v kavárně není takový vzrůšo, že je občas lepší ustoupit než mít poslední slovo a že vlasy mi VŽDYCKY ostříhá lépe kadeřník než dobrá kamarádka. Tahle škola ale trvala dlouho… Nestačilo, když mi ségra vzala ofinu po vzoru kubistických velikánů. Sama jsem podala nůžky na papír kamarádce, která mi sestřihala mikádo, u kterého z jedné strany vlasy končily na rameni a z druhé u ucha. Naposledy jsem svěřila své dlouhé vlasy fotografovi, který mi polovinu ustřihl u hlavy se slovy: „to si vzadu nageluješ a zbytek bude dlouhej, podobně, jak to měla ta černovlasá zpěvačka z Tatu.“
7. Začátek milénia: barvy, rapeři a emo děti
Za jeden z největších přešlapů považuji, že jsme se neřídili žádnými estetickými pravidly. Trh se roztrhl a v obchodech se objevilo tolik nových barev, střihů a materiálů, že se nám z toho točila hlava. Tak jsme s radostí kombinovali… třeba proužky s květinovým vzorem. A když jsme poprvé v rukou drželi bodýčko, zapínali jsme ho přes kalhoty.
Ke krátkým tričkům a ještě kratším kalhotám jsem si promelírovala vlasy ve třech barvách a zavěsila do uší obrovské kruhové náušnice, které mi dovolily otáčet hlavou pomalu a jen do 20 °.
Ženskost mě během jedné sezony omrzela, ostřihala jsem si ofinu, černé linky protáhla i na spodní víčka a místo Britney začala poslouchat Linkin Park a rapovat s Marpem, mezitím co jsem poprvé potáhla z cigarety u kamarádky na balkoně.
Nakonec jsem se přestala malovat úplně. Chodila jsem celý rok v žabkách a v zimě v plátěných converskách, přestože jsem občas musela naskočit do tramvaje (kterou jsem nepotřebovala), abych si zahřála nohy. Na tyhle časy vždycky vzpomínám s láskou… ale znovu bych je prožít nechtěla, stejně jako celou střední. Jedinou výhodou je, že jsem v tom nebyla sama.
Podpořte mě a napište mi, kdy jste šlápli vedle.
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/7c/184258-shutterstock1034679475.jpg?4" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Kostymérka: Beru si příklad i z bezdomovců]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/pavla-chramostova-rozhovor-stylistka-film-moda/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/pavla-chramostova-rozhovor-stylistka-film-moda/</guid>
<category><![CDATA[ostatní]]></category>
<dc:subject><![CDATA[ostatní]]></dc:subject>
<pubDate>Wed, 25 Jul 2018 00:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Zdroj: Archiv Pavly Chramostové.
Éterická, milá a plná energie, tak bych popsala Pavlu Chramostovou, stylistku, která svou zálibu v oblékání přetavila v zaměstnání. Pavla navrhuje kostýmy pro reklamy, videoklipy a krátké filmy. Jako kostymérka se podílí také na celovečerních filmech.
Pavlo, jak ses ke své profesi vůbec dostala?
Z počátku to byl jen koníček, na který mě navedl můj už momentálně manžel, který se živí jako režisér. Věděl, že se h...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Zdroj: Archiv Pavly Chramostové.
Éterická, milá a plná energie, tak bych popsala Pavlu Chramostovou, stylistku, která svou zálibu v oblékání přetavila v zaměstnání. Pavla navrhuje kostýmy pro reklamy, videoklipy a krátké filmy. Jako kostymérka se podílí také na celovečerních filmech.
Pavlo, jak ses ke své profesi vůbec dostala?
Z počátku to byl jen koníček, na který mě navedl můj už momentálně manžel, který se živí jako režisér. Věděl, že se hodně zajímám o oblečení (která žena také ne, že?), a nabídl mi spolupráci na videoklipu, který zrovna natáčel. Vyzkoušela jsem si tedy natáčení a navrhování kostýmů, což mě velmi bavilo. Dokonce mi to pomohlo vymanit se z „mizérie", kterou jsem tehdy prožívala při studiu vysoké školy. Moc mě to totiž v té době nebavilo. Momentálně mám pracovní pauzu, protože jsem na mateřské, ale už je to 5 let, co se tím živím a neskutečně mě ta práce naplňuje.
A co jsi studovala?
Arts management na VŠE v Praze. Tím, že jsem však během studia začala navrhovat kostýmy na plný úvazek, jsem školu nejdříve přerušila, a poté přestala studovat úplně. V uměleckých kruzích se mě nikdo nikdy neptal na vysokoškolské vzdělání, proto jsem neměla potřebu ji ani dodělávat. Myslím, že v tomto oboru se více cení zkušenosti než tituly.
Takže si myslíš, že škola je k tomuto oboru nepotřebná?
To si nemyslím, spíše vnímám to, že hodně lidí, co navrhuje kostýmy a tituluje se jako stylista, nikdy nestudoval oděvnickou školu. V Čechách vlastně takový obor na vysoké škole prakticky neexistuje. Ano, někdo může oponovat tím, že tu jsou lidé z textilek, ale ti většinou spíše navrhují nové modely, než aby šli dělat stylistu. Znám spoustu lidí, co se kolem filmových kostýmů pohybuje. Jsou většinou z DAMU nebo JAMU, proto jsou poměry v tomto oboru trochu uvolněnější.
Příspěvek sdílený Pavla Chramostová (@primpinpavli), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-07-04T07:45:47+00:00“&gt;Čec 4, 2018 v 12:45 PDT&lt;/time&gt;
Kde můžeme najít tvoji tvorbu?
Mám nově na Instagramu svoje portfolio pod @pavla.costumes . Na něm můžete najít ukázky mojí tvorby – z filmů, videoklipů či focení.
Co považuješ za svůj dosavadní největší pracovní úspěch?
Víš, tohle je docela těžká otázka… Každopádně můj asi největší profesní úspěch, byl ten, že jsem pracovala jako hlavní kostymérka na čínském filmu Bitva kuchařů. Hrdá jsem taky na spolupráci s Centrem 83, pro které jsem navrhovala oblečení pro jejich charitativní kalendář pro rok 2015. Oslovili totiž mladoboleslavské občanské sdružení Téma dne, kde jsem se v té době hodně angažovala. Díky tomu jsem si mohla vyzkoušet i práci s jejich klienty a byla to velmi příjemná spolupráce. (Pozn. redakce: Centrum 83 se stará o pacienty s mentálním postižením)
Focení charitativního módního kalendáře pro Centrum 83, které se stará o klienty s mentálním hendikepem
Aha, takže jsi spíše stylistka nebo kostymérka?
Práci, kterou dělám, dělím na dvě roviny. První je rovina výtvarná. To znamená, že to sama vymyslím, navrhnu a obleču. Druhou rovinou je práce kostymérská. Nejvíce pracuji na celovečerních filmech a zahraničních reklamách. Tam pomáhám kostýmy připravit pod vedením kostýmního výtvarníka ve spolupráci s týmem zkušených lidí, a posléze mám kostýmy na starosti po čas celého natáčení. Sice to není kreativní práce, ale zase si zdokonaluji základní dovednosti, které ve svém oboru potřebuji. Navíc možnost dívat se pod ruce výtvarníkům a těm největším profesionálům v oboru mi dělá velkou radost.
A která rovina tě baví více?
Obě. Nejraději pracuji na filmech a je mi jedno, jestli jako autorka kostýmů nebo kostymérka. Líbí se mi, jak kostým pomáhá vyprávět příběh, díky němu může být film věrohodný a mít tu správnou atmosféru.
Máš malého syna Teodora, budeš se chtít po mateřské k práci vrátit naplno?
Snažila jsem se moc nevypadnout z rozjetých kolejí, takže když byl Tedík ještě hodně malinký, spolupracovala jsem s manželem na projektu krátkých filmů, které se točily během karlovarského festivalu pro pivovar Lobkowitz. Nebyla jsem přímo na místě, avšak vše jsem řídila na dálku, díky tomu, že jsem tam měla svoji kostymérku. Byla jsem neustále na telefonu a říkala co obléknout a co ne. I tak mě to stálo hodně úsilí i nervů, ale dokázala jsem to tempo nějak zvládnout. Teď si proto dávám trochu pauzu a užívám si „mateřského volna” (smích).
Co tě ovlivnilo na cestě k tvému dosavadnímu povolání?
Moje máma i babička jsou velké zdoběny, jak jim říkám, a hodně mě ovlivnily právě ony. Každá je přitom úplně jiná. Máma byla vždy alternativní v oblékání, zato babička se zase strojila jako elegantní dáma. V dětství jsem buď schytala šílené batikované věci, nebo infantilní růžové oblečky. Hodně mě také fascinovaly šaty z pohádek, třeba ty z Popelky. Zásadní pro mě však jsou dějiny módy. Ty mě zajímaly a zajímají dodnes.
Focení pro book herečky Terezy Nekudové.
Dá se styl v oblékání naučit a časem pilovat, nebo může být přirozenou součástí člověka?
Ke stylu v oblékání se musí člověk časem dopracovat. Většinou je to tak, že v mládí se hledáme a pak následně i ustálíme v tom stylu, který nám je pohodlný a přirozený. Třeba na mě lidi koukají, protože kombinuji hodně vzorů, barev i materiálů. Občas to někdo okomentuje, ale teď už to tolik nevnímám.
Takže jsi se setkala s negativním ohodnocením svých outfitů?
Jednou na mě zařvala nějaká paní, že jsou mi prý vidět spoďáry, protože jsem si zrovna oblékla bílou průsvitnou sukni. Já to samozřejmě zjistila i bez ní, ale už bylo pozdě se dojít převléknout, a chtěla jsem tedy ten den rychle přetrpět, což mi ta dáma nedopřála. Celý Karlín tak věděl, že tam ty spodky prostě mám (smích).
Pak ještě na střední škole, kdy jsem měla opravdu cáklý období, že jsem nosila každou podkolenku jinou a tak. Hodně oblečení jsem si šila či vytvářela sama. Zdobila se horou barevných korálů a nosila místo kabelky takový ten papírový kufřík, ve kterém děti normálně nosily výtvarnické potřeby. Tím jsem asi své spolužáky opravdu moc neoslnila (smích). Ale díky tomu, že se nyní pohybuju víceméně v uměleckém prostředí, tak je na denním pořádku vidět lidi, kteří jsou více výrazní či extravagantně oblečení.
Z negativních komentářů si tedy nic neděláš?
Spousta lidí se obléká více pro ty druhé než pro sebe. Když si na sebe vezmu různé barvy či vzory, cítím se v tom svá a osobitá. Je to o sebevědomí daného člověka a rozhodně to není pro každého, musí to prostě dobře sednout a mně zrovna sedí tyto extravagantní kombinace.
Promo editorial pro zpěvačku Báru Machovou alias BHARA EM.
Dá se vlastně stylingem a kostýmy v Čechách živit?
Když se většinou někde zmíním, že dělám kostýmy nebo nedejbože styling, tak si většina lidí myslí, jaká to je nóbl práce, při které nic nemusím. To se ale pletou. Je to celkem makačka, hlavně v tom fyzickém podání. Běháš po place, běháš kolem modelek, chodíš po krámech, sháníš všechno možné i nemožné. Co je jediné trochu jiné, je to, že si jedeš, jak se říká, na svoje vlastní triko. Musíš si sama shánět zakázky, což občas není tak snadné a jednoduché, ale uživit se tím určitě dá.
Říkají ti něco pojmy slow fashion a udržitelnost, nebo ti nedělá problém jít do konfekce a koupit tričko za stovku?
Asi jsem zlatý střed. Určitě vnímám ten módní kolos, vnímám tlak na rychlou změnu trendů a na celkový nákup takových věcí. Je mi to většinou nepříjemné a nerada se tomu podřizuji. Snažím se při pořizování dalšího kousku dívat na to, zda danou věc unosím, což mě naučila už maminka. Zároveň však občas jdu do nějakého módního řetězce a koupím si v něm určité věci na sebe. Navíc s některými i spolupracuji, takže občas není zbytí. Hodně však skládám šatník ze secondhandů a vintage věcí, v tom se absolutně vyžívám a hledám originalitu.
Koukám na tvoji kabelku, taky vintage?
Ano, ano, tu mi dala sestřenice, stěhuje se a zmenšuje šatník. Je fakt vintage, je tvrzená a já jí přezdívám kobercovka. (Pozn. redakce: kabelka je ručně tkaná).
Umělecká tvorba Pavly Chramostové.
Jak vidíš realitu udržitelné módy přímo u nás?
U nás se pořád mluví o udržitelnosti, jenže česká realita je trochu jiná. Hodně lidí půjde a raději si koupí kabát ze Zary, než aby si pořídili dražší kabát od značek, které jsou fair traide a udržitelné. Bohužel k tomu přispívá i fakt, že jsou dražší, a tím nejsou dostupné pro všechny. Přijde mi to jako nekonečný boj nebo kruh a měl by se řešit i po této stránce věci. Navíc, spousta lidí nemá čas chodit po vintage obchodech a shánět ten perfektní vlněný kabát, co vydržel 40 let a vydrží pár dalších. I když já už jeden takový doma mám, takže kdybyste chtěly nadávat, tak Chramostová vám ho vykoupila (smích).
Taky ráda chodím do secondhandů, protože mi vadí, že půlka města má stejné oblečení, a tímto tak trochu docílím toho, že alespoň já zčásti ne. Máš to taky tak?
Víš, že mi to občas nevadí, když má někdo stejný kousek? Já si totiž pak říkám: „Jé, hele i takhle se to dá vlastně nosit!” Takže je mi to velkou inspirací. Je to taková profesní deformace (smích).
Stejně jako to, že si občas fotím třeba reálné bezdomovce, protože ve filmu oblékám i takové role a chci, aby kostým působil skutečně. Někdy je opravdu těžké herce správně obléknout, protože daný outfit nesmí rušit prostředí filmu, případně být nereálným.
Videoklip Nebe od kapely FROM, kam Pavla navrhla kostýmy.
Všímáte si stylingu ve filmech, seriálech či videoklipech? Napište nám do komentářů!
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/26/184029-zdroj-archiv-pavly-chramostove.jpg?7" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Kufr is dead. Proč mi na cesty stačí málo]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/krosna-nebo-kufr/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/krosna-nebo-kufr/</guid>
<category><![CDATA[Praktické rady]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Praktické rady]]></dc:subject>
<pubDate>Sun, 22 Jul 2018 00:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Zdroj: Pexels.com
Už to budou dva roky, co jsem začala jezdit do jihovýchodní Asie a brát si práci s sebou. Ano, kdybyste mě chtěli oškatulkovat termínem digitální nomád, zřejmě by to platilo. Práce na dálku je kapitola sama pro sebe (važme si stabilní wifi). Možná že právě kvůli balení pracovního vybavení jsem si všimla, že balím dost podobně na týden nebo na dva měsíce – aniž bych na místě potřebovala něco dalšího. A to mě nutně vede k zamyš...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Zdroj: Pexels.com
Už to budou dva roky, co jsem začala jezdit do jihovýchodní Asie a brát si práci s sebou. Ano, kdybyste mě chtěli oškatulkovat termínem digitální nomád, zřejmě by to platilo. Práce na dálku je kapitola sama pro sebe (važme si stabilní wifi). Možná že právě kvůli balení pracovního vybavení jsem si všimla, že balím dost podobně na týden nebo na dva měsíce – aniž bych na místě potřebovala něco dalšího. A to mě nutně vede k zamyšlení, co vlastně na cestách opravdu potřebujeme… a jestli se náhodou neobejdeme bez spousty oblečení i v pohodlí domova.
Chvála seznamům
Máma nás na tábory balila pomocí seznamu na papíře, já ji dodnes poslušně následuju, akorát že v moderním hávu. Moje potřeba seznamů už trochu zavání posedlostí – všechny aplikace v mobilu mi můžou vlézt na záda, ale svět by se mi okamžitě zbořil, kdybych neměla Google Keep s odškrtávacími políčky!
Mezi položkami nákupu a knížkami k přečtení najdete pochopitelně i seznam věcí na dovolenou. Právě u tohoto listu jsem si všimla, že s rostoucím počtem razítek v cestovním pasu je seznam stále stručnější.
Zrovna teď balím na týdenní dovolenou k moři a z původního štosu položek zbývá jen pár kousků. Minimalistům se omlouvám za poškození jejich pověsti… pořád toho tahám dost, konkrétně:
dvoje plavky – Tentokrát mám jeden úlovek z Wish, o kterém jsem nedávno psala, a druhý novější z Vinted (fialové plavky v celku, ještě s cedulkou z Etamu za 190 Kč)
šaty na večer – Ve stylu natáhni-a-jdi, které se dají nosit i jako sukně.
jedny kraťasy – Na přejezdy a výlety stačí, zbytek obstará sukně.
dvě tílka – V kombinaci s kraťasama zcela dostačující.
svetřík – Až mě bude do tváří pleskat svěží mořský vzduch a nabušená klimatizace.
sarong – Poslouží jako šaty na pláž, sukně nebo deka, přehoz do letadla…
čtvery kalhotky – Pokud vám nesedí počty počtu prádla na týden, vysvětlím níže.
jedny ponožky – Letadlo je zkrátka neúprosné, zmrzliny se studenýma nohama chápou.
žabky – Věřím, že přesun od bazénu k moři přežijou bez úhony.
sandály k šatům – Písek vleze dovnitř a zase ven.
klasický kapesník – Ověřeno: papírové kapesníčky nestačí na alergii a rýmu z klimošky.
Kromě sestaveného seznamu jsem úchylná ještě tím, že balím zhruba týden před odjezdem. Do zavazadla obvykle přihazuju věci postupně, jak se mi dostanou do rukou, až mám z ničeho nic zabaleno. Pokud bych si chtěla dopřát luxus, sbalím ještě džínovou bundičku a plátěné tenisky.
Nebudu kecat. Pravděpodobně neodolám.
Co mi chybí?
Až teď na posledním výletě jsem zjistila, že nemá význam nosit podprsenku. Proč se v tropech potit ještě víc, když prsa béčka zatím drží? Prostě si s sebou vezmu taková tílka, kde není vidět každý záhyb bradavky. A v případě, že někdy „nutně“ potřebuju podprdu, den předem nelezu do vody v plavkách s pevným vrškem.
Podobně to vidím i s počtem kalhotek. Kdyby tělo mohlo mluvit, nejspíš by po nošení mokrých plavek ocenilo „odvětrávání“. A pokud je potřeba vícero spodků, obětuju v polovině zájezdu 5 minut na ruční vyprání kalhotek.
Připadá vám, že mám nějak málo triček, sukní, kraťasů? Upřímně, v horku nemám vůbec kapacitu zaobírat se oblečením. Prostě popadnu, co je pro mě nejpohodlnější, takže už doma vyberu 3–4 kombinace, které v cílové destinaci točím pořád dokola. Propocené kousky stačí přeprat, opět za zlomek času.
Příspěvek sdílený loungethelatte (@loungethelatte), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-02-09T18:02:39+00:00“&gt;Čer 9, 2018 v 10:02 PST&lt;/time&gt;
Řekni mi, jak balíš
Poměrně rychle odkoukáte turistický přístup k cestování a potažmo oblečení. Podobnou optikou na turisty nahlížejí i ubytování – na jednom indonéském ostrůvku jsme narazili na hostel, kde dostanete cenu podle toho, jestli přijedete s báglem nebo kufrem. Baťůžkáři si samozřejmě zaslouží slevu.
Rozdělení lidí na batůžkáře a kufaře mi plně došlo poté, co jsem se seznámila se svým drahým. Po pár týdnech sladkých začátků odletěl do své tehdejší domoviny – na Filipíny – a když jsem tedy (zcela hormonálně zblblá) přivandrovala za ním do Manily, překvapeně na mě koukal. „To je jako všechno?,“ lapal po dechu při pohledu na moje dva batohy. Ty tehdy obsahovaly hlavně laptop a taky spoustu oblečení a zbytečností, které bych si dneska nebrala.
Časem přiznal, že se mu po mém příletu dost ulevilo. Nejen že jsem přijela s málem, ale hlavně jsem přivalila bez kufru. To by začínajícímu vztahu jistě způsobilo významnou trhlinu. Holt krosna ke krosně sedá…
Příspěvek sdílený youcant.eatmoney (@youcant.eatmoney), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-02-09T18:02:39+00:00“&gt;Čer 9, 2018 v 10:02 PST&lt;/time&gt;
Na kolečkách v písku
Po pár společných přesunech po jihovýchodní Asii mi došlo, že můj způsob balení není tak obvyklý, jak jsem původně odhadovala. Potkávali jsme totiž spoustu lidí, kteří přijeli na kratší dobu než my, přesto tahali obří skořepinový kufr. Po pár observacích se dalo tipnout, kdo do dané destinace dorazil s báglem a komu místní obyvatelé pomáhali s kufrem na kolečkách.
Je logické, že si vezmete ten typ zavazadla, který odpovídá způsobu vaší cesty. Nikdy jsem ale nepochopila, jaký má význam tahat obří zavazadlo (či dokonce dvě!) na písčitou pláž, ze které se čtrnáct dní nehnu. Aby se tam vešel fén??
Připadá mi, že jednak nejsme zvyklí rozmýšlet dopředu a jednak se neumíme spokojit s málem – jak o dovolených, tak při nákupech. Pak se táhneme přes kus planety s hromadou hadrů, které si zase povezeme zmuchlané zpátky.
Příspěvek sdílený itmee_crossley_ (@itmee_crossley_), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-02-09T18:02:39+00:00“&gt;Čer 9, 2018 v 10:02 PST&lt;/time&gt;
Musí to mít značku!
Investice do sociálního statusu pochopitelně něco stojí, a to bez ohledu, ke které skupince patříte. Batohy Osprey určitě NUTNĚ potřebují všichni, kdo vyrazili na svůj první trip bez rodičů a chtějí vypadat jako správný cestovatel. Záhadou jsou pro mě taky značkové kufry Samsonite, s jejichž popularitou (a cenou) jsem se zatím nesžila. Zejména proto, že můj jediný no-name kufr střední velikosti drží už 15 let.
Příspěvek sdílený travelstoremiami (@travelstoremiami), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-02-09T18:02:39+00:00“&gt;Čer 9, 2018 v 10:02 PST&lt;/time&gt;
Kurz vyhazování oblečení
Myslím, že dlouhodobé cesty se na člověku nakonec podepíšou podobně jako stěhování – pokud takovou akci absolvujete třikrát za sebou, zbavíte se všech nepotřebných věci. Minimalizace funguje fyzicky i mentálně. Naučíte se pracovat s tím, co máte k dispozici. Ty dvoje kalhoty a patero triček vám vyzmizíkují z hlavy obsah vašeho šatníku. A tak jsem při návratu z 3měsíční cesty téměř zapomněla, co mě čeká v mých vlastních poličkách.
Nutno říct, že příjemné shledání s oblíbeným spodním prádlem a halenkami trvá dodnes. Zato věci, které jsem nenosila první dva týdny, putovaly pryč. Několik z nich tam nechávám, protože z podovolenkové velikosti 36 se vždy navracím do domácí osmatřicítky.
Skořepinový kufr je v mém případě naprostá zbytečnost, protože se pokaždé sbalím do 8–10 kilogramů… a protože doma odmítám skladovat obří zavazadlo 300 dní v roce.
Můžete namítnout, že jako bezdětné kuře ještě netuším, kolik místa zaberou pleny a věčné pobrindané oblečení. To se jí to hraje na minimalistku! Na svých kamarádkách ale vidím, že je každý svého balení strůjce. Zatímco jedna naplní celé auto, druhá si sbalí batoh, manduku a vyrazí klidně vlakem.
Příspěvek sdílený coveredgoods (@coveredgoods), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-02-09T18:02:39+00:00“&gt;Čer 9, 2018 v 10:02 PST&lt;/time&gt;
Z krosny zpět do kufru
Cestování nakonec ovlivnilo nejen balení, ale i mé nákupy. Do šatníku nejraději vpouštím univerzální kousky, které se dají nosit na mnoho způsobů a různé příležitosti. Pokud si danou věc s chutí obleču do kanclu/na jógu/do letadla/na pláž, má v mých poličkách zelenou.
Příští týden vyrážím jako za mlada na dovolenou s mámou. Krosna zůstává doma, minimalistickou bagáž tedy sbalím do svého vyžilého kufříku a zcela si odpustím, že tentokrát přesáhnu 10 kilo. Papírové knihy jsou totiž to jediné, co si v batohu nedopřeju.
Po těch letech zmačkaných věcí v krosně se zase těším do kufru. Bude to taková ta pohodlná líná dovolená. Dvě ženský, aspoň jedno frapé denně a odškrtané položky na našich seznamech.
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/9e/184090-zdroj-pexelscom.jpg?9" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Do deště stylově: A jde to vůbec?]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/rozhovor-michaela-capkova/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/rozhovor-michaela-capkova/</guid>
<category><![CDATA[Návrháři a značky]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Návrháři a značky]]></dc:subject>
<pubDate>Sat, 14 Jul 2018 00:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Mohlo by se zdát, že se v létě tohle téma nehodí, ale venku v posledních dnech nebylo zrovna prázdninové počasí, viďte? Když jsem nedávno došla domů promoklá na kost, řekla jsem si, že bych si měla pořídit něco, co mě před deštěm ochrání. Kromě deštníku se nabízela pláštěnka, tak jsem trochu zabrouzdala po internetu, abych zjistila, zda je možné pořídit takovou, která splní účel a ještě bude vypadat dobře.
Bohužel se ukázalo, že výrobci od méh...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Mohlo by se zdát, že se v létě tohle téma nehodí, ale venku v posledních dnech nebylo zrovna prázdninové počasí, viďte? Když jsem nedávno došla domů promoklá na kost, řekla jsem si, že bych si měla pořídit něco, co mě před deštěm ochrání. Kromě deštníku se nabízela pláštěnka, tak jsem trochu zabrouzdala po internetu, abych zjistila, zda je možné pořídit takovou, která splní účel a ještě bude vypadat dobře.
Bohužel se ukázalo, že výrobci od mého dětství příliš nepokročili. Hned jsem si proto vybavila, jak jsem tenhle druh oblečení v době školních výletů neměla ráda. Už jenom to šustění kapuce, kvůli kterému neslyšíte ani vlastní myšlenky, mě vytáčelo. Bakelitový kabátek obvykle divoké barvy mi přišel nejen nervy drásající, ale také neslušivý… a to jsem v té době nosila pestrobarevné elasťáky a trika s třásněmi, takže se o mém raném módním cítění dá právem pochybovat.
O level výš jsem se posunula před dvěma lety v Amsterdamu. Než jsem tam odjela, dostala jsem od jedné firmy plastovou kuličku na klíče, která skrývala pláštěnku. Velice důmyslné, ovšem igelitka s kapucí a dvěma otvory na ruce nebyl zrovna model, o němž by se psalo ve Vogue. Připomněla jsem si ale heslo, že se darovanému koni nemá koukat na zuby, a klíčenku si s sebou vzala. Když jsem pak přes hodinu čekala v dešti frontu do Domu Anny Frankové, byla jsem za ni nakonec ráda. Holt jsem chvilku nehonila parádu, jak říká babička, a stala se zástupkyní módního pekla. Stydící se, ale suchou (dokud jsem ten igeliťák omylem neprotrhla a nezatékalo mi pod něj).
Potíže s pláštěnkami zažívá i další generace
I jako matka se potýkám s pláštěnkovými strastmi. Svou tříletou dceru jsem vybavila dvěma pláštěnkami. Žlutou odmítá, protože prý smrdí. Fialovou nosí ráda… i když smrdí úplně stejně. V záchvatu mateřské snahy jsem se jednou pokusila najít elegantnější řešení a koupila jsem nádherný puntíkatý pršiplášť. Jasně, vrchní vrstva byla také z umělohmotného materiálu, ale nezapáchala a byla podšitá příjemně hřejivým fleecem. Byl to model hodný malé dámy, která si vyšla v nepříznivém počasí. Že je někde chyba mi došlo až doma… u kabátku nebyla kapuce. Takže jsme se pokorně vrátily zpět k fialové pláštěnce.
U dítka je problém vyřešen, já obvykle moknu (protože deštník nosím zásadně v dny, kdy nakonec neprší). Pláštěnka se asi součástí mého šatníku nestane, na druhou stranu mě nedávno na Facebooku překvapilo, že může být předmětem módních designérů. Vyskočil mi tam totiž článek sdílený Michaelou Čapkovou, která dosáhla úspěchu s pláštěnkami vyrobenými ve spolupráci s tradiční českou značkou Fatra Napajedla (já od Fatry měla modrého slona a vy?). Za ně získala ocenění Excelentní design v Národní ceně za studentský design a v roce 2017 byla nominována v kategorii Módní designér roku v Cenách Czech Grand Design.
Tak jsem se na vznik pláštěnek Michaely zeptala…
Jaké to je být uměleckým designérem pláštěnek?
Odpovídá módní návrhářka Michaela Čapková.
Michaelo, momentálně je vaše jméno spojeno s firmou Fatra Napajedla a značkou Baťa, s níž jste k pláštěnkám vytvořila nepromokavou obuv. Jak taková spolupráce vypadá?
Moc si vážím podpory každé české společnosti, která je ochotna navázat spolupráci. Každá taková spolupráce je odlišná a přináší nové impulsy. U Bati je to zajímavé v tom, že vidíte českým obuvníkům vznikat pod rukama vaši obuv. Pocházím ze Zlína – obuvnického města – a tahle kategorie je pro mne citlivým osobním tématem. Ve Fatře bylo zase skvělé ohmatat si práci se zcela novým materiálem a technologií.
Pláštěnky nejsou zrovna častým designérským předmětem. Jak ty vaše vznikly?
Kolekce pláštěnek SOULMATES vznikla vloni jako moje bakalářská práce na UMPRUM v ateliéru Liběny Rochové. Koncept vychází z dialogu mezi produktovým designem a volným uměním. Konkrétně je kolekce volnou interpretací nafukovacích hraček a jiných předmětů od Libuše Niklové, které pro Fatru Napajedla v 50. letech navrhovala. Nešlo mi tedy v kolekci o vyvinutí funkčního produktu, ale spíše o umělecký objekt v oděvní formě. V současné době ale začínám pracovat na nové kolekci a mám v plánu posunout koncept k funkční kolekci.
Co vy a pláštěnky? Nosíte/nenosíte?
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/05/183933.jpg?5" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Emilio Pucci: Sportovec, který navrhl slavné kalhoty]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/slavne-postavy-mody-emilio-pucci/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/slavne-postavy-mody-emilio-pucci/</guid>
<category><![CDATA[Návrháři a značky]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Návrháři a značky]]></dc:subject>
<pubDate>Mon, 09 Jul 2018 00:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Fotografie Toniho Frissela proslavená v Harper’s Bazaar, první Pucciho kolekce a model z pozdějších Pucciho návrhů. Zdroje zleva: www.home.emiliopucci.com, www.designerchildrenswear.com, www.vogue.com
Slavným pouze náhodou
V klidné krajině zasněženého Zermattu, ve které se Emilio rozhodl po válce trávit čas jako lyžařský instruktor, nikoho ani nenapadlo pomýšlet na módní výstřelky. Když ale jednoho dne přišel na svah v novém modelu, který byl ...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Fotografie Toniho Frissela proslavená v Harper’s Bazaar, první Pucciho kolekce a model z pozdějších Pucciho návrhů. Zdroje zleva: www.home.emiliopucci.com, www.designerchildrenswear.com, www.vogue.com
Slavným pouze náhodou
V klidné krajině zasněženého Zermattu, ve které se Emilio rozhodl po válce trávit čas jako lyžařský instruktor, nikoho ani nenapadlo pomýšlet na módní výstřelky. Když ale jednoho dne přišel na svah v novém modelu, který byl revoluční nejen zpracováním, ale také pohodlností, získal obdiv. Známí Emilia prosili, aby jim podobný outfit ušil, a činili tak čistě pro vlastní pohodlí. Fotograf amerického vydání Harper’s Bazaar – Toni Frissel však v modelech viděl víc než praktičnost. Právě díky jeho fotografii dámského lyžařského outfitu se vše změnilo a Emilio Pucci mohl začít svou slavnou kariéru.
Šaty z 50. let, kolekce z londýnského týdne módy a návrh plavek z ostrova Capri. Zdroje zleva: www.home.emiliopucci.com, www.fashion.mam-e.it
Nová elegance sportu
Pucci se narodil roku 1914 do poměrně bohaté italské rodiny, a tak bylo pravděpodobné, že ať už by si vybral jakoukoli profesi, vždy by se nad vodou nějak udržel. Možná se i proto rozhodl cestovat, naučil se několik jazyků a pak teprve vystudoval a začal se věnovat lyžování.
Jeho život narušila druhá světová válka, ve které sloužil jako letec. Nakonec mu ale také něco dala – ideální podmínky pro začínající podnik. Po nadšení, které následovalo uveřejnění fotografie, vydal Pucci o tři roky později (1950) hotovou kolekci sportovního oblečení. První návrhy přinášely dnes již známou sportovní eleganci, která ale tehdy byla úplnou novinkou. V černo-bílé kombinaci navíc působila luxusně.
Pucciho symboly
Stačí i letmý pohled na Pucciho pozdější kolekce, aby bylo jasné, že u dvou barev návrhář rozhodně nezůstal. Láska k cestování, rušné ulice Itálie a pestré břehy Středozemního moře ho brzy inspirovaly k živějším návrhům. Zvlášť velký vliv na něj měl pobyt na ostrově Capri, na kterém navrhl slavné kalhoty v tříčtvrteční délce, později známé právě jako capri. Staly se symbolem 50. let, podobně jako lehké a zdobené šátky omotané kolem perfektních účesů.
Ivy Nicholson vyfocená v capri kalhotech na ostrově Capri, Pucci a jeho modelky ve slavných šátcích, návrh z konce 50. let, zdroje zleva: www.primadarling.com, www.theredlist.com
Jeho modely milovala i božská Marilyn
Pucciho barevné vzory se největší oblibě těšily v 60. letech. S příchodem hippies, nespoutanosti a odklonu od všeho strohého se není čemu divit. Na tehdejších kolekcích byla patrná inspirace romantickými vzory i historií. Jejich sláva došla i do takového bodu, kdy se Emilio musel na své oblečení začít podepisovat, aby zamezil kopírování. Ve světě módy si tak získal přezdívku „The Prince of Prints“. Jeho tvorbu začaly pravidelně nosit hvězdy, jakými byly Twiggy, Elizabeth Taylorová a Marilyn Monroe. Právě poslední jmenovaná zbožňovala jeho návrhy nejvíc a v jednoduchých zelených šatech od svého oblíbeného návrháře byla také pohřbena.
Během následující let se Pucci projevil nejen jako schopný návrhář, ale také podnikatel. Začal prodávat řady parfémů, spodního prádla i povlečení. Navrhl také uniformy pro Braniff, známou americkou leteckou společnost, což byl v té době další revoluční krok. Některé z jeho návrhů pak na konci 60. let ve zmenšené verzi nosila i panenka Barbie.
Jedny z nejslavnějších Pucciho šatů, slavná modelka Veruschka oblečená do šatů od Pucciho, Marilyn v modelu od svého oblíbeného návrháře, další kousek z dílen Emilia Pucciho. Zdroje zleva: www.pleasurephoto.wordpress.com, www.houseoflenora.com, www.pollyt
Boj o trůn
Po úmrtí Emilia převzala v 90. letech značku na osm let jeho dcera Laudomia Pucci. Později ji prodala větší společnosti – Louis Vuitton Moët Hennessy. V pozici kreativního ředitele se od té doby vystřídalo několik návrhářů, mezi nimi také Christian Lacroix. Slavný módní dům však momentálně navrhuje bez ředitele – už dvě sezóny po sobě. Na to, kdo nastoupí na místo slavného Pucciho – a zda je to vůbec možné – si tak budeme muset ještě počkat.
V poslední podzimní kolekci návrháři zručně spojili Pucciho lásku pro barvy a atmosféru nadcházejícího podzimu. Naopak je jim vytýkaná nepovedená kombinace vzorů, která postrádá původní lehkost.
Dva návrhy od Christiana Lacroixe pro módní dům Pucci a dva modely z poslední podzimní kolekce 2018. Zdroj: www.vogue.com
Znáte práci Emilia Pucciho? Líbí se vám jeho návrhy, nebo upřednostňujete jiný styl?
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/ad/183552-pucci-ve-sve-dilne-zdroj-wwwhouseoflenoracom.jpg?5" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Nákup na Wish: Jak jsem fatálně pohořela]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/svadleny-vs.wish/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/svadleny-vs.wish/</guid>
<category><![CDATA[Nákupy]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Nákupy]]></dc:subject>
<pubDate>Tue, 03 Jul 2018 00:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Znáte aplikaci Wish? Slibuje levné kousky – od plavek přes šaty po kosmetiku a domácí potřeby. Ceny až neskutečně směšné… Tahle podezřelá appka na mě dlouho cílila na Facebooku. Celé týdny jsem zůstávala imunní vůči všem šatům a tričkům za stovku… až jsem si ji nakonec bláhově nainstalovala. V práci se nikdo neměl k napsání popisného článku, jak nakupovat na Wish, a tak jsem se „obětovala“ a objednala si pár kousků. Mými úlovky se staly plavky...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Znáte aplikaci Wish? Slibuje levné kousky – od plavek přes šaty po kosmetiku a domácí potřeby. Ceny až neskutečně směšné… Tahle podezřelá appka na mě dlouho cílila na Facebooku. Celé týdny jsem zůstávala imunní vůči všem šatům a tričkům za stovku… až jsem si ji nakonec bláhově nainstalovala. V práci se nikdo neměl k napsání popisného článku, jak nakupovat na Wish, a tak jsem se „obětovala“ a objednala si pár kousků. Mými úlovky se staly plavky, krajkově vypadající spodní prádlo a šedé maxi šaty. Celková cena včetně dopravy cca 500 Kč.
Každé zboží má svou vlastní tabulku velikostí, přesto jsem radši zvolila vždy o velikost větší. Přece nejsem žádné béčko a nenechám se napálit na asijské pidivelikosti, že ano?
O měsíc později začaly chodit balíčky do schránky… a já zpytovala své eko svědomí.
Tyto kousky mě nalákaly ke koupi. S výsledkem se ztrapňuji níže v textu.
Plavky: Sprostý vršek
Jako první dorazily plavky. Vzorek odpovídal fotce a i barvy se mi naživo moc líbily, spodek mi dokonce vcelku seděl. Zato podprsenka plavek dopadla o dost hůř. Košíčky odstávají ze strany, zatímco prsa v dekoltu nedrží… ideální pro poprsí ukazující do protějších světových stran. Vršek má kupodivu nastavování ramínek, jenže na úkor šňůrky mezi lopatkami, tím pádem neustále leze nahoru – a já si opět připadám jako v deseti letech, kdy jsem si vyvzdorovala dvoudílné plavky.
Po chvíli zkoumání mi došlo, že se švadlena opravdu vtipně sekla. Zatímco původní vzor kosočtverců vede horizontálně, na jednom prsu směřuje na vertikálu. Na české poměry vcelku odvážné, co myslíte?
Obrázek, který mě nalákal versus realita. I když to nevypadá kvůli mému foto neumu, barva odpovídá.
Spodní prádlo: Sen čínských mužů
Krajkové spodní prádlo dopadlo 50:50, ale tentokrát ve prospěch podprsenky. Na moje béčka sedla velmi dobře, nikde nic neodstává a i podle reakce doma (ehm, ehm) vypadá pěkně. Poprsí ve své přiměřené velikosti/malosti drželo obstojně. Dolní díl by však posloužil panenkám Barbie k vyvěšení na stožár svého domečku. Látky na zakrytí ohanbí má sice habaděj, jenže přes téměř nepružící pásky nemám šanci se do nich nasoukat. Do údajné velikosti M bych se vešla leda v těch zmíněných deseti letech (kdy bych v takovém prádle neměla co pohledávat!).
Ten nepoměr vršku a spodku byl až děsivý… a říkám si, že se ve fantazii čínských „návrhářů“ musí odrážet léta sledování animovaného porna, nikoliv obraz skutečných ženských velikostí.
A samozřejmě kvalitním materiálům zdar! Po vyprání nošeného vršku na 30 °C se nedá ignorovat ta vytahaná látka… Když to sečtu, mám vcelku jasný argument, proč investovat do dražšího lokálního spodního prádla.
Vršek se po vyprání zkroutil. Spodek jsem ani nezkoušela, nebylo jak…
Šaty: Odstín, který neexistuje
Poslední Wish pokus dorazil vzápětí. Bohužel (nebo naštěstí) si neumím představit odstín pleti, které by slušela světlá hnědošedobéžová. Na omak bylo jasné, že matroš sotva přežije praní na třicet bez žmolků a posunutých švů. Velikostí M jsem se pochopitelně přecenila, v takovém střihu bych potřebovala XL. Šaty dopadly tak tragicky, že jsem je ani nefotila a ještě ten den skončily v kontejneru na textil… odkud ho nejspíš taky vyřadí a spálí.
Eko-kocovina jako výsledek
Rozporuplná objednávka pochopitelně dostihla mé svědomí. Kvůli těmhle třem zázrakům vypravili tři letadla? Kvůli tomu někde sedí čínská švadlena v továrně a dře za pár šupů 15 hodin denně? Můj nákup byl jedním z těch, které podporují obrovskou a nekončící spotřebu VŠEHO!
Zařekla jsem se, že příští oblečení už kupuju pouze od české švadleny – což jsem po několika týdnech opravdu udělala, a to když jsem sháněla oblečení na jógu a tancování. Zaujalo mě krásné tričko se tříčtvrtečními netopýřími rukávy za přijatelných 850 Kč (značku nepovím, protože byste mě nařkli z reklamy – kdo googlí, najde).
Těšila jsem se, jak zazářím v malinové barvě a díky univerzálnosti trička budu elegantní v tanečním sále i v open-officu… načež jsem si ho při druhém nošení pokecala olivovým olejem. Filuta, nepustil ani po drhnutí jarem či mýdlem s jelenem.
Když mi došlo, kolik korun jsem tím pádem investovala za trochu lepší domácí triko, bylo to k vzteku. Seznam použitých vulgarismů byl ten den velmi pestrý… Když se dostavila fáze proc-jsem-si-ja-blba-kupovala-tak-drahy-triko, podívala jsem se na cenu podobného kousku na Wish. To byla přesně ta chvíle, kdy jsem se zase uklidnila. Protože nechci, aby moje blbost ovlivnila další moje chování.
Nebudu machrovat – chvíli jsem váhala, že bych to triko koupila z „ryze akademicko-pracovních důvodů“, tedy abych měla pro tento článek srovnání. Nicméně se domnívám, že bojkot další objednávky a odinstalování Wishe mi vřele odsouhlasíte.
Podobné halenky seženete za pár dolarů, respektive něco málo přes stovku…
Big city life
Se skleslou hlavou však přiznávám, že se pořád učím nakupovat. a nejspíš to potrvá do té doby, než se odnaučím být prase a začnu lépe pečovat o svoje věci. Nákup na Wish a pocintané triko mi zas jednou připomněly, v jakém luxusu žijeme a jak šílená naše spotřeba je. Máme možnost si vybrat, jestli chceme šaty od české švadleny z kvalitního materiálu, nebo rychlokvašku z čínských hal.
Těžko je mi hlavně z toho, že na první pohled nemám šanci poznat skutečnou cenu oblečení (pokud firma nemá nějaký certifikát, že je fair trade, bio, eko atd…) Sice intuitivně chápu, že tričko za stovku prostě nedává ekonomicky smysl, jenže podobný kousek dražší o pár stovek má zřejmě stejnou výrobní hodnotu jako právě onen šunt na Wishi. A nevinná cedulka 100% bavlna může skrývat dost ošklivé postupy a pohnuté lidské příběhy.
Zvládne tohle rozlišovat běžný spotřebitel jako já? A ještě hůř – zvládne podle toho volit své nákupy s rozvahou a selským rozumem? To je podle mě to pravé módní peklo.
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/37/183701-shutterstock1043490175fotor.jpg?4" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Baculky poráží andílky: Kila mohou do reklam]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/anorekticke-modelky-mizi-z-kampani-i-prehlidkovych-mol/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/anorekticke-modelky-mizi-z-kampani-i-prehlidkovych-mol/</guid>
<category><![CDATA[Jak na šatník]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Jak na šatník]]></dc:subject>
<pubDate>Tue, 26 Jun 2018 00:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Ještě nedávno se na molech a v reklamních kampaních ukazovala hlavně mladičká děvčata kost a kůže. Například přehlídky Gucci a Dior bývaly pověstné svými příliš štíhlými modelkami a až po vlně kritiky byli majitelé těchto značek donuceni ke změně. Nyní tedy modelky musí mít minimálně velikost 34 a dámské oblečení nesmí předvádět dívky mladší 16 let. No i tato pravidla jsou k zamyšlení, že?
Naštěstí se karta pomalu obrací a konečně je opět raže...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Ještě nedávno se na molech a v reklamních kampaních ukazovala hlavně mladičká děvčata kost a kůže. Například přehlídky Gucci a Dior bývaly pověstné svými příliš štíhlými modelkami a až po vlně kritiky byli majitelé těchto značek donuceni ke změně. Nyní tedy modelky musí mít minimálně velikost 34 a dámské oblečení nesmí předvádět dívky mladší 16 let. No i tato pravidla jsou k zamyšlení, že?
Naštěstí se karta pomalu obrací a konečně je opět ražena ženskost. Mnohé modelky, herečky i blogerky ukazují, že dokonalost není reálná, a nebojí se přiznat strie, celulitidu a třeba ani povadlou kůži na břiše.
Osobně tuhle změnu společenského pohledu vítám s radostí. Sama mám sice 45 kilo i s postelí, ale rozhodně to nevnímám jako něco krásného. Naopak. Přála bych si pravé ženské tvary. Ovšem příroda ke mně v tomto směru nebyla právě štědrá.
Bývalo hůř. Když se vrátím o deset let zpátky, i tahle váha se mi zdála příliš vysoká a jako další metu jsem si nastavila 38 kilo. Dosáhla jsem jí… a pak si téměř tykala s řadou doktorů. To je ale dlouhý příběh a rozhodně za můj stav nemohly superštíhlé modelky. Nicméně procházení časopisů s vyretušovanými kráskami mému náctiletému sebevědomí nijak neprospívalo.
Navíc tou dobou začaly být v módě sociální sítě. S kamarádkou jsme trávily hodiny výběrem toho správného modelu (bokovky a krátký „topíček“), líčením (černé spodní linky, slepené řasy tunou řasenky a třpytivý lesk na rty) a nacvičováním dokonalých póz. Následně jsme pečlivě volily nejlepší záběr. Pokud jsme na fotkách byly obě, bylo to složité. Když jedna měla pocit, že jí to tam sluší, druhá ve svém případě rozhodně nesouhlasila. Po třech hádkách a stém projití desítek fotek výsledek k dokonalosti dotáhly závěrečné úpravy v počítači, které sestávaly z přepálení světel, což zaručovalo značné vyhlazení pleti a zvýraznění očí. No a mohlo se s fotkou hrdě na facebook. To byly starosti, že?
Jenže… my jsme chtěly vypadat jako dámy v časopisech a reklamách. Přály jsme si být dokonalé a nedocházelo nám, že ona dokonalost je uměním profesionálních vizážistů, fotografů a grafiků.
Zrádný instagram
Čas plyne a sociální sítě jsou čím dál víc součástí našich životů. Právě třeba instagram realitu často opomíjí. Přeci jen: vyfotíte se přes aplikaci, na fotku hodíte nějaký ten filtr… a dílo je dokonáno. Pupínek, vrásky, ďolíčky na stehnech a dokonce taky kila navíc – všechno jde skrýt a tvářit se ve stylu „Takhle dokonalá jsem už ráno vstala.“
Naštěstí se konečně blýská na lepší časy. Změna začala postupně. Sem tam se nějaká celebrita ukázala na internetu bez make-upu. Naše srdce zaplesala a někdo se škodolibě zasmál, že přece jen jde o normálního člověka. Postupně se hvězdy nebály přiznat i špíčky a jiné nedokonalosti. A pak se do toho vložily blogerky (alespoň některé). Na instagramu se díky nim objevují skutečné fotky, bez příkras a retuší.
Úspěch mají také plus size modelky, jakou je třeba Saffi Karina. Popravdě… v případě řady z nich jde prostě o krásné ženy s normální postavou, módní průmysl je ale považuje za plnoštíhlé. Nezbývá než doufat, že se právě z nich stane spíš klasika než výjimka.
Příspěvek sdílený ????S A F F I (@saffi_karina), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-02-09T18:02:39+00:00“&gt;Úno 9, 2018 v 10:02 PST&lt;/time&gt;
Značky mění strategii
Kult krásy se postupně mění a navrací se o několik dekád zpět, kdy za krásnou byla považována skutečná žena, nikoliv nereálný sen, jemuž se přiblížila jen hrstka vyvolených. Marketingová oddělení některých značek s oděvy zareagovala a do reklamních kampaní najala dívky, které nemají 90:60:90. Konečně nám tak není předhazováno, že tahle čísla jsou dogmatem krásy. Třikrát hurá!
Příspěvek sdílený H&amp;M (@hm), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-05-01T15:00:12+00:00“&gt;Kvě 1, 2018 v 8:00 PDT&lt;/time&gt;
Andílci neprodávají
Příkladem, kde se trend „normálních holek“ ještě neprojevil, je značka Victoria's Secret. Už v loňském roce se začalo psát o poklesu tržeb tohoto světoznámého výrobce spodního prádla. Dokonalí andílci jsou sice nádherní, ale realitě běžné ženy rozhodně neodpovídají. Když si pak minikalhotečky VS oblékne někdo, kdo nemá velikost nula, vypadají poněkud… jinak.
Příspěvek sdílený Victoria's Secret (@videovictoriassecret), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-06-25T13:23:53+00:00“&gt;Čen 25, 2018 v 6:23 PDT&lt;/time&gt;
Krása ženy netkví ve 40 kilech
To značka Curvy Kate na to jde úplně jinak. Prádlo ukazuje na modelkách, které její zákaznice vystihují. Takže ne na ženách, co si po celý den vystačí s třemi kolečky mrkve.
Co se týká poprsí, nemůžu moc soudit, protože vlastním zhruba mínus A a dokonce ani v těhotenství jsem se přes B zřejmě nepřehoupla. Nicméně povolala jsem při vytváření tohoto článku ke konzultaci obdařenější kolegyni, s níž jsme porovnaly nabídku Victoria's Secret a Curvy Kate. Nejvíc ji u první značky zaujala tenká ramínka. Od srdce se zasmála představě, že by je měla nosit při své velikosti E. Na první pohled je znát, že Curvy Kate mnohem více odráží potřeby a požadavky běžných žen na padnoucí spodní prádlo.
Příspěvek sdílený curvykate (@curvykate), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-06-01T14:04:04+00:00“&gt;Čen 1, 2018 v 7:04 PDT&lt;/time&gt;
V boji za normální holky
V Čechách máme velkou bojovnicí za reálné zobrazování žen. Je jí Kristýna Dolejšová, která se svým projektem Za normální holky poukazuje na škodlivost nesprávného vnímání sebe samotných i toho, co je nám předkládáno sociálními sítěmi a mediálními kampaněmi. V jeho rámci také vydala knihu Bez filtru, jejíž část výtěžku jde na podporu činnosti neziskovky Anabell, která pomáhá dívkám s poruchami příjmu potravy.
Příspěvek sdílený Láska(vý) projekt by KRISTYNA (@zanormalniholky), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-06-21T13:43:58+00:00“&gt;Čen 21, 2018 v 6:43 PDT&lt;/time&gt;
Ewa Farna vs. bulvár
Zpěvačka Ewa Farna patří k českým celebritám, které svou postavou vzbuzují pozornost. Bulvár ji nejednou nesmyslně označil za korpulentní (a mnohdy i hůř). Ewa má evidentně pisálky drbů na háku a nechybí jí nadhled a zdravé sebevědomí, protože její odpovědí byla písnička Mám boky jako skříň.
                         postLoader.add(function(){                              videoIdnes({                                    type: „youtube“,                                        writeTo: „video-youtube-66aba324d142be18aeebc27baba29807“,                                      data: „1Z4cPBpJiWc“,                                    timeStartSec: „0“,                                      image: ""                               });                     });             
Změnu ve vnímání ženské krásy vítám také jako máma malé holčičky. Přeju si, aby neměla marketingem zkreslený pohled na to, jak má žena vypadat, a také aby si věřila a měla se ráda taková, jaká je. A co vy? Sledujete společenskou proměnu a co váš boj s vlastním sebevědomím? Dejte vědět do komentářů.
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/77/183535-shutterstock357754916fotor.jpg?4" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Přešíváme, látáme a staré oblečení oživujeme]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/jak-funguje-upcycling-v-cechach/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/jak-funguje-upcycling-v-cechach/</guid>
<category><![CDATA[Jak na šatník]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Jak na šatník]]></dc:subject>
<pubDate>Fri, 22 Jun 2018 00:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Moje babička měla několik šuplíků plných drobností, které pak používala ke spravování oblečení. Nebylo v tom to, že by chtěla za každou cenu ušetřit (no… i když taky trochu), tohle chování jí bylo vlastní. Nechápala, proč by měla něco, co ještě může dobře posloužit, vyhodit a nahradit novým. A i když jsem to jako puberťák nikdy nechápala, dnes jí ve svých třiceti letech musím dát za pravdu.
Sama jsem si pořídila krabici, ve které schraňuju nit...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Moje babička měla několik šuplíků plných drobností, které pak používala ke spravování oblečení. Nebylo v tom to, že by chtěla za každou cenu ušetřit (no… i když taky trochu), tohle chování jí bylo vlastní. Nechápala, proč by měla něco, co ještě může dobře posloužit, vyhodit a nahradit novým. A i když jsem to jako puberťák nikdy nechápala, dnes jí ve svých třiceti letech musím dát za pravdu.
Sama jsem si pořídila krabici, ve které schraňuju nitě, knoflíky a kousky látek. Tahle fáze mi jde dobře, s tou další je to pořád trochu horší. Když se dám do šití nebo spravování něčeho roztrženého, skóre šití a párání se dostává i k hodnotám 60:40. Moc mi to nejde, ale babička říkala, že to chce trénink, cvik a trpělivost. Takže trénuju, procvičuju a nehorázně se u toho vztekám.
Zdroj: UfaBizPhoto / Shuttestock, Inc.
V kruhu rychlé módy
Současnost ovšem obecně nahrává jinému chování. Považujeme za přirozené, že když se něco poničí, zaběhneme do jednoho z obchodů, doneseme si náhradu a staré vyhodíme. Stáváme se tak jedním z nejvýznamnějších článků začarovaného kruhu rychlé módy. Jeho vzorec je jasný: lacino ušít → prodat (za neodpovídající cenu) → nechat spotřebitele chvilku nosit (však ono se to na něm beztak brzy rozpadne při té „kvalitě“ → natlačit nový trend → lacino ušít → prodat… a tak pořád dokola.
Pryč je kvalitní zpracování a materiály, které vydržely dlouhé roky. Za těmi musíte přímo k pečlivě vybraným tvůrcům, v běžných konfekcích je budete shánět jen velmi těžko. Věci se ničí rychleji a my je navíc nemáme snahu zachraňovat.
Podívejte se, jak to chodí v tzv. rychlé módě v 5 dokumentárních filmech
I když… poslední dobou se rozmáhá zajímavý trend. Do našich slovníků a chování se dostávají recyklace a nověji také upcyklace. V případě druhého jmenovaného má jít dokonce o nový životní styl.
Slovo upcyklace poprvé použil Reiner Pilz (z technologické společnosti Pilz GmbH) v roce 1994 v článku pro noviny Salvo. V něm psal o tom, že potřebná je taková podoba recyklace, která přinese vyšší hodnotu – tedy upcyklace.
Mohlo by se zdát, že upcyklace je teď novou zálibou hipsterské mládeže, která se svým přešívaným oblečením bude pyšnit na instagramu a razit tolik moderní provolávání, ať všichni chráníme planetu. A vlastně se to nejenom zdá, ale je to i tak trochu pravda. Nicméně na chuť jí přicházejí třeba také maminky, mezi které se vrací usedání k šicím strojům. A je to fajn! Upcyklace rozhodně není nepraktický trend bez vyššího smyslu. Tak snad bude trvat co nejdéle…
Ráda procházím stánky tvůrců na trzích a různých akcích zaměřených na módu. Někdy se tam totiž dá narazit na opravdu kreativní lidi, kteří svoji práci dělají s láskou a úctou k zákazníkům. Proč úctou? Protože co jiného než neúcta je to, co nám předkládají obchodní řetězce? Opravdu si nezasloužíme víc než křivé švy a materiál, který se nehodí ani na vytření podlahy?
Chtějme nosit (a nosme) pečlivě zpracované a kvalitní oděvy, které se nebudeme muset bát dát do pračky a které po roztržení opravíme anebo pokud jste na tom s šitím podobně jako já: necháme opravit šikovnou maminkou nebo švadlenou.
A čí tvorba stojí za pozornost? Mám pro vás tři tipy…
TVORBOU: Upcyklace jako směr
U TVORBOU mě baví, že ze starého opravdu udělá nové… a naprosto parádní. Kousky jsou jednoduché a snadno kombinovatelné, což mi vyhovuje, protože nejsem sysel a zrušila jsem svoje kdysi klasické chování „mám plnou skříň, ale nosím z toho čtvrtinu“.
Jak značka informuje na svém webu, pečlivě dbá na výběr kvalitních materiálů, jejichž výroba neubližuje lidem ani životnímu prostředí. Stejně velkou roli pak hraje jejich využití, které se musí obejít s co nejmenším množstvím odpadu. Takže další plus.
Příspěvek sdílený TVORBOU (@tvorbou), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-02-25T18:40:10+00:00“&gt;Úno 25, 2018 v 10:40 PST&lt;/time&gt;
KOSHIless: Když z košile vzniknou šaty
Jednou jsem na facebooku viděla video, kde si slečna během krátké chvilky z pánské košile vytvořila šaty. Líbilo se mi to, ale zároveň mi bylo jasné, že tohle já nikdy nedám. Svědčí o tom i poslední snaha o přidání si knoflíčku ke košili… bohužel onen knoflík se nikdy nepotkal s mnou neumě vytvořenou dírkou. Tedy pokud nechci košili nosit originálně křivě zapnutou.
Tereza Bourová a Andrea Šlechtová z KOSHIless jsou na rozdíl ode mě šikovné. Pánské košile přetvářejí na šaty, sukně, topy, ale také třeba tašky anebo povlaky na polštáře. V případě jejich modelů nejde o žádné módní výstřelky. Naopak… všechny kousky jsou nositelné a zároveň v sobě mají dávku originality.
Výhodou je, že se pánské košile dají sehnat ve velmi kvalitních materiálech a bez výraznějšího poničení (a to i z druhé ruky). Pokud vám doma na ramínku nějaká už delší dobu nenošená visí, nechte se inspirovat…
Příspěvek sdílený koshiless (@koshiless), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-06-04T16:15:18+00:00“&gt;Čen 4, 2018 v 9:15 PDT&lt;/time&gt;
Skalská: Naučí šít i vás
Lubica Skalská se na upcyklovanou módu zaměřuje, protože si přeje změnit přístup spotřebitelů. Poukazuje na to, že oblečení nemusíme (a neměli bychom) chápat jako věc k velmi rychlé spotřebě.
Lubica navíc chce, aby i ženy, které slow fashion pustí do vlastního šatníku, měly možnost naučit se své oblečení spravovat a dávat obnošeným kouskům nový život. Z toho důvodu nejen sama šije, ale také pořádá kurzy upcyklace. Věřím v její schopnosti, tak mě trochu láká nastražit na ni velkou výzvu a do jejího kurzu se přihlásit. Třeba bych pak byla schopná si příště lépe poradit v tom knoflíkovo-dírkovém problému.
Příspěvek sdílený SKALSKA slow - fashion (@skalska_slowfashion), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2017-09-12T19:47:26+00:00“&gt;Zář 12, 2017 v 12:47 PDT&lt;/time&gt;
Udržení švu rovně (ať už na stroji, nebo ručně) pro mě asi ještě dlouho zůstane stejně nemožné jako přeplavání kanálu La Manche pro špatného plavce. A jak jste na tom vy? Šijete?
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/5e/183084-zdroj-ufabizphoto-shuttestock-inc.jpg?11" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Františka Čížková: Ignorace etikety je v ČR tristní]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/frantiska-cizkova-ignorace-etikety-je-v-cr-tristni/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/frantiska-cizkova-ignorace-etikety-je-v-cr-tristni/</guid>
<category><![CDATA[Celebrity]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Celebrity]]></dc:subject>
<pubDate>Mon, 18 Jun 2018 00:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Františko, prozradíte nám, jaké bylo vaše první setkání s módou?
S módou, míněno oblečením, se setkáváme od narození, jen začneme její estetickou a společenskou funkci vnímat později. U mě to bylo již na prvním stupni základní školy, protože jsem dostávala obnošené svršky z odboru sociální péče. Byly velké, notně zastaralé, babi je musela přešívat.
Pokud se nepletu, celý váš profesní život je s módou propojený. Napadlo vás někdy tuto oblast op...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Františko, prozradíte nám, jaké bylo vaše první setkání s módou?
S módou, míněno oblečením, se setkáváme od narození, jen začneme její estetickou a společenskou funkci vnímat později. U mě to bylo již na prvním stupni základní školy, protože jsem dostávala obnošené svršky z odboru sociální péče. Byly velké, notně zastaralé, babi je musela přešívat.
Pokud se nepletu, celý váš profesní život je s módou propojený. Napadlo vás někdy tuto oblast opustit a věnovat se třeba něčemu úplně jinému?
S módou jsem byla přímo spjatá v osmdesátých letech, kdy jsem se věnovala ateliérové tvorbě pletenin. Dva tři roky po sametové revoluci jsem za návrhářstvím udělala tlustou čáru a kývla na výzvu psát do novin. V tehdy vzniklém časopisu Týden jsem se orientovala na životní styl, fenomény současné společnosti, které k nám ze světa přicházely a my jim nerozuměli. Samozřejmě, móda byla součástí mé práce, vyznal se v ní málokdo. Za pětadvacet let mám za sebou řadu zásadních rozhovorů do Playboye, zaniklého Mladého světa a jiných v dané době populárních titulů. Před rokem jsem napsala knihu. Čtvrt století se živím slovem. To, že jsem módní kritička, na tom nic nemění. Já už výhybku přehodila dávno, další zatáčku ve svém věku dělat nehodlám.
Zdroj: Archiv Františky Čížkové
Když se chce někdo opravdu zorientovat v módě, kde má hledat informace?
Na internetu, fashion weeks, v prestižních módních magazínech. Na trhu jsou i zajímavé knihy mapující dějiny módy, legendy návrhářství. Je moc dobré je znát, neboť bez těchto souvislostí se móda těžko pochopí.
Oblíbené jsou dnes fashion blogy a také youtube kanály… ty často propagují nejnovější trendy a jejich followeři je následují. Co na to říkáte a sledujete třeba i vy nějaké?
Namátkově je sleduji z profesionálních důvodů. Až na výjimky se mi jeví velmi narcistní a povrchní bez přidané edukativní hodnoty. Řada bloggerů, jež vidím v reálu, postrádá vkus. Jen touží po jinakosti, chce zaujmout. Být bloggerem, youtuberem, zásobovat populární instagram několikrát za den fotkami a kupovat si pro vizi úspěšné sledovanosti falešné followery, je lákavá a snadná cesta k pofidérní známosti. Popularitě v jisté sociální bublině. Také šance dostat se do skupiny friends určité značky, jež dává za propagaci hadříky, doplňky, kosmetiku zadarmo.
Je vlastně taková inspirace v pořádku? Není tak trochu slepé sledování trendů proti vymezení vlastního stylu, který danému člověku opravdu sedí?
Samořejmě, že není. Lidi, o nichž vedeme řeč, jsou prodlouženou rukou čiré propagace. Jeden nejmenovaný, v reklamě ctěný muž prohlásil, že nejde o osvětu, ale kšeft děvek prodejných. Samozřejmě se najdou fundované výjimky, ale je jich sakra málo. Slepé sledování jepičích sezónních trendů je vždy špatné. Svědčí o nedostatku osobnosti a vlastního názoru.
Když už jsme se dotkly vlastního stylu, jak se oprostit od reklamy, která na nás vyskakuje, jak ho pro sebe objevit?
Stačí reklamu nesmyslně nepřeceňovat. A co se týká stylu, tak ten se buduje léta. Musíte nejdřív znát sama sebe, reálně vnímat svůj typ a z něj vycházet v souvislosti s profesí, životním stylem…
Zdroj: Archiv Františky Čížkové
Vy sama máte velice vytříbený a typický styl. Čeho se při vybírání kousků do svého šatníku držíte a čím se inspirujete?
Neinspiruji se, nemám touhu se inspirovat. Vycházím ze svého typu, věku, postavy včetně jejích handicapů, životního rozpoložení. Šatník vnímám jako stavebnici, jež má pevný nadčasový základ a já jí občas dodám jiné moduly. Můj styl je především otázkou intuitivního cítění.
Podívejme se ovšem na styl ještě trochu obecněji. Jaký si myslíte, že je vztah Čechů k módě?
V případě drtivé většiny našinců značně vágní.
Asi nejožehavější otázkou je dodržování dress codu. Umíme si v Čechách poradit?
Nedostatek znalosti etikety, její ignorace je v této republice tristní a začíná na Pražském hradě.
Už dlouhou dobu hodnotíte outfity českých celebrit a někdy také lidí na ulici. To s sebou samozřejmě nese i nesouhlas… mnohdy vyjádřený vulgárně. Jak se s ním vyrovnáváte… resp. čtete takové příspěvky, které se pod vašimi články objevují nejčastěji jako anonymy?
Kdejaký člověk v této zemi míní, že módě rozumí. Módní kritiku podceňuje, přestože je souměřitelná s literární, filmovou, hudební atd. „Ať si každý nosí, co chce, máme demokracii,“ ohrazují se čtenáři. Ano řada z nich vulgárně uráží. Většinou v příspěvcích pod článkem, které jsou anonymní a o to víc dávají průchod potlačované agresi, frustraci. Zpočátku jsem je četla, ale brzy pochopila, že nejsou žádnou zpětnou vazbou, postrádají věcné protiargumenty vedoucí k diskuzi.
O vás, vaší profesi i životě si můžou naši čtenáři přečíst v knize To jsem já, Františka, která vyšla v roce 2016. Vy sama jste v jednom rozhovoru řekla, že jde o velmi intimní a otevřenou zpověď. Jaká témata v knížce otevíráte? A jaký byl impuls k jejímu napsání?
Pár nakladatelů mě průběžně pár let vyzývalo, ať napíšu knihu o módě. Ale já nechtěla udělat další výpravnou publikaci, kterou si představovali. Na trhu jich je řada, jsou lahůdkou pro fajnšmekry a jejich autory mají být historici módy. I na výzvy udělat něco jako rukojeť trendů, stylingu, povinné etikety jsem řekla ne. Později jsem začala o knize přemýšlet. Životní okolnosti, diagnóza, jež člověka srazí na zem, mimovolná, do vyššího levelu posouvající revize lidských hodnot mě přiměly k pocitu, že nazrál čas na sdělení, neboť má výpověď může jiným pomoci. Do kolen je přece kdekdo sražen. Jen musí zase vstát.
To jsem já, Františka, není biografie, i když na dětství, jež mě formovalo, vzpomínám. Vzpomínky náleží i dospívání, pár odžitým módním epochám, polozapomenutým fenoménům doby. Taky současným, nedávno uplynulým, více či méně načechraným pěnám dní, jež jsou křehkou svodkou dojmů, naplavenin momentů, situací podepisujících se na náladě i biblickým desaterem daném účtování před usnutím. Své třinácté komnaty průběžně a jemně otevírám a je na čtenáři, zda k nim najde klíč. Pochopí. Na módu, showbyznys nezapomínám. Vím, že jsem s nimi spojená, že se ode mě tohle téma očekává.
Už při chystání se na rozhovor s Františkou jsem se několikrát přistihla, jak si kontroluji vlastní oblečení a přemýšlím, zda bych dostala pochvalu, nebo ne. Kdo ví. Každopádně můžu říct, že hovořit s touto sympatickou dámou bylo více než zajímavé a inspirativní.
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/1c/182965-2.jpg?4" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[7 praktických tipů pro vaši šatnu]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/7-praktickych-tipu-pro-vasi-satnu/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/7-praktickych-tipu-pro-vasi-satnu/</guid>
<category><![CDATA[Praktické rady]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Praktické rady]]></dc:subject>
<pubDate>Thu, 14 Jun 2018 10:13:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Stojací nebo nástěnné zrcadlo?
Co by to bylo za šatnu bez zrcadla? Jsme ženy, takže víme, že něco chceme, ale “tohle” to určitě není. Proto v šatně před zrcadlem trávíme až desítky minut! Zkoušíme, kombinujeme, odhazujeme na zem a zase sbíráme a oblékáme. Být módní ikonou není jednoduché. Proto potřebujete velké zrcadlo, ve kterém se uvidíte ze všech stran. Malé zrcadlo, kvůli kterému se musíte nepříjemně krčit? Ani náhodou.
Moderní zrcadla na...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Stojací nebo nástěnné zrcadlo?
Co by to bylo za šatnu bez zrcadla? Jsme ženy, takže víme, že něco chceme, ale “tohle” to určitě není. Proto v šatně před zrcadlem trávíme až desítky minut! Zkoušíme, kombinujeme, odhazujeme na zem a zase sbíráme a oblékáme. Být módní ikonou není jednoduché. Proto potřebujete velké zrcadlo, ve kterém se uvidíte ze všech stran. Malé zrcadlo, kvůli kterému se musíte nepříjemně krčit? Ani náhodou.
Moderní zrcadla nabízí i něco víc než pouhý odraz, dokonce do nich můžete ukládat šperky nebo na ně odložit boty a kabelku. Záleží pouze na tom, co potřebujete. Pokud máte ve své šatně málo místa, kupte nástěnné zrcadlo. Během montování na stěnu si rozmyslete, jak vysoko ho chcete. Důležité je, abyste v něm viděla i na boty. Jestliže vás nedostatek místa netrápí, zvolte stojací zrcadlo. Výhoda je ta, že ho můžete posunout kamkoliv se vám zlíbí. Například před okno, abyste neměla světlo za zády, ale naopak před sebou.
Před nákupem si určitě zjistěte šířku a výšku, ať nejste po rozbalení nepříjemně překvapená.
Zrcadlo by mělo být součástí každé šatny a šatního koutku Zdroj: Bonami.cz
Šperkovnice plná drahokamů
Milujete vše, co se blýská? Uschovejte si veškerou bižuterii, drahé kameny a ostatní šperky do elegantní šperkovnice. Odložené šperky často končí pod postelí a za skříňkami, kde je akorát tak omylem vysajete při uklízení. Proto jim vymezte jejich vlastní místo a ukládejte je tam vždy po příchodu domů. Většina šperkovnic obsahuje oddělené přihrádky na prstýnky, náramky a náušnice. Během nákupu se rozmyslete, kolik šperků vlastníte a jak je chcete oddělit.
Jak už jsme psali v prvním bodě, některá zrcadla obsahují úložné prostory na náhrdelníky, náušnice, náramky a jiné nezbytnosti. Díky tomu budete mít vše potřebné na jednom místě.
Stylová šperkovnice od YAMAZAKI Tosca ukryje vaše poklady Zdroj: Bonami.cz
Taburet vám usnadní nazouvání
Nesmíme zapomenout ani na nábytek. Například taburet celou místnost krásně ozvláštní. Můžete si na něj sednou při nandávání bot, což se v případě podpatků určitě hodí. Některé taburety mají víko, které lze odklopit a uložit dovnitř cokoliv vás napadne (např. sezónní doplňky - rukavice, šály, čepice).
Taburety se vyrábí v mnoha velikostech, tvarech a materiálech.
Stojan jako praktická součást šatny
Některé kousky si prostě zaslouží být vidět. Pověste je na stojan, ať je máte každý den po ruce. Určitě to oceníte ráno, kdy pospícháte do práce a hledáte vhodný kabát.
Jde využít několika způsoby. Zavěste si na něj třeba
oblíbené oblečení,
oblečení na druhý den,
základní kousky, které ráno čapnete a rovnou obléknete.
Výrobci nabízí různé varianty. Některé stojany jsou obyčejné, jiné mají několik tyčí a odkládacích ploch. Do malých místností si zamilujete rohový stojan, jenž nezabere skoro žádný prostor. Velmi zajímavou volbou jsou teleskopické stojany, se kterými využijete místnost od stropu až po podlahu.
Botník pro všechny vaše krásky
Vaše oblíbené podpatky, sandálky a jehly čekají na prostorný botník. Už žádné mačkání v krabici. Preferujete uzavřený botník, do kterého se nepráší? Většinou vypadají velmi čistě a slouží i jako sedátko při nandávání bot. Na druhou stranu otevřené botníky jsou levnější a hned vidíte, které boty obsahují. Zároveň musíte dávat pozor na to, aby boty nebyly špinavé, jinak by vaše šatna nepůsobila vůbec hezky.
Na výběr máte i z teleskopických a závěsných botníků.
Držáky na boty vám ušetří místo v poličce na boty nebo botníku Zdroj: Bonami
Nástěnné věšáky
Věšáky jsou super praktické. Využívají prostor přímo na zdi, což šetří místo. Zaplňte je třeba šálami, kabelkami nebo klobouky. Věřte, že promyšleně zaplněné věšáky dokáží překonat i kdejaký obraz.
Nám se zalíbil třeba stylový nástěnný věšák od značky KARE.
Krásný věšák KARE ozvláštní každý vstupní prostor a chodbu Zdroj: Bonami.cz
Sametová ramínka pro neposlušné oblečení
Sametová ramínka vás zbaví popadaného a potrhaného oblečení. Díky sametovému materiálu drží oblečení na místě, což oceníte hlavně u saténových košil. Při výběru se zaměřte hlavně na tenká ramínka, která ve skříní nebo na stojanu zaberou velmi málo místa.
Máte malou skříň? Kupte háčky na ramínka. Díky nim pod sebe pověsíte i několik kousků. Stejně jako u stojanu získáte několik možností, jak háčky využít:
připravte si na ně celý outfit na ráno,
oddělte si oblečení podle barev,
oddělte si oblečení podle typu (sukně, kalhoty, šaty, …).
Jaké organizační tipy ve své šatně používáte vy?
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2020/800/169/ff/205654-jak-mit-uklizeno-v-satniku-zdroj-bonamicz.jpg?4" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Sexy meditace? Proč chodíme na jógu v upnutém oblečení]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/obleceni-na-jogu/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/obleceni-na-jogu/</guid>
<category><![CDATA[Nákupy]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Nákupy]]></dc:subject>
<pubDate>Mon, 11 Jun 2018 00:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Na jógu v podprsence a tílku? V Indii by se divili…
Moje kamarádka má energie na rozdávání a zásadně si volí dynamické pohybové aktivity typu trampolínky, běh a podobně. Když však zjistila, že učím jógu, předsevzala si, že konečně dá na radu doktora a vyzkouší něco pomalejšího. Nakonec trvalo rok a půl, než ke mně dorazila na lekci – v savém bezešvém tílku, v tříčtvrtečních kalhotách na jógu a v podpaží nesla vlastní jógovou podložkou. Na začá...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Na jógu v podprsence a tílku? V Indii by se divili…
Moje kamarádka má energie na rozdávání a zásadně si volí dynamické pohybové aktivity typu trampolínky, běh a podobně. Když však zjistila, že učím jógu, předsevzala si, že konečně dá na radu doktora a vyzkouší něco pomalejšího. Nakonec trvalo rok a půl, než ke mně dorazila na lekci – v savém bezešvém tílku, v tříčtvrtečních kalhotách na jógu a v podpaží nesla vlastní jógovou podložkou. Na začátečnici poměrně pokročilé (a na pomalou jógu zcela zbytečné) vybavení.
Není však jediná, kdo klade důraz na dokonalé sportovní oblečení bez ohledu na to, kolikrát ho skutečně využije. My lidi jsme taková legrační zvířata a vyhrneme se na nákup „potřebných" pomůcek, i když bychom se spokojili s něčím dostačujícím. A tak mám někdy pocit, že se z jógy vyvrbil silný obchodní artikl, který hlásá Chceš dělat jógu? Potřebuješ na to spešl triko a neklouzavou podložku s motivem mandaly. Tělesno-duchovno-spirituální balíček na prodej.
Tímto se omlouvám všem, kteří se potřebují u jógy pořádně zpotit. Já si v pozicích ráda hovím.
Od meditace k fitness
Pro původní systém jógy je tělesný pohyb méně důležitou součástí, oproti dechovým a meditačním technikám. Jógové ásany neboli pozice totiž pečují o tělesnou schránku člověka, aby pak mohl nerušeně krotit mysl, stáhnout smysly a obrátit pozornost do sebe při meditaci. I proto tradiční oděv nikdy nezahrnoval upnuté legíny a sportovní podprsenky, jako známe dnes. Skládal se z jednoduchých kalhot a dlouhé halenky, které naprosto dostačovaly pro provedení několika pozic a především pro následný dlouhý sed, ve kterém nic nebrání dechovým cvičením a meditaci.
Zkusila jsem najít podobnou a moderní variantu pro ženy, která odpovídá následování tradice. Všimněte si těch šňůrek k utažení kalhot kolem kotníků, o tom ještě bude řeč.
https://www.aliexpress.com/…2888883.html
Když řeknete Jdu na jógu, nejspíš tím myslíte právě ono tělesné cvičení. Tato ryze fyzická jógová epidemie bují zhruba od 80. let v Evropě a USA. Kromě jógových studií vtrhla také do fitness center, kde v podobě power jógy (čistě fyzického cvičení s posilovacími prvky) propotila milionům lidí trikoty.
Do repertoáru jógových pozic přibyla řada moderních, fyzicky náročnějších ásan, při kterých se očekává zvýšená námaha a volný pohyb bez škrcení. Jak se jógová praxe přesouvala směrem k fyzickému pohybu, tak se měnilo i jógové odění.
Takto nám v současnosti módní a sportovní značky ukazují, jak bychom mohli na józe vypadat. Koukala jsem se do obchodů a ta plochá břicha k tomu bohužel neprodávají…
Sportovní značky nenechaly jógu stranou.
Pokud byste se oblékly jako slečna nalevo, přála bych vám VELMI pevnou podprsenku, která udrží vaše poprsí na místě i při psovi s hlavou dolů.
Jak je vidět, v současném oděvu se silně odráží náš způsob života, sociální a kulturní zázemí. Na typické jógové lekci by vám volný oděv padal, takže potřebujete spíše něco těsnějšího na tělo, případně je potřeba, aby byl volný oděv staženější kolem kotníků a zápěstí.
Padá cena, něco si přej
Chodit s jógamatkou v podpaží se stalo trendy a v jógovém oblečení se lidem očividně líbí nejen na podložce. Ve Spojených státech zvažovali zákaz nošení jógových legín na veřejnosti, protože se při nich příliš rýsuje ohanbí. #modnipeklo
Jóga brzy získala pověst náročného cvičení, které zklidňuje mysl, protáhne svaly a zpotí se při ní i kdejaký svalovec. Čím více lidí získávalo nadšení pro power jógu, tím více se objevovala v hledáčku firem vyrábějící sportovní oblečení. Značky jako Reebok, Nike, Puma a Adidas dodnes neopomínají jógu v nových kolekcích.
Mainstream však poznáte podle toho, že se s ním související zboží dostává do běžných řetězců. Jako vcelku slušný ukazatel slouží Lidl a Tchibo. Přesně to se stalo jógovému oblečení. A právě ve zmíněných obchodech získáte kus oděvu s přízviskem na jógu, a to za poměrně nízké ceny. Sportovní zájem registruje pochopitelně i Decathlon, který věnuje józe celé oddělení. Nutno říct, že tu mají poměrně fajn věci z biobavlny, bezešvé věci nebo třeba fleesové mikiny pro ty, kteří při závěrečné relaxaci mrznou.
A jen pro zajímavost: do jógy fušuje i nábytkový gigant IKEA, který vzal útokem pomůcky na jógu jakožto domácí vybavení.
www.reebok.cz/cardio-spike-tight/B45971.html, www.decathlon.cz/…8484432.html
Víc ÓM, víc jóga?
Jógové oblečení se stalo nosným obchodním zbožím a v anglosaském světě bují tolik jógových značek, že nestíháte vybírat. Spojené státy nebo Austrálie jsou přímo zlatým dolem pro všechny akasha a namasté brandy.
www.yogarebel.com/collections/moonchild-yogawear/products/moonchild-leggings-daybreak, www.stylepb.com/…ng-grey.html
Ovšem ani Češi se nenechají zahanbit – lidová kreativita velí zobrazit mandaly a symboly ÓM v libovolném množství. Kde se v nás bere chuť nosit symboly na kusu textilu, který na vás vidí akorát lektorka?
www.fler.cz/zbozi/tehotenske-cakrove-tricko-om-8566420, www.fler.cz/…lnik-7870824
Oblečení pro oblečení
V komercionalizovaném světě se nám také rozmohl jeden takový nešvar – pofoukat zákazníkovi sebemenší bolístku. Klouže vám podložka pod nožkama? Pořiďte si protiskluzové ponožky za pár stovek… no a nebo zapojte střed těla, což?
www.yogastore.cz/…chsia_z1392/
Aby nedošlo k mýlce: jsem ráda, že se design přizpůsobuje tělesným tvarům a potřebám při praxi. Ještě že existují bezešvé podprsenky pro snadné dýchání nebo legíny se zvýšeným pasem, díky kterým člověku nefouká na záda! Jóga má však obrovskou výhodu, na kterou často zapomínáme – že na ni nepotřebujeme vůbec nic. Jenže když někdo pojmenuje kus pleteniny jógový svetr, dějí se zázraky. Cílová skupina si ihned vybaví, jak ji posledně zachvátila husí kůže v pozici mrtvoly a honem honem hadřík objednává…. simsalabim, takové je kouzlo copywritingu.
Nebudu si hrát na neviňátko, někdy taky těžko odolávám… Pořídit si něco na sebe je náš rozmar a všichni se rádi rozmazlíme. Oči mi však vyjedou v sloup, když narazím na zkrácené jógové mikiny, které očividně navrhoval někdo, kdo jógu viděl jen na obrázku. Stejně na tom byli i produkční s fotografem, kteří vyfotili modelku s kettlebellem. Super pomůcka, co se na jógové lekci hodí pokaždé, když chcete zabít spolucvičícího souseda.
www.jogamarket.cz/polozka/top-combat-glory-hoodie-whstea-5271/, www.jogafitshop.cz/…a/_var=18097
Materiály na jógu
Sportovní značky logicky prodávají oblečení, které vás uchrání od kapání potu na podložku. To ocení všichni lidé, kteří preferují rychlé styly jógy (které v Česku opravdu frčí). Podobné kusy oděvu mají smysl na józe typu hot nebo bikram, kde vás zavřou do vyhřáté místnosti a potíte se jak posolený lilek.
Z nabídky obchodu mám ale pocit, že lidé se zvýšenou potivostí tu opravdu netrpí nedostatkem. Vždyť po lekci hodím tričko do prádla úplně stejně jako to bavlněné… navíc opravdu je potřeba supervybavení, když člověk zavítá na lekci týdně? Vždyť taky nemusím nosit terénní boty do města jen proto, že venku prší.
Nejčastěji natrefíte na oblečení z polyesteru, polypropylenu, polyamidu a elastanu. Máte na výběr třeba hromadu designových legín, které obsahují 80% polyamidu a 20 % lycry. Cítím opruzeniny při pouhém pohledu na ně.
www.fler.cz/…oaza-9243196
Pokud si chcete na sportovní výkony dopřát kvalitu, sáhněte po lyocellu, počítejte však s vyšší cenou. Není výjimkou tílko s cenou lehce pod dva tisíce. Paradoxně jsem v Lidlu zahlédla právě tričko z lyocellu, které však stálo 149 Kč. Pokud mi někdo vysvětlíte, jak je takový cenový sešup možný, budu ráda za komentář.
www.yogaguru.cz/…op-blackblue
Přiznám se, že dřív jsem trochu ohrnovala nos nad bio bavlnou a brala ji spíš jako výmysl boho komunity. Po zhlédnutí dokumentu S láskou k módě ale už po ní sahám taky. Obecně však bavlny ve složení rapidně ubývá, přitom na klasickou jógu pomalejšího rázu je nenahraditelná. Osobně se mi nejvíc osvědčuje pružný úplet, z 90 % bavlny a 10 % elastanu, který při delší výdrži v pozici udrží tělesnou teplotu… prostě úplně jednoduché legíny.
Teď čekám, až mi do oka padne něco s příměsí lyocellu.
Zatím jsem však neobjevila praktičtější střih, než mají amazončí nekonečné legíny. Jejich pas sahá až k prsům, takže po ohnutí mám chráněná bedra. Navíc nepotřebuju ponožky, protože nohavice jde přes klenbu nohy. Pata a ploska přitom zůstávají volně v kontaktu s podložkou a kalhoty se nevyhrnují.
www.fler.cz/zbozi/yoga-leg-gray-3644720, www.marthadance.cz/…onka-leginy/
Zabalená na hatha józe
Pokud ke mně na lekci přijde slečna s kraťáskách a tílku, automaticky jí vybízím, aby si vzala ponožky a svetr, protože bude tutově klepat kosu. Chápu, že na zmíněnou bikram nebo hot jógu se člověk vypraví v pidišortkách a sportovní podprsence (má-li na to koule a postavu). Mně osobně je ale nepříjemné, když se nahatou zpocenou kůží lepím k podložce. A to nemluvím o tom, že vám při předklonech a rotacích koukají spolucvičící mezi půlky.
Ženy s většími prsy mají trochu problém. Potřebují sportovní podprsenku, která jim poprsí udrží i při předklonech, jenže jakmile dojde na dechová cvičení, bude je spodní prádlo škrtit. Takže hlasuju aspoň pro bezešvé prádlo.
www.dragonflybrand.com/…senka-xenia/
Na jógu se mi osvědčují a líbí volné střihy, které zahalují a zároveň je v nich poznat silueta. Úplet užší na rukou a nohou udrží oblečení na místě, ať dáte nahoru jakoukoliv končetinu. Zároveň se volné oblečení nelepí nonstop na tělo, přitom ochrání všechny věčné zmrzliny od zimy. Netopýří rukávy prostě poslouží mnohem lépe než pidi tílko.
www.nordblanc-obchod.cz/…bslf5596-gra, www.fler.cz/…lack-3707596
Místo oblečení plnou pozornost
Jóga má za cíl vést naši pozornost dovnitř, tak je vlastně humorné si uvědomit, že energii často plýtváme na výběr „správných” jógových kousků místo vlastní praxe. Jak už jsem psala ve článku Proč jsme módní chameleoni, těžko se spirituálnímu životu přiblížíte pomocí designového/značkového/předraženého textilu.
Není špatně, že dnešní pojetí jógy dává důraz na fyzickou stránku. My ztuhlí a zkrácení zápaďáci zkrátka pohyb potřebujeme jako sůl a učíme se vnímat své potřeby nejen na tělesné úrovni. Jen mám při pohledu do obchodů pocit, že v nás vyvolává umělou potřebu vlastnit vhodné oblečení, které z nás udělá běžce/jogína/gymnastku.
Funkční oblečení zachycující hektolitry potu oceníte, pokud jógu berete jako sport, případně se věnujete dynamickým a horkým stylům. Jestliže v józe vidíte vyšší smysl, výběr oblečení vám může být dostatečně buřt. Jediné, co potřebujete, je neškrtící gumička od kalhot a triko, které drží na místě i v pozici psa s hlavou dolů. Praktikovat se tak dá třeba v triku, co nosíte na chalupu. Otázka je, jestli to mezi všemi těmi reeboky ustojíte…
P.S. Kamarádčina jógová podložka tiše pláče v koutě.
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/62/183159-na-jogu-v-podprsence-a-tilku-v-indii-by-se-divili.jpg?6" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Módní časopisy a jejich proměna v čase]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/historie-modnich-casopisu/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/historie-modnich-casopisu/</guid>
<category><![CDATA[Historie]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Historie]]></dc:subject>
<pubDate>Thu, 07 Jun 2018 00:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Plus-size modelky na obalu Vogue, jeden z nejslavnějších časopisů minulosti The Ladies World a obálka květnového Vogue s Gigi Hadid. Zdroje zleva: www.thefashionspot.com, www.philsp.com, www.designscene.net
První krůčky
Ve druhé polovině 18. století začaly vycházet první periodické módní magazíny. Tehdy fungovaly na podobném principu jako dnes – ukazovaly luxus a nejnovější trendy. Hlavní rozdíl? Nepropagovaly chtěný módní či životní styl skrz...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Plus-size modelky na obalu Vogue, jeden z nejslavnějších časopisů minulosti The Ladies World a obálka květnového Vogue s Gigi Hadid. Zdroje zleva: www.thefashionspot.com, www.philsp.com, www.designscene.net
První krůčky
Ve druhé polovině 18. století začaly vycházet první periodické módní magazíny. Tehdy fungovaly na podobném principu jako dnes – ukazovaly luxus a nejnovější trendy. Hlavní rozdíl? Nepropagovaly chtěný módní či životní styl skrz fotografie, ale ilustrace. S těmi si museli editoři vystačit až do přelomu 19. a 20. století. Zpočátku také neexistovaly striktně ženské časopisy. Móda se prolínala s uměním – povídkami, básněmi či články týkajícími se životního stylu, ale také s politikou.
Až se vzrůstající poptávkou se módní témata postupně prosadila a vybojovala si své místo mezi ostatními. V té době jste tak mohli narazit na časopis nesoucí název Journal des Luxus und der Moden vydávaný ve Frankfurtu a popisující tehdejší módu. Stejně jako na Repository of the Arts, Literature, Commerce, Fashion and Politics – magazín, který obsahoval mnohem větší počet témat, a přesto se na vysoké úrovni věnoval také módě.
Ukázka Journal des Luxus und der Moden a časopisu Repository of the Arts, Literature, Commerce, Fashion and Politics spolu s jeho redakcí. Zdroje shora: www.commons.wikimedia.org, www.wikigallery.org, www.antiqueprintsblog.blogspot.com
Etiketa módy
Mezi nejstarší časopisy, ve kterých se psalo o módním dění, se řadí také francouzský Mercure Galant. Jeho články o etiketě, oblečení, chování i skandálech tehdejší společenské elity se staly základem pro nadcházející tiskoviny. Cabinet des Modes ke konci 18. století začal jako první se stylem, který později určil podobu všech jeho následovníků. Redakce nepopisovala pouze trendy, ale také jejich původ. Odpoutala se od šlechty a královské rodiny jako jediného zdroje a prosazovala modely hereček či jiných známých osobností. Spolu s tím rozdělil časopis rok na sezóny, rozhodoval, co je vhodné nosit v jakém období a jaké oblečení se hodí pro jaké příležitosti. Do té doby žádná tolik rozšířená módní etiketa neexistovala, a tak si tímhle krokem zajistil víc než dost čtenářů.
Ke konci 19. století vznikl Harper’s Bazaar či The Woman’s World, původně časopis The Ladies World, přejmenovaný a redigovaný Oscarem Wildem. Zároveň na trh vstoupil slavný Vogue, který později odkoupil obchodník Condé Nast. Známý časopis hraje v historii módní žurnalistiky velmi důležitou roli. Jeho vývoj už jsme proto popsali v článku Vogue: Do historie a zase zpátky.
Ilustrace a modely z populárního časopisu Cabinet des Modes, zdroje zleva: www.ekduncan.com, www.commons.wikimedia.org, www.ekduncan.com
Přelomová dvacítka
S příchodem dvacátých let začaly vznikat magazíny předávající módní novinky také mužům. Mezi první se řadil například Monsieur. Stálejší pozici ale získal společně s GQ až Esquire. Zatímco 19. století se neslo spíš v duchu rozvoje a zakládání nových magazínů, 20. století představovalo o dost tvrdší boj. Spousta menších publikací zanikla a ty nejsilnější mezi sebou vytrvale soupeřily. Jako vítěz vyšel z bitvy především Vogue, zanechávající za sebou WWD, Harper’s Bazaar nebo Elle. Vévodil ale také La Gazette du Bon Ton – oblíbený francouzský časopis, později prodávaný i v USA pod slavným Condé Nast. Za jeho popularitou stojí především propracované ilustrace ve stylu Art Deco. Jmen s ním spojených je víc než dost, mezi nejznámější se řadí například George Barbier nebo Erté.
Obálka Le Gazette du Bon Ton, ukázky děl George Barbiera a ilustrace od Ertého. Zdroje zleva: www.en.wikipedia.org, www.etsy.com, www.wikiart.org
Vážný obrat
30. a 40. léta zaručila módě místo v seriózní žurnalistice. Nebýt novinářky Virginie Pope nemuselo k tomu nikdy dojít. Pro The New York Times začala jako první reportovat o dění na týdnech módy v Paříži. Od té doby se začaly novinky ze světa módy brát jako všechny jiné zprávy. Během druhé poloviny 20. století došlo opět k přesunu od „hard news“ k publicistice. Pomohl tomu nejen prosperující Vogue, ale i rozšíření televizního vysílání a pak také internetu.
Zendaya a její upravené fotky, nepovedená obálka s Gigi Hadid, první transgender modelka na obálce Vogue a modelka na obálce Elle bez makeupu. Zdroje zleva: www.instagram.com/zendaya/, www.designscene.net, www.thecut.com, www.stylefrizz.com
Na rozcestí
S moderní dobou přišly i výhody nových technologií. Především Photoshopu, který ale v poslední době páchá víc škody než užitku. Nejde jen o chybějící ruce, nohy či naopak jejich nadměrný počet na fotografiích. Začínají se ozývat celebrity, kterým se nelíbí, že je módní průmysl nepřijímá takové, jaké jsou. Například Zendaya zveřejnila úpravy fotek pro magazín Modeliste. U jiných zase nikdo na nic upozorňovat nemusí. To si ověřila i Gigi Hadid u obálky pro Vogue Italia, na které je v podstatě k nepoznání.
Časy se mění a na stránky časopisů se dere originalita, přirozenost, autenticita a touha po rovnosti. To zaregistroval i francouzský Vogue, když na své obálce minulý rok poprvé představil transgender modelku Valentinu Sampaio. Peter Lindbergh zase pro Elle nafotil několik modelek bez make-upu. Nemluvě o dveřích, které se nedávno otevřely nemalému počtu plus-size modelek.
Budoucnost módních časopisů se může vydat různými směry. Odvrátí se lesklé stránky magazínů od svého perfektního světa? V době, kdy hvězdy mluví samy za sebe na sociálních sítích mnohem dřív než jakákoli redakce. Kdy lze sledovat živé přenosy z přehlídek i s možností okamžitého nákupu. Nebo se začnou opět stahovat k původním taktikám, referovat pouze o těch nejvyšších vrstvách a prolínat se s jinými odvětvími, aby se udržely na trhu? Uvidíme…
Postřehli jste v současnosti nějakou změnu u módního tisku? Jaká ho podle vás čeká budoucnost?
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/00/183015-2.jpg?4" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Bílé svatební šaty vás nudí? Nebraňte se barvám!]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/svatebni-saty-5-barev-trendy/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/svatebni-saty-5-barev-trendy/</guid>
<category><![CDATA[Do společnosti]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Do společnosti]]></dc:subject>
<pubDate>Tue, 05 Jun 2018 00:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Bílá Sněhurkám nesluší!
Už delší dobu si brousím zuby na napsání článku o barevných svatebních šatech. Ne, že bych se měla vdávat, ale po brouzdání na internetu jsem dospěla k názoru, že mně samotné jednou prosté bílé svatebky slušet zřejmě nebudou.
Kde beru tu jistotu? Od dětství jsem bledá jako ta Sněhurka. Mám hodně světlou pleť a na sluníčku se spíš opékám, než opaluji, takže ze Sněhurky se v průběhu letních měsíců stávám indiánem. Obávám ...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Bílá Sněhurkám nesluší!
Už delší dobu si brousím zuby na napsání článku o barevných svatebních šatech. Ne, že bych se měla vdávat, ale po brouzdání na internetu jsem dospěla k názoru, že mně samotné jednou prosté bílé svatebky slušet zřejmě nebudou.
Kde beru tu jistotu? Od dětství jsem bledá jako ta Sněhurka. Mám hodně světlou pleť a na sluníčku se spíš opékám, než opaluji, takže ze Sněhurky se v průběhu letních měsíců stávám indiánem. Obávám se, že v bílých šatech zaniknu a budu v nich vypadat spíše jako Mrtvá nevěsta od Tima Burtona než epesní Krasomila Dominika. Naštěstí bílá je sice tradiční, ale není povinná.
Už jste četli o svatebních šatech členek britské královské rodiny?
Zdroj: pemberleyrose.tumblr.com
Tradice bílých svatebních šatů
Na počátku tradice stála ve 40. letech 19. století britská královna Viktorie. Ještě před ní si bílou oblékla Marie Stuartovna nebo francouzská královna Filipa, ač ve Francii v té době platilo, že bílá barva na ošacení značí projev smutku a zarmoucení. Navíc je antropologicky dokázáno, že bílé oděvy nosily ženy velmi vzácně, protože byly nákladné na údržbu a často se musely škrobit a nažehlovat, aby bílá nezešedla a zůstala zářivá.
Po svatbě královny Viktorie vznikl nebývalý boom bílých svatebních šatů, z něhož vznikla tradice, která se udržuje dodnes. I když není to škoda? Následujících 5 barev v kombinaci s bílou vytvoří ty nejhezčí svatební šaty široko daleko.
Více o svatebních šatech královny Viktorie si můžete přečíst v článku 7 slavných žen, které tvořily dějiny módy.
Zdroj: dailymail.co.uk
Modrá není jen dobrá
Mým favoritem je bezesporu modrá barva. Zvláště v jemném pastelovém podání od blankytné modři po zpěněný mořský tyrkys. V kombinaci s bílou či našedlou dostávají svatební šaty zcela jiný rozměr. Kdo by totiž nechtěl být ve svůj svatební den za vodní vílu. Fantazii se meze nekladou. Jedno úskalí však vidím… Modré svatební šaty příliš nesednou zrzkám, protože v nich budou až moc kontrastní. Pokud k nim patříte, nesmutněte a čtěte dál!
Zdroj: burnettsboards.com a etsy.com
Zrozena z pozemské zelené
Je to tak! Zelená sluší všem. Blondýnkám, zrzkám i brunetkám. Pokud se chcete odvázat a být „jinou“ nevěstou, zelená barva je k tomu předurčena! Nejlépe budou nevěstě sedět šaty ze sametu nebo saténu. V druhém zvoleném případě si však dejte pozor, abyste nešla k oltáři zmačkaná jako opětovně narovnaná kulička papíru. Krásná mechová barva se rozhodně hodí k již zmíněné zrzavé kštici a z každé rusovlásky vytvoří éterickou bytost. Blondýny i brunety však nemusí být v takovém případě pozadu. Nejlépe jim padnou bílé šaty se zelenou výšivkou, která celý outfit pozvedne a dodá mu punc neotřelosti.
Zdroj:bloglovin.com a ruffledblog.com
Žluté letní mámení
V případě žlutých svatebních šatů se stávají vítězkami blondýnky. Odstín volte nejlépe v tlumené verzi barvy (spíše inklinující k hořčicové). Asi nejhezčí kombinací je bílý top či halenka a žlutá sukně. Tím se docílí efektního rozložení barevnosti a šaty nebudou působit překombinovaně. Samozřejmě může být róba i jednolitá, avšak dávejte pozor na sladění s partnerem a pamatujte i na celkovou výzdobu svatby. Jinak zapadnete v záplavě barev, což by každou nevěstu velmi zamrzelo.
Zdroj: stylemepretty.com a brides.com
Růžová nepatří jen holčičkám
Nevinná růžová v kombinaci s bílou vás přenese do romantických dob honosných zámků nebo přímo do pohádky o Šípkové Růžence. Barva nejlépe sedne opět blondýnkám, ale také překvapivě i brunetkám s olivovou pletí. V prvním případě kdekoho rozněžníte, třeba i svoji tchyni. V druhém případě vynikne krásný kontrast jemné růžové s tmavší barvou vlasů i pleti, což je geniální tah, jak na sebe připoutat plnou pozornost. Plusem růžové je, že se může nakombinovat s pastelovou zelenou, takže družičky oblékněte do zelenkavých rób, protože budou slušet opravdu každé z nich.
Zdroj: weddingchicks.com a ruffledblog.com
Barva oblečená do bublinek šampaňského
Jestli jsou na vás výrazné barvy příliš, ale za každou cenu nechcete být bílou nevěstou, zkuste odstín champagne. Barva bublinek oblíbeného alkoholu vás zjemní. Působivě vypadá barva šampaňského v kombinaci s bílou krajkou. Navíc šaty snadno sladíte s oblečením pro ženicha, zvolte však menší doplňky, jako třeba kravatu nebo kapesníček do klopy, jinak hrozí nevkusná katastrofa.
Drůžičky můžete obléknout do stejné champagne barvy či zlatého ošacení, aby ladily s vaší róbou. Vy sama však zůstanete originální díky závoji a třeba také bílým krajkám, se kterými zachováte alespoň částečně tradici bílých svatebních šatů.
Zdroj: weddinginspirasi.com a koees.com
Jak vybírat barevné svatební šaty?
Výběr barvy svatebních šatů je zcela na vás a na vašem vkusu i stylu. Dnešní doba velí, že každý musí být svým způsobem originální, avšak občas za jakou cenu, že? Rozhodujte se tedy podle svého vlastního uvážení a pocitu. Ne každému padne to, co vidí na sociálních sítích, proto je důležité vyzkoušet víc variant a posléze se rozhodnout, kterou zvolíte. S sebou na lov si vezměte svoji dobrou kamarádku, která vám poradí s výběrem, protože občas se ve svatebních salónech doporučují strašlivé hrůzy, což vás může přijít velmi draho. Něco o tom ví naše Andrea, která svatební salóny pěkně prozkoušela. Nezbývá než popřát hodně štěstí!
Co říkáte na barevné svatební šaty? Líbí se vám, nebo jste raději pro tradiční bílé?
konec.jpg
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/1f/182969-untitled-collage-2.jpg?4" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Odvrácená strana módy: Trh s falešným zbožím]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/trh-s-falesnym-zbozim/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/trh-s-falesnym-zbozim/</guid>
<category><![CDATA[Návrháři a značky]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Návrháři a značky]]></dc:subject>
<pubDate>Thu, 31 May 2018 00:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Nepravé výrobky, reakce na boj Vetements s falešným zbožím, protiútok Gucci. Zdroje zleva: www.businessinsider.com, www.nytimes.com, www.edition.cnn.com
Logo jako logo
I když se to na první pohled nemusí zdát, přístup k nepravému zboží se po celém světě alespoň trochu liší. V jednom z největších módních měst dnešního světa, Soulu, zákazníkům zdaleka nevadí, že jde o padělky. Přijímají je jako součást své kultury. Chtějí zkrátka nejnovější tren...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Nepravé výrobky, reakce na boj Vetements s falešným zbožím, protiútok Gucci. Zdroje zleva: www.businessinsider.com, www.nytimes.com, www.edition.cnn.com
Logo jako logo
I když se to na první pohled nemusí zdát, přístup k nepravému zboží se po celém světě alespoň trochu liší. V jednom z největších módních měst dnešního světa, Soulu, zákazníkům zdaleka nevadí, že jde o padělky. Přijímají je jako součást své kultury. Chtějí zkrátka nejnovější trendy a už se nedívají, zda kupují originály, či ne. Ty nejsou v tomhle městě často k sehnání a pokud ano, platí se za ně mnohem vyšší cena. Zfalšované výrobky nabízí nejlepší řešení, navíc se jejich kvalita kolikrát pohybuje poměrně vysoko, takže jsou skoro k nerozlišení od originálů. Zároveň vznikají úplně nové firmy s jediným cílem, a to co nejlépe napodobit styl té, či oné značky. Jedna z nich se výstižně jmenuje This Is Never That a mimo jiné kopíruje i nechvalně známý obchod Supreme.
Přístup k napodobeninám se tedy v Jižní Koreji poměrně dost liší od toho v Česku. Pokud u nás narazíte na někoho, kdo si na ulici pyšně nese falešnou kabelku Louis Vuitton nebo na vás mrká přes okopírované brýle Gucci, pravděpodobně nepůjde o mladou generaci. Spíše o někoho, kdo se o módu nezajímá, pouze pasivně přijímá trendy a nadšeně kupuje vše, co se tomu alespoň trochu podobá. A navíc – ta cena!
Zboží s padělky v nejvíc trendy městě Jižní Koreji, Soulu. Zdroje zleva: www.koreatimes.co.kr, www.wwd.com, www.highsnobiety.com
Zboží, nebo reklama?
Slavné značky se snaží kvetoucímu obchodu s padělky co možná nejvíce zabránit a neustále s nimi bojují. Je ale možné, že by i přesto nejdůležitějším postavám světové módy zase tolik nevadila krádež, která se denně děje? Loga jsou vytvářena především z toho důvodu, aby upozorňovala na danou značku. Vyslala do světa jasný signál – o jaký jde styl, cenové rozmezí i kvalitu. Čím častěji symbol uvidíme, tím víc se nám daná firma vryje do paměti a tím víc se proslaví. Nepravé výrobky tak mohou nepřímo zapříčinit její ještě větší růst. Zároveň jde ale stále o nápad, který patří pouze tomu, kdo ho vymyslel, a ostatním na něj nenáleží žádné právo. Natož výdělek. Na druhou stranu, když se proslaví natolik, že se jej někdo snaží tak urputně převzít, přichází s tím i jakési potěšení. Právě díky těmto argumentům vznikají názory, že trh s falešným zbožím je pro módní průmysl snad i trochu prospěšný. Přesto boj proti němu neustává, v poslední době na něj výrazně poukazují také samotní návrháři.
Kolekce od Vetements. Zdroje zleva: www.hypebeast.com, www.highsnobiety.com
Boj bez konce
Například značka Vetements překvapila svou limitovanou kolekcí s názvem Official Fake, kterou představila na týdnu módy v Soulu. Ironicky, ale výstižně poukazovala na problém dnešního módního průmyslu. Návrhář Demna Gvasalia využil padělané výrobky ke tvorbě těch nových. Kolekci postavil na nejzákladnějších a nejznámějších kouscích z dílen Vetements. Každý byl ale trochu pozměněný, aby tak spíše připomínal své levné kopie. Typické nápisy se na tričkách objevily v jiných fontech, džíny zase Gvasalia obrátil naruby. Klasická černá pláštěnka měla naopak definici sebe sama vypsanou na zádech. Všechny návrhy, které Vetements nabízel ke koupi v obrovském skladišti, se vyprodaly během několika minut.
Svetr Guccy a kabelka Real Gucci jako zbraně proti falešnému zboží. „Ikea“ taška od Balenciagy. Zdroje zleva: www.vogue.co.uk, www.edition.cnn.com
Na všech frontách
Podobně známý je také souboj módního domu Gucci. Alessandro Michele věnoval levnému zboží hned několik kousků. Od svetru s nápisem Guccy až po kabelku s ledabyle načmáraným „Real“ před samotným názvem. Značka Balenciaga se zase rozhodla bojovat méně nápadně. Taškou, která silně připomíná jeden nechvalně známý skandinávský velkoobchod s nábytkem. I když zmíněné odkazy slavných návrhářů nejsou zdaleka první, patří mezi ty nejvýraznější. Na trh s falešným zbožím totiž běžně poukazují spíše méně známí výrobci. Ti nejdůležitější se do boje zapojili relativně nedávno, zvlášť kvůli stále rostoucímu globálnímu vkusu, který zaručuje, že na oko pravé zboží se dnes dostane do každého koutu světa.
Nejvýstižnější díla z instagramu umělce Hey Reillyho. Zdroj: www.instagram.com/hey_reilly/
Jedna velká parodie
Nejironičtěji se ale s tímhle problémem vypořádal umělec známý pod přezdívkou Hey Reilly . Vytváří umění vzájemným kombinováním, prolínáním a parodováním všech možných značek, od těch módních přes sportovní až po ty, které prodávají potraviny. Do výtvorů se nebojí zapojit ani fotografie světoznámých celebrit či postav z filmů. Jeho originální podání módního světa mu vyneslo i spolupráci se samotnými obchody, se kterými si tolikrát hrál ve své vlastní tvorbě.
K popularizaci log samozřejmě nemálo přispěl i instagram, podobně jako facebook. Ten navíc nabízí i prostor pro samotnou koupi nepravého produktu prostřednictvím Marketplace. Platba ale nejde přes sociální síť, je zprostředkována individuálně mezi prodejcem a zájemcem, takže facebook se na obchodu v podstatě „neúčastní“. Podstatná většina kupujících opravdu věří, že jim domů dorazí originál, pouze levně. Není ale jen otázka času, kdy se údajná nevědomost promísí s lhostejností? A kdy k falešným značkám začneme přistupovat podobně jako Soul? Popularita zvítězí nad kvalitou a to, co bylo kdysi souzeno jen nejvyšší třídě, se rozšíří globálně. Nehledě na to jak a v jaké podobě.
Jaký je váš názor na falešné výrobky? Myslíte si, že jde o velký problém i na českém trhu?
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/0d/182749-zdroj-wwwbusinessinsidercom.jpg?5" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Plavky 2018: Tropy a prsa v ananasech]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/plavky-2018-tohle-opravdu-nekdo-koupi/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/plavky-2018-tohle-opravdu-nekdo-koupi/</guid>
<category><![CDATA[Pekla]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Pekla]]></dc:subject>
<pubDate>Tue, 29 May 2018 00:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[S palmou i k českému rybníku
Plavková sezóna pomalu začíná, takže se obchodní řetězce můžou přetrhnout, abychom si pro svůj kousek na pláž, k bazénu anebo rybníku zašli právě k nim. V roce 2016 frčely průstřihy, které v dekoltech mnohých žen svítily ještě na podzim. O rok později to byly zase háčkované modely a metalické barvy. I letos ještě můžeme sledovat dozvuky těchto trendů, nicméně za žhavé novinky jsou momentálně označovány barevné poti...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[S palmou i k českému rybníku
Plavková sezóna pomalu začíná, takže se obchodní řetězce můžou přetrhnout, abychom si pro svůj kousek na pláž, k bazénu anebo rybníku zašli právě k nim. V roce 2016 frčely průstřihy, které v dekoltech mnohých žen svítily ještě na podzim. O rok později to byly zase háčkované modely a metalické barvy. I letos ještě můžeme sledovat dozvuky těchto trendů, nicméně za žhavé novinky jsou momentálně označovány barevné potisky. Nám se to jako něco úplně nového rozhodně nezdá, každopádně móda prý velí hýření barvami a inspiraci v tropech.
Zdroj: AliExpress.com.
Rozmanitější výběr střihů
Důležitou roli stále hraje tzv. high neck, což znamená zavazování nebo ramínka za krk, ale bez výstřihu. Vloni jsem se tímhle trendem nechala unést, a tak z vlastní zkušenosti vím, že velmi malá prsa to splácne do podoby žehlicího prkna. Navíc ten neopálený dekolt pak… nic moc.
Spodní díly v obchodech nenajdete jen v klasickém „kalhotkovém“ provedení, objevují se vyšší střihy sahající pod pupík anebo více vykrojené, které se tak trochu vracejí do osmdesátek.
Zdroj: AliExpress.com.
Vážně tohle někdo koupí?
Když jsem projížděla kouzelný AliExpress, kde se dají sehnat snad i stěrače na ponorku, narazila jsem na několik pekelnějších modelů. Díky nim se můžete snadno a rychle proměnit v mořskou bohyni oděnou do lastur anebo tropickou krásku s ananasy a lupeny na těch správných místech. Navíc i pupík a náznaky ňader jsou v ceně, takže se koupě vyplatí. Jen odstín velmi jemného opálení budete muset chytit stejný, jinak budete vypadat směšně… a to v tak epesních plavkách přece nechcete.
Preferujete-li dvoudílné plavky, pak můžete okolí zmást falešným párem rukou s rudě nalakovanými nehty. Jen u větších ňader budou působit možná lehce giganticky.
Zdroj: AliExpress.com.
Na chlupáče či Borata
V nabídce najdete také modely, u kterých snadno nabudete dojmu, že vás mají uchránit před sexuálním obtěžováním. Protože proč by si jinak žena chtěla obléknout chlupatou mužskou hruď, že?
S výrobou těchto dámských plavek s mužným tělem začala značka Beloved Shirts a prý si skutečně našly svoje příznivce. Po holení do plavek jsou ovšem tyto modely značně kontraproduktivní.
Zdroj: AliExpress.com.
Je libo pizzu?
Ananas na pizze rozděluje lidi na dva tábory. Jedni ho milují, jiní naprosto zavrhují. Naše otázka zní jinak… patří pizza na plavky?
Podle výrobců asi ano. A výběr je bohatý. Pro ty, co preferují roztomilost, je tu kombinace s koťátkem. Na dramatičnosti pro změnu přidá důmyslně umístěný pizzažralok… no a k poslednímu modelu tak nějak není co dodat, ten se snad nemůže líbit ani největšímu zastánci pizzy s ananasem.
Zdroj: AliExpress.com.
Jak jste na tom s vybíráním plavek vy? Někdy je to boj, že?
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/21/182813-nahledovkanova.jpg?4" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Královská svatba: Jaké šaty měly nevěsty před Meghan?]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/kralovska-svatba-jake-svatebni-saty-mely-predchudkyne-megan/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/kralovska-svatba-jake-svatebni-saty-mely-predchudkyne-megan/</guid>
<category><![CDATA[Celebrity]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Celebrity]]></dc:subject>
<pubDate>Fri, 18 May 2018 00:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Budoucí král a Královna Matka
Novomanželé: princ Jiří VI. a Elizabeth Angela Marguerite Bowes-Lyon (vévodkyně z Yorku, později Její Veličenstvo královna Alžběta, Královna Matka)
Datum a místo svatby: 26. dubna 1923, Westminsterské opatství
Později známá jako Královna Matka, v roce 1923 novomanželka druhorozeného syna krále Jiřího V. prý nabídku k sňatku dvakrát odmítla. Svatba se konala ve Westminsterském opatství a Alžběta po ní položila svat...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Budoucí král a Královna Matka
Novomanželé: princ Jiří VI. a Elizabeth Angela Marguerite Bowes-Lyon (vévodkyně z Yorku, později Její Veličenstvo královna Alžběta, Královna Matka)
Datum a místo svatby: 26. dubna 1923, Westminsterské opatství
Později známá jako Královna Matka, v roce 1923 novomanželka druhorozeného syna krále Jiřího V. prý nabídku k sňatku dvakrát odmítla. Svatba se konala ve Westminsterském opatství a Alžběta po ní položila svatební kytici na hrob neznámého vojína, což od té doby dělají všechny královské nevěsty.
Šaty drobné Alžběty byly velice moderní, i když v té době hodnocené jako nejjednodušší v historii královských svateb. Měly splývavou sukni, perlovou barvu a byly vyšívané stříbrnou nití. Závoj jí zapůjčila její tchyně – sama královna Marie, nahoře kopíroval hlavu téměř jako čepec a přecházel v dlouhou širokou vlečku. Protože šaty měly krátké rukávy, při pohybu venku nevěstu hřál krátký kabátek.
Příspěvek sdílený Kensington Palace (@kensingtonroyalworld), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-05-17T06:54:54+00:00“&gt;Kvě 16, 2018 v 11:54 PDT&lt;/time&gt;
Zamilovaná princezna
Novomanželé: princ řecký a dánský Filip a Elizabeth Alexandra Mary (dcera Královny Matky, královna Alžběta II.)
Datum a místo svatby: 20. listopadu 1947, Westminsterské opatství
Alžběta si svého budoucího manžela vyhlédla už jako náctiletá školačka (jde o vzdáleného bratrance). Jejímu otci nepřišel jako správná partie, ale královská dcera ve 21 letech poslechla své srdce a s Filipem se přes otcův nesouhlas zasnoubila.
Šaty měla nevěsta opravdu honosné. Ušité byly z hedvábí smetanové barvy. Vlečku zdobila slovenská paličkovaná krajka. Vzhledem k tomu, že se svatba konala pouhé dva roky po ukončení druhé světové války, fungoval v Anglii stále přídělový systém. Proto si budoucí královna musela na své šaty ušetřit dostatečné množství lístků.
Příspěvek sdílený Brides Magazine (@bridesmagazine), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2017-11-20T15:40:45+00:00“&gt;Lis 20, 2017 v 7:40 PST&lt;/time&gt;
Na trůn čekající Charles a křehká Diana
Novomanželé: prvorozený syn Alžběty II. – princ Charles a Diana Frances Spencer (princezna z Walesu)
Datum a místo svatby: 29. července 1981, katedrála sv. Pavla
Vztah Charlese a Diany je notoricky známý, však se také ve své době stal v podstatě veřejným majetkem. Novináři je pronásledovali všude, během manželství i po jeho konci. A tato honba za senzací nakonec Dianu také stála život. Zemřela při autohavárii v pařížském tunelu, když s partnerem ujížděli před paparazzi.
Ale pojďme k Dianiným svatebním šatům, které svým provedením odpovídaly módě 80. let. Vytvořilo je návrhářské duo – manželé Emanuelovi. Šaty v barvě slonovinové kosti měly několik výrazných prvků: volány, nadýchané rukávy, širokou sukni a dlouhou osmimetrovou vlečku. Ušité byly z taftu, hedvábí a ozdobené krajkou, krystaly a perlami.
Dnes nám Dianiny šaty přijdou asi až příliš robustní, nicméně ona byla krásná i v nich.
Příspěvek sdílený Lou Lou´s Big Day (@loulousbigday), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2017-09-01T10:13:23+00:00“&gt;Zář 1, 2017 v 3:13 PDT&lt;/time&gt;
&lt;/
Novomanželka rebelka
Novomanželé: třetí potomek Alžběty II. – princ Andrew, vévoda z Yorku a Sarah Margaret Ferguson (vévodkyně z Yorku)
Datum a místo svatby: 29. července 1986, Westminsterské opatství
Princ Andrew a Sarah Margaret Ferguson na fotkách ze svatby jen září. Oba se široce usmívají a vesele mávají přihlížejícím. Kdo mohl tušit, že nevěsta se už na počátku 90. let stane černou ovcí královské rodiny. Nezabíhejme do zbytečných detailů, ale rozvod nastal poté, co na veřejnost pronikla jistá kompromitující fotografie, kde je Sarah v lechtivé chvilce s mužem, který rozhodně nebyl jejím manželem.
No ale pryč od drbů a skandálů… Na svou královskou svatbu Sarah oblékla zdobené saténové šaty, které zdůrazňovaly její úzký pas a zvýrazňovaly ramena. Nechyběla ani dlouhá vlečka a zpod závoje zářily nevěstiny rudé vlasy.
Příspěvek sdílený British Royal Family (@royal.house.of.windsor), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-05-17T05:36:16+00:00“&gt;Kvě 16, 2018 v 10:36 PDT&lt;/time&gt;
Svatba z velké lásky
Novomanželé: nejmladší syn královny Alžběty II. – princ Edward a Sophie Rhys-Jones (Její královská Výsost hraběnka z Wessexu)
Datum a místo svatby: 11. června 1999, kaple sv. Jiří na hradě Windsor
Svatba Edwarda a Sophie se hodně lišila od jiných královských svateb. Původně si snoubenci přáli zcela soukromou akci, která by se odehrála za přítomnosti nejbližších, nakonec souhlasili s kompromisem. Vzali se v kapli sv. Jiří, nicméně nebyli pozvaní politici, dámy nemusely mít klobouky a samotný obřad se odehrál pouze za přítomnosti 550 vybraných hostů (byť s televizním přenosem). První manželský polibek si dali až v soukromí.
I šaty nevěsty odpovídaly ladění svatby. Nebyly tak pompézní, jako například v případě Diany. Sophie totiž oblékla vrstvené šaty lehce inspirované středověkem s véčkovým výstřihem, zvonovými rukávy, rozšířenou sukní a dlouhou vlečkou (i když mnohem kratší, než měly jiné královské nevěsty). Pošité byly tisíci perlami a křišťály. Tiara ve vlasech pocházela ze sbírky samotné královny a závoj měl křišťálové zdobení.
Příspěvek sdílený Harry Meghan Daily (@harry_meghan_daily), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-05-17T06:56:57+00:00“&gt;Kvě 16, 2018 v 11:56 PDT&lt;/time&gt;
Pár, který netěší bulvár
Novomanželé: syn princezny Anny, dcery královny Alžběty II. – Peter Phillips a Autumn Kelly (Její královská Výsost hraběnka z Wessexu)
Datum a místo svatby: 17. května 2008, kaple sv. Jiří na hradě Windsor
Královnin vnuk a Kanaďanka Autumn Kelly působí jako vyrovnaný pár. Rozhodně nepatří mezi členy královské rodiny, co plní stránky bulvárního tisku.
Autumn měla šaty s korzetovým vrškem, který doplňovalo krajkové bolerko, a hladkou sukní. Nechyběl ani dlouhý závoj a také tiara zapůjčená od budoucí tchyně. Vlečka byla poměrně krátká, což ale šatům na kráse neubralo. Pro nevěstu bylo toto řešení jistě mnohem praktičtější.
Příspěvek sdílený Harry Meghan Daily (@harry_meghan_daily), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-05-17T07:01:56+00:00“&gt;Kvě 17, 2018 v 12:01 PDT&lt;/time&gt;
Splněný sen po mnoha letech
Novomanželé: prvorozený syn Alžběty II. – princ Charles a Camilla Parker Bowles
Datum a místo svatby: 9. dubna 2005, obřad na radnici Guildhall, ceremoniál v kapli sv. Jiří na hradě ve Windsoru.
Camilla byla Charlesovou milenkou a dá se říct, že také osudovou láskou. Seznámili se v 70. letech a vztah udržovali i během princova manželství s Dianou. Camilla se vdala v roce 1973 za Andrewa Parker Bowlese, s nímž má dvě děti. Jejich manželství skončilo roku 1995, Charlesovo s Dianou o rok později. Od té doby se vztah Camilly a Charlese stal veřejným, vzali se v dubnu 2005. Bulvární tisk v posledních měsících spekuluje o konci jejich vztahu.
Šaty na své druhé svatbě měla Camilla adekvátní nově nabytému postavení, věku (57 let) i faktu, že svatební obřad byl civilní. Měly šedomodrou barvu a vrchní část byla zdobená výšivkami zlatou nití. V rukou držela jemnou kytici a ve vlasech měla velice výraznou ozdobu.
Příspěvek sdílený Royals of Europe (@royalsofeuropexoxo), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-04-12T08:01:51+00:00“&gt;Dub 12, 2018 v 1:01 PDT&lt;/time&gt;
&lt;/script
Oblíbená Kate
Novomanželé: vnuk Alžběty II., syn Charlese a Diany – princ William a Catherine Elizabeth Middleton (Její královská Výsost vévodkyně z Cambridge)
Datum a místo svatby: 29. dubna 2011 ve Westminsterském opatství
I když Kate s oblibou svými outfity odkazuje na matku svého manžela – princeznu Dianu – svatební šaty měla zcela jiné. Vytvořila je pro ni Sarah Burtonová, která řídí značku Alexander McQueen. Od té doby se staly inspirací pro mnohé nevěsty snad po celém světě. Jemný krajkový živůtek s výstřihem a jemně zdobená sukně působily romantickým dojmem. Róba měla kratší vlečku, kterou na starost dostala nevěstina sestra Pippa.
Příspěvek sdílený Wedding Inspiration and Trends (@weddedwonderland), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-05-17T01:58:09+00:00“&gt;Kvě 16, 2018 v 6:58 PDT&lt;/time&gt;
Jaké šaty oblékne Meghan?
Až si tuhle sobotu Meghan Markle a princ Harry řeknou své ano, nevěsta na sobě bude mít róbu, kterou dle zvyklostí kontrolovala sama královna Alžběta II.
Šaty jsou velkým tajemstvím a před svatbou je smí vidět jen několik vybraných osob. Stejně tak je prozatím střežen název jejich tvůrce, i když se v kuloárech s jistotou mluví o Meghanině oblíbené značce Ralph &amp; Russo. Nicméně spekulace probíhají už několik měsíců a točí se také kolem módního domu Alexander McQueen a návrhářů, jako je Erdem Moralıoğlu, Rolandu Mouret a Jenny Packham, jejíž modely nosí i Kate.
Úloha svatební róby končí před večerní recepcí v rezidenci Frogmone. Na tu se totiž nevěsta převlékne.
A ještě jedna spekulace na závěr: Meghan by podle některých informací měla mít na hlavě korunku, jaká ve svatební den zdobila princeznu Dianu. Ta je majetkem rodiny Spencerů a jakožto hlavní šperk se objevila i na svatbě Dianiny matky a sester.
Příspěvek sdílený Victoria Adams (@victorious_beauty_), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-05-16T08:26:06+00:00“&gt;Kvě 16, 2018 v 1:26 PDT&lt;/time&gt;
Sledujete královské svatby A čí šaty se vám líbily nejvíc?
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/38/182490-svatbameghan.jpg?4" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[7 slavných žen, které tvořily dějiny módy]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/sedm-zen-dejiny-mody-bile-saty/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/sedm-zen-dejiny-mody-bile-saty/</guid>
<category><![CDATA[Historie]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Historie]]></dc:subject>
<pubDate>Mon, 14 May 2018 00:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Malachitová víčka a Kleopatřiny šaty
Není tajemstvím, že nejslavnější panovnice starověkého Egypta – Kleopatra, dokázala svoje názory prosadit skrze svůdnost a charizma. A to i když podle vědeckých studií moc krásy nepobrala. Co se však ubere na kráse, přidá se na líčení a vhodně zvoleném oděvu. Kleopatra se podle tradice měla oblékat do bílých klasických šatů zvaných Kalasiris šitých na tělo a na krku nosit tzv. pektorál. To byl honosný šperk...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Malachitová víčka a Kleopatřiny šaty
Není tajemstvím, že nejslavnější panovnice starověkého Egypta – Kleopatra, dokázala svoje názory prosadit skrze svůdnost a charizma. A to i když podle vědeckých studií moc krásy nepobrala. Co se však ubere na kráse, přidá se na líčení a vhodně zvoleném oděvu. Kleopatra se podle tradice měla oblékat do bílých klasických šatů zvaných Kalasiris šitých na tělo a na krku nosit tzv. pektorál. To byl honosný šperk ve tvaru zlatého límce, doplněný dalšími náramky a nákotníky. Egyptská móda využívala pravidlo rozporu, tedy bílé oblečení kontrastující s barevností korálků a jiných šperků.
V Egyptě se dbalo i na líčení. Ženy i muži nejčastěji používali černidlo na úzké černé linky na oční víčka. Sama Kleopatra se vyžívala v líčení zelenou pastou. Ta se získávala spojením malachitového prášku a živočišného tuku. Líčení bylo však spíše záležitostí funkční než estetickou. Odráželo totiž nepříjemné sluneční paprsky a pomáhalo chránit pleť v prašném prostředí.
Příspěvek sdílený Franja porque ti quero!⚘ (@franja_porquetiquero), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-05-12T04:10:47+00:00“&gt;Kvě 11, 2018 v 9:10 PDT&lt;/time&gt;
Křesťanský módní asketizmus přeťatý rozevlátou Byzancí
Příliv byzantského umění do italské Ravenny přinesl i nové módní trendy. Sytě barevné látky protkané zlatými nitěmi přinesly na evropské dvory závan exotiky blízkého východu. Střih se odrážel od římského košilového oděvu. Celá róba byla ve tvaru tuniky, která se nosila s dlouhými rukávy, na něj se dosazovala další tunika již bez rukávů. Oděv tedy zahaloval celý tvar lidského těla, byl řasený a mnohdy těžkopádný. Krásné šaty v té době nosila asi nejslavnější byzantská císařovna Teodora, jež byla manželkou slavného císaře Justiniána. Její překrásné róby můžeme dodnes obdivovat přímo v Ravenně na tamějších mozaikách.
Příspěvek sdílený Ravenna Mosaici - Mosaics (@ravennamosaici), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-04-23T08:00:58+00:00“&gt;Dub 23, 2018 v 1:00 PDT&lt;/time&gt;
Prosté svatební šaty Elišky Přemyslovny
Gotika. Období, kdy přichází kult štíhlé elegance, která se promítá nejen v architektuře, ale i v módě. Výjimkou nejsou ani šaty poslední české Přemyslovny – Elišky. Po smrti jejího bratra Václava III. se provdala za tehdy čtrnáctiletého Jana Lucemburského. Zajímavostí je, že k oltáři šla v prostě střižených šatech bez ozdob a s rozpuštěnými vlasy. V Evropě byl totiž na pomyslném vrcholu vliv Francie a tehdejší minimalistická a čistá elegance. Eliška Přemyslovna si dokonce svoje svatební šaty sama připravila. Po porodu si začala halit vlasy do roušek a čepců na důkaz vdané ženy, jak velela tehdejší tradice. Sama však byla ráznou ženou, která se nejednou obrátila proti svému manželovi.
Příspěvek sdílený Dominika Markova (@markova_dominika), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-05-14T15:35:37+00:00“&gt;Kvě 14, 2018 v 8:35 PDT&lt;/time&gt;
Marnivá Rakušanka Antoinetta
Byla módní ikonou své doby. Marie Antoinetta vyrůstala v době, kdy byla móda brána jako prostředek k vyjádření sociálního postavení, bohatství a luxusu. Každý detail na róbě či ošacení byl velmi důležitý, protože mohl označovat určitý statut ve společnosti. Ještě předtím však se zmítala mezi konvencemi francouzského i rakouského dvora, ze kterého pocházela. Její vášeň pro módu byla tak velká, že si povolala mezi dvorní dámy i tehdejší slavnou modistku Rose Bertin a kadeřníka Leonarda Alexise Autiera. Druhý zmíněný tvořil honosné účesy, které velmi často hraničily s tehdejším vkusem i tradicí. Výstřední vlasové modely obsahovaly například ptačí pera, vycpaná zvířata nebo kusy ovoce či zeleniny. Okázalost hnaná marnivostí byla poslední kapkou pro tehdejší prostý lid… a jak už z dějin víme, skončilo vše nechvalně proslulou francouzskou revolucí, jejímž vrcholem bylo stětí hlavy státu i jeho manželky, mladičké Antoinetty.
Příspěvek sdílený Nicole Matta Santos (@dreaming.nicki), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-05-12T01:06:38+00:00“&gt;Kvě 11, 2018 v 6:06 PDT&lt;/time&gt;
Svatba v bílých šatech? Průkopnice trendu byla královna Viktorie
Kult bílých svatebních šatů je poměrně nový a sahá teprve několik desetiletí zpět do historie. Asi nejznámější nositelkou byla anglická královna Viktorie, která si v nich vzala svého bratrance Alberta. Dříve je však oblékla i Marie Stuartovna, čímž vzbudila poprask, protože v tehdejší renesanční Evropě byla tato barva znamením smutku a truchlení.
Vraťme se však k Viktorii. Masovému trendu svatebních šatů v bílé barvě velmi pomohl i vynález fotoaparátu. Díky němu mohly šaty obdivovat ve velmi krátkém čase ženy po celém světě. V té době byly brány šaty bílé barvy jako projev luxusu a bohatství, protože byly velmi nákladné na údržbu a často se špinily. Největší rozmach bílých nevěst historie zaznamenává až po 2. světové válce a trvá do dnešních dnů.
Příspěvek sdílený История мира в фото (@historymyworld), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-05-12T18:30:42+00:00“&gt;Kvě 12, 2018 v 11:30 PDT&lt;/time&gt;
První dáma kostýmků Jackie Kennedy
Její styl zbožňovala celá Amerika. Manželka Johna Kennedyho byla noblesní dámou za každé situace. Její záliba v kostýmech hraničila občas až s obsesí, avšak díky nim se stala ikonickou první dámou a hvězdou 60. let minulého století. Jackie se nestranila výrazných barev a snažila se nosit elegantní čisté linie. Její vytříbený vkus byl ovlivněn i rodinným zázemím, protože pocházela z dobře situované rodiny, a od mala tak byla obklopena luxusem. Ještě než se provdala za budoucího prezidenta Spojených států amerických, měla dostat vysněné místo ve Vogue, kterého se posléze musela vzdát. Její styl však zůstal nesmrtelný – např. značka Moschino jí vzdala hold kolekcí ikonických kostýmků a šatů.
Příspěvek sdílený Sari Zoe - Fashion Stylist (@sarizoe), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-05-13T14:10:59+00:00“&gt;Kvě 13, 2018 v 7:10 PDT&lt;/time&gt;
Okouzlující princezna s tragickým osudem? Lady Diana!
Princezna s lidskou tváří, maminka dvou malých následníků britského trůnu a plachá dívka, která se proměnila v sebevědomou světovou ikonu. To byla Lady Diana, kterou miloval celý svět. Její styl se proměňoval během dvou dekád a postupně přecházel i do rebelské fáze posledních let v Buckinghamském paláci. Různé kreativní modely ji vynesly na pomyslný módní trůn a zapsaly se do dějin. Po rozvodu s princem Charlesem začala častěji nosit i uvolněnější oblečení, takže mohla také popustit uzdu své módní fantazie, což jí nesmírně svědčilo. Pokaždé, když vynesla nějaký model na veřejnost, okamžitě se vyprodal a nebyl dlouhé týdny k dostání, což pomáhalo v jistém slova smyslu i britské ekonomice.
Příspěvek sdílený Lady Diana, Princess Of Wales???? (@lady.diana._), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-02-02T19:24:23+00:00“&gt;Úno 2, 2018 v 11:24 PST&lt;/time&gt;
Koho považujete za módní ikonu – ať už současnou, nebo historickou?
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/b6/182401-foto.jpg?4" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Met Gala 2018: KATOLICKÁ SYMBOLIKA NA RÓBÁCH hvězd]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/met-gala-2018/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/met-gala-2018/</guid>
<category><![CDATA[Celebrity]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Celebrity]]></dc:subject>
<pubDate>Thu, 10 May 2018 00:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Vyrazíte příští rok na Met Gala?
Chcete-li se Met Gala zúčastnit, musíte zaplatit horentní částku, která se šplhá do statisícových výšek. Kdo by rád poseděl u stolu, zaplatí až několik milionů korun. Poměrně drahota, že? Za party s Katy Perry, Donatellou Versace, Georgem Clooneym a jinými celebritami se holt platí. Tedy vy byste zaplatili, o jejich vstupné se starají módní giganti, kteří si je také obléknou do svých šatů. Živá reklama, na kter...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Vyrazíte příští rok na Met Gala?
Chcete-li se Met Gala zúčastnit, musíte zaplatit horentní částku, která se šplhá do statisícových výšek. Kdo by rád poseděl u stolu, zaplatí až několik milionů korun. Poměrně drahota, že? Za party s Katy Perry, Donatellou Versace, Georgem Clooneym a jinými celebritami se holt platí. Tedy vy byste zaplatili, o jejich vstupné se starají módní giganti, kteří si je také obléknou do svých šatů. Živá reklama, na kterou se upne pozornost velké části světa, je tak na světě!
Letošní téma Met Gala bylo Heavenly Bodies: Fashion and the Catholic Imagination, tedy Nebeská těla: Móda a katolická představivost. Některé hvězdy byly umírněnější, jiné dovolily tvůrcům svých rób popustit uzdu fantazii.
Andělská Rosie
Rosie Huntington-Whiteley je nádherná žena, takže se není čemu divit, že tahle modelka a herečka v jedné osobě patří mezi slavné andílky Victoria´s Secret. Slušet jí podle mě musí i pytel od brambor. Na Met Gala oblékla okouzlující šaty z dílny Ralpha Laurena. Naprosto dokonalým detailem – jemným, ale přesto působivým – byla ozdoba hlavy inspirovaná svatozáří.
Příspěvek sdílený Rosie HW (@rosiehw), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-05-08T18:43:05+00:00“&gt;Kvě 8, 2018 v 11:43 PDT&lt;/time&gt;
Ve zlatě oděná Kim
Hvězda reality show zazářila ve zlaté róbě Versace, která pevně obepínala její výrazné křivky. Díky flitrům se šaty nádherně třpytily. Víc ozdob kromě dvou křížů a poměrně nevýrazných šperků už nepotřebovaly.
Příspěvek sdílel uživatel @_.metgala._, &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-05-09T06:43:28+00:00“&gt;Kvě 8, 2018 v 11:43 PDT&lt;/time&gt;
Ariana jako malovaná
Pro Arianu Grande šaty vytvořila slavná návrhářka Vera Wang. Inspirovala se freskou Posledního soudu, kterou od roku 1536 maloval Michelangelo na zadní stranu Sixtinské kaple. Šlo o objednávku papeže Pavla III., který tím chtěl varovat věřící, aby ve své víře vytrvali i během reformace. Zajímavý a rozhodně originální nápad.
Příspěvek sdílený MILEY PERUVIAM ♡ (@mileyperuu), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-05-09T06:38:06+00:00“&gt;Kvě 8, 2018 v 11:38 PDT&lt;/time&gt;
Jako vždycky nepřehlédnutelná Rihanna
Rihanna je na Met Gala vždy velice výrazná. Vloni se zahalila do šatů s velkými květy, letos jí róbu připravil módní dům Maison Margiela, jehož kreativním ředitelem je John Galliano. Inspiraci v papežském šatníku rozhodně nezapře.
Příspěvek sdílený Rihanna Official (@rihanna.today), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-05-07T23:08:15+00:00“&gt;Kvě 7, 2018 v 4:08 PDT&lt;/time&gt;
Smutná usmívající se královna popu
Jako úsměvy rozdávající královna ve smutku vypadala Madonna, která snad vůbec nestárne. Černé šaty pro ni vytvořil Jean Paul Gaultier. Outfit doslova korunovala zlatá kříži zdobená koruna s černým závojem přes obličej. Za mě rozhodně lepší, než když Madonna ukazuje i to, co většina z nás vidět nepotřebuje.
Příspěvek sdílený Human Nature (@humannature_rebelheart), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-05-09T06:12:16+00:00“&gt;Kvě 8, 2018 v 11:12 PDT&lt;/time&gt;
Andělská Katy
Katy Perry je na proměny přebornice. Ať už jde o vlasy, líčení, nebo oblečení. Poslední dobou ji můžeme vídat s krátkými blond vlasy, což jí podle mě ubírá na ženskosti. Na rozdíl od loňského roku, kdy byla od hlavy až po paty zahalená v červené látce, jí tentokrát bylo vidět do obličeje. Pozornost fotografů i ostatních hostů však nepřitahovala jen svým úsměvem, ale také obřími andělskými křídly.
Docela by mě zajímalo, jak se jí s nimi pohybovalo. Asi nic moc, protože na některých fotkách s ostatními celebritami (zřejmě z pozdějších hodin) už je jen ve zlatých minišatech Versace.
Příspěvek sdílený Celebrities Television (@celebritiestelevision), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-05-09T06:59:17+00:00“&gt;Kvě 8, 2018 v 11:59 PDT&lt;/time&gt;
Zendaya jako rytířka
Herečka, zpěvačka, tanečnice a modelka Zendaya měla Versace šaty podobné brnění. Koho vám jimi připomíná? Přece ženu, která bojovala za svou zemi a slyšela nadpozemské hlasy… No jasně, Johanku z Arku!
Příspěvek sdílený -r (@meetingholland), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-05-08T10:28:10+00:00“&gt;Kvě 8, 2018 v 3:28 PDT&lt;/time&gt;
Blake oděná v milionech
Versace šaty Blake Lively prý zabraly přes 600 hodin ruční práce. Svou zlatou výšivkou na červeném podkladu určitě splnily téma akce. Velmi podobné prvky můžete vidět například na šatech Pražského Jezulátka, které sestry karmelitky oblékají podle církevního roku do různých barev, mezi nimiž i do červené (se zlatou výšivkou). Šperky od designéra Lorraine Schwartze, kterými Blake outfit dotáhla do dokonalosti, měly hodnotu 2 miliony dolarů.
Příspěvek sdílený Billion Beauty (@billionbeautyofficial), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-05-09T05:32:44+00:00“&gt;Kvě 8, 2018 v 10:32 PDT&lt;/time&gt;
Sedmibolestná Lana
Lana okouzlila přítomné róbou Gucci s nádhernými detaily, jejíž hlavní ozdobou bylo srdce proklaté sedmi dýkami. Stejně jako jiné dámy i tato zpěvačka měla výrazný prvek na hlavě. V jejím případě šlo o modrá křídla a svatozář. S rozpuštěnými vlasy působila jako opravdu nadpozemská bytost.
Příspěvek sdílený Sonia Sarkali (@soniasarkali), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-05-10T09:44:21+00:00“&gt;Kvě 10, 2018 v 2:44 PDT&lt;/time&gt;
Sarah s oltářem ve vlasech
Ani milovnice bot Sarah Jessica Parker nic nepodcenila. Na svém Instagramu ve stories dokonce ukázala, jak ve své zlaté (a jistě dost těžké) brokátové róbě Dolce&amp;Gabbana nastupuje do auta. Byl to docela boj, ještě že se nemusela namačkat třeba do felicie. Kromě dlouhé vlečky a zlato-rudého vzoru herečku zdobila čelenka s oltářem Panny Marie.
Příspěvek sdílený Sonia Sarkali (@soniasarkali), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-05-10T09:43:21+00:00“&gt;Kvě 10, 2018 v 2:43 PDT&lt;/time&gt;
Lehce nudná Miley
Miley trochu zklamala. Met Gala je příležitostí být hodně kreativní. A že kreativita téhle zpěvačce nechybí, víme. Ne, rozhodně nepotřebujeme znovu vídat outfity, jejichž množství materiálu by nestačilo ani na látkový kapesník… ale ty vlastně ani s kreativitou neměly nic společného.
Každopádně zpěvačka, která ještě nedávno řádila v záchvatu puberty, se uklidnila a vystupuje alespoň částečně jako dospělá osoba. Na Met Gala oblékla černé šaty od Stelly McCartney s velkým výstřihem vpředu i vzadu. Působily velmi elegantně a zároveň vyzývavě a Miley Cyrus skutečně slušely, jen jsem v rámci téhle události čekala větší odvaz.
Příspěvek sdílený Non Stop People (@nonstoppeopleofficiel), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-05-08T17:57:46+00:00“&gt;Kvě 8, 2018 v 10:57 PDT&lt;/time&gt;
Za mě je jasnou vítězkou Blake Lively. Které šaty se nejvíce líbí vám?
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/5b/182252-metgalatitulku.jpg?4" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Jak na super vizáž: Rozhovor o barevné typologii]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/rozhovor-beata-oravcova/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/rozhovor-beata-oravcova/</guid>
<category><![CDATA[Jak na šatník]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Jak na šatník]]></dc:subject>
<pubDate>Fri, 04 May 2018 00:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Beáta Oravcová dokáže určit 18 barevných typů.
Barvy jsou jen jedním prvkem vizáže
Na přání Beáty ponecháváme odpovědi ve slovenštině.
Beáto, z čeho jsou ženy nejvíc překvapené, když k vám přijdou na konzultaci barevné typologie?
Pokiaľ ide o farebnosť, sú ženy, ktoré svoj farebný typ tušia a inštinktívne siahajú po farbách, ktoré im naozaj pristanú. Tie potrebujú pochopiť, ako farby kombinovať a zladiť so svojim štýlom. Sú prekvapené najmä tý...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Beáta Oravcová dokáže určit 18 barevných typů.
Barvy jsou jen jedním prvkem vizáže
Na přání Beáty ponecháváme odpovědi ve slovenštině.
Beáto, z čeho jsou ženy nejvíc překvapené, když k vám přijdou na konzultaci barevné typologie?
Pokiaľ ide o farebnosť, sú ženy, ktoré svoj farebný typ tušia a inštinktívne siahajú po farbách, ktoré im naozaj pristanú. Tie potrebujú pochopiť, ako farby kombinovať a zladiť so svojim štýlom. Sú prekvapené najmä tým, že na farby sa dá pozerať úplne inak, ako to robili doteraz a tým, koľko súvislostí existuje medzi farbami a ostatnými prvkami vizáže.
Často sa stáva i to, že klientka si svoj farebný typ určí sama a začne si budovať šatník v daných farbách. Príde na konzultáciu, lebo chce vedieť, ako by mala svoje farby kombinovať, a je prekvapená, keď zistí, že jej farebnosť je iná, ako si myslela. Pre niektoré ženy je to poriadny šok.
Pokiaľ ide o telesný tvar, ženy sú často prekvapené najmä tým, že na postavu sa dá pozerať inak, ako len na delenie na niekoľko typov telesných tvarov. Páči sa im myšlienka, že outfit sa dá dobre „postaviť“ pomocou konkrétnych postupov, ktoré sa dajú naučiť.
Tiež sú nadšené, keď pochopia, ako sa ich osobnosť, potreby a životný štýl premietajú do ich oblečenia a ako môžu dosiahnuť to, aby v oblečení nielen vyzerali skvelo, ale sa i zaujímavo a prirodzene cítili.
V čem se tedy liší váš přístup od ostatních stylistek?
Pracujem s farebným systémom 18 farebných typov Austrálčanky Imogen Lamport, pretože jej systém považujem za najlepší zo všetkých, ktoré poznám. Okrem toho, čo danej žene pristane a čo ladí s jej „obalom“, riešim i to, aby to ladilo i s jej vnútrom. Inak sa v danom oblečení totiž nikdy nebude cítiť prirodzene a dobre. Aj keď na prvý pohľad môže v oblečení vyzerať skvelo, nebude uveriteľná a ľudia to budú cítiť.
Konzultácia trvá cca. 2,5 hodiny a samotné testovanie je len jej úvodom. Poznanie svojho farebného typu a svojich ideálnych farieb je základom s ktorým potom pracujeme – vysvetľujem a ukazujem klientke ako má svoje farby vyberať vzhľadom na svoj kontrast, postavu i osobnosť. Nejde len o to, že niektoré farby rozžiaria tvár človeka viac ako iné, záleží i na tom, ako sú farby v outfite vzájomne skombinované. Ak žena nevie nič o svojom kontraste, nemusí vyzerať úplne dobre ani vo svojich farbách.
Máte pocit, že nějaký barevný typ se u žen opakuje nejčastěji, např. tlumené jaro?
Neexistuje farebný typ, ktorý by sa medzi mojimi klientkami vyskytoval oveľa viac ako iné, ale existuje farebný typ, ktorý je medzi mojimi klientkami menej obvyklý a to je kontrastný typ, najmä jarný.
Barevné paletky, používané metodou Imogen Lamport.
Upravené ženy si okolí více váží
Jaké ženy tedy tvoří vaše typické zákaznice?
Mám klientky všetkých vekových kategórií. Dôvodom návštevy je snaha vyzerať dobre a prichádzajú často práve vtedy, keď sa v ich živote udeje nejaká zmena, alebo keď príde nejaký impulz začať riešiť samu seba.
Takže se na vás ženy obracejí v nějaké konkrétní životní situaci?
Často je to tak a takých zážitkov mám veľa. Zažila som premeny sivých myšiek na zaujímavé a sebavedomé ženy, ale aj premeny zaujímavých, ale málo harmonických žien na štýlové a naviac prirodzene vyzerajúce ženy. Páči sa mi veta, ktorú mi po konzultácii napísala jedna moja klientka: „Zmeniť vizáž znamená zmeniť v určitom slova zmysle aj myslenie, možno až posunúť niektoré svoje vlastnosti.“
Je to presne tak – pocit istoty že vyzeráte dobre, pocit že poznáte sama seba a rozumiete si, dodáva človeku sebavedomie a spokojnosť. A tú spokojnosť vidieť a následne sa premieta do vášho postoja k životu, do vzťahov, práce, rodiny…
Veľa ľudí si myslí, že riešiť vizáž je márnivosťou a stratou času. Ale neuvedomujú si, že sa tak oberajú o množstvo príležitostí v živote, pretože upravená a dobre vyzerajúca žena má vo všetkom väčšie šance a okolie si ju váži viac, ako neupravenú.
K určení barevné typologie používá šátky.
Rady pouze na vyžádání
Předpokládám, že vaše oko už je vycvičené a pozná na kolemjdoucích i rodině, jaký jsou typ a co jim (ne)sluší.
Jasné, dosť vnímam harmóniu a disharmóniu, ale keďže v práci mám toho dosť, nesnažím sa cielene posudzovať ľudí okolo seba. Vždy však vnímam to, keď ženy robia veľké chyby, bez ktorých by mohli vyzerať oveľa lepšie.
Nedávno som napríklad videla mladú ženu s výrazne disproporčnou postavou. Jej oblečenie bolo moderné i farebne fajn, ale veľmi zvýrazňovalo nedokonalosti jej postavy. Tak som si v hlave predstavila, ako by sa dalo oblečenie zmeniť, aby jej postava vyzerala lepšie. Moja práca ma naučila, že každá žena je krásna svojím jedinečným spôsobom, naučila ma tolerancii k druhým.
Necháváte si postřehy pro sebe, nebo vás těší, když můžete někomu poradit?
Nevyžiadané rady nedávam. Viem totiž, že sú ženy, ktoré nepotrebujú, alebo dokonca nechcú rady, pretože robia veci inštinktívne a sú presvedčené, že je to tak dobre. Pri tej príležitosti spomeniem situáciu, ktorú často zažívam pri konzultáciách so ženami, ktoré dostanú konzultáciu ako nečakaný darček. Keď prichádzajú, vidím na nich, že vlastne moc nerozumejú tomu, načo im také poradenstvo bude, ale keď odchádzajú, sú nadšené z toho, koľko nových možností sa im otvorilo. Z toho mám vždy skvelý pocit.
Beátě nejvíce sedí zimní, sytější barvy.
Z podzimního typu zimní
Beáto, co jste vy sama za barevný typ? V jakém oblečení se cítíte nejlépe?
Som dynamický, seriózny a ležérny introvert.  Tieto slová vystihujú mňa i môj štýl. Mám rada jednoduché čisté línie s prekvapivým strihovým detailom, milujem dotyk výraznej, živej farby a najlepšie sa cítim v prírodných a elastických materiáloch. Moja farebnosť je tmavá zimná, najviac mi pristanú sýtejšie zimné farby.
Máte za sebou vlastní módní přešlapy, respektive určila jste svůj barevný typ na poprvé?
Farebná typológia zažila svoj vrchol v 80. rokoch a tak mi napadlo, že keď prídem na to, aké farby mi pristanú, bude to super a budem vyzerať úžasne.  V tomto období vyšli aj u nás knihy, ktoré popisovali farebnosť 4 ročných období a podľa knihy som sa pomerne jasne určila ako jesenný typ.
A tak som si začala kupovať a šiť oblečenie v teplých farbách. Lenže pocit, že vyzerám úžasne akosi neprichádzal… stále som sa cítila ako sivá myš a nebola som spokojná s tým, ako vyzerám. Niečo nefungovalo a tak som pátrala ďalej.
Objednala som sa na určenie farebného typu a dozvedela som sa, že som tmavým zimným typom. Bolo to pre mňa veľké prekvapenie a vlastne som spočiatku tomu ani veľmi neverila. Netušila som, že existuje viac farebných typov ako štyri a zaradeniu medzi tmavé typy som príliš nerozumela. A tak sa rozbehol kolotoč študovania a zháňania informácií o farebnosti 12 farebných skupín, o farbách a všetkých ich súvislostiach v oblasti vizáže.
Kde jste se tedy vzdělávala a vzděláváte?
Absolvovala som jeden kurz v ČR a niekoľko online zahraničných kurzov. Dosť veľa o farbách som pochopila na web stránkach Lory Alexander, ktorá v tom období pracovala s 12 farebnými typmi.
Najviac skúseností som ale získala v praxi. Až pri práci s prvými klientkami som úplne pochopila súvislosti a vnímala som i to, aká je vizáž komplexná – že farby sú len začiatkom cesty, po ktorej treba prejsť, ak chce človek vyzerať skvelo. Dôležité sú aj vhodné strihy a dĺžky oblečenia, materiály, doplnky a najmä pochopenie svojho štýlu a osobnosti.
Vzdelávam sa vlastne stále, učím sa nielen praxou s klientkami, ale aj čítaním kníh a webov. Momentálne mám rozčítané knihy od Brendy Kinsel. Baví ma ísť viac do vnútra človeka a pochopiť, prečo práve dané farby, materiály, či doplnky sa mu páčia. Baví ma vysvetľovať ženám, že to, čo sa im páči, je fajn zladiť s tým, čo ladí s ich farebnosťou a postavou. Hovorím tomu „zladiť obal s vnútrom“. Bez toho zladenia to totiž nefunguje.
Inspirace přichází k Beátě z ulic i literatury.
700 článků za 8 let
Na blogu Supervizaz.sk publikujete podrobné kazuistiky a koláže outfitů. Kolik času vám zabere příprava?
Napísanie jedného článku mi zaberie cca. 3-6 hodín, záleží od zložitosti témy a množstva obrázkov, či koláží. Každý, kto hľadá niečo o vizáži, si na blogu nájde to svoje. Dostávam reakcie, že ženám moje články pomáhajú vyzerať a cítiť sa krásnymi, čo ma samozrejme veľmi teší.
Na rozdíl od mnoha fashion blogů je opravdu praktický. Proč jste se ho rozhodla vést právě tímto způsobem?
Začala som ho písať preto, aby som oživila záujem o farebnú typológiu a aj preto, lebo písaním som sa ja sama veľa učila. Som vizuálny typ a lepšie rozumiem veciam, ktoré vidím. Blogu sa venujem od roku 2010 a je na ňom cca. 700 článkov. Určite mi výrazne pomohol nakopnúť moje podnikanie. A podporil i ženy, ktoré by sa chceli venovať farebnému poradenstvu profesionálne, pretože sa mi ozývajú s otázkami, aké kurzy by som im odporučila.
Pokud ženy začnou vybírat vhodnější barvy a střihy, zjednodušuje se jim i nakupování a móda se stává udržitelnější. Máte pocit, že slow fashion je aktuálním tématem pro vás a vaše klientky?
Ja sama vnímam, že nemám potrebu kupovať toľko vecí ako v minulosti. Dôvodom je nielen to, že viem čo chcem, ale i to, že vlastne je málo obchodov s oblečením, kde sa dá kúpiť kvalitné oblečenie za prijateľnú cenu. Z návštev reťazcov s oblečením často odchádzam znechutená – z materiálov, kvality spracovania, zosadenia vzorov a pomeru cena/kvalita.
Sekáče sú teda fajn i preto, že sa v nich dajú nájsť oveľa kvalitnejšie a farebnejšie kúsky ako v dnešných reťazcoch s oblečením. Ja sama ich priamo nevyhľadávam (keď mám čas, šijem), ale mám klientky, ktoré vyzerajú skvelo a viem, že nakupujú najmä v sekáčoch.
Koláže na blogu vše ukazují a vysvětlují.
O plánech do budoucna
Mění se podle vás trh, na kterém pracujete?
Určite sa prehĺbil záujem o farebnú typológiu, čo ma teší, pretože naozaj nie je jedno, aké farby človek nosí. V niektorých odtieňoch vždy bude vyzerať lepšie ako v iných, je to dané fyzikálne – niektoré farby sa jednoducho viac podobajú na prirodzené pigmenty v tvári človeka a preto s ním oveľa viac ladia a harmonizujú, zatiaľ čo iné dokážu urobiť tvár chorou, smutnou, tvrdšou, či staršou.
Pokiaľ ide o štylistiku, čoraz viac žien má záujem nechať si poradiť a naučiť sa byť sama sebe štylistkou. Chápu, že tak môžu ušetriť množstvo peňazí a zbaviť sa pochybností.
Napadá vás něco, co řada žen stále nechápe?
Myslia si, že konzultácia určenia farebného typu ich obmedzí a že budú „musieť“ nosiť len určité farby. Pritom je to práve naopak, pretože žena, ktorá pozná svoju farebnosť, vie nakoľko a najmä ako môže porušovať pravidlá. Tak dokáže úspešne nosiť i menej vhodné farby – vie ich totiž vhodne zakomponovať do svojich outfitov.
Veľa žien si myslí, že keď na konzultácii dostanú svoju paletu ideálnych odtieňov, nemali by nosiť žiadne iné farby. Opäť veľký omyl – vhodné sú tisícky ďalších odtieňov, dôležité je len to, či harmonizujú s farbami v palete a ladia s osobnosťou danej ženy.
Beáto, co plánujete ve své profesi nadále?
Mám veľa plánov, určite viac ako môžem stihnúť. Mám veľký zoznám tém, ktoré chcem spracovať v kurzoch, či na blogu. Chcem sa zdokonaliť v grafike, psychológii, fotografovaní. Pracujem na novej vzdelávacej časti webu, chcem viac pomáhať ženám nielen osobne, ale aj online formou. Napĺňa ma, keď vidím, ako ženám vďaka vizáži rastie sebavedomie a spokojnosť a keď sa vďaka istote že vyzerajú dobre, môžu plne sústrediť na iné veci v živote.
Beáta Oravcová žije a pracuje v Žilině. Od roku 2010 píše blog Supervizáž.sk, poskytuje osobní konzultace zaměřené na barevnou typologii. Vzdělávání předává také v on-line kurzu Sprievodca farbami, kterým učí ženy používat barvy.
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/f5/182102-rozhovormp.jpg?4" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Hlavní města módy: barvami nasycené Miláno]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/hlavni-mesta-mody-milano/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/hlavni-mesta-mody-milano/</guid>
<category><![CDATA[Historie]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Historie]]></dc:subject>
<pubDate>Mon, 30 Apr 2018 00:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Kolekce z dílen Versace. Zdroj: https://shamusshico.wordpress.com/.
Poražený řím
Obvykle platí, že hlavní města módy se rovnají hlavním městům daného státu. Proč je tomu ale u Milána jinak? Jak vypadá jeho tajná zbraň, která mu pomohla přemoci slavný Řím? Jako troška štěstí! Když se v 50. letech začal proslavovat italský film (především díky Federicu Fellinim) veškerá módní produkce se soustředila na Řím. V 60. letech ale přišla vlna feminismu...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Kolekce z dílen Versace. Zdroj: https://shamusshico.wordpress.com/.
Poražený řím
Obvykle platí, že hlavní města módy se rovnají hlavním městům daného státu. Proč je tomu ale u Milána jinak? Jak vypadá jeho tajná zbraň, která mu pomohla přemoci slavný Řím? Jako troška štěstí! Když se v 50. letech začal proslavovat italský film (především díky Federicu Fellinim) veškerá módní produkce se soustředila na Řím. V 60. letech ale přišla vlna feminismu a s ní i nositelnější kolekce a úbytek nedosažitelného luxusu. První, kdo v Itálii prosadil symbol nové doby – džíny, byl právě obchodník z Milána. A s pomocnou rukou dalších šikovných návrhářů mělo tohle město o pověst postaráno.
Dámy s kapkou pánské elegance
Jedním z nich se stal začínající asistent fotografa, dekoratér výloh a nákupčí obchodního domu La Rinascente – Giorgio Armani. Ve svém budoucím odvětví se snažil pohybovat už od mládí. Zkusil vytvořit pánské oblečení pro řadu Hitman obchodníka Nina Cerruti, ale nakonec se rozhodl pro vlastní značku. Tu založil na začátku 70. let.
První změnu přinesl jeho nevykonstruovaný oblek, který zjednodušil a uvolnil mu ramena. Podobně postupoval i s dámským šatníkem, do nějž přenesl spoustu pánských prvků. Používal čisté linie, nenápadné zdobení a tlumené barvy. Jeden z větších zlomů pro něj znamenal například film Americký gigolo, ve kterém Richard Gere nosí obleky jeho značky. Postupně si vytvořil tradici, podle které ho pozná každý a díky které nemusí sledovat momentální trendy.
Dámské kolekce Giorgio Armani a Richard Gere pro film Americký Gigolo. Zdroje zleva: www.thenonblonde.com, www.designer-vintage.com, www.therake.com, www.npr.org.
Ikonická rodina z Itálie
Gianni Versace měl k módě blízko už od dětství. Jeho matka vlastnila krejčovskou dílnu, ve které byl také chvíli zaměstnaný. Po studiu architektury už se ale nevrátil, místo toho pracoval v Miláně na volné noze, dokud si spolu s bratrem Santem nezaložil společnost. Pomáhala mu i sestra Donatella, jeho velká múza. Poté, co byl Gianni zastřelen před svým domem v Miami Beach, se také úspěšně ujala značky. Versace se proslavil především svou láskou k historii, Itálii, umění a popkultuře, ze které opakovaně čerpal. Nejznámější je kolekce Bondage, která všechny tyto inspirace spojuje. Často také experimentoval s materiály nebo se ve svých kolekcích zaměřoval na tehdejší sociální otázky.
Kolekce Bondage, raná tvorba návrháře, Versace a jedny z jeho nejslavnějších šatů, kolekce z 80. let. Zdroje zleva: www.vogue.it, www.shamusshico.wordpress.com, www.whisty.wordpress.com, www.timodelle-magazine.com.
Funkční krása
Dědeček Miuccii Prady založil svou značku už v roce 1913 a jeho vnučka ji po delším váhání přebrala. Nestudovala totiž módu, ani se nevyučila krejčovství, věnovala se politickým vědám. Cit pro řemeslo ale prokázala okamžitě, především v 80. letech, kdy se proslavila svým ikonickým batůžkem z neoprenového nylonu. I když byla její první kolekce odsouzena jako fádní, opak je pravdou. Prada sice ráda spojuje funkčnost s estetikou, přesto si umí hrát s neobvyklými tvary, barevnými kombinacemi i doplňky. Její tvorba působí často nekonvenčně, přesto si ve světě módy našla své věrné milovníky.
„Ošklivá elegance“ typická pro Pradu, kolekce z 80. let, slavný nylonový batoh. Zdroje zleva: www.anothermag.com, www.prada.com, www.farfetch.com.
Duha s nekonečno barvami
Nejen s Milánem, ale celou Itálií je spojena značka Missoni. Tvoří ji rodina, která v polovině 20. let začala prodávat pletené výrobky a proslavila se především svým barevným proužkovaným vzorem. Svět pobouřila, když v 60. letech na týdnu módy ve Florencii poprvé použila průhledný materiál pro své blůzy a modelky přehlídku odchodily bez podprsenek. Florencie je sice další sezónu odmítla přivítat, s otevřenou náručí je ale převzalo Miláno. Odsouhlasilo tak nový trend, který později inspiroval i Y. Saint Laurenta. Podruhé překročila značka hranice své domoviny, když dvojice majitelů ohromila v New Yorku Dianu Vreeland, tehdejší šéfredaktorku Vogue. Ta při pohledu na jejich pestré oblečení prohlásila, že duha prostě nemůže mít pouze sedm barev.
Typický vzor pro Missoni, slavná průhledná blůza z roku 1967, Anna dello Russo a její extravagantní outfity. Zdroje zleva: www.missoni.com, www.bbook.com, www.wwd.com, www.uk.phaidon.com.
Milánský street style
Další ikonou italské módy je celebrita a módní stylistka Anna dello Russo. Proslavila se nejen kreativními outfity na prvních blozích a fotkách street style fotografů, ale také svým působením v italské verzi Vogue, kde pracovala osmnáct let. Vydala svůj vlastní parfém, single a kolekci ve spolupráci s H&amp;M. I po padesátce trefně symbolizuje extravagantnost Milána.
Když se ulice Milána během týdnů módy zaplní módními kreacemi, nemůžete si nevšimnout odkazů vzdávajících hold italským návrhářům. Kombinace červené, růžové a fialové, která charakterizuje oblíbené barevné varianty Miuccii Prady. Pestrost zvířecích i květinových vzorů křičících jméno Versace. A celková extravagance poukazující nejen na poslední šílené kolekce nynějšího kreativního ředitele slavného domu Gucci – Alessandra Michela. Tomu se nově podařilo pozvednout nejen známou módní značku, ale také celou italskou módu a věhlasné Miláno. Tohle město se tak opět dere mezi nejdůležitější představitele světové módy.
Zdroj: https://le21eme.com/.
Je vám italská móda sympatická? Nebo byste raději uvítali například monotónní černou typickou pro NewYorčany
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/cd/182015-kolekce-z-dilen-versace-zdroj-https-shamusshicowordpresscom.jpg?7" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Jak jsem se učila nosit krátké sukně]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/jak-jsem-se-ucila-nosit-kratke-sukne/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/jak-jsem-se-ucila-nosit-kratke-sukne/</guid>
<category><![CDATA[Jak na šatník]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Jak na šatník]]></dc:subject>
<pubDate>Thu, 26 Apr 2018 00:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[autor: Rosea Posey
Zpátky do minulosti a na Instáč
Při prohlížení vlastního dětského fotoalba jsem pochopila, že „ryzí ženskost“ ze mě pramenila už od raných devadesátek. Zatímco mé tehdejší spolužačky jsou na fotce zvěčněné v růžových volánkových šatečkách, já sedím mezi nimi v lacláčích a marně chytám nudli u nosu.
Vztah k sukním se zřejmě dědí jako nějaká genetická choroba. Svoji mámu jsem viděla v šatech jen o zvláštních příležitostech a k...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[autor: Rosea Posey
Zpátky do minulosti a na Instáč
Při prohlížení vlastního dětského fotoalba jsem pochopila, že „ryzí ženskost“ ze mě pramenila už od raných devadesátek. Zatímco mé tehdejší spolužačky jsou na fotce zvěčněné v růžových volánkových šatečkách, já sedím mezi nimi v lacláčích a marně chytám nudli u nosu.
Vztah k sukním se zřejmě dědí jako nějaká genetická choroba. Svoji mámu jsem viděla v šatech jen o zvláštních příležitostech a když náááhodou odhalila své pěkné štíhlé nohy, chlapi se jen otáčeli. K tomu se doma tradovalo, že kalhoty jsou nejpraktičtější oděv, silonky jsou nepohodlné a v sukni mi nastydne spodek. Buďte v takové rodině za princeznu!
Nošení sukní v pubertě pak bylo téměř rizikovou činností. Přečkala jsem pár štiplavých poznámek od spolužáků, kteří sukni jakékoliv délky brali jako výzvu k lechtivé konverzaci. Definitivně jsem tento kus oděvu zahrabala poté, co mi kolemjdoucí dělník zašveholil do ucha příšerně nechutný návrh. #metoo v mých 18 letech.
Bohužel v době Instagramu dostávávají sukňové blbokomenty další prostor. Vítejte v jangovém světě, kde šmíráctví dosahuje nové úrovně a okolí napjatě čeká, až se sehnete a uvidí vaše kalhotky.
Příspěvek Everywherelegs (@everywherelegs), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2017-11-21T01:24:39+00:00“&gt;Lis 20, 2017 v 5:24 PST&lt;/time&gt;
52 odstínů sukně
Přemýšlela jsem, kolik holek se v sukni cítí zranitelně místo toho, aby si připadaly víc žensky… a přišlo mi nefér, že kdejaká sádelnatá postavička se nacpe do mini, zatímco normální holky schovávají své nohy do kaťat a bojí se šatů, aby nebyly za coury.
Očividně však nejsem sama, kdo sukní nevyzývá kolemjdoucí k souloži – a tak se pozvolna přeučuje z kalhot do sukně, protože je to prostě pěkný a ženský!
Například na Instagramu se rozjela sympatická česká výzva #52sukní, jejímž cílem je nechat kalhoty ve skříni aspoň na jeden den v týdnu. Za mě super způsob, jak si zvyknout na volné nohy, přijmout sukňový šatník za běžný a zlepšit kombinování svého oblečení. Vsadím se, že během těch 52 dní nasbíraly dámy víc komplimentů než trapasů.
Příspěvek sdílený Terezka_cz (@Terezka_cz), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2017-11-21T01:24:39+00:00“&gt;Lis 20, 2017 v 5:24 PST&lt;/time&gt;
Lekce ženskosti
Jak jsem ale zjistila, učení může probíhat i na mnohem hlubší úrovni. Velmi niterní zkušenost nabízí program 28 dní sukni, 28 dní v kšandách, který slibuje hravost bytí a objevení pravého já. Ženy při něm procházejí transformací pomocí čtyř živlů, fází měsíce a podpory anděla strážného. Přiznám se, že mě to nepřesvědčilo ani ke koupi průvodní knížky Ježíšku, přines mámě punčocháče. Po prozkoumání webu jsem ale dospěla k závěru, že z toho sukňování dělám zbytečnou vědu a že vzít si párkrát silonky mě nezabije.
Pomůžou k tomu nepřekvapivě dvě věci – mít zdravé sebevědomí a najít správnou délku a tvar sukně pro svou postavu. Obzory mi v tom rozšířil článek Ady Střihy sukní a jak je nosit, díky kterému jsem se přestala nutit do klasických minisukní jen proto, že na to mám nohy. Vybavila jsem se áčkovými, které končí pár centimetrů nad koleny, a naučila jsem se je vrstvit na obtáhlé mikrošaty „na party“ (beztak hnijící ve skříni). Horní díl šatů tak zafunguje podobně jako body na zapínání, zatímco spodek kryje pánev a mě netrápí pocit holého zadku.
Punčocháče, záchrana stydlínů
Máte pocit, že všichni zírají na vaše nohy? Vykašlete se na průhledné silonky, ve kterých nohy působí příliš naze. Zrak okolí i vlastní pocit studu ošálíte tmavými punčochami, navíc se vyhnete trapasu, kdy vám při sebemenším nahnutí vyleze sed punčocháčů. Doporučuji k přečtení skvělý článek od Channah, jak kombinovat sukně a punčocháče.
Paradoxně nejvíc mi pomohlo nosit sukně přes zimu. V tlustých punčocháčích si připadám zahalenější a méně nápadná, navíc zahřejí více než kalhoty (a dokonce legíny, v kterých byste se mohly směle přidat ke cvičení v mateřince).
Příspěvek sdílený nevkusvcesku (@nevkusvcesku), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2017-11-21T01:24:39+00:00“&gt;Lis 20, 2017 v 5:24 PST&lt;/time&gt;
Podpatky k ledu, pokud kotníky dovolí
Paranoidní pocit, že svýma nohama provokuju k nejapným poznámkám, jsem uzemnila obuví. Osvědčily se mi plátěné tenisky, nazouváky, kotníkové boty nebo moje oblíbené cvičky – fungují za předpokladu, že máte štíhlá lýtka, úzké kotníky a mladistvý vzhled. Sukně ke kolenům a midi sukně vyžadují aspoň nízký tenký podpatek, aby žena nepůsobila jako valící se hrouda.
Příspěvek sdílený Soofiart (@soofiart), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2017-11-21T01:24:39+00:00“&gt;Lis 20, 2017 v 5:24 PST&lt;/time&gt;
Balerínky + minisukně
Ve délce sukně nebo jejího sladění s botami nehraje roli skutečný věk, jako spíš váš reálný vzhled. Například moje kamarádka (napůl Češka a napůl Vietnamka) bude vypadat „petite” ještě dlouho po třicítce – minisukýnka, silonky s puntíky a balerínky zkrátka ladí s její asijskou tváří, zatímco řada žen by v podobném outfitu vypadala jak z karnevalu.
Balerínky jsou sice oblíbené, univerzální a vydržíte v nich celý den (běhají v nich i elegantní Francouzky). Za předpokladu, že nemáte nohy jako sloupy, vypadají dobře. Nicméně mi v kombinaci s krátkou sukní evokují spíše školačku než opravdovou Ženu.
Příspěvek sdílený everywherelegs (@everywherelegs), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2017-11-21T01:24:39+00:00“&gt;Lis 20, 2017 v 5:24 PST&lt;/time&gt;
Za dámu nejen outfitem
Při překonávání sukňové fóbie jsem si začala všímat, že se pozvolna mění moje reakce. V áčkové sukni mi najednou nešly vulgarismy přes pusu, ačkoliv jsem obvykle největší dlaždič v redakci. Všude jsem chodila v předstihu, abych se po ulici nehnala a sukně se mi nevyhrnula až k prsům. Také jsem zaznamenala větší tendenci si říkat o pomoc. Kde se ve mně bere to přesvědčení, že v kalhotách všechno zvládnu sama?
Připomíná mi to dilema vejce versus slepice. Jen těžko teď zjistím, jestli změnu započalo nošení sukní, nebo ono posílené sebevědomí. Pozoruju však výrazný posun i přesto, že první pokusy o městskou elegantní módu vždycky zhatil nějaký trapas. Třeba jako vítr v metru na Vltavské, který odhalil mou ženskost více, než jsem zamýšlela. Sjížděla jsem po eskalátorech a snažila se pochytat cípy ztopořené sukně. Tak vypadá Marilyn roku 2018!
Celé nástupiště mě při příjezdu odměnilo úsměvy, sklopeným zrakem a občasnou kontrolou, jestli se ta sukně zase nezvedá. A mně došlo, že jsem se pobavila taky (zejména svou poťouchlou představu, jestli se přítomným pánům náhodou taky něco nezvedlo).
Zdá se, že se sukní vážně přichází i hravost bytí…
Tak hlavně bacha na silonky. 
Příspěvek sdílený nevkusvcesku (@nevkusvcesku), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2017-11-21T01:24:39+00:00“&gt;Lis 20, 2017 v 5:24 PST&lt;/time&gt;
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/dd/181898-autor-rosea-posey.jpg?5" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Blogerka Lu: Chci ženám zvednout sebevědomí]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/blogerka-lu-chci-zenam-zvednout-sebevedomi/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/blogerka-lu-chci-zenam-zvednout-sebevedomi/</guid>
<category><![CDATA[Trendy]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Trendy]]></dc:subject>
<pubDate>Mon, 23 Apr 2018 00:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Dokazuje ženám, že sebevědomí a ženskost jsou možné s jakoukoli konfekční velikostí. Pomáhá těm, které si s vlastním stylem nevědí rady – blogerka Lucie Dolejší.
Na YouTube už jsi známou tváří, našla sis ve svých řadách i přátele?
Ano, našla. S některými se znám už několik let a jsem za to nesmírně ráda. Je to báječný pocit, když má člověk s kým probrat radosti (většinou strasti) natáčení na YouTtube. Nikdo jiný to totiž nepochopí. Ale samozře...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Dokazuje ženám, že sebevědomí a ženskost jsou možné s jakoukoli konfekční velikostí. Pomáhá těm, které si s vlastním stylem nevědí rady – blogerka Lucie Dolejší.
Na YouTube už jsi známou tváří, našla sis ve svých řadách i přátele?
Ano, našla. S některými se znám už několik let a jsem za to nesmírně ráda. Je to báječný pocit, když má člověk s kým probrat radosti (většinou strasti) natáčení na YouTtube. Nikdo jiný to totiž nepochopí. Ale samozřejmě to není ústřední téma rozhovorů. Rádi plkáme i o rodině, kosmetice, jídle, smějeme se z plna hrdla… nebo taky jen tak příjemně mlčíme a popíjíme kávu. Bez té se neobejdeme nikdy. A s tím mlčením to taky není tak horké.
Archiv Lucie Dolejší
Ve videích si často třídila oblečení a hledala cestu k minimalismu. To odhodlání bylo obrovské. Povedlo se šatník vyplenit tak, jak sis přála?
I když ze mě nikdy nebude klasický minimalista podle norem společnosti, z mého pohledu se jím už pomalu stávám. Zredukovala jsem svůj šatník, botník, doplňky, kosmetiku atd. o dobrých 70 procent. Nutno ale dodat, že jsem byla naprostý maniak a v Nákupních maniačkách (pozn. redakce: slovenská reality show) bych musela jednoznačně zaujmout první příčky. Ještě před pár lety bych nevěřila, že bude u mě takový posun možný, ale dnes mi to přijde naprosto přirozené. Nedělám už při každé příležitosti nálety na obchoďáky jako dřív. Nemám vůbec potřebu a je to doslova osvobozující.
Plenění šatníku tedy pokračuje?
Vidím ještě velké rezervy a opakovaně dál minimalizuju, protože přeci jen se věci opět kupí, i když už v pomalejším tempu. Naučila jsem se nakupovat málo, ale kvalitněji. Taky se snažím podporovat české designéry, nechávám si oblečení šít a něco si šiju i sama. Ale sem tam stále ujedu, a tak je to myslím v pořádku. Nehodlám být dokonalá.
Napsala si knihu Průvodce krásou každé bohyně, co bylo nejtěžší?
Nejtěžší byl asi časový pres a také nafocení fotografií do knihy. Hlavně přípravy s tím spojené a samotné focení, na které jsme měli jen dva dny a počasí nás zradilo. I tak jsem ale byla z výsledku nadšená. Nezvládla bych to bez fotografů manželů Valentových a bez mojí milované sestry, která mi byla pravou rukou. Na samotné napsání knihy jsem neměla příliš času a také jsem neprožívala nejlehčí životní období. Takže na jednu stranu mi nešlo tolik přemýšlet, ale na druhou stranu to odehnalo moje špatné myšlenky. Bylo to zkrátka přesně tak, jak to mělo být, nic bych neměnila.
Archiv Lucie Dolejší
Objevily se i negativní ohlasy? Jak se vypořádáváš s kritikou?
Ohlasy byly skvělé a jsou doteď, i když už jsem za tu dobu někde úplně jinde a taky jsem za tu dobu přešla zcela na přírodní kosmetiku, například. Ale to tak je, že člověk napíše knihu a než vyjde, tak se mezitím lecos změní. Posun a změna je v pořádku, dokonce bych řekla, že je v životě potřeba. Zcela pochopitelně přišly i ohlasy negativní, to je normální. Při žádné tvorbě nelze počítat jen s pozitivní kritikou, a tak je to v pořádku.
V knize říkáš, že ženy mohou být stylové s jakoukoli konfekční velikostí. Je něco, co bude vždycky zaručeně fungovat?
Ženskost a sebevědomí, to funguje a bude fungovat vždy. Jakmile se žena cítí dobře a věří si, je úplně jedno, jakou konfekční velikost nosí. A pokud se bavíme například o oblečení, tak to vždy budou ženské modely, jako jsou šaty a sukně. Podle mě není nic krásnějšího než žena v šatech. Sama si ráda vezmu i kecky nebo džíny, ale celé jaro a léto nosím šaty. Nedovedu si život bez nich představit.
Občas od žen slýchám, že si nemohou šaty dovolit, to ale není pravda. Pro každou ženu existují ty správné šaty, jen to chce zvolit dobrý střih a délku. Co taky zaručeně funguje, je zvýrazněný pas, který vždy evokuje postavu přesýpacích hodin a zvýrazňuje naše boky. Záleží ovšem vždy na typu postavu.
Archiv Lucie Dolejší
A je něco, co si XXL žena naopak dovolit nemůže?
Nemám ráda diktát, takže si, podle mého, žena jakýchkoli rozměrů může dovolit cokoli chce. Jediné, na čem přeci záleží je to, aby se ona sama cítila krásná. A jestli je to v mini kraťasech nebo šatech, to je jen její věc. Ráda ctím ono žij a nechej žít. Pokud žena ví, co jejím proporcím sluší, co vyzdvihuje její přednosti a naopak zakryje nedostatky, je to velká výhoda - řekla bych až výhra. Taková žena bude vypadat vždy upraveně a vkusně, bez ohledu na to, co přesně si obleče.
V poslední době jsou trendy baculaté modelky. Co na to říkáš?
Myslím si, že je to moc fajn. Není to o tom propagovat obezitu, jak někteří zarytě tvrdí. Jde naopak o to ukázat, že i ženy, které jsou silnější, baculaté, mají nadváhu (říkejme tomu jakkoli) se mohou hezky a vkusně oblékat. Že mohou milovat sama sebe. Že neztratily nárok na štěstí a lásku jen proto, že nemají tabulkovou velikost. Poznala jsem v životě mnoho nádherných, silných žen, které byly roky šikanovány za svou nadváhu. Nikdo neznal leckdy smutné až tragické skutečnosti, které toho byly příčinou. A i kdyby nebyl v pozadí žádný smutný příběh, nikdo nemá právo na to soudit. To se týká jakékoli ženy nebo muže, bez ohledu na váhu.
Kdyby se naskytla skvělá příležitost být modelkou, šla bys do toho taky?
Tuto zkušenost už za sebou mám a nejen jednou. Pokaždé to byl zážitek, ale byla jsem příšerně nervózní. Obdivuji proto všechny ty, které to zvládají s přehledem, nebo naopak vystoupí ze své komfortní zóny a překonají svůj stud.
Archiv Lucie Dolejší
Pracuješ jako nákupní poradkyně. Žádná taková škola ale není. Jak si se k ní dostala? Začalo to líčením?
Ano, přesně tak to začalo. Líčením kamarádek, jejich kamarádek, kolegyň, pak líčením, stylingem i úpravou vlasů pro fotografy a tak dále. Ale nestačilo mi to. Vnímala jsem vždy lidi jako celek. Chtěla jsem znát jejich příběh. Proto jsem postupem času začala specializovat na komplexní služby pro ženy i muže, které tu moc v Čechách nejsou. Takže kombinuju poradenství ohledně líčení, barev, oblečení, ale i vlasů, doplňků a tak dále.
Kolik žen si služby stylistek objedná? Inspirace je dnes všude hodně, možná až moc… Nezdá se ti, že se v té záplavě outfitů ženy ztrácejí a vlastně nevědí, co s čím kombinovat?
Klientů mám dost, na práci si opravdu nestěžuji. Inspirace je všude kolem, s tím souhlasím. Ale v tom je právě rozdíl mezi mou prací a tou módní stylistky, za kterou se v žádném případě nepovažuji.
Neřeším sezónní trendy, ani to, co by se mělo či nemělo nosit. Já se nesnažím dělat z lidí to, co nejsou, ale naopak to, co skutečně jsou. Vyzdvihnout to krásné, zvednout jim sebevědomí, ukázat jim možná nový směr. Ukázat jinou cestu, ale zároveň je vyslechnout, leckdy i obejmout a říct jim, že krásní už jsou. Ale většinou přijdou právě proto, že se spokojení sami se sebou necítí. Pak je mou prací udělat cokoli, aby se tak cítit začali.
Takže si po dni s tebou pak neřeknou „nemám co na sebe“?
To doufám! Záleží ale především na tom, jestli jdeme spolu i nakupovat, což je ta nejčastější varianta. Stávající šatník protřídíme, zkompletujeme to, co jde, ukážeme si možné varianty a vyřadíme zničené nebo nepadnoucí kousky.
Cílem je dokoupit do šatníku nositelné a ideálně nadčasové kousky, které půjdou vzájemně kombinovat. Vždy záleží na konkrétní představě klientů a taky jejich finančních možnostech. Někdy nakoupíme pár kousků, ale vyzkoušíme jich desítky, aby bylo jasné, jaké střihy, barvy, materiály, vzory a délky dotyčné/mu sedí. Jindy naplníme komplet nový šatník. Je to velice individuální, a právě proto mě tato pestrobarevná práce s lidmi, i po těch letech, stále naplňuje a baví.
Sledujete Lucii nebo o ní slyšíte poprvé? Jaké jsou vaše oblíbené youtuberky?
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/62/181899-archiv-lucie-dolejsi.jpg?5" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[4 seniorky, které hýbou světem módy]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/4-seniorky-ktere-hybou-svetem-mody/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/4-seniorky-ktere-hybou-svetem-mody/</guid>
<category><![CDATA[Celebrity]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Celebrity]]></dc:subject>
<pubDate>Mon, 16 Apr 2018 00:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Moje babička byla dáma. Nenosila sice rukavičky, ale nikdy jí nechyběl baret nebo klobouk. Když jsem ji viděla naposledy, měla černý rolák, společenské kalhoty a psaníčko. Její noblesa však nebyla daná jen oblečením, vyzařovala z ní. Stárla s grácií a humorem… stejně jako čtveřice seniorek, které vám chci představit. Tyto dámy navíc hýbou světem módy, někdy dokonce s větší energií než o desetiletí mladší ženy.
Blog pro seniory a nejen pro ně
J...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Moje babička byla dáma. Nenosila sice rukavičky, ale nikdy jí nechyběl baret nebo klobouk. Když jsem ji viděla naposledy, měla černý rolák, společenské kalhoty a psaníčko. Její noblesa však nebyla daná jen oblečením, vyzařovala z ní. Stárla s grácií a humorem… stejně jako čtveřice seniorek, které vám chci představit. Tyto dámy navíc hýbou světem módy, někdy dokonce s větší energií než o desetiletí mladší ženy.
Blog pro seniory a nejen pro ně
Jedním z nejznámějších fashion blogů se staršími modelkami je Advanced Style. Založil ho fotograf Ari Seth Cohen, kterému se nelíbilo, že lidé v pokročilém věku nedostávají v médiích dostatek prostoru. Dokazuje, že blogová sféra není výsadou mladých žen, i seniorky tady mají své místo.
Příspěvek sdílený Ari Seth Cohen (@advancedstyle), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2017-11-21T01:24:39+00:00“&gt;Lis 20, 2017 v 5:24 PST&lt;/time&gt;
Audrey Stein (82 let)
Před pár lety oslavila osmdesátku, cestuje, cvičí a chodí na procházky. Za tajemství své krásy považuje dostatek spánku. Outfity Audrey Stein jsou typické splývavými střihy tunik i dlouhých kabátů, navíc bývají doladěné výraznými šperky, brýlemi nevšedních tvarů a hlavně zářivým úsměvem.
Příspěvek sdílený Ari Seth Cohen (@advancedstyle), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-01-08T16:10:01+00:00“&gt;Led 8, 2018 v 8:10 PST&lt;/time&gt;
Roberta Haze (přes 80 let)
Roberta doslova hýří barvami (stejně jako naše Anna Olšanská). Díky jejím modrým vlasům ji nikdo na ulici nepřehlédne. I modely volí odvážně, ať už máme na mysli právě barevné kombinace, nebo šperky. Vyšší věk si evidentně užívá a rozhodně se ničeho nebojí. Ve formě se podle svých slov udržuje cvičením a dobrou náladou.
Příspěvek sdílený Roberta Haze (@purplehaze75), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2015-07-23T01:17:45+00:00“&gt;Čec 22, 2015 v 6:17 PDT&lt;/time&gt;
Joyce Carpati (přes 80 let)
Dáma, která snad nikdy nevychází bez šňůry perel na krku. Svůj život prožila v prostředí opery a magazínů, dnes ráda inspiruje druhé vytříbeným vkusem, který je jí skutečně vlastní. To je Joyce Carpati. Jejím domovem je Manhattan, kde navštěvuje galerie i obchody, do kterých se prý pokaždé pečlivě oblékne a upraví.
Příspěvek sdílený Ari Seth Cohen (@advancedstyle), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2018-02-04T17:47:19+00:00“&gt;Úno 4, 2018 v 9:47 PST&lt;/time&gt;
Colleen Heidemann (přes 70 let)
Colleen Heidemann vystupuje velice mladistvě. Možná by jí odvážné outfity mohl mít někdo za zlé, ale já si říkám, proč ne?! Ať nosí, na co se cítí, vždyť žijeme jen jednou. Odvaha jí rozhodně nechybí… její oblečení má styl a z modelů čiší inspirace i pro mnohem nižší věkové kategorie.
Příspěvek sdílený Colleen Heidemann (@colleen_heidemann), &lt;time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2017-12-27T17:38:56+00:00“&gt;Pro 27, 2017 v 9:38 PST&lt;/time&gt;
Jak asi budeme stárnout my?
Tak vidíte, vyšší věk neznamená květovanou zástěru… i když i ta má na našich babičkách své retro kouzlo. Podzim života si lze užít s elegancí, grácií a notnou dávkou humoru. I já bych chtěla být takhle energická…
Co myslíte? Jak se promění váš styl? Znáte nějakou seniorku, která by mohla být (nebo je) hvězdou sociálních sítí?
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/b6/181566-mp.jpg?4" medium="image" />
</item>
<item>
<title><![CDATA[Hlavní města módy: Trendy tepající Soul]]></title>
<link>https://www.modnipeklo.cz/clanky/hlavni-mesta-mody-soul/</link>
<guid isPermaLink="true">https://www.modnipeklo.cz/clanky/hlavni-mesta-mody-soul/</guid>
<category><![CDATA[Trendy]]></category>
<dc:subject><![CDATA[Trendy]]></dc:subject>
<pubDate>Thu, 12 Apr 2018 00:00:00 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[Chyť mě, když to dokážeš
Každý, kdo o Soulu alespoň jednou v životě slyšel, si dokáže představit, jak strašně rychlé tohle město asi je. Nejde pouze o tempo života, ale také internet, poštu… a ano – i módu. Právě díky novým technologiím mají Korejci možnost používat kvalitní látky, inovovat techniky a posouvat je tak dále, směrem na západ. Navíc milují experimenty. A to nejenom slavní návrháři – brzy si všimnete, že v tomhle městě má dav úplně...]]></description>
<content:encoded><![CDATA[Chyť mě, když to dokážeš
Každý, kdo o Soulu alespoň jednou v životě slyšel, si dokáže představit, jak strašně rychlé tohle město asi je. Nejde pouze o tempo života, ale také internet, poštu… a ano – i módu. Právě díky novým technologiím mají Korejci možnost používat kvalitní látky, inovovat techniky a posouvat je tak dále, směrem na západ. Navíc milují experimenty. A to nejenom slavní návrháři – brzy si všimnete, že v tomhle městě má dav úplně jiný význam než u nás.
I na street stylu z posledního týdne módy můžete vidět podobně sladěné outfity. Zdroj: www.le21eme.com
Davová psychóza
Když v Soulu narazíte na nějaký trend, narazíte na něj se vším všudy. Nenajdete ho pouze na vybraných módních blozích či profilech Instagramu. Žijí jím všichni. To se u nás stane málokdy. Hodně se mluví o tom, že originální pojetí módy, nebo výrazná individualita není u Korejců tak běžná. Na módu mají téměř všichni stejný názor. Důležité je zmínit, že velmi často dají na první dojem. Ne, že by to stejné v Evropě nebo USA zažívalo kdo ví jakou absenci… Přesto se v Soulu klade na vzhled ještě větší důraz než v západní kultuře. Možná i proto Korejci častěji využívají různé aplikace a seznamky jako pomocníky pro své začínající vztahy.
Páry se často na svých outfitech domlouvají hned ráno, přes smsky. Zdroj: www.koreaboo.com
Ve dvou se to lépe nosí
V Koreji byste občas mohli mít pocit, že vidíte dvojmo. To se ale jenom tamní páry rozhodly ten den sjednotit své outfity. První inspirace pro tento zvyk přišla v 90. letech od slavných televizních idolů. Dnes už ho ale využívá většina společnosti. Někdy se Korejci rozhodnou pomoci svému vztahu natolik, že se snaží sladit naprosto ve všem. A to pro jistotu hned na prvním rande… Někteří se tak ale oblékají jen na výročí nebo svátky, především na svatého Valentýna (v tento den také jako národ utrácejí skoro nejvíc z celého světa). Kromě něj mají ale další dny, kdy společně oslavují svou lásku, například „Wine Day“.
Pro korejskou módu je také typické, že na sebe opravdu hodně dbá i mužská část obyvatelstva. Nemusejí být nutně blázni do posledních trendů, ani žádné k-pop hvězdy. Zkrátka to berou jako samozřejmost, stejně jako poctivou péči o pleť. Taky nechtějí za každou cenu vypadat mužně, jeden z jejich hlavních vzorů je „aegyo“. To by v překladu znamenalo něco jako „někdo, kdo je roztomilý“ (v Japonsku by se řeklo kawaii). Zároveň se nebojí ani unisex oblečení a za inspiraci považují také idols, tedy nejslavnější k-pop zpěváky. A pro své instagramové celebrity mají vlastní pojem – ulzzang.
G-Dragon oblečen do dámské kolekce na přehlídce Chanel, značka PeaceMinusOne a kolaborace se značkou 8 Seconds. Zdroje zleva: www.vogue.com, www.kawaiination.com, www.ii-korea.com
Dámská volba
Mezi výše zmíněné vzory patří například G-Dragon, který se proslavil zároveň jako hvězda k-popu (se skupinou Big Bang) a návrhář. Stal se jedním z prvních pozvaných na hlavní týdny módy mimo Soul. Tento krok vedl až k jeho vlastní značce PeaceMinusOne, kterou představil v Paříži, a spolupráci se značkou 8 seconds inspirovanou Rafem Simonsem. Je známý také svou oblibou návrháře Karla Lagerfelda. To potvrdil minulý rok, když si na přehlídku Chanel oblékl několik kousků z dámské podzimní kolekce této značky, čímž vyvolal velký rozruch.
Dalším návrhářem, který Soul proslavil, se stal Jung Wook Jun a jeho značka JUUN.J. Ta je dnes dostupná například i v obchodech Opening Ceremony . Tím se mu jako jednomu z mála podařilo otevřít korejskou módu světové veřejnosti. Za další podobně úspěšnou značku se dá považovat Wooyoungmi, tedy návrhářské duo Madam Woo Young Mi a Katie Chung. Zaměřují se především na pánskou módu a staly se jedněmi z prvních, které přispěly k rozjezdu ekonomiky, a především vzniku módního byznysu na konci 20. století. Do 80. let tam totiž žádný v podstatě neexistoval.
Model z kolekce Jung Wook Juna, ukázka z tvorby Wooyoungmi, reakce na masovou produkci nepravého zboží na korejském trhu. Zdroje zleva: www.juunj.com, www.wooyoungmi.com, www.highsnobiety.com
Zdání klame
Ne všichni ale touží po korejských návrhářích. I přes jejich úspěšnost se stále větší oblibě těší i klasické americké značky. Ty ale nejsou v Soulu vždy k dispozici a jejich objednávka se může prodražit. Proto v ulicích velkoměsta vznikají pochybné stánky s nekvalitními napodobeninami. Ty si ale své kupce dost často najdou, některým totiž nejde tolik o pravost jako o to, aby jim na hrudi zářilo dané logo. Jinak většina návrhářů vychází z korejského street stylu. Ten v podstatě vystihuje většinu módní tvorby v Koreji. Ať už jde o oversized oblečení, vrstvení, hodně barevné kombinace, trička s nápisy nebo nápadné doplňky a tenisky na platformě. Výrazná je atmosféra 80. a 90. let, která, jako by stála v pozadí každého modelu, a vplížila se tak do běžné korejské módy.
Co říkáte na korejskou módu? Dokážete se jí inspirovat, nebo tamní styl není nic pro vás? Přečtěte si některé ze starších článků seriálu Hlavní města módy: Londýn, Paříž, New York a Tokio
]]></content:encoded>
<media:content url="https://images.modnipeklo.cz/i/images2018/800/169/ed/181383-couple1fotorfotor.jpg?4" medium="image" />
</item>
</channel></rss>