ZIMA SE BLÍŽÍ: Sezóna buřtokabátů je tady!
08.11.18 | autor Matouš
Před Bohem a v zimní bundě jsme si všichni rovni.
Žádná elegance, zato spoustu tepla. Zdroj:
Viacheslav Nikolaenko / Shutterstock, Inc.Puberta v mrazech
Ve skříni visí vedle sebe. Kabát a zimní bunda. Zatímco kabát představuje eleganci a vkus, pořádná péřovka slouží předně jako záchranný kruh, když teplota klesne pod nulu. A jelikož tonoucí se stébla chytá, ne každý z nás má odvahu, aby zimní měsíce přečkal v kabátu. Obdiv si zaslouží všichni, kteří to zvládnou. Mně se to nedaří, a tak každý listopad sáhnu po zimní bundě.
Chodil jsem na střední a jednou koncem podzimu mi došlo, že se chci vzepřít žádosti své matky, abych si oblékl „něco pořádnýho“. Koupil jsem si tehdy svůj první kabát a bral jsem pod něj tlustý svetr, abych přežil. Zároveň jsem nosil lyžařské ponožky do konverzek a byl jsem dokonale šťastný…a zmrzlý.
Odhodil jsem tehdy bílo-modro-žluto-červenou bundu, díky které jsem se ve sněhu ani na ulici nemohl ztratit. Přišlo pár krušných let s kabátem, které skončily, když jsem dospěl. Tehdy jsem pochopil, že maminka měla vždycky pravdu a že ty záněty dutin za kabát nestojí. Překousl jsem svou nechuť k zimním bundám a podařilo se mi sehnat jednu kompletně černou péřovku a hrozím se chvíle, kdy ji budu muset vyhodit.
Moje buřtobunda vyrazila na výlet. Zdroj: archiv
MatoušeVysoká daň za teplo
Zimní bunda je totiž invazivním druhem z obchodů se sportovním zbožím, takže v ní člověk zpravidla vypadá jako Mádl nebo Kotek ve Snowboarďácích. Ideálně má taková bunda na nějakém hezky viditelném místě našitou značku a hýří barvami.
Pánové a dámy, zadejte se
Vrcholem vkusu je pak pauza na cigáro před kulturákem, kde se konají taneční. Kluci vyběhnou v kvádrech, do kterých je maminka donutila, a přes ně mají stejnou bundu, jakou by si vzali na lyžák do Krkonoš. Tenhle zvyk si pak zachovají i mnozí úředníci a kravaťáci a útrpný pohled na sako čouhající ze zimní bundy se nabízí prakticky ve všech městech od listopadu do března.
Druhý extrém přichází ve formě rádoby vkusných zimních bund pro opravdové dámy. Vesměs mají černou barvu, sem tam masivní zipy, občas nějaké velice zajímavé prošívání a zlatým hřebem bývá kožíšek kolem kapuci. Nakonec ale kdokoli, kdo si takovou bundu oblékne, bude vypadat jak italská turistka, co nečekala, že na severu bude zima.
Hezká zimní bunda tak prakticky neexistuje – už z její podstaty to nejde. Je poměrně novým kusem v našem šatníku, kterému jsme díky naší pohodlnosti skočili na špek (doslova, kdo v zimní bundě nevypadá jak Michelin?). Zimní bunda zkrátka nabídla teplo, možnost zvednout ruce a ještě ke všemu neváží několik kilo.
Na lyže do Prahy
„Hodně much jednou ranou“ je zřejmě pravidlo, kterým se řídí všichni (ne)lyžaři v centru města. Přesně proto jsem byl nadšený, když se mi podařilo sehnat černou péřovku bez kapuci, bez jakéhokoli vzoru, takovou, která dokonale splyne s městským prostředím a nepřispěje k tomu, aby Václavák vypadal jak sjezdovka.
V tuhé zimě do bundy
Přesto se děsím chvíle, kdy kabát skončí na měsíc dva ve skříni a nahradí ho bunda. Bunda je totiž takovým zateplením, kabát fasádou. Hybridní řešení v podobě kabátu s všitou vložkou vesměs vypadá všelijak jen ne dobře. Z člověka se stane válec obalený ve vlně. Kabát totiž musí padnout, zato u zimní bundy se ztratí leccos.
V komentářích k článku Jak jsem vyrostla z pubertálních nákupů se objevil termín buřtokábat – a právě ten definuje asi veškeré pocity, které člověk dostane, když se v obchodě na podzim zastaví před stojany s bundami. Nevypadá to vůbec dobře, ale ta klesající teplota venku vás do toho stejně navleče…
Autor
