Trauma z dětství: Věci na doma, do lesa, k ohni

16.08.18 | autor Adéla

Jako malá jsem ze všech úkolů od mámy nejvíc nesnášela pokyn „Vytřiď si skříň.“ Pokaždé mě polilo horko, v puse mi vyschlo.

Problém nebyl v tom, že bych se nechtěla zbavit těch nevkusných šatiček s volánky, kousavého svetru, kamaší nebo snad neforemných růžových mrkváčů s nášivkou na koleni, které mě máma donutila si obléct v šesti letech na první školní den místo překrásné červené semišové sukýnky. Venku, v září na Vysočině, bylo zrovna chladno. Překvapivé.

Byla to past

Věděla jsem, že mě čekají chvíle zoufalství, zmařených nadějí i velkých zklamání. A moje skříň zůstane dále napěchovaná tak, že by se do ní nevešel ani ten nejhubenější kostlivec. Důvod byl jediný. Máma mě nikdy nenechala nic vyhodit.

Útrpný proces byl vždy stejný. K vytřízeným komínkům oblečení přistoupila s tichou vážností. Jednotlivé kousky, které jsem jednou provždy chtěla sprovodit ze světa, brala opatrně do ruky a zkoumavě si je prohlížela. Na tváři měla starostlivý výraz. Sepraná trička si nechala několik minut plápolat před očima, nad rozloženými kalhotami dlouze dumala. „Zkus si to ještě,“ řekla nakonec.

Zatímco jsem se neochotně vysvlékala z jiného sepraného trička, které prošlo stejným procesem před několika měsíci a nakonec dostalo rozsudek „na doma“, máma rozložila na postel nenáviděné růžové mrkváče, kterých jsem se už několikrát pokusila marně zbavit. Zamyšleně na ně koukala jak Kolumbus do mapy. Moje loď se zcela jistě potápěla. Stála jsem před ní v tom tričku s flekem od kečupu, které se v porovnání se špatně obarvenou tvrdou džínovinou najednou jevilo jako výstřelek poslední francouzské módy. „No vidíš, je ti ještě dobře,“ sjela mě letmo pohledem. „To můžeš mít na doma.“

Podle množství triček „na doma“ jsem byla evidentně odsouzena k domácímu vězení minimálně na dalších 150 let. Verdikt jsem přijala statečně. Ve hře totiž stále byly ty šílené džíny. Zmínila jsem se, že to čistě náhodu byly TY mrkváče? Ano, ty, které mi zkazily první školní den! „Tyhle s tebou snad rostou,“ spokojeně se usmála máma a já věděla, že je zle. „Vždyť jsou hrozný!“ zaúpěla jsem. Nevzdám se bez boje. „Nebudu si dělat ve škole ostudu,“ řekla jsem rozhodně. „No tak je budeš mít třeba do lesa.“

Věděla jsem, že tím bitva končí

Bylo po všem, nic se vyhazovat nebude. Ačkoliv obsah přeplněné skříně zůstal naprosto stejný, máma jej pečlivě rozdělila do čtyř kategorií:

1) Slušné

Relativně slušné oblečení. Pár skvostných kousků, které jsem nosila pyšně. A potom věci po sestře, po dcerách máminých kamarádek, po sousedce, po tetě…

2) Na doma

Do této skupiny patřilo všechno, nad čím máma spokojeně pronesla: „No vidíš, to ti je ještě dobře.“ Reklamní trička, zašívaná trička, trička s flekem, vytahaná trička, vytahaná trička s flekem, tepláky, mikiny s rozjetým zipem a mnoho dalšího.

3) Do lesa

Oblečení, které jsem absolutně odmítala nosit, dokonce i na doma. Spadaly sem růžové mrkváče, ale i šaty s volánky nebo kamaše. Množství věcí „do lesa“ by mi záviděl každý myslivec. Takovou výbavu neměl ani hajný Robátko. Pokud bych si v oděvech z této kategorie přece jen na houby někdy vyrazila, lesní zvěř by se dala na zběsilý úprk.

4) K ohni

Vše, v čem bych dělala ostudu i v lese. Otřesné kusy hadrů, které je lepší hodit do ohně pod buřty a tvářit se, že to byla nehoda.

Dneska už máma nad mou skříní nevládne a nevynáší tvrdé rozsudky pro jednotlivé kusy oděvu. Trauma z dětství ve mně ale zůstalo natolik, že když se mám něčeho ze svého šatníku zbavit, zkoumavě si to prohlížím, mám starostlivý výraz a nakonec si řeknu: „To budu mít na ven, jen tak na lítačku.“

Autor

Adéla

Nosí všechno, na co má náladu. Šaty, mikinu XXL, třásně, klobouk, kostkovanou košili, flitry, roztrhané džíny, kšandy i záclonu. Módu bere jako nekonečné maškarní.


Reklama

Líbil se vám článek?

Reklama

 Váš příspěvek
 
Paris1789
2633 příspěvků 16.08.18 16:28

Co já bych za to dala, kdyby mí synové vytřídili své oblečení. Bez řečí bych ty kupky nacpala do tašek a vynesla do kontejneru.
Vlastně mi hodně vadí, že rodič po děcku něco chce, dá mu důvěru, a pak jeho rozhodnutí nerespektuje.

 
misionářka
247 příspěvků 16.08.18 16:41

Vytříděný nikoliv „vytřízený“, takové slovo neexistuje.

 
if5
155 příspěvků 16.08.18 17:21

@Paris1789
A co já bych za to dala, kdyby mi dcera vytřídila moje oblečení :-). Taky trpím nedostatečnou rozhodností.

 
Temperance
881 příspěvků 16.08.18 17:39

Jj, taky jsem byla vychovaná k šetrnosti. Výsledek: skříň plná věcí, které nejsou dost dobré na to, aby se poslaly dál (třeba do charitního kontejneru), ale ještě příliš dobré na to, aby se vyhodily. A krabice plná potenciálních hadrů - ale to bych musela uklízet 24/7 nejmíň sto let ;-) Mrzí mě, že zmizely sběrny, kam se nosil starý textil k dalšímu průmyslovému použití.
Edit: překlep.

Příspěvek upraven 16.08.18 v 17:40

 
Vinca_minor
201 příspěvků 1 inzerát 16.08.18 18:08

@Temperance Klidně to do kontejneru vhoďte. Cituji firmu Potex: „Většina vhozeného oblečení tedy velmi dobře poslouží lidem v nouzi, ale na běžné nošení už to moc není. Oblečení může také, po určitém zpracování, posloužit jako izolační nebo čistící materiál nebo třeba jako výplně do autosedaček.“

 
Temperance
881 příspěvků 16.08.18 18:11

Díky :-)

 
ajatar
619 příspěvků 16.08.18 18:27

Pri poslednej návšteve doma som skoro odpadla, keď mi moja mamka ukázala kopu vytriedeného oblečenia, čo som dala na vyhodenie už keď som sa pred 10 rokmi sťahovala na VŠ… a spýtala sa ma, či ešte niečo z toho nechcem predsa len nosiť. Okrem iného ružové bokovky do zvonu (ehm, to by tiež vydalo na dobrú pekelnú fotku) :D

 
Kryptozoo
81 příspěvků 16.08.18 20:25

Vy jste moje utajená sestra :D ?

 
Vinca_minor
201 příspěvků 1 inzerát 16.08.18 18:44

Nikdy nezapomenu na své milované dětské tričko s modrými srdíčky, dárek od sestry. Pořád jsem ho nechtěla vyhodit, ale jednoho dne jsem řekla dost! a povýšila jsem ho mezi hadry a rovnou jím vytřela ledničku, abych si to nemohla rozmyslet.

 
Luela
121 příspěvků 16.08.18 19:10

S tříděním a vyklízením nemám problém. U oblečení, ani u ostatních věcí. Mám ráda funkčnost, jednoduchost a přehlednost. Nejradši bych to praktikovala všude a u každého, kdyby mně nechali :-)

 
benyka
6304 příspěvků 16.08.18 21:24

Tak jsem vyzpovídala manžela, kde končí ve sběrném dvoře moje vytříděné pytle „pro charitu“ a „na hadry“, a řekl mi, že ty „na hadry“ se hážou do směsného domovního odpadu. Takže příště už to budu házet rovnou do popelnice.

Příspěvek upraven 16.08.18 v 21:25

 
asterah
277 příspěvků 17.08.18 07:31

Tak asi před třemi lety jsme se potřebovali zbavit vykopané hlíny, tak jsme ji vozili na skládku odpadů - nejen že jsme za to museli zaplatit, ale ještě jsme ji museli odvézt až nahoru - šokovalo mě, že se tam na hromadě válelo všechno, co tak pěkně třídíme a bagr to zahrnoval hlínou…

 
Arvari
41 příspěvků 17.08.18 12:22

Jen jestli se to tam neválelo proto, že na každej tak pěkně třídí, že ano…

 
asterah
277 příspěvků 17.08.18 07:41

Moje oblečení zásadně třídila babka - já neměla ani hlas poradní. Inu, kdyby to bývalo na mně, vyházela bych asi skoro všechno a ona to dobře věděla…
Dneska třídím stylem „vužas“ - ovšem vždycky se najde pár „oblíbenců“, které zuřivě nosím doslova „až do roztrhání“ :)

 
sirena007
798 příspěvků 17.08.18 12:54

@asterah Co je styl vužas??

 
asterah
277 příspěvků 17.08.18 21:45

Vůbec žádné sr+ní…

 
Temperance
881 příspěvků 17.08.18 21:51

@asterah Srní… to je někde na Šumavě, ne? ;-)

 
asterah
277 příspěvků 17.08.18 22:03

Aha, vy jste mladší… žaves = žádné velké sra+í
vužas = vůbec žádné sra+ní

 
Temperance
881 příspěvků 17.08.18 22:07

To byl pokus o ftip, pardon ;-)

 
asterah
277 příspěvků 17.08.18 23:31

V pohodě - já beru všechno moc vážně :D

 
mikrob
82 příspěvků 17.08.18 09:40

Já mám ještě kolonku „na chalupu“. V plné polní vypadám opravdu skvěle :-) Naštěstí máme kolem celého pozemku poměrně vysoký a hustý živý plot. Všem turistům, kteří by mě náhodou spatřili, se tímto hluboce omlouvám.

 
aviv
55 příspěvků 17.08.18 15:29

Tak to znám.) - jelikož už více jak 20 let mám stále stejnou velikost tak jsem přidala položku " pro dceru až do toho doroste " kam dávám věci, které se už k mému věku nějak nehodí.) Dceři je 10 a zatím neprotestuje, jen manžel se občas diví, když na ní zahlédne tričko ve kterém jsme se poznali.)))

Příspěvek upraven 17.08.18 v 15:29

 
aelirenn
32 příspěvků 17.08.18 15:55

Konečně jeden článek, který mě fakt pobavil :)
U nás se to teď otočilo. Dvakrát do roka stojí mamka před narvanou skříní, vytahuje jednotlivé kousky a já jí nutím si každý zkoušet s větou „pokud to oblečeš, můžeš si to nechat…“ Zabije to celé odpoledne, a o týden později zjistím, že polovinu vytřízeného propašovala zpět, že „tomu dá ještě šanci.“ :D

 
vlm
4103 příspěvků 17.08.18 17:10

Jacdetem tridila tak,ze jsem vybrala co bylo malé a poslala sestře a stejně ona mě,měly jsme děti na střidačku,slo to pres nasi maminku(,jezdila k nam časteji),melky jsme narizeno nic nevyhazovat,doma to prebrala,co bylo pěkně jsme dostaly,horsi veci dala na chalupu ,tam mela i njaké obleceni po nas ,co bylo treba v zime vyspravila,zalatala a o prazdninach kdyz nase detičky na chalupu přijely,mely haldy sactva,na litačku,k ohni,do lesa,na spani.Ty menši se tesily az povyrostou a budou moct nosit to co ma ted ten starší :-)Kdyz se neco rozpadlo,šlo to na hadry nebo do kamen.Když nad tim tak premyšlim,jen vyjimecne,se u nas nosį na doma,to co bylo puvodne na ven,akorat trička obcas šaty upletove.Na děti jsem hodně prešivala,dcera mela dlouhe domaci saty z mych barchetovych,co jsem si šila ještě na stredni,šaty mela i ze šatů ze sekače,podsivky do bund z manzelovych kostkovanych košil co nenosil,conjsem vyradila sveho,vetsinou se hodilo na neco pro dite,nebo i pro me na presiti.Hrozne mě to bavilo,sem nevedela tenkrat,ze se tomu bude jednou řikat udržitelna moda :-D

 
vlm
4103 příspěvků 17.08.18 17:18

Nejlip se mi podařilo vytridit skříne při stehovani,to mi pokažde nezbylo skoro nic,musela jsem si dokupovat i spodni pradlo,protoze jsem pulku vyhazela.schovavam kazdy hadrik,v pane­laku,si vsichni chodili k nám ,kdyz díte w odstřižky látek na vytvarku :-),

 
linda21
102 příspěvků 17.08.18 17:25

Hahá, děkuji, právě jsem si se slzou v oku vzpomněla na dětství :) S tím, že hodit některé věci do ohně pod špekáčky by způsobilo kontaminaci toxickými zplodinami nejen těch špekáčků, ale i širokého okolí…

 
Temperance
881 příspěvků 17.08.18 21:49

Edit: chybné zařazení příspěvku

Příspěvek upraven 17.08.18 v 21:50

 
zwedavka
938 příspěvků 19.08.18 08:10

Tak já to měla tak nějak naopak, párkrát mi byl odebrán svršek a přesunut k mladší sestře, aniž mi byl pořízen předem náhradní. Ano, byl mi třeba i těsný, ale byl svého druhu jediný. Např. jsem se ocitla uprostřed léta bez plavek. Prý si mám koupit jiné,haha. Jak známo, zásobování vázlo a rozdílná velikost vršku a spodku se nedala vyřešit jinak než zakoupením dvojích plavek a zahozením velkých kalhotek a malé podprsenky. A já chtěla k vodě hned zítra…

 
asterah
277 příspěvků 19.08.18 22:47

Já jsem donedávna dědila věci po synovi - on jak rostl, tak vyřazoval rifle, mikiny a trička a prostě uměl nakupovat značkové věci ve slevách - no a já jsem se na tom docela přiživila - některé z těch věcí nosím dodnes…to asi není moc IN, co :D

 
Paris1789
2633 příspěvků 20.08.18 11:36

Je to in, já dědila věci po synech, které odložili asi ve 12 letech, jedny sandály jsme úplně dotrhala a byly úplně super, ale dnes už bych po nich nic nosit jaksi nemohla.

 
asterah
277 příspěvků 20.08.18 21:24

No jo, no - to fungovalo tak do 25 - teď mám utrum, protože to už 5 let dotrhává na stavbě :(
Ale mám hezkého nového vnoučka :) 4 měsíce

 
Mayim
401 příspěvků 20.08.18 23:10

taky mám tu smůlu, že se mi velikost moc nezměnila (od pasu dolů tedy ano - ale jedny džíny z konce základky jsem vyhodila teprve deset let po tom konci, kdy už jsem je opravdu nezapnula). Hodně dlouho jsem na doma nosila košile poděděné po pánské části příbuzenstva, jakmile se ochladí, tak si jich zase pár přivezu - flanel je flanel a některé z těch košil jsou starší než já.
Svoji skříň jsem docela drasticky probrala poprvé, když jsem se stěhovala z domu, po druhé, když jsem se stěhovala z ČR, potřetí někdy v červnu v rámci velkého domácího úklidu. To jsem ovšem spolu s maminkou probrala všechny skříně a asi jsme naplnily všechny kontejnery v okolí. Jo, na dětské oblečení došlo jen z části, s maminčiným komentářem „babička se zblázní“, na což jsem odpověděla „to vím taky, prostě se jí nic neřekne“. Aneb babička je ten typ „všechno se jednou může hodit“ - a generální úklid našeho domu by proti generálnímu úklidu jejího domu byl velmi slabý odvar.

 
Jirkátor
1563 příspěvků 18.09.18 07:59

Kdysi jsem dal manželce návrh, aby na vršek každé hromádky oblečení, kterých má ve skříni spoustu, dala na Nový rok cedulku z datumem. Pak by si z nich normálně brala jednotlivé kusy oblečení a ty vyprané a vyžehlené dávala vždy nahoru. Po dvou letech by se k tomu vrátila a vše co zůstalo pod těmi cedulkami, by mohla s klidným svědomím odvézt do kontejneru na charitu. Neprošlo to.
Neustále mne zlobí větou, že „na doma to je ještě dobré“. Do práce se obléká pěkně, to ano, ale já mám potom koukat, jak doma pobíhá ve „stoletém“ vytahaném a sepraném tričku? Proč?! Co mám pak odpovídat na otázku, jestli se mi pořád líbí?

 
Temperance
881 příspěvků 18.09.18 13:18

Dobrej nápad. A co jí máte říct? Že bez toho vytahanýho a sepranýho trička se Vám líbí ;-)

Barbara Nesvadbová vydává knihu o módě, stylu a trendech

Barbara Nesvadbová vydává novou knihu s názvem Síla stylu. V ní... Celý článek


Reklama

Poslední článek:
Dobročinné secondhandy: Dobrý skutek, nebo past?

Autor: Monika

Pomáhat oblečením – to zní jako spojení příjemného s užitečným. Tak... Celý článek


Reklama

Fashion week A/W 2014 2.

Autor: Ada

Ještě jedna newyorská várka: do minulého článku se to všechno... Celý článek

Výstava Retro: rozhovor s autorkou

Autor: Ada

V dnešním článku vám přináším rozhovor s PhDr. Miroslavou... Celý článek