Po dlouhé době mě opravdu zaujal a inspiroval článek.
Ado, pokud budeš dečky někam aplikovat, určitě se pak pochlub:-) Nebo je to
jen příspěvek do Tvé sbírky?
Třikrát řemeslo
03.06.12 | autor Ada

V GASKu (Galerii Středočeského kraje) v Kutné Hoře teď zrovna probíhá výstava Europa Jagellonica. Je to projekt téměř monstrózních rozměrů, pro který byla shromážděna díla snad ze všech koutů střední Evropy. V GASKu bude Europa Jagellonica otevřena do 30. září letošního roku, potom se přesune do Varšavy a nakonec do Postupimi.
Na výstavě jsem byla a rozhodně vám ji doporučuju. Vstupné je 190 korun (pro dospělého) a stálo by to namouduši i za dvojnásobek. Každý, kdo má rád umění a umělecká řemesla, si na exponátech pěkně smlsne.
Obrazy: vzhledem k období, které výstava pokrývá, jsou tu hlavně deskové obrazy. Je tu Cranach, Holbein, Krell i čeští mistři. Na všechny obrazy se můžete podívat zblízka a obdivovat neuvěřitelně živé barvy, jednotlivé tahy štětcem a všechny detaily, třeba jako vlas tenoučké čárky v kadeřích vyobrazených světic nebo pečlivě vymalované vzory oděvů. Kdo se zajímá o historické oděvy, taky si přijde na své, především na šlechtických portrétech, kde jsou šaty portrétovaných vyvedené do nejmenších podrobností.
Zlato a stříbro: i kdyby vás obrazy nezajímaly, musíte si přijít zaslintat nad prací starých mistrů šperkařů a zlatníků. Monstrance, plastiky, kalichy, všechno vypracované tak pečlivě, až se moderní člověk diví, jak to tehdy před těmi šesti sty lety mohli takhle umět. U mě jednoznačně zvítězil slavnostní stříbrný řetěz havířského bratrstva, tvořený dílky asi tak 3x5 cm, přičemž v každém dílku bylo miniaturní sochařské dílo znázorňující některou fázi zpracování stříbra. Ne reliéf: opravdu plně plastický modýlek s malými človíčky, stromečky, ptáčky a domečky.
Na ukázku aspoň detail jedné zlacené monstrance:
Textil: na výstavě je i několik dochovaných textilních exponátů - kněžská roucha a pár kousků starých látek. Pokud se něco třpytí (a třpytí se skoro všechno), je to samozřejmě vyšívané pravými kovy. Netřpytí se jen tapisérie z královského zámku v Krakově, která byla ovšem dechberoucí i bez toho. A můžete si k ní kleknout (je napůl zavěšená, napůl rozložená na podstavci na zemi) a prozkoumat každou nitku.
Kousek částečně dochovaného hedvábného sametu, tkaného v Itálii:
Knihy: "obyčejné" (rukou psané záznamy a deníky) i bohatě iluminované, maličké i obří. A zase ty nádherné barvy jako na deskových obrazech, o zlatu nemluvě.
Na výstavě jsou také předměty ze skla, mince, hodinové strojky, astroláb, spousta dřevěných i jiných soch, sošek a reliéfů.
Udělejte si výlet a na výstavu si vyhraďte nejméně půl dne!
Když jsme u toho starého textilu, ukážu vám ještě fotky ze dne otevřených dveří v jednom kostele. Mohli jsme si pěkně zblízka prohlédnout třeba starý vyšívaný pluviál, což je v tomto případě nikoli prehistorické období dešťů, ale liturgický plášť, který se vyvinul z původně skutečně funkční pláštěnky.
Výšivka je už trochu potrhaná, o to lépe je však vidět, jak je vlastně udělaná; všechny vyvýšené ornamenty jsou podložené kousky plsti. Výšivka kovovými nitěmi se tak dělá dodnes. Zájemcům o konkrétní techniky doporučuju knihu Beginners Guide to Goldwork.
Poslední ukázku piplavé ruční práce jsem pro vás vytáhla z krabice v sekáči. Mezi prádlem a šátky se válely snad desítky deček a podobných drobných kousků, převážně háčkovaných, ale i vyrobených jinou technikou. Háčkované mě nezaujaly, i když jsem měla chuť je všechny vzít, vyžehlit, nafotit a vystavit někam, kde se na ně budou muset podívat všechny ty gramlavé háčkařky z Fleru - některé z těch deček byly vyrobené z neskutečně jemných nití, a přesto bylo jedno očko jako druhé a celá dečka perfektně symetrická.
Vzala jsem si nakonec čtyři věci, které mě zaujaly. Rovnou se přiznám, že nejsem schopná stroprocentně určit, co z toho je vyrobené ručně a co je strojové, ale ono na tom nakonec až tolik nezáleží.
Tahle dečka bude příklad šité krajky. Šitá krajka je při výrobě napnutá na podkladu, podobně jako paličkovaná; mezi kladené a často různě obšívané nitě, připevněné pomocí špendlíků, se jehlou vyšívají všelijaké plochy a pavučinky.
V detailu je vidět síťka, v některých bodech obšívaná, "vytkávané" plochy i hustě obšívané středy okvětních plátků.
Na detailní fotce této dečky/vsadky...
...jsou také vidět výplně ploch typické pro šitou krajku. Můj mozek, zvyklý na současnou ruční i strojovou fušeřinu, se zdráhá uvěřit, že by to byla ruční práce, ale ne že by to nebylo možné - vygooglujte si pár obrázků needle lace a uvidíte věci, které vám vyrazí dech.
Větší dečka na této fotce má síťový střed a čtyři krajkové rohy. Střed vypadá na první pohled jako síťovaný (necovaný), ale na druhý se mi ty uzlíky už nezdají - jsou moc velké, takže možná je síťka prostě jen vázaná.
Rohy jsou každopádně líčková krajka. Strojové pásky jsou naskládané do různých tvarů a pospojované šitými spojkami.
Poslední zajímavostí je tato vsadka (soudě podle zbytků nití na krajích to bylo v něčem všité) z vyšívaného tylu.
Mohlo by jít o strojový výrobek, první vyšívací stroje ostatně vznikly už v 19. století (a později daly vzniknout leptané krajce, která uměla napodobit mnoho do té doby pracných a drahých krajkářských technik).
Komentáře článku
Zobrazovat komentáře chronologicky