Jsem neználek: jak se vlastně VOGUE správně vyslovuje? Předpokládám,
že jinak v anglicky mluvících zemích a jinak ve Francii. Tak jak - napište
mi to, prosím. A jak v ČR?
Dík.
VOGUE: Do historie a zase zpátky
08.11.17 | autor Kateřina
Každý měsíc je všude po světě slyšet šustění lesklých, barevných stránek slavného časopisu, které si pečlivě pročítají miliony čtenářů. Především žen, které se chtějí na chvíli ztratit ve světě módy, kde je tak lehké zapomenout na všednost kolem. Kdo a jaké události stojí za oponou tohohle třpytivého kouzla?
pánové, račte se usadit, Vogue právě začíná
Poprvé měli čtenáři možnost v novinových stáncích zahlédnout Vogue
roku 1892. Šlo o nový týdeník, který založil Arthur Baldwin
Turner v USA. Původně byl určen především vyšším třídám,
konkrétně jejich mužské části. Ale i ženy si přišly na své a
inspirovaly se kresbami, které zachycovaly módu přesně tak, jak se zrovna
vyvíjela. A tak se kochaly ilustracemi znázorňujícími úzké korzetové
či viktoriánský ozdobné šaty nebo sportovní dámské obleky. Magazín se
zaměřoval především na módu, společenské události, ale i sport.
I přes to všechno však časopis neprosperoval a rostl jen velmi pomalu.

Roku 1909 odkoupilo Vogue nakladatelství Condé Nast (a jeho stejnojmenný majitel) a úspěšně změnilo cílovou skupinu na ženy. Rozšířilo obsah, začalo se zaměřovat například i na svatby a logicky zdražilo. Během první světové války, kdy nebyl umožněn dovoz publikace přes moře, vznikla první redakce mimo Ameriku, a to ve Velké Británii. Zanedlouho přišla na trh také francouzská verze Vogue. Nast pokračoval v utváření časopisu do podoby, v jaké známe klasické módní časopisy dnes, až do své smrti roku 1942.
(nejen) módní revoluce
Vogue přispěl i k horečce 20. let. Jeho stránky se plnily novými
technologiemi, alkoholem i krátkými sukněmi a účesy. Se svými kouzelnými
ilustracemi, které pro něj kreslili francouzští umělci jako Georges
Lepape, Charles Martin, Paul Iribe
nebo Pierre Brissaud, vytvářel Vogue svět, do kterého
chtěl každý patřit. Později, když časopis během velké hospodářské
krize moc neprosperoval, dokázal se znovu odrazit ode dna – a to zavedením
fotografií na své obálky. Na té první od Edwarda
Steichena, z roku 1932, modelka pózovala a hrála si s nafukovacím
balónem. Od té doby s Vogue spolupracují významní světoví
fotografové – Richard Avedon, Irving Penn,
Helmut Newton nebo třeba Horst P. Horst.

a zásah dostává móda
Ve znamení návratu k dlouhým sukním a štíhlým siluetám se nesla
30. léta. Lidé tehdy obdivovali jednoduchost, která kontrastovala
s novodobým, rozvíjejícím se surrealismem. Své návrhy tak ve Vogue
propagovala jak Madeleine Vionnet, tak Elsa
Schiaparelli. Vogue také podporoval nošení dámských kalhot,
čímž přispíval k tehdejšímu pokroku v módě. Naopak 40. léta tento
vývoj kvůli druhé světové válce o něco zbrzdila a Vogue se tak na
krátkou dobu vydal jinou cestou. Roku 1940 byl tisk francouzského Vogue
pozastaven. Fotografie nádherných šatů Elsy Schiaparelliové nahradila její
esej s názvem „Needles and guns“, která popisovala situaci ve Francii
těsně před tím, něž z ní uprchla. Tenhle časopis už zdaleka nebyl
pouze o módě. V průběhu let se objevoval i apel na ženy v domácnosti,
aby vyrazily do světa a sehnaly si práci.

jistá i proměnlivá léta 20. století
Doba největší prosperity haute couture - i tak si někteří vykládají
50. léta. Nejvíce obdivovaná silueta byla samozřejmě ta podle New look,
kvůli které se ve Vogue objevily první články o dietách. A už to tak
zůstalo. Do historie Vogue se také zapsala Jean Patchett, a
to díky svému slavnému obočí na jeho obálce.
Další revoluci způsobil Vogue v 60. letech pod vedením Diany Vreeland, kdy se přiblížil mladší generaci a začal otevřeně mluvit o sexualitě nebo hvězdách jako byl Andy Warhol. Magazín také proslavily modelky i celebrity jako Twiggy, Penelope Tree nebo Jane Birkin, se kterými si Vogue za chvíli všichni spojovali.
Na začátku 70. let se Vogue vydával už jen jednou za měsíc. Šéfredaktorkou se stala Grace Mirabella, na kterou znovu připadl úkol přizpůsobit časopis stávajícím trendům a společnosti. Grace přidala větší množství rozhovorů a textů o umění nebo zdraví. S rychle se měnící dobou však tenhle způsob vydávání za chvíli upadl v nemilost a Grace tak přišla o práci.

synonymum pro Vogue? Anna Wintour
Do šéfredaktorského křesla po ní v 80. letech usedla Anna
Wintour a započala tak svou nejen dlouhotrvající, ale především
pevnou, vládu. Z Vogue udělala časopis číslo jedna, který trendy udává,
a ne pouze popisuje. Zpřístupnila ho i pro dospívající dívky, například
tím, že začala vydávat Teen Vogue. Dokázala sladit veškeré prvky
časopisu tak, aby si v nich každý našel něco – přes módu (jako
hlavní téma) až po krásu, celebrity, umění, zdraví a někdy i politiku.
Úctyhodná je také její schopnost předvídat trendy. Ať už pomocí
perfektní znalosti módy nebo intuice, která ji neustále žene vpřed. Její
mikádo a velké černé brýle se tak nenávratně zapsaly do historie módy.
Dnes už je z Vogue spíše značka – má účet na Facebooku i Instagramu
a je také známý i pro svá videa „ 73 questions with… “
na YouTube. Otázkou zůstává, kam bude Vogue směřovat, až o Annu jednou
přijde.
Co máte na Vogue rádi vy? A co vám na něm naopak vadí?
Komentáře článku
Zobrazovat komentáře chronologicky