Výstava Retro v Národním muzeu 1.

13.09.16 | autor Ada

Jestli máte rádi retro, určitě jste už zaznamenali otevření výstavy, pojmenované jednoduše Retro, v nové budově Národního muzea v Praze. Musela jsem se tam pochopitelně podívat, a průvodkyni mi nedělal nikdo jiný než PhDr. Miroslava Burianová, jedna z hlavních autorek výstavy.

retrov.jpg

V dnešním článku vám představím samotnou výstavu, v dalším dílu pak najdete rozhovor s autorkou, v němž vás čekají různé zajímavosti ze zákulisí výstavy.

Výstava má své vlastní stránky na zpravodajském portálu Národního muzea, kde najdete třeba skvělý článek o historii Domu módy nebo video o vystavených automobilech a motocyklech. Na výstavě totiž není jen móda, jsou tam také dopravní prostředky, technika, hračky, a nechybí velká herna, kde je k dispozici třeba stavebnice Merkur, starý počítač (opravdu starý - z dob, kdy počítače běžně neměly monitory a připojovaly se v obýváku na rodinný televizor), stolní hry nebo figurína, kterou můžete oblékat do historických modelů (a na dotykovém displeji zapuštěném do stolu si zahrát zábavnou vědomostní hru).

V herně tedy může rodina odložit děti. Dědečka necháte u starých televizorů...

...a zájemci o módu a dopravní prostředky mohou pokračovat do hlavní části výstavy, která je vyhrazena právě těmto exponátům. Ano, na fotce dole jsou autentické šaty od Diane von Fürstenbergové. Sice novodobé, ovšem jejich střih se od 70. let prakticky nezměnil. Zato čezeta 502/06, lidově zvaná "prase", je ze 60. let, a stejně tak i šaty z černého hedvábného sametu, která má na sobě dáma sedící v sajdkáře.

Podobně je koncipovaná celá výstava: vedle historických oděvů jsou tu i moderní modely inspirované stejnou dobou. Nemám vyfotografované všechny exponáty, ale to nevadí - stejně bych vám je neukázala, abych vám nezkazila zážitek z výstavy, na kterou si určitě zajděte! Nebo si počkejte na profesionálně nafocenou publikaci k výstavě, která je v přípravě. Zatím je k dispozici tato knížečka s fotografiemi a textem k výstavě, kterou si můžete koupit na pokladně nové budovy a rovnou ji využít jako průvodce (cedulky s popisky k jednotlivým šatům jsou samozřejmě i přímo "na place").

Šaty v hlavní síni jsou rozdělené do několika skupin podle období či tématu.

Hned naproti dveřím najdete padesátá a šedesátá léta, dobu, která je mnoha dnešním zájemkyním o retro nejbližší. Jsou tu typické šaty se širokými sukněmi, například tyhle ze šanžánového syntetického taftu, ušité doma v roce 1962. Neobratnost domácího šití je na nich trochu vidět, ale nositelce to určitě nevadilo.

Profesionálně ušité šaty najdete ve vitríně ještě před vchodem do sálu - jsou tu šantungové šaty z konce 50. let ze salonu Eva (což dříve býval salon Hanny Podolské) a karmínové hedvábné šaty z kolekce Delphine od Christiana Diora, které zapůjčilo Royal Ontario Museum.

Šaty ze světle modrého silonu jsou z roku 1961 nebo 1962 a ušila je krejčová paní Medlová  v neznámém bratislavském salonu. Od pohledu nepříjemný, tuhý a poněkud uměle lesklý materiál tehdy chtěla každá, protože byl moderní, nemačkal se, rychle schnul a nemusel se žehlit.

Dnešní módu zastupují retro šaty z Reparády, Le Palais Vintage, Lazy Eye - a tento úchvatný model od Moniky Drápalové, určený mimochodem pro městskou cyklistiku (šaty jsou z funkčního sportovního materiálu):

Diskotéková sedmdesátá a osmdesátá léta jsou zastoupená modely, které si můžeme prohlížet i v obchodech a nejen v muzeu: zvonáče, vyšívané halenky (jeden ze dvou outfitů, které vidíte v pozadí, je originální - džíny z Tuzexu, halenka z doby druhé světové války, ovšem ve stylu, který později nosili hippies - druhý je z Lindexu a C&A; můžete hádat, který je který), košilové safari šaty, krátká lesklá bundička.

Mimochodem, tento stříbrný model, který patřil zpěvačce Heidi Janků, mě naprosto fascinoval, a do dnešní módy bomberů a křiváků by bez problémů zapadl. Respektive... byl by trochu nápadný, ale právě proto bych ho s radostí nosila.

V době první republiky se v módě vystřídaly dva hlavní směry: rovná, ležérní silueta typická pro dvacátá léta, a honosný glamour třicátých let. Oba směry mají svou vlastní samostatnou expozici. V jedné jsou i krémovo-stříbrné šaty vyšívané korálky, které znáte z propagačních materiálů, ale také na první pohled nenápadné černé charlestonky z třeboňského krejčovství s decentní krajkovou náprsenkou:

foto Národní muzeum/Alžběta Kumstátová

Jsou tu vystavené také šaty Heleny Fejkové, ušité z tmavě modrého hedvábného krepdešínu, na kterých na první pohled nepoznáte, že jsou ze současné doby.

foto Národní muzeum/Alžběta Kumstátová

Mimochodem, o módě dvacátých let se říká, že vyžaduje plochou chlapeckou postavu, kdežto móda třicátých let se hodí i pro výrazné křivky; historické modely na výstavě dokazují, že to nebyla vždycky pravda. Černé šaty s odhalenými zády i ty bílé s fialkovým páskem mají tak útlé boky, že by se do nich dnes vešly jen ty nejdrobnější ženy.

Vystaveno je i několik pánských modelů, v této skupině například smoking z krejčovství Halousek, které před válkou sídlilo v pražské Žitné ulici. Opět si ho můžete porovnat s moderním smokingem. Až na detaily se moc neliší.

Nejstarší období, do kterého autorky výstavy (s paní Burianovou na ní jako další hlavní autorka pracovala také Petra Caltová, nemluvě o celém zástupu dalších autorů, odborných spolupracovníků, restaurátorů a dalších lidí, kteří zajišťovali všechno od osvětlení sálu po marketing) sáhly, je 19. století. Romantická móda štíhlého pasu, nadýchané sukně a jemných látek a barev je věčná. Nejstarší šaty na výstavě jsou z let 1850-1860 a jsou ušité z bavlny s potiskem světle fialových kvítků.

foto Národní muzeum/Alžběta Kumstátová

Vedle nich pak najdete romantický model z konce 50. let, fialkové večerní šaty návrháře Georgese Hobeiky z loňské kolekce a šaty od Beáty Rajské. A korzety. Jeden je od Riwy, druhý je ze 60. let 19. století.

Kromě historických skupin jsou na výstavě ještě čtyři tématické expozice: svatba, Orient, spodní prádlo (je součástí expozice 20. let - jsou zde hlavně retro podprsenky, punčochy a podvazkové pásy) a doplňky (obuv a kabelky).

Svatební modely musíte vidět, protože jsou mezi nimi šaty ze 30. let z velejemného hedvábného serže, jaký jsem nikdy neviděla (vypadá jako žoržet, ale při pohledu zblízka je vidět keprová vazba, kterou žoržet nemá), a šaty z roku 1877 z hedvábného moaré.

Orientální část musíte vidět, protože jsou tu neuvěřitelné vyšívané modely - svatební kimono, dračí roucho - a krásné šaty od Liběny Rochové, inspirované kimonem.

Boty a kabelky musíte vidět, protože...

Kožešinové límce měly nožičky a skleněná očička, a správná "hadinka", luxusní kabelka z ještěří nebo hadí usně, se neobešla bez hlavičky původního majitele exotické kůže, zde africké ještěrky. Kabelka je ze 30. let.

Ale nebojte, jsou tu i normálnější psaníčka z plisovaného hedvábí, štrasu, vyšívaná korálky, a také autentická novodobá chanelka (model Classic Flap Mini z kůže caviar). Bohužel zamčená za sklem :)

Na fotce z dálky to možná není poznat, ale i boty jsou vystavené stejně jako všechno ostatní: historický pár vedle současného. Vedle "téček" ze třicátých let - tento typ bot se stal módním právě v této době, protože na divoké tance byly nutné boty, jež dobře drží na noze - jsou současné latinky od Kozdry; vedle bot z bílého nubuku a hnědočervené teletiny s brogue zdobením z poloviny 30. let stojí úplně obyčejný současný pár z CCC, který je od nich stylem k nerozeznání (a potom dvoje pánské brogue polobotky, přičemž ty z doby první republiky jsou od F. L. Poppera, natolik známého výrobce, že se těmto botám běžně říkalo "poprovky").

Papež, Národní 31. Jestli se nezměnilo číslování, tak to bylo tam, kde je dneska muzeum Lega :)

Před odchodem si ještě můžete u této vitríny zahrát hru "jé, to jsme měli". Jsou tu laky na vlasy Taft, sifonové a šlehačkové lahve, prestižky, starý i moderní plechový traktůrek, znovu populární síťovka vedle historického modelu, igráček esenbáček vedle igráčka policisty.

Už jste na výstavě byli nebo se chystáte? Co vás zaujalo, nebo na co se nejvíc těšíte?

(Tip pro ty, které retro vůbec neláká: v nové budově je také expozice Archa Noemova, výstava živočichů z celého světa, včetně vzácných exemplářů již vyhynulých zvířat. Výstava je velmi pěkně udělaná, nečekejte nějaké zaprášené vitríny v potemnělém kumbálku.)

Autor

Ada

Ada začala psát Módní peklo v roce 2010. Čtenářky si získala nejen svým originálním stylem, ale především smyslem pro módu. Přestože přibývají noví autoři i témata, je Ada dodnes autorkou mnoha článků na Pekle.

Líbil se vám článek?
První příspěvek v tématu

Dárek, který ocení? Tričko pod košili, které nepropotí

Pokud nevíte, čím obdarovat vašeho muže, napovíme – tričko pod... Celý článek

Poslední článek:
10 módních specialit českých mužů

Autor: Matouš

Máme několik ryze českých skvostů... čím perlí pánská móda a „vkus“? Celý článek

Témata článku

Boty, které byste měli znát

Autor: Ada

V souvislosti s probíhající soutěží Converse (nad kterou se někteří... Celý článek

Tohle by máma nenosila

Autor: Ada

Viděla jsem nedávno jeden díl starého seriálu My z konce světa. Ten... Celý článek