A jaké je vaše bydlení?

http://favi.cz/inspirace

Já bych nejradši přesnou kopii Müllerovy vily, ovšem bez těch dětských pokojů, ty jsou otřesné. Nebo byt Tristana Tzary v Paříži:-) Loose prostě zbožňuju.Jinak třeba teď bydlím v nádherném obrovském bytě ve středu města. Bohužel, náš pan domácí není zrovna pořádkumilovný typ, vypadá to tu trochu jako ve skladišti (až na můj pokoj, samozřejmě). Ale takhle nějak bych si to představovala - starý byt se svou atmosférou, s tajemnými místy a neobvyklými průhledy, vysoké stropy (v paneláku si teď připadám jak ve vězení), vybavený jednoduše, ale ne stroze… Spoustu obrazů, soch. Jinak můj pokoj je v poměrně divoké černo-červené kombinaci, podlaha dřevěná, stěny bílé. Některý nábytek ve i světlém dřevě. Mám mým dědečkem nádherně opravenou starou skříň, noční stolek a židle Ton po pradědečkovi, postel a křeslo by Ikea a několik dalších kusů nábytku, které vyrobil můj děda úplně sám. Ježíš, co já bych bez něj dělala:-) Právě tahle kombinace pár opravdu jedinečných kousků nábytku třeba s Ikeou mi přijde super - nevypadá to jak z katalogu, ale přitom to má trochu šmrnc. Navíc cíleně vše další ladím do té černo-červené kombinace, popř. doplněné bílou (lampičky, police, rámy obrázků, kusový koberec, povlečení a polštáře), takže přes to, že to tu mám každý pes jiná ves, ladí to k sobě.Osobně považuji za největší nešvar libování si v rádoby starožitném stylu (moje babička je na toto dost ujetá, ale co s ní svedu, když se jí to líbí… ona mi do mého stylu taky nekecá) a celkově takovou tupou stádovitost, stejně jako u těch džínotričkařů:-) Ti lidi prostě přijdou do Ikey, popř. do Aska a jiných, koupí, co vidí a myslí si, že když mají nový nábytek, tak to stačí. Přitom třeba vyhodí staré křeslo, které by se dalo nově potáhnout a nadělalo by parády (a tím myslím i třeba některé kusy nábytku ze 60., 70. let, které jsou úžasně nadčasové). Ale burani si řeknou - je to starý, pryč s tím… Škoda.

Tak já osobně si zas tolik na design v bytě nepotrpím. Já mám hlavně ráda útulný bydlení, které není moc velký. A taky mám ráda moderní architekturu a osobně radši mám panelák., než starej dům. Asi sem divná. Já vím.
Momentálně ale žiju v podnájmu s dvouma známýma - jsou to pár - a ti moc doma nebejvají. takže to tak vypadá. nicméně není to tu překýčovatý. Je to tu prostě jednoduché, útulné a skromné. Bydlím tu však teprve ani né měsíc, tak tu ještě nejsem tak úplně zabydlená. Rozhodně nemám ráda, když jsou věci jakoby smetené z povrchu a schovaný. Tenhle styl úklidu po mě pomalu vyžadovali doma u našich, ale protože nemám na úklid takovej cit, tak to nevyšlo
Ale prostě obecně mám radši moderní design, architekturu, umění. Nicméně k útulnosti mi tu zatím chybějí závěsy. Což prej dostanu k Ježíšku
Já bych spíš uvítala nějaký tipy, co udělat s balkonem,. když už nastává zima. Bych si tu nejradši na balkon pořídila nějakej ten kobereček, aby nám nestuděly nohy (nevedu tu pantofle). Momentálně je na balkoně kus koberce takovýho pruhu, kterej mě však hrozně dráždí. Taky mám věším prádlo, tak nevím, jestli by bylo vhodné pořídit si takový nějaký květináče, kdybych si chtěla vypěstovat třeba vlastní zeleninu, ale protože jsem zahradnice asi stejně jako dinosaurus, tak se v tom prostě naprosto nevyznám, tak kdo ví. Mám tam teda takový sezení, al epotah je rozrhanej, hnusnej … takže ten balkon prostě vypadá strašně. Chjooo 

Já s panelákem nemám problém. Co mi na panelové výstavbě vadí je ta neskutečná odfláknutost jak návrhu - hodně malých místností, nelogické uspořádání, žádné úložné prostory, tak v provedení - umakartové jádro, rozjíždějící se panely, mizerná instalace a tak. Což lze vyřešit, ale je to akorát pro zlost, hlavně to vědomí, že nic nebránilo v tom udělat to lépe a chytřeji, jen ta lidská ignorace a tupost. Bydlela jsem v obrovském bytě v měšťanském domě v centru, na pohled je to paráda, ovšem má to také své mouchy.Ty vysoké stropy způsobují, že se byt prakticky nedá vytopit, nebo jen za cenu vysokých plateb. Tyhle staré domy postrádají ten komfort, co ty panelákové. Každou chvíli něco rupne a vy ani nevíte, kde začít, protože jak na to sáhnete, sype se to najednou všechno. V předchozím bytě nebyla vůbec kanalizace, obyvatelé před námi si pomohli jakýmsi provizoriem, pak majitel usoudil, že je třeba udělat kanalizaci i u nás. Při hloubení otvoru pro rouru nám skoro zbořil zeď, která vedla na chodbu. Dělníci se úderem třetí odebrali domů, když jsem přišla z práce, koukala jsem se do bytu z chodby. Podivný způsob, že? Pak se ještě divili, že jsem vytočená?? Bydlení v centru taky nic moc.
Interiéry osobně moc neprožívám, nemám ráda moc věcí a ani lapače prachu. Zařirzování se moc nezabývám, netrávím v bytě moc času a myslím si, že to ani není zdravé, sedět doma. Do obchodu s nábytkem chodím vysloveně nerada, proto máme doma starou umakartovou linku z roku 1983, na níž občas u popelnice seženu náhradní díly, když se něco rozbije. Nerada se zbavuju funkčních věcí, i když podle názoru některých bližních už „nejsou hezké“. Nemám ani ráda spotřebiče, nám doma stačí elekrtický sporák, s troubou, lednice, pračka a rychlovarná konvice. Přiznám se, že si radši koupím obraz, než bych investovala do nového zařízení. Jediné, co je u nás pozoruhodné, jsou pokojové květiny. Všechny narostly do takových rozměrů, že ten byt už asi vcelku neopustí. Nějak se jim u nás dobře daří a jsou předmětem neskrývaného údivu všech návštěv.
Nemám ráda záclony, závěsy, koberce, asi proto, že jsem alergická na prach.

K bydlení a vybavení mám docela zběsilý přístup, potřebuju mít ke každému kusu nábytku nebo dekorace osobní vztah a jestli se to k sobě hodí je až druhořadé. Zatím jsem bydlívala ve vybavených studentských podnájmech, takže jsem si nemohla moc vybírat, ale hned z toho prvního jsem si po domluvě s majitelem odnesla masivní červený stůl. Je naprosto neergonomický, jsou na něm nalepené kusy novin, jak asi dřív stával v dílně, barva se odlupuje, ale je to nejkrásnější stůl, co jsem kdy měla a putuje se mnou z podnájmu do podnájmu. Předpokládám, že „až budu velká“, z takových kusů nábytku si složím celý domov.

Po celoživotním bydlení v centru jsem nyní v (zrekonstruovaném) paneláku spokojenější, než se mi kdy snilo. Nejen kvůli nákladům na např. vytápění (jak se již zmínila Alena Čechová) - ale když si vzpomenu na ještě třeba úklid (bytu třikrát většího, kde jen předsíň měla na délku 12m - to se to vytíralo!), jdou na mě mrákoty… a navíc - menší místnosti se daleko lépe zařizují! Ani nemám nic proti IKEA - nechala jsem si pár starožitných kousků - skleník, houpací křeslo Thonet, biedermeier stolek, lampičky a tak… které jdou s tou švédskou „modernou“ docela dobře dohromady. Totiž přesně to mísení stylů mi dělá dobře…

Mám ráda minimalismus a jednoduché linie, k tomu třeba jeden výraznější doplněk nebo barvu. Nesnáším přeplácacnost, lapače prachu na poličkách a hromady nábytku. To je daný tím, v čem jsem vyrůstala. Máma pořád nakupovala skříně, ale žádnou nevyhodila. Každá stěna zastavěná, všechno mi přišlo hrozně stísněný. Teď mám byt po babičce, ještě se starým nábytkem. Snažím se to přestavět, ale jde to pomalu. Do půl roku chci vymlátit starý plesnivý umakartový panelákový jádro. Udělat novou, použitelnou kuchyň…

Nedávno jsme s mužem přemítali, co by nám tak asi mohli zloději z bytu odnést, resp. co by nám opravdu vadilo, kdyby ukradli. Zjistili jsme, že asi nic, akorát portrét mé babičky v hanáckém kroji by mi chyběl, ale ne proto, že by byl kdovíjak sběratelsky nebo umělecky cenný. Pak jsme si uvědomili, že nejpozději na prahu pokoje našich chlapců by lapka došel k závěru, že už tam byl někdo před ním.

já doufám, že až se jednou odstěhuju z koleje, tak mi tatínek truhlář vyrobí postel, možná i jídelní stůl. a zkombinuji to s ikeou a bazarem:) jak už někdo psal, míchání stylů je fajn, pokud se to nepřežene. jinak lapače prachu taky nemusim, jsem hrozná bordelářka, takže by neměly možnost vyniknout, když vedle toho nechám hrnek od kafe, pak tam přidam rozečtenou knihu, odložim tam náušnice a náramek atd, atd… ale rozhodně chci velkou knihovnu, to je věc, kterou prostě budu muset mít

pixie ha detto : já doufám, že až se jednou odstěhuju z koleje, tak mi tatínek truhlář vyrobí postel, možná i jídelní stůl. a zkombinuji to s ikeou a bazarem:) jak už někdo psal, míchání stylů je fajn, pokud se to nepřežene. jinak lapače prachu taky nemusim, jsem hrozná bordelářka, takže by neměly možnost vyniknout, když vedle toho nechám hrnek od kafe, pak tam přidam rozečtenou knihu, odložim tam náušnice a náramek atd, atd… ale rozhodně chci velkou knihovnu, to je věc, kterou prostě budu muset mít
+++++++++++++­++++++++
Upřímně blahopřeji k tatínkovi-truhláři.

Neviem či sa dá hovoriť o „vkuse“ alebo „nevkuse“ ale byt mám tak zariadený a v takej lokalite, aby vyhovoval potrebám práve našej rodiny. Okrem toho sa už dosť dlho zaoberám feng-shui, takže sa snažím byt dozariadiť podľa toho (trojnohé žaby prosím u mňa nehľadajte) a keďže alfou a omegou feng-shui je poriadok, mám byt usporiadaný tak, aby bol neustále uprataný bez veľkej námahy.
Desím sa starožitností, vecí ktoré už niekto predo mnou používal (cudzí už vôbec nie), aj „staré“ veci musia byť mnou opotrebované, ale páči sa mi ak má niekto iný zariadený byt či dom v štýle francúzskeho časopisu Décoration (čím staršie a ošuntelejšie, tým lepšie).
Jediné, čo sa mi zatiaľ nedarí zmeniť, je zeleň, keď sa nadeľovala starostlivosť o kvety zrejme som zaspala, nič u nás nikdy dlho neprežilo, pretože to zabúdam polievať a neviem sa o to starať.

Alena Cechova ha detto :

pixie ha detto : já doufám, že až se jednou odstěhuju z koleje, tak mi tatínek truhlář vyrobí postel, možná i jídelní stůl. a zkombinuji to s ikeou a bazarem:) jak už někdo psal, míchání stylů je fajn, pokud se to nepřežene. jinak lapače prachu taky nemusim, jsem hrozná bordelářka, takže by neměly možnost vyniknout, když vedle toho nechám hrnek od kafe, pak tam přidam rozečtenou knihu, odložim tam náušnice a náramek atd, atd… ale rozhodně chci velkou knihovnu, to je věc, kterou prostě budu muset mít

+++++++++++++­++++++++

Upřímně blahopřeji k tatínkovi-truhláři.

-----------------------------------------------

Díky:) Sice se jako truhlář neživí, ale občas něco vyrobí, v dětským pokoji od nějak máme police, které jsem chtěla. Je příjemný, že když si člověk něco vymyslí, tak nemusí pracně hledat, kde by to mohli mít, případně hledat schopnýho truhláře (to je dneska docela problém) a u vlastního otce vim, že mi to neodflákne:)

Driv jsem si delila byt s nekolika lidma, byl to obrovsky 8pokojovy byt se 4m stropy a vrzajici podlahou. Zarizeni tam bud uz bylo, protoze ho tam nekdo proste nechal nebo jsme ho nasbirali po ulicich (tady byvaji urcite dny, kdy muzete dat na ulici stary nabytek a mesto ho zadarmo sesbira) v drahych ctvrtich - to je docela zabava, musite ale brzo vstavat, protoze treba uz okolo osme rano je kazdy zachovalejsi kus nabytku obsazen ditetem z rozvetvene jizanske rodiny, cekajicim na tatinka a strycky s nakladakem . Bydleni to bylo krasne a na tech nekolik let rada vzpominam, ale mozne a zaplatitelne to bylo jen pro 4 vydelecne cinne, samotna osoba nebo rodina by treba topeni nikdy nemohla zaplatit. Ted s manzelem bydlim na tretinove plose ve velkoryse strizenem novem byte s terasou. Jak nam bylo sdeleno, architekt si ho naplanoval pro radost a je to videt - pres malou plochu je tu spousta nenapadne schovanych uloznych prostor, takze byt neztraci velkorysy charakter, okna jsou az na zem, takze je tu svetlo a za okny jsou koruny stromu, takze mam pocit, jako bych byla napul venku a nemusim mit doma rostliny v kvetinaci (ktere mi vzdycky rychle pochcipaji, protoze je zapomenu zalit). Nabytek mame jen ten nejnutnejsi, mam rada volny prostor. Taky mam rada uklizeno, muj manzel je umelec a ma vsude inspiracni material, hudebni nastroje, texty a ruzne kramy, takze mame spis organizovany (mnou) bordel (jeho). Nejpocetneji zastoupene jsou v byte knihy (tuny, ale skladne), hudebni nastroje (silene, protoze naprosto neskladne). Naprosto nejoblibenejsi pristroj v byte je mycka na nadobi.

Poprve jsem se zarizovala na 12 m2 v podstate s nulovou rezii, takze jsem zrenovovala nejaky stary Universal (rucne, zadna vrtacka, bruska…). Postel, satni skrin, nizka skrinka a psaci stul. Zidli mi dali rodice, jedina koupe bylo zrcadlo - me prvni zrcadlo, ve kterem jsem se mohla videt cela! (Tohle mozna nekterym obetem Pekla doma chybi.) Co se neveslo do skrine, bylo v krabicich na zemi. Knihy vyhradne pujcene, misto na vlastni nebylo.
Podruhe jsem sla do zarizeneho mladeneckeho bytu - byla tam KNIHOVNA! Garsonka s kuchynskym koutem, pro jednoho skvela (dva by se tam asi sezrali).
Potreti do domu za svym muzem, sice tam uz par let zil, ale velmi… staromladenecky, bez potreby ho nejak zarizovat. Nastesti jsme se dohodli na zarizeni kuchyne a koupelny (funkcni, kvalitni - jen at to proboha za deset let nemusime menit!), na zbytku ne, on ma rad starozitnosti. Tak je zbytek provizorni z darovaneho nabytku kazdy pes jina ves. Naprosto me fascinuji rude ozdobne strapce na kovani skrini.
(K tomu nas jednou rocne vykradaji, coz jeste dodatecne redukuje pripadne ozdobne prenosne zarizovaci predmety.)

Byt jsem vždycky zařizovala za běhu, xkrát stěhování, pořizování potomků, minimum financí. Vznikl z toho takovej příjemnej spras ikey a antiku z aukra. Ale když se tady na peklu tak řeší kvalita oblečení, kvalita současnýho nábytku taky za moc nestojí, včetně ikey (i když objevila jsem i českou firmu s pěkným nábytkem z olšového dřeva - cenově však lehce nedostupný). Takže proč kupovat v ikee (kice, ap.) např. komodu z dřevotřísky a sololitu za cca 3000, když na aukru se za stejnou cenu dá sehnat dubová komoda v dobrém stavu? I když venkovská secese asi už neni moc moderní …

Moje bydlení je ve stavu setrvalé nedodělanosti, bohužel. Nejvíc to vázne na tom, že než se dá něco dělat s bytem, musí se nejdřív uklidit…
A štve mě. Strašně. Má úplně mizerné dispozice a vůbec mi nesedí.
Přála bych si zahrádku s ovocnými stromy a samostatně stojící domek, protože mám bohužel značný problém se zvuky od sousedů.
Mám slabost pro soukromí a zalejzací koutky, takže nejlíp hodně členitý - byla by spousta místností dva krát půldruha metru? Zcela vážně, rovnou dvě bych si zabrala čistě pro sebe - jednu jako pracovnu a druhou jako, eh, budoár? čítárnu? čajovnu? prostě na relaxaci. (Ložnici předpokládám manželskou, čili ještě jinde.) A jestli by nebyla, tak aspoň po několika oknech v každém pokoji, aby se to dalo rozpříčkovat?
Styl zařízení… borovicové dřevo, jednoduché hranaté tvary. Do budoáru pozemní gauč (tedy matrace na zem) a asijské motivy na textilu (rozkvetlé stromy, rákosí, volavky a tak).
A říkala jsem domek, takže v patře terasu a v přízemí pod ní otevřenou verandu.
Umístění? Bývalá vesnice na periferii Prahy.
No, tak tolik ke snění. Ne, kovovoskleněný loft si fakt nevysnívám.

Moje byvanie je najkrajsie na svete. Moj priatel ma firmu na nabytok a tak mi plnil to co videl na ociach. Mam moznost prestahovat sa inam, ale pri predstave, ze vymenim moj prvy a najkrajsi byt za nieco ine mi rastie husia koza. Ked som sa prestahovala tak som 1-3 za noc chodila vsetko sledovat. teraz len tak prilezitostne…vy­tesujem sa, ze som ozaj stastna. a prajem to kazdej a kazdemu 

Máte někdo doma zavedené třídění odpadu? Aby to fungovalo, bylo to pěkné, aby se nádoby dobře odnášely při likvidaci. Nechci typy z netu, podělte se o praktickou zkušenost. Způsob umístění nádob, velikost vhodná pro čtyři obyvatele domácnosti. Umístění - byt nebo chodba? Má někdo zkušenost ze zahraničí?
 Díky.

Příspěvek upraven 08.08.14 v 23:03

@alvapboudica Super dotaz, take me zajima, jak pohodlne tridit. Mne prijdou nejlepsi vysuvy pod drezem, ktere se zakryji zasunutim. Ovsem problem je, ze nebyvaji dost clenite (casto pouze 2-4 oddily), coz casto vede k nutnosti porizeni dalsiho samostanteho kose. My tridime tedy na 3 suroviny (sklo, papir, plast) plus smesny, cili bychom potrebovali aspon 4 nadoby. Tridili jsme i napojove kartony, ale ted nemame popelnici nikde v dosahu, coz me tedy dost stve. Nejmin mame smesneho (ale i tak ho vynasime kvuli zapachu nejcasteji), nejvice mame na objem asi plastu, na hmotnost je to asi papir. Do vsech kosu davame igelitove pytle. Smesny a plast vyhodime s pytlem, pytel z papiru pak prineseme zpet a pouzijeme na plast nebo opet na papir. Nadoby pak myju nekolikrat do roka, rozhodne ne pri kazdem vysypani kose. Kose vynasi ale temer vyhradne manzel, takze nakolik je to pohodlne, nedokazu posoudit.

Take samozrejme tridime leky, nebezpecny odpad, elektroodpad a baterie a textil, ale na ty nemame zadnou nadobu. Uprimne, aspon na ty leky by se mi neco hodilo. Vyhazuju kvuli velkym balenim mozna az 90 % leku, ktere si domu prinesu, a nez s tim skocim do lekarny, porad je nekde prekladam. Na to si myslim, ze jsou dobre patrove vysuvy s plytkym hornim patrem na drobny odpad, ktery se tridi spec. zpusobem. Praktickou zkusenost ovsem nemam, pod drez se tyto vetsinou nevejdou.

V zahranici jsem zila delsi dobu jen ve Curychu. Paradoxne jsem tam tridila mene nez tady v CR, protoze velky objem odpadu tvori plast, ktery se tam bezne netridil (pouze PET lahve). Zato tridi kov a co je fakt super, jsou kose na organicky kompostovatelny odpad. Na ten jsou genialni kompostovatelne sacky, ale ty asi vsichni, kdo maji kompost, pouzivaji bezne.
Na druhou stranu, teoreticky i v tom Curychu mohou mit pomerne velkou vyteznost z toho trideneho odpadu, protoze PET lahve uz nemusi dotridovat, a taky papir a karton uz vybiraji svazany v baliccich. Uprimne bych take uvitala moznost vyhazovat papirove obaly uz v obchode.

Hlavni problem mame v domacnosti s tridenim koupelnoveho odpadu, kde se micha smesny odpad (pouzite odlicovaci tampony, vatove tycinky, menstruacni tampony apod.) s odpadem, ktery by se dal jeste dobre recyklovat jako jsou ruzne obalove materialy, kterych neni uplne malo. Priznam se, ze tohle proste uz netridim. Bud bych s tim musela chodit po byte (to mi prijde podivne, chodit s rolickou od toal. papiru, obalem od tamponu), nebo mit kompletni tridici jednotku i v koupelne.

Jeden tip ze Svycarska – krabice na praci prasek. Super vec. U nas teda konecne k sehnani v DMku, dlouho tu v obchodech vubec nebyly…

U našich se odpad netřídí (tady to mezi cikány nemá smysl. Do kontejnerů si házejí co chtějí všechno dohromady).
Za to v podnájmu, než jsem tam přišla, se třídil odpad tak, že tříditelný odpad se narval do rohu pod kuchynskou linkou a pak jednou za čas to jeden z nás vytřídil na plast a na papír (skla moc nebylo). Z tohoto systému jsem byla vyloženě vzteklá a nenáviděla jsem to. K tomu tam sme řešili problém s extra super velkým množstvím mušek a dospěli sme k závěru, že na ten směsný odpad je třeba malý koš a ty velké sme nakonec využili na třídění na plast a na papír.
Nicméně nijak hezky to nevypadalo.
Až budu za měsíc bydlet s přítelem, tak by se mi líbilo něco takovýho:
http://www.jaktridit.cz/…uk-odpad.jpg
http://kancelar24h.cz/…rideny-odpad. jpg. jpg http://www.bohynezkuchyne.cz/…ecyklasi.jpg

@MP_kosatka Rolička od toaletního papíru už se netřídí - nelze recyklovat donekonečna a ta už patří do směsného. Aby Vám bylo lépe na duši, že ji neodnášíte 

No, my taky porad hledame nejaky koukatelny system. Zatim papir hazeme do papirove krabice nebo tasky, kterou jednou za cas sakupakum spalime. Plasty do plastovych sacku. Kompost na pole, pokazde, kdyz se nejaky vyskytne, takze na nej zadna nadoba neni. Sklenene lahve, tech teda je pramalo, proste vedle kose na zem. A zbytek do normalniho odpadkoveho kose.

@alvapboudica Vadí mi koše pod dřezem ve skříňce. Hrozně. Mají to moji rodiče a je to i na chalupě, takže jsem nucena to celkem často používat. Velmi se mi protiví, že když chci vyhodit odpadek, mám obvykle od něj špinavé ruce a těma špinavýma rukama bych měla sáhnout na madlo skříňky, tu otevřít, odpadek vyhodit a zas na to těma špinavýma rukama šmatlat. Ještě se to dá snést pro papír a plast, ten je obvykle vnějším obalem a je vcelku čistý. Ale směsný odpad ve skříňce - to je pro mě hnus a hlavně solidní cesta domácích cross-kontaminací. Jak vyhodit jen třeba mizernou skořápku od vajíčka či sáček od syrového masa? Krom jediné domácnosti, kde jsem se setkala se skříňkou na fotobuňku, jsem tohle neviděla nikde nijak vyřešené, všude se špinavou rukou od syrového vejce a syrového masa sahalo na ty skříňky a docela se pak těch kuchyní štítím.

Doma mám na směsný odpad samostatný šlapací koš. Odpad zahrádkový (hlavně tráva a odkvetlé kytky) používám jako mulč na záhonech (mám jen maličkou předzahrádku u bytu, kompostování tu není možné).
Papír, plasty a sklo po různých pokusech s oddělenými nádobami nakonec dáváme do jedné velké „taško-nádoby“(prostě veliká pevná taška, která dokáže i samostatně stát) a manžel to vždycky celé vezme ven a třídí přímo do kontejnerů. Samostatné nádoby nám tu strašně překážely, popř. aby nepřekážely, tak byly tak malé, že se do nich velký odpadek nedal nacpat a tak porůznu kolem té třídící vyfikundace stály třeba plastové velké lahve od prášku do myčky, od gelu na praní.. což nás štvalo velmi. Ta společná taškonádoba to řeší, vejde se do ní i láhev od velké Lovely.
Nápojové kartony žádné neprodukujeme, ale kdyby tu náhodou nějaký vznikl, tak bychom ho asi rovnou donesli ven do kontejneru, aby nám z něj nic nevyteklo do té společné tašky.
Elektroodpadový kontejner tu nemáme, řeším to tak, že elektroodpad přibaluju rodičům a oni ho vyhodí u nich, mají ten kontejner hned u domu.

Brrrr, systemy, kde se na cokoliv saha rukama, kdyz chci neco vyhodit, taky nemam rada.
Je fakt, ze my mame prostor, kam plne pytle odkladat, pokud treba nejaky obal od mlika zacne smrdet. Ale zas nemame zadnou popelnici u domu (protoze tu oficialne nebydlime, tak zadnou nedostaneme, ani kdybychom zaplatili kdovi kolik), takze z toho meziskladu to musime parkrat za mesic nalozit do auta a odvezt do minuleho bydliste. V lete nic moc, no. Uz jsem taky po aute honila mys, moc zabavne.

@Grossularia Ano, uz jsem to take nekolikrat slysela. Ridila jsem se informacemi na jaktridit.cz a tam se explicitne zminuji jen obaly od vajicek. O rulickach jsem zadne spolehlive informace nenasla. Prijde mi to stejna kvalita jako je vetsina obalu z recyklovaneho papiru.

Co se tyce tech skrinek pod drezem. Mne to prislo kdysi taky divne, ale hrozne rychle jsem si zvykla. Bud si otevru nohou, ale casto spis ten odpad vyhodim, az mam umyte ruce – jednou otevru, druhou vyhodim. To mate jako s myckou, taky tam treba davate neco od syroveho masa, vajec, a musite ji otevrit.