Čeho z dětství se nikdy nevzdáme?

Fotoalbum tématu (1) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
Stránka:  « Předchozí 1 2 3 4
kate141
27 příspěvků 08.01.13 20:28

Ja miluju jesenku :)

senga
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 08.01.13 21:41

Občas jsem se tu i zasmála, když jsem četla některé příspěvky, protože se to týkalo i mě:-) Jinak z dětství mám zvyk u koláčů nejdříve okousat kůrku, a pak se teprve pustit od středu - rozčilují mě ty poznámky, co to dělám..:-) A o Vánocích pravidelně dělám, že v oleji, ve kterém se smažily vinné klobásy, si omáčím chleba:-)
Dále se nevzdám knížek jako jsou příběhy Muminků, již zmiňovaných „Dětí z Bullerbynu“, „Anička Skřítek a Slaměný Hubert“, další milou knížkou je pro mě „Klára a Karolína, dvojčata přes propast času“.

Tajtrliková
189 příspěvků 09.01.13 10:42
@janiiiv píše:
Způsobu jedení některých jídel - oplatky po vrstvách, větrníky po půlkách a zásadně rukou, ovoce a zeleninu po kouscích (zrovna teď jím hrozny, ano, mohla bych dát jeden najednou do pusy, ale prostě NE). Burisonů, přesnídávek, bonbonů Slavia, kokosového suku, tureckého medu a cukrové vaty na pouti, takže i ve svém věku pořád vypadám jak prasátko :P Mumifikování se do peřiny před spaním.Edit: A sbírání kaštanů (mám místo meditace) a courání ve spadaném listí.

Konečně poznávám někoho, kdo ujíždí na burizonech jako já. Hurááá

Haslerka1251
109 příspěvků 09.01.13 11:08

Dětské náplasti. U dětské lékařky (byla jsem u ní do 19) jsem vždycky dostávala až do poslední návštěvy dětské náplasti na vlastní žádost a pořád si je zatvrzele kupuju, i když nikdy nelepí dýl než 3 minuty a pak odpadávají. Ale já je prostě miluju :)

A samozřejmě cukrová vata, burizony, plyšáci v posteli a z knížek Honzíkova cesta, Drdovy pohádky (ještě po tátovi, celé otrhané a poslepované) a Pejsek a kočička :)

Temperance
1212 příspěvků 30.12.18 20:12

Oživuju vlákno. Moje nejoblíbenější hračka byl Merkur. V předškolním a mladším školním věku jsem byla hodně často nemocná a kromě plyšáků, knížek (Děti z Bullerbynu jsem uměla skoro nazpaměť) a desek (Křemílka a Vochomůrku jsem uměla nazpaměť stoprocentně) byl Mekrur můj nejvěrnější a nejmilejší společník. Taky si vzpomínám na Mozaiku KZ a ještě jednu podobnou zábavu, různobarevné skleněné kuličky se skládaly do vzorů do takového ďolíčkovaného rámečku (jeden byl čtvercový a druhý šestiúhelníkový, byly zasunuté do sebe jako hodně nízká krabička s víkem) a braly se speciální pinzetou s ďolíčky. A Magická tabulka…
Panenky mě nikdy nebavily, toužila jsem po mašinkách a angličákách, ale ty mi nikdo nedal, kompromisem byli plyšáci a maňásky se zvířecími hlavičkami.

Oldyn
6072 příspěvků 30.12.18 21:34

@Temperance
Milovala jsem všechno. Panenky, kočár, kolíbku stavebnice a knížky, ty jsem měla i po rodičích. Holčičí romány, Káťa, Katryn, Katynka a Verneovky, Rychlé šípy. A na deskách Kryla, ale toho jen když nikdo nebyl doma. Měla jsem i dětský tkací stav se žlutým člunkem, loutkové divadlo, maňásky a u babičky živou slepici, která přiběhla na zavolání, psa a hucula kteří se nechali česat a plést copánky s mašličkou, ke kravám jsem nesměla, páč imrvére bučely, ale mlíko a smetanu měly luxusní! Hodně jsem lítala po venku, stavěla domečky, bunkry, nosila domů strašně zajímavé kamení, klacky, mech a kaštany. Jablka, třešně, hrozno, zásadně nezralý,
a z kukuřice je mi blbě ještě dneska. Stezka odvahy byla projít skrz krávy na kravíně a sušený mlíko z pytle pro telata jsme jedli po hrstích. Když na to tak vzpomínám, divím se, že jsem to dětství přežila. Většina kamarádů mi vydržela dodnes.

giuliettka
2749 příspěvků 30.12.18 21:42
@Oldyn píše:
@Temperance
Stezka odvahy byla projít skrz krávy na kravíně a sušený mlíko z pytle pro telata jsme jedli po hrstích.

Ja si z detstva pamatám, že som bola nie v kravíne, ale v stajni s teliatkami. Nespomínam si ako sa to volalo odborne. A keď začali navážať siláž, tak som sa z toho zápachu namieste pozvracala. Teta ma odtiahla vonku, dala mi vodu a po šichte ma odviedla domov. Nedokázala som nič jesť 3 dni. Všetko mi tou čerstvou silážou strašne smrdelo. Plakala som pri večeri, že zemiaky strašne smrdia ako siláž. Dodnes sa mi ten smrad vybaví. Fujtajbl. :-D

Temperance
1212 příspěvků 30.12.18 21:58

@giuliettka Jj, siláž jsem taky jednou nosem „ochutnala“ - jak to ta ubohá zvířata dokážou pozřít?

JarkaJ
542 příspěvků 30.12.18 22:11

@giuliettka Vůně kravína a praxi na silážování jsem si užila plnými doušky - dělala jsem zemědělku :-) Vůni koní z oblečení jsem milovala. @Oldyn loutkové divadlo jsem měla taky moc ráda, zdědila ho dcera a další osud neznám :-(, na panenky jsem měla strašně moc oblečků, co šila maminka a tkací stav taky! A bunkry, později „klubovny“ pořád jsme nějaké stavěli. Ale vlákno se jmenuje Čeho z dětství se nikdy nevzdáme? Tak na to bych jednoduše odpověděla, že vzpomínek, ty nám nikdo nevezme a často se v nich úplně vyžívám.

giuliettka
2749 příspěvků 30.12.18 22:33

@JarkaJ Divadielka sú aj teraz. My sme boli v Jiřeríne pod Bukovou v muzeu výrovy hračiek a tam sme si kúpili o Karkulke. K tomu si kúpite množstvo polotovarov a doma farbíte a vyrábate postavičky. Malého to ešte stále baví a mňa s ním tiež.

Fabrika sa volá Detoa.

Oldyn
6072 příspěvků 31.12.18 13:36

@giuliettka
Tak on ten hovězí dobytek cítit je. Pach siláže si nějak nevybavuji, ale v silážní jámě se mi o betonový panel při jízdě zarazilo přední kolo.

Matmys
2002 příspěvků 31.12.18 14:04

@Oldyn
To jste asi nikdy nešla okolo velkochovu kuřic.
Proti tomu jsou hovězí koblihy vůně :)

giuliettka
2749 příspěvků 31.12.18 15:13

@Oldyn Mne ten zápach toho dobytka nevadil. Bola som tam viackrát, mne naozaj vadila ta siláž. Je to taká zvláštna vóňa.

mimi
60 příspěvků 31.12.18 17:56

@Oldyn
dakujem za pripomenutie „Káťa“ bola jedna z mojich oblubenych kniziek ;-) a tiez komiksy Rychle sipy.
Taktiez Merkur (to mali susedia, rada som.k nim chodila) a vlaciky a babiky… aj detsky sijaci stroj.

Stránka:  « Předchozí 1 2 3 4
Váš příspěvek

Začíná výstava šíleného hedvábníka

Zika a Lída Ascherovi jsou československými legendami ve světě... Celý článek

Články z Expres.cz

Rodí se další legenda: Mikolas jde ve stopách Gotta, z Eurovize má větší šance

Zpěvák Mikolas Josef (22) se postaral o neuvěřitelný úspěch. Ve světové...

Pražský fenomén beer bikes: Stížnosti se množí ze všech stran, policie je bezradná

Beer bike neboli pivní kolo jistě už alespoň jednou spatřil každý, kdo...

Poslední článek:
Ponerovi: Značka, která obléká celebrity

Autor: Martina

Sourozenci Jakub a Nikol založili značku PONER, která obléká i... Celý článek