charita, rozvojová pomoc, fair trade, farmářské trhy apod.

Fotoalbum tématu (4) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
Stránka:  « Předchozí 1 2 3 4 5 6
katango
1356 příspěvků 16.8.12 09:08

Obávám se, že zde budu označena za nelidu, sobce a vůbec za osobu, která se blíží masovým vrahům, ale mne ty děti s nafouklými bříšky vůbec nedojímají, natož aby mne ponoukaly k nějaké akci, třeba odlehčit své kešeni. Rodiče si jich naflákají hafo, protože se to tak dělalo vždycky, antikoncepci neznají/neuznávají/odmítají…a jiní je mají živit? A co bude s těma, které „zachráníte“? Budou mít zase hafo dětí, které neuživí oni ani jejich země, protože prostě tolik jídla se tam nevypěstuje, i kdyby se nakrásně snažili. Takže situace se bude jen a jen zhoršovat.

Jsem sice matka dvou skutečně vymodlených dětí, dlouho jsem pracovala jako dětský psychiatr, ale ty fotky s africkými dětmi ve mně ani pocit viny (což je podle mne účel), ani soucit nevyvolávají. Ne.

Afriku nechat na pokoji, umožnit jejímu zboží snadnější přístup na nejen evropské trhy, a šmytec.

Pavučinec plyšový
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 16.8.12 09:13

@MP Barbucha Ale kdepak, to zdůvodňování, proč nedat, je obyčejný alibismus.

Ems
1482 příspěvků 16.8.12 09:15

@Jetthro Já neříkám, že nemáte ve všem pravdu ( pobuřovat některé se vám daří :D) Ale já sem jen chtěla podotknout k tomu připodobňování se zvířaty. Ano zvířata si nepomohou - ale to je jeden ze znaků, že člověk není zvíře…
A člověk by se jako zvíře chovat neměl…

Pavučinec plyšový
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 16.8.12 09:16

@katango Není to tak jednoduché, evropská civilizace už v minulosti do dění v Africe natolik zasáhla (kolonie, očkování), že teď už nemůže odmítnout odpovědnost a vykašlat se na to.

Ems
1482 příspěvků 16.8.12 09:20

Ad Antikoncepce - dva případy, které mě lehce pobavily při bližším studování rozvojové pomoci.
1, Nejdříve se poslali kondomy a nikdo tam nevěděl co s nima, tak je navlíkly na sošky a souložili dál…
2, Tentokrát si výrobci dali práci s obrázkovým návodem u kondomu ale šikovně ho přicvakli sešívačkou doprostřed kondomu… :D:D
Já vím že je to trochu smutné.. ale lidská blbost je nekonečná..

Mylady2
12413 příspěvků 16.8.12 09:38

@Pavučinec plyšový Nebyla chyba to očkování? Měla si s tím poradit příroda… pak by se nestalo, to co v somálsku( v zemi žije (přežívá) více lidí než je schopna uživit)
Jak myslíte, že by vypadala ČR kdyby místo 10mio tu najednou bylo 20 mio:-)
Souhlasím s názorem @katango@Ems

Pavučinec plyšový
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 16.8.12 09:44

@Mylady2 O tom právě hovořím, o nekoncepčních zásazích. Vnesli jsme jim tam očkování, což je samo o sobě sice dobré, ale bylo by to bývalo chtělo zároveň říct také b) a poučit je pořádně o antikoncepci…teď už se z té odpovědnosti nevymotáme.

Mylady2
12413 příspěvků 16.8.12 09:53

@Pavučinec plyšový Myslím, že to nebylo dobré měli to nechat tak… Ale těžko ted posuzovat, je to palčivé téma.
Na Afriku js přispěli minimálně…lidé v našem okolí též. Zatím je pro nás i z morálního hlediska lepší podporovat naše lidi v naší zemi.

Příspěvek upraven 16.08.12 v 09:57

JarkaJar
432 příspěvků 16.8.12 09:55

Nedá mi, abych taky něco neřekla. Musím říct, že mám velkou úctu k lidem, jako je Opravdový P., Barbucha nebo Pavučinec plyšový. Proto, že přitom, jak jsou i u nás vážné problémy a asi každá rodina nějaké takové má, přesto myslí i na ty, kdo jsou na tom mnohem hůř a něco pro ně dělají. (Vážím si samozřejmě i mnoha jiných lidí, ale tohle je podle mě zvláštní důvod.) Nebyla jsem sice v žádné africké zemi, ale za těch posledních asi 10 let jsem se toho dost dozvěděla od lidí, kteří tam pravidelně jezdí a organizují pomoc. Nechtěla bych se opakovat - už jsem říkala, že si myslím, že smysl má taková pomoc, která je cílená přímo tam, kde ji potřebují a když v tom místě je nějaká opravdu spolehlivá osoba, která je prostředníkem mezi dárci a příjemci pomoci. Například se povedlo v Keni na pobřeží založit základní školu pro děti z nejchudšího předměstí velkého města a ta škola za 5 let dokázala, že děti při závěrečných zkouškách v osmičce se prospěchově dostaly mezi první v celém okrese. (Mezi nimi hlavně byly školy pro bohaté děti a dobře vybavené.) Na základě dobrého výsledku té zkoušky může být dítě přijato na střední školu. Zajímavé třeba je, že škola má Obamovo heslo „Yes, we can achieve“ a že Obama je pro spoustu tamních dětí vzorem. Ale nechci psát víc na tohle téma. K poznámce, kterou tady někdo napsal, že děti si často nemůžou dovolit chodit do školy, protože nemají peníze na školní uniformu, na pomůcky apod. - ano, to je pravda. Právě proto je myslím dobrá adresná pomoc, kdy člověk třeba z Evropy platí dítěti školné, uniformu atd. (proti cenám zde to jsou malé částky) a rodina nedostane peníze v hotovosti, takže tím nepodporujeme pasivitu, ale aktivitu. Že přes spolehlivost organizaci nemusím asi psát. Není vůbec správné obracet lidi na křesťanskou víru, to se podle mě přímo příčí duchu křesťanství. Mně se třeba líbí, když evropská organizace respektuje víru tamních lidí. Účastním se jednoho malého projektu v jižní Bangladéši, líbí se mi, že z našich příspěvků na školu dostává dítě a jeho rodina jednou ročně dárek podle své víry - křesťanské děti, kterých tam moc není, k Vánocům, muslimské a hinduistické děti k jejich největšímu svátku, který je u obou věr na podzim. Vím, že nejde jen o Afriku, stejné to je i jinde. Nejde myslím o to, že bychom měli mít výčitky svědomí. Ale, jak říká Pavučinec plyšový, že bychom si měli my, kdo žijeme ve většině zemí Evropy, uvědomit, že jsme měli obrovské štěstí, že jsme se narodili v bohaté části světa. A ještě bych řekla: Afrika je veliká, jsou obrovské rozdíly mezi západní a východní Afrikou, i třeba mezi Keňou a Ugandou. A ne všude chtějí Evropany především oškubat. V každé zemi to může být jinak, někde jsou i přátelští. Neberte Afriku jako jeden stát, bylo by to stejné, jako dávat dohromady třeba Portugalsko a Island.

Pavučinec plyšový
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 16.8.12 10:00

@Mylady2 Jasně, i u nás je pořád co podporovat. A nikdo nikoho nenutí přispívat zrovna na Afriku, každého věc. Já zkrátka jenom nemám ráda, když někdo za každou cenu musí „racionálně“ zdůvodňovat, proč tam či onam nepřispěl.

Mylady2
12413 příspěvků 16.8.12 10:03

@Pavučinec plyšový Možná mě ovlivnilo cestování po Africe a s tím překvapivé zklamání z některých jevů… Pár přátel (afričanů) a zkušenosti jiných blízkých:-(

JarkaJar
432 příspěvků 16.8.12 12:12

S čím se chci svěřit, se sem nehodí, ale aspoň je to v tomhle vláknu taková všehochuť.
Teď se mi totiž potvrdilo, že slovenština je úžasný a vynalézavý jazyk (dodávám, že čeština atd. taky). Právě jsem zjistila, že jeden druh bodláku (rostliny) se slovensky jmenuje ježibaba guľatohlavá. A česky bělotrn kulatohlavý.

runningfox
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 16.8.12 12:12

Posílám pravidelný příspěvek do fondu Unicef už mnoho let. Začala jsem s tím v době, kdy jsem měla vysloveně holý zadek a to čistě z osobních důvodů - pokud můžete pomáhat jiným, nejste na tom subjektivně ještě tak zle. Obecně soudím, že pomoc jiným je pomoc také sobě samé.
K adopcím na dálku mám ale rezervovaný vztah, myslím si totiž, že jim hlavně platíme, aby zůstali u sebe doma a nestěhovali se k nám. A souhlasím s tím, že jim nejvíc pomůžeme tím, že odbouráme různá administrativní omezení obchodu. Podle toho, co ale čtu o čínském angažmá v Africe, je zřejmé, že brzy budeme muset ten náš blahosklonný tón vůči Africe opustit.

JarkaJar
432 příspěvků 16.8.12 12:20

@runningfox
zase vážně: přiznám se, že obchodní angažovanost Číny v Africe mě tak trošku děsí. Docela bych věřila historce, že nedávno Čína postavila obrovské supermoderní letiště v jedné africké rovníkové zemi. A když se místní ptali, proč, když tam nic nelétá, k čemu to letiště bude, dostali odpověď: „přece aby každý viděl, že jsme vaši přátelé a co jsme schopni pro vás udělat“. Mám nějak nedůvěru k velkým bratrům. A dost možná, že ta historka je pravdivá.

JarkaJar
432 příspěvků 16.8.12 12:36

Ještě jednou to tady trošku zaplevelím, ale tentokrát k věci.
Jeden z důvodů, proč pomáhám, je, že mně taky druzí kdysi hodně a po léta pomáhali, i když jinou formou. A díky debatě o pravých/nepravých kabelkách jsem si uvědomila, že před několika lety mi velice pomohla organizace zaměřená na pomoc lidem v těžkých situacích. Tím spíš bych já měla taky dělat něco pro druhé. Je to můj osobní postoj, neberu to jako návod.

Lola
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 16.8.12 12:39

Historce o čínském supermoderním letišti na rovníku bych klidně věřila, až na to, že se imho časem ukáže, že ta rovníková země oplývá bohatými ložisky vzácných kovů. Západní svět je schopen se postavit na hlavu jen proto, aby ulevil svému pocitu viny za veškerou bídu světa (ač je to jen sugesce), ať to stojí co to stojí. Toto ale není případ Číny. Čína vždy ví moc dobře, co a proč dělá, a je jí celkem jedno, co si o tom kdo myslí.

Lachenauerin
544 příspěvků 17.8.12 15:53

Bohužel asi spáchám bezkonkurenčně nejdelší příspěvek, omlouvám se, když tak se na něj vykašlete:

1. Obrovský problém jsou podle mě celní bariéry. Kupujeme superdotované španělské pomeranče a manga; ano, ony tam vyrostou, ale např. v té Africe rostou mnohem snadněji, jenže celní politika EU apod. je taková, že je odtamtud žádný obchodník nekoupí.

2. Podpora vzdělání v západním slova smyslu je něco, čím si také tak úplně nejsem jistá. Nevím, jestli to nevede spíš k tomu, že ti vzdělanější mladí pak odjedou do Evropy nebo do Ameriky, kde už zůstanou, zvláště jsou-li opravdu šikovní. Rozumějte, přítomnost cizinců mi tu ani v nejmenším nevadí, chraňbůh, ale když zůstanou zde, nemohou být současně doma a být prospěšní své zemi – v ní zbývají zase jen ti, co do té školy nechodili a problém se tak „cyklí“ donekonečna.
Nevím, jestli by nebylo lepší vzdělávat tamní obyvatelstvo spíše v praktických činnostech – zemědělství, základních řemeslech, drobném obchodování apod.
Mám dojem, že se snažíme za každou cenu je začlenit do globálního 21. století a nutíme je tak k jakémusi nepřirozenému skoku. A navíc si představujeme, že to zvládneme za padesát nebo za sto let. Nám to přitom trvalo dvacetkrát, třicetkrát, možná čtyřicetkrát déle. A za tu dobu se „to“ několikrát zvrtlo a znovu trvalo stovky let, než se společnost vrátila k jakési „civilizované prosperitě“ a obnovila právě tak základní dovednosti jako jsou běžná řemesla, usedlé zemědělství či stavba stálých příbytků a než se znovu dopracovala ke konceptu státnosti (viz např. šílená doba temna v rozmezí cca 4. až 10. století n. l., čili od rozvratu antické k počátkům upevňování křesťanské civilizace).

3. Strašný průšvih je – promiňte mi ten výraz – archaický (nebo bychom možná mohli říct „nesofistikovaný“) naturel v kombinaci s moderní vojenskou technikou. Dnešní evropský či severoamerický hrubián objekt svého hněvu ve většině případů seřve, pomluví, kuje proti němu pikle. Před pár sty lety by na něj ovšem zhusta šel s klackem, pěstmi nebo nožem; ale s kulometem se na něj vytasit nemohl a nemohl tak v řádu několika minut povraždit celou jeho širší rodinu, sousedy a každého, kdo se za protivníka postaví nebo by se za něj teoreticky postavit mohl. Dnešní africký hrubián bohužel toto vše může. „Bílý muž“ rozhodně nevnesl do Afriky násilí, představa o mírumilovných a navzájem snášenlivých domorodcích je sice romantická, ale je to opravdu klišé, historická nepravda. Ale vnesl do tohoto násilí vyspělé zbraně a s tím i účinnější způsoby zabíjení. Jestli má mít Evropa v něčem černé svědomí, pak v tomto určitě. A jestli by něco opravdu pomohlo – ale bohužel to bude asi nerealizovatelné – bylo by to totální odzbrojení afrického obyvatelstva.

4. Ještě bych se chtěla dotknout výše nastíněného problému (Barbucho, byla jste to vy?) s tím, že některá pomoc se pojí s nucením k přijetí křesťanských hodnot. Ano, vnucovat někomu vyznání je přinejmenším problematické, a pokud se tak děje za použití násilí, je to dokonce jednoznačně odporné (což ale snad není tento případ). Jenže uvědomme si jedno: Na světě existují pouze dvě velká náboženství (nebo spíše myšlenkové systémy), v jejichž ústředí stojí soucit a milosrdenství jako hlavní opěrný pilíř; je to křesťanství a buddhismus. A je to z velké části právě díky tomu, že naše kořeny tkví v jednom z nich (byť třeba můžeme být ateisty), že vůbec v rozměrech jako charita, milosrdenství či nezištná pomoc uvažujeme. Takže bych se na dnešní křesťanské misie ve třetím světě nedívala zase tolik kriticky – mohou totiž mj. přispívat i k šíření právě těchto konceptů mezi tamními lidmi.

5. Každopádně si myslím, že každá pomoc je pozitivní, moudrá i nemoudrá. A nejen v Africe či v ostatním třetím světě.
A hlavně, to především, bych se při pomoci vůbec neřídila tím, jestli si její potenciální příjemce za svůj stav tzv. může sám, či zda je bezmocnou obětí (sem například spadá i populární a zároveň nepopulární otázka, zda pomáhat Romům, na něž v téhle debatě zatím nedošlo - a přitom svým způsobem představují třetí svět, který máme hned u nosu). Prostě buď chci druhému pomoct, nebo nikoliv. Každý má právo rozhodnout se pro kteroukoli z těchto variant. Ale pokud se rozhodne pro tu druhou, není třeba, aby to nějak obhajoval – viz např. „nedám bezdomovci peníze, stejně by je propil.“ Z mého hlediska je adeptem pomoci ten, kdo je v nouzi, ne ten, kdo si tuto pomoc „zaslouží“.
Já např. bezdomovci peníze dám (samozřejmě ne každému, to bych byla za chvíli na mizině) a vím, že je dost možná propije. Ale bude si aspoň na chvíli moci udělat radost, byť nezdravou a z hlediska „spořádaného občana“ zavrženíhodnou. Ale třeba pro něj opravdu víc udělat nemůžu. Co já vím, třeba mu ten pitomý rum, až ho bude pít někde pod mostem, dá na pár vteřin pocítit závan stříbrného větru, třeba mu na chvilku vrátí vzpomínky na dětství, na lásku, na něco krásného, byť nerozumného.

Stránka:  « Předchozí 1 2 3 4 5 6
Váš příspěvek

Dárek, který ocení? Tričko pod košili, které nepropotí

Pokud nevíte, čím obdarovat vašeho muže, napovíme – tričko pod... Celý článek

Články z Expres.cz

Rodí se další legenda: Mikolas jde ve stopách Gotta, z Eurovize má větší šance

Zpěvák Mikolas Josef (22) se postaral o neuvěřitelný úspěch. Ve světové...

Pražský fenomén beer bikes: Stížnosti se množí ze všech stran, policie je bezradná

Beer bike neboli pivní kolo jistě už alespoň jednou spatřil každý, kdo...

Poslední článek:
Módní nákupčí: Povolání snů, nebo hrůzy?

Autor: Kamila

Svět skloňuje velká jména návrhářů, přitom o našem šatníku... Celý článek