Chlapi jsou takoví, jak je vychovala jejich matka

Fotoalbum tématu (6) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
Matmys
2416 příspěvků 25.2.13 08:36

@alter ego
Ale ona neprováděla na konci rozchodu účetní uzávěrku :)

Sekhmet
1918 příspěvků 25.2.13 11:17

Ohledně dopočítávání útraty ve smyslu „dej mi patnáct korun, můj řízek byl dražší a dohodli jsme se, že "napůl“: jééj, ten by letěl. Chápu, že napůl znamená napůl, ale ve vztahu je zapotřebí trocha velkorysosti. Mne by hanba fackovala, chtít po někom pár korun na doplacení, stejně jako by mne hanba fackovala, kdybych si dala slavičí jazýčky s kaviárem tam, kde můj přítel baští česnečku, aby ušetřil, jen proto, že platíme „napůl“, tudíž on uhradí i půlku mýho slavíka s jikrama. Pokud jedem systémem „vše napůl“, koukám, aby to stálo zhruba stejně (a chtít po mně těch patnáct korun rozdílu, mne hluboce uráží). Pokud jedem „každý za svý“, jím na co mám chuť bez ohledu na cenu. Pokud jedem stylem „jednou ty, jednou já“, koukám taky na to, aby to bylo cenově přijatelné pro oba.
Ve skutečnosti se ve vztahu snažím druhého potěšit a ráda zaplatím za nějakou jeho libůstku. Ovšem očekávám, že on k tomu přistupuje stejně.

Juliect
301 příspěvků 25.2.13 12:05

To s tou útratou v obchodě je zvláštní. Já si nepamatuju ani za vdana, že by kdykoliv platil v krámě můj manžel, když jsme nakupovali spolu.
A s tím zvaním a nezvaním a placením. Jdu na oběd občas s jedním kolegou. Aby nedošlo k podobným nedorozuměním máme nastavená pravidla. když řekně zvu tě, nestarám se a on nevyšiluje těsně před placením. Když tuto kouzelnnou formuli nesdělí, platím za sebe a nijak se nejančím.

Sekhmet
1918 příspěvků 25.2.13 12:27

@Juliect S kolegy jedeme výhradně každý za své. Tedy bývávalo, když jsem s nimi ještě mohla chodit na obědy. Teď ale jídla z restaurace smím jen velmi výjimečně, takže si to „neplýtvám“ na obědy s kolegy, ale na zvláštní příležitosti. Do práce si nosím vlastní jídlo v kastrůlku a „problém“ obědů s kolegy je tímto vyřešen.

Juliect
301 příspěvků 25.2.13 12:46

@Sekhmet tak když jde banda, tak každý za své, to je jasné
jen tohle je kolega z jiného oddělení a chodíme občas a neberu zvaní z jedo strany jakože bez toho nemůžu být. Ale když se tak stane potěší mě to.

Garfie
4456 příspěvků 25.2.13 12:54
@Sekhmet dnes v 11:17Pod to bych se mohla podepsat.....Hezky shrnuto.
i-vana
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 25.2.13 13:38
Placeni v restauraci

Nechavate se pozvat od cizich muzu? Myslim od kolegu nebo ne prilis blizkych pratel.

Ja se musim priznat, ze od kolegu se tomu velmi vyhybam. Tam bych pristoupila maximalne tak na kafe z automatu. U znamych je to tezke, nevim, jak vycouvat a neurazit. Je to proti etikete?

Naopak mi vubec nevadi byt pozvana od pratel, se kterymi se hodne stykam a jsou mi blizci, protoze je vzdycky prilezitost tuto pozornost vhodne oplatit - napr. je pozvu domu a pripravim neco lepsiho sama, pripravim piknikovy kos apod.

Sama zvu muze jen opravdu vyjimecne, napr. kdyz platim za vsechny. Nebo samozrejme obchodni partnery.

Kdyz jdu s partnerem, neplatim temer nikdy. Jidlo v restauraci je jeho domena. Max. obcas objednam pizzu domu :D

S kamaradkami/kolegynemi platime kazda za sebe, pripadne, kdyz je utrata podobna a jsme tam dlouho, proste napul, abychom to nemusely rozpocitavat.

Jak to mate vy? Je neslusne zaplatit za sebe, kdyz vas vas doprovod chce pozvat?

Sekhmet
1918 příspěvků 25.2.13 13:44

@i-vana Přijde na to, o koho se jedná. U kolegy by mi to bylo divné, jsme spolupracovníci, ne přátelé. U přátel mi to povětšinou nevadí, dokážu se revanšovat. Pak existuje sorta mužů, od kterých se nenechám na nic pozvat ani za zlaté prase - nechci se jim cítit zavázána a to žádným myslitelným způsobem. Ač s některými musím třeba určitý čas spolupracovat, chci s nimi mít společného co nejméně - někteří z nich si dokáží jako sexuální výzvu vyložit skoro všechno a v naturáliích se nikomu odvděčovat nebudu.

misial
1396 příspěvků 25.2.13 15:30

@i-vana Zas tolik mužů mě nezve, ale protestovala jsem už i proti pozvání na shake z mekáče za 40 korun od kamaráda, se kterým jsem si dlouho psala, ale viděla jej poprvé. I s přítelem ustupuju při placení tím častěji, čím déle s ním jsem - částečně i pro to, že vím, že má teď o něco více peněz než ze začátku, když jsme spolu začínali chodit, ale nebyl to ten hlavní důvod. Párkrát mi i nabídl, že mi koupí šaty, když nějaké hezké objevím - hrozně by se mi to líbilo, ale odmítám - prostě mi je nepříjemné, když za mě má někdo něco platit. U přítele už to ze mě pomalu opadá a snažím se si to užívat - u cizích lidí by mi to vadilo.

Lachenauerin
544 příspěvků 25.2.13 15:48

Ad zvaní od kolegů:
Už přes 10 let je mým jediným kolegou můj manžel, takže momentálně mám v tomto směru vystaráno.
Ale dřív (nebo i dnes, když se ocitnu v restauraci s někým, s kým mě pojí práce) jsem to pojímala tak, že pokud dotyčný rozverně prohlásí něco jako: „Člověče, já ti mám dneska tak dobrou náladu, dej si něco dobrýho, já tě zvu,“ přijmu. Ať už jde o muže či ženu.
Obecně se snažím rozlišit, jestli mě dotyčný zve proto, že mi chce udělat radost, nebo z jiných, méně hezkých důvodů. V tom druhém případě se pozvat nenechám opravdu ani za ono „zlaté tele“, jež tak pěkně zmínila @Sekhmet.

Pokud jde o zvaní z mé strany, tak v dobách, kdy zrovna netrpím nouzí, nemám problém pozvat dobrou kamarádku, když vím, že momentálně počítá každou korunu a cucala by dvě hodiny jednu minerálku, zatímco já si budu „dávat do nosu“.

kacenka.smile
428 příspěvků 25.2.13 16:23

S tímto maximálně souhlasím.

@Sekhmet píše:
@i-vana Přijde na to, o koho se jedná. U kolegy by mi to bylo divné, jsme spolupracovníci, ne přátelé. U přátel mi to povětšinou nevadí, dokážu se revanšovat. Pak existuje sorta mužů, od kterých se nenechám na nic pozvat ani za zlaté prase - nechci se jim cítit zavázána a to žádným myslitelným způsobem. Ač s některými musím třeba určitý čas spolupracovat, chci s nimi mít společného co nejméně - někteří z nich si dokáží jako sexuální výzvu vyložit skoro všechno a v naturáliích se nikomu odvděčovat nebudu.

S přítelem platíme jak to vyjde, někdy na půl (útrata bývá dost podobná), někdy já, ale nejčastěji on. S přáteli si pozvání tak nějak vyměňujeme, stýkáme se často.

catherinne
13498 příspěvků 25.2.13 19:17

Když jsme na nákupu jídla, tak taky platím já. Je to ale dáno tím, že muž dotlačí vozík k pokladně, vyndává nákup na pás a po namarkování ho zase naskládá zpět, já platím a on jde mezitím nákup ukládat do tašek. A nenapadlo by mně, že to může být někomu divné. V podstatě se ulívám a on to odedře.
V restauraci platí on a když jsme spokojeni, nemáme problém spokojenost ocenit.
Botičky mi klidně může zaplatit on. Ale u nás máme jednu kasu, takže je to nakonec šumafuk :-)

Kokoska1
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 25.2.13 21:38

@catherinne Máme to přesně stejně :)

chekotay
411 příspěvků 26.2.13 12:02
@alter ego píše:
A to je dobře nebo špatně? (Z pohledu muže, který to říká ženě.) :-)
@cheky píše:
Máte mužské myšlení. :-)
To se neodvažuji hodnotit. Myslím, že záleží hlavně na tom, s kým míníte hrát Activity. :-D
@alter ego píše:
Myslím, že se dá předpokládat, že sexuální služby poskytoval i on jí. :-)

Ale prosím vás, cožpak nevíte, že údělem žen jest toliko útrpně přečkat výbuchy mužova chtíče a nezřízené tělesnosti a položit svůj vkus (a své tělo) na oltář spokojeného soužití? :-D :-D

HertaDeOran
866 příspěvků 26.2.13 15:18

@real.blond
Trefa do černého - to musela být vtipná situace!

Sibyla
2646 příspěvků 8.3.13 09:18
MDŽ z machistických pozic

Objevila jsem článek o tom, jak dnešní ženy zahánějí muže do kouta, a musím říct, že s ním z hloubi duše souhlasím. Ne že se tak chovají všechny ženy, milé pekelnice: myslím, že většina z nás v duchu zaprotestuje: „já bych nikdy…“ ale připadá mi to jako dost reálná civilizační hrozba, jako jakási „blbá nálada“, která mezi pohlavími vládne.
SPOLEČNOST: MDŽ z machistických pozic
Václav Vlk st.
Milé dámy, slečny, dívky a paní,
tak jsem si dneska přečetl mnoho článků na téma MDŽ a k tomu připojených úvah o ženách a jejich postavení ve společnosti. Třeba ten zápis z „babince“ v Magazínu MfD s názvem „Co ženám vadí na mužích“. Řeč se vedla o tom, jak jsou ti chlapi nedokonalí a tak vůbec - když prominete, nějak tam v pozadí bylo, jak jim to moc nestojí. Muži mají být citlivější, vstřícní, chápaví a hlavně musí ctít „integritu ženy“, tedy nemají chtít sex, když ona nechce. Když ona chce, tak má muž být silný a nezlomný - tedy spíš neměknoucí, že. Obě věci však najednou nejdou. Jak říkala moje maminka: „Dáma může být chtít plně emancipovaná anebo si přednostně sednout v tramvaji. Obojí najednou nejde.“
Tak dlouho jste naše milé dámy duševně a slovně kastrovaly muže, až se divíte, že to jsou eunuchové. Jak psala už Simone de Beauvoirová, ženy jsou komplikované osoby a trpí různými fobiemi. Doporučuji přečíst. Ale svalení viny za své pocity rozháranost na muže není řešení. Navíc pod ideovým vlivem polovzdělaných amerických feministek, často lesbiček, které vidí v každém chlapovi konkurenci, která by jim jejich „přítelkyni“ mohla odloudit. A vytvořily představu téměř esoterické ženy, která chce jen čistý a tak nějak duchovní sex. Jak to ve skutečnosti je, ukazuje dámský román „50 odstínů šedi“, přehlídka dosti ujetých ženských sexuálních představ. Ještě že to napsala ženská. Napsat to chlap, tak ho nechali genderistky za účasti představitelů UNESCO popravit před budovou OSN.
Jak chcete, milé dámy, mít doma pořádného chlapa, co se nebojí a je dobrý milenec i manžel, jak chcete zakoušet kvalitní sex, když jste vymyslely „harašment“? A za každé plácnutí po zadku může být vězení?! Za každý pohled do výstřihu obvinění ze znásilnění? Nacifeministky mají v jednom pravdu. Každá pořádná soulož je ve skutečnosti tak trochu znásilnění. Tak to zařídila příroda. To není vynález chlapů. Ale má-li být muž kvalitně vzrušen, musí mít pocit dobyvatele a toho, kdo má převahu. A ne sexuálního loudila.
Církev katolická dobře věděla, proč zařadila do manželského slibu také „plnění manželských povinností“. Nešla ovšem tak daleko jako judaismus, který vyžaduje po mužích, aby plnili manželské povinnosti. Ono to na povel totiž moc nejde.
Jak zní ten starý židovský fór, jak Izák nachytá Rabinoviče se svojí ženou „in flagranti“. A povídá: " Já tomu nerozumím Rabinovič. Já musím, ale proč voni?!"
Nemůžete mít dámy doma sexuálního loudila a zároveň supersamce a ochránce. Co má chránit? Uječenou fúrii, co mu neustále vykládá, jaký je blbec a neschopné nemehlo a vůbec budižkničemu? A je ochotná k sexu, až když jí se chce? Jak geniálně ukázala scéna v českém filmu, kdy manžel, v podání Svěráka chce po manželce sex a ona mu odsekne, že ne, protože ona, advokátka, pracuje a „má zítra stání“. A manžel praví: „Ale já mám stání teď.“. Tak si studujte v posteli podklady ke „stání“ a ono už moc „stání“ nebude. A pak se divíte, že se vás tenhle kastrát nezastane ani před popelářem? Proč by měl?
Noviny, média zákoníky jsou plné výkřiků o agresivních mužích, protože pár facek anebo modřin se dá docela dobře dokázat. Daleko větší je agresivita žen, které umí své muže doslova zničit jedovatostmi, podvody, urážkami a vydíráním („já ti ´nedám´, když ty…“). Ale o tom se nemluví, to není politicky korektní. Ženy jsou andělé trpící pod agresivními falokraty.
No, když to tak chcete mít, tak to tak máte. Muži vám alespoň k ledničce, pračce, elektrickému vařiči, jednorázovým vložkám a plenám vymysleli ještě vibrátor. Vám se to líbí, tak proč bychom se snažili?
Také ty neustálé bláboly o tom, jak ženy berou méně peněz. Ony také (tedy většina) - a to vím, protože jsem celý život s ženami spolupracoval - mají práci až na druhém místě. Ač se to feministkám hrubě nelíbí, příroda nakonec donutí většinu žen - poté, co porodí - věnovat se více dítěti (muž je vždy nahraditelný) než zaměstnání. Takže v 99 % případů dostávají ženy menší plat prostě proto, že tu práci „tolik nežerou“. Práce je naopak u většiny mužů na prvním místě. Až bude na prvním místě i u žen, skončí tato civilizace definitivně. Nebude nikdo, kdo by se staral o děti. Samci to nikdy nedokáží tak kvalitně jako samice. A rozhoduje o tom to dítě a příroda, žádné příručky.
A když tak poslouchám a čtu o těch hnusných bílých mužích, vykořisťujících nebohé bílé ženy, tak si vzpomenu, co říkali už staří Římané: Mater semper certa est (pater semper incertus est) - Matka je vždy jistá (otec je vždy nejistý)„.
Podle nedávných, později snad úředně zakázaných výsledků genetického zkoumání je v Anglii snad každé čtvrté dítě vychováváno nepravým otcem. Jiní tvrdí, že je to jen každé desáté. Ale i u nás by to znamenalo, že ženy jsou největší lhářky a podvodnice, protože okradou muže, kterému nalžou, že potomek je jeho. Jen u nás se jedná podle odhadů o cca 50 až 100 tisíc kukaččích dětiček. A vy, dámy, víte, s kým to máte. Až na případy, kdy se sousedky ptaly, s kým Andula to dítě má, a babička řekla: "Strčte prst do cirkulárky! A řekněte který zub to vlastně byl?!?“
Mám vás rád, milé dívky, dámy, slečny, babičky, matky a vůbec ženy. Ale pokud nás budete stále držet, jak se lidově říká, pod pytlíkem, už nám i vám bude brzo k ničemu. Ono je totiž stále více a více běžné, že tatínek je na služební cestě v Austrálii a maminka právě otěhotňuje na „klinice reprodukce“ za vášnivé účasti lékaře a sester. To má pak tatínek dost těžko silný vztah, když si to v ideálním případě „udělal rukou“ v kabince. To uvolnění vajíčka a výron semene společně na jednom místě není jen nějaká fyzika tělocvičné cvičení. To je hluboká citová a hormonální a emocionální bouře. A z ní je pak milované dítě.
Když se vám to líbí uměle, nic proti tomu. Budeme se brzo asi množit dělením. Feministkám a genderistkám se to určitě bude líbit. Ale co normálním ženským? Jak mi nedávno řekla jedna kolegyně: „Mě když dlouhou dobu někdo neplácne po zadku, tak si připadám stará a tak nějak přehlížená.“
Moc hezky to v tom magazinu řekla paní profesorka Jiřina Prekopová, zkušená čtyřiaosmdesátiletá psycholožka. Redaktorka se ptá, jak to, že se ženy mezi sebou často baví o tom, že muži jsou dnes tak trochu bačkory. A odpověď je jasná: Nevíte, co od něj chcete, a on to pak neví také. …muž se dostává do područí. Do role obdivovatele, který slouží… Z mužů se stávají doma taková pometla. Cítí se vyloučení, nedůležití, nejistí. Ženy si z nich udělaly takové podprdelky. Jenže děti potřebují otce i matku. A když děti nevidí mužský příklad, je to špatně…
Takže, dámy, až se vám zase bude chtít na partnera jen tak ječet, abyste si ulevily, když jej budete v posteli odmítat, abyste jej pokořily, pak se nedivte. A hlavně, nestěžujte si.
Přeji vám k Vašemu svátku MDŽ to, co si přejete. Úplnou rovnoprávnost - anebo možnost mít si přednostně sednout v tramvaji.

kiwi
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 8.3.13 09:54

@Sibyla
No, Vlk je typickej zástupce své skupiny :-) a jeho skuhrání je jedna velká demagogie: jak chcete zakoušet kvalitní sex, když jste vymyslely „harašment“? A za každé plácnutí po zadku může být vězení?! " Co to má jako bejt? Jedině ta, která se nechá kdykoli a zdůrazňuju: od kohokoli! plácat po zadnici (a strpí debilní slovní narážky), zažije kvalitní sex? A naopak - jedině ten, kdo si může plácnout kdy se mu zlíbí, je schopen ten kvalitní sex poskytnout?!

666mahu
1490 příspěvků 8.3.13 10:01

@Sibyla, pán má nějaké špatné zkušenosti se ženami nebo si bere stupidní články v ženských časopisech moc k srdci? :D

Volím zásadně sedání v tramvaji a plácání po zadku (ovšem pouze od blízkého muže, nikoli od každého, kdo má zrovna chuť). :-)

Víc se mi líbí tento:
Peněženka, kabelka nebo chlap. Není to jedno?

Jsou ženy, kterým pod stromečkem udělá radost peněženka i kabelka, ale chlap ne. Jsou ženy, kterým by větší radost pod stromečkem udělal spíš nový chlap, než nová kabelka či peněženka. A přitom je to, milé dámy, prašť jako uhoď!

Dva měsíce od Štědrého dne je dost dlouhá doba na to, abychom si zvykly na novou kabelku, novou peněženku i na nového chlapa! Stačí jedno. Chtít si zvyknout. A pak už jde všechno samo. Pravda, ne všechno jde dobře, ale jak říkám, stačí chtít si zvyknout. Pokud si zvykat nechcete, stačí nezapomenout na své dobré zkušenosti s kabelkami, peněženkami a s chlapy, ale právě na tyto mnohaleté zkušenosti, občas zapomene každá žena!

Například my, co nosíme kabelky přes rameno, dobře víme, že si nikdy nesmíme koupit kabelku, která má dvě ucha, protože nám jedno ucho bude neustále s ramena padat, ale stejně někdy vlezeme do obchodu, padneme na kabelku, která je nádherná, dokonalá, přesná - koupíme si ji a doma s hrůzou zjistíme, že má dvě ucha a to jedno nám, samozřejmě, padá neustále z ramena.

S peněženkou je to podobné. Kromě mnoha důležitých maličkostí, které naše nová peněženka musí mít, se zmíním o přihrádce na drobné. Drobné potřebujeme pořád a většinou je po nás v obchodě chtějí, když stojíme na jedné noze, jednu tašku držíme v zubech, tři máme zavěšené různě na těle, a v tomto stavu máme co nejrychleji nalézt dvě koruny. Kapsička na drobné, která je v naší peněžence, se proto musí otevírat skoro sama! A přesto někdy vlezeme do obchodu, padneme na peněženku, která je nádherná, dokonalá, přesná – koupíme si ji a doma s hrůzou zjistíme, že přihrádka na drobné se otevírá složitým uzávěrem, který navíc nemůžeme najít, natož abychom ho rychle otevřely!

A chlapi? Prašť jako uhoď! Víme, že netoužíme po chlapovi, který nerespektuje, že víkend chceme prožít v klidu, v příjemném odpočinku nad knihou, při návštěvě divadla, kina, nebo sladkým vyvalováním v posteli. A přesto se zblázníme do špinavého blonďáka, který nás dovede přimáčknout na zeď a vášnivě líbat, až ztrácíme dech, a když zahuhlá, v pátek večer pojedeme ke mně na chalupu, omámeně kývneme, a v pátek večer vystoupíme z auta v naprosté pustině, pěšky se vydrápeme k něčemu, co bylo ještě před rokem kozím chlívkem, a když nás náš špinavý blonďák přimáčkne na zeď a vášnivě líbá, roztrhneme si o skobu úžasnou bundu z Francie a pak si už jenom říkáme, nikdy, tak tohle už nikdy!

Přes všechny tyhle katastrofické příklady musím nám, ženám, přiznat obdivuhodnou vlastnost. Dokážeme si zvyknout skoro na všechno. Přizpůsobíme se, což znamená, že si to, čemu se musíme přizpůsobit, nenápadně přizpůsobujeme tak, že jsme ve výsledku maximálně spokojené.

Třeba kabelka. Někdy potřebuje na ucho přidělat jednu dírku, aby ucho bylo delší. Prozradím vám, jak potřebné dírky dělám já. Položím ucho kabelky na kuchyňské prkénko, vezmu starou vývrtku a na dřevěném prkénku udělám do ucha kabelky potřebnou dírku. Nikdy jsem panu Fuchsovi neprozradila, odkud se vzaly na kuchyňském prkénku záhadné vpichy, a protože zásadně nečte, co napíšu, nedozví se to ani teď.

Anebo peněženka. Musí se zabydlet. Musíme si zvyknout ji otevírat. Musíme si zvyknout, kde a co v ní máme, protože přímo katastrofický scénář je, když jdete s novou kabelkou a s novou peněženkou do banky, a před úředníkem hledáte v nové kabelce novou peněženku, když ji konečně najdete, pátráte, ve které přihrádce, sakra, mám kreditní kartu, ve které přihrádce, kruci, mám občanský průkaz, a pak jenom nechápavě zíráte, jak lovíte z přihrádek nové peněženky párátko, zavírací špendlík, žvýkačku a acylpyrin …

S chlapem je to prašť jako uhoď. Když víme, co chceme, nemůže se nám stát to, co s kabelkou (dvě ucha), s peněženkou (složitý uzávěr) a se špinavým blonďákem (o skobu roztržená, úžasná bunda z Francie).

Nicméně, i když víme, co chceme, přesto se nám občas stane, že náš výběr není dokonalý. A ne všechno jde vyměnit. Pak nám zbývá jediné. Musíme si zvyknout na dvě ucha u kabelky, na složitý uzávěr u peněženky i na špinavého blonďáka z kozího chlívku… Čas běží, máme dva měsíce od Vánoc, a zjišťujeme, že jsme si zvykly nejenom na kabelku, která má dvě ucha, zvykly jsme si i na peněženku se složitým uzávěrem a otevíráme ji jedním prstem a ve vteřince, ale zvykly jsme si i na špinavého blonďáka, který nás pořád líbá tak, že ztrácíme dech, a my si to omámeně užíváme, protože si teď už dáváme secsakra pozor, aby nás zase nepřimáčkl na skobu a nezničil nám úžasnou bundu z Francie…

Tento fejeton vyšel v MF DNES, v Magazínu ONA DNES, 25. února 2013

Pirek
7060 příspěvků 8.3.13 10:54

@Sibyla
Blábláblábláblá. Zbytečně moc písmenek na tak vágní… no ono to asi ani není sdělení.

Sailorette
1594 příspěvků 8.3.13 11:15

Chudinka pan Vlk, asi mu nějaká bekaná feministka přebrala děvče.

Barbyl
1472 příspěvků 8.3.13 11:54

@Ani @chinin @blackenTed pri kojeni procitam starsi diskuze a vas prispevek mi pripomnel nasi studentskou dovcu- meli jsme pomerne dobry rozpocet, pri skole jsme pracovali a jeli jsme ve slozeni 4 kluci cizinci a 2 holky cesky- my dve jsme s temi stejnymi partnery doted, uz vdane a s Detmi, Ti dalsi dva kamaradi byli za nami na navsteve. Cestou domu jsme se zastavili na rychlovykoupani nekde na severu jugoslavie v risi rizku na plazi. Kluci v povzdali hrali frisbee, my sedely u vody a v tu k nam prijde pani rizkarka s malborem u pusy a Jako ze nas vita, ze nas. tu jeste nevidela a ze teda je na nas videt, ze jsme teprv dorazily, protoze nemame opaleni…a pak nam zacala vypocitavat, kde maji co levne- zminila mc Donald, atd. My na ni bezeslov koukaly, pak ji teda rekly, ze uz jsme na ceste domu, ze moc nejsme na lezeni u vody…v tu chvili dorazili partneri a my si vyposlechly litanii o Tom, no Jo vy to nemete jako my, vy nemusite Koukat po cenach, vy nemusite tohle…v podstate z nas udelala placene spolecnice. Nechaly jsme to bez komentare…problem je ze ta pani so neuvedomila ze za tu krabicku cigaret ne-li vice da tolik Jako za super jidlo v restauraci. Ze McDonald je drazsi new cerstve ryby na trhu.ze nase generace(me je ted 34) uz mohla jezdit na zahranicni staze, brigady, atd. Ze me kazdy Travi dovolenou lezenim na plazi…bohuzel tohle byl mix zavisti, provincnosti a omezenosti, a dogma se kterym se dodnes setkavam- napriklad financni poradce v bance, kdyz jsem mu rekla, ze manzel je cizinec se me zeptal, zda opravdu potrebujeme resit hypoteku…a kdyz jsem volala realitkam, ze bychom meli zajem o prohlidku bytu, jakmile nas videli a slyseli emailem Zacaly chodit nabidky na byty na Praze1 od 10milionu vys…psal se rock 2006 a me by zajimalo, jak se situace Ted zmenila…jestli vubec;)

Příspěvek upraven 08.03.13 v 12:02

Mylady2
12413 příspěvků 8.3.13 11:58

@Barbyl nezměnila;-) je to stále stejné…chce to umět vyjednávat a na různé schůzky jezdit raději taxíkem nebo pešo:-)

Barbyl
1472 příspěvků 8.3.13 12:09

@Mylady2 My chodili pesky, Nebo MHD;) ten byt hned v parks u kavarny Slavia byl ale nadhernej…kdyz nam ho nabizeli prisla jsme si jak akterka z filmu Babi Leto…ale rekla bych, ze predsudek, ze kazda, co je vdana za cizince se topi v penezich, uz neni tak castym jevem…dikybohu. A ja vlastne muzu byt rada, protoze to byla motivace, vice se snazit a neco dokazat…

Mylady2
12413 příspěvků 8.3.13 12:17

@Barbyl tak ten předsudek o svatbě s cizincem je řekla bych už mimo…spíš obchodníci podle různých viditelných znaků umí ohodnotit situaci a náležitě ji využít;-) mají zřejmě dobré školitele obchodních dovedností;-D

Barbyl
1472 příspěvků 8.3.13 12:37

@Mylady2 ;) to s Vami souhlasim

Stránka:  « Předchozí 1 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 Další »
Váš příspěvek

Dárek, který ocení? Tričko pod košili, které nepropotí

Pokud nevíte, čím obdarovat vašeho muže, napovíme – tričko pod... Celý článek

Články z Expres.cz

Rodí se další legenda: Mikolas jde ve stopách Gotta, z Eurovize má větší šance

Zpěvák Mikolas Josef (22) se postaral o neuvěřitelný úspěch. Ve světové...

Pražský fenomén beer bikes: Stížnosti se množí ze všech stran, policie je bezradná

Beer bike neboli pivní kolo jistě už alespoň jednou spatřil každý, kdo...

Poslední článek:
Módní nákupčí: Povolání snů, nebo hrůzy?

Autor: Kamila

Svět skloňuje velká jména návrhářů, přitom o našem šatníku... Celý článek