Chůze "bosky"

Občas jsem bosky šla a bylo to příjemné, okolí ale koukalo dost divně. Jinak bosky bych chodila jen tam kde je to očividně čisté, a bezpečné-samozřejmě ale když si mám vybrat, jestli si nohy rozederu od bot, nebo to dojdu bosky, když už jdu domů, tak beru jednoznačně bosou verzi.

Chodím bosa ráda, ale v Praze si to fakt netroufnu ani v parcích. Takže maximálně někde na zahradě
Jen jednou jsem kvůli zlomenému podpatku šla několik ulic po kočičích hlavách jen v silonkách. Bylo to příjemné, ale furt jsem koukala pod nohy, abych na něco nešlápla.

Jo kdyz me bolej z podpatku nohy tak je sundam. Pak taky bosa na chalupe a doma pac nikdy nemuzu naji backory. Jo a nekdy na kaminkach a takove rohozce u dveri, pac to krasne masiruje nohy. A jeste jednou mi ukradli v baru boty.

Příspěvek upraven 30.03.13 v 20:11

Ve městě mě to nikdy nenapadlo. Jinak ano, ráda

Nooo takhle… jako ve městě bych to asi radši nepraktikovala. Ale někde v přírodě, na trávě, písku - proč ne. A předpokládám, že myslíte v létě, ne teď v tomhle počasí
Osobně by mě ale asi nenapadlo koukat na někoho divně jen proto, že jde bosky. Je to jeho věc.

.

Příspěvek upraven 19.09.13 v 12:01

Tak metrem bych bosa nejela, ale tady u nás ve čtvrti (na procházku se psem, k babičce) chodím na boso skoro celé léto.

V přírodě ano, nadšeně. Zdravé je to určitě Stejně tak doma papuče prakticky nenosím. Když jsem ve městě, v létě si občas lodičky nebo sandálky zuji během posezení v parku někde na lavičce, ale po městě bych bosky nešla, o pohledy kolemjdoucích mi ani tak nejde, spíš mám strach, na co všechno se tam dá šlápnout.

Jo, když jsem pracovala v call centru a měla na sobě silonky a lodičky, tak jsem se zouvala pravidelně (měli jsme tam koberec). Když pak bylo potřeba někam rychle přeběhnout, tak sice kolegové divně koukali, ale pak si na mě zvykli…a někteří se začali vyzouvat taky 

Dobrovolne by som naboso asi nechodila

Příspěvek upraven 25.08.13 v 08:05

Jedine na plazi, kolem bazenu a spol. Ve meste mi to pripada vylozene nechutne, staci mi, jak nekdy (bohuzel) nohy vypadaji v lete po noseni sandalku. Predstava, ze v tom sajrajtu nekdo slape dobrovolne mne osobne zveda zaludek. Samozrejme ale, me nohy to nejsou, takze at si kazdy (ne)nosi co chce.

Po trávě chodím bosky moc ráda. Po doma nejraději nenosím ani ponožky a papuče razantně odmítám. Po cestě jsem šla tedy jen v době nejvyšší nouze (krvavé nohy od podpatků), a vím, že to moc příjemné nebylo - štěrk. Kdybych někoho bosky ve městě potkala, bylo by mi to sympatické.

Kdybych si byla jistá tím, že na nic hnusného nešlápnu, chodila bych boso i v tom městě. Jenže jsem na kamínky docela cíťa, třeba v řece mi většinou vadí.

Mým největším výkonem v tomto ohledu bylo zatím sezutí bot a následné ponoření do vody v kašně na hlavním olomouckém náměstí - lidi se dívali divně, měla jsem postříkanou celou sukni, ale bylo to tak hrozně příjemné!
A asi nejpříjemnější zážitek byl, když jsem asi dva týdny v září bydlela v bytě se starou, schozenou dřevěnou podlahou. Bylo tak teplo, že jsem nosila jen šaty, svetřík a baleríny. Ten pocit, kdy jsem běhala po tom sešoupaném dřevě a pak vlezla do vychladlých kožených balerínek si živě pamatuju ještě teď. Hrozně si takové věci užívám, už se těším na čerstvou trávu 

Jo a jeste chodim v lete naboso do bot( tenisek atd). Az obsedantne nesnasim ponozky. Kdyz treba jen trochu couhaj brrr..

Já to miluju. Doma chodím bosa na zahradě nebo na cestě, do ostrého terénu si netroufám. A ve městě většinou cestou z tahu s podpatkama v ruce. A nejlepší je to po dešti brodit se loužema a blátíčkem.

Škoda že naše ulice nejsou čisté. Chůze bosou nohou blahodárně působí na celé tělo, ale přinést si domů nalepenou žvýkačku, vajgla, psí cosi, to fakt nechci. Takže jen v přírodě.

Bosky nechodím. Teda párkrát jsem to zkusila v trávě, když byla od rosy, ale nějak to nešlo, furt jsem hlídala, do čeho šlápnu . Ale před rokem jsem dělala přijímačky na školu. Měla jsem na nohách boty na podpatku a před sebou hodiny čekání a stání, až přijdu na řadu před komisi, tak jsem se zula. Ostatní holky na mě koukaly jak na magora, ale to mi bylo fuk. Spíš mě ty jejich pohoršené pohledy bavily.

.

Příspěvek upraven 19.09.13 v 12:01

Ráda chodím bosa u nás po zahradě, kde vím, že nemůže být na zemi nic nebezpečného, potažmo možná někde v parku a samozřejmě na pláži. Mně ale hrozně vadí, když stoupnu na něco nepříjemného, takže jsem opravdu opatrná a v neznámém terénu se této libůstce raději vyhýbám.
Ještě na gymplu jsem takhle chodila v létě bosky ze školy, bylo to perfektní, protože mám věčně studené nohy a ty teplé chodníky jsou na ně hotovým balzámem. Nicméně nohy jsem od špíny drhla ještě hezky dlouho. A když si představím, jak bývá v sobotu ráno „v álejích nablito“, tak už bych si to fakt nelajzla. Ale „čistá špína“ někde v přírodě mi nevadí.

@Fretkodlak no, z mého pohledu je docela rozdíl šlápnout do psího lejna botou a holou nohou . A pokud jde o sklo, botě pravděpodobně neublíží, ale holé noze pravděpodobně jo. Takže si myslím, že opatrnost je na místě.
Ale nevím, nemám zase takovou praxi, možná někdo zkušenější má větší přehled .

.

Příspěvek upraven 19.09.13 v 12:01

@Fretkodlak Jo ták. Tak jistě, člověk chuťovky přeskakuje aj obutý, jen dejme tomu ve spěchu opatrnost klesá, nemyslíš? . A i obecně. A někdo na to zvýšené koukání pod nohy nemá čas, náladu, energii, mozkovou kapacitu… tak něco.
Takže když shrnu objevnou myšlenku, se kterou jsem chtěla přispět do této závažné diskuze.. mezi mírou obutosti a opatrností při chůzi panuje nepřímá úměra. Čím je člověk obutější, tím menší opatrnost a naopak. Menší míra obutosti přináší vyšší opatrnost při chůzi.

.

Příspěvek upraven 19.09.13 v 12:01

Dvakrát jsem šla bosky domů ze školy kvůli puchýřům na patě, ale paranoidně jsem hlídala každý krok (a několikrát kličkovala kolem rozsypaného skla), to bych radši dobrovolně neopakovala. Naproti tomu v létě v kempech u moře chodím bosky i mimo pláž, jako naschvál ale člověk občas někde musí překonávat štěrk, to pak je blbých pět metrů i na několik minut 

@Fretkodlak Koukám, že máte úplně stejné názory, jako já Taky si chůzi vychutnávám 

@Fretkodlak Tak pro mě třeba by to opravdu relax nebyl. Spíš další stres. Bo boty toho fakt snesou víc, než moje nohy (tolik k tvé první otázce ..ale to už jsem říkala. vlastně mám pocit, že potřetí recykluju jednu a tutéž myšlenku .
Ale jako nouzovku to chápu, taky jsem nedávno měla chuť se zout, protože mě už tak bolely nohy z bot. Jenže to byl zas chodník plný mokrého pseudosněhu. Ale za jiných okolností - proč ne, že.