Co děláte s dražšími věcmi, které nepoužíváte?

K promoci jsem od jedné tety dostala dvě porcelánové sady po jednom hrníčku, podšálku a dezertním talířku, zlacený a zdobený porcelán, pro mne naprosto nevyužitelná věc, na vitrínky si nepotrpím. Takže je v sobotu dostal bratranec jako svatební dar, je to člověk se smyslem pro humor, tak jsem to předala s tím, že na každé svatbě musí být alespoň jeden putovní neužitečný dar . Setkalo se to s úspěchem.

Pokud jde o šperky po někom z rodiny tak je schovávám,,zas tak moc místa nezaberou a třeba se jednou vnučkám budou líbit. Oblečení a kabelky se snažím rozdat. Nemám to srdce je vyhodit a když je předám dál mám takový ( nepochopitelně ) dobrý pocit. Že to skončí třeba v popelnici už neřeším,,já to do té popelnice neflákla . Tohle je ale nic - jedna známá dostává už asi 20 let k narozkam a Vánocům od tchyně pánve. Je z toho už pološílená. Manžela má fajn,,tak ani tady je neuplatní.

Sestra zase dostávala každé vánoce od švagrové parfémy Avon. Bohužel ji natolik nevoněly, že pro ně neměla jiné využití, než jako wc spray. Při jedné návštěvě švagrové parfém schválně na záchodě nechala, aby bylo konečně jasno..Tak drsná já nejsem, ale je fakt, že z nepoužitelných dárků taky občas šílím. Levnější oblečení házím do kontejnerů od charity, zlaté náušnice s obrovskými kameny, které se hodí pro starou babičku si nechávám, třeba se mi jednou zásadně změní vkus a přijdou vhod.

@Alexandrina ja take nausice zhanam hore-dole po ebay co by som za to dala keby moja babka nebola eleganta dama ale trochu trhla a gycova 

Darcekov sa zbavivat v principe problem nemam (akurat mam v plane darovat jednej pekelnici knihu od jeziska ), nechcene zlate/strieborne sperky ostavaju spravidla 5 rokov v rodinnom „trezore“, ak o ne ani potom nikto nejavi zaujem, vymenia sa v zlatnictve/pretavia sa na nieco nositelne. Oblecenie davam mamke, sestre alebo kamaratkam, pripadne ho upravujem alebo prefarbujem. s kabelkami je to trocha problem, ale tak snad sa niekto najde.
Krasne vysivane, zdobene, no nenositelne saty od tety z ameriky si uz uzili nejaky ten karneval, skolske akademie, tanecne vystupenia a tematicke vernisaze (a tento halloween som nadavala, ze som ich nemala so sebou )
sosky. vazicky a podobne debilinky som kedysi venovala do tomboly na nas studentsky ples, salky a pohare s radostou dam mamke, ktora ma nastastie secesnu obyvacku a v nej obrovsku vitrinu.
jedine veci, ktorych by som sa nezbavila, je soska Panny Marie od prababky a brosna v slonovinovej skatulke, ktoru mi dala babka a ktoru jej dala jej babka… (a ta brosna je krasna, ale bojim sa ju nosit, aby sa nerozpadla…)

Zrovna to zlato je celkem investice i do budoucna. Takže co s tím? Založit na bezpečné místo.
Jinak, drahé oblečení co vlastním, tak je po většino roku ve skříni, to připouštím, ale jednou za čas ho prostě vytáhnu a ukážu. Třeba když jdu do divadla nebo tak.

Já moc věcí, které bych nechtěla, nedostávám, asi proto, že moje preference jsou v rodině a mezi kamarády dobře známé a pokrývají nejrůznější cenové hladiny. Když už se někdo netrefí (což je často kosmetika - můžu používat jen určité značky, jinak alergie), tak nabízím kamarádkám při návštěvě, nebo odnesu konkrétní kamarádce, které předpokládám že by se to mohlo líbit. Stejně tak s oblečením, což je ale spíše výjimečný dárek. Jednou jsme v rodině posouvali i nepotřebný kuchyňský spotřebič. Jediné co nemám komu dát, bývají vonné tyčinky - někdy se prodávají v sadě se svíčkami. Svíčky mám ráda, ale ty tyčinky přebývají…
Zatím jsem nikdy dárek neprodávala, což je asi tím, že předávání mezi kamarádkami máme vzájemné. Jednou dám já kamarádce kosmetický balíček, podruhé ona mně tričko, u kterého dárce netrefil velikost/barvu. Šperky, protože jsou skladné, si nechávám. Vím, že měním s časem vkus, a ačkoliv zatím nosím hlavně ocel a stříbro, nechávám si i zlaté šperky. U nás v rodině je zvyk dávat je k důležitým příležitostem, takže mi připomínají příležitost nebo konkrétního člověka, no a třeba je za deset, patnáct let budu nosit víc než teď. Navíc miluju prohrabávání starých šperků po babičkách, někdy z toho něco i vytáhnu a nosím, tak třeba bude někdo jednou stejně prohrabávat moje šperky 

Tak jelikož mám další tři sestry, tak nehodící se věci nejprve nabídnu jim.
a jinak u nás dělá charita 2× ročně sbírku, kde odevzdáme nepotřebné boty a prádlo…samozřejmě jen kusy, které jsou ještě k něčemu, jen je třeba člověk nenosí, ať z důvodu špatné velikosti, nebo že se v tom člověk prostě necítí.
a šperky jsem nikdy nějak zvlášť nedostávala, tak jsem nechtěné kusy ještě neřešila.