.
Příspěvek upraven 23.12.16 v 15:44
@NicoleK Vy si každý
žehlíte svoje? závist. no, jelikož přítel pracuje a já stále ještě
studuji, tak dělám všechno doma já, protože tu lítá argument, že mám
přece víc času. takže peru, žehlim, uklízim…moc nevařím, jenom
o víkendu nebo při nějaký zvláštní příležitosti - večeře v týdnu
jsou co si kdo vezme. doufám, že až začnu pracovat, tak tenhle argument
o vytíženosti padne a bude to taky fiftyfifty ale už slyším tu hlášku: „to je přeci
ženská práce“…no jsem zvědavá.
@Nemesis
jojo žehlíme:) Sice si někdy vezme přítel raději jedno triko dvakrát,
než aby si něco vyžehlil, ale je to jeho vizitka. Zase tak ideálně bych to
taky neviděla, jasně že musim pětkrát říct, že se musí něco udělat
Ale třeba s mytím nádobí, zase razím
hlášku „já vařím, ty myješ“
@Dammy Bohužel jsou typy, které se po nastavení zrcadla na vás urazí, že jim děláte naschvály.
Když se dnes podívám na fotky svého muže z doby, kdy jsme spolu začali
chodit, tak se divím, že jsem to překousla Samé khaki barvy, kalhoty podivných barev a
střihů, o dvě velikosti větší trička, košile s krátkým rukávem a
usedlé bundičky. Postupně jsem ty hrůzy z jeho šatníku vytlačila a nové
věci už jsme kupovali společně. Taky jak stoupal v kariéře, začal být
náročnější a osvojovat si vkus
Dnes už se nebojím, když si jde něco koupit
sám
Hlavně už jsme našli pár obchodů, kde jsou
ochotné a soudné prodavačky, které fakt dokáží poradit.
Žehlení košil - ty nosí denně a každé ráno si jednu sám vyžehlí,
už pět let. Já jsem to prý dělala špatně
Vadí mi některé jeho kalhoty, takové ty, co jsou asi tak třikrát
předělené jakýmsi švem či co to je, ale už je díkybohu moc nenosí.
Oblečení má většinou od rodičů, jednou dostal takovou sportovnější
mikinu k Vánocům, která byla určitě strašně drahá a vůbec se mi v ní
nelíbil a hlavně jí nosil pořád. Nevím, co se stalo, ale uběhl rok a už
jsem ji na něm neviděla Další kuriozitkou pro mě byly kalhoty, které
si koupil sám a měly na nohavicích takový ten kaligrafický nápis…s jeho
bráchou jsme si z něj celý den dělali srandu, že jsou jak z Pána
prstenů. Urazil se, ale je fakt, že od té doby jsem je na něm viděla snad
už jen jednou pravděpodobně tehdy, když nemohl najít jiné kalhoty. No a
sem tam ty trika s dlouhým rukávem, které na něm visí taky v mysli
proklínám. Na druhou stranu musím říct, že ač jsem mu málokdy do jeho
šatníku kecala, tak se zlepšil nejméně tak o 50% a většinou si obléká
to, co mu nejen sluší, ale líbí se i mně.