Co se vám na vás samých líbí?

Já jsem se sebou maximálně spokojená.
Jasně, nemusela bych mít nos jako Řekyně, zuby bych mohla mít rovnější, bříško placatější, zadek trošku kulatější…
Ale jsem jaká jsem a jsem se sebou spokojená.
Hodně holek pořád řeší že mají to nebo ono, ale já se do těchto diskuzí nikdy nezapojuji. Četla jsem totiž, že holky se přidávají k těmto diskuzím ze solidarity s kámoškou a tím si nevědomky srážejí sebevědomí a hledají problémy tam kde nejsou… Myslím si, že každej člověk je svým způsobem krásnej a hlavně jedinečnej.
Ani tak nejde o stav těla jako o stav mysli 

@pixie Přesně tak, neznám žádnýho Plzeňáka, co by to říkal… 

.

Příspěvek upraven 10.08.13 v 13:48

@veveru Mám za to, že to je narážka na to, že říkáme zezhora a zezdola… nebo mám za to, že jinde v ČR to je neobvyklé že? Ze z Plzně mě úplně trhá uši 

EDIT: teď nevím, jestli je správně zezhora, nebo sezhora, nebo zeshora…

Příspěvek upraven 10.08.12 v 22:15

@seznam.mih Vidíš to mě nikdy nenapadlo, to zní dost logicky. Shora a zdola… tam to „ze“ prostě chybí, nemůžu si pomoct 

@seznam.mih Ale já to asi taky občas říkám. Třeba takové pěkné spojení „partyja zezdola“ (=lidé, co bydlí v bytě pod námi). Jinak plzeňštinu znám, letos jsme tam opět byli u příbuzných a nijak mi nevadí - stejně jako hanáčtina, ostravština, slováčtina… jediné, co mi trhá uši, je pražština, i když jsem si všimla, že lidé na úrovni (lékaři) nikdy tím extrémně vulgárním stylem nemluví (heléééééééé).

Nohy a zadok (aj ked by mohol byt trochu pevnejsi). A pery 

Já na sobě miluji své nohy, mám ráda svá prsa, zadek a rty. Co naopak k smrti nesnáším, jsou mé prsty na chodidlech. Z těch mám opravdu špatný pocit a také bych brala jiné zuby. Ale i tak jsem se sebou dost spokojená 

.

Příspěvek upraven 21.10.16 v 13:01

Asi nedokážu říct, co se mi na sobě líbí nebo nelíbí, beru se jako celek a smířila jsem se se sebou, což (alespoň u sebe) považuju za důležité. Jsem taková, jaká jsem. Nemá smysl trápit se něčím, co nemůžu změnit, jasně, mohla bych mít menší nos, větší oči - ale proč o tom přemýšlet, když se tím nic nezmění. 

Já jsem se sebou taky celkem spokojená, líbí se mi tmavé blond vlasy, mandlové oči, celkově obličej, tedy až na nos bambulku a úzkou pusu. Nelíbí se mi taky moje malá prsa, široké boky a pihy po celém těle. Naopak mám ráda svoje nohy a ruce od loktů níž, od loktů víš mi přijdou poněkud silné. Ale jak už říkali ostatní, nezměním to, a tak jsem si zvykla a jsem spokojená 

Ja se si libim cela mam se rada

I've got a perfect body, though sometimes I forget, I've got a perfect body 'cause my eyelashes catch my sweat. Yes, they do, they do! http://www.youtube.com/watch?…
Většina z nás v určitém okamžiku svého života bude mít možnost ve svém těle nosit malého tvorečka, ze kterého jednou bude dospělý člověk. Mnohé jej budou v prvních měsících živit výhradně mateřským mlékem a to děťátko bude růst a prospívat. Řekněte mi, který chlap tohle kdy dokázal.
Mělo by se nám na nás tudíž líbit všechno. Měly bychom si vážit toho, že ač křivé, ty nohy nás nesou, a dívat se samy na sebe trochu z jiného úhlu, než nám vnucují média.

Na mne se mi libi, kdyz mi kalhoty dobre sedi a mam najednou uplne hezky zadek, a kdyz belici pasta beli a vykouzli mi filmovy usmev, a kdyz v nocni kosili nevypadam po ranu jak vytazena z popelnice, a kdyz mam podpatek a nohy dlouhe az na zem, a kdyz mi polstar otlaci vlasy do pozadovaneho tvaru, a kdyz ten pupinek na brade konecne zmizi, a kdyz se jednou za cas nalicim a muj vlastni muz se za mnou otoci a nechape, co se stalo.
A nejvic se mi na mne libi cokoli, co mi nekdo pochvali. (I to, ze jsem v tehotenstvi pribrala 20kg. Lidi, ja jsem si nikdy neprisla krasnejsi…)

Vzhled ať posoudí jiní, ale jestli na sobě něco miluju, tak je to můj humor 

Já mám ráda svůj pas a pihy…:D

Nemyslím, že jsem nějak krásná, snad jen zajímavá…Líbí se mi mé oči, docela výrazné lícní kosti a postava. Možná je to klišé, ale oči o člověku prozradí nejvíc. Taky jsem na ně hrdá.)!

Mám ráda své hnědé oči a hnědé vlasy a prsa. Co fakt nesnáším jsou moje stehna a na zadek si naštěstí nevidím.

Líbí se mi můj obličej, moje dlouhé štíhlé prsty a jsem ráda za svou pleť, se kterou jsem ani v pubertě neměla výraznější problémy co se týče akné. Taky jsem se naučila mít ráda svoje směšně křivé zuby a pihy, vždycky jsem je strašně nenáviděla, ale pak mi jeden kamarád řekl že mě to dělá zajímavou a originální (a že se mu strašně líbí, že když se usměju, tak mi jeden zub trčí přes spodní ret ).

Příspěvek upraven 27.10.12 v 16:20

Mám ráda svoje obrovské hnědé oči (doktorka na očním vždycky skuhrá, že pro takhle velké se snad už ani nedělají čočky), dlouhatánské řasy, kvůli kterým mě každý zastavuje (nejlepší to bylo u zubařky - v potu tváře jsem se kroutila na křesle a ona, kloníce se nade mnou s tím kovovým háčkem v ruce „Vy máte ale krásný řasy, ty jsou pravý? Sstři, pojďte se podívat!“) Líbí se mi sluníčkové pihy na nose (můj přítel je miluje).

Zato nesnáším své veliké křivé zuby (jeden řezák navíc po nehodě umělý a o hodně tmavší), až moc drobnou postavu a velmi nevýrazný pas. Na tváři mám velké znamínko krásy, ale odstranit ho prý můžu až po pětadvacítce (kvůli riziku jizevy nebo co). Zadek mi přijde až moc kulatý, ale přítel ho opět velmi velmi chválí.

Sakra já už začínámk trpět sklerózou a nejradši bych pořád psala svůj názor tam, kde už jsem ho dávno napsala Člověk se musí dívat na starý příspěvky, jestli už jsem tu něco nenapsala a tady jsem se vlastně divila nad těma červenýma ramínkama. No tak ještě napíšu něco, co se mi na sobě líbí a nelíbí, ať mám co psát
K tomu, co už jsem psala předtím musím připojit svoje řasy. Mám je dlouhé, pěkně natočené a tmavé (tmavší by to šlo s řasenkou, ale s řasenkou už si připadám uměle) a spolužačky a známé se mě často ptali, co to používám za řasenku, že mám pěkné řasy a pak jen koukají, když řeknu, že jsem nenamalovaná. A pak začnou rozebírat, jak mi závidí, že ony mají takové vypelíchané řasy a že bez řasenky by nevylezly…
Dále se mi líbí moje bledá pleť, která by mohla být hezčí, kdybych netrpěla různými červenými fleky po špatných přípravcích a rozšířené póry - ty fleky jsou důvod, proč nerada nosím make-up, po kterém se musím dokonale odlíčit - make-up a odličovače mi nehorázně dráždí kůži a pak jsem flekatá… ale líbí se mi právě ten kontrast tmavých očí a vlasů s mojí bledou pletí.
taky se mi líbí moje výška - 157cm. Aspoň někdy můžu vypadat roztomile, i když jsem celá taková… oplácaná? Plnoštíhlá? Baculatá? Nechci říkat tlustá, pač úplně tlustá nejsem, i když mám silnou nadváhu (moje definice tlustého člověka je ta, že už je ztěží poznat, jestli je daná osoba muž, či žena).
Taky jsem ráda za svojí hustotu vlasů a že si můžu dovolit některé účesy, na kterých u né tak hustých vlasů může vypadat blbě. Jen je nyní potřebuju ostříhat a přemýšlím o krátké rovné ofině - potřebuju nějakou další změnu, protože patku nosím už od doby, co jsem se nechala stříhat ve čtrnácti.
Jak už jsem psala předtím mám ráda svoje oči a rty. Jsou takové ženské a líbí se mi, že mám vyloženě čokoládové oči a né oříškové, ale na druhou stranu jsem nerada, když vidím dalšího člověka, co má taky čokoládové oči a na ostatních se mi víc líbí oříškové. Zajímavé co? A zjišťuju, že není moc lidí, co mají hnědé oči… Nebo jen se zaujetím sleduju světlé typy a moej rty pamatuju si, jak jeden kreslíř na Karlově mostě, když jsme tam byli ze školou, se pořád na mě divně otáčel a já si říkala, co je to za blba, že mě tak očumuje. Po chvilce, když jsem zahlédla jeho obrázek, zjišťuju, že kreslil moje rty
Taky mám ráda svoje ruce, které jsou takové malé až takové dětské roztomilé a takovým rukám by neslušeli krásně dlouhé nehty, které mít nemůžu, neboť si s nehtama hraju, jak jsou měkké.
dále to, co se mi na mě nelíbí je moje obočí a i některé dámy zde mi v tom potvrdili (doteď jsem si myslela, že jen blbě vidím) že je takové nevýrazné, řídké, světlé. Nicméně tvar není úplně špatnej a netvoří mi Brežněva
Taky nemusím svoje přední zuby, které na fotkách připomínají králíka. A pak nesnáším svůj pupek a mojí divnou postavu, která je křížencem přepýpacích hodin a jablka 

Už dlouho se mi na mně líbí moje oči neurčité modrozelenošedé barvy. Mám ráda tvar svého obočí, i když nedokážu říct proč. A mám ráda i svůj trochu křivý nos, poněvadž to máme v rodině. Mám ráda to mateřské znaménko, co mám dole na levé noze, a to, co mám dole na krku, ale ty ostatní, co mi raší všude po těle, už tolik ráda nemám. To taky máme v rodině.

Střídavě mám a nemám ráda svůj útlý pas a širší boky/zadek. Těší mě, že mám takovou ženskou postavu, ale žere mě, že se na ni tak blbě shánějí kalhoty a sukně…