Čo v skutočnosti nosíte?

Já jsem právě ráda za tyto stránky, neb mi hrozně dodaly odvahy. Vždycky jsem se chtěla oblíkat tak nějak „lépe“(žádné rifle, většinou sukně/šaty), ale kolem sebe jsem nikoho takového neměla a spíš si všichni klepali na čelo(jsem byla ještě mladá bezzubá:), že přece super rifle jsou nade vše a základ šatníku, kabáty nosí jen stařekny a tak. A tady autorka mi právě pomohla překlenout ostych a už neřeším, taky jsem trochu starší, takže už to taky není pěst na oko.

barevný kabáty, barevný punčochy mini a midi sukně a šaty 

Když jsem vyšla ze střední a začala pracovat, neměla jsem v šatníku vůbec žádné džíny. Ne z nějakého důvodu, prostě jsem po nich v obchodě nikdy nesahla. Po několika letech jsem se při jednom rozhovoru o oblečení s kolegou „podřekla“, že nevlastním žádné džíny a on na mně vykulil oči, že jeho přítelkyně má nejméně šestery. Tak jsem si řekla, proč to nezkusit a zašla si jedny koupit. A pak nastalo období, kdy jsem nosila pouze džíny a k tomu klasickou uniformu (tričko, někdy košili s krátkým rukávem). Sem tam jsem to prostřídala kapsáčema (dámskýma). V létě lněné kalhoty.
Pak jsem se někdy minulý rok začetla do módního pekla, a začala jsem přemýšlet, jestli bych se třeba zase nevrátila i k jinému oblečení, než jsou ty džíny. Vždyť to před těma x lety šlo a šlo to víc než dobře… Sukně se mi vždycky líbily, ale přišly mi nepraktické, musí se k tomu sladit boty, kabelka atd…
Přesto jsem začala pomalu měnit šatník, ale je to nákladné, takže skutečně postupně.
Z jednoho zdejšího článku o kloboucích jsem třeba načerpala inspiraci a už mám doma asi patero klobouků a postupně je zkouším nosit a hledám, jak to udělat, abych nebyla jak stará mladá. Barety mám také dva a nosí se skvěle.
V létě jsem začala nosit šaty, což jsem předtím nenosila, hlavně kvůli problémům s odřenými vnitřními stranami stehen. To jsem vyřešila kalhotkami s delší nohavičkou a světe div se, není v tom vedro a funguje to stoprocentně. Po létech mám zase ve skříni troje šaty a na příští léto přibudou další (ušiju je)
Šiju si jedny manšestráky, a až je došiju, tak ještě jedny výrazné barvy.
Nosím tmavě modré džíny a nestydím se za to, ale už je dávno netahám každý den.
Zkouším daleko méně nosit sportovní boty do města a postupně přikupuju nějaké „normální“. K těm kloboukům ty sportovní boty stejně nejdou Ale jde to pomalu, moc bot mi nesedí, potřebuju kožené a to něco stojí.
Minulou zimu jsem si koupila kabát, před chvíli jsem si z pošty přinesla balík ještě s jedním z ebay. Ale koupila jsem si i „bundokabát“, který nosím ráda, třeba k těm džínům. Důležité je, nenosit to tak každý den.
Když to celé shrnu, začala jsem výrazně víc přemýšlet, co si na sebe ten den obleču. Odvažuji se nosit i slušnější věci, ačkoliv mám malé děti a ještě před rokem bych to „neriskla“. A ejhle, ono se nic neděje, jde to i s tím slušnějším oblečením. Jen se člověk musí smířit s případným zašpiněním a že nebude celou dobu procházky jak ze škatulky. Přesto ale musím říct, že nejjednodušší je skutečně vzít si džíny a tričko. Člověk nemusí přemýšlet nad kombinací barev, co k tomu za kabelku, co k tomu za boty apod. A když nemám náladu, klidně si to obleču.

I před módním peklem jsem moc džíny nenosila a po sázce s kamarádem nosím jen a pouze sukně. Mám ráda elegantně- šílený styl (lehce oxymorón ). Vzhledem k svému věku si ještě můžu dovolit neonově růžové punčochy nebo plyšové návleky na kotníky a užívám toho, co jde.
Sukně nosím opravdu většinově - vlastním jich okolo dvaceti a k nim buď halenky nebo tričko+svetřík. Košile zbožňuji a nikdo mi nemůže sebrat korzet- krásný ženský kus oblečení. Miluji podpatky (i minimální) a ty nosím opravdu hojně.
Džíny jedny mám - temně modré, do pase na tři knoflíky. Jsou správně retro a pro mě jako fanynku pin-up stylu byly láskou na první pohled… Ale stejně je nosím minimálně - baví mě se vyřádit na kombinacích oblečení, ale flákám doplňky a opravdu nerada měním náušnice.

no mňa tieto stránky tiež inšpirovali, začala som nosiť aj iné veci ako len tie uniformy… ale pravda je že hneď po škole som sa nanosila kostýmov až až, tam som ich musela nosiť a to aj cez VŠ, proste si to moje zamestnanie vyžadovalo a chýbalo mi že sa doslovne nemôžem odtrhnúť z reťaze a naopak teraz mám zamestnanie kde musím splynúť s davom… teda tie rifle doslova volajú po tom aby som ich nosila, veľa času trávim v aute a na ulici… je to pohodlné… mne sa tá móda tu veľmi páči, len pre mňa je maximálne nepraktická..... v súkromí nosím rada veci ktoré vytŕčajú, ale to iba občas… mám krásne kúsky ktoré občas nosím a vyčuhujem z rady… keď idem na súd/pracovne/ tak som na nepoznanie… mám dokonca na mňa šitý korzet, krásne veci som rada nosila a nosím /od 16 rokov som pracovala až do 30 ako príležitosná modelka a manekýnka - mám 178 cm/ ale v terajšom období môjho života (dve deti a zamestnanie - výhovorka, že?/ sa mi to nezdá praktické… :/

Jám to mám zhruba jako Ani. V zimě černá, maximálně studená červená nebo hnědá těžko takové barvy ale seženu. Černý rolák střídám s bílými košilemi, vestičkou…Kalhoty převážně černé, úpletové nebo pouzdrové šaty taky černé. V létě ale přecházím do „pudrových barev“ a hlavně bílé. Doplňuji výrazným páskem, šperkem…boty skoro vždy na podpatku. Džíny ano, ale musím o zbytku sakra dost přemýšlet a taky, bohužel, k nim podpatky. Nějak se za to ani nestydím, vzhledem k svému pokročilému věku si je i podpatky ještě ráda užívám a jsem ráda, že jsem ráda..

Ani ha detto : Džíny, tričko, nepřemýšlet co k tomu za boty a kabelku… to moc nechápu. Čím se to liší od normálních kalhot nebo sukně?
Liší se to. Džíny jsou prostě modré, k nim si mohu vzít cokoliv. Ano, několik lidí tu psalo, že se jim k modrým džínům nehodí různé barvy, ale mně to nepřijde, skutečně mi to přijde univerzální. Ale s kalhotama je to jinak. Jedny jsou hnědé, druhé zelené, béžové. K tomu už člověk musí nepatrně zapojit mozek, aby to zkombinoval. Zvlášť, pokuď x let před tím ten mozek k tomuto účelu zapojovat nemusel.
Je to ale jen o cviku a o správném sestavení šatníku, na čemž pracuji.

Taky mám obyčejné nenápadně modré džíny, ke kterým si obuju pohodlné boty a nějaký nenápadný kabátek a třeba bez make upu a umytých vlasů běžím rychle nakoupit. Ale mám džíny i černé, šedočerné, bílé, světle modré. Zbytek k nim kombinuju stejně jako k jiným kalhotám…k takovým džínám nenosím tenisky a nenosím je denně.Samozřejmě v nich nemohu chodit do kanceláře, kde je předepsaný dress code, k tomu mám vyhrazenou jinou část šatníku

Bora, vůbec bych se tím netrápila. Vkus je strašně invididuální záležitost.
Třeba moje máma moc nemá vkus. Než jsem s ní začala chodit na nákupy oblečení a promlouvat jí do duše, byla schopná udělat šílené nákupy pestrobarevných kostýmků, ke kterým ji převědčila prodavačka, na druhou stranu chodila na nákupy v hrubém pleteném svetru po kolena, šusťákách a pohorkách(dneska vyměnit šusťáky za punčocháče, tak je asi supermódní, ale tenkrát mi to přišlo jako vyslovená hrůza). Ze začátku jsem jí přesvědčovala, aby si koupila věci, co mě se líbily, ale ona je pak stejně nenosila, tak jsem ji pak vždycky postavila do kabinky, vybrala v obchodě, co se mi líbilo, donesla jí to a v čem se cítila dobře, to si koupila. Zní to dost idylicky, jenže třeba s botama s ní nehnu. Vymlouvá se na velikost botou, aby v zimě mohla nosit polopohorky a v létě obojživelný nebo trekový sandály. A na mou promoci si tajně koupila šaty a lá Donát, tajně proto, že bych jí je nedovolila si koupit a už vůbec bych jí nedovolila si je na tu promoci vzít. Ale jí se tento styl prostě líbí a nevidím důvod, proč ho někomu brát. Takže po téměř dvaceti letech přeměny mámina šatníku jsem se dostala do stadia, kdy mámě pomáhám vybírat věci v jejím stylu(třeba černou prošívanou bundu), ale tak, aby ty věci byly hezké, slušivé a kvalitní.
Ä mimochodem, moje oblíbená kombinace jsou vyšisované roztrhané džíny v boyfriend stylu, ohrnuté do poloviny lýtek a k tomu klasické lodičky nebo sandálky na podpatku a obyčejné tričko. Nečekám, že tenhle módní fór všichni pochopí, ale je mi to celkem jedno.
Prostě hlavní je, aby vám to slušelo a cítila jste se v tom dobře.

Černou, černou, černou, občas pudrovou, jemně růžovou, krémovou, výjimečně s rudými nebo fialovými detaily. Dlouhé sukně, krajku, svetříky a svetry, dlouhý kabát ke kotníkům, klobouky, rukavičky, korzety a podvazky. Těžké šněrovací boty nebo naopak na podpatku. Jinak rifle mám jedny, takové tmavě šedé úzké a nosím je celkem ráda hlavně když (jak už říkala seznam.mih) jsem třeba nemocná nebo nestíhám a potřebuju jen vyběhnout do obchodu/na poštu/etc., tak na sebe hodím džíny a dlouhý svetr, popř. klobouk na zakrytí spouště na hlavě a jdu.

Sukně. Barvy. Šály, šátky, barevné boty, barevné tašky a kabelky, trička, svetříky, vesty, návleky, nadkolenky, nápadnou bižuterii i šperky… už jsem tak stará, že si opět můžu dovolit cokoliv Baví mě to a nejsem omezovaná žádným pracovním dresscodem, tak si můžu vyskakovat, jak se mi zlíbí. Mám boty na podpatcích i martensky, letní střevíčky i žabky, používám vše.
V tomhle mě Peklo nijak nezměnilo ani neovlivnilo, mám jedny kalhoty a sukní mám MNOHO. Tak třicet? Možná víc, nepočítám to, často si šiju sama, různě přešívám, když mě stará sukně omrzí.

Džíny mám - jedny světle modré, jedny tmavě modré a jedny černé. Všechny jsou skinny střihu, který se tu dost zavrhuje, ale já se v takových riflích cítím velice dobře - nejsem nijak vyhublá, ale zrovna moje nohy se mi dost líbí, jsou štíhlé, relativně dlouhé, a hlavně vypracované, protože většina sportů, které provozuji, nejvíce tvarují nohy. Tudíž pokud si vezmu džíny, které jsou podél nohou volnější, může to působit, že mám tlusté nohy, ale když mám džíny upnuté, je znát, že jsou to svaly. Navíc ke skinny džínům se mi celkem líbí i podpatky, k volnějším moc ne. Jinak mám ráda motorkářský styl - to znamená, že když chytnu náladu, vezmu si třeba triko s motorkářským potiskem, džíny, černé kožené boty střihu těch, co se nosí na motorku, koženou bundu a jdu:). Když jdu někam večer, beru si téměř vždy sukni/šaty, podpatky, kabátek - to chci vypadat žensky. V práci dress code nemám, ale snažím se vnést do toho trochu ženskosti v podobě halenek, košil, svetříků, vestiček, normálních látkových kalhot. Sukně tam nosím nerada, protože sedím celý den u počítače a některé sukně se mi při takto dlouhodobém sezení různě vyhrnují/překrucují… trpíte na to někdo taky?
Neoblékám se zrovna podle ideologie Módního pekla, ale myslím, že za fotku bych Adě asi nestála (ačkoliv ještě vloni při studiích v Brně jsem bývala trochu obezřetná:D). Černou barvu si vzít nenechám, vypadám v ní mnohem lépe než v jakékoliv jiné. Nevím, jestli je to ovlivněno mou láskou k motorkám a této komunitě, ale asi spíš ne - motobundu a helmu mám paradoxně bílé 

jo a ztělesnění dokonalých bot jsou podle mě Martens Diva Darcie, kdyby se daly koupit někde v ČR, už je dávno mám…ty bych nosila k džinům, sukním, šatům, teplákům i k pyžamku… asi i řadit by se v nich dalo:). Snad se rozhoupu objednat je někdy ze zahraničí.

Ach boty - koupíte lépe boty v létě, nebo v zimě? Za sebe můžu říct, že bych prachy nejradši rozdala v zimě, co dycky vidím. za to v létě za boty nerada dávám - v létě tvoří boty hrozně subtilní - nějaký pantoflíčky, placatý žabky a tak není nic pro mě. Ach já chci Alenkovské botky :/

seznam.mih ha detto : Ach boty - koupíte lépe boty v létě, nebo v zimě? Za sebe můžu říct, že bych prachy nejradši rozdala v zimě, co dycky vidím. za to v létě za boty nerada dávám - v létě tvoří boty hrozně subtilní - nějaký pantoflíčky, placatý žabky a tak není nic pro mě. Ach já chci Alenkovské botky :/
I já…možná to bude dáno tím, že léto, vedro, slunce a odhalování se opravdu nenávidím a navíc si z těch sandálků nikdy nemůžu vybrat nic podle mého vkusu…mám asi tři roky staré úžasné kožené sandálky Esprit (černé), které už jsou ovšem na vyhození, pak nějaké žabky, které stejně nenosím a pak takové růžové kristusky s vázáním okolo nohy z hipísácké éry mého dětství Celkově mám mnohem radši podzimní/zimní oblékání.

Eiwen ha detto :

seznam.mih ha detto : Ach boty - koupíte lépe boty v létě, nebo v zimě? Za sebe můžu říct, že bych prachy nejradši rozdala v zimě, co dycky vidím. za to v létě za boty nerada dávám - v létě tvoří boty hrozně subtilní - nějaký pantoflíčky, placatý žabky a tak není nic pro mě. Ach já chci Alenkovské botky :/
I já…možná to bude dáno tím, že léto, vedro, slunce a odhalování se opravdu nenávidím a navíc si z těch sandálků nikdy nemůžu vybrat nic podle mého vkusu…mám asi tři roky staré úžasné kožené sandálky Esprit (černé), které už jsou ovšem na vyhození, pak nějaké žabky, které stejně nenosím a pak takové růžové kristusky s vázáním okolo nohy z hipísácké éry mého dětství Celkově mám mnohem radši podzimní/zimní oblékání.
No mě se letos rozlomily na dvě poloviny takové žabky s normální pevnou podrážkou a odšlapala jsem v nich tři roky. Tak zase v létě hledat něco podobného bude makačka :/ jinak taky odhalování moc nemusím. Nejsme štíhlá, tak odhaluju tak maximálně lýtka a dekolt no a ruce samozřejmě, ale na nějaký kurví kroje fakt ne

no rozhodne mám viacej topánok zimno-jesenno-jarných..... tých mám asi 4 páry čižiem, 3 páry kotníkových topánok, 2 páry teplých čižmišiek, balerínky asi 8 prevedeniach… a ešte také klasické talianske topánky - podkotníčky, letné - je to pre mňa problém, mám jedny čierne sandále na 5 cm podpätku, jedny kristuskové čierne našuchovačky...... a potom topánky ktoré v zúfalstve kúpim a potom nenosím..... a z toho ma triafa šlak… najskôr vyzerajú celkom pohodlne a potom bác, nevydržím v nich ani hodinu… proste si neviem vybrať letné sandále - mám nohu č. 41 ale letné musím kupovať 42 lebo mi zo všetkého vyliezajú prsty… čo ma dosť štve, lebo výber z topánok čo sa mi páčia je v tomto čísle dosť obmedzený a to si kupujem poväčšinou topánky kvalitné a stoja dosť peňazí… výber sa mi zhoršil aj tento rok, lebo som mala dosť veľké problémy s chrbticou a musela som začať nosiť topánky na úplne nízkej podrážke a hodne mäkkej - teda tenisky a tie ja veľmi nemusím.....

seznam.mih: nejvíc po botkách koukám na podzim, takže právě teď… nicméně paradoxně si vyhlížím samé lodičky, sandálky na vysokých masívních podpatcích se stužkami okolo kotníku atd. Takže se strašně těším na jaro. Jdu si dát facku.

Sukně, šaty, halenky, košile, saka, barevné i vzorované punčochy, podpatky skoro pořád, milion výrazných náušnic, barvy. Kalhoty jsem přestala nosit skoro úplně, protože těch pár, co mám, už je mi malých a nové dle mého gusta nemůžu sehnat. Navíc za svoje nohy se stydět nemusím a v sukni prostě vypadám líp. Můj styl asi nejvíc ovlivnil dress code v bývalé práci, zjistila jsem, že se mi ten elegantnější „kancelářský“ styl líbí, sluší mi a cítím se v něm dobře. Taky jsem si oblíbila věci do pasu a v kalhotech se sníženým pasem se už nějak necítím.
Reakce okolí jsou docela časté, jak pozitivní, tak negativní. Větu typu „jdeš do divadla, že ses dneska tak vyfikla?“ slýchám x-krát do týdne a popravdě je mi to fuk. Řídím se zrcadlem a tím, v čem se sama cítím dobře.
Ale přiznám se, že nejoblíbenějším oblečením na doma jsou pro mě vytahané tepláky zděděné už nevím po kom a starý děravý svetr po mamce. Vzhledem k tomu, že nechci zbytečně děsit spolubydlící a taky riziko neohlášených návštěv není malé, tak nosím příčetnější modely i na doma. Ale když jedu jednou za čas navštívit rodiče, tak občas neodolám a tohle ze skříně vytáhnu a je mi skvěle 

Já teda zimní boty kupuju vždycky jen z nouze. Buď je to příliš drahé nebo kus černého plastu a zima je stejně hnusný období. Zato jarních-letních-podzímních bot mám dost.

.

Příspěvek upraven 19.11.12 v 20:04