Co vám Peklo dalo a vzalo?

Peklo mi dalo hlavně větší znalost jednotlivých materiálů + péče o ně. Teď doufám, že to nebude bráno jako vytahování, ale už před Peklem jsem nesnášela vorvané džíny a tenisky (nikdy jsem je nevlastnila ve větším množství a měla jsem je na nohou jen při těloctviku ve škole).
Taky víc venku koukám po lidech a v duchu hodnotím, co mají na sobě (odvahu vyfotit je ale nemám).
Jinak můj styl co se týče oblékání se léta nemění. Mám ráda ženskost, ženské prvky v oblékání, ráda vypadám jako žena.

A ještě jedna věc… Peklo mi dalo pocit, že je normální přemýšlet o tom, co mám na sobě, o oblečení. Protože se mi zdá, že většině lidí je úplně jedno, co si oblečou.

Peklo mi vzalo nudu v práci-naštěstí jsem sama sobě zaměstnavatelem.
Nad oblečením jsem vždycky uvažovala a miluju modu a barev jsem se také nebála. Jen jsem získala nějaké pochybnosti, mám například ráda tříčtvrťáky a legíny pod sukni. tak už nejsem tak přesvědčená, že je to in, ale nosím to stejně. Jo a Ada je neuvěřitelně vtipná, tak se mockrát i zasměju.

Módní peklo jsem začla číst v době kdy jsem začínala pracovat a začínala jsem tak nějak víc hledět na oblékání celkem, začínala přetvářet svůj styl oblékání z pohodlné školečky v podkolenkách na elegantní ženu v pouzdrovce va podpadcích. Peklo mi pomohlo v tom co a jak kombinovat, jaké volit materiály, všímat si detailů (jak na mě tak na druhých), jak kombinovat barvy (některé kombinace dostat z hlavy a některé naopak začít používat). MP mě utvrdilo v názoru na některé pekelné věci (např kropenaté melíry, rozervané džíny, lezoucí zadky s tangama a silonkama…). Teď právě jsem ve fázi odhodlání se, nosit klobouky i jinam než slamák na zahradu a k vodě. No a taky mi přineslo zábavu když se v práci nudím.
A jestli mi peklo něco vzalo to zatim nevim, nevzalo mi nic čeho bych se nechtěla vzdát.

Peklo mě naučilo obracet v obchodech oblečení naruby a šmejdy jim tam nechat. Zajímat se víc o materiály, radši si ze svého studentského rozpočtu našetřit a pak připlatit za jednu kvalitnější věc, než koupit 5 v různých řetězcích a pak nadávat onosetenkrámzaserozpadá. Taky začínám uvažovat o prolézání sekáčů, ale nějak nevím kde začít, vůbec je neznám.
Sebralo mi celkem dost volného času a ještě by mě mohlo odnaučit občasně podléhat výprodejům (i když už to je lepší) .

Peklo sleduji zhruba rok a můžu říci, že mě ovlivnilo:

• Uvědomila jsem si, že je normální mít zdravý vztah k módě a snažit se vypadat hezky, a ba co víc, naopak zdravý vztah k módě (=schopnost umět se obléct adekvátně příležitosti, postavě atd.) by měl být samozřejmý jako třeba to, že si čistíme zuby.
• Před MP jsem měla nakročeno k eleganci, MP mě popostrčilo, dalo mi poslední impulz: vyloupla jsem se ze skořápky holky v džínách, mikině a keckách na holku elegantní.
• Nosím častěji sukně a šaty, a světe div se, cítím se v nich dobře, džíny nosím zase méně, protože jsou i jiné kalhoty než džíny, aniž by nutně musely být společenské (pro mě osobně objev století).
• Víc si všímám lidí okolo sebe: ispiruji se „nebem“ a hrůzou trnu u „pekla“.
• Znalosti. O materiálech, jak co kombinovat atd. Již nenakupuju bezhlavě tolik co dřív.
• Užitečné informace (např. o existenci polovyre a že je zbytečné bát se barev)
• v neposlední řadě odreagování v práci (když potřebuju na chvíli vypnout)
• díky diskuzím tématům i nové podněty k přemýšlení

Peklo mě osvítilo především v oblasti podprsenek. Ostatní oblasti módy jsem měla již celkem vyřešené. Konečně jsem zjistila, proč mi žádné „normální velikosti“ neseděly. Teď už vím, že to bylo obvodem a spokojeně nakupuji 65. Můžu se zakladatelky diskuze zeptat na rozšíření bodu č. 1? Ač peklo sleduji téměř od počátků, nějak se nechytám na tu zrzavou jako poznávací znamení…

Peklo mě naučilo vybírat si správnou velikost podprsenky. problém je ale ten, že 70A se nejspíše nikde nevyskytuje. jednou jsem sháněla podprsenku v tělové barvě, bez krajky. ano, vím že je to velká drzost. v obchodě mi prodavačka řekla, že se něco takového snad ani nevyrábí, a doporučila mi velikost 75A. PROČ??? 

@Harmonika Přesně tak. Já začala peklo číst tuším když jsem lezla z gymplu (?), vždycky jsem se ráda oblíkala, mám ráda pěkné věci na sobě i kolem sebe. Jednak tím, že jsem se z gymplačky stala vysokoškolačkou, jednak že jsem poznala bývalého přítele a získala trochu toho ženského sebevědomí jsem se přestala bát oblíkat jako žena. Miluju sukně (ty jsem měla ráda i dřív - tj. b. P. - jako before Peklo:-), na podpatkách se teprv učím, ale kupuju si i elegantnější boty, nebojím se zvýraznit prsa a pas (tím nemyslím výstřihy po břicho). Jdu elegantně oblečená i jen tak do školy a na otázky, jestli mám zkoušku, s úsměvem odpovídám, že ne, že tohle je můj všední oděv. Taky se nebojím nosit barvy, kombinovat, zkoušet, nehledět na to, co si o mě kdo myslí.
Ale stále na sebe občas navlíknu obyčejné triko, kecky a džíny - když se na to cítím.

MP čtu přibližně rok a za tu dobu jsem se naučila hodně o módě i z jiných zdrojů. Vždy jsem byla taková, že jsem nějak nevěděla, co na sebe. Instinkty jsem měla správné, líbily se mi na ostatních pěkné kombinace atd., ale na rovinu - máma mi při nákupech srážela sebevědomí. jediné, v čem jsem si byla jistá byly džíny - protože je nosili všichni - a kecky. Občas jsem vytáhla i podpatky, netuše, jak se na tom chodí nebo jak je kombinovat. Díky za MP, že mě naučilo přemýšlet o módě jiným stylem a ukázalo, jak nakupovat, abych vypadala lépe. Ale nyní jsem trochu obrátila, na MP už dlouho nebyl dobrý článek a připadá mi, že je to tu samá kritika ale skutek utek. MP je teď prostě ZANEDBANÉ. Jediné, co teď hýbe peklem jsou diskuze a vy všichni, bohužel už ne Ada.

Pri čítaní MP som pochopila jedno: Adine názory nie sú axiomy ani dogmy. Má nárok prezentovať ich, tak ako každý iný človek. Ale každý človek má vlastný rozum a slobodnú vôľu, tak by ich mal požívať a využívať.

P. S. Akúže skupinu ľudí chrakterizujú „zrzavé“ vlasy? Pokiaľ sa hodia k tónu plati, sú upravené, tak sú nádherné. A netreba sa ich vzdávať len preto, lebo Ada povedala…

Asi je to trochu OT, ale ja se zrzavych vlasu zbavila diky barevne typologii, ac jsem se pak o mesic pozdeji v rozsirene dozvedela, ze jsem mohla mit i ty svetle zrzave (s melirem). Nicmene jako blondyna nyni vypadam tak nejak prirozeneji (i kdyz to da kadernici asi nejakou tu praci . takze clanek na tema poznavaci znameni - zrzave vlasy - si sice taky nevybavuju, ale je fakt, ze zrzava opravdu asi jak na kom a tech pripadu, komu to bude sluset, nebude moc. navic je take dulezite mit k tomu sladene treba i oboci, jediny kdo vypada prirozene i s tmavym obocim a svetlymi vlasy tak jsou letni typy zesvetlene na blond. takze asi tak k zrzavym vlasum.

a ted k tematu

diky peklu

a v tomto pripade opravdu Ade - zkoumam materialy, paru umelohmotne podsivky z - bavlnenych veci a polyesterove saty a halenky jiz nechavam s klidem na raminku.

taky me peklo utvrdilo v tom, ze nejlip zatim nakoupim opravdu na ebayi - dokud nezacnu sit nebo si nechat sit
- zacala jsem nosit klobouky - a to ty opravdu slavnosti a damske k satum
- dziny jsem sice nikdy moc nemilovala nicmene od zacatku cteni pekla jsem je na sobe mela akorat o vikendu mimo prahu
- nakoupila jsem barevne puncochace…

Mně osobně peklo popostrčilo k tomu, abych více přemýšlela o doplňcích. Jejich pomocí se i z obyčejného tílka či halenky dá vykouzlit docela zajímavý outfit. Také jsem začala v obchodech obracet zboží a zkoumat, z jakých materiálů se skládá (pohmatem to zatím moc nepoznám). Dále mnohem pozorněji pozoruji lidi na ulicích, inspiruji se jimi, hodnotím jejich oblečení a snažím se z toho ponaučit. V neposlední řadě jsem si konečně poprvé za svůj život koupila podprsenku správné velikosti a světe div se, skáču radostí do výšky, jak mi nádherně sedí! 

@Bowle
Takové velikosti jako je 70A nabízí např. Marks and Spencer nebo Lindex za docela rozumné ceny 

Peklo mi vzalo uplně všechny iluze o tom jak má člověk vypadat
Moje mamka mi nedala nikdy žádný základ k eleganci a ani k oblečení teda dala, ale to vše peklo vyvrátilo - boty černý jedině od větví nejlíp rošmajdaný a poslepovaný sekunďákem, černá jediná kabelka ke všemu na všechny příležitosti dokuď se nerozpadne a to nejhorší co mi mohla vsugerovat hlavně být oblečená co nejvíc jako ostatní a nejtmavější barvy - vemeš si něco barevného něco jiného než maj ostatní a všichni na tebe budou koukat a budou si o tobě povídat - jsme z malé vesnice u malého města, takže by si povídali blbě…
takže co mi peklo dalo?
1 - je mi jedno co si o mě iniformovaní blbci myslí - jestli jsem oblečená moc svátečně, že se tto do města na běhání nehodí?
2 - světe div se koupila jsem si 4 barevný trička - tyrkysově modrý, žlutý, růžový fialový a ejhle ony mi sluší a cítím se v nich líp než v černý - pro někoho normálka pro mě dost velká odvaha vyjít v něčem jiném něž v černým tričku, když jsme šla poprvý v modrým nevím proč styděla jsem se
3- dávám si pozor na to jak stojím - mám kulatá ramena - hold jsem se musela tolik let schovávat aby nikdo neviděl - teď se hlídám snažím se chodít narovnaná zatáhlé břicho hlavu nahoru ne do země
4 - nechala jsem si do ucha nastřelit naušnice a koupila bižu různé barvy aby mi ladila k tričkům - u mě opět odvaha, dlouho jsem se musela přemlouvat než jsme si dala naušnce s fialovýma kytkama do ucha a ejhle cítím se zase líp
5. vyprala jsem si všechny svoje látkový tašky a ty teda prokoukly
6. všechny boty jednou týdně čistím některé i 2× týdně
7. a to teda chtělo odvahu - koupila jsem si svojí první sukni
8. melír šel pryč nosím jen světle hnědý přeliv a je to lepší
9. díky modnímu peklu jsem dost pochytila odhledn kombinací barev a doplňků ( neznámená, že když to nemají ostatní, že je to špatně) hodně jsem získala sebevědomí a začala nakupovat jinak, barevné věci atd.
10. už si nekupuju rifle, jsem majitelkou jednich ryflí a 3 normálních kalhot
než jdu ven kouknu do zdcadla - vyfouknu břicho zhrbím se ohnu se a když nikde nic neleze jdu ven
je toho mnoho a mnoho - ale peklo mi dalo větší sebevědomí v změně oblíkání, jsme si teď víc jistá v tom co si beru na sebe…

1. začala jsem nakupovat na internetu
2. nakupuju promyšleněji a povedlo se mi i redukovat šatník bez ztrát
3. nosím častěji sukni, vlastně skoro pořád
4. používám častěji mejkap, řasenku a v zimě i rtěnku
5. objevila jsem Polyvore
6. přestala jsem ohrnovat nos nad secondhandy
7. koupila jsem si pořádnou kabelku
8. zhubla jsem, aniž jsem chtěla (nechápu)

Já jsem si uvědomila takovou věc. Dřív jsem si myslela, že když chodím nakupovat dvakrát za rok a nejraději nosím své oblíbené, což většinou neznamená nejmódnější ani nejnovější kousky, tak mám je-mi-to-jedno styl. Ale ono to tak asi není! Tak jsem si na svém přístupu začala zakládat. Mám teď z oblékání větší radost. Snad se mi i lehce zvedlo sebevědomí. A když mám chuť něco nějak doplnit a doladit, diskuze na MP jsou pro mě hlavní inspirací.

@runningfox píše:
8. zhubla jsem, aniž jsem chtěla (nechápu)

Ale tak tohle je hodně ošklivá provokace!

Sukně jsem nosila už dřív, protože mi prostě víc sluší, ale připadala jsem si v nich dost nepatřičně - jiná od ostatních, obzvlášť na gymplu. Peklo mě naučilo nestydět se za to, že chodím v sukních, ba naopak
No a jak už tu bylo řečeno, víc koukám na doplňky, při koupi oblečení studuji materiál, kombinuji barvy a mám konečně správnou podprsenku 

Nikdy jsem se o oblečení nezajímala, nakupování jsme nenáviděla. Když jsem byla unavená z toho, že vždycky po nákupu brečím, že mi nic není a nic mi nesluší, začala jsem se o oblečení víc zajímat. A při tom objevování jsem narazila i na Peklo. Ne všechno tohle mi dalo pouze peklo, ale i spousta jiných stránek a blogů. Pochopila jsem, že:

nechci chodit v riflích a džínech jako všichni ostatní
oblékat se hezky a mít svůj styl není povrchní nesmysl

U nakupování mnohem víc přemýšlím, víc kombinuju, začínám si pořizovat doplňky, šperky a celkově hledám svůj vlastní styl. Začínám si také víc všímat lidí na ulici - hlavně toho hezkého, inspirativního. Začala jsem chodit do sekáčů. A konečně jsem přišla na to, proč jsem si nemohla vybrat podprsenku - ze 75B jsem přešla na 70D až 75 E A je to paráda.

.

Příspěvek upraven 27.12.15 v 12:42

Peklo poznám už aspoň rok, zvykla som sem chodiť pod iným nickom a musím povedať, že od kedy ho čítam, dávam si väčší pozor na to, čo si oblečiem. Síce nikdy som nechodila ako hastroš, ale peklo ma utvrdilo v tom, že som na správnej ceste.

To, že jsem si uvědomila, že se směju lidem na pekelných ulicích a nechodím jinak oblékaná než oni. A děsila jsem se, kdy se tam objevím. Ted už snad neobjevím. A troufnu si říct, že jsem tak trochu dítě Ady, bez ní bych chodila jako dřív.

@Jituliina píše:
ale na rovinu - máma mi při nákupech srážela sebevědomí. jediné, v čem jsem si byla jistá byly džíny - protože je nosili všichni - a kecky.

Tak moje máti to samé. Ještě dnes, když si vezmu šaty a lodičky, kouká na mě a vrtí hlavou… a to je mi 24. Mám jinou postavu než ona, sluší mi víc ženský styl oblékání, jí zas ležérní, témeř pánský, ale to ona nerespektuje…