Co vám Peklo dalo a vzalo?

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
Stránka:  « Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 Další »
stéblo
58 příspěvků 28.6.12 00:10

Já jsem z městečka - a tyhle řešilky dost znám…prababička bydlela naproti zakázkovému krejčovství a když sedávala na štokrlátku u svého věčného háčkování záclon, padaly z ní perly typu…
helejse Zdenička - tak to budou nový šatičky, nojo, vona se rána nosí v novým…"
a podivejte Novačka…co to má za balík? no to vypadá na novej zimní kabát nejmíň s liškovým límcem…"
Upřímně a ze srdce si myslím, že nezáviděla, ale okomentovat dění na ulici - to bylo její. Tak pro mne není těžké představit si její „novodobou variantu“.

A abych neplevelila…
dalo - ranec nápadů k přemýšlení, sbírám odvahu odložit „šedivou myš“, touha nepředat systém „šedivé myši“ svým dcerám
vzalo - spoustu času

gulietta
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 28.6.12 00:13

Aby som bola troška aj k téme. Peklo mi nedalo čo sa týka zmeny šatníku nič. Obliekam sa rovnako ako pred čítaním pekla. Dalo mi zábavu. Vzalo mi čas, ktorý by som inač venovala niečomu užitočnejšiemu (napr. žehlenie),ale menej zábavnému.

misial
1396 příspěvků 28.6.12 01:36

@nutrie O co jde s těma zrzkama? Ať už je to cokoliv, „poznávací znamení určité skupiny obyvatelstva“ nezní příliš inteligentně.

Jituliina
99 příspěvků 28.6.12 05:27

K těm zrzavým vlasům - je to nádherné, když jsou hezky sestříhané a upravené, jako každé vlasy :) a myslím si, že zrzavé vlasy jsou hodně ženské a mohou být i odvážné :) já sama přemýšlím, že to vyzkouším. Jsem přírodní blondýna, mám světlou pleť, třeba by mi to sedlo… Takže na nějaká dogmata se vykašlete a jestli se vám to líbí, jděte do zrz! A jsem si jistá, že i kdyby vás Ada potkala na ulici zrzavou, upravenou a skvěle oblečenou, nezařadí vás do nějaké té blbé skupiny!

Šošana
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 28.6.12 07:01

@MP Barbucha Přemýšlím, jestli jistá osoba neměla dovolenou a nemohla se s tebou ocitnout na dětském hřišti. To je přesnýýý!! Máš brýle nakřivo. Aha, ty jsi asi pila po půlnoci že máš naběhlé oči (jakože jsem přijímala jakékoli tekutiny - prý se to takto projevuje, nevím). Polož si to sem. Na, to si vem s sebou. Sedni si! Běž tamtudy, a ne tudy…" a řady dalších. Děs běs. A řeší ostatní, to rozhodně ano. Ale - rozdíl tam je. Zatímco osoba, kterou jsi poznala ty, má vlezlé otázky, tato osoba má vlezlé pokyny. Naprostý manipulátor, další ze zástupu těch, co to myslí dobře. Některým lidem chybí hlubší témata, tak si to kompenzují jinak.
Ale vlastně i díky takovým lidem jsem se leccos naučila. Nehnout brvou, přidrzlé komentáře nonšalantně ignorovat, něco trefného či vymezujícího odpovědět. Ze začátku to bylo hodně těžké, protože jsem taková „hodná“ a bylo mi to hrozně nepříjemné. Ale lze se to naučit. Jasně vymezit hranice, a v tomto případě ještě vykopat vodní příkop:-)

lilip
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 28.6.12 10:27

Vzalo: čas a spánek

Dalo: obohacující osobní kontkat s několika zajímavými lidmi. Objevila jsem kašmír, hedvábí a představu, jak udělat ze svého outfitu celistvý výtvor. Zde recenzovaná kniha Která barva mi sluší - co nosit vzhledek k postavě, barevnému typu atd. měla velký podíl. Nakoupila více dohromady ladících barevných bot, kabelek, klobouků a nepodřizuji nákup jako dosud tak, „aby se to hodilo ke všemu“, ale aby věci ladily mezi sebou a daly se kombinovat nebo z nich udělat jeden ladící komplet.

Příspěvek upraven 28.06.12 v 10:29

runningfox
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 28.6.12 10:28

@MP Barbucha
Takové chování ve mně vyvolává výbuchy nekoordinované zuřivosti a jestli opravdu něco nesnáším, je to tohle. Trpí tím spousta žen v mém okolí, někdy mám dojem, že jsem rentgenovaná.
Já jsem většinu času obklopená muži, jak doma, tak v práci. Musím přiznat, že mi přítomnost žen chybí, připadám si taková osamělá. Ovšem často se mi stává, že se z té mojí kamarádky vyklube takováto sledovačka a glosovačka. Jak jsem se naučila to své zuření zvládat, překmitla jsem se do opačného extrému, a to sice, že s tou osobou přeruším kontakt.
Naposledy jsem měla tu pochybnou čest s matkou mé již bývalé kamarádky. Tu osobu nemůže snášet snad nikdo dlouhodobě, leda nějakej autista. Dokonce se domnívám, že ona je i příčinou konce všech kamarádčiných vztahů s muži. Nesnesitelná bytost, negativistická každým svým slovem, za všech okolností přednasraná a vyhecovaná vůči zejména mužům (a všem mladším, hubenějším, spokojenějším etc ženám). Děs běs, úplně jsem se orosila, jen jsem si na to vzpomněla.
Kde se tihle lidé berou? Je pěstujou v laboratoři nebo co?

Osmikraska
670 příspěvků 28.6.12 10:43

Mně Peklo dalo
1. Pobavení
2. Inspiraci, co a jak nosit
3. Uvědomění si některých věcí - něčeho si prostě teď víc všímám, i když jsem to víceméně všechno věděla nebo tušila, tady si to člověk pojmenoval. (Jeden konkrétní příklad: že třeba svatební šaty nemusí vypadat vždycky stejně, jak diktují půjčovny).

No a pak překvapivě:
4. TOLERANCI a takový nějaký uvolnění. Paradoxně tady si člověk po nějaké době uvědomí, že nic není dokonalé, a že z určitého úhlu pohledu se dají najít chyby téměř na všem. Nikdo není oblečen dokonale pořád, takže i já jsem se už zklidnila a nehrotím to. Snažím se prostě obléket hezky, přiměřeně, zajímavě a žensky, ale neřeším, že nejsem nikdy dokonalá.

Harmonika
244 příspěvků 28.6.12 11:19

@runningfox
Myslím, že pokud je člověk šťastný a spokojený, nemá žádnou potřebu za každou cenu a za každou maličkost prudit do druhých, být věčně přinasraný, nastartovaný se pohádat a na všechno si stěžovat. Notoričtí stěžovači jim říkám. Takže matka kamarádky, o které píšete, to má tak, že: „Já šťastná nejsem, takže nebude ani nikdo okolo, a nedejbože má dcera“. Zvrácený uvažování, že? Ale nikdy si to nepřizná, to, že je nešťastná, protože je přeci tak v pohodě. I já mám ve svém okolí jednu takovou ženu, bohužel. Snad jsem trošku odpověděla na vaši otázku, odkud se takoví lidé berou.
Konec OT.

Pavlena
841 příspěvků 28.6.12 12:11

Pekelné plusy:
1. čtu etikety o materiálovém složení (akryl mi už nesmí přes práh!)
2. nosím častěji šaty a sukně
3. pustila jsem do černo-černého šatníku barvy
4. koupila jsem si (opravdu) koženou kabelku
5. potkala jsem zde lidi s podobnými názory
Pekelné mínusy:
1. prokrastinuji tady každou volnou chvíli
2. džíny nosím míň a míň (a já je mívala tak ráda, fňuk!)
3. do krve se hádám s manželem, že treková obuv NENÍ univerzální obuví pro chození kamkoliv

MP Barbucha
3716 příspěvků 28.6.12 12:36

@runningfox
Já nevím, kde se tihle lidé berou, nemyslím, že je to specialita venkova, fakt nevím.
Tahle paní měla ale chytrou taktiku, byla jako „milá“ a všechny tyhle dotazy byly „myšlené v dobrém“. Což je nejhorší past, protože když se pak ohradíte, tak jste Vy ta zlá, která neví, co je pro ni dobré.
Naštěstí paní zase odjela, ale dovedu si představit, že kdyby bydlela tady v okolí, pokazila by mi vztah s kamarádkou a začala bych se jí vyhýbat

runningfox
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 28.6.12 13:49

@MP Barbucha
Ano, to jsem myslela, tihle lidi jsou zdánlivě milí a účastní, přitom jsou ale vlezlí a agresivní. Nemám problém odkázat do mezí hulváta, ale s těmihle lidmi je to fakt těžké.
Poslední útok mé tchýně, která v tomto oboru též vyniká, se odehrál na pohřbu. Můj muž krátce před tím konečně sehnal práci-byl půl roku bez práce a já jí to neřekla, protože je taková drbna, načež se to ona dozvěděla nějakými bočními kanály, ale se mnou o tom nemluvila. Nicméně jsme v pohodě vyžili z úspor a špatně jsme se rozhodně neměli. Přihnala se ke mně s rádoby účastným obličejem, všechny tetky a jejich crew kolem sebe a povídá: „Tak jsi ráda, že má… konečně práci, viď?“. Všechny baby nastražený uši, já povídám: „Nechci se o tom bavit!“. Byl to spíř reflex, kdybych měla čas se připravit, setřela bych ji líp.
Byla jsem podle nich drzá, neurvalá a kdovíco ještě. Ona to myslela přeci dobře! Od té doby ale na mne nic nezkouší.
Vlastně se s ní ani nechci stýkat, protože musím být pořád ve střehu a to mne stresuje. Proč mi sakra nemůžou ti lidi dát pokoj? Však se můžeme bavit klidně o umění, literatuře, vědě, filmech…a oni ne., pořád by jen drbali a zahrnovali mne nějakou informační vatou.

lilip
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 28.6.12 15:56

@runningfox fakt si umíte představit, že ty drbny by se s vámi bavily o umění, literatuře, vědě a filmech? ta představa mi živě vytanula před očima.

Když jsem před tchýní řekla Tolkien - myslela si, že je to latinský název kytky, protože jsem se v tu chvíli koukala někam do jejího záhona. Raději už nevytahuji složitější témata než je hustota omáčky nebo míra ugrilování masa. Nebo raději mlčím úplně, přičemž poslouchat ty duchaplnosti o tom, co a kdo ve vesnici s kým, vydržíme s mužem přesně 4 dny. Čeká mě to za měsíc.

runningfox
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 28.6.12 16:07

@lilip
Vím, jak se cítíte, a tímto vám vyslovuju svou nejhlubší účast. Jediné, co na tom spatřuji dobrého je to, že my snad nebudeme tohle dělat.
Jsem pevně rozhodnutá být až do smrti (nebo Alzheimera) společensky únosná.

stéblo
58 příspěvků 28.6.12 16:37

Přesně…

pracuji na sobě v tomto ohledu už dnes - chci vědět co holky čtou, co je zajímá…obětuju půl noci, abych dočetla například ságu o dracích a mohla inteligentně reagovat na jejich hlubokomyslný rozhovor…cítím, že je to jediná možnost jak se jim právě takovýmhle stylem nevzdálit…
A tak jsem sice maminka, která neomdlívá z Legolase, ale to se dá pochopit, když je zamilovaná do Samvěda, že jo…

gulietta
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 28.6.12 16:44

@stéblo ja som zvládla len tú prvú Eragona a potom som ju len s ohĺadom na to že mám ku knihám pekný vzťah nehodila do krbu.:-) Takže Vás obdivujem a som zvedavá čo budem čítať na „staré kolená“ja. :-)

misial
1396 příspěvků 28.6.12 16:57

@stéblo Vy jste skvělá! Snad si na Vás vzpomenu za 20 let a inspiruju se.

Když jsem byla mladší, mamka taky četla moje knihy, vždycky jsem myslela, že prostě nemá co dělat, teď to díky Vám vidím trochu jinak. Sice jsme o tom vyloženě nediskutovaly, ale určitě jsme prohodily alespoň pár slov o Harry Potterovi - tehdy ještě vycházely poslední díly, Harry rostl tak nějak se mnou, i když byl starší - a i u těch knih pro třináctileté holky, které jsem za noc zvládla klidně tři, jí to asi řeklo alespoň něco o tom, čím trávím čas.

Normálně na internetu nevykám, ale když píšete o dětech a já sama jsem ještě více dítě než žena (v září půjdu na výšku), je mi tak nějak hloupé tykat.

seznam.mih
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 28.6.12 17:05

To mě nikdy nenapadlo, že rodiče čtou knihy svých dětí… přemýšlím, jestli mamka někdy četla knížky, které jsem četla. Bylo jich málo nějak mě literatura nebere, nebo spíš nějak tomu nerozumím. Už je to docela doba, co jsem naposledy něco četla měla bych to napravit… si pamatuju, jak se mě ségra „učila“ mít ráda knížky tím, že sem s ní četla nahlas Rychlé šípy. Efekt byl takovej, že sem to sice hezky přečetla, ale vůbec sem neměla ponětí, co sem to četla a na její otázky, co se dělo byli pro mě mučící :))

stéblo
58 příspěvků 28.6.12 17:06
@gulietta
ach ano…všechny příběhy, i ty od klasika klasické, jsou o hrdinovi vyrvaném z poklidu, trpícím pro lásku, zachraňujícím svět pro krásu modrých očí…
Peklo by bylo říct - " nečti takový kraviny jsou v životě důležitější věci "…
To už bych si mohla balit uzlíček a vygooglit cestu do Dědovy mísy…
Sekhmet
1918 příspěvků 28.6.12 17:21

Pro mne bylo Peklo jen takovým jaksi logickým vyústěním toho, kam jsem v tu dobu směřovala. Já takhle prostě žiju, věci se mi stávají jaksi samy od sebe… Nevím jak to přesně popsat. Těsně před tím, než jsem Peklo objevila, jsem měla takové období… kdy mne všechno přestávalo bavit. Nelíbilo se mi, jak se k sobě lidé chovají - tedy k sobě navzájem i k sobě samým, nelíbilo se mi jak lidé žijí… a tak jsem dospěla k domu, že si vlastně sama nejsem jistá, že se mi líbí, jak žiju já. Jako bych pořád na něco čekala. Najednou si mi přiblížila třicítka (já vím, věk bilancování, předčasná krize středního věku a tak dále) a říkala jsem si, že bych měla něco změnit. Tak jsem si koupila byt. Taky jsem si koupila auto a začala řídit - pro mne peklo nejpekelnější, bála jsem se jako děs (pořád se bojím, ale už míň). A koupila jsem si nábytek do ložnice, tím autem ho přivezla domů a pak ho celý za jediné odpoledne smontovala a postavila do ložnice, kterou jsem týden před tím vlastnoručně vymalovala (a dělala jsem to poprvé v životě a jsem na sebe strašně pyšná). Začala jsem víc hlídat co jím a taky jak se oblékám. Přestala jsem šetřit hezké věci „na potom“, jak mne to celá léta učili. Naučila jsem se chodit středem chodníku a ne po okraji při zdi. Nechala jsem se na Matějské vystřelit v bungee kouli (není to tak zlé, jak to vypadá). A teď se zkouším zbavit utkvělé představy, že nejsem dost hezká, dost chytrá, dost vtipná, dost zábavná, dost hubená, dost bohatá, dost vzdělaná, dost elegantní, dost… aby mne měl někdo rád. (včera jsem měla soudní jednání v Lounech a pak jsem šla na oběd. V pouzdrových šatech, lodičkách na vysokém podpatku a klobouku s širokánskou krempou. V restauraci seděla skupinka důchodců a jeden starý pán mi sdělil: „slečno, vy jste TAK náááááádhernááááá.“ :))
A Peklo prostě přišlo přesně doprostřed toho. Znamená tedy pro mne mnohem víc, než módu a oblékání, protože pekelná jsem opravdu nebyla nikdy. Znamená pro mne změnu přístupu sama k sobě a takové to uvědomění, že žijeme jen jednou, tak by ten život měl za něco stát. Protože den, kdy se nám nikdo neobdivoval, jako by se nestal.

runningfox
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 28.6.12 17:55

Musím se přiznat, že já o sobě nikdy nepochybovala. Takto to zní hrozně, ale já prostě neměla žádnou potíž se sebepřijetím. Někdy se mi daří a jndy zase ne, beru to jako zákonitý běh života. Měla a mám ale pochybnost o tom, jak jsem schopná komunikace, což je podle mne základ všeho. Ten web je skvělý v tom, že se jeden naučí velmi precizně formulovat. V to doufám. Vlastně oděv je taky jeden ze způsobů komunikace, což si myslím jsem dostala taky na poněkud vyšší level. Tedy, dřív jsem tomu nepřikládala takovou váhu.
Moje matka byla taková krásná madam, já jsem asi v tom svém pubertálním vzdoru vůči ní uvízla zbytečně dlouho. Třeba jsem si pořád kupovala o číslo větší oblečení, dnes už ani nevím, proč vlastně. No a taky cítím vždycky děsnou úlevu, když se zbavuju starších věcí. Vlastně se mi líbí poloprázdná skříň.

Lola
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 28.6.12 18:09

Peklo mi pomohlo orientovat se v materiálech a snadněji rozpoznávat šuntovité svršky a nechávat je v obchodech. Peklo mi dalo i radost z toho, že moje instinktivní směřování k barevnému a elegantnímu oblečení je správné a žádoucí.

Peklo mi vzalo mírný mindrák z toho, že nemám žádné modré džíny. Měla jsem zato, že modré džíny jsou „must“ a poté, co jsem svoje poslední, již polovybydlené, odložila k nošení na zahradní práce, poctivě jsem sháněla náhradní a deptalo mě, že jsem si v každých připadala tak nějak… divně.
Po prostudování Pekla jsem si oddechla, že není třeba shánět a po definitivním vybydlení těch zahradních jsem na zahradu vyčlenila jiné džíny, a to zelenobíle proužkované :)
Nemám apriori nic proti modrým džínům, mnohé štíhlé mladé dívky i muži v nich vypadají perfektně a synům je také kupuji, ale Peklo mě utvrdilo v mém dosavadním podvědomém názoru, že je fakt nemusí mít nutně každý.

MP Barbucha
3716 příspěvků 28.6.12 19:14

@runningfox
To sebepřijetí, s tím pořád bojuju… klobouk dolů před Vámi:-)

Šošana
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 28.6.12 22:29

@MP Barbucha Mnou zmiňovaná osoba je také milá, až roztomilá. Působí vysloveně sympaticky. Mnoho věcí říká takovým škádlivým tónem. A je tudíž hrozně těžké ji usměrnit. Základní pravidlo sebeochrany však v takovém případě zní, co nejvíc ji odříznout od informací (ráda je sbírá). Takže na otázku např. Už víš, kdy přijedou? Stačí říct: Vím. Na pokyn: Nezapomeň si vzít to a to: Pokud si to budu chtít vzít, vezmu si to. Apod. Je to ale o nervy. Lepší je být s někým příjemným:-)) - jenže některým kontaktům se nelze vyhnout, v práci například.

MP Barbucha
3716 příspěvků 28.6.12 22:36

@Šošana
Proto jsem sama sobě zaměstnavatelem. :-)

Stránka:  « Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 Další »
Váš příspěvek

Dárek, který ocení? Tričko pod košili, které nepropotí

Pokud nevíte, čím obdarovat vašeho muže, napovíme – tričko pod... Celý článek

Články z Expres.cz

Pražský fenomén beer bikes: Stížnosti se množí ze všech stran, policie je bezradná

Beer bike neboli pivní kolo jistě už alespoň jednou spatřil každý, kdo...

Rodí se další legenda: Mikolas jde ve stopách Gotta, z Eurovize má větší šance

Zpěvák Mikolas Josef (22) se postaral o neuvěřitelný úspěch. Ve světové...

Poslední článek:
10 módních specialit českých mužů

Autor: Matouš

Máme několik ryze českých skvostů... čím perlí pánská móda a „vkus“? Celý článek