Co vás pobavilo

Fotoalbum tématu (168) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
pavka_l
1163 příspěvků 15.5.20 11:44

@giuliettka tak Rambo není ani jeden, ne?

benyka
8320 příspěvků 15.5.20 13:41

Tak ne promile, ale pět až deset procent lidí prý už tu nemoc prodělalo. Jsem zvědavá, k jakému procentu dojdou příští týden. (Odkazy nějak nefungují.)

Vinca_minor
1656 příspěvků 19.5.20 13:31

IDnes: Aktivisté vylezli na střechy tří pump v Praze. Majiteli nevadí, nechá je tam

Ophelie
788 příspěvků 19.5.20 22:15

@Chichinka a když sklopí oči… paví chvost řas:o)

benyka
8320 příspěvků 20.5.20 09:27

Před dvěma měsíci jsme objednali z e-shopu jednorázové roušky (10 ks za 400). Dneska přišly.

Čírina
256 příspěvků 20.5.20 09:55

@Vinca_minor Tak že jo, kdyby blokovali stojany, ale na střeše? Pokud má právně ošetřeno, že po něm nemůžou vymáhat náhradu škody když spadnou, tak co je mu tam do nich?

pavka_l
1163 příspěvků 20.5.20 10:03

@Vinca_minor dobrá reklama :-) kdybych potřebovala tankovat, jedu na shellku, abych se na ně podívala :-D

Vinca_minor
1656 příspěvků 20.5.20 21:11

V pondělí jdu na pohovor do doufám nové práce. Koukla jsem na jejich stránky na „náš tým“ a našla tam svého spolužáka ze základky :D z města vzdáleného 200 km.
Inu, svět je malý a o náhody tu není nouze.

Femur
287 příspěvků 20.5.20 22:19

@Vinca_minor Tak ať vám to vyjde.

EmilyG.
1692 příspěvků 21.5.20 10:20

@Vinca_minor držím palce ať vám to vyjde a ať je ta práce fajn.

Vinca_minor
1656 příspěvků 21.5.20 10:30

@Femur @EmilyG. Díky. Mám dost podstatnou nevýhodu, a to, že neřídím. Vždycky jsem si s tím dokázala poradit, holt jsem na cestách vlakem strávila víc času, který jsem si nepočítala, ale pro projektanta to není úplně praktické. Řidičák sice mám, ale jsem poděs bez reakcí po matce. I autoškolák říkal, že jsou situace, kdy jsem v pohodě, a pak přijde okamžik, kdy se fakt bojí.

Femur
287 příspěvků 21.5.20 10:37

@Vinca_minor To jste přesně jak já. Řidičák mám, ale neřídím. Mám asi špatnou koordinaci pohybů v prostoru. Zároveň točit volantem a řadit a u toho koukat, co kde jede a komu dát přednost :-( to je děs. Co jsme si pořídili auto si říkám, že si udělám nějaké cvičné jízdy, rok to odkládám. Vůbec se mi do toho nechce. Ale teď se nám dětská doktorka odstěhovala o kilometr dál a jít s nemocným dítětem 200 m nebo kilometr je rozdíl. Moc ji nevyužíváme, ale stejně. A jsou i jiné situace, kdy by se mi to hodilo.

MP blanka
2475 příspěvků 21.5.20 11:03

@Vinca_minor @Femur - ja som to tu už o sebe niekedy napísala. Urobiť si vodičiak? Ĺavou zadnou! Ale už pri tom rozhodnutí, ku ktorému ma prilačil vtedy ešte nie manžel,– auto-motorkár - telom, dušou som vedela, že sa na to necítim. Ale z veľkej lásky… Najazdila som poctivých 60 km, pri ktorých som sa uistila v tom, že moje tušenie bolo správne a aj manžel uznal, že bude lepšie mi takú drahú hračku / ojazdený trabant / radšej nenútiť. Problém nebol v tom, že by som nevedela ovládať pedály, riadiacu páku a volant, ani znalosť predpisov. Problém som ja - neviem sa sústrediť na riadenie a na cestu pred a za sebou - ja sa kochám peknou krajinou, pozerám, ako majú ľudia urobené záhradky, vidím toho pekného psíka pred domom, ako klesla voda v rieke pri súčasnom suchu, ako pekne je oblečená táto slečna -,a pritom by som kľudne prehliadla, že sa mám vyhnúť diere na ceste. Nie, nie, aj keď som tu za tento prístup vtedy dostala spústu červených, som natoľko súdna, že si viem priznať, že mojim prínosom pre bezpečnosť na cestách je to, že nešoférujem.
Ale uznávam, že je to moja nevýhoda.

EmilyG.
1692 příspěvků 21.5.20 12:47

@Femur @Vinca_minor to chce praxi, musite se vyjezdit. Musite zacit jezdit co nejdriv nez to vsechno zapomenete.
Verte mi, rizeni se vam casem dostane pod kuzi, naucite se zvladat vsechny situace a bude vas to bavit. Muj dedeck, a ten byl narozen 1892! Vzdy rikal ze k vseobecnemu vzdelani patri mit maturitu, umet aspon jeden cizi jazyk dobre, umet psat na stroji a mit vudci list ( tak se za prvni republiky rikalo ridicskemu prukazu).
Opravdu mi verte ze musite prekonat strach a zacit. Ja jsem si RP udelala po ctyricitce!
No a dnes jezdim centrem velkomesta vetsiho nez Praha v plnem provozu, doskoly, ze skoly, na krouzky a jak jsem rada ze to umim!
Vse je jen cvik a budete si pripadat samostatnejsi.
Co tedy me vubec nepomohlo a odrazovalo me, byl muj muz. Jak to jedes, jedes moc u kraje, vprostred silnice, moc pomalu, moc rychle…dnes uz si nedovoli nic rict, rekla bych ze je moc rad ze jezdim, jsem samostatna. Dnes mu dela dobre, kdyz na me jeho kamaradi zaluji ze jezdim rychle - nejezdim, dodrzuju predpisy.

Femur
287 příspěvků 21.5.20 13:09

@MP blanka Ano, myslím, že jste to tu někde psala a tuším že i o tanci, že vám nejde. Mně vůbec, rytmus udržím, ale jdu na opačnou stranu apod. Na rozdíl od toho řízení mi to celkem nevadí.
@EmilyG. Moje maminka si taky udělala řidičák okolo čtyřicítky a přesně jak říkáte, táta jí do toho kecal. Jednou jí uprostřed křižovatky, když se soustředila na odbočení najednou sáhl mezi nohy pod sedadlo, kde byla páka na posunování a chtěl jí posunout sedadlo dopředu. Máma dokončila odbočování, zastavila a pravila: „Právě jsi vyhodil 3000 (cca) za můj řidičák, už tam nesednu.“ Sedla, ale zásadně bez něj. A parádně se vyjezdila. Ale ona předtím mívala normálně sny o tom, jak řídí auto, asi jako někteří mívají krásné sny o létání. Moc ji to začalo bavit.
To je ten rozdíl, já mám noční můry. Ale dám tomu šanci. Z nutnosti. Teď už taky vím, na co se v autoškole zeptat, jako osmnáctileté tele jsem jen dělala mechanicky, co se po mně chtělo, teď už o všem přemýšlím.

Vinca_minor
1656 příspěvků 21.5.20 13:37

Vyježdění dělá hodně, ale mě třeba fascinuje, jak muž i sestra říkají, že koukají na jiná stejně široká auta, kam se jak vejdou. Podle mě jsou všechna auta mezi Smartem a dodávkou široká stejně, nevidím žádný rozdíl. A když sedím v autě já, je pocitově tak velké, že se sotva vejde do pruhu. V levotočivé zatáčce s klidem přejedu metr přes čáru a vůbec o tom nevím a tak. Vím, že řídit má velké výhody, nejen profesní, zkoušela jsem to, ale já jsem schopná se zabít i na kole. V mých rukách je auto zbraň hromadného ničení.

kobylkalucni
342 příspěvků 21.5.20 13:59

Když jsem měla řidičák chvilku a jezdila jsem tehdy stařičkým pegueotkem 106, tak jsem zase nedokázala odhadnout vzdálenost pravé čáry a pravidelně jsem jezdila po nezpevněném okraji vozovky. Pak jsem přišla na to, že když mám pravou čáru ve výhledu těsně za začátkem pravého sterače, tak jsem u kraje tak akorát. Postupně, jak jsem víc a víc jezdila, tak se mi to dostalo do krve a pomůcku se stěračem už jsem nepotřebovala. A v autoškole jsem až hystericky odmítala vjet do třímetrové brány, že se tam nemám šanci vlézt :-) Fakt to chce jen jezdit, třeba si najděte taky nějakou podobnou pomůcku, jezděte mimo špičku aby byl provoz co nejmenší a to půjde. Jo a muže jsem taky musela utlumit :-).

Murray
202 příspěvků 21.5.20 14:41

Já k tomu řízení asi tolik: když jsem to zvládla já, zvládne to každý. Řidičák v 38 letech. Prostě jsem se rozhodla, že to zvládnu. Plakala jsem mockrát za tím volantem - vztek na sebe, na muže, který mi velmi nevybíravě „radil“, párkrát totální panika, mnohokrát troubení těch za mnou, když jsem se nemohla rychle rozjet. Ale prostě jsem se nějak kousla. Ono když už v tom autě sedíte a jedete, tak většinou nejde dělat nic jiného, než dojet až do cíle.
A taková ta představa, jak někde za plného provozu zastavím, vystoupím a odkráčím do západu slunce, tu jsem měla vícekrát. Ale nikdy na to nedošlo.
Radím jezdit bez muže. Oni to možná myslí dobře, ale „ten tón“…

Porkpiehat
2161 příspěvků 21.5.20 14:55

V autoškole mi závěrečné zkoušce řekl policista, že mi řidičák dá pod podmínkou, že mu slíbím, že nebudu jezdit. To mi bylo 18 let. Předpisy jsem znala nejlíp ze třídy, ale nikdy jsme doma auto neměli, tak jsem neměla šanci ani odkoukat skutečný provoz. Pár let na to jsem se vdala, manžel na mě při těch několika jízdách byl značně hnusný, že jsem ztratila chuť s autem vůbec jezdit. Kolem třicítky jsem si už jako rozvedená pořídila auto a zaplatila několik hodin v autoškole. Instruktor se hrozně divil, proč chci hodiny, když mi to tak jde. Ale poctivě jsem si ty čtyři zaplacené hodiny odjezdila (navrhoval mi, že je zruší), bylo to na jaře a počasí bylo tak proměnlivé, že jsem si stihla vyzkoušet slunce, déšť i sníh :-) A pak jsem každý večer po návratu z práce sedla se sevřeným žaludkem za volant a jezdila aspoň hodinu nočním městem. Postupně jsem se do toho dostávala a tři měsíce na to jsem si troufla sama jet skoro 700 km na Balt (byl to můj sen se tam znovu podívat a přibalila jsem k tomu svojí mamču, které jsem tím udělala větší radost než kdybych jí koupila zlatý palác).
Takže těm, které nemají problémy s koordinací (chápu, že to může být značně omezující), ale jen mají strach si znovu za volant sednout, bych poradila:

  • zaplatit si pár hodin v autoškole
  • jezdit potom poctivě každý den ve slabém provozu (fakt jsem se k tomu prvních pár dní dokopávala, ale věděla jsem, že jak začnu vynechávat, tak se k tomu budu odhodlávat čím dál tím míň).
  • jezdit autem, které je v dobrém stavu (V autoškole jsme jezdili na vyklepaných autech, na jednom musel pomáhat řadit učitel, jak to šlo ztěžka. Nesouhlasím asi s dříve rozšířeným názorem - tohle auto je staré, tomu nic nehrozí, na něm se můžeš učit řídit. Nováček se potřebuje na auto spolehnout, nemůže kromě sledování situace ještě přemýšlet, jestli spojka prokluzuje, volant má vůli, špatně se řadí atd.)
  • pokud máte partnera remcala, trénujte jezdění samy (Já jsem si zažila křik i připomínky ať jedu rychleji - ale nováček potřebuje jet tak rychle, aby si byl jistý, že on ovládá auto a ne auto ovládá jeho).
s_sirena
46 příspěvků 21.5.20 15:19

Souhlasím s @Porkpiehat, vytrvat, nenechat se odradit, pokud potřebujete jezdit naučíte se to. Tu pomůcku se stěračem jsem taky používala, pokud jste malá, zvedejte si sedadlo, máte pak lepší rozhled.. Zezačátku jsem byla z řízení strašně unavená, ale časem se to poddá

Čírina
256 příspěvků 21.5.20 15:29

Já si udělala řidičák ještě na střední, hned jak mi bylo 18 - a pak jsem deset let neřídila, protože moje první jízdy rodinnou škodovkou byly provázeny zlobící převodovkou a tatínkem se spoustou dobrých rad.
No. Na všechnu tu nekoordinaci, chcípající auto etc. si živě vzpomínám, před každou jízdou jsem měla průjem.
Pak mi táta daroval auto (taky stará škodovka, ale v cajku) a tak jsem si zaplatila jízdy, pak jsem jezdila v zásadě jen o víkendu mimo špičky, a postupně se to usadilo.

giuliettka
6710 příspěvků 21.5.20 15:41
@EmilyG. píše:
Opravdu mi verte ze musite prekonat strach a zacit. Ja jsem si RP udelala po ctyricitce!

Ja mám bývalú kolegyňu, teraz už kamarátku, ktorá si v 40, po tom čo jej manžel zlomil nos, povedala, že už ju manžel mlátil dosť, zbalila deti a podala žiadosť o rozvod. Manžel jej povedal, že bez neho chcípne hlady, že nemá ani vodičák a decká sa nikam bez neho nedostanú. Tak si ako prvé urobila vodičák a keď už ho robila, tak si to dala rovno aj na céčko a týždeň po tom čo ho dostala vzala deti, prenajala karaván a vyrazila na dovolenku. Je to už 10 rokov a ona jazdí na všetkom čo naštartovať ide. Predtým to bola uťapnutá manželka, čo by sama nešla ani do Žitavy.

Femur
287 příspěvků 21.5.20 15:43

Vzpomínám si z autoškoly na jeden poznatek, který byl pro mě zajímavý. Instruktor mi řekl, že pedál plynu funguje jinak, než pedál šicího stroje, tj. na pedál šicího stroje je nutno šlapat stále. Když šlapu stále na pedál plynu, pořád zrychluju. Tzn. není nutno na plyn šlapat stále. Tady vidíte, jaký jsem jelito. Ale přirovnání se mi líbilo. Když jsem si už s řidičákem sedla do rodinného auta, že s ním tedy dojedu na chatu a začala jsem si před jízdou rekapitulovat pedály (který kde je), strejda chtěl radši vystoupit. :-) Ale nevzdám to.

benyka
8320 příspěvků 21.5.20 15:52

@Femur Taky si vzpomínám z autoškoly na jedno zásadní zjištění: Že když dám nohu z plynu, auto (na rozdíl od trenažéru) nezpomalí, natož aby po relativně krátké době úplně zastavilo. Před prvními jízdami nám nějak zapomněli říct, že se musí brzdit. Problém na první křižovatce s tím měli úplně všichni.

Oveeec
2416 příspěvků 21.5.20 16:19

To musím vyprávět mámě, o těch radících a křičících a hnusných spolujezdcích, bude mít radost :) Jestli spolu naši dokážou kvůli něčemu pár dní nemluvit, je to řízení. Máma s tím po létech zase začala a hrozně ji to baví. Táta jí to teda obětavě půjčuje, když někam jedou spolu, všechno jí vysvětloval, kreslil obrázky (technické, simulace situací apod.), no snažil se. Hrozně ho ale vyčerpává ji pořád kontrolovat, navíc on je až přehnaně opatrný (no, lepší než naopak). Takže to hrozně prožívá, máma je z něj nervózní, a vždycky se rafnou. Nemyslím si, že jezdí špatně, ale je pravda, že je zbrklá a někdy i agresivní (jak to jedeš, de*ile). Táta jí říká, že prostě nikdo nemůže dělat všechno, on taky nemůže být pilot a ona nemůže řídit auto. No, nevím.
Já sama mám řidičák od konce střední a taky už pár let vůbec nejezdím. A bojím se, že i já jsem na to až moc nepozorná a zbrklá, a že zabiju sebe nebo někoho jiného a že jestli se rozhodnu začít zase jezdit, budu toho litovat. Pak si zase říkám, že přece jezdí úplně všichni a že zas takový mimoň zase nejsem. Auta mi nic neříkají, MHD a vlak mě dovezou, kam potřebuju, ale ráda bych zažila tu nezávislost, kterou vlastní auto dává.

Stránka:  « Předchozí 1 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 Další »
Váš příspěvek

Dárek, který ocení? Tričko pod košili, které nepropotí

Pokud nevíte, čím obdarovat vašeho muže, napovíme – tričko pod... Celý článek

Články z Expres.cz

Rodí se další legenda: Mikolas jde ve stopách Gotta, z Eurovize má větší šance

Zpěvák Mikolas Josef (22) se postaral o neuvěřitelný úspěch. Ve světové...

Pražský fenomén beer bikes: Stížnosti se množí ze všech stran, policie je bezradná

Beer bike neboli pivní kolo jistě už alespoň jednou spatřil každý, kdo...

Poslední článek:
10 módních specialit českých mužů

Autor: Matouš

Máme několik ryze českých skvostů... čím perlí pánská móda a „vkus“? Celý článek