Do kadeřnictví Táňa Kmenta jsem chodila a byla jsem velmi spokojená. Pak
ale moje kadeřnice odešla, tak jsem šla za ní do nového salónu. To, co
následovalo, mě ale šokovalo: opakované telefonáty, zjišťující dosti
nevybíravým tónem, proč jsem odešla a kam, výčitky, nátlak, částečně
i vyhrožování (něco jako „však ještě poznáte, že když se vám to
v jiném salónu nebude líbit, že to byla chyba od nás odejít, se pak
nedivte, když jste opustila tak skvělé pracoviště, no ale kdybyste se
přece chtěla vrátit, můžeme se dohodnout na nějaké slevě“… atd).
Připadalo mi to, jako kdybych opustila sektu.
Chápu, že salón pro svou zpětnou vazbu potřebuje znát důvody, proč
stálé zákaznice odešly, a dokonce by to bylo i chvályhodné (jako
upřímná snaha zlepšit svoji práci), ale očekávala bych úplně jiný tón
a jednání. Hlavně by takový delikátní průzkum měla dělat sama majitelka
salónu, a ne že to direktivně zadá nějaké huse na recepci, evidentně pod
výhrůžkou, že pokud stálé zákaznice nepřivede zpět, tak má vážně
problém, a holka pak už neví kudy kam.
Toto se stalo asi před pěti lety, tak je možné, že od té doby se
poměry změnily. Ostatně nebýt těchto následných dost nepochopitelných
nepříjemností, byla bych s jejich prací velmi spokojena, proto vás od
návštěvy Táňa Kmenta neodrazuji, ale o tento bizarní zážitek jsem se
nemohla nepodělit.
